Médium: ČRo Regina - Třináctka. Datum vysílání: Titulek: Bankovní poplatky. Anotace:

Transkript

1 Médium: ČRo Regina - Třináctka Datum vysílání: Titulek: Bankovní poplatky Anotace: V rozhovoru pro rádio Regina v pořadu Třináctka Jan Matoušek, náměstek výkonného ředitele ČBA, vysvětloval, jaké jsou důvody účtování bankovních poplatků či jaké jsou šance při boji s bankovními poplatky. Rozhovor je k dispozici v archívu: Přepis rozhovoru: Jakou máme šanci v boji s bankovními poplatky? náměstek ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek - Foto: Eva Dvořáková náměstek ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek Foto: Eva Dvořáková O bankovních poplatcích ve středeční Třináctce hovořila moderátorka Štěpánka Duchková s náměstkem ředitele České bankovní asociace Janem Matouškem. Jaká je politika bank, zda vůbec existuje "bezpoplatková" banka nebo proč se u soudu domáhat či nedomáhat vrácení poplatků za určitý typ úvěrů? Nejenom na tyto otázky během rozhovoru došlo. Dobré odpoledne, milí posluchači. Naším dnešním hostem je náměstek ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek. Dobrý den. Dobrý den vám i posluchačům. Pane náměstku, my se dnes budeme bavit o boji s bankovními poplatky. A tak já už teď řeknu našim posluchačům telefonní čísla, aby vám volali, pokud mají nějaké dotazy. Pan náměstek Jan Matoušek je připraven odpovídat. Naše čísla nebo To vracení bankovních poplatků se teď stalo doslova hitem. Už více než 300 tisíc lidí se domáhá vrácení poplatků za vedení hypotéky nebo spotřebitelského úvěru. Co by to, pane náměstku, znamenalo pro banky, kdyby všem těm 300 tisícům lidem musela ten poplatek vrátit? Tak, bezpochyby to bude znamenat už teď změnu politiky bank. Protože banky samozřejmě zajímá, co si klienti myslí o službách, které banky poskytují. Samozřejmě vidíme tu veřejnou debatu, vidíme ten počet klientů, nebo to, že se chtějí domáhat u soudu vrácení poplatků za určitý typ úvěrů. A už dnes vidíte, že mnoho bank se rozhodlo podobné poplatky přehodnotit, neaplikovat. Některé například se rozhodly vést dvojí typ služby. Například u hypotéky mají produkt, který klientům zpoplatňují, vedení toho účtu poplatkem, ale zároveň mají také hypotéku bez toho poplatku a klient si může vybrat například. A, promiňte, to mi přijde teď úplně, to je přeci jasné, že si vyberu hypotéku bez poplatků. Nebo tam zase bude určitě něco, že stejně nula od nuly pojde pro tu banku, ne?

2 To je ale právě omyl. Protože se ukazuje, jakkoli my neshromažďujeme žádná přesná čísla od bank, tak alespoň máme zprávy od kolegů, že překvapivě hodně klientů si bere právě tu hypotéku s tím, s tím poplatkem. A to znamená, že tam pro něj musí být nějaká výhoda. No, záleží, klient si to samozřejmě musí spočítat. Protože pochopitelně ta bez toho poplatku má drobně vyšší, vyšší úrokovou sazbu... No, to je ta nula od nuly pojde, jak jsem říkala. Ano. A vysvětlím i proč. Protože to nejsou dvě oddělené ceny za nějaké dvě oddělené služby. To musíme vnímat jako jednu cenu dohromady za službu, kterou banka poskytuje tomu klientovi, ať už je to hypoteční úvěr, nebo spotřebitelský úvěr. Prostě nelze to oddělovat nějak od sebe a říkat, že to funguje nějak bez návaznosti. A já jsem slyšela názor, když se tak různě s lidmi bavím o tomto tématu, tak jsem slyšela názor, že banka po tlaku klientů zruší nějaký poplatek, ale vynahradí si to jinak. Že prostě někde něco zdraží. Že vždycky vymyslí něco, aby nebyla škodná. Co si o tom myslíte? Určitě se dá říct, že banky neustále přeci mění sazebníky, zpoplatňují služby, nebo ruší zpoplatnění služeb, mění ceny. Jinými slovy, nedá se říct, že by tohle bylo nějaká váha, když odeberu korunu tam, tak korunu tam někde musím přidat, tak to, tak to nefunguje. Podstatné asi možná je i z hlediska třeba vašich posluchačů, že pro banky je příjem z prodeje služeb, protože bankovní poplatky jsou přeci cena, kterou klient platí za nějakou službu, kterou mu, kterou mu banka poskytuje. Tak hrají samozřejmě v ekonomice bank svoji roli. Ale ta role je zhruba asi čtvrtinová ve smyslu, že banky mají bankovní sektor v České republice zhruba čtvrtinu výnosů, čistých výnosů z poplatků. Ten zbytek, těch zhruba 70 nebo přes 70 procent je převážně, převážně z úvěrování, tedy z toho, že banky berou vklady a poskytují potom úvěry. Naším dnešním hostem je náměstek ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek. Bavíme se o bankovních poplatcích, o boji s nimi. Pokud máte nějaké dotazy, můžete nám volat nebo / Písnička / / Reklama / Anebo A dnes se můžete ptát náměstka ředitele České bankovní asociace Jana Matouška jak bojovat s bankovními poplatky. A to teďka zajímá i mě. Když nás třeba teď někdo poslouchá a říká si, zjistil jsem na výpisu, že mám tam taky nějaký nesmyslný poplatek, co mám dělat? Jsem naštvanej, jak mám postupovat? Tak kam se má obrátit takový člověk, když ne na tu banku, když ta banka na to nereaguje na ty, třeba na jeho výzvy?

