Jubilea èlenù ÈBS v roce 2012

Transkript

1 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 47: , Jubilea èlenù ÈBS v roce 2012 Pøíspìvek je vìnován èlenùm ÈBS, kteøí v roce 2012 dovršili 60, 65, 70, 75, 80 nebo 85 let. Dìkujeme všem za podporu a práci pro rozvoj naší spoleènosti a pøejeme jim do dalších let mnoho štìstí, zdraví a úspìchù v pracovním i osobním ivotì. Nejmladšími jubilanty šedesátníky jsou RNDr. Magdalena Bouèková (4. 7.), Dipl.-Biol. Wolfgang von Brackel (8. 11., ivotopisná data viz ní e), RNDr. Jiøí Cais (28. 3., ivotopisné údaje viz J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 112: 43, 2009), Jaroslav Èuba ( ), Jaroslava Holá (12. 5.), RNDr. Jan Kováø (5. 5.), prof. RNDr. Pavel Kováø, CSc. (1. 6., ivotopisná data a seznam publikací viz P. Sklenáø et al., Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 47: , 2012; rozhovor s P. Kováøem viz R. Prausová et al., iva 60/5: XCIII XCIX, 2012), prof. RNDr. František Krahulec, CSc. (16. 4., základní ivotopisné údaje viz J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 112: 77, 2009; ivotopisná data a seznam publikací viz M. Rejmánek et al., Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 47: , 2012; H. Skálová, iva 60/2: XXVI XXVII, 2012), RNDr. Jiøí Liška, CSc. (12. 3., základní ivotopisné údaje viz J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 112: 83 84, 2009; Z. Soldán & Z. Palice, iva 60/2: XXVII XXVIII, 2012; rozhovor s J. Liškou viz Anonymus [redakce bulletinu Bryonora], Bryonora 49: 32 37, 2012), prof. RNDr. Karol Mièieta, CSc. ( , ivotopisná data viz ní e, pøehled publikací je ulo en v archivu ÈBS), Mgr. Václav Novák (6. 3.), prof. RNDr. Lubomír Opletal, CSc. (27. 8., struèný ivotopis viz ní e, podrobná biografie je ulo ena v archivu ÈBS), PaedDr. Zdenìk Souèek (12. 5.), RNDr. Jitka Štìpánková, CSc. (12. 5., ivotopisné údaje viz J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 112: , 2009) a RNDr. Dana Turoòová (27. 5.). Øady pìtašedesátníkù rozšíøili Mgr. Josef Albrecht (5. 3., ivotopisné údaje viz Z. Neuhäuslová, Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 42: 344, 2007 a J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 112: 37, 2009), RNDr. Leo Bureš (18. 4., ivotopisná data viz ní e; struèná biografie viz J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 112: 43, 2009; seznam publikovaných a nejvýznamnìjších rukopisných prací je ulo en v archivu ÈBS), Ing. Zdenìk Èervinka (19. 8.), RNDr. Jarmila Kobzová (19. 5.), Ing. Josef Linhart (14. 5.), Mgr. Jaroslava Nesvadbová (3. 11., ivotopisné údaje viz ní e; struèná biografie viz J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 112: 94, 2009; seznam publikací je ulo en v archivu ÈBS), RNDr. Marie Peichlová ( ), RNDr. Marta Plánská (25. 2., ivotopisná data viz ní e, seznam publikací je ulo en v archivu ÈBS), Elena Plesková (1. 7., ivotopisné údaje viz J. Brabec & J. Somol, Calluna 12/1: 26, 2007 a J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 112: 100, 2009), Jana Rajhelová (19. 8.), RNDr. Karel Sutorý, CSc. (24. 4., struèný ivotopis viz Z. Neuhäuslová, Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 42: 347, 2007 a J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 112: 120, 2009), RNDr. Miroslava Šandová (20. 4., ivotopisné údaje viz Anonymus, Sborn. Muz. Dr. Bohumila Horáka, jubilejní, p , 2000; Anonymus, Sborn. Muz. Dr. Bohumila Horáka, jubilejní, p , 2005; F. Nìmec, Calluna 12/1: 24 25, 2007; Z. Neuhäuslová, Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 42: 347, 2007) a Jiøí Zázvorka (10. 2., ivotopisné údaje viz J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 112: 135, 2009). Sedmdesáti let dosáhli doc. Ing. Antonín Buèek, CSc. (17. 9.), Jan Bürgel (29. 5., ivotopisné údaje viz Z. Neuhäuslová, Preslia 74: , 2002), RNDr. Marie Elsnerová (26. 1., ivotopisné údaje viz Z. Neuhäuslová, Preslia 74: , 2002), Ing. Jiøí Høib, CSc. (16. 9., ivotopisné údaje viz Z. Neuhäuslová, Preslia 74: 454, 2002), Mgr. Vlasta Jarolímová (1. 3.), Ing. Bohumil Reš (17. 7.), PhDr. et PaeDr. Vincenc Streit, Ph.D. (10. 9.) a zaslou ilý èlen ÈBS RNDr. Vojtìch íla (10. 6., struèné ivotopisné údaje viz Z. Neuhäuslová, Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 42: 348, 2007 a J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 112: 136, 2009; jubilejní èlánek s bibliografií viz M. Štech, Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 47: , 2012).

