Sborník textů zaměřených na problematiku domácího násilí

Transkript

1 Domaci_nasili12-3-print.indd 1 3/13/2010 6:08:30 PM

2 Domaci_nasili12-3-print.indd 2 3/13/2010 6:08:30 PM

3 Sborník textů zaměřených na problematiku domácího násilí Příspěvky zazněly na setkáních interdisciplinárního týmu v hl. m. Praze v letech , pořádaných Intervenčním centrem CSSP Motto: Domácí násilí v rodině působí na děti více než všechna genetická postižení. MUDr. František Koukolík CSSP 2010 Domaci_nasili12-3-print.indd 3 3/13/2010 6:08:30 PM

4 Domácí násilí Sborník textů k problematice domácího násilí Vydalo Centrum sociálních služeb Praha Chelčického 39, Praha 3 Redakční úprava PhDr. Marie Šusterová Editoři: Bc. Alena Nedvědová, Mgr. Lenka Vaníčková, Mgr. Zuzana Chomová Grafická úprava: Emil Gerginov Tisk: Pink Pig s.r.o. Vydání první Copyright CSSP 4 Domaci_nasili12-3-print.indd 4 3/13/2010 6:08:30 PM

5 OBSAH strana ÚVOD, Mgr. Tomáš Ján, ředitel CSSP I. Práce s osobou ohroženou domácím násilím Intervenční centrum pro ženy a muže ohrožené domácím násilím Psychosociální centrum ACORUS Občanské sdružení ROSA Bílý kruh bezpečí, o.s II. Posttraumatická stresová porucha u obětí domácího násilí Doporučení pro komunikaci s ohroženou osobou Rosa: Rozhovor s psychiatričkou a soudní znalkyní MUDr. Danou Kertészovou o posttraumatické stresové poruše Acorus prožívání žen s posttraumatickou stresovou poruchou Doporučení pro komunikaci s obětí DN (ACORUS, ROSA) III. Děti a domácí násilí Mgr. Z. Dušková, Dítě a domácí násilí Acorus praktické informace o specifickém přístupu k dětem, které zažívají DN IV. Domácí násilí z pohledu policie Bc. L. Nováková, Každý má právo na život bez násilí Mgr. J. Koníř, Problematika DN, Policie Praha a IDT Statistiky případů DN Policie Praha I,II,III,IV V. Domácí násilí z pohledu soudní praxe JUDr. D. Vláčil, K některým praktickým aspektům rozhodování civilního soudu při ochraně před DN...82 VI. Závislosti a domácí násilí Mgr. Štěpánka Čtrnáctá, Poradna pro rodiče o.s. Sananim, DN v rodinách s osobou závislou na návykových látkách Prim. MUDr. K. Nešpor, A. Scheansová, MUDr. H. Karbanová, Pomoc manželkám mužů závislých na alkoholu VII. Domácí násilí a přestupkové řízení Komentář IC, Statistiky přestupkových řízení v hl. m. 17. Praze za roky 2007 a Mgr. J. Potměšil, Domácí násilí v přestupkovém řízení VIII. Nebezpečné pronásledování stalking Doc. L. Čírtková, Stalking vybrané poznatky prof. H.Válková, Stalking aneb nebezpečné pronásledování IX. Práce s osobami, které mají konfliktní vztahy Informační a poradenské centrum Viola CSSP SOS centrum Diakonie Institut forenzní psycholologie, Program terapie partnerských agresorů Bílá stužka Liga otevřených mužů X. Zahraniční zkušenosti Mgr. J. Foltysová, Prevence DN v USA různé koncepce řešení Vítězný projekt ECPA Integrovaný program DN v Malmö XI. Adresář webových stránek přispěvatelů Domaci_nasili12-3-print.indd 5 3/13/2010 6:08:30 PM

6 Domácí násilí Slovo na úvod Jsem rád, že do roku 2010 vstupuje Centrum sociálních služeb Praha CSSP s publikací zaměřenou na řešení problematiky domácího násilí. Domácí násilí je i v České republice vážný problém. Statistiky a výzkumy uvádějí, že nějakou zkušenost s násilím má každý druhý člověk u nás, čtvrtina populace nad 15 let má dokonce osobní zkušenost s domácím násilím, ať v roli svědka, oběti, či násilníka. Z odborných textů v publikaci je patrné, že dlouhodobé domácí násilí vážným způsobem narušuje psychiku dítěte svědka násilí v rodině. O to naléhavější je společenská potřeba vytvoření systému důsledné ochrany před domácím násilím, ochrany oběti ať jde o ohroženou ženu či ohroženého muže a ochrany dětí v takové rodině. Když pražský kraj na sklonku roku 2006 rozhodoval o tom, koho pověří zajišťováním nové služby intervenčního centra pro osoby ohrožené domácím násilím, zvolil poněkud riskantní variantu. Nevyužil služeb zkušených pražských organizací Rosy a Acorusu, ale pověřil výkonem služby příspěvkovou organizaci hl. m. Prahy Centrum sociálních služeb Praha. Za tři roky činnosti Intervenčního centra CSSP se ukázalo, že měl dobrou intuici. Tato novinka mezi sociálními službami eviduje za tu dobu 4860 kontaktů s ohroženými osobami a 141 vykázání. V rodinách, kde policie vykázala násilníka, bylo 149 nezletilých dětí. Jednou z povinností intervenčních center podle Zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, 60a je mj. koordinace interdisciplinární spolupráce institucí a organizací zaměřených na pomoc osobám ohroženým domácím násilím v každém kraji. Na tomto poli se příspěvkové organizaci CSSP podařil nevídaný úspěch. Za pouhé tři roky díky systematické práci 4 pracovnic intervenčního centra se v hl. městě Praze podařilo vzbudit značný zájem o řešení problematiky DN mezi odbornou veřejností. V širokém interdisciplinárním týmu jsou zastoupeny všechny významné instituce a státní i nestátní organizace, které přicházejí do kontaktů s ohroženými osobami. Intervenčnímu centru CSSP se tak daří probouzet zájem o složitou problematiku DN a zvyšovat citlivost pro jednání s obětí DN. V roce 2010 proběhne deset setkání interdisciplinárního týmu složeného z 80 zástupců z řad Policie ČR, obvodních soudů, obvodních státních zastupitelství, orgánů sociálně právní ochrany dětí a přestupkových oddělení ze všech městských částí, Městské policie Praha, Probační a mediační služby, Bílého kruhu bezpečí, Acorusu, Rosy, občanských poraden a dalších organizací. Počítáme i se zavedením případových konferencí malých operativních týmů ke konkrétním kauzám. 6 Domaci_nasili12-3-print.indd 6 3/13/2010 6:08:30 PM