3 Hm, tak především to, co si všichni posluchači i my musíme tady uvědomit, že ta cena za služby, je cena za služby, které jsou služby jako jakékoli jiné. Banka poskytuje nějakou službu a klienti si ji kupují, rozhodnou se, jestli si ji koupí nebo ne, stejně jako naši posluchači, když si budou chtít koupit televizi nebo cokoliv jiného, tak si vyberou nejenom podle ceny, a tu budou určitě srovnávat, ale taky podle toho, jestli jim to vyhovuje a jaká je kvalita. A tudíž... No, a co když si to ten člověk nevybral a teď je naštvanej? No, tak musí si vybrat znova. Protože není nic snazšího... No, to jo, ale když chce vrátit ty poplatky, tak co má dělat? Na koho se má obrátit? Hm, pojďme oddělit si prvně ten výběr, pak se pojďme podívat na to vracení poplatků. Protože pokud se týká toho výběru, tak všichni klienti, jsou to jejich peníze přeci, o těch je potřeba, o ty je se potřeba zajímat. Tak se musí dívat na to, že tady na trhu je víc jak 20 bank, které poskytují různé služby, které jsou různě zpoplatněné, více či méně. Jsou tady malé banky, velké banky, banky, které mají spoustu služeb, pak banky, které jsou víc zaměřené na nějakou konkrétní klientelu. A to nejlepší, co klient může udělat, když je nespokojený, prostě tu banku změnit. Vybrat si jinou, takovou, která mu bude více vyhovovat. Ale důležité a zajímavé samozřejmě je, že klienti si tu banku nevybírají jenom podle toho, jestli jim vyhovuje cena za služby, tedy bankovní poplatky, ale vybírají si podle řady dalších kritérií, jestli je blízko pobočka, jestli je blízko bankomat, jestli banka se ke mně chová férově, na pobočce mi vyjdou vstříc, plní sliby a tak podobně. A potom teda myslíte, že ti lidé zavřou oči i nad takovou perlou jako je, že zaplatí za to, že se v bankomatu podívá na zůstatek na svém účtu? No, já si myslím, že to bude potřeba hodnotit všechno dohromady. Pokud jsem s tou bankou spokojený, tak se to skládá z řady různých kritérií. A pokud jsem s ní nespokojený, tak odejdu. To je přeci, to je přeci rozumné. Ano. A když se vrátíme k té mé otázce. Na koho se mám obrátit, když chci vrátit poplatek, který mi přijde nesmyslný, prosím banku, vraťte mi ho, ta nereaguje, co mám dělat? Tak především myšlenka, že by bylo možné, nebo že je správné zpochybňovat smlouvy, které byly dříve za plného vědomí schváleny a podepsány, to se týká především těch hypotečních nebo spotřebitelských úvěrů, je podle našeho, nebo mého názoru myšlenka, která není nyní úplně fér. Já jsem si něco koupil, řekl jsem, že za to budu platit nějakou cenu a věděl jsem, co podepisuju a nemusel jsem to dělat. To znamená do budoucna přece není správné pak se obracet do té minulosti a říkat, já jsem to vlastně, já jsem to vlastně nechtěl. Ti klienti ten spotřebitelský úvěr nebo tu hypotéku čerpali. Pokud se týká ale... Znamená to, znamená to, že tedy nejste zastánce toho, abych si řekla, ježíš, proč já tady platím tohle to, vlastně, vždyť je to nesmysl, platit za to, že se kouknu na bankomat, kolik tam mám zůstatek. Tak vy doporučujete nehádat se s tou bankou, nejít do soudního sporu, ale změnit banku? Rozumím tomu tak správně?