2 406 Sedmdesát pìt let dovršili Mgr. Milan Bla ek (12. 6., ivotopisná data viz Anonymus, Záhradníctvo, Bratislava, 8: 374, 1983; Anonymus [JM], Zprav. Bot. Zahr. ÈSSR 31: 72 74, 1987; Z. Neuhäuslová, Preslia 74: 452, 2002; doplnìk k biografii viz Z. Neuhäuslová, Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 42: 344, 2007; podrobný ivotopis a pøehled publikací jsou ulo eny v archivu ÈBS), èestný èlen ÈBS prof. RNDr. František Hindák, DrSc. (25. 3., ivotopisné údaje viz J. Komárek & ¼. Kováèik, Biológia, Bratislava, 42: , 1987 a ¼. Kováèik & P. Marvan, Biológia, Bratislava, 52: , 1997; struèná biografická data viz ní e, seznam prací je ulo en v archivu ÈBS), èestný èlen ÈBS Dr. Wolfgang Lippert (26. 9., ivotopisné údaje viz Z. Neuhäuslová, Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 42: 345, 2007, seznam publikací je ulo en v archivu ÈBS), Ing. RNDr. Jiøí Ponert, DrSc. (18. 5., ivotopisné údaje viz Z. Neuhäuslová, Preslia 69: 377, 1997) a RNDr. Ludmila Vanìèková (25. 6., ivotopis a výèet prací do roku 1987 viz J. Vašátko, Zpr. Geogr. Úst. ÈSAV 24: 63 70, 1987; Z. Neuhäuslová, Preslia 69: , 1997; doplnìk k biografii viz Z. Neuhäuslová, Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 42: 348, 2007). Mezi osmdesátníky se zaøadili Ing. Miloš Bratránek (8. 4.), Mgr. Ing. Jan Burda (18. 1., ivotopisné údaje viz Z. Neuhäuslová, Preslia 74: 452, 2002), prom. biol. Zdenìk Pouzar, CSc. (13. 4., biografie viz M. Svrèek, iva 35: 219, 1987; F. Kotlaba, Preslia 64: , 1992; F. Kotlaba Mykol. Listy, no 46: 23 24, 1992; F. Kotlaba Czech Mycol. 54: 3 9, 2002, jubilantovi je vìnováno celé èíslo uvedeného èasopisu; J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, Pøíroda, 112: 103, 2009; F. Kotlaba, Mykol. Listy, no 119: 24 29, 2012), RNDr. Eliška Rybníèková, DrSc. ( , ivotopisná data a bibliografie do roku 1992 viz Z. Neuhäuslová, Preslia 64: , 1992; doplnìk k biografii viz Z. Neuhäuslová, Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 42: , 2007; jubilejní èlánek viz M. Hájek et al., Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 47: , 2012), RNDr. Anna Skalická (9. 1., ivotopis a seznam prací viz Z. Slavíková, Preslia 64: , 1992; základní ivotopisná data J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 112: , 2009; rozhovor s A. Skalickou viz D. Abazid, iva 60/3: XLIII XLV, 2012), èestný èlen ÈBS RNDr. Jaromír Sofron ( , základní ivotopisná data viz M. Vondráèek, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 17: 73, 1976; J. Sofron & M. Vondráèek, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 42: 98, 1982; Z. Neuhäuslová, Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 42: 346, 2007; E. Hadaè, Je lepší se opotøebovat ne zrezivìt, p. 117, 2007; J. Nesvadbová, Calluna 13: 16 27, 2008; J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 112: 116, 2009), RNDr. Jan Štìpán (11. 5., ivotopis a bibliografie viz K. Kopecký, Preslia 64: 85 94, 1992, bibliografii upravil J. Holub a Sborník nadace P. Pittra a O. Fierzové Hovory 8: 83 92, 2002; doplnìk k biografii viz Z. Neuhäuslová, Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 42: 347, 2007; struèná biografie J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 112: 123, 2009) a èestný èlen ÈBS prof. Dr. Heinrich Egon Weber (27. 3., ivotopisná data viz R. Ehrnsberger, Osnabrücker Naturwiss. Mitt. 23: 9 13, 1997; H. Henker, Osnabrücker Naturwiss. Mitt. 23: , 1997; Z. Neuhäuslová, Preslia 74: , 2002; H. Haeupler, Ber. Reinhold-Tüxen-Ges. 21: 15 43, 2009; seznam publikací je ulo en v archivu ÈBS). Osmdesáti pìti let dosáhli RNDr. František Kotlaba, CSc. (20. 5., krátké osobní zprávy viz Anonymus [JKN], Mykol. Listy, no 27: 22, 1987 a Anonymus [sš], Mykol. Listy, no 28: 27, 1987; ivotopis a výbìrová bibliografie viz M. Svrèek, Preslia 59: , 1987; Z. Pouzar, Èes. Mykol. 41: , 1987, incl. bibliografie mykologických prací; Z. Kluzák, Sborn. Jihoèes. Muz. Èeské Budìjovice, pøír. vìdy, 27: 64 66, 1987; Z. Pouzar, Czech Mycol. 50: , 1997; A. Janitor, Zprav. Slov. Mykol. 5 (no 16): 34 35, 1997; doplnìk k ivotopisu viz Z. Neuhäuslová, Preslia 69: 375, 1997; další struèný doplnìk viz Z. Neuhäuslová, Preslia 74: 455, 2002; M. Beran, Sborn. Jihoèes. Muz. Èeské Budìjovice, pøír. vìdy, 47: , 2007; J. Holec, Mykol. Listy 102: 23 30, 2007; J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 112: 76, 2009; R. Èihák, Sobìslav. Hláska 21/5: 17, 2012; F. Kotlaba, Mykol. Listy, no 119: 24 29, 2012), RNDr. Zdenìk Kropáè, CSc. (2. 4., ivotopisná data viz Anonymus [Fry], Vìstn. Èes. Akad. Zemìd. 24: , 1977; K. Kopecký, Preslia 59: 92 95, 1987, bibliografii sestavil V. Skalický;

3 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 47: , doplòky k ivotopisu viz Z. Neuhäuslová, Preslia 69: 376, 1997 a Z. Neuhäuslová, Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 42: 244, 2007), RNDr. Oldøich Lhotský, CSc. (20. 3., ivotopisná data a soupis publikací viz J. Komárek, Preslia 59: 87 91, 1987; J. Sofron & J. Nesvadbová, Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò, pøír., 112: 83, 2009; podrobný ivotopis a seznam publikací jsou ulo eny v archivu ÈBS) a RNDr. František Pospíšil, DrSc. (27. 4., ivotopis viz J. Krekule & Bohdan Slavík, Preslia 59: , 1987; J. Èatský, Biol. Pl. 29: , 1987). Dipl.-Biol. Wolfgang von Brackel (nar v Bamberku, Nìmecko) Jubilant vystudoval Friedrich-Alexander-Universität v Erlangenu, jeho souèasným pracovištìm je Institut für Vegetationskunde und Landschaftsökologie v Hemhofenu v Bavorsku. Hlavní oblastí zájmu jsou mechorosty, lišejníky a lichenikolní houby, herbáøová sbírka zahrnuje pøibli nì 6000 polo ek. RNDr. Leo Bureš (nar v Ústí nad Orlicí) Jubilant je absolventem (1970) Pøírodovìdecké fakulty UK v Praze, v diplomové práci se zabýval biologickým plánováním krajiny Èeského krasu a krajinná ekologie byla i tématem rigorózní práce (Geobotanické aspekty biologického plánování krajiny v chránìných krajinných oblastech) obhájené v roce Po skonèení základní vojenské slu by pùsobil v letech na Správì CHKO Jeseníky, pozdìji (a do roku 1989) byl zamìstnán u Státních statkù jako koèí a pasák mladého skotu. V roce 1989 zalo il ZO ÈSOP Ekoservis Jeseníky, v roce 1992 se pak stal