7 Sborník textů zaměřených na problematiku DN je převážně vytvořen z přednášek a prezentací, které v letech zazněly na setkáních interdisciplinárních týmů. Texty zrcadlí zaujetí odborníků tématem a jejich zájem o další rozvoj interdisciplinární spolupráce v hl. m. Praze. Věřím, že publikace přispěje k hlubšímu pochopení všech jevů spojených s násilím v rodině a především ke zkvalitnění tak důležitého prvního kontaktu s obětí domácího násilí. V Praze 15. ledna 2010 Mgr. Tomáš Ján ředitel Centra sociálních služeb Praha 7 Domaci_nasili12-3-print.indd 7 3/13/2010 6:08:30 PM

8 Domácí násilí Intervenční centrum je součástí Centra sociálních služeb Praha Centrum sociálních služeb Praha CSSP má velkou výhodu v komplexnosti nabídky sociálních služeb lidem, kteří se ocitli v obtížné životní situaci. Intervenční centrum při postupném rozmotávání nahromaděných problémů v rodině s domácím násilím úzce spolupracuje v rámci CSSP s Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Linkou důvěry a Informačním a poradenským centrem Viola pro osoby s konfliktními vztahy. Rodině nebo násilníkovi v případech, kdy policie zahájila trestní řízení, může pomoci radou Oddělení resocializačních a reintegračních programů. V krizových situacích využívají naše klientky pobytu v Krizovém centru RIAPS. V azylovém domě CSSP máme pro nečekané situace obětí DN a jejich dětí možnost azylového ubytování. Naše klientky v případě konfliktů s dětmi posíláme do Trianglu centra pro rodinu. Policie ČR předává vykázaným osobám informace o možnosti ubytování, mj. i v ubytovně pro muže bez přístřeší CSSP. Hledá-li klientka práci, aby po rozchodu s partnerem posílila svou ekonomickou nezávislost, doporučujeme jí návštěvu Job klubu v Informačním a poradenském centru Kontakt CSSP v Ječné ulici. Velkým problémem, často i roznětkou u domácího násilí, je zadlužení rodiny v takových případech pomáhá Kontakt nebo zkušená právnička z Poradny pro občany ve finanční tísni CSSP. Příspěvková organizace CSSP hl. m. Prahy nabízí komplex sociálních služeb, které lze vhodně kombinovat a využívat při řešení komplikovaných a často zanedbaných problémů v souvislosti s dlouhodobým domácím násilím. To bývá pro ohroženou osobu a její děti velká pomoc na cestě k důstojnému životu beze strachu a násilí. Chceme také poděkovat řediteli Centra sociálních služeb Praha Mgr. Tomáši Jánovi za podporu Intervenčního centra, jeho zájem o věc a vstřícný postoj k dalšímu rozvoji systému ochrany před domácím násilím v hl. m. Praze. Tým Intervenčního centra CSSP 8 Domaci_nasili12-3-print.indd 8 3/13/2010 6:08:30 PM

9 Práce s osobou ohroženou domácím násilím obětí domácího násilí 9 Domaci_nasili12-3-print.indd 9 3/13/2010 6:08:30 PM

10 Domácí násilí Intervenční centrum a systém ochrany před domácím násilím PhDr. Marie Šusterová, vedoucí Intervenčního centra CSS Praha Klienti Intervenčního centra ať týraná žena nebo týraný muž - si každý po svém za podpory sociální služby hledají svou cestu k řešení domácího násilí. Přístup k uživatelům služby je vždy individuální, protože každý je jinak osobnostně vybaven, měl nebo neměl šanci prožít bezpečné dětství, má jinou míru tolerance k násilí a manipulaci, liší se v akceschopnosti i odvahou ke zvládání problémů. V důsledném řešení domácího násilí (DN) ohroženým ženám i mužům často brání reálné obavy a iracionální úzkosti z toho, co bude, až zůstanou samy nebo sami, nebo jen s dětmi, po rozchodu s násilným partnerem. Nejčastěji je brzdí pocit (nebo i jistota) ekonomické nesoběstačnosti a strach z životního a sociálního krachu po rozchodu s partnerem. K základním znakům domácího násilí patří opakovanost a to, že role mezi aktéry DN jsou jednoznačně dané (jedna osoba zneužívá v intimním vztahu moci a kontroly nad druhou osobou). Domácí násilí probíhá převážně v soukromí. Přihlíží se i k dlouhodobosti a eskalaci psychického a fyzického násilí, což znamená, že domácí násilí může trvat krátce, ale rychle mezi partnery, nebo rodiči a dospělými dětmi, eskaluje. Nebo může jít o dlouhodobé násilí, kdy útoky stejné intenzity střídají i delší období zdánlivého klidu. Ve vztahu může převažovat psychické násilí. Domácí násilí může zahrnovat násilí fyzické, psychické, ekonomické, sexuální a sociální izolaci. S tímhle vším počítá systém na ochranu před domácím násilím, který se v ČR aplikuje od roku 2007, a předpokládá spolupráci Policie ČR, intervenčních center a justice. Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím je tříletým batoletem mezi zavedenými sociálními službami, ale jeho stabilitu razantně posiluje legislativa a tzv. interdisciplinární spolupráce státních i nestátních organizací a institucí zaměřených na pomoc obětem domácího násilí. Přínosem k řešení domácího násilí DN byla přijatá soustava legislativních změn v podobě zákona č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím. Zákon dal od 1. ledna 2007 Policii ČR do rukou oprávnění vykázat násilnou osobu ze společného obydlí. Stát tímto krokem dal najevo, že je v případech domácího násilí jednoznačně na straně týrané osoby a dětí svědků násilností. Tím se česká legislativa vypořádala s jedním z mýtů opředených kolem domácího násilí že jde o soukromou záležitost. Vzhledem ke specifickému chování oběti způsobenému 10 Domaci_nasili12-3-print.indd 10 3/13/2010 6:08:30 PM