4 Přesně tak. Přeci jsem koupil nějakou službu a jestli do budoucna si chci kupovat nebo nechci. Pokud si ji nechci za tu cenu kupovat, tak změním banku, půjdu někam jinam, konkurence je tady velmi velká. Pokud se týká... No, ale pane náměstku pokud se týká do minulosti, tak to není fér.... to nesouvisí s tím, třeba Obvodní soud pro Prahu 5 v dubnu jako první v Česku rozhodl o tom, že banka musí vrátit klientovi peníze z poplatků za vedení úvěrového účtu. No, tak to není zbytečný boj. Hm, ale stejně tak ten stejný obvodní soud před pár dny v jiném sporu... Se v jiném sporu zastal banky, ano.... rozhodl, přesně tak, že pravdu má ve skutečnosti banka. To znamená tady nelze říct... No, tak tomu já teda nerozumím, pane náměstku, tomu já teda vůbec nerozumím. Tak, soudy přeci nerozhodují v České republice precedenčně. Soudy rozhodují o každé kauze, o každé žalobě zvlášť, musí ji spravedlivě posoudit. A prostě ten soud v tom druhém případě dospěl k jinému názoru, nebo jinému spravedlivému řešení. Nebo soudce se jinak vyspal. No, on to asi možná byl i jiný soudce třeba. Nebo to byl jiný soudce, ano. Ale, ale zároveň taky je potřeba říct, že my ještě nemáme písemné vyhotovení toho rozsudku druhého, to znamená ho těžko můžeme v tuhle chvíli, v tuhle chvíli komentovat. Pravda je ale, že mimo toho rozsudku, o kterém vy jste hovořila, to znamená toho soudu pro Prahu 5, který bance nařídil vrátit klientovi ty peníze za vedení úvěrového účtu hypotéky, tady ale předtím existovalo tisíce rozhodnutí soudů ve skutečnosti, které bankám běžně přiznávaly ty poplatky, pokud banka žalovala klienta, který neplatil hypotéku. A tudíž banky se domnívaly a domníváme se doteď, že ve skutečnosti tady existuje ustálená soudní judikatura ve smyslu, že ty poplatky jsme účtovali správně a v souladu se zákonem.

5 Prostě když to ten člověk podepsal, tak má smůlu. Ten klient především si mohl vybrat nějaký, nějakou jinou hypotéku. Tady například na trhu existuje, já nemůžu jmenovat tu banku, ale hypotéka bez poplatků už 7 let. To znamená klient mohl jít klidně někam jinam a vybrat si jiný produkt. Ale on se prostě rozhodl pro tu banku, kde podepsal. Třeba si tam zrovna v téhle bance, kde mají hypotéku bez úvěru nevybrali toho klienta. Taky možnost. To se samozřejmě nedá vyloučit. Ale pak si troufám říct, že pokud ho nějaká banka odmítla, že by velmi pravděpodobně neuspěl ani v jiné bance, protože, upřímně řečeno, banky chtějí prostě úvěrovat, chtějí poskytovat klientům půjčky. A pokud ji někomu neposkytnou, tak pro to mají nějaký dobrý důvod. Naším hostem je náměstek ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek. Pokud máte nějaké dotazy ohledně bankovních poplatků, můžete nám volat na čísla nebo / Písnička / S Janem Matouškem, náměstkem ředitele České bankovní asociace mluvíme o boji s bankovními poplatky. Pokud máte nějaké dotazy, můžete nám volat na čísla nebo A já tady mám dotaz od Pavlíny Lutovské z Prahy-Hloubětína. On to není ani dotaz, ono je to takové konstatování, protože tam nebyl otazník na konci. "Mám hypotéku, mám ji s poplatkem, ale stydím se banku žalovat. Vždyť jsem se na poplatku s bankou dohodla a podpisem na smlouvě s ním souhlasila." A to trochu koresponduje s tím, ne trochu, to koresponduje s tím, co jste řekl před chvílí. Přesně tak. A to vlastně, zdá se, i koresponduje s tím názorem toho Obvodního soudu pro Prahu 5, teďka z toho pondělního rozsudku, kdy právě zdá se, že soud argumentoval tím, že právě klient věděl o tom, co podepisuje, věděl, jaká je cena včetně těch poplatků. A tudíž z toho můžeme říct, že není fér pak ale říkat, já část prostě něčeho, co jsem konzumoval, co jsem, ten úvěr jsem dostal, ale část té ceny, a to opakuju, ty poplatky i ten, tu úrokovou sazbu je potřeba vnímat dohromady jako cenu za tu poskytnutou službu. Já část tý ceny chci zpátky. To znamená já si myslím, že paní se za to vůbec stydět nemusí, ale na druhé straně já chápu ty klienty bank, kteří odpověděli pozitivně na tu výzvu těch skupin advokátů, kteří banky chtějí žalovat. Prostě proto, že chápu, že ekonomická situace mnoha rodin třeba teď není dobrá, když jim někdo řekne, tady mi přijde a řekne, já vám vymůžu tady pár tisíc korun, že to může znít, znít lákavě. Jo, a právě proto koneckonců banky ani nevnímají ten, ten spor těch 300 tisíc plných mocí pro ty skupiny advokátů jako nějaký spor mezi sebou a svými klienty. Protože oni koneckonců klienti ani nikdy v minulosti nedávali nějak najevo, ani v žádných anketách, nebo průzkumech, že zrovna tohle by jim vadilo. Ale vnímají to jako spíš spor mezi sebou a těmi skupinami advokátů, kteří za těmi "hromadnými" žalobami stojí. Proč některé banky vybírají poplatky a jiné za to samé ne? Tak, každá banka má jinou, to je otázka marketingu a obchodní, obchodní politiky čistě. Všechny banky mají s poskytováním služeb nějaké náklady. A záleží jenom na té bance, jestli se rozhodne, že tomu klientovi je bude účtovat nebo ne. Prostě je tady na tom trhu velká konkurence mezi bankami, všichni se snaží získat, získat nové