samostatnì hospodaøícím zemìdìlcem a ivnostníkem, ve stejném roce získal i licenci na projektování ÚSES. Je majitelem malé firmy s nìkolika zamìstnanci a mnoha letními brigádníky, hlavní èinností jsou biotechnické zásahy v chránìných územích, realizace protierozních a revitalizaèních opatøení a prvkù ÚSES, odborné expertízy (roènì nìkolik desítek), biologická hodnocení, generely a projekty ÚSES, hodnocení vlivu staveb na krajinný ráz apod. V letech se spolu s man elkou a J. Jeníkem zabýval geobotanickým výzkumem jesenické Velké kotliny, dokonèený rukopis knihy bohu el nebyl publikován. Dlouhodobì se zabývá floristikou v oblasti Jeseníkù, od roku 2001 mapováním biotopù soustavy NATURA 2000, sestavuje regionální èervený seznam CHKO Jeseníky, v letech vedl expertní tým projektu Analýza antropických vlivù v nejcennìjších èástech CHKO Jeseníky. Pøehled publikovaných a nejvýznamnìjších rukopisných prací je ulo en v archivu ÈBS. Prof. RNDr. František Hindák, DrSc. (nar v Trnavì) Jubilant, pøední algolog, hydrobiolog a mikrobiolog, polo il základy a soustavnì budoval slovenskou vìtev známé pováleèné èeskoslovenské algologické školy. Odborné zamìøení získal bìhem studia na Biologické fakultì Univerzity Karlovy v Praze a pøi vìdecké aspirantuøe v Mikrobiologickém ústavu ÈSAV, kde se pozdìji jako vìdecký pracovník zabýval problematikou hromadné kultivace fototrofních mikroorganismù. V roce 1968 se vrátil do Bratislavy, kde se v Botanickém ústavu SAV zapojil do Mezinárodního biologického programu (IBP) a programu Èlovìk a biosféra (MaB). Vìnoval se mikrofytoedafonu lesních ekosystémù na Slovensku a na ji ní Moravì a taxonomii a floristice, zejména na západním Slovensku a v Tatrách. V dalších desetiletích se pak zabýval diverzitou fytoplanktonu Dunaje a Moravy a jejich hlavních pøítokù (Váh, Hron, Ipe¾). Spolu se svými spolupracovníky zhodnotil diverzitu sinic a øas v témìø všech bratislavských štìrkovnách a mìstských fontánách. Postupnì se stal pøedním evropským a svìtovým odborníkem v oboru ekologie a systematiky sinic a zelených øas. Dokladem toho je mimoøádnì rozsáhlá publikaèní èinnost, zahrnující více ne 550 prací (z toho 27 kni ních titulù, 225 pùvodních vìdeckých prací, zbytek pøedstavují odborné èlánky, abstrakty, populárnì-vìdecké èlánky, zprávy z vìdeckého ivota apod.) i mnohá mezinárodní ocenìní. Zejména jubilantovým pøièinìním se seznam slovenské flóry rozrostl o nìkolik stovek taxonù tìchto mikroorganismù. Mimoøádný význam má objevení a popsání 31 pro vìdu nových rodù a více ne 160 druhù sinic a øas. Není bez zajímavosti, e 13 druhù sinic a 54 druhù zelených øas má svoji typovou lokalitu (locus classicus) na území Bratislavy. Podle Bratislavy byl pojmenovaný rod zelených øas Posonia (1982), a podle Dunaje zelená øasa Danubia (1977), dále druhy Danubia ansa (1977), Kirchneriella danubiana (1980), Posonia

4 408 sestonica (1982), Koliella bratislaviensis (1984) a Catenocystis gerulata (1988). Na poèest F. Hindáka byly pojmenované rody Hindakochloris A. Comas a Hindakia C. Bock et al. a deset druhù. Neoddìlitelnou souèástí vìdecké práce F. Hindáka byla a je pedagogická èinnost. Po návratu na Slovensko v roce 1968 se stal externím pøednášejícím algologie a pozdìji i limnologie na Pøírodovìdecké fakultì Univerzity Komenského v Bratislavì. Pøednášel také aplikovanou hydrobiologii na Stavební fakultì Slovenské technické univerzity a základy algologie na ilinské univerzitì. Vychoval 22 diplomantù a 6 vìdeckých aspirantù/doktorandù; v roce 1992 se stává docentem, v roce 2004 byl jmenován profesorem. Pùsobil v rùzných odborných a zkušebních komisích na univerzitách i jako oponent habilitaèních a inauguraèních prací v SR, ÈR a externì v Rakousku a na Ukrajinì. Za pøirozenou a dùle itou souèást vìdecké práce pokládal jubilant propagaci a aplikaci vìdeckých výsledkù. Svìdèí o tom mnoho aktivit urèených pro odborníky v aplikovaných oborech (vodohospodáøství, zdravotnictví, ochrana pøírody) i širokou laickou veøejnost, a u v rámci postgraduálních kurzù, konferencí a semináøù nebo prostøednictvím tisku, rozhlasu a televize. Nezanedbával ani historiografii, psal jubilejní a vzpomínkové èlánky o význaèných vìdeckých osobnostech, historické pøehledy a úvahy o perspektivách algologie, botaniky a hydrobiologie na Slovensku a v Èesku. V Botanickém ústavu SAV zalo il a vede sbírku kultur sinic a øas, která jako jediná poskytuje celoslovenský servis pro školy a environmentálnì zamìøená pracovištì. Významnou èást jubilantových aktivit pøedstavují vysokoškolské uèebnice a nauèné publikace. Kromì autorství nebo spoluautorství prvních slovenských algologických a kryptogamologických vysokoškolských uèebnic se významnì podílel i na vzdìlávání studentù støedních škol, dokladem mù e být napøíklad Fotografický atlas siníc (2001, 2008). Vedl také studentské práce v rámci biologické olympiády a poskytoval algologický materiál na praktická cvièení z botaniky na školách. Nedostatek uèebních pomùcek vìnovaných sinicím a øasám se sna il vyplnit napø. seriálem 15 èlánkù v èasopisu Biológia, ekológia, chémia (Bratislava, roèníky 7/1 4, 2002 a 8/1 4, 2003) a soubory pohlednic Mikroskopické sinice a riasy (Veda, Bratislava, 2001) a Ukrytý svet siníc (Veda, Bratislava, 2005), které získaly velmi pøíznivou odezvu i u široké veøejnosti a výtvarníkù (vybrané fotografie se objevily v domácí i zahranièní vìdecké literatuøe, v denním tisku, ale i v umìleckých publikacích, na výstavách, a dokonce i jako podklad k plakátu divadelní hry). Neobyèejnì rozsáhlá je i jubilantova organizaèní a editorská èinnost. Organizoval sedm mezinárodních sympózií vìnovaných zeleným øasám a tradièní jarní a podzimní celoslovenské algologické a limnologické semináøe. Od r je hlavním redaktorem èasopisu Biologia a èlenem redakèních rad 3 zahranièních èasopisù (Algological Studies Stuttgart, Annales de Limnologie Toulouse, Algologia/Algology Kyjev). Zastával také významné funkce v rámci Slovenské akademie vìd. V letech byl èlenem pøedsednictva SAV, zástupcem podpøedsedy II. oddìlení SAV, pøedsedou Komise P SAV pro ivotní prostøedí, èlenem edièní rady a dalších komisí. V období 1998 a 2010 byl pøedsedou vìdeckého kolegia SAV pro biologické a ekologické vìdy, pøedsedou komise SAV pro posuzování vìdecké kvalifikace pracovníkù, èlenem edièní rady a komise pro havarijní situace na Ministerstvu vnitra SR. Od roku 2007 je èlenem uèené spoleènosti pøi SAV. V letech a byl pøedsedou Slovenské botanické spoleènosti pøi SAV. Mimoøádné vìdecké, pedagogické i spoleèenské zásluhy F. Hindáka byly ocenìné udìlením èestného èlenství ve vìdeckých spoleènostech na Slovensku (Slovenská botanická spoloènos pri SAV, Slovenská limnologická spoloènos pri SAV) i v zahranièí (Èeská botanická spoleènost, Hungarian Phycological Society, Polskie Towarzystwo Botaniczne). Je také nositelem mnoha vyznamenání a medailí. Rozsáhlý pøehled publikací je ulo en v archivu ÈBS. Mgr. Jaroslava Nesvadbová (nar v Sušici) Jubilantka vystudovala obor zemìpis-biologie na Pøírodovìdecké fakultì UK v Praze, tématem diplomové práce byly floristicko-fytogeografické pomìry sušické èásti Pøedšumaví a Šumavy (školitelem byl V. Skalický). V roce 1970 nastoupila jako odborná pracovnice na Krajské støedisko státní památkové péèe a ochrany pøírody v Plzni, od roku 1990 pracuje na oddìlení botaniky Západoèeského muzea (v letech

5 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 47: , vedoucí oddìlení). Zabývá se zejména floristikou a fytocenologií vybraných oblastí západních Èech (Brdy, Èeský les, Krušné hory, Plzeò, Slavkovský les, Šumava, Tepelské vrchy), zajímá se ale i o dìjiny botaniky v tomto regionu. Od roku 1990 byla øešitelkou nebo spoluøešitelkou 6 grantových projektù zadávaných Ministerstvem ivotního prostøedí, Ministerstvem kultury a AOPK. Velké ocenìní zaslou í také redakèní práce v letech byla odpovìdnou redaktorkou èasopisu Erica, v letech výkonnou redaktorkou Sborníku Západoèeského muzea v Plzni (øady Pøíroda), v roce 1982 a od roku 1990 doposud redaktorkou èasopisu Calluna. Rozsáhlý pøehled prací je ulo en v archivu ÈBS. Prof. RNDr. Lubomír Opletal, CSc. (nar v Novém Boru) Jubilantùv studijní i profesní ivot je spojen s Farmaceutickou fakultou Univerzity Karlovy v Hradci Králové (jmenovitì s katedrou farmaceutické botaniky a ekologie), na kterou jako student nastoupil v roce Po absolvování v roce 1976 tu pùsobil jako odborný pracovník ve vìdeckém výzkumu ( ), pozdìji jako vìdecký pracovník ( ) a odborný asistent (1995). Zùstává tu i po jmenování docentem v roce 1995, od roku 1997 je vedoucím pracovní skupiny Ekologie a produkce léèivých rostlin, od roku 2003 zástupcem vedoucího katedry. V roce 2011 byl na Karlovì univerzitì jmenován profesorem v oboru farmakognozie. Spoleèným jmenovatelem rozsáhlé vìdecko-výzkumné èinnosti L. Opletala jsou látky pøírodního pùvodu potenciálnì vyu itelné v prevenci a terapii degenerativních onemocnìní a s nimi souvisejících chorobných procesù. Zabýval se zejména sledováním rostlinných metabolitù zmíròujících dopad negativních projevù stresu na lidský a ivoèišný organismus, potenciálnì vyu itelných k pøedcházení degenerativnímu posti ení kardiovaskulárního systému. Zmínìné látky byly získávány z parchy saflorové (Leuzea carthamoides), rozchodnice rù ové (Rhodiola rosea) a magnolky (klanoprašky) èínské (Schisandra chinensis); nejvìtší pozornost byla vìnována prvnímu ze jmenovaných druhù, zejména kvùli vyu ití sekundárních metabolitù v potravináøství (doplnìk stravy) a ivoèišné výrobì (doplòkové krmivo). Po roce 2000 se jubilant zabýval i antiinvazními úèinky (proti mikrobním i nemikrobním agens) vybraných pøírodních látek a vìnoval pozornost metodám extrakce úèinných látek z rùzných èástí rostlin. Ve svých výzkumech se neomezoval jen na sekundární metabolity vyšších rostlin, zajímal se i o úèinky obsahových látek hub oddìlení Eumycota z hlediska antioxidaèního, trombocytárnì-antiagregaèního a také vlivu na neurodegenerativní procesy. S pùsobením na Farmaceutické fakultì je spojena rozsáhlá pedagogická èinnost, zahrnující pøednášky, vedení diplomových a rigorózních prací, èlenství v radách studijních programù a další aktivity. Od roku 2010 je také pøedkladatelem a editorem monografické øady Pøírodní látky a jejich biologická aktivita v nakladatelství Karolinum. RNDr. Marta Plánská (nar v Praze) Jubilantka je absolventkou Pøírodovìdecké fakulty UK v Praze (specializace fyziologie rostlin), v roce 1983 slo ila pøi zamìstnání rigorózní zkoušku a v letech doplnila své vzdìlání o pedagogické minimum (Pedagogické fakulta v Ústí nad Labem). Po promoci byla Marta Plánská zamìstnána ve Výzkumných ústavech rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, odkud pøešla na øeditelství podniku Zelenina v Praze. Po pøestìhování do Èeské Lípy pracovala jako obchodní námìstkynì v Zeleninì Terezín a uèila biologii a chemii na rùzných typech škol (základní škola, gymnázium), v roce 1990 pak nastoupila jako botanièka na Správu CHKO Lu ické hory. Od roku 2001 a do odchodu do dùchodu v roce 2006 uèila na Støední lesnické škole ve Šluknovì biologii a lesnickou botaniku. Jubilantka se o botaniku zajímala od dìtství, profesionálnì se jí vìnovala po nástupu na Správu CHKO Lu ické hory. Úèastnila se projektù floristického prùzkumu Lu ických hor, mimo jiné zpracovala inventarizaèní botanické prùzkumy biocenter a luk v 1. zónì, provádìla biomonitoring, napø. orchideových luk a trvalých ploch v NPR Jezevèí vrch, pøipravila k vyhlášení jednu pøírodní rezervaci (Marschnerova louka) a jednu pøírodní památku (Louka u Brodských). Velkým koníèkem Marty Plánské je fotografování pøírody. V roce 1995 byla v Okresním vlastivìdném muzeu v Èeské Lípì otevøena tematicky zamìøená výstava Lu ické hory od jara do zimy, která byla následnì pøesunuta do Dìèína a Nového Boru. Øada fotografií byla pou ita na výstavì k 20. výroèí zalo ení CHKO Lu ické hory v roce 1996 a byla umístìna na trvalé výstavì vìnované Lu ickým horám v Bredovském

6 410 zámeèku ve Lvové. V roce 2006 uspoøádala výstavu fotografií s pøírodní tematikou v Kulturním domì ve Šluknovì. Publikaèní aktivita zahrnuje èlánky v èasopisech, sbornících, denním tisku i spoluautorství kni ní publikace (seznam je ulo en v archivu ÈBS). Úmrtí V roce 2012 opustili øady spoleènosti Milan Domkáø (* , ), RNDr. Lubomír Kincl, CSc. (* , ), RNDr. Josef Kopøiva (* , ) a JUDr. Zdenìk Mejdr (* , ). Všichni zùstanou v našich vzpomínkách.