11 Práce s osobou ohroženou domácím násilím mj. dlouhodobým intenzivním stresem, zdevastovaným sebevědomím a neschopností se adekvátně bránit, zákon umožnil, aby ten, kdo se dopouští opakovaně a dlouhodobě fyzických útoků nebo ohrožuje vážným způsobem lidskou důstojnost, zdraví nebo život ohrožené osoby, mohl být policií vykázán a nesl za své chování plnou odpovědnost. Systém ochrany při důkazní nouzi klade důraz na věrohodnost oběti DN a její výpovědi. Navíc se může osoba ohrožená DN i bez policejního vykázání obrátit přímo na soud s návrhem na předběžné opatření o vykázání a zákazu kontaktování své osoby osobou násilnou. V tomto směru je třeba ocenit práci českých legislativců. Stačí připomenout, že již v roce 2004 byla novelou do trestního zákona zařazena nová skutková podstata trestného činu 215a týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě. Domácí násilí se stalo trestným činem. Ke komplexnější ochraně žen a mužů ohrožených DN přispěly další změny v zákonech. Kromě již zmíněného vykázání se obětem DN dostalo bezpečnější ochrany novým Zákonem o policii ČR č. 273/2008 Sb., účinným od 1. ledna 2009, který institut vykázání doplnil o zákaz veškerých kontaktů násilníka s ohroženou osobou od prvního dne vykázání. Další pokrok přinesla novela občanského soudního řádu v polovině roku 2009, která v předběžném opatření rozšířila možnosti ochrany osob ohrožených domácím násilím a stalkingem, a nový Trestní zákoník, účinný od 1. ledna Do zákoníku se mj. dostala nová skutková podstata trestného činu Nebezpečné pronásledování ( 354) (trestný čin týrání osoby blízké nebo jiné ve společném obydlí je popsán pod 199). Zdá se tedy, že naše zákony v ochraně před domácím násilím srovnaly krok se zahraniční legislativou především rakouskou (stalking je v této zemi trestně postižitelný od ) a německou (zde od ). Jenže zákony a teorie jsou jedna věc, jejich aplikace v praxi je věc druhá. Z toho vycházela i filozofie zákona o sociálních službách, který nové sociální službě intervenčnímu centru uložil mj. za povinnost koordinaci interdisciplinární spolupráce, cit. 60a (4): Součástí služby je proto zajištění spolupráce a vzájemné informovanosti mezi intervenčními centry, poskytovateli jiných sociálních služeb, orgány sociálněprávní ochrany dětí, obcemi, útvary Policie České republiky a obecní policie, jakož i ostatními orgány veřejné správy. Máme být spokojeni, nebo nespokojeni s tím, co se v hl. m. Praze za tři roky v oblasti ochrany před domácím násilím podařilo? Odpověď hledá i tento sborník textů z pera zástupců organizací a institucí zformovaných v interdisciplinárním týmu (IDT) k problematice domácího násilí v hl. m. Praze. V roce 2007 se zdálo, že nejdůležitější je rozběhnout spolupráci mezi intervenčním centrem, policií, orgány sociálně právní ochrany dětí a justicí v souvislosti s institutem vykázání a navazující ochranou ohrožené osoby. Při interdisciplinární spolupráci jsme se zaměřili na komunikaci s Policií ČR, která Intervenčnímu centru dle 11 Domaci_nasili12-3-print.indd 11 3/13/2010 6:08:31 PM

12 Domácí násilí zákona posílá kopii úředního záznamu o vykázání, a s orgány sociálně právní ochrany dětí, pokud jsou v ohrožené rodině nezletilé děti. Velkou pomocí pro intervenční centra a jejich praktický rozjezd v krajích byla po celý rok 2007 metodická podpora a soustava školení v rámci projektu Hráz, organizovaném Bílým kruhem bezpečí. Na konspirační schůzce v dubnu 2007, kde se sešli zástupci pražského IC, Bílého kruhu bezpečí, Poradny pro manželství, rodinu a mezilidských vztahů CSSP a Policie Praha, vzešel návrh, aby v hlavním městě vznikly 4 týmy, které by kopírovaly 4 obvodní ředitelství Policie Praha (Praha I: zahrnuje městské části Praha 1, 6, 17 a 7; Praha II Praha 2, 5, 13 a 16; Praha III Praha 3, 8, 9, 14, 18, 19, 20 a 21; Praha IV Praha 4, 11, 12, 10, 15 a 22). V každém týmu mělo být zastoupeno pražské IC, příslušná oddělení péče o dítě (OSPOD), přestupková oddělení, Městská policie Praha a zástupci obvodních soudů. Účast v jednotlivých týmech byla nabídnuta také Probační a mediační službě, krizovým centrům a linkám důvěry, neziskovým organizacím jako DONA linka, BKB, Acorus, Rosa, pro Fem, občanské poradny, Dětské krizové centrum, Fond ohrožených dětí, Diakonie, Charita a další. Systém 4 týmů začal pracovat od září Byly to většinou týmy do 10 osob, celkem malé a operativní, měly své kouzlo osobních kontaktů, větší možnost vzájemné komunikace a četných diskusí. Stále více se však ukazovalo, že mnohým účastníkům chybí důkladné znalosti o projevech DN, psychologii oběti a násilníka, o tom, co se děje s dítětem v rodinném násilí. Bylo také třeba postupně sjednotit přístup k řešení případů domácího násilí všech organizací a institucí zúčastněných v IDT. Pro intervenční centrum to byl organizačně náročný systém spolupráce - každý měsíc byl jeden týden věnován pouze setkáním s interdisciplinárními týmy a náročná byla i příprava na tyto schůzky, což bylo při třech a později čtyřech pracovnicích IC Praha vysilující. Proto již v průběhu roku 2008 IC začalo měnit systém setkávání interdisciplinárních týmů (IDT). Čtyři týmy se pro další období spojily v jeden, tříhodinové setkání IDT jsme naplánovali jednou za dva měsíce a předpokládali jsme účast asi čtyřiceti zájemců o problematiku DN. Na setkání vždy zazněla základní informace z Intervenčního centra Praha a v další části proběhly prezentace organizací a přednášky na dané téma v souvislosti s DN. Pracovně jsme tuto etapu nazvali zvyšování citlivosti k případům domácí násilí. Od září 2008 do konce roku 2009 zazněla témata: Domácí násilí, závislosti a transgenerační násilí (rodiče a dospělé děti) - Mgr. Š. Čtrnáctá, o.s. Sananim; Domácí násilí a pacient v psychiatrické péči (s důrazem na posttraumatickou stresovou poruchu) - soudní znalkyně a psychiatrička MUDr. D. Kertészová; Práce s násilnou osobou a osobami, které mají konfliktní vztahy (Diakonie ČCE, Viola, Oddělení resocializačních a reintegračních programů CSSP, Liga otevřených mužů, Program terapie pro násilné osoby manželů Netíkových); Dítě a domácí násilí (Mgr. Z. Dušková, Dětské krizové centrum, MUDr. E. Vaníčková, Růžová linka); Práce s obětí DN (Acorus, ROSA); Policie a domácí násilí (zástupci OŘ Policie Praha I, II, III, IV); Stalking aneb nebezpečné pronásledování jako nová skutková podstata trestného činu (prof. JUDr. H. Válková, členka legislativní skupiny připravující reformu trestního práva v ČR. Navíc jsme zor- 12 Domaci_nasili12-3-print.indd 12 3/13/2010 6:08:31 PM

13 Práce s osobou ohroženou domácím násilím ganizovali 2 přednášky Mgr. J. Potměšila Domácí násilí v přestupkovém řízení pro přestupková oddělení a strážníky Městské policie Praha a přednášku doc. PhDr. L. Čírtkové Stalking vybrané poznatky o nebezpečném pronásledování. V roce CSSP v rámci projektu Vzdělávání pro sociální pracovníky zařadilo do nabídky i téma Psychologická pomoc obětem DN zájem byl a je mimořádný. Intervenční centrum mělo i několik informačních setkání se zástupci místních oddělení policie. Základ úspěchu dobrá komunikace a spolupráce Koordinace interdisciplinární spolupráce nám umožnila operativně vychytávat problémy z terénu, které se při využívání institutu vykázání objevovaly v praxi. V této etapě nám významně pomohl zástupce ředitele pro SKPV Policie Praha II plk. Mgr. Jan Koníř, spolehlivý a operativní k našim podnětům, vzpomínám si, jak osobně přijel do IC, aby si poslechl klientku a pomohl další dny při řešení případu. Začala se dařit komunikace přibližně s polovinou oddělení péče o dítě na úřadech městských částí, za všechny jmenujme aktivní OSPOD Prahy 20 - Horních Počernic, překvapil nás velký zájem přestupkových oddělení o problematiku DN na mnohé problémy nás upozornila vedoucí přestupkového oddělení ÚMČ Praha 4 Mgr. Dostálová, která nás nasměrovala na ochotného Mgr. J. Potměšila a upozornila na jeho stěžejní článek Domácí násilí v přestupkovém řízení, oporou nám byla i JUDr. Strohbachová (bohužel nečekaně zemřela) a Mgr. O. Jícha, dnes vedoucí přestupkového oddělení na ÚMČ Praha 2. Do úzkého expertního týmu patří od začátku JUDr. David Vláčil, soudce Obvodního soudu pro Prahu 3, a soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 Mgr. Kamila Horká. Ke konci roku 2008 se o řešení případů DN začalo systematicky zajímat SKPV OŘ Policie Praha III v čele se zástupcem ředitele pro trestní řízení JUDr. Jaroslavem Vychytilem a velitelkou SKPV plk. Mgr. Radkou Drexlerovou. Pochopili, že nevhodné chování policistů na místních odděleních oběť DN často odradí od nahlášení a dalšího řešení domácího násilí a že stojí za pokus něco změnit v systému práce policie s touto skupinou. Z týmu se začaly vynořovat i další důležité postavy, nelze je všechny jmenovat - ale je jí i vedoucí nově koncipované skupiny Domácí násilí Bc. Ludmila Nováková ze SKPV Policie Praha III. Dosahový mobil a telefonický rozhovor s vyšetřovatelem SKPV zmírnil mnoha klientkám i klientům strach z jednání na policii. To byl konec roku Rok 2009 znamenal pro interdisciplinární spolupráci rostoucí zájem zúčastněných organizací a institucí o informace a vzdělávání k problematice DN. Setkání se pravidelně konala v budově MHMP v Jungmannově ulici. Za některá oddělení už nechodil jen jeden zástupce, ale většinou dva i tři. Ze zájmu o problematiku DN máme radost, ale občas se trochu děsíme, zda vůbec budou volné židle. Bývá jich tam připraveno přes 80! Na setkání zveme nyní i zástupce obvodních státních zastupitelství v Praze většina z nich má zájem o účast a z toho máme radost. Ukazuje se, že se nám náš záměr podařil přednášky a diskuse na dané téma navštěvuje většina odborníků, kteří se mohou dostat do prvního kontaktu s obětí domácího násilí. Naše heslo důležité je nezkazit první kontakt s obětí DN a přistupovat k ní s porozuměním se vznáší nad každým tématem k DN. 13 Domaci_nasili12-3-print.indd 13 3/13/2010 6:08:31 PM

14 Domácí násilí V závěru roku 2009 jsme do Prahy pozvali koordinátora problematiky domácího násilí Krajského ředitelství Policie Jihomoravského kraje mjr. Mgr. V. Vedru a vedoucí skupiny Domácí násilí SKPV Městského ředitelství Brno Policie ČR npor. Bc. Mgr. A. Sedláčkovou. Na setkání přišli zástupci policie všech obvodních ředitelství Praha I-IV, odpoledne jsme ke komornějšímu setkání přizvali i státní zástupce. Diskuse byla zajímavá a ukázala na problémy, které ještě čekají na své řešení. Podmínkou dobrého fungování systému ochrany před domácím násilím jsou státní zástupci, stali se jeho nepostradatelnou součástí. Bilance intervenčního centra - a co dál? Intervenční centrum jako sociální služba pro osoby ohrožené domácím násilím se postupně dostává do povědomí pražské veřejnosti. Opakovaně jsme se soudci a policií řešili problém s doručováním usnesení o předběžných opatřeních o vykázání ohroženým osobám. Opakovaně jsme intervenovali na policii, pokud ohroženou osobu nesprávně poučila, nebo dokonce vydala klíče násilné osobě dříve, než umožňoval zákon! Klientkám jsme v součinnosti s policií pomáhali ve chvíli, kdy otřesené volaly do IC, že v jejich nepřítomnosti z bytu vykázaný partner (jak se později ukázalo za doprovodu policie!) odnesl nejen osobní věci, ale i rodné listy dětí, důležité dokumenty od bytu, cenné věci, rodinný počítač apod. Dokonce v jednom případě policie trpělivě asistovala při rozbíjení nábytku násilnou osobou, která argumentovala, že tyto věci pořídila do bytu za své peníze, tak si je také rozbije. Dětské nemoci provázely institut vykázání především v prvních dvou letech aplikace zákona. Opakovaně se tyto úlety řešily přes zástupce ředitelů pro trestní řízení SKPV PČR. Převážně razantně a s důrazem na větší ochranu ohrožené osoby. V současné době s některými soudy řešíme jiný problém stává se, že když nezastihnou ohroženou osobu v bytě, vylepí usnesení soudu o předběžném opatření o vykázání na dveře bytu. Ohrožené osoby takový postup vnímají jako nepříjemný zásah do soukromí a tento postup je značně znejistí. Přitom s Obvodním soudem pro Prahu 3 se osvědčila dohoda, že IC bude na návrhy klientek k soudu psát jejich kontaktní mobily, aby se od tohoto necitlivého postupu mohlo ustoupit. Uvidíme, zda tuto praxi přijmou i jiné obvodní soudy. Co se nepovedlo? Kraj Praha patří ke krajům s nejmenším počtem vykázání na počet obyvatel. Je to známka špatné práce policie? V IC se stále setkáváme se stížnostmi ohrožených osob, že s nimi policie odmítla sepsat protokol o fyzickém útoku nebo že napadenou ženu či muže odrazovala od řešení domácího násilí na místním oddělení a posílala je zchladit hlavy domů nebo rovnou na přestupkové oddělení úřadu. Využívá se institutu vykázání v malé míře také proto, že v hl. m. Praze proběhla v minulých dvou letech největší obměna pořádkových policistů na místních odděleních? Je to i nízkým věkovým průměrem a nezkušeností pražských policistů? Nebo je struktura obyvatelstva Prahy a jeho sociální situace odlišná od ostatních krajů - je tu nejnižší nezaměstnanost v ČR a vyšší procento vzdělaných, ekonomicky silných osob - to ale neznamená, že se tu vyskytuje méně domácího násilí - je spíše latentní, skrývané, ra- 14 Domaci_nasili12-3-print.indd 14 3/13/2010 6:08:31 PM

15 Práce s osobou ohroženou domácím násilím finovaně prováděné, s vyšším podílem psychického týrání - pro policisty hůře prokazatelného. Ohrožená osoba s ekonomicky silným partnerem má těžké rozhodování: volí mezi výrazným poklesem životní úrovně pro sebe a děti a životem v nerovnovážném vztahu s násilím, v němž se ale už naučila nějak orientovat a přežívat. V takovém případě touha po důstojném životě bez násilí může být až na druhém místě. Další problém je Domácí násilí v přestupkovém řízení. Ve sborníku se zamýšlíme nad velkým počtem přestupků nahlášených policií na úřady a nízkým počtem odsuzujících rozhodnutí! Policisté přitom minimálně využívají souběhu přestupku a vykázání u případů DN. Na IDT budeme určitě hledat důvody takového postupu. Jak dál? Určitě chybí jednotnější a systematická osvětová kampaň v Praze, v níž by se spojily pražské organizace a instituce. Je třeba hledat takový druh prezentace tématu DN, které by ohrožené osoby vedl k lepší informovanosti a rozhodnutí rychleji řešit domácí násilí. Podle o.s. BKB a Dona linky setrvává ohrožená osoba v násilném vztahu po dobu 4-5 let. Ve švédském Malmö se za 10 let trvání projektu zaměřeném na důslednou osvětu veřejnosti a na zlepšení komunikace s oběťmi DN ze strany státní správy, policie, soudů a zdravotníků podařilo zvýšit počet oznámení případů domácího násilí na policii o 50 % (informaci najdete v kapitole Zahraniční zkušenosti). V Malmö se podařilo nastolit atmosféru větší důvěry týraných žen a mužů v práci policie a soudů a dalších institucí a orgánů. To je další výzva pro intervenční centrum - zaměřit se v budoucnu na příklady dobré praxe ze zahraničí. V čem máme pochybnosti? Stále se nám nedaří získat jistotu, že případy domácího násilí, ke kterým vyjede Městská policie Praha jsou předávány Policii ČR. Vykazovat totiž může jen státní policie, proto je tak důležitá spolupráce státní a obecní policie při řešení případu DN. Je nebo není v Praze na dobré úrovni? Od klientek bohužel slýcháváme negativní zkušenosti. Zkusíme se na tento problém zaměřit v roce Chceme také o domácím násilí a nabídce intervenčního centra informovat více zdravotníky a sociální pracovnice v nemocnicích. V roce 2009 jsme na sociální oddělení nemocnic předali informační materiály o DN a IC, byli jsme pozvány na setkání s nimi, ale to je málo. Daří se ochrana před domácím násilím v ČR, v Praze? Neznamená ekonomická krize i konec domácího násilí v Čechách? Zdá se, že ne. Ale čím dál častěji si uvědomujeme, že největší brzdou při odchodu od násilného partnera je ekonomická slabost a závislost ohrožené ženy. Svou pozornost chceme proto zaměřit na zahraniční zkušenosti - jak pomáhají ekonomicky slabým ženám ohroženým domácím násilím v cizině. Pomohly by překlenovací sociální půjčky pro mimořádné případy při řešení domácího násilí? Možná nejdůležitější věcí ochrany před DN je otázka, kdy česká legislativa zahrne dítě - svědka násilností - mezi oběti domácího násilí tak, jak to vnímá Světová zdravotnická organizace WHO. Dopad domácího násilí na psychiku dítěte je velmi negativní, z pohledu dětských psychologů jde vždy o psychické týrání dítěte. To, co se v dítěti děje, precizně vystihuje ředitelka Dětského krizového centra Mgr. Zora Dušková ve svém příspěvku. Prosím berte tento text zkušené psycholožky jako základní informaci o vážných dopadech domácího násilí. Děláme pro děti, které jsou 15 Domaci_nasili12-3-print.indd 15 3/13/2010 6:08:31 PM

16 Domácí násilí vystaveny domácímu násilí v rodině, skutečně dost, aby měly možnost prožívat si své běžné dětské starosti, a nepřebíraly odpovědnost za týranou, opakovaně bitou matku? Oddělení péče o dítě jsou často zahlcena administrativní činností, není vždy v jejich možnostech provést v krátké době po vykázání násilníka šetření v rodině s malými dětmi. Praha chystá svůj projekt vzdělávání sociálních asistentů pro jednotlivá oddělení péče o dítě na úřadech městských částí, snad se tedy alespoň částečně v budoucnu uvolní ruce zkušeným sociálním pracovnicím pro intenzivnější pomoc dětem z rodin s domácím násilím. V roce 2010 máme v úmyslu ke složitým případům DN u zranitelnějších obětí DN organizovat tzv. případové konference. Ke společnému jednání přizveme vždy zástupce příslušného místního oddělení policie a oddělení péče o dítě nebo sociálního odboru, dětského psychologa, případně odborníky z dalších organizací a institucí. Ukazuje se, že především u psychiatrických pacientů, seniorů, u transgeneračního násilí (rodiče a dospělé děti), u osob se zdravotním postižením závislých na péči druhých osob, u vícekulturních manželství nebo vztahů může dojít v procesu pomáhání k sekundární viktimizaci oběti a k nebezpečnému podceňování situace při prvním kontaktu. Je třeba důsledně hledat i další nedostatky v systému ochrany před domácím násilím. Intervenční centrum uvítá jakékoliv podněty v této oblasti. Chtěla bych za všechny pracovníky IC poděkovat všem, kteří s námi již tři roky spolupracují nebo které spolupráce zaujala. Budeme rádi za podněty pro zlepšení práce, za tipy na témata pro přednášky i na zajímavé odborníky, kteří by problematiku domácího násilí v rámci interdisciplinární spolupráce učinili přístupnější a srozumitelnější. 16 Domaci_nasili12-3-print.indd 16 3/13/2010 6:08:31 PM

17 Práce s osobou ohroženou domácím násilím Sociálně právní poradenství pražského Intervenčního centra (IC) Bc. Alena Nedvědová Sociálně právní poradenství je jednou ze služeb IC. Nabízí osobní i telefonické konzultace ženám a mužům, kteří se cítí být ohroženi na životě, zdraví a lidské důstojnosti ze strany blízké osoby - manžela, partnera, rodiče, nezletilého i zletilého dítěte, apod. O domácí násilí (DN) se jedná v případě takto problematického soužití ohrožené a násilné osoby ve společném obydlí. Klienty IC jsou především osoby ohrožené DN, ale také svědci DN - rodina, přátelé, sousedé, kolegové z práce, učitelé nebo odborní pracovníci, kteří mají informace o psychickém či fyzickém násilí mezi blízkými osobami. Sociálně právní poradce v IC poskytuje informace o možnostech a způsobech řešení problematické situace, vedoucí k ochraně klienta před dalším násilným jednáním druhé osoby. Dále poskytuje poradenství k právům a povinnostem klienta, týkající se bytové problematiky, svěření nezletilých dětí do péče, procesu rozvodu manželství, činnosti policie, justice i příslušných úřadů městských částí, především ve vztahu k sociálnímu odboru, orgánu sociálně právní ochrany dětí a přestupkovému oddělení. Poskytuje sociální poradenství a informace o sociálních službách a kontakty na neziskové organizace. Služby IC jsou poskytovány lidem, kteří mají zájem o aktivní řešení své situace a IC kontaktují zcela dobrovolně. V případě, že Policie ČR vykáže násilnou osobu z obydlí, je povinností policistů kontaktovat příslušné IC s informací o vykázání. Do IC policisté pošlou Úřední záznam o vykázání s kontaktem na ohroženou osobu. V tomto případě kontaktuje ze zákona jako první IC klienta a nabídne své služby (právní, sociálně právní, sociální a psychologické). V ostatních případech se očekává iniciativa ze strany klienta. Lidé přicházejí do IC v různé životní fázi problematického soužití s blízkou osobou, podrobně popisují aktuální situaci ve vztahu, hovoří o fyzickém napadání i psychickém týrání ze strany partnera, syna, dcery či vnuků. Z historie násilných incidentů a aktuální situace se poradce IC snaží zjistit, zda jde o domácí násilí, zda psychické či fyzické útoky připravují klientku vážným způsobem o lidskou důstojnost, zda incidenty ohrožují zdraví, nebo dokonce život klientky a přítomných dětí. Lidé v IC často popisují psychické týrání opakované vyhrožování fyzickým násilím, zastrašování, každodenní vulgární napadání, ponižování, vyhrožování tím, že ohrožená osoba skončí na psychiatrii, na ulici, že přijde o děti. Výjimkou není ani vy- 17 Domaci_nasili12-3-print.indd 17 3/13/2010 6:08:31 PM

18 Domácí násilí hrožování zabitím, zastřelením, zalitím do sudu, politím kyselinou, likvidací mafií apod. Ohrožené osoby ženy i muži - potřebují mluvit o tom, co se léta snažili tajit před sousedy, kamarády, přáteli, spolupracovníky i blízkou rodinou o brutálním fyzickém napadání ze strany násilné osoby, které jim způsobilo opakované zlomeniny, zahrnovalo nebezpečné škrcení, dušení, kopání do těla, rány pěstí, pálení cigaretou nebo i žehličkou, ničení osobních věcí, vyhrožování zabitím zvířecích miláčků apod. Pracovníci IC mluví s klienty mj. o jejich vztazích v původní rodině, o vztazích jejich dětí vůči nim i vůči násilné osobě apod. Ke každému klientovi je nutné přistupovat s důvěrou a individuálně. Prioritní téma každé konzultace se odvíjí od aktuálního ohrožení klienta ze strany násilné osoby. Sociálně právní poradce IC vždy nabídne osobám, u kterých došlo k policejnímu vykázání, mj. pomoc při vypracování návrhu na vydání předb. opatření (PO) ve smyslu ust. 76b, 273b o.s.ř. ve znění zákona č. 135/2006 Sb. a zákona č. 218/2009 Sb. V případě, že uvedenému návrhu příslušný obvodní soud vyhoví, prodlužuje se doba vykázání ze společného obydlí pro násilnou osobu o jeden měsíc. Ohrožená osoba může ve svém návrhu mj. požádat soud o uložení povinnosti násilné osobě zdržet se setkávání a navazování kontaktů s ohroženou osobou. Doba trvání PO se může postupně dalšími návrhy prodloužit o několik měsíců, maximálně však na jeden rok. V době trvání PO může ohrožená osoba podat návrh na prodloužení doby trvání PO pouze v případě, že podá v uvedené lhůtě jednu nebo více žalob ve věci samé (řešení bytové situace, svěření nezl. dětí do péče apod.). V případě zájmu podat další nutné žaloby k příslušnému soudu (o rozvod manželství, svěření nezl. dětí do péče a povinnost výživného, řešení bytové situace apod.) objedná pracovník IC klienta k právníkovi IC, který mu pomůže uvedené návrhy vypracovat. IC neposkytuje pomoc při řešení společného jmění manželů. Podává však základní informace o možnostech jeho řešení. Sociálně právní poradce v pražském IC konzultuje nejčastěji s ženami (z 95 %), které se cítí být ohroženy ze strany manžela, partnera, rodiče nebo svého dítěte (zletilého i nezletilého). O pomoc IC žádají i ohrožení muži. Klienti v IC mluví obvykle o svém strachu z dalších útoků násilné osoby vůči nim, o pocitech bezmocnosti, svém psychickém i fyzickém vyčerpání, o způsobech násilného jednání blízké osoby vůči nim. Násilná osoba v ohrožených osobách systematicky vyvolává pocity viny (výčitky typu: kdyby ses chovala jinak, neuhodil bych Tě), násilník ji neustálými výhrůžkami připravuje o akceschopnost a odvahu odejít z násilného vztahu, ponižuje ji a připravuje o sebevědomí a sebedůvěru. Násilná osoba (může to být žena i muž) znejišťuje svou oběť například i tvrzením o tom, že si o ní myslí jen to špatné i její okolí. Násilník šíří pomluvy a rád vzbuzuje soucit. Většina násilných osob jsou zkušení manipulátoři. Ohroženou osobu direktivně odstřihují od důležitých sociálních kontaktů, které dříve dobře fungovaly a oběť posilovaly. Manipulace je nebezpečná věc a souvisí s rozvojem domácího násilí. I to je jeden z důvodů, proč se ohrožená osoba dlouho odhodlává k řešení (= zveřejnění svízelné 18 Domaci_nasili12-3-print.indd 18 3/13/2010 6:08:31 PM

19 Práce s osobou ohroženou domácím násilím osobní situace). Má totiž obavu, jak na ni bude reagovat policie, soudce, ale i sociální pracovnice na OSPODu, obzvlášť v případech, kdy partner má dobré společenské postavení, je ekonomicky silný a na úřadech umí ukázat svou druhou (vstřícnou) tvář. Klientky se v IC často svěřují právě se svým strachem, že jim nikdo neuvěří. Stydí se za to, co se doma děje. Hovoří také často o strachu z manipulace ze strany partnera. Násilné jednání osob závislých na alkoholu, drogách a jiných omamných látkách je pro policii snadněji identifikovatelné. Daleko hůře se odhaluje násilí fyzické nebo psychické u osob, které se ve svém vystupování před okolím pouze vydávají za seriózní a důvěryhodné. Jde o tzv. osoby dvojí tváře, které se chovají jiným způsobem na veřejnosti a jiným způsobem doma, za zavřenými dveřmi. Tyto osoby působí na své okolí často sympaticky, mile a důvěryhodně. Příběh: Žena, věk 40 let, vdaná 20 let, žije s manželem a zletilým synem. Ona je povoláním účetní, manžel lékař, syn studuje vysokou školu. Fyzické a psychické násilí ze strany manžela vůči manželce po dobu posledních 6-ti let. Na začátku stále častějších hádek mluvil manžel se svou ženou vulgárně, a to i před nezletilým synem. Syn slova otce postupně opakoval a s matkou mluvil podobným způsobem. Říkal matce, že je hysterka, kráva apod. Při hádkách používal i mnohem vulgárnější slova. Manžel později vyhrožoval své ženě fyzickým napadením, později ji bil a kopal přes deku, aby nebyly vidět modřiny, fackoval ji i před synem, vyhrožoval jí zabitím - když půjde na policii nebo bude v případě rozvodu požadovat jakýkoliv majetek (manželé jsou vlastníky mnoha nemovitostí). Syn často dělal, že nevidí, jak otec matku bije a jak jí nadává. Žena se bála kdekoliv oznámit agresivní jednání manžela a jeho vyhrožování zabitím. Styděla se a také měla obavy z případné msty manžela. Několik dní před návštěvou IC však do ní manžel strčil tak, že se uhodila o dveře a rozbila si hlavu. Musela být lékařsky ošetřena. Tehdy poprvé zavolala na linku 158. Před příjezdem policistů muž své ženě opět vyhrožoval zabitím, jestli uvede skutečný důvod svého zranění. Žena našla odvahu a přivolaným policistům řekla všechno po pravdě. Manžel naopak policistům tvrdil, že mu manželka dala facku jako první, začali se prý prát a ona bohužel upadla. Policisté řešili situaci na místě domluvou. Po tomto incidentu žena kontaktovala Intervenční centrum v Praze. Pomoc sociálně právního poradce IC: Proběhly opakované telefonické a osobní konzultace mezi IC a napadenou ženou, klientka Intervenčnímu centru sdělila závažné informace o opakovaném a dlouhodobém násilí ze strany partnera, získala přehled o možnostech řešení a jistotu, jaká má práva a jaké jsou povinnosti policie a soudu. Při opakovaných setkáních v IC cítila velkou podporu, což přispělo k tomu, že se rozhodla řešit situaci aktivně - dalším oznámením na policii, kde vše podrobně popsala. IC ji poučilo, že si má na místním oddělení policie vyžádat kopii posledního oznámení. Důležité bylo, že proběhla i telefonická konzultace IC s příslušným Místním oddělením Policie (MOP) v místě bydliště ženy. Policisté na základě osobního oznámení na MOPa podrobného vylíčení jednotlivých útoků vykázali jejího manžela na deset dní z bytu. V době trvání policejního vykázání nabídlo IC ženě možnost sepsat návrh 19 Domaci_nasili12-3-print.indd 19 3/13/2010 6:08:31 PM

20 Domácí násilí na vydání předběžného opatření ve smyslu ust. 76b, 273b o.s.ř. ve znění zákona č. 135/2006 Sb. a zákona č. 218/2009 Sb. Žena návrh podala k obvodnímu soudu, který návrhu vyhověl, a manžel se nesměl vrátit další měsíc do bytu, soud mu nařídil i zákaz jakýchkoliv kontaktů. Žena ještě před skončením předběžného opatření podala s pomocí sociálně právního poradce IC návrh na prodloužení vykázání a zákaz kontaktů na další měsíce. V této době mohla žena v klidu a beze strachu řešit rozvod manželství a další nutné záležitosti spojené s rozchodem. S dalšími návrhy k soudu, např. žalobu o rozvod, pomohl ženě právník IC. Po dobu několika týdnů žena využila psychologického poradenství v IC. V současné době žena uvádí, že se cítí mnohem lépe, vrátila se jí radost ze života, začíná se věnovat více své profesi i zájmům. Opět navázala kontakty s přítelkyněmi. Jen jí prý vždycky zatrne, když odemyká dveře od bytu. Pak si ale uvědomí, že už jí doma nikdo nenadává, neuráží, nemusí se bát facek a pěstí, nikdo ji nevyslýchá, kde se o 15 minut zdržela. Syn, již zletilý, prozatím žije s matkou, jeho chování se k ní zlepšilo. S otcem se nyní vídá minimálně. Z doslechu ví, že se otec odstěhoval ke své matce. 20 Domaci_nasili12-3-print.indd 20 3/13/2010 6:08:31 PM