6 klienty. To vám řekne každý zaměstnanec banky, že se zoufale snaží získat nové klienty, nebo si udržet ty, udržet ty stávající. A to jak budu zpoplatňovat služby je jedna ze součástí obchodní, obchodní strategie banky. Ale samozřejmě ta cena je asi jeden z těch nástrojů, kterými banky mezi sebou, mezi sebou soutěží. A existuje nějaká opravdu bezpoplatková banka, jak to slyšíme v těch různých televizních reklamách? Nebo je to jenom taková vějička? Jsou tady banky, které mají prostě velmi odlišnou poplatkovou politiku od jiných bank. Ale stejně jako nelze říct na jedné straně, že by tady byly banky úplně bez poplatků, tak na druhé straně nelze ani říct, že ty tradiční velké banky že třeba nemají některé produkty, které právě nejsou zpoplatněny vlastně vůbec. Znamená to, že ten pojem "bezpoplatková banka" není ve své podstatě pravdivý? Já bych se asi vrátil k tomu, co jsem říkal předtím. Banky mezi sebou soutěží. A to, jak budou zpoplatňovat služby, je přeci taky otázka marketingu a obchodní, obchodní strategie. A pravda je přeci, že i sami klienti to, jestli budou platit nebo nebudou platit poplatky, tak je velmi můžou ovlivnit, ať už jsou v jakékoliv malé, velké bance, té, která má víc nebo míň poplatků, tím, jaké bankovní služby budou používat. Prostě pokud bude chtít klienta často chodit na pobočku a podávat tam platební příkaz na přepážce a vybírat si peníze na okýnku v hotovosti, tak je to samozřejmě pro tu banku podstatně dražší než kdyby to ten klient dělal například přes internet. A to znamená logicky, že třeba ten klient zaplatí na těch různých poplatcích víc prostě proto, že tam ty náklady jsou u toho vysoké. Klient velmi může ovlivnit to, co platí nejen výběrem banky, ale i svým vlastním chováním. A mně teď ta bezpoplatková banka, to spojení mi připomnělo v hlavě, nevím, proč mě to napadlo, zubní pastu, která vybělí úplně zuby. Protože žádná taková zubní pasta neexistuje, ale pořád se, jsou na ni reklamy, že je to zubní pasta, po které budete mít úplně bílé zuby. Tak to mi teď připomnělo bezpoplatkovou banku. Pan náměstek se tady křižuje. Nebojte, na zubní pastu se vás, pane náměstku, už ptát nebudu. A vidíte, a já jsem si je zrovna vždycky kupoval ty zubní pasty a doufal jsem, že to vybělí zuby. Ale... No, až pořad Třináctka... Ale myslím, že to fungovalo. Až pořad Třináctka vám otevřel oči. Myslím, že to fungovalo ve skutečnosti. Pane náměstku, náš čas se nachýlil, díky, že jste přišel k nám do studia. A těšíme se zase někdy příště. Na shledanou.

7 Já děkuju vám. A na shledanou posluchačům. Na shledanou, milí posluchači. Zdroj: