MASARYKOVA UNIVERZITA. Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě. Analýza výkonu v triatlonu.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA. Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě. Analýza výkonu v triatlonu."

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě Analýza výkonu v triatlonu Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Miloš Lukášek, Ph.D. Vypracoval: Bc. Vladimír Pospíchal Učitelství TV pro ZŠ a SŠ Brno, 2009

2 Obsah Úvod 1 Historie triatlonu Pravidla triatlonu Organizace závodu Plavecká část Cyklistická část Běţecká část Chování v depu Fyziologické aspekty ovlivňující výkon v triatlonu Srdečně-cévní systém Krevní oběh Srdeční frekvence Variabilita SF Krevní tlak Tepový objem Minutový objem srdeční Tepový kyslík Hematokrit Hemoglobin Dýchací systém Vitální kapacita plic Minutová ventilace plicní Respirační kvocient Maximální spotřeba kyslíku Anaerobní práh Aerobní práh Únava Výţiva Zátěţová hypoglykémie

3 3.3.2 Uloţení glukózy Zabezpečení energie při práci Pitný reţim Voda Pot Analýza výkonu v triatlonu Chybný reţim u vytrvalostních sportovců Nedostatek tekutin Nadměrné mnoţství tekutin Nedostatečný příjem potravin Nadměrný příjem potravin Traumatická zranění Roční tréninkový cyklus Přípravné období všeobecné Přípravné období speciální Závodní období Přechodné období Analýza výkonu z tréninkových ukazatelů SCM Analýza tréninkových ukazatelů po kategoriích Vztah celkového umístění v ČP a tréninkových ukazatelů Analýza výkonu v závodě z grafů SF Tábor Krems Sokolov Závěr Resumé Literatura

4 Úvod Účinně, bezpečně a jednoduše, tři slova, kterými se dá charakterizovat sport o třech částech - triatlon. Tři sporty spojené v jeden celek absolvované v jednom sledu. Účinně se rozumí plavání, kdy je důleţité plavat intenzivně a zároveň lehce, aby nám zbyl ještě dostatek sil do dalších částí triatlonu. Druhou částí triatlonu, ihned po plavání je cyklistika. A slovní spojení bezpečně je určitě na místě. Cyklistická část je asi tou nejzrádnější částí triatlonu, kdy se můţeme váţně zranit. V běţecké části se uţ stačí jen jednoduše přesunout do cíle. Mám mnoho známých, kteří s triatlonem začínají, někteří zkusili první závod jen proto, aby si poté uvědomili, ţe triatlon se pro ně stal během na dlouhou trať. Po kaţdém závodě mi tvrdí, ţe další triatlon uţ nepojedou, ale na dalších závodech je přesto potkám se stejným nadšením pro závodění jako minule. A po skončení závodu mi opět tvrdí, ţe na další jiţ nepřijedou. A takto se to opakuje celou sezonu. A proto mě motivovalo napsat práci, v které se objeví prvky přípravy na triatlon a analýza jednotlivých závodů. Tato práce by měla slouţit jako příručka pro triatlonisty, kteří s triatlonem a přípravou na něj nemají aţ takové zkušenosti nebo jejich příprava nemá výrazný charakter s dlouhodobou koncepcí. V této práci se snaţím obecně popsat přípravu triatlonisty, v jakých obdobích co trénovat, kdy je vhodné jet na soustředění a co na takových soustředěních trénovat. V další části práce popisuji různé disciplíny triatlonových závodů, aby potencionální závodník byl takticky připraven na závod a věděl, co od závodu očekávat, kdy je vhodné zvýšit tempo a kdy je naopak lepší zpomalit. Teoretické poznatky ze závodů jsou doprovázeny i praktickým měřením srdeční frekvence z triatlonových závodů nejen českého poháru z roku V první části práce jsem se zaměřil na obecné poznatky z fyziologie, jaká je vhodná strava před závodem a jak doplňovat energii během závodu. Nesmíme také zapomenout na dodávku tekutin, které výrazným způsobem ovlivňují náš výkon v tréninku i v závodě. V druhé části jsem čerpal především z vlastních zkušeností, naměřených hodnot z triatlonových závodů a z tréninkových ukazatelů 3

5 zapůjčených Českým svazem triatlonu - ČSTT, sekcí Sportovní centrum mládeţe - SCM. Pokusil jsem se objasnit přípravu během roku a popsat ideální taktiku triatlonových závodů. 4

6 1 Historie triatlonu Triatlon je nový rozvíjející sport. Nemá za sebou takovou minulost jako je atletika, tenis a tak ho můţeme nazývat novým sportem. Triatlon se v českých zemích objevil kolem roku Ve světě se za počátek vzniku triatlonu označuje Hawaii, kde se v roce 1979 jel první triatlon v podobě tak, jak ho známe dnes, plavání, cyklistika, běh. Vzdálenosti hawajského závodu, 3,8km plavání, 180km cyklistika a 42km běh se s časem zkracovaly. V takto nelidských vzdálenostech se závodí i v dnešní době. Vznikly i zcela nové podoby triatlonu. Největší oblíbenost si získal dnes nazývaný tzv. olympijský triatlon (1,5 km plavání-40 km cyklistika-10 km běh). Velkým mezníkem v triatlonové historii byl rok V roce 1993 se poprvé uskutečnil triatlonový závod s povolenou jízdou v háku (drafting). V dnešní době je zakázána jízda v háku u dlouhého triatlonu, tzv. ironmanu (Formánek, 2003). První veřejný triatlon na světě byl odstartován 25. září Forma sportů byla odlišná, neţ ji známe dnes. Zajímavé bylo, ţe celkový běh byl delší neţ cyklistika. Do triatlonové historie vešel i Jindřich Čistota. Ten absolvoval prvního Ţelezného muţe na starém kontinentě Sám, za asistence manţelky a za 11:05 hodin, tedy o 41 minut rychleji neţ první Ţelezný muţ na Hawaii-Gordon Haller (Formánek, 2003). Pod vedením Tomáše Karlíka, Jaroslava Bednáře a Emila Šebela se konal první československý triatlon v Přední Hluboké 21. června Od roku 1984 Československý triatlonový vytyčil jasný směr, krátký triatlon, coby fyzicky méně náročnou formu triatlonu přístupnou širší sportovní veřejnosti (Formánek, 2003). 5

7 2 Pravidla triatlonu Triatlon je závod, který svými propozicemi a následnou organizací respektuje pravidla Českého svazu triatlonu ČSTT a následně ITU/ETU (Světová a Evropská triatlonová unie). Tato pravidla jsou platná pro všechny závody, jejichţ vyhlašovatelem je ČSTT nebo členové ČSTT, a které nesou název triatlon včetně všech tlonů (duatlon, kvadriatlon, aquatlon, sprint triatlon, zimní triatlon, terénní triatlon). Na takových závodech platí tato pravidla pro všechny věkové kategorie. Na závodech jejichţ vyhlašovatelem je ETU/ITU, platí pravidla příslušné federace triatlonu (Bauer, 2008). Triatlon je sport, ve kterém závodník absolvuje plaveckou, cyklistickou a běţeckou část v uvedeném pořadí, s průběţným měřením času od startu plavání do cíle běhu (tab. 1). Jiná modifikace nesmí být nazvaná triatlonem a musí jiţ názvem vystihovat jinou podstatu. Tab. 1: Vzdálenosti tratí v triatlonu (v km) triatlon plavání kolo běh sprint 0, krátký 1, dlouhý 1,9-3, ,2 Pořadatel je povinen tratě před závodem změřit a oznámit jejich skutečnou délku. Tato délka se následně objeví ve výsledkové listině. V případě jiných tratí je nutné dodrţet poměr mezi jednotlivými délkami tratí. Maximální přípustná odchylka v délce trati je 10%. Pokud délky tratí nevyhovují pravidlům, je pořadatel povinen poţádat o udělení výjimky Technickou komisi. Jakékoliv měření tratě po závodě nemá ţádný vliv na výsledky dosaţené v závodě (Bauer, 2008). 2.1 Organizace závodu Pokud to vyţadují místní povětrnostní podmínky (teplota vzduchu, vody, vítr atd.) nebo bezpečnost závodníků můţe být ohroţena, můţe soutěţní výbor upravit průběh závodu (přerušit závod po plavání nebo po cyklistice, zkrátit trať 6

8 plavání) nebo odloţit čas startu. V takovém případě musí být učiněno nejpozději 20 minut před oficiálním startem a start musí být posunut minimálně o 30 minut. Měření času a výsledky Časové členění rozděluje cílový čas plavání, cyklistickou část včetně depa před i po cyklistice, běţecký čas a celkový cílový čas. Výsledky obsahují diskvalifikace (ve výsledkové listině označeno DQF) včetně odůvodnění. Ve výsledkové listině se objevují i závodníci, kteří závod nedokončili (DNF) nebo vůbec nestartovali, i kdyţ byli přihlášeni (DNS) (Bauer, 2008). Chování závodníků Triatlonových závodů se účastní velké mnoţství závodníků. Jejich závodní taktika je projevem vzájemného vztahu. Závodníci účastnící se závodu musí zachovat sportovního ducha za všech okolností. Jsou zodpovědní nejen za své bezpečí, ale i za bezpečnost ostatních. Respektují pravidla silničního provozu a pokyny rozhodčích či pořadatelů. Chovají se k ostatním závodníkům, činovníkům, dobrovolníkům a divákům zdvořile a s respektem. Vyhnou se pouţívání hrubých a nevhodných výrazů. Informují rozhodčí, jestli ze závodu odstoupí. ČSTT odsuzuje pouţívání látek, které uměle zvyšují výkon. Všichni závodníci jsou si vědomi moţnosti lékařských kontrolních testů, povinnosti podstoupit tyto testy a moţnosti postihu za porušení pravidel, které podléhají antidopingovému výboru. Závodník je zodpovědný za svůj zdravotní stav (u mládeţe zodpovídá odpovědný zástupce). Závodník je povinen absolvovat celou trať včetně počítání okruhů. Před startem se závodník nechá označit (popsat) podle pokynů pořadatele. Pokud je pořadatelem dodána plavecká čepička, je závodník povinen ji pouţít. Závodník je povinen po skončení závodu si vyzvednout své věci z depa nejpozději do 1 hodiny od oznámení (Bauer, 2008). Se startovním číslem nesmí závodník absolvovat plaveckou část. V cyklistické části nemusí být pouţito startovní číslo. Při běhu musí být číslo jasně viditelné zpředu. Veškeré opravy si závodník musí provádět sám s pouţití nářadí a náhradních součástek, které veze s sebou nebo má v depu. 7

9 Nedodrţení soutěţních pravidel můţe vést k napomenutí od rozhodčího (slovně nebo prostřednictvím časové penalizace stop and go ) nebo diskvalifikaci (Bauer, 2008). Závodník bude napomenut v těchto případech (Bauer, 2008): odstartuje před zazněním startovního signálu nerespektuje stanovenou trať za nesportovní chování, pouţívání hrubých výrazů úmyslné blokování, napadení, bránění nebo kříţení trasy jinému závodníkovi přijetí pomoci od jiné osoby kromě rozhodčího odmítnutí respektovat pokyny rozhodčího opuštění tratě závodu z bezpečnostních důvodů, ale nevrácení se na trať v místě opuštění pouţívání nepovoleného vybavení, které vede k získání výhody nebo ohroţení bezpečnosti ostatních závodníků porušení pravidel silničního provozu Start a konec závodu V jedné vlně nesmí startovat kategorie, které při závodu absolvují různou délku tratě. Závod ţen se doporučuje startovat odděleně v jiné vlně. Závod je ukončen proběhnutím posledního závodníka cílem (Bauer, 2008). 2.2 Plavecká část Definovaná část tratě, při které musí závodník plavat v rámci vyznačené dráhy. Plavecká trať začíná u startovní čáry a končí výběhem z vody před vstupem do depa (Bauer, 2008). Závodníci smí pouţívat jakýkoliv plavecký styl. Závodník můţe stát na dně nebo se přidrţovat nějakého neţivého předmětu (bójka, stojící člun). V případě nouze závodník zvedne ruku nad hlavu a zavolá o pomoc. Jakmile je mu pomoc poskytnuta, závodník musí opustit závod (Bauer, 2008). 8

10 Plavecká část se musí odehrávat vţdy na otevřené vodě. Trať musí být vedena tak, aby ji závodník mohl opustit kratší cestou neţ by absolvoval celou délku. Start a cíl plavání musí být jasně označen. Trať plavání je vyznačena bójemi v dostatečné vzdálenosti mezi sebou. První bójka nesmí být ve vzdálenosti kratší neţ 200 m a měla by být téměř kolmo na linii startu. Mezi plaváním a depem nesmí závodník odhodit ţádnou část plavecké výstroje. Veškerá výstroj musí být uloţena v depu (Bauer, 2008). Teplota vody musí být změřena 1 hodinu před startem závodu. Teplota musí být měřena na několika místech včetně nejvzdálenějšího bodu od břehu v hloubce 50 cm. Pro zajištění bezpečnosti závodníků můţe být plavecká trať zkrácena v závislosti na teplotě vody. Při teplotě vody niţší neţ 14 C, je pouţití neoprenů povinné a délka plavecké části nesmí být delší neţ 1 km (Bauer, 2008). 2.3 Cyklistická část Část závodní tratě, na které určeno jet na kole, jít nebo tlačit jízdní kolo po vyznačené cestě. Cyklistická trať začíná u značky pro nasednutí a končí u značky pro sesednutí z kola (Bauer, 2008). Značka určená pro nasednutí na kolo je určené místo na výstupu z depa na cyklistickou část, na kterém závodník teprve můţe nasednout na kolo a jet. Tato značka vede přes celou šíři výstupu z depa a je označena praporky nebo rozhodčím nebo kombinací těchto moţností (Bauer, 2008). Značka určená pro sesednutí z jízdního kola je místo u vstupu do depa po cyklistické části, na kterém závodník musí nejpozději plně sesednout z kola a vést své kolo ke stojanu v depu. Tato značka vede přes celou šířku vstupu do depa a je označena praporky nebo rozhodčím nebo kombinací těchto moţností (Bauer, 2008). Při cyklistické části nesmí mít závodník obnaţenou horní polovinu těla. Cyklistická přilba je povinná a musí být z pevného materiálu. Po celou dobu, od odebrání kola ze stojanu aţ po opětovné zavěšení kola do stojanu, musí být helma zapnutá. Při jízdě v balíku nesmí závodník blokovat jiného závodníka, nebo činit náhlé změny směru tak, ţe by kříţil dráhu jiného závodníka. Závodník smí na trati jít pěšky a kolo vést nebo nést. Trať by měla být vedena po upravených silnicích 9

11 nebo cestách s pevným povrchem. V zatáčkách musí být odstraněn písek a jiné nečistoty, které by mohly ohrozit bezpečnost závodníků. Pokud je povolena jízda v háku musí být komunikace, na které závod probíhá, uzavřena. Závodník můţe být vyřazen ze závodu v případě, ţe ztrácí na prvního závodníka jeden okruh (Bauer, 2008). 2.4 Běžecká část Definovaná část závodní tratě, po které musí závodník běţet nebo jít v rámci vyznačené cesty. Běţecká trať začíná u východu z depa a vede k cílové čáře. Pokud se běh skládá z více okruhů, musí být závodníkům do dalšího okruhu předávány šňůrky, které označují počet odběhnutých kol. Běţecká trať by měla být vedena po silnicích, ulicích a cestách s pevným povrchem. Trať musí být zřetelně označena. Pokud není trať vyznačena po celé délce souvislou nebo přerušovanou čarou, musí být v dostatečné vzdálenosti viditelně označena. Před a za kaţdou křiţovatkou musí být umístěna orientační značka určující správný směr (Bauer, 2008). 2.5 Chování v depu Ohraničená plocha, která není součástí plavecké, cyklistické ani běţecké části, a ve které má kaţdý závodník přiděleno své místo pro ukládání osobního oblečení a vybavení (Bauer, 2008). Závodníci musí zajistit, aby jejich nepouţité věci zůstala v určeném prostoru depa, aniţ by překáţela v závodě či byla uloţena do prostoru jiného závodníka. Cyklistické tretry, brýle, přilba a ostatní cyklistické vybavení můţe být umístěno na jízdním kole. Závodníci nesmí při práci v depu bránit v pohybu po depu ostatním závodníkům. Zároveň nesmí závodníci manipulovat s vybavením jiných závodníků. V depu není povolena jízda na kole. Na kolo se smí nasednout a poté sesednout aţ za čarou označující hranici depa (Bauer, 2008). 10

12 3 Fyziologické aspekty ovlivňující výkon v triatlonu Trénink triatlonu, jakoţto vytrvalostního sportu by nemělo patřit k obtíţným tréninkovým úkolům. Schopnost systémů se adaptovat je větší neţ u ostatních sportovních disciplín. První změny v adaptaci organismu na vytrvalostní zátěţ lze očekávat během několika týdnů. Důleţité a o poznání těţší je, aby zatíţení bylo cílené. Rozhodujícím faktorem je brát ohled na rozdíly především v energetickém zajištění pohybové činnosti. Trénink vytrvalosti jako celku není moţný, protoţe zatíţením se stimulují aerobní nebo anaerobní procesy. O úrovni vytrvalostních schopností rozhoduje především výkonnost dýchacího a srdečně-cévního systému při přijímání a transportu kyslíku a energetických zdrojů do pracujících svalů. Dále metabolismus a uvolnění energie ve svalu, vytváření dostatečných zásob energie a jejich včasné uplatnění v aerobních i anaerobních procesech (Dovalil, 2002). Pro trénink triatlonu jsou typické dlouhé a někdy i 3 fázové tréninky, a proto není vhodné pohlíţet na trénink pouze z fyziologického hlediska, ale i z pohledu psychologického, motivací a vůlí trénovat, překonávat nepříjemné pocity během tréninku. 3.1 Srdečně-cévní systém Kardiovaskulární systém je funkčně propojen s dýchacím systémem. Komplex těchto systémů se nazývá kardiorespirační systém. Tento systém zajišťuje přísun ţivin do pracujících svalů, poté odvádí metabolity, podílí se také na termoregulaci a udrţuje stálost vnitřního prostředí a další. Vlivem tréninku dochází ke změnám v organismu a to jak reaktivním přímá odpověď organismu na zatíţení, tak adaptivním změna dlouhodobým tréninkovým procesem (Bartůňková, 2006) Krevní oběh Krev se stává prostředníkem mezi vnitřním a vnějším prostředím. Krev musí být neustále v pohybu a do různých tkání neustále přivádět potřebné ţiviny. 11

13 Krevní oběh se uskutečňuje v uzavřené soustavě cév, kterými se přivádí k jednotlivým tkáním. Pohyb krve v těle je zabezpečován stálou činností srdce. Z celkového minutového objemu činí prokrvení srdce v klidu 5% (Bartůňková, 2006), spotřeba kyslíku myokardem se udává 10-15%. Při zátěţi stoupá spotřeba kyslíku 4-5x neţ v klidových podmínkách. Účinnost srdeční práce je asi 15-35% (Seliger, 1983). Srdeční sval vyuţívá oxidativního metabolismu, srdce tedy neumí pracovat na kyslíkový dluh. Z tohoto důvodu je vţdy potřebné dostatečné naplnění srdce kyslíkem. Srdce čerpá energii především z glukózy (tab. 2). Pro svou potřebu vyuţívá srdce i kyselinu mléčnou z obíhající krve. Pro bezproblémovou funkci srdce je potřebný správný poměr iontů draslíku a vápníku (Seliger, 1983). Při nedostatečném přívodu kyslíku dochází k ischemii (infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční). Po zastavení krevního oběhu v myokardu se srdeční činnost okamţitě zastaví a nastane klinická smrt. K obnově funkcí musí dojít nejpozději během 5-10 minut (Bartůňková, 2006). Tab. 2: Energetické zdroje pro myokard (Bartůňková, 2006) v klidu při pohybové činnosti Glukóza 31% 16% Mastné kyseliny 35% 21% Kyselina mléčná 28% 61% Aminokyseliny 7% 2% Srdeční frekvence (SF) Srdce vykonává náročnou mechanickou činnost tím, ţe vytlačuje určitý objem krve proti tlaku v aortě a tím ţe tento objem krve uvádí z klidu do pohybu. Celková práce srdce je závislá na velikosti tepového objemu a na velikosti tlaku v aortě. Seliger ve své publikaci uvádí, ţe odhadovaná spotřeba kyslíku srdcem při tělesné zátěţi můţe dosahovat ml kyslíku za minutu, coţ je spotřebovaný objem v klidu. Při dlouhodobém vytrvalostním tréninku dochází k výrazným změnám, které jsou označovány jako sportovní srdce (Horčic, 2003). Jedná se o zvýšení hmotnosti a zvětšení objemu srdce. To vše pozitivně 12

14 působí na ekonomiku a funkci srdce v klidu a v průběhu submaximálního cvičení. Současně s těmito změnami se začíná přizpůsobovat i tepový objem Projevem srdeční funkce je opakované vypuzování krve do krevního oběhu. Počet systol za čas nazýváme srdeční frekvence (Bartůňková, 2006). Srdeční frekvence se uvádí jako počet systol za minutu. Srdeční frekvence u populace, která nesportuje, se pohybuje kolem 70 tepů/minutu. Sportovci, kteří provozují sport vytrvalostního charakteru, mají obecně niţší klidovou srdeční frekvenci neţ sprinteři nebo sportovci, provozující sporty herního typu. U jedinců, kteří provozují sport na amatérské úrovni, bývá srdeční frekvence kolem tepů/minutu. U profesionálních sportovců můţe klidová srdeční frekvence klesat aţ pod 40 tepů za minutu, ale dá se říci, ţe srdeční frekvence pod 50 tepů/minutu v klidu, se dá povaţovat za dobrou trénovanost jedince. Hodnota klidové srdeční frekvence se také liší podle věku. U dětí se uvádí tepů/minut (Seliger, 1983). Podle tohoto faktu bychom se měli řídit při trénování dětí a mládeţe. Děti se rychleji unaví neţ dospělí, ale naopak rychleji zregenerují. Srdeční frekvence se zvyšuje přímo úměrně rostoucímu zatíţení aţ do hodnoty anaerobního prahu ANP. Hodnota ANP odpovídá i změnám v respiračním a metabolickém systému. Srdeční frekvence se zvyšuje společně se systolickým objemem. Optimální hodnota srdeční frekvence, kdy srdce pracuje nejekonomičtěji je nejvíce plněno krví a vypuzením se do oběhu dostává největší mnoţství okysličené krve je tepů/minutu. Od této hodnoty sice srdeční frekvence nadále roste, avšak systolický objem se jiţ výrazně nezvyšuje. Hraniční hodnota srdeční frekvence, kdy se systolický objem začíná sniţovat, je v rozmezí mezi tepů/minutu (Bartůňková, 2006). Srdeční frekvence je velmi ovlivnitelný údaj. Srdeční frekvence reaguje na stresové podmínky adrenalin. Její hodnota se tedy zvyšuje při předstartovních stavech. Klidová srdeční frekvence je ovlivněna geneticky, trénovaností, ke změnám dochází hlavně při vytrvalostním tréninku, teplotou tělesného jádra 13

15 zvýšení teploty o 1 C, se zvýší srdeční frekvence o 10 tep/min (Bartůňková, 2006). Pokud leţíme, míváme zpravidla niţší srdeční frekvenci neţ ve stoje. Při vysokých teplotách okolí srdeční frekvence také stoupá, naopak v zimě klesá. Nejvyšší srdeční frekvence bývá naměřena při aktivitách submaximálního zatíţení (Horčic, 2003). Pokud jsme se najedli, naše tělo musí vstřebat ţiviny a i tím dochází ke zvýšení srdeční frekvence. Hodnota srdeční frekvence se také mění při únavě anebo při nemoci. Vyšší hodnota klidové srdeční frekvence můţe také značit přetrénování, kdy organismus je v neustálém útlumu a zvýšenou srdeční činností se tomuto stavu snaţí vyrovnat a zlepšit tak svůj stav. Proto pravidelné ranní měření klidové srdeční frekvence můţe odhalit začínající nemoc nebo přetrénování dříve, neţ se tyto příznaky projeví v plné míře (tab. 3). Srdeční frekvence se měří poslechem nebo fonendoskopem. V tréninkovém procesu se hojně uţívají sporttestery, které ukazují aktuální hodnotu srdeční frekvence a mohou tak dát trenérovy aktuální obrázek o tom, jak si jeho svěřenec vede. Oproti tomu často uţívaný a neméně často zaměňovaný pojem tepová frekvence bývá měřen na periferiích. Měření se provádí palpační metodou nejčastěji na vřetení tepně na zápěstí a na tepně spánkové. Jako nevhodné se jeví měření na krku na krkavici. Jsou zde uloţeny baroreceptory, jejich podráţděním dochází ke zpomalení tepové frekvence (Dovalil, 2002). 14

16 Tab. 3: Tréninkové změny při změnách SF (Horčic, 2003) hodnota SF příčiny změny v tréninku přetíţení sníţení tréninku přetrénování netrénovat nemoc klidová SF se výrazně zvýší v tréninku nejsme schopni dosáhnout hodnot ANP při kontrolním testu nedosahujeme hodnot SF max při intervalovém tréninku v době odpočinku SF neklesá jako obvykle po tréninku je SF stále zvýšená při stejné intenzitě je SF nezvykle vysoká v době zotavení asi 2 minut SF neklesá jako obvykle variabilita SF v klidu je několik dnů nízká přetrénování vyčerpání glykogenu vyčerpání glykogenu nervosvalová únava nedostatek motivace intenzita úseků je příliš vysoká úseky jsou příliš dlouhé celkové vyčerpání nedostatek tekutin nedostatek tekutin nemoc přetíţení přetrénování přetíţení nemoc dlouhodobý psychický stres vynechat tento typ tréninku zařadit trénink v úrovni AEP sníţení objemu tréninku zařadit kompenzační rychlostní cvičení (hry, sprinty, ) sníţit intenzitu úseků zkrátit délku úseků prodlouţit dobu odpočinku ukončit trénink zařadit regenerační mikrocyklus zvýšit příjem tekutin zvýšit příjem tekutin ukončit trénink sníţení objemu tréninku zařazení kompenzačních cvičení zařazení regeneračního mikrocyklu více relaxace, uvolnění Variabilita SF Variabilita je časové kolísání mezi jednotlivými stahy srdce. Jedná se o normální fyziologický jev. V klidu se u trénovaných jedinců vyskytuje výrazná 15

17 variabilita srdeční frekvence. Sniţováním srdeční frekvence se variabilita ještě zvyšuje. Je to dáno vysokým tonem parasympatiku (Seliger, 1983). Některé typy sporttesterů dokáţou sledovat a vyhodnotit tuto variabilitu Krevní tlak (TK) Krevním tlakem se rozumí krevní tlak v tepnách, měřený ve velkých tepnách blízko srdci. Činnost srdce společně s cévní soustavou vytváří krevní tlak. Vypuzovaná krev přerušovaně, nárazově do velkých cév kaţdou systolou komor roztahuje elastické cévní stěny (Seliger, 1983). Krevní tlak je závislý na činnosti srdce, na odporu cév, pohybové aktivitě. Do určité míry je krevní tlak závislý i na mnoţství krve v tepnách a viskozitou krve vnitřní tření. Vlivy ovlivňující viskozitu krve jsou teplota, rychlost krevního proudu, mnoţství krvinek (Bartůňková, 2006). Zvýšení minutového oběhu srdečního znamená zvýšení rychlosti krevního proudu, a pokud nedojde ke sníţení odporu v cévních periferiích, stoupne také tlak. Při vazokonstrikci zúţení cév krevní, tlak stoupá, naopak při vasodilataci rozšíření cév, krevní tlak klesá (Seliger, 1983). Systolický tlak je určován především činností srdce, zatímco diastolický tlak je ovlivňován celkovým odporem periferií. Změny viskozity krve ovlivňují především velikost diastolického tlaku (Seliger, 1983). Jak člověk stárne, dochází i k menší pruţnosti cév. Tepna se stává tedy méně pruţnou a tím stoupá i krevní tlak. Hodnoty krevní tlaku v klidu u dospělého jedince jsou povaţovány za optimální, pokud systolický tlak je naměřen 120 torrů a diastolický 80 torrů. Pohybovou aktivitou stoupá hlavně systolický tlak, diastolický se zvyšuje jen mírně nebo dokonce i klesá. Nejvyšší hodnoty, podobně jako u srdeční frekvence, bývají naměřeny při submaximálním zatíţení. Hodnoty se mohou pohybovat aţ 220/100 torrů. Při aktivitách s maximálním úsilím nebývají hodnoty tak vysoké jako při submaximálním zatíţení. Při nadměrné intenzitě zatíţení a celkovému vyčerpání organismu mohou oba tlaky prudce klesat pod kritickou hodnotu a můţe dojít k mdlobám nebo aţ ke kolapsu (Seliger, 1983). 16

18 3.1.5 Tepový objem (Q s ) Tepový objem neboli také systolický objem srdeční je mnoţství krve vypuzené srdcem jednou systolou. Velikost se pohybuje v klidu mezi 60 aţ 80 ml, při pohybové činnosti stoupá na ml (Dovalil, 2002). Srdce se při zátěţi dokonaleji vyprazdňuje a tím umoţňuje zvýšení tepového objemu. Moţnost dokonalejšího vyprázdnění v systole a většího naplnění v diastole vyvolává důleţitou rezervu, která je pouţita pro zvětšení tepového objemu v případě, ţe je to zapotřebí (Seliger, 1983). Tepový objem je závislý na velikosti srdce, periferním odporu, stupni trénovanosti (Dovalil, 2002) Minutový objem srdeční (Q) Minutový objem srdeční neboli srdeční výdej je mnoţství krve, které srdce vypudí za jednu minutu. Minutový objem srdeční je tedy závislý na systolickém objemu a srdeční frekvenci (Seliger, 1983). Za klidových podmínek je hodnota minutového objemu srdečního určena mnoţstvím spotřebovaného kyslíku. Při pohybové aktivitě stoupá minutový objem srdeční přímo úměrně se zvyšující se spotřebou kyslíku a tedy dodávkou kyslíku krevní cestou ke tkáním. Zajištění odpovídající dodávky kyslíku ke tkáním nám právě zajišťuje zvýšený minutový objem srdeční. Minutový objem srdeční můţe klesat při statických cvičeních anebo při vysokém krevním tlaku. Je to z důvodu, ţe na minutovém objemu srdečním se podílí v menší míře i tlak krve v tepnách (Seliger, 1983). V klidových podmínkách se minutový objem srdeční pohybuje kolem 3 litrů. Při pohybové činnosti dosahuje maximálních hodnot litrů. Od kritické hodnoty srdeční frekvence tepový objem začíná klesat, takţe minutový objem se jiţ nadále nezvyšuje nebo dokonce i klesá. Příčinou poklesu tepového objemu je nedostatečné plnění komor srdce krví (Seliger, 1983). Malé změny v hodnotách minutového objemu srdečního mohou nastat po tréninku v prostředích s vysokou i nízkou okolní teplotou, po jídle při činnosti trávicí soustavy, při emocích a ve spánku (Seliger, 1983) 17

19 3.1.7 Tepový kyslík (VO 2 /TF) Hodnota tepové kyslíku je vyjádřena mnoţstvím kyslíku, které se dostane na periferie jedním tepem. Tepový kyslík je důleţitým ukazatelem transportní kapacity oběhového systému. Hodnota tepového kyslíku se zjišťuje ze spotřeby kyslíku a srdeční frekvence (Bartůňková, 2006). u netrénovaných v klidu 5 ml, při maximální zátěži 15 ml u trénovaných v klidu 5 ml, při maximální zátěži až 30 ml (Bartůňková, 2006) Hematokrit Hematokrit nám udává poměr zastoupení mezi objemem červených krvinek a krevní plazmy. Normální hodnoty objemu krvinek jsou 44% (+-5%) u muţů a 39% (+-4%) u ţen [19]. Vlivem dlouhodobého tréninku a především tréninkem ve vysoké nadmořské výšce, kde je relativní nedostatek kyslíku, hodnota stoupá. Vyšší hladina hematokritu můţe být dána geneticky, pokud ţijeme ve vysoké nadmořské výšce (např. atleti ţijící v oblasti náhorních plošin). Vyšší hladina hematokritu je také negativním doprovodným jevem při dehydrataci, kdy dochází k většímu zahuštění krve. Zvýšená hodnota hematokritu, která se jiţ povaţuje za doping, je 50%. Pokud sportovec má permanentně vyšší hladinu hematokritu, je potřeba tuto skutečnost nahlásit antidopingovému výboru. Hladina hematokritu se sniţuje v případech, ţe sportovec trpí chudokrevností a podáváním infúzí a samozřejmě také zředěním krve neboli dojde k zavodnění organismu Hemoglobin Hemoglobin je červené krevní barvivo a metaloprotein, které je obsaţeno v erytrocytech. Hemoglobin má schopnost na sebe v plicích vázat kyslík a uvolňovat ho ve svalech. Opačným směrem dochází k odvodu oxidu uhličitého. Ve vysokých nadmořských výškách můţe docházet k problémům. 18

20 Hemoglobin se skládá ze dvou sloţek. Z hemu a globinu. Hem je během vývoje jedince pořád stejný, avšak mění se jeho bílkovinná sloţka globin [20]. Hemoglobin, který přenáší kyslík, se tím mění na oxyhemoglobin. Mnoţství kyslíku, který se takto váţe, je mnohonásobně vyšší neţ mnoţství kyslíku fyzikálně rozpuštěného v krevní plazmě. Mnoţství kyslíku, které se váţe na hemoglobin, je určen parciálním tlakem. Při stoupajícím tlaku dochází ke zvýšení sycení hemoglobinu kyslíkem a naopak při klesajícím tlaku se kyslík z oxyhemoglobinu opět uvolňuje. V krvi je sycení hemoglobinu 97% (Seliger, 1983) maximálně aţ 98,5% (Bartůňková, 2006). Při parciální tlaku kyslíku nad torrů dochází k dostatečné saturaci hemoglobinu. Při niţších hodnotách parciálního tlaku potom dochází ke strmému průběhu, kdy hemoglobin uvolňuje velké mnoţství kyslíku. Při intenzivní namáhavé pohybové aktivitě dochází k poklesu naplnění hemoglobinu asi na 5% (Seliger, 1983). 3.2 Dýchací systém Při dýchání dochází k výměně plynů, při nádechu do těla získáváme ze vzduchu kyslík, při výdechu se zbavujeme oxidu uhličitého a vodních par. Kyslík je v organismu důleţitý k okysličování v tkáních, protoţe při jakékoliv činnosti pohybová aktivita, trávení, vstřebávání se kyslík spotřebovává. Při této výměně dochází k tvorbě oxidu uhličitého, kterého se vydechováním zbavujeme. Dýchací systém je funkčně propojen se srdečně-cévním systémem. Řízení obou systémů je sladěné. U trénovaných jedinců dochází k vysoké ekonomizaci dýchání, k poklesu dechové frekvence z 16 dechů/minutu na 8-12 dechů/minutu. Při zatíţení dochází ke zvýšení dechové frekvence na dechů za minutu (Seliger, 1983). Kvalitní trénink také vede ke zvýšení dechového objemu z 0,5 litru na 1 litr za 1 dechový cyklus. Dechový objem při zátěţi nadále roste a u dobře trénovaných jedinců 19

21 můţe dosáhnout aţ 70% vitální kapacity plic (tzn. 3 a více litrů) (Dovalil, 2002). Vytrvalostním tréninkem dochází ke zvýšení hodnoty anaerobního prahu, maximální spotřeby kyslíku, dále se tréninkem zvyšuje vitální kapacita plic, maximální minutová ventilace, větší kyslíkový dluh (Bartůňková, 2006) Vitální kapacita plic (V c ) Vitální kapacita plic je maximální mnoţství vzduchu, které jsme schopni vydechnout po maximálním nádechu a následném maximálním výdechu. Vitální kapacita je tvořena součtem dechového objemu, nádechového a výdechového rezervního objemu plic. Při středních intenzitách můţe vitální kapacita dočasně vzrůstat, ale s délkou trvání a vyšší intenzitou většinou klesá pod výchozí úroveň. V zotavení se relativně rychle vrací k výchozím hodnotám. Hodnoty u velmi dobře trénovaných jedinců mohou být aţ 8 litrů (Dovalil, 2002). Záleţí však na sportovní disciplíně. U triatlonistů jsou hodnoty kolem 6 litrů Minutová ventilace plicní Minutová ventilace nám udává mnoţství vzduchu prodýchaného za 1 minutu. Je závislá na velikosti dechového objemu a dechové frekvence (Dovalil, 2002). Mnoţství vzduchu prodýchaného za 1 minutu je asi 8 litrů (Bartůňková, 2006). Při intenzivní činnosti mohou hodnoty u trénovaného jedince stoupat aţ k hodnotám 150 l/min. U netrénovaného jsou tyto hodnoty o poznání niţší a pohybují se kolem 100 l/min (Bartůňková, 2006) Respirační kvocient (RQ) Respirační kvocient nám ukazuje, z jakých ţivin naše tělo v danou chvíli čerpá a kdy dochází k přeměně mezi jednotlivými zdroji energie. Respiračním kvocientem se rozumí poměr mezi vydýchaným oxidem uhličitým a spotřebovaným kyslíkem. V klidu se energie spotřebovává ze všech ţivin, při intenzivní činnosti se stávají hlavním a někdy i výhradním zdrojem cukry. V následující tabulce je moţno vidět, jak je znázorněno, které ţiviny zrovna oxidují a jak poznáme, kdy dochází k jednotlivým přeměnám (tab. 4). 20

22 Tab. 4: Hodnoty respiračního kvocientu Ţiviny Hodnota R Cukry R=1 Tuky R=0,7 Bílkoviny R=0,8 Při přeměně cukrů na tuky R>1 Při glukogenezi R<0, Maximální spotřeba kyslíku (VO 2max ) Maximální spotřeba nám ukazuje jaké maximální mnoţství kyslíku je schopen organismus zpracovat. Horčic v publikaci Triatlon z roku 2003 uvádí, ţe se jedná o komplexní ukazatel oxidativně metabolických schopností organismu i výkonnosti transportního systému. Často se u vytrvalostních sportů a triatlon není výjimkou, se údaj maximální spotřeby kyslíku bere jako předpoklad pro výběr talentů. Hodnota VO 2max je do určité míry dána geneticky a při dosaţení individuální hraniční úrovně se nijak výrazně nezvyšuje. Dále Horčic uvádí, ţe maximální spotřeba kyslíku je sice důleţitým ukazatelem, ale ne jediným, který se podílí na dobré výkonnosti v triatlonu. Schopnost udrţet po dlouhý čas vysoký aerobní výkon závisí také na ekonomice prováděného pohybu a výši anaerobního prahu. Hlavním limitujícím faktorem maximální spotřeby kyslíku je výkon srdce a schopnosti krevního oběhu transportovat kyslík. U trénovaných jedinců je ještě limitujícím faktorem i malá kapacita plic. Malé plíce totiţ nedokáţou nasytit kyslíkem zvětšený objem krve. Při vysoké hodnotě VO 2max je náš organismus schopný spotřebovat větší mnoţství kyslíku a transportovat ho k pracujícím svalům, dochází ke zvýšení energie a tedy i k většímu výkonu, tvoří se méně odpadních látek a jsme schopni po delší dobu odolávat únavě. Výsledné hodnoty se vyjadřují v absolutních hodnotách ml/min a k lepšímu porozumění a aby mohlo dojít k porovnávání mezi sportovci, přepočítává se hodnota VO 2 na tělesnou hmotnost ml/min.kg. U netrénovaných jedinců se hodnota VO 2max pohybuje mezi ml/min.kg u muţů a ml/min.kg u ţen. U vysoce trénovaných jedinců se hodnoty mohou vyšplhat aţ k 80 ml/min.kg a 21

23 výjimečně aţ k hraniční hodnotě 90 ml/min.kg u muţů a ml/min.kg u ţen (tab. 5). Tab. 5: VO 2max v ml/min.kg na běhacím koberci (Horčic, 2003) Úroveň průměrná dobrá vynikající Muţi <69, ,9 >75 Ţeny <59, ,9 >65 Hodnoty VO 2max a dalších ukazatelů oběhového a dýchacího systému se vztahují k dosaţenému výkonu (tab. 6). Tab. 6: Vztah VO 2max, dosaţeného výkonu při testu a jejich vzájemný vliv na trénovanost (Horčic, 2003) hodnota dosaţený pohybový projev VO 2max výkon vysoká vysoký dobrá trénovanost nízká vysoký výborná ekonomika pohybu, dobrá technika, v tréninku ale ještě rezervy vysoká nízký nízká ekonomika, malý výkon s velkou spotřebou energie Nízká Nízký chyba v tréninkovém procesu Anaerobní práh ANP Anaerobní práh je definován jako schopnost podávat za konstantního zatíţení nejvyšší intenzitu, při které k úhradě energetických nároků nestačí aerobní procesy. Výrazně se tak začínají uplatňovat procesy anaerobní, avšak celý systém látkové výměny zůstává ještě v dynamické rovnováze tvorby a utilizace laktátu (Dovalil, 2002). Pro stimulaci aerobního systému má trénování v oblasti ANP zcela zásadní význam. Tréninky v pásmech ANP jsou pro sportovce značně neoblíbené a do určité míry i velmi obtíţné. Zde lze říci, ţe tělo svaly jsou schopny akceptovat vysokou intenzitu, ale hlava neboli naše psychika je uţ do určité míry nalomena. Ale právě tento typ tréninků, pokud je dobře sladěn v celém tréninkovém cyklu, nám můţe rozhodnout o dobrém výsledku v závodě. Trénink lze provádět po delší dobu, protoţe zakyselování zůstává v mezích normy. 22

24 Anaerobní práh je stanoven při zátěţovém testu do maxima. Dosaţení intenzity zátěţe, která odpovídá anaerobnímu prahu, se projevuje nelineárním vzrůstem ventilace v závislosti se spotřebou kyslíku a stupni zatíţení (Obr. 1) (Horčic, 2003). Dosaţení úrovně anaerobního prahu se vyjadřuje srdeční frekvencí - SF ANP, která bývá v tréninkovém procesu pouţívána nejčastěji jako hodnotný údaj. Další údaj, který lze bez větších problémů v tréninku pouţít je rychlost intenzita, kterou jsme dosáhli hodnoty ANP při testu. Dále se hodnota ANP vyjadřuje hodnotou spotřeby kyslíku při ANP. Hodnoty naměřené při testu jsou vţdy procentuálně vztaţeny k maximálním dosaţeným hodnotám. Při stanovení ANP je důleţité, aby se prováděný test co nejvíce podobal specifické pohybové činnosti (Horčic, 2003). To znamená, aby intenzita zatíţení na úrovni ANP měla těsnou souvislost se závodním výkonem. Obr. 1: Anaerobní práh (Horčic, 2003) V triatlonu je úroveň anaerobního prahu základním předpokladem pro další budování tréninkových intenzit. Pro výkon v triatlonu je rozhodující schopnost dlouhodobého vyuţití maximálních aerobních předpokladů (Horčic, 2003). U netrénovaných jedinců se hodnota ANP pohybuje kolem 50-70% VO 2max a u trénovaných kolem 80-90% a více. V tréninku se pak vyuţívá nejvíce porovnání s aktuální srdeční frekvencí, která se udává kolem 85-90% maximální srdeční frekvence (Dovalil, 2002). Hodnota ANP, při které jsme schopni provádět daný pohyb, se tréninkem mění. Z toho vyplývá, ţe při vyšší rychlosti, dosáhneme 23

25 stejných hodnot laktátu. Pokud tedy chceme vyuţívat ANP pro rozvoj trénovanosti, musíme opakovaně zjišťovat aktuální hodnotu ANP Aerobní práh AEP Stanovení aerobního prahu má pro triatlon význam především pro jedince, kteří trénují na dlouhý triatlon tzv. ironman nebo při opětovném zahájení tréninku po zranění či delším výpadku. Intenzita prováděného pohybu na úrovni aerobní prahu, je niţší neţ intenzita při činnostech, která se blíţí kritickým hodnotám anaerobního prahu. Aerobní práh je nejvyšší moţná intenzita zatíţení v aerobním pásmu, kdy nedochází ke zvýšené tvorbě laktátu. Hladina laktátu se pohybuje kolem 1 mmol/l. U trénovaných jedinců hodnota aerobního prahu dosahuje aţ 80% SF max (Horčic, 2003). Aktivita na úrovni aerobního prahu se vyuţívá pro optimální rozvoj dlouhodobé vytrvalosti. Trénink v této intenzitě bychom měli být schopni vykonávat po dobu 2 a více hodin. Tímto typem tréninku nejefektivněji vyuţíváme tukového metabolismu jako zdroje dlouhodobé a téměř nevyčerpatelné energie. Tréninkem zdokonalíme spalování tuků, zvýšíme vnitrosvalovou zásobu tuků a zároveň prodlouţíme čas, po který jsme schopni udrţet rychlost na úrovni AEP (Horčic, 2003) Únava Únava je z fyziologického hlediska komplex dějů, při kterých nastává sníţená odpověď různých tkání na podnět stejné intenzity. V oblasti zátěţové fyziologie se únava projevuje poklesem fyzického výkonu (triatlet.cz). Prvotní příčinou únavy je hlavně kritický pokles energetických rezerv a nahromadění kyselých katabolitů. Tyto dva děje vedou k fyzikálně-chemické změně v organismu, která má za následek neschopnost udrţet stálost vnitřního prostředí [22]. 24

26 Fyziologická únava Aby došlo k adaptačním změnám v organismu a tím i růstu výkonnosti je fyziologická únava prvním stupněm, který tyto změny vyvolává. Fyziologická únava se tedy stává průvodním jevem tréninkového procesu. Ale pokud chceme, aby změny byly optimální, musíme dodrţovat určitá pravidla: I. Přiměřenost tréninku dle věku, pohlaví, počtu odtrénovaných hodin, aktuální výkonnosti. II. Postupný růst zatížení zvyšování zátěţe v mikrocyklech by nemělo být větší neţ 5% oproti předchozímu mikrocyklu [22]. III. Zařazení odpočinkových dnů v mikrocyklu včetně celého volnějšího mikrocyklu během mezocyklu. IV. Regenerace masáţ, sauna, vířivka, strečink. V. Vyvážená strava i při spoluúčasti povolených podpůrných prostředků. VI. Dodržování pitného režimu. VII. Vyhnout se jednostrannému tréninkovému procesu. Kaţdé z výše uvedených pravidel by mělo představovat samozřejmost pro kaţdého sportovce. Skutečnost však bývá jiná. Největším rizikem bývá nadměrná motivace, především u mladých a začínajících triatlonistů. Z toho plyne rozpor mezi nadměrnými tréninkovými poţadavky a výkonnostními moţnostmi. Někteří závodníci se tzv. v tréninku vyzávodí a na samotný závod jim jiţ nezbude fyzická síla. Dalším kritickým okamţikem pro závodníka mohou být dlouhodobá společná soustředění, kde odpočinek nebo volný den, je brán jako projev slabosti a tréninky slouţí k demonstraci výkonu nad budoucími soupeři. Dále to mohou být skupinové tréninkové plány, kde slabší jedinci jsou často přetrénovaní. Patologická únava Pokud se nebudeme řídit obecně platnými tréninkovými zásadami, jsme na nejlepší cestě spadnout do druhého typu únavy patologická únava, z kterého uţ cesta zpátky není tak jednoduchá. Sportovci mohou být chronicky unaveni také 25

27 z důvodu, ţe kromě sportování mají i další aktivity a povinnosti, které jim neumoţňují kvalitní odpočinek, dostatečný spánek, správnou výţivu. Za lehčí formu patologické únavy lze označit přetíţení organismu. Při přetíţení dochází ke krátkodobému poklesu výkonnosti, zhoršují se pocity během tréninku, dochází také ke změnám ranní klidové srdeční frekvence. Klidová srdeční frekvence bývá vyšší neţ v jiné dny. Dále dochází k pocitu slabosti ve svalech, nespavosti či naopak k malátnosti. U triatlonistů vede přetrénování k bolestivým pocitům v oblasti kolen, okostic, ramen, achilově šlaše [22]. Tyto příznaky, pokud dokáţe sportovec naslouchat svému tělu a dá si pauzu, odezní podle závaţnosti během několika dnů. Pokud dlouhodobě nerespektujeme a nevěnujeme zvýšenou pozornost příznakům únavy a jsou pro nás cennější odtrénované hodiny a najeţděné kilometry, můţeme sklouznout aţ do patologické chronické únavy. Konečné stadium chronické únavy je označováno jako přetrénování. Znovunabytí organismu je v této části únavy záleţitostí dlouhodobější a většinou je tím ovlivněna i celá závodní sezóna. Ve fázi přetrénování dochází k prohloubení příznaků, i kdyţ sportovec trénuje stejně nebo i více, pokles výkonnosti je značný a dlouhodobý. Přetrénování je také doprovázeno poklesem celkové imunity, nechutenstvím, poklesem hmotnosti, změnami v krevním obraze včetně zvýšených jaterních testů. Poškozením pohybového aparátu dochází často k únavovým zlomeninám, natrţením svalů, chronické záněty. Jediným řešením, jak lze úspěšně překonat přetrénování, je okamţité přerušení tréninku. Závaţnost stavu uţ je na posouzení odborné lékařské péče, která rozhoduje i o další léčbě. Při dlouhodobém poklesu energetických zdrojů je moţná i aplikace anabolik [22]. V procesu zotavení je nejčastější a tělem většinou i dost ţádaná pasivní forma odpočinku neboli spánek. Aktivní formu odpočinku je moţno aplikovat pokud nedojde ke kritickému poklesu energetických zásob. Jedná se o kompenzační aktivity, které se stávají blahodárným pro tělo a velmi přínosným i po psychické stránce. Podobně léčivé účinky mají i procedury jako jsou masáţe, 26

28 sauna aj. Nedílnou a neméně podstatnou částí zotavení je zajištění odpovídajícího pitného reţimu, výţivy, uţívání vitamínů a jiných dovolených podpůrných prostředků [22]. Únavu v tréninkovém procesu je třeba rozlišovat podle typu únavy i z hlediska bezprostředních příčin. Únavu dělíme podle druhu předchozího zatíţení na aerobní typ a anaerobní typ únavy. Aerobní typ únavy K aerobnímu typu únavy dochází při činnosti, která se děje za dostatečného přísunu kyslíku do svalu, kdy pokles výkonu je charakterizován kritickým poklesem zásob glykogenu a schopností organismu efektivně vyuţít zásob tukového metabolismu. Při aerobním zatíţením dochází k pomalu rostoucí únavě. Resyntéza svalového glykogenu trvá aţ dva dny, jaterního aţ tři dny, a tak pokud dojde ke kritickému poklesu zásob glykogenu, trvá zotavení z této únavy relativně dlouho. Rychlost resyntézy je nejrychlejší v prvních hodinách a ihned po skončení pohybové činnosti. Je to zapříčiněno zvýšenou hladinou inzulinu v krvi [22]. Při dlouhodobém tréninku triatlonisty na úrovni aerobního prahu je tedy důleţité zajistit příjem glycidů (cukrů) během tréninku a ihned po jeho skončení. Společně s cukry by měl být také zajištěn příjem minerálů, zejména draslíku, hořčíku, vápníku [22]. Anaerobní typ únavy K anaerobnímu typu únavy dochází, pokud sval není dostatečně zásoben kyslíkem a dochází tedy ke kyslíkovému deficitu. Vlivem této zátěţe dochází k tvorbě kyseliny mléčné a narušení stálého vnitřního prostředí čili poklesu ph v organismu. Ve výsledku anaerobní zatíţení vede k poklesu glykolýzy a sníţení resyntézy ATP-CP [22]. Pokud pohybová činnost má charakter intervalového tréninku, kyselé katabolity jsou odplavovány krví a tím nedochází k útlumu glykolýzy. Během intervalového tréninku se pro lepší zotavení doporučuje meziklus nebo mezichůze mezi sériemi. Limitujícím faktorem je však kritický pokles glykogenových zásob. 27

29 Pokud dojde ke kritickému poklesu glykogenových zásob, tělo se dostává do hypoglykemie [22]. Zotavení probíhá rychleji neţ u aerobního typu. Jaterní glykogen je resyntezován do dvou dnů. Velmi vhodný pro rychlejší zotavení je aktivní forma odpočinku, která zrychluje odplavování katabolitů z těla sportovce [22]. I kdyţ je triatlon vytrvalostním sportem a trénink bývá velmi náročný, i zde platí pravidlo, ţe odpočinek dělá mistry. Je důleţité si uvědomit, ţe nejen kvantita je důleţitá, ale především kvalita tréninku, která se stává rozhodujícím činitelem pro růst výkonnosti. Jedná se nejen o kvalitní intenzivní trénink, ale především tomu adekvátní a minimálně stejně kvalitní regenerace. 28

30 3.3 Výživa Strava před triatlonovým závodem můţe konečný výsledek zlepšit nebo celkový výkon zhoršit. Jaká je ale nejvhodnější strava před závodem nelze jednoznačně říci, protoţe se zde projevují proměnné, jako jsou fyziologické a psychologické faktory. Kaţdý sportovec dává přednost jiným potravinám, takţe nelze říci, ţe existuje jediná správná potravina nebo jídlo, které zabezpečí lepší výkon pro kaţdého sportovce. Ţádné jídlo není naprosto špatné. Kaţdý sportovec by si měl najít cestou pokusu a omylu to, co právě jemu chutná a při závodě ho to nijak nelimituje v podávání maximálního výkonu. Někteří sportovci mohou před závodem jíst téměř cokoliv, jiní potřebují speciální stravu a ostatní nesní téměř nic. Vhodná strava, kterou dokáţe tělo přijmout, můţe zvýšit vytrvalostní výkon a také radost z prováděného pohybu. Nepříjemná odezva trávicího systému se objevuje hlavně v oblasti ţaludku a horní části trávicí soustavy, střev a dolní části trávicí soustavy. Při triatlonu se ţaludeční obtíţe většinou objevují aţ při běţecké části. Při plavání a v cyklistické části je ţaludek v relativním klidu. Dalším ukazatelem, který ovlivňuje potíţe se zaţíváním je úroveň trénovanosti, kdy začínající triatlonisté mají tyto problémy častěji. Toto je zapříčiněno niţší odolností organismu a rychlejším unavením organismu a jednotlivých systémů. Dalším ukazatelem, který zvyšuje riziko střevních problémů je úroveň dehydratace. Během tréninku bychom měli zjistit, jak naše tělo reaguje na vodu a iontové nápoje. Měli bychom se snaţit vypít kaţdých minut 0,25 l. To samozřejmě záleţí na podmínkách okolního prostředí, především vnější teploty. Proces trávení probíhá pod kontrolou hormonů a zatíţení stimuluje změny těchto hormonů. Tyto hormony mohou způsobit, ţe potrava putuje trávicím systémem rychleji neţ normálně. Po triatlonovém závodě můţe být hladina těchto hormonů zvýšena 2-5x (Clarková, 2000). Zásady výţivy před zatíţením: 1. Zabránit hypoglykémii a jejím příznakům závratě, nadměrná únava, zhoršené vidění. 29

31 2. Zklidnit ţaludek, zmírnit pocit hladu. 3. Dodat svalům dostatečnou energii stravou snědenou před výkonem, která se ukládá ve formě glykogenu. 4. Zklidnit psychiku tím, ţe organismu vsugeruji, ţe je energeticky dostatečně zásoben. Odborníky z oblasti výţivy jsou doporučovány různé metody, jaký stravovací reţim zvolit, abychom potom v závodě dosáhli odpovídajícího výkonu. Tradiční metoda Tradiční metoda je zaloţena na intenzivním tréninku asi 7 dní před závodem, kdy dojde k redukci ukládání glykogenu. Následuje fáze, kdy organismu je dodáváno vysoké mnoţství bílkovin a tuků a naopak menší mnoţství sacharidů tzv. depletační fáze. Tři dny před závodem nastane situace opačná, kdy je tělu dodáváno zvýšené mnoţství sacharidů (Valousková, 2006). Tato metoda bývá označována jako sacharidová dieta. Pokud nedodrţujeme vysoký příjem tuků, můţeme si způsobit ţaludeční obtíţe. Došlo by tedy k nepříznivému vlivu nejen na naši fyzickou stránku, ale také na naši psychiku To by také mohlo zapříčinit, ţe bychom náš zájem a závodní strategii směřovali do oblasti ţaludku a zaţívacího traktu místo do svalů. Nová metoda Bylo prokázáno, ţe vyšší ukládání glykogenu vede ke zvýšení výkonnosti. Obvykle se tato metoda vyuţívá 7 dní před závodem. Pokud se jedná o delší závod např. ironman, tak i déle. Nová metoda je zaloţena na postupném sniţování zátěţe bez výrazné depletační fáze při zvyšujícím se mnoţství příjmu sacharidů. Obecně se doporučuje, aby v prvních třech dnech byl příjem sacharidů 5-7 gramů na kilogram hmotnosti. Další tři dny se doporučuje zvýšit příjem sacharidů na 10 g/kg hmotnosti tzv. ukládací fáze (Valousková, 2006). Před závodem bychom se měli vyvarovat nadměrnému poţívání bílkovin s vysokým obsahem tuku. Potraviny obsahující bílkoviny s vysokým obsahem 30

32 tuku opouští trávicí trakt pomaleji, protoţe tuk zpomaluje průchod potravy trávicí soustavou. Musíme si ale také uvědomit, ţe malé mnoţství nízkotučných bílkovin můţe zklidnit ţaludek a zabránit pocitu hladu (Clarková, 2000). Před závodem se doporučuje příjem bílkovin 1,1-1,3 g/kg hmotnosti a u tuků 0,8-0,9 g/kg hmotnosti (Valousková, 2006). Zvýšení hmotnosti před závodem není rozhodně nijak na škodu, právě naopak. Kaţdý gram sacharidů je uloţen téměř s třemi gramy vody a příčinou zvýšení hmotnosti je tedy hmotnost vody. Tento fakt je pro sportovce velmi prospěšný, protoţe buňky jsou nasyceny vodou, která poté bývá vyuţívána jako prevence před dehydratací a tím sníţení výkonu při závodě (Valousková, 2006). Je však důleţité si uvědomit, ţe ukládání sacharidů nenahradí předchozí tvrdý trénink a nezlepší výrazně sportovní výkon. Ukládání sacharidů nám pomůţe udrţet rychlost před únavou. Pokud budeme závodit déle neţ 90 minut a máme dostatek sacharidů, uloţené tuky nám mohou poskytnout větší energii k výkonu (Valousková, 2006). Vzhledem k tomu, ţe krátký triatlon trvá kolem 2 hodin a asi po 90 minutách se triatlonista dostává na poslední část závodu běh, můţe mu tato skutečnost zlepšit výkon v závěrečné fázi a tím můţe dosáhnout lepšího výsledku. Je důleţité si hlídat konzumaci adekvátního mnoţství, protoţe ukládání tuku týden před závodem je pro sportovce zbytečné z hlediska vytrvalosti. Neumoţní nám to větší spalování tuku. Měli bychom také myslet na dostatečný příjem tekutin minimálně 7 dní před závodem. Zde platí pravidlo pít mnoho tekutin, ale ne příliš. Mnoţství tekutin je závislé na podmínkách okolního prostředí Zátěžová hypoglykémie Při triatlonu, zvláště pak při ironmanu můţe dojít ke stavu, kdy nohy začínají těţknout, kaţdé sebemenší stoupání se jeví jako neúprosný a nekončící kopec, průměrná rychlost klesá, na těle se začíná objevovat studený pot, přichází silný pocit hladu, máme problémy se soustředit, okolní krajinu vnímáme rozmazaně. Tyto jevy, které byly popsány výše, jsou příčinou tzv. hlaďáku. 31

33 Hlavní příčinou nepříjemného stavu je pokles hladiny krevního cukru vlivem vyčerpání glykogenových zásob v jaterních buňkách. Normální hladina glukózy v krvi se pohybuje kolem 3,5-5,5 mmol glukózy na 1 litr krve (Chadim, 2009). Po jídle, které je bohaté na sacharidy hodnota glykémie stoupá aţ k hodnotám 7-10 mmol/l (Chadim, 2009). Časem se však hodnota opět vrací na původní hodnoty. Zvýší-li se hodnota glykémie nad 10 mmol/l, vylučuje se glukóza do moči. Ledviny nejsou totiţ schopny tak velké mnoţství glukózy zadrţet (Seliger, 1983). Pokud delší dobu nepřijmeme ţádnou potravu, můţe se hodnota glykémie dostat pod 3 mmol/l a naše tělo se tak dostává do hypoglykémie. Přirozeným prostředkem, kterým se tělo brání, je vznik pocitu hladu. Z potravin nebo vypitím energetického nápoje se získá nová glukóza, která se vstřebá do krevního oběhu a hodnota glykémie se vrátí na normální hodnoty. Některé buňky v organismu jsou na glukóze ţivotně závislé. Pokud se jim nedostává, nastává pro tyto buňky období krize. Avšak náš organizmus je uzpůsoben tak, aby případné krizi mohl předejít, i kdyţ nedodáme potřebnou energii včas. V těle existují zásoby glukózy, které se si tělo ukládá, kdyţ je nadbytek příjmu jídla. V dobách nouze, tělo poté čerpá z těchto zásob. Hlavní zásobárnou glukózy v těle je jaterní glykogen. Je-li cukru v krvi nadbytek, játra jej absorbují a skladují v podobě sloţitější formy glykogenu. Jeli cukru v krvi nedostatek, játra začínají štěpit glykogen a z něj získané molekuly glukózy uvolňují do krevního oběhu. Játra dokonce dokáţou vytvářet glukózu i z necukerných zdrojů. Jedná se především o aminokyseliny, laktát, glycerol (Chadim, 2009). Další zásobárnou glukózy je svalstvo. Čím větší máme svalové buňky a čím více jsme trénovaní, tím více dokáţeme do kosterní svaloviny glukózy uloţit. Na rozdíl od jater, která pouští glukózu do krevního oběhu, příčně pruhovaná svalovina si ukládá glukózu jen pro své potřeby. Můţe nastat chvíle, kdy svaly máme plné cukru, ale pokud máme málo glukózy v krevním oběhu a v jaterním glykogenu, mnohé buňky se přesto nachází v energetickém deficitu (Chadim, 2009). 32

34 Hladina krevního cukru klesá s časem, kdy jsme naposled pozřeli jídlo. Pokles hladiny krevního cukru je zapříčiněn z důvodu, ţe glukóza je hlavní energetický zdroj pro většinu tělesných buněk. Pokud se k základní spotřebě přidá i intenzivní pohybová činnost, nastane obrovská spotřeba energie z glykogenových zásob. Čím je aktivita intenzivnější, tím rychleji klesají glykogenové zásoby. Pokud před startem závodu máme malé glykogenové rezervy a v průběhu výkonu nedodáme potřebné mnoţství, můţe se dostavit tzv. hlaďák neboli dojde ke stavu hypoglykémie Uložení glukózy Při intenzivní pohybové činnosti je hlavním dodavatelem energie pro pracující svalstvo glukóza. Část glukózy se nachází přímo v krevním oběhu, kde je jí moţné okamţitě vyuţít. V krvi je glukózy jen omezené a velmi malé mnoţství. K udrţení dostatečné glykémie je nutné vyuţívat cukerné zásoby uloţené v játrech. Pro činnost příčně pruhované svaloviny se vyuţívá glukózy uloţené přímo ve svalových buňkách. Celkové mnoţství glykogenu v organismu není nijak velké. K vyčerpání většiny cukerných zásob dochází jiţ po 24 hodinách nulového příjmu sacharidů. Přidá-li se k odběru glukózy za klidových podmínek pohybová aktivita, můţe dojít k vyčerpání mnohem dříve (Chadim, 2009). Na stav glykogenových zásob v organismu má velký vliv i počet a intenzita předcházejících tréninků a také délka odpočinku mezi jednotlivými tréninkovými jednotkami. Čím více jsme v dnech před závodem trénovali, tím více jsme vyčerpali glykogenové zásoby. Pokud nedojde k dostatečnému vyrovnání glykogenových zásob, můţe se stát, ţe při závodě vyčerpáme sacharidové zásoby dříve neţ obvykle. Je velmi individuální, kdy se jedinec můţe dostat do stavu zátěţové hypoglykémie. Někteří jedinci mají sklony k nízkým koncentracím cukru v krvi mnohem více neţ druzí, kteří jsou téměř imunní (Chadim, 2009). Někteří jedinci jsou schopni vyuţívat jako svůj hlavní energetický zdroj především tuky, druzí jsou naopak náchylnější ke spalování sacharidů. Zjistit to lze z odborných lékařských vyšetření, kdy se měří respirační kvocient. Respirační 33

35 koeficient nám ukazuje, kolik spotřebujeme kyslíku a kolik vydáme oxidu uhličitého. Tento ukazatel je však velmi závislý na stupni fyzické aktivity. Proto se měření provádí v laboratorních podmínkách. Úpravou stravy a především tréninkem lze ovlivnit hodnotu respiračního koeficientu. Hodnotu respiračního koeficientu se snaţíme posunout na stranu, kdy více spalujeme tuky, čímţ sníţíme riziko vzniku hypoglykémie. Bohuţel preference tuku jako hlavního dodavatele energie je geneticky značně podmíněna (Chadim, 2009). Dá se také říci, ţe pokud se kvalitně stravujeme a jsme ve skvělé kondici a dostatečně regenerujeme, nejsme schopni vţdy hlaďáku uniknout z důvodu látkové výměny v organismu Zabezpečení energie při práci Významný podíl na vzniku hypoglykémie při vytrvalostní zátěţi má intenzita prováděného pohybu. V klidu organismus vyuţívá jako hlavní energetický zdroj tuky. Tuky jsou pomalým dodavatelem energie a za klidových podmínek naše tělo vystačí s tímto pomalejším energetickým zdrojem. Opačná situace nastává při aktivní svalové práci. Pracující svaly vyţadují rychlou dodávku energie. V ten okamţik se hlavním energetickým dodavatelem stávají sacharidy, respektive glukóza. S rostoucí intenzitou dále stoupá podíl glukózy jako hlavního dodavatele energie a klesá podíl mastných kyselin. Pokud intenzita dosáhne našeho anaerobního prahu, podíl tuků na celkovém energetickém krytí je nulový a veškerá energie je zabezpečena pouze glukózou. 3.4 Pitný režim Pocením kaţdý sportovec ztrácí mnoţství tekutin. Je obecně známo a kaţdý sportovec to podvědomě ví, ale uţ ne všichni sportovci se tímto pravidel řídí, ţe je důleţité přijímat dostatečné mnoţství tekutin za účelem zlepšení sportovního výkonu a zabránění vzniku tepelného šoku v organismu. V plavecké části je velmi obtíţné, v závodě téměř neproveditelné dodrţovat pitný reţim. Velkou roli zde hraje velká vlhkost prostředí a teplota vody. 34

36 V tréninku je důleţité na pití nezapomínat, mohli bychom potom na to doplatit zhoršením výkonu při závodě. Vlhkost prostředí má následek subjektivně niţší potřebu pít. Rozcvičení před závodem, rozplavání to vše jsou pohybové činnosti trvající asi hodinu, a pokud nastoupíme na start dehydratovaní, je velmi pravděpodobné, ţe náš výkon v závodě bude negativně ovlivněn touto skutečností. Nedoporučují se pít před výkonem minerální vody. Měla by se raději pít voda s niţším obsahem iontů (Pyšný, 2003). Iontovými nápoji před-během a po výkonu doplňujeme nejen vodu, ale také soli. Energetické nápoje mohou obsahovat i sacharidy. Podáváním sacharidů během vytrvalostního výkonu zabraňujeme vzniku hypoglykemie a tím prodluţujeme výkon. Během krátkých intenzivních tréninků je podávání sacharidových nápojů zbytečné, protoţe klesá hladina enzymů, které by umoţnili jejich vyuţití (Tomešová, 2003). Během pohybové aktivity potřebujeme, aby se sportovní nápoj okamţitě vstřebal a my mohli vyuţít to, co obsahuje a naše tělo potřebuje pro pokračování výkonu. Rychlé vstřebávání záleţí na sloţení nápoje, koncentraci v něm obsaţených látek a intenzitě prováděné činnosti (Tomešová, 2003). Pokud má nápoj vyšší koncentraci sacharidů, prochází ţaludkem pomaleji. Naopak NaCl průchod ţaludkem zrychluje. Při vyšší intenzitě zátěţe nad 75% VO 2max (Tomešová, 2003) se zpomaluje aktivita ţaludku. Ve střevech se nejlépe vstřebává sůl i glukóza. Pro pohybovou aktivitu je doporučováno vyuţívat nápoj isotonického charakteru. Ideální teplota nápoje se uvádí 5-15 C (Tomešová, 2003) Voda Voda se vstřebává ve střevech a přes játra přechází do krevního oběhu. Význam vody pro ţivot je mnohostranný a voda je pro organismus ţivotně důleţitou tekutinou. Člověk vydrţí i týden bez jídla, ale bez vody dochází jiţ během dvou dnů k těţkým poruchám v organismu. I vstřebávání ţivin do krve je moţné pouze u látek rozpouštěných ve vodě. Stejně se tak děje i při přesunu látek z krve do tkání. I většina odpadních látek, 35

37 které vznikají při metabolizmu, je vylučována rozpuštěna ve vodě. Voda se také velmi výrazně podílí na udrţení tělesné teploty. Ledvinami projde za den asi 200 litrů vody, na tvorbu trávicích šťáv je potřeba aţ 5 litrů, krev obsahuje 3 litry vody, ve tkáních se nachází 35 litrů (Seliger, 1983). Tělo se ovšem snaţí si svoji vodu udrţet. Ke ztrátám vody dochází močením a pocením. Ztráty vody pocením jsou ovlivněny hlavně teplotou okolního prostředí a náročností pohybové aktivity. Tělo se snaţí udrţet relativně stálé mnoţství vody v těle. Změny v mnoţství vody v těle, organismus vyrovnává regulačními mechanismy. Pokud vypijeme během krátké chvíle velké mnoţství tekutin, dojde k rychlému vstřebání do krve, na chvíli se více zředí obíhající krev. Voda se rychle přesune do mezibuněčných prostor, hlavně v kůţi a ve svalech. Společně s tím, dojde ke zvýšenému vylučování vody ledvinami. Většina takto přijaté vody se vyloučí během 3-4 hodin (Seliger, 1983). Těmito mechanismy se organismus dostane opět do rovnováhy. Vylučování vody potem a močením, závisí především na tom, jak je tělo zásobeno během aktivity vodou a elektrolyty. Přídavek soli obsaţené v tekutinách, sniţuje vylučování vody z organismu. Většina přijaté vody se v těle zadrţí v případě, ţe vody je v organismu nedostatek. Pokud při pohybové aktivitě nebo za vysokých teplot nedodáváme organismu patřičné mnoţství tekutin, můţe dojít lehce k dehydrataci organismu. Dehydratace nastává velmi snadno při velkých ztrátách vody pocením, kdy není moţné tyto ztráty vyrovnat pitím tekutin nebo zvýšeným výdejem soli. Ke zvýšenému odvodu vody nedochází jen při tělesné aktivitě, ale i v případech, ţe jsme nemocní, zvláště pak při průjmových a horečnatých onemocněních. Tyto onemocnění mohou způsobit poruchy ve vodním hospodaření a také k rovnováze elektrolytů Nedostatek vody náš organismus snáší velmi těţko. Vzhledem k tomu, ţe vody přijímané z pevných potravin není dostatek, je nutné pro udrţení stálého prostředí dodávat tělu vodu v podobě pití tekutin. Pití pouze čisté vody přicházíme o neméně důleţité minerální látky, které také ovlivňují náš výkon. 36

38 Tělo přijme nápoji, jídlem asi 2 l vody za 24 hodin Oxidací živin v Krebsově cyklu asi ml vody za 24 hodin (Bartůňková, 2006) Za normálních podmínek tělo vydá z organismu asi 2,5 l tekutin (Seliegr, 1983) (tab. 7). Tab. 7: Celkový výdej a příjem vody (Seliger, 1983) výdej příjem moč 1500 ml nápoje 1300 ml kůţe 450 ml jídla 1000 ml plíce 550 ml oxidace 350 ml stolice 150 ml celkem 2650 ml 2650 ml Poměry vydávané vody se mohou lišit v závislosti na provozované aktivitě. Při pohybové činnosti velmi stoupá ztráta vody pocením, stoupá také výdej plícemi a naopak se omezuje výdej ledvinami. Při zvýšeném výdeji a nedostatečném příjmu vody dochází k omezení výdeje vody do moči a voda z mezibuněčných prostor se dostává do krve. Při celkovém sníţení mnoţství vody v organismu dochází k zahuštění krve. 3.5 Pot Pokud vykonáváme nějakou činnost, naše tělo potřebuje k této aktivitě energii. Bohuţel lidské tělo není zas aţ tak efektivní stroj, protoţe aţ 75% spotřebované energie jde na produkci tepla a pouhých 15% na samotný výkon (Tomešová, 2003). Pokud vydáváme velké mnoţství energie, tím více vytváříme i tepla. Lidský organismus snese pouze malé výkyvy tělesné teploty, a aby zabezpečil stálost vnitřního prostředí, je potřeba nahromaděné teplo odvádět z těla ven. Jakmile tělo nedokáţe běţnými mechanismy zabezpečit ochlazování organismu, začíná se naše tělo potit. Více se naše tělo potí při vyšší okolní teplotě a vlhkosti vzduchu, při bezvětří anebo nevhodně zvoleném oblečení. 37

39 Jiţ při sníţení 2% tělesné hmotnosti pocením se sniţuje výkon. Pocením klesá objem cirkulující krve ve svalech, krev se zahušťuje, coţ zvyšuje namáhání srdce a zhoršuje práci ledvin. Pokud sportovec ztratí 6% tělesné hmotnosti, objevuje se u něj celková slabost, podráţděnost a agresivita. Sportovcům při této ztrátě stoupá teplota a můţe dojít k přehřátí organismu. Při ztrátě tělesné hmotnosti přes 10% jiţ hrozí smrt (Tomešová, 2003). Pocením neztrácíme jen vodu, ale také ionty a hlavně sůl (NaCl). Během výkonu je nutné NaCl doplňovat. Při pití pouze čisté vody hrozí porucha sloţení vnitřního prostředí v organismu hyponatremie. Při hyponatremii klesá koncentrace iontu Na + v krevní plazmě. Bývá spojeno i s dehydratací. Nedostatek soli zapříčiňuje vznik křečí a únavu organismu. Pot se můţe odpařovat na kůţi, pokud nejsou v okolním prostředí dostatečné vodní páry. Odpařováním odvádí naše tělo teplo na koţním povrchu tím, ţe se voda potu mění v páry. Odpařením potu odvedeme 2300 aţ 2428 kj na1 litr potu (Seliger, 1983). Tento způsob odvodu tepla, se uplatňuje hlavně při intenzivní pohybové činnosti a v teplém počasí. Průměrně v klidu vypotí naše tělo asi 0,5 l, avšak je to závislé na okolní teplotě (Seliger, 1983) (tab. 8). Během pohybové činnosti je naše tělo schopno vypotit aţ několik litrů. Tab. 8: Teplota, při které se tělo začne potit v klidu vlhkost prostředí teplota, při které nastane pocení 50% 24 C 40% 36 C 9% 39 C Při pohybové činnosti je teplota, při které se začneme potit mnohem niţší. Pro odpařování potu má význam vlhkost okolního prostředí. V prostředí, které je nasyceno vodními parami se pot neodpařuje. Vyměšování potu však probíhá i nadále. V takovém případě se potí sportovec, který je nevhodně oblečen (např. v teplákách v parném létě) nebo pokud je dusno a blíţí se bouřka (Seliger, 1983). Pro udrţení stálé tělesné teploty má pocení velký význam. Odpařování potu na kůţi se odvádí značné mnoţství tepla. Tento princip termoregulace uplatňuje náš organismus, pokud stoupá teplota okolního prostředí. Při vzestupu tělesné teploty o 0,2-0,5 C se jiţ organismus začíná potit. Při pohybové činnosti nastává 38

40 pocení opoţděně, po zahájení činnosti aţ zasáhnou regulační mechanismy. Pocení nastává buď reflexně z teplotních čidel, nebo přímým působením tepla na ústředí pro pocení (Seliger, 1983). 39

41 4 Analýza výkonu v triatlonu Triatlon je sportem vytrvalostním a většina lidí, kteří se triatlonem zabývají, zastává názor, ţe kdo více trénuje, ten potom také vyhraje. Tuto formulaci se budu snaţit více objasnit v této kapitole. V prvé řadě se zaměříme na problémy vytrvalostních sportovců, které mohou nastat a na podrobný popis tréninkových cyklů. Data, z kterých budu vycházet, pochází z tréninkových ukazatelů zařazených sportovců do sportovních center mládeţe SCM v České republice. Pro analýzu jsem vybral období od V další části se zaměřím na triatlonové závody a jejich analýzu z grafů srdeční frekvence. 4.1 Chybný režim u vytrvalostních sportovců Nedostatek tekutin Prvním problémem, který začínající triatlonisté často podceňují je nedostatek tekutin. Jelikoţ triatlon, je letním sportem a není výjimkou, ţe během závodu okolní teplota dosahuje teplot i nad 30 C, je pitný reţim velmi důleţitý. Pokud není lidský organismus dostatečně zásoben mnoţstvím tekutin, mohou se dostavit dříve, či později váţné zdravotní problémy. Důsledkem můţe být sníţená výkonnost, pocity slabosti, závratě, při velké dehydrataci můţe dojít aţ ke kolapsu. Prvními příznaky, které se objeví během závodu, jsou pocity ţízně, sucho v ústech a neschopnost tvoření slin. V takovém případě většinou stačí pouze doplnění tekutin pitím vody. Nitroţilní výţiva můţe být podávána v případě zvracení nebo při těţké dehydrataci (sníţení tělesné hmotnosti o 5%) (Andršová, 2008). Dehydratace můţe způsobovat obtíţe: a) Závratě až kolaps jsou způsobeny nahromaděním krve v dolních končetinách, například po náhlém zastavení v cíli. b) Svalové křeče mohou vznikat při nebo po pohybové aktivitě ve studené vodě, v zimě nebo naopak ve velkém teplu. c) Úpal, úžeh tento jev není aţ tak častý, avšak pokud nastane je potřeba vyhledat lékařskou pomoc. Většinou dochází ke kolapsu, ale i moţné 40

42 ztrátě vědomí. Prvním varovným signálem můţe být zvracení či průjem. Dehydratace zvyšuje riziko vzniku úpalu, stejně tak i vlhkost okolního prostředí, závodní tempo čím rychleji, tím větší riziko, ale také individuální adaptace sportovce. Důleţité je včasné rozpoznání prvotních příznaků. Řešením je okamţité ochlazení organismu, doporučují se ledové obklady za krk a sprchování studenou vodou Nadměrné množství tekutin Nadměrné mnoţství tekutin neboli hyponatrémie je porucha sloţení vnitřního prostředí v organismu, při níţ klesne koncentrace iontů sodíku Na + (Andršová, 2008). Často bývá spojena s dehydratací. Tyto případy se objevují hlavně při ironmanech, kdy triatlonista vypotí 3 a více litrů potu a s ním také sůl. Nedostatek se projevuje ţízní, a tak závodník stále více pije, aţ můţe nastat naředění vnitřního prostředí organismu. Obvyklými příznaky hyponatrémie jsou bolesti hlavy, nevolnost, oteklost. Tyto problémy mohou však zapříčinit aţ záchvaty, kóma a dokonce i smrt (Andršová, 2008) Nedostatečný příjem potravin Psychická nevyrovnanost závodníka a důleţitost závodu mohou způsobit, ţe jiţ několik dní před závodem nejsme schopni se pořádně najíst. Takto vzniklá nedostatečná zásoba energie se můţe projevit při triatlonu, který trvá kolem 2 hodin. Většina závodníků pouţívá i během závodu energetické gely, které tělo dokáţe rychle zpracovat. Tělo by mělo být dostatečně zásobeno cukry a sodíkem k doplnění energetických ztrát. Při triatlonu můţe dojít k hypoglykémii, kdy je nedostatek cukru v krvi. Příznaky hypoglykémie jsou slabost, třes, pocity na zvracení, rozostřené vidění. Tyto příznaky velmi rychle zmizí po podání sladkého nápoje nebo jídla Nadměrný příjem potravin Problémy se zaţíváním jsou velmi častým průvodním jevem před důleţitým závodem a mohou vyústit aţ k patologickým změnám v organismu. Během 41

43 intenzivní pohybové činnosti je většina krve nahromaděna v pracujících svalech. Z tohoto důvodu, je schopnost trávicí soustavy přijmout a správně zpracovat potravu velmi omezena. Doporučuje se zaměřit na doplňování energie formou tekutin. Iontové nápoje mohou být plnohodnotným zdrojem cukrů a elektrolytů (Andršová, 2008) Traumatická zranění První váţnější zranění na nás můţe čekat jiţ pár metrů po startu. Pokud si dostatečně neprověřím místo, z kterého startuji, můţe se start závodu rovnat běhu či skoku do neznámé vody a z toho pramenící zranění, hlavně chodidel, ukopnuté prsty. Po celou dobu první části triatlonu plavání je velmi nebezpečné kopnutí soupeřovou nohou do obličeje. Tato zranění se nejčastěji projevují modřinami v okolí plaveckých brýlí, kdy jsou brýle silou kopu zatlačeny do obličeje. Neméně často se stává, ţe si závodník prokousne jazyk nebo ret. Síla a četnost těchto zranění se znásobuje v části, kdyţ se plave na první bójku a mění se směr plavání. Startovní pole není ještě zcela roztrhané a kaţdý si chce udělat výhodnou pozici a obeplavat bójku mezi prvními. Jakýmsi skrytým nebezpečím, ale ještě tento stav nikdy nenastal, je utonutí závodníka. Jelikoţ závodník se chce startovním polem dostat co nejvýše, pouţívá i nedovolených technik jako je zatáhnutí soupeře za rameno a moţné zatlačení soupeře pod hladinu nebo v první fázi plavecké části závodníci přes sebe různě lezou. Pokud to po sobě jednomu závodníkovi udělá více soupeřů a závodník se pohybuje uprostřed celého plaveckého balíku, kde je místo pro nadechnutí minimální, je moţné i utonutí. Nejčastější příčinou zranění v cyklistické části je hromadný pád. Nebezpečí hromadného pádu je větší na začátku cyklistické části, kdy tělo sportovce ještě není zcela zotaveno po plavání a někdy i pouhé drţení řidítek můţe činit problémy. Jelikoţ se v krátkém triatlonu jezdí ve skupině, závodníci před sebou vnímají pouze zadní kolo svého soupeře a uţ tolik nevnímají dění kolem sebe. V krátkém triatlonu se závodníci nepřevlékají a tak na kole jedou pouze v plavkách a vrchním oděvu nebo pouţívají speciální triatlonové kombinézy. Z tohoto důvodu hrozí při pádu odření, popálení velké části těla. Horšími a 42

44 nepříjemnými zraněními jsou pohmoţděniny a zlomeniny, hlavně klíční kosti. Cyklistická část se stává nebezpečnou také svým profilem. Cyklistická přilba je jiţ samozřejmostí a je vyţadováno i na závodech okresního charakteru. Běţecká část je nejméně konfliktní ze všech tří disciplín. Zde by nemělo hrozit zranění způsobené druhou osobou. V běhu jsou nejčastějším poraněním puchýře na nohách z běţeckých bot, různé otlaky především pokud máme novou běţeckou obuv, kterou jsme si s dostatečným předstihem před závodem nerozchodili a běţným nošením neroztáhli. Tato zranění pramení z toho, ţe při běhu v krátkém triatlonu nikdo nepouţívá ponoţky, které by znamenaly dlouhé zdrţení v depu a tedy časovou ztrátu, která by mohla vyústit v neúspěch předběhnout soupeře. 43

45 4.2 Roční tréninkový cyklus - RTC Roční tréninkový cyklus v triatlonu se obecně vymezuje v období od začátku října do konce září následujícího roku. Je to dáno strukturou závodů během závodního období. Roční tréninkový cyklus se zpravidla zaměřuje na jeden vrchol v závodním období. V případě, ţe důleţitých závodů je v sezoně více, je moţné rozdělit závodní období na dva vrcholy. Mezi nimi je nejčastěji zařazen kratší odpočinkové období, v kterém převaţuje trénink s niţší intenzitou a vyšším podílem regenerace. Pokud se budeme zabývat českým triatlonem a přípravou na český pohár, vyuţívá se plánování ročního tréninkového cyklu s jedním vrcholem. Vrcholem se rozumí příprava na mistrovství republiky či nominační závod na Mistrovství Evropy, Světa. Někdy je Mistrovství republiky zároveň i nominačním závodem pro Mistrovství Evropy. Dá se tedy říci, ţe v tomto případě je plánování jednodušší, ale vše se odehrává v jednom závodě, kde můţete získat vše nebo vše také ztratit. Roční tréninkový cyklus v triatlonu se rozděluje na přípravné období, přípravné období speciální, závodní období a přechodné období. V následující tabulce jsou uvedena jednotlivá tréninková období a k nim přidány orientačně časová vymezení. Nejedná se vţdy o přesné vymezení měsíce, ale tréninkové období se můţe změnit v průběhu měsíce. Vše záleţí na tom, jak jsou v daném roce uvedeny závody v kalendáři závodů (tab. 9). Tab. 9: Tréninkové cykly a jejich kalendářní členění Tréninkové období měsíc přípravné období všeobecné říjen-únor přípravné období speciální březen-květen závodní období květen-září přechodné období září-říjen Přípravné období všeobecné Přípravné období všeobecné nebo také někdy uváděno jako přípravné období 1 (Koţnárková, 2008), je trénink po přechodném období z minulého RTC a následuje první příprava na následující triatlonovou sezónu. Lze říci, pokud závodní období skončíme v polovině září, tak v polovině října by mělo být naše 44

46 tělo dostatečně odpočinuto jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Přípravné období všeobecné přechází v přípravné období speciální asi koncem února, v polovině března. Jak lze odvodit z názvu jedná se o všeobecnou přípravu triatlonisty. V tomto přípravném období se klade důraz na obecnou vytrvalost a zlepšení techniky. Ve všeobecném přípravném období se mohou uplatňovat i nespecifická zatíţení jako jsou hry, v zimě běţky, lyţe, mtb. Na začátku období je důleţité hlavně dávat pozor, abychom trénink a motivaci k tréninku nepřehnali. Tento jev bývá pozorován především u mladých nebo začínajících závodníků. Tělo je po přechodném období odpočinuté a motivace k tréninku je vysoká. Tito závodníci většinou začnou trénovat ihned po zahájení přípravného období velmi intenzivně, 2-3 fázově, 6x týdně. V tento okamţik by měl zasáhnout trenér a měl by se snaţit uklidnit tyto závodníky. Někomu to můţe připadat hloupé, ale jedinci, kteří takto začnou trénovat, se sice velmi rychle dostanou na vysokou úroveň a mohou v listopadu, prosinci dosahovat nejlepších výsledků, ale postupem času, kdy teprve mají začít těţké tréninky, které nás připraví na závodní sezónu, tito jedinci jiţ nezvládnou. Většinou je nezvládnou ze dvou důvodů. Prvním důvodem je vyčerpání fyzických sil, protoţe není moţné udrţet vysokou intenzitu po celý rok a druhým důvodem je psychické vyčerpání. Zvláště psychicky slabší jedinci mohou těţko nést, ţe v listopadu všechny poráţeli a v podvědomí si mysleli, ţe výkonnost půjde časem nahoru a budou se i nadále zlepšovat. Ale většinou je tomu právě naopak a můţe dojít i k přetrénování. V přípravném období je výhodné trénovat především plavání, a pokud počasí dovolí, tak běh můţeme kombinovat s kolem. V případě jiţ špatného počasí je vhodné doplňovat přípravu hrami v tělocvičně. Vzhledem k tomu, ţe triatlon je individuální sport, jsou tyto hry zaloţené na spolupráci a týmovém duchu velmi vhodné pro vytvoření přátelského kolektivu. Plavecké tréninky bychom měli především zaměřit na zlepšení techniky a postupně přidávat objem bez výrazného zvýšení intenzity. Pro zlepšení techniky jsou doporučována speciální technická cvičení ve vodě. První polovina tohoto období je nejvíce 45

47 vhodná pro zlepšení naší techniky plavání. V běhu bychom se měli zaměřit na tréninky s převahou speciálních běţeckých cvičení kombinované s rovinkami nebo sprinty do 100 metrů. Lze to zpestřit závody v tréninkové skupině. Jelikoţ většina triatlonistů nemá výrazné sprinterské vlohy, slouţí tyto závody hlavně pro pobavení a zpestření tréninku. Začátkem nového roku, tedy v lednu je vhodné zařadit do přípravy týdenní pobyt na horách. Dle finančních moţností je moţné tento mikrocyklus ještě jedenkrát zopakovat. Pauza mezi prvním a druhým pobytem na horách by měla být minimálně 2 týdny. Hlavní tréninkovou náplní by měl být pohyb na běţkách. Z techniky běţeckého lyţování se doporučuje technika bruslení, kdy zapojujeme většinu svalů, které pouţijeme poté při plavání pletenec ramenní, také zapojujeme stehenní svaly, které pouţíváme při jízdě na kole. Negativním jevem při bruslení můţe být namáhání svalu bedrokyčlostehenního. Technika bruslení je velmi rychlá a také nám odpadá problém s mazáním stoupacích vosků, a tedy není potřeba tolik času pro přípravu na trénink. Je však dobré prokládat techniku bruslení s technikou klasickou, která se svým pohybovým projevem nejvíce podobá běhu v triatlonu. Při soustředění na běţkách se doporučují 2 fázové tréninky s dopolední a odpolední částí. Někdy je moţné zařadit po běţkách přechodový trénink běhu rovinky, abychom rozbili vytrvalostní stereotyp z běţek. Pokud je v blízkosti bazén, je moţné také zařadit plaveckou fázi, ale není to podmínkou. Pokud jsme plavání poctivě trénovali doteď, není chybou tento týden plavecké tréninky vynechat. Po psychické stránce nám můţe změna jen prospět. V lednu je vhodné pozměnit tréninkový stereotyp a nepříznivé počasí mráz a sníh, nám umoţňuje zařadit více plaveckých tréninků. Je moţné kombinovat častější a delší plavecké tréninky s týdenními pobyty na horách, avšak neměli bychom zapomínat na dostatečnou regeneraci. V tomto období mohou jít některé běţecké tréninky do ústraní a nahradit je plaveckými. Pro triatlonisty je velmi nepříjemné 2x denně absolvovat plavecký trénink, ale v sezóně se plavecký objem určitě zúročí. V tabulce 10 je uveden moţný týdenní mikrocyklus s převládajícími plaveckými tréninky, který lze aplikovat v tomto období. 46

48 Všeobecné přípravné období by mělo mít charakter příjemného zpestření dne pohybovou aktivitou, která nám přináší radost a neměli bychom na něj pohlíţet jako na trénink, který nás něčím stresuje, protoţe do závodů je ještě velmi dlouhá a trnitá cesta. Tab. 10: Příklad týdenního mikrocyklu v lednu den dopoledne odpoledne večer pondělí plavání 120 min plavání 90 min strečink 30 min úterý plavání 120 min plavání 90 min strečink 30 min středa běh spec. běţ. cvičení plavání 90 min strečink 30 min čtvrtek plavání 120 min plavání 90 min strečink 30 min pátek plavání 90 min běh viz středa strečink 30 min sobota plavání 120 min běh obecná vytrv. strečink 30 min neděle volno sauna, masáţ volno Přípravné období speciální Přípravné období speciální navazuje na období předchozí a předchází závodnímu období. Můţeme také hovořit o předzávodním období, především v druhé polovině období. Časově je přípravné období speciální vymezeno asi od poloviny března do poloviny května, kdy jiţ začínají první ostré závody. Toto období je jiţ zcela zaměřeno na specifické zatíţení. Tréninková náročnost je zde vysoká. Do tréninkového procesu bývají často zařazovány kontrolní závody, které nám mají nastínit další přípravu a zhodnotit přípravu v zimě. V začátcích se uplatňuje 2 fázový trénink a s přicházejícími závody aţ 3 fázový. V přípravě stále převládá trénink plavání a běhu. Postupně do přípravy zapojujeme cyklistické tréninky. První cyklistické tréninky absolvujeme na cyklistickém trenaţéru, protoţe počasí nám zatím nedovolí absolvovat tréninky venku. Velmi vhodným tréninkovým doplňkem se jeví tréninkové soustředění v krajích, kde jiţ teplota dosahuje příjemných jarních teplot. Soustředění se zaměřuje především na cyklistiku a její objem. Tréninkový plán soustředění by měl jiţ obsahovat všechny tři disciplíny triatlonu. Není tomu tedy jako při předešlém soustředění na běţkách, kdy plavání a běh byl pouze doplněk. Období, 47

49 kdy je ideální absolvovat soustředění je asi polovina března. Délka pobytu se doporučuje 2-3 týdny. Po příjezdu bychom se měli aklimatizovat, abychom se v prvních dnech nepřetrénovali, i kdyţ teplé počasí k tomu vybízí. Pokud soustředění trvá 2 týdny, je vhodné zvýšit tréninkové dávky aţ v druhém týdnu. Delší cyklistické tréninky mají charakter celodenního výletu pro cykloturisty. Pokud jsme na soustředění, kde jsme nikdy nebyli, je dobré s sebou vozit mapu a trasu si předem určit. Na cyklistických trénincích jezdíme většinou ve skupinách, a tak je dobré vţdy na kopci nebo na křiţovatce na všechny počkat, abychom jsme se nepoztráceli. Tento typ tréninku neznamená, jeď rychle, ale jeď dlouho. V průběhu soustředění je vhodné zařadit minimálně jeden den volna. Během volného dne je moţné navštívit místa, která nás něčím zaujala nebo si na chvíli lehnout na pláţ, protoţe i slunce slouţí jako regenerační prostředek. Vlivem tepla se nám rozproudí krev v těle a náš organismus je schopen ve větší míře odplavovat metabolity z těla. Nesmíme to však přehnat, protoţe na druhou stranu slunce i unavuje. Tabulka 11 uvádí moţný tréninkový plán soustředění na 14 dní. Tab. 11: Příklad tréninkové plánu při 14 denním soustředění den ráno dopoledne večer 1. příjezd běh klus, protaţení 2. kolo 50 km plavání volně 60 min 3. běh volně 45min kolo 60 km plavání 60 min 4. běh fartlek kolo 80 km plavání 60 min 60min 5. kolo 80 km plavání volně 60min 6. běh na úrovni ANP kolo do 50 km 7. volno volno volno 8. přechod: kolo 80 km+běh - plavání 60 min volně 9. běh fartlek kolo 70 km plavání 60 min 60min 10. přechod: kolo 80 km+běh - volně 11. klus 40min kolo 100 km 12. běh fartlek kolo do 80 km 60min 13. kolo 100 km i více 14. běh volně 60min odjezd plavání volně 60 min plavání 60 min 48

50 S blíţícími se závody by se měl trénink zaměřit pro triatlon zcela specifickou a zásadní pohybovou činností. Pro triatlon je specifický přechod z cyklistické do běţecké části. Mladým a začínajícím závodníkům můţe přechod z cyklistické do běţecké části dělat značné problémy, a tak je nutné zaměřit trénink na tzv. přechody. Organismus navyklý z cyklistické části při přechodu do běţecké části odmítá akceptovat rychlé běţecké tempo. Přechodovým tréninkem rozumíme opakované série, kdy jedeme na kole vysokou intenzitou a okamţitě přecházíme na běţeckou část. Naše tělo je schopno se adaptovat na běţecké tempo asi po kilometru běhu. Těmito přechodovými tréninky adaptaci značně sníţíme a jsme schopni vyběhnout závodním tempem téměř ihned po uloţení kola v depu. Přechodové tréninky by se neměli trénovat kaţdý den, ale měli by být stěţejním tréninkem v daném mikrocyklu. Přechodové tréninky se vyznačují nejen vysokou intenzitou zatíţení, ale i dlouhou dobou trvání. Do určité míry můţeme typické přechodové tréninky nahradit tréninkem, kdy jedeme na kole a po kole jdeme ještě běhat. Tento typ tréninku lze aplikovat kaţdý den a lze ho také vyuţít v časové tísni, kdy nemáme dostatek času si rozloţit trénink do celého dne. Příklad přechodového tréninku: 5x(5 km kolo rychle+1 km běh rychle)/i 7 min Závodní období Závodní období je vyvrcholení půlroční tvrdé práce a dřiny. Pokud budeme hovořit o závodění v českých podmínkách a českém poháru, tak závodní období je vymezeno zhruba od poloviny května do poloviny září. Vyvrcholením závodního období bylo Mistrovství republiky. Letos, v roce 2009 se mistrem republiky stane ten, který získá nejvíce bodů z celého seriálu českého poháru. Vyplývá to ze závodů světového poháru, kde se tak děje stejným způsobem. Závody českého poháru jsou uzpůsobeny do dvou závodních období. Méně závodů a tedy moţnost přípravy do další části sezóny nebo je zde moţnost 49

51 absolvovat závody v zahraničí či se zúčastnit závodů s niţší prioritou, je v červenci. Závodní cyklus je většinou týdenní někdy 14denní. Závody se konají vţdy o víkendu, většinou v neděli a někdy se koná závod uţ v sobotu. Největší problém s dostatečnou regenerací a dalším připravením na závod je, kdyţ absolvujeme krátký triatlon v neděli a další závod českého poháru se koná jiţ v sobotu příští týden. Pokud se k tomu ještě přidá cesta přes celou republiku, můţe být regenerace o to náročnější. Většinou druhý den po závodě nejsme schopni udělat krok a pokud jsme při závodě vyčerpali všechny fyzické síly, přidá se k tomu ještě špatné usínání po závodě. Pro organismus můţe být krátký triatlon takovým šokem, ţe nejsme schopni ani pořádně spát, ačkoliv jsme maximálně unaveni. Někdy se můţe stát, ţe druhý den po závodě jsme relativně svěţí a největší únava přijde aţ druhý den. V tento okamţik je vhodné trénovat den po závodě více neţ jindy, ale neměli bychom to přehnat. Třetí den po závodě můţe následovat ostřejší trénink, ale s dalším blíţícím se závodem je důleţité naslouchat svému tělu, a pokud nám to nejde trénink raději změnit. Dva dny před závodem se doporučuje volno a den před závodem bychom měli naše tělo opět nastartovat k podání, co nejlepšího výkonu v závodě. Je důleţité si také promítnout, jakou jsme měli přípravu k závodům. Pokud jsme byli těsně před závody zraněni, tak odpočívání není zrovna optimální. Jestli příprava během celého roku probíhala podle plánu a my byli poctiví v trénincích, tak nám můţe odpočinek jen pomoci a zvednout naši výkonnost v závodě. Pro příklad uvádím moţný trénink týden před závodem (Tab. 12). Kaţdý jsme individuální a nelze tato doporučení sjednotit. Je důleţité si vyzkoušet několik moţností a zjistit, které nám vyhovuje a které nám pomůţe dosáhnout vysněné bedny. 50

52 Tab. 12: Tréninkový plán před závodem neděle závod krátký triatlon (1, ) pondělí volno nebo vyplavání 30 min úterý dopoledne plavání 60 min, odpoledne kolo nebo běh - volně středa dopoledne plavání, odpoledne kolo 60 km+přechod běh čtvrtek volno pátek běh rozklusání, protaţení, 10 rovinek sobota závod krátký triatlon (1, ) Přechodné období Přechodné období následuje po posledním závodě, který absolvujeme. Většinou je to polovina nebo konec září, ve výjimečných případech můţe být závodní sezóna prodlouţena aţ do října a tím se tedy i posunuje přechodné období. Doba trvání přechodného období je asi 3 týdny aţ měsíc. Přechodné období je určeno pro zahojení ran po závodní sezóně, ať se jedná o zranění či zlepšení psychiky po nevydařené sezóně. Tréninkovou náplň bych nechal především na závodníkovi samotném. Je určitě vhodné, pokud si párkrát do týdne jdeme zaplavat nebo projet na kole či zaběhat. Ale jestli nemáme chuť na činnost, která souvisí s triatlonem, tak to není na škodu. Důleţité je, abychom si pořádně odpočinuli a dokázali se motivovat do přípravy na další sezónu. Určitě vhodnou pohybovou aktivitou jsou různé sportovní hry, při kterých se pobavíme a rychleji zapomeneme například na nevydařenou sezónu. Jako vhodným doplňkem v přechodném období je výraznější podíl regenerace. Pokud máme moţnost, můţeme jet do lázní. Přechodné období je některými trenéry označováno za zbytečné a často podceňované, ale pokud plánujeme triatlonovou kariéru na delší dobu, má přechodné období své opodstatnění a je nedílnou součástí v plánování RTC. 51

53 4.3 Analýza výkonu z tréninkových ukazatelů SCM Do sportovních center mládeţe - SCM jsou zařazeni talentovaní sportovci na základě dosaţených výsledků v českém poháru. Do SCM je moţno zařadit sportovce ve věku od 16 do 23 let. Nejpočetnější skupina talentovaných triatlonistů, která je zařazena do SCM, je v kategorii juniorů let. V této kategorii se počítá s nejvýraznějším výkonnostním růstem a dosaţení odpovídajících výsledků na mezinárodní úrovni. Sportovcům zařazených do SCM jsou poskytnuty adekvátní tréninkové podmínky a nadstandardní regenerace. V České republice je celkem 5 středisek SCM. Sportovci, kteří nespadají ani pod jedno středisko, se připravují v individuální přípravě Analýza tréninkových ukazatelů po kategoriích Jak sportovci postupně dospívají a dostávají se do starších kategorií, tak i jejich trénink by měl mít podobnou vzestupnou tendenci. Asi největší nárůst objemu tréninku by měl být při přechodu z kategorie juniorů do kategorie K23 (do 23let), jak je moţno vidět na grafu, který vyhodnocuje celkové hodiny tréninku v daném období (obr. 2). Je to dáno tím, ţe pro juniory platí ještě objemy sprint triatlonu 0, , ale pro kategorii K23 jiţ platí objemy krátkého triatlonu 1, a závody českého poháru se konají společně s kategorií muţů elite. V současné době je trend, kdy se triatlonisté profilují z plavců specialistů. V kategorii dorostenců jsou schopni se věnovat oběma sportům současně. Později však zjistí, ţe triatlonu je potřeba věnovat větší část tréninkového času a postupně, pokud nemají výrazné výsledky v plavání, přejdou k triatlonu, kde mohou dosáhnout vynikajících výsledků. Vzhledem k tomu, ţe z dorosteneckých let mají velmi dobré plavecké základy, není nutností trénovat plavání tolik, jako předtím a lze se více věnovat zbývajícím částem triatlonu, tedy kolu a běhu (obr. 3). A i v tomto grafu lze vidět rapidní nárůst tréninkového objemu při přechodu z kategorie juniorů do kategorie K23, především v cyklistických a běţeckých trénincích. 52

54 Obecně platí, ţe kategorie juniorů je jiţ jistým předstupněm, který nám můţe umoţnit závodit na kvalitně obsazených mezinárodních závodech (mistrovství evropy, světa), i organizace a zabezpečení těchto závodů je na velmi vysoké úrovni. h o d i n y muţi ţeny n=35 dorostenci junioři K23 kategorie Obr. 2: Tréninkové hodiny celkem k i l o m e t r y dorostenci junioři K23 části TT Plavání Kolo Běh n=25 Obr 3: Tréninkový objem jednotlivých částí triatlonu (muţi) Následující graf pouze potvrzuje věty psané výše, ale z jiného pohledu. A to z pohledu tréninkových hodin. Z výsledků v grafu můţeme vyčíst celkové tréninkové hodiny v období od v jednotlivých částech triatlonu. Opět lze vidět v dorosteneckých kategoriích více tréninkových hodin v plavání neţ u kategorií juniorů a K23. Obecně platí, ţe pokud jsme mladší, osvojíme si techniku plavání snadněji. A poté, co organismus jedince dospěje, můţeme 53

55 zařazovat tréninky vytrvalostního charakteru. Dlouhé cyklistické tréninky a zaměřit se na techniku běhu, kterou si osvojíme rychleji, neţ kdybychom začínali s plaváním o několik let později. V mládí si tedy vytvoříme dobrý základ k tomu, abychom se později mohli více věnovat ostatním částem triatlonu a to bez výrazného poklesu správné techniky plavání, kterou jsme si osvojili v mládí. Pokud se zaměříme jen na tréninkové hodiny, tak značnou část tréninkového času věnujeme plavání. Je zajímavé, ţe oproti cyklistice, kdy trénink můţe trvat i několik hodin, je plavání náročnější a v celkovém součtu, rozdíl není aţ tak výrazný. V běhu lze vidět nárůst tréninkových hodin u kategorie K23. Mezi kategorií dorostenců a juniorů je nárůst tréninkových hodin v běhu výrazně menší neţ mezi kategorií juniorů a K23 (Obr. 4). h o d i n y Plavání Kolo Běh 98 dorostenci junioři K23 n=25 části TT Obr. 4: Tréninkové hodiny jednotlivých částí triatlonu (muţi) Vztah celkového umístění v ČP a tréninkových ukazatelů (triatlon celkem) V této části se zaměříme na celkové umístění v českém poháru, zda trénink odpovídá umístění v ČP. Jinak řečeno jedinec, který vyhraje český pohár, by měl mít teoreticky nejvyšší tréninkové ukazatele. Pokud jedinec trénuje hodně a v závodě nedosahuje očekávaných výsledků, můţe být chyba v plánování tréninku, kdy nejsou dodrţeny správné tréninkové postupy nebo závodník není psychicky připraven zvládnout stresovou situaci závodu. Pokud nastane nějaký problém z výše popisovaných, mělo by dojít k interakci mezi trenérem a závodníkem a pokusit se objasnit příčinu. Při výpočtu odtrénovaných kilometrů je pouţito ekvivalentu pro jednotlivé disciplíny a výsledek tak odpovídá skutečnému tréninku. Nezáleţí tedy na tom, jestli jsme jezdili hodně na kole nebo trénovali plavání hodinu denně, při čemţ jedinec, který trénuje především kolo, ujede mnohonásobně víc. Pro analýzu tréninkových ukazatelů bylo pouţito 41 údajů SCM od kategorie dorostenců aţ po kategorii K23 muţů i ţen. 54

56 Jediným typickým příkladem, kdy trénink zcela odpovídá umístění v českém poháru je u kategorie K23 (obr. 5), kde lze vidět sestupnou tendenci grafu s umístěním v českém poháru. V ostatních případech a především u kategorie juniorů neodpovídají tréninkové ukazatele celkovému umístění v českém poháru. U mladších kategorií, především u kategorie dorost, se můţe jednat o talenty, kteří i s niţším tréninkovým úsilím, dosahují lepších výsledků. Těmto jedincům, by se měl trenér věnovat pečlivěji a snaţit se tyto závodníky motivovat i do dalších let. Na druhé straně, však nesmí shazovat výkony těch, kteří trénují poctivě, protoţe ve vytrvalostních sportech, mezi které patří i triatlon, také rozhoduje píle a vysoké volní schopnosti. Pro trenéra SCM by mělo být prvotním záměrem, posunout sportovce výkonnostně výš a dále rozvíjet jeho talent. V některých případech (obr. 6) je vidět, ţe tréninkové ukazatele dosahují hodnot starší kategorie. V těchto případech by měl trenér trošku zbrzdit závodníka, protoţe je moţné, ţe trénink s postupem do vyšší kategorie, hlavně při přechodu z kategorie juniorů do K23, jiţ nebude moţné zvýšit. Ve většině případů dojde ke stagnaci výkonu a většina těchto triatlonistů předčasně skončí. Výkonnostně se jiţ dále neposunují a tím ztrácí motivaci k závodění (obr. 6). k i l o m e t r y K23 n= celkové umístění v ČP Obr. 5. Vztah umístění v ČP a odtrénovaných kilometrů (TT celkem) - K23 muţi 55

57 k i l o m e t r y junioři n=13 celkové umístění v ČP Obr. 6: Vztah umístění v ČP a odtrénovaných kilometrů (TT celkem) junioři 56

58 4.4 Analýza výkonu v závodě z grafů SF V této části práce bych se rád zaměřil na jednotlivé závody v triatlonu a zanalyzoval jejich průběh podle naměřených hodnot srdeční frekvence z minulé závodní sezóny. Jako příklad uvádím rozbor triatlonových závodů z grafů srdeční frekvence. Závody byly vybírány podle typu triatlonu, který lze absolvovat. Závodníci, kteří byli ochotni se účastnit měření, museli absolvovat závod s hrudním pásem a hodinkami, které snímají srdeční frekvenci. Jednalo se o závodníky, kteří patří do širšího výběru reprezentace ČR v triatlonu a v celkovém hodnocení českého poháru se pohybují do desátého místa (tab. 13). Tab. 13: Hodnoty srdeční frekvence testovaných osob naměřené při testech v laboratoři. testovaná osoba SF klid SF max SF ANP V. P Z. P J. K Závody, při kterých probíhalo měření: 1. Tábor sprint triatlon český pohár 2. Krems krátký triatlon zakázán drafting (jízda v háku na kole) 3. Sokolov krátký triatlon český pohár MČR Tábor Triatlon v Táboře patří jiţ mezi klasické závody českého poháru. Poslední dobou cyklistická část prošla značnou inovací a z relativně jednoduchého závodu, se stal asi nejtěţší závod v celém seriálu českého poháru. Cyklistická trať je rozdělena do několika okruhů. V kaţdém okruhu se absolvuje nepříjemné a velmi prudké stoupání. Ani zbylá část trati není po rovině a stále se střídá výjezd do kopce se sjezdem. Závod se konal za velmi teplého počasí 30 C v neděli 6. července. Teplota vody byla těsně pod 21 C, a tak bylo pouţití neoprenu zakázáno. 57

59 Taktika závodu Vzhledem k tomu, ţe se jedná o sprint triatlon a v cyklistické části je povolena jízda v háku, je velmi důleţité se drţet v plavecké části na předních pozicích a hlídat si čelo závodu. Neméně důleţité je vyhýbat se různým bitkám u bójek při změnách směru. V cyklistické části, pokud si věříme na běh, bychom se měli drţet uprostřed skupiny, ani vpředu a ani vzadu. V případě zrychlení, nemusíme tento nástup zachytit a naše šance na vítězství se zmenší. Závěrečná část triatlonu běh, je při sprint triatlonu pouhých 5 kilometrů, a tak je velmi důleţitá rychlá práce v depu. Na běhu jiţ není na co čekat a měli bychom běţet, co nejrychleji. Obr. 7: Graf srdeční frekvence triatlon Tábor Legenda: Z. P. J. K. Tab. 14: Výsledky: plavání SF prům. kolo SF prům. běh SF prům. čas cíl SF max SF prům. Z. P. 9:43, :55, :10, :04: J. K. 10:46, :37, :30, :12:

60 Zhodnocení závodu dle grafu SF a výsledků V plavecké části lze vidět, ţe J. K. se ze začátku snaţil udrţet ve skupině, ale asi 2 minuty po startu jiţ dosahoval hraničních hodnot srdeční frekvence a od 5. minuty, kdy srdeční frekvence a rychlost by měla stoupat, jeho srdeční frekvence a intenzita v závodě klesá. A ještě na začátku cyklistické části je vidět, ţe vynaloţené úsilí z prvních minut závodu, je patrné a do optimálního tempa se opět dostává aţ kolem 17. minuty závodu (Obr. 7). Ve sprint triatlonu je sice důleţité udrţet vedoucí skupinu v plavání, ale pokud se nám to nepovede a my ztratíme minimálně, tak v prvních kilometrech cyklistické části ještě můţeme tuto ztrátu smazat. Poté, co se vytvoří skupina závodníků a my v ní nejsme nebo nejsme schopni si tuto skupinu dojet, nemáme jiţ mnoho šancí na dobrý výsledek. A toto byl právě případ J. K., který se snaţil ve skupině udrţet ihned po startu, ale moţná kdyby vylezl z vody kousek za hlavní skupinou, tak by měl větší moţnost se do skupiny dostat. Cyklistická část má svá specifika a většinou graf srdeční frekvence kopíruje profil tratě. V běţecké části bych se zaměřil na graf Z. P., který v plavecké části vylezl kousek za hlavní skupinou, ale vzhledem k tomu, ţe se jeho průměrná srdeční frekvence pohybovala na hranici ANP, byl schopen v začátku cyklistické části zabrat a dojet do hlavní skupiny a šetřit síly na běh. Jeho graf srdeční frekvence na běhu stále roste (Obr. 7). Je to dáno jednak únavou, ale hlavně tím, ţe srdeční frekvence neklesá, jedná se především o schopnost udrţet vysoké tempo běhu. Při vysoké intenzitě běhu srdeční frekvence roste, ale pokud dosáhneme hraničních hodnot, srdeční frekvence stagnuje či klesá a s ní klesá i intenzita běhu. Průměrná srdeční frekvence v běţecké části u Z. P. je 179 tepů/min (tab. 14). Srdeční frekvence na hranici ANP je 167 tepů/min (tab. 14). Jedná se tedy o vysokou trénovanost jedince. 59

61 4.4.2 Krems Triatlonový závod v rakouském Kremsu je do určité míry specifický. V minulých letech by tento závod nebyl ničím výjimečný, ale po zavedení moţnosti jízdy v háku se tento typ závodů zcela vytratil. Krems je právě specifický zakázanou jízdou v háku. Bezhákové závody se dnes jezdí jen při ironmanech. Krems je typickým zástupcem krátkých triatlonů, tedy 1,5 km plavání, 40 km kolo, ale kaţdý jede sám za sebe a závěrečných 10 km běhu. Závod v Kremsu se konal 2. srpna. V cyklistické části se spustil na závodníky silný déšť, místy doprovázený kroupami. Naštěstí ale bylo teplo, ideálních 25 C, takţe déšť se nijak výrazně nepodepsal na výkonech triatlonistů. Neopren byl oproti předešlému závodu v Táboře, povolen. Cyklistická část se skládala z jednoho 40 km okruhu, kdy 20 km mírně stoupáte a po otočce absolvujete tutéţ trať zpátky. Běţecká část je rovinatá a zahrnuje v sobě 4 okruhy po 2,5 km. Taktika závodu Při tomto typu triatlonu není aţ tak důleţité, jestli vylezeme z vody ve skupině či nikoliv. Hlavním faktorem, který můţe ovlivnit náš výsledek, je cyklistická část. Vzhledem k tomu, ţe cyklistická část měří 40 km, je tedy dostatečně dlouhá na to, abychom si vylepšili či naopak pohoršili v celkovém umístění. Pokud nám cyklistická část tzv. nesedne a my se na kole trápíme, můţeme asi na dobré umístění zapomenout. Při povolené jízdě v háku tomu můţe být naopak, kdy jsme schopni se ve skupině udrţet tím, ţe se schováme za závodníky před námi. V plavecké části bychom se měli šetřit na cyklistickou část. Ale neměli bychom plavat tak pomalu, aby nám odplavala vedoucí skupina. Práce v depu není aţ tak důleţitá, protoţe na kole musíme jet sami a udrţet povolený odstup od soupeřů. V cyklistické části bychom měli udrţet stabilně vysoké tempo. Na kole bychom měli zaujmout, co nejvíce aerodynamický posed a vyvarovat se častých změn pohybů ze sedla, které negativním způsobem ovlivňují naši aerodynamiku. Lehce se říká, ale hůře udělá. Při cyklistické části bychom měli jet rychle, ale stále 60

62 si udrţovat dostatek fyzických sil pro závěrečný běh. Cyklistická část bez povolené jízdy v háku je velmi náročná nejen na fyzické, ale i psychické síly. Na kole si nemůţeme za nikým odpočinout, musíme pořád šlapat do pedálů naplno a můţeme se jen domnívat, kolik sil nám ještě zbylo do závěrečné fáze triatlonu běhu. Obr. 8: Graf srdeční frekvence triatlon Krems Tab. 15: Výsledky: plavání SF prům. kolo SF prům. běh SF prům. čas cíl SF max SF prům V. P. 18:42, :00: :40, :56: Zhodnocení závodu dle grafu SF a výsledků Závod z taktického hlediska lze hodnotit jako velice zdařilý. V plavecké části byla průměrná srdeční frekvence 161 tepů/min (tab. 15). Pokud zmíníme ANP V. P. 172 tepů/min (tab. 15), dá se tedy usuzovat, ţe plavání byla příprava na cyklistickou část. Při konstantní rychlosti na kole můţe srdeční frekvence i zvolna klesat, protoţe výkon se ustálí a náš organismus se dostane do setrvalého stavu, při kterém jsme schopni pracovat a zároveň udrţet vysokou intenzitu prováděného pohybu. Běţecká část je opět velmi náročná na oběhový systém a s blíţícím se koncem závodu, bychom měli postupně ubíhat svým soupeřům. Z grafu srdeční frekvence lze vyčíst, jakousi zadrţenost v první části běţecké fáze (obr. 8). Deseti kilometrová běţecká trať není aţ tak krátká, abychom mohli 61

63 vyběhnout a čekat, zda vydrţíme aţ do cíle. Většinou pokud zvolíme tuto taktiku, tak nevydrţíme. Při závodech, kde jízda v háku není povolena, se jedná o bezkontaktní závod a ani srdeční frekvence nemusí vykazovat výrazných vzestupů a pádů, jako při závodech s povolenou jízdou v háku, kde to někdy bývá nahoru dolu. Triatlony se zakázanou jízdou v háku jsou vhodné pro jedince, kteří umí drţet stálé tempo, mají pomalý začátek, ale poté, co se dostanou do setrvalého stavu, uţ z něj jen tak nesleví Sokolov V roce 2008 byl závod českého poháru v Sokolově zároveň mistrovstvím české republiky v krátkém triatlonu. Jednalo se tedy o závod s nejvyšší motivací a účastí všech závodníků, kteří pomýšleli na vítězství a zisk mistrovského titulu. Závod se konal na klasických tratích krátkého triatlonu, tedy 1,5 km plavání, 40 km kolo a 10 km běhu. Jízda v háku, jako v celém českém poháru, byla povolena. Jako správné vyvrcholení závodní sezony, byl Sokolov zároveň posledním závodem českého poháru a tedy i poslední moţností získat body do celkového hodnocení. Triatlon v Sokolově se konal koncem letních prázdnin, 30. srpna. Teplota vody klesla pod hranici, kdy se smí pouţívat neopreny, a tak bylo moţné těchto pomůcek vyuţít. Teploty vody byla sice niţší, ale teplota vzduchu byla ideální pro závodění 24 C. 62

64 Obr. 9: Graf srdeční frekvence triatlon Sokolov Legenda: V. P. Z. P. Tab. 16: Výsledky: plavání SF prům. kolo SF prům. běh SF prům. čas cíl SF max SF prům V. P. 18:35, :02: :27, :58: Z. P. 18:19, :03: :02, :57: Zhodnocení závodu dle grafu SF a výsledků Oba testování absolvovali téměř totoţný závod. V. P. dokázal ztrátu z plavání smazat a dostat se do stejné skupiny jako Z. P. Snaha o dojetí skupiny lze vidět u V. P. výrazným vzestupem srdeční frekvence zhruba od 20. do 25. minuty závodu (obr. 9). Vzhledem k tomu, ţe k dojetí skupiny došlo ještě několik kilometrů před cílem cyklistické části, práce ve skupině by se u V. P. měla soustředit především na odpočinutí a nabrání nových sil do běţecké části. Z toho vyplývá i niţší průměrná srdeční frekvence neţ u Z. P., který potřeboval na dojetí do skupiny méně času (obr. 9). V běţecké části lze vidět určitou únavu V. P., která mohla být zapříčiněna nedostatečným zregenerováním po dojíţdění do skupiny (obr. 9). Únavu nebo nedostatečný trénink lze vyčíst i z průměrné srdeční frekvence na běhu, kdy nedosahuje ani ANP oproti Z. P, kde srdeční frekvence je vysoko nad úrovní ANP (tab. 16). 63

Fyziologické aspekty cyklistiky

Fyziologické aspekty cyklistiky Fyziologické aspekty cyklistiky Správná intenzita tréninku, Spotřeba energie při MTB, Kontrola hmotnosti prostřednictvím MTB, Výživa a pitný režim v MTB, Psychika a MTB, Správná intenzita zátěže atrofie

Více

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Jaroslav Babka Škola: Gymnázium Sušice Předmět: Tělesná výchova Datum vytvoření: květen 2014 Třída:

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŽIVA > stejně důleţitá sloţka přípravy jako trénování > výţiva není pouze o svalové tkáni, ale i ostatních tkáních a orgánech > sportovec musí

Více

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Důvody pro laktátové testování jsou zcela zřejmé: Pokud jsou ostatní faktory shodné, tak ten sportovec, který během závodu vyprodukuje nejvíce energie za časovou

Více

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie NÁHLÁ POSTIŽENÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. POSTIŽENÍ TEPEN - Onemocnění věnčitých tepen věnčité tepny zásobují srdeční sval krví a tedy i kyslíkem - Onemocnění

Více

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Požadavky Při načasování příjmu stravy a tedy zejména energie před výkonem je potřeba

Více

PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI?

PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI? PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI? INFORMACE EFEKTIVITA BEZPEČNÝ POHYB MOTIVACE Měřič srdeční frekvence vám napomáhá porozumět fungování vašeho organismu a přináší tak mnoho nových informací, které lze dlouhodobě

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE Z REGENERACE VE SPORTU

SEMINÁRNÍ PRÁCE Z REGENERACE VE SPORTU SEMINÁRNÍ PRÁCE Z REGENERACE VE SPORTU Triatlon podzim 2007 Tomšík David (UČO: 200488), RVSK Fakulta sportovních studií Masarykova univerzita Brno Obsah: 1. Charakteristika triatlonu... 1 2. Tréninkové

Více

Title: EMEA-7840 - Herbalife24 - Product Factsheets ID: EMEA7840-H24-Product Factsheets_CZ Proof No: D Date: 01/09/11

Title: EMEA-7840 - Herbalife24 - Product Factsheets ID: EMEA7840-H24-Product Factsheets_CZ Proof No: D Date: 01/09/11 OPTIMÁLNÍ VÝŽIVA PRO SPORTOVCE Správná sportovní výživa vám dodá sebedůvěru. Formula 1 Sport obsahuje vyvážené množství sacharidů, proteinů, vitamínů a minerálů a vytváří tak pevný základ pro dosažení

Více

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku 001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku Překlad z nové norské knížky Vytrvalost, vydanou norským olympijským výborem pro vrcholové sportovce a trenéry. Správné naplánování a realizace tréninku

Více

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr.

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr. www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost

Více

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory:

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory: Kondiční příprava (dříve tělesná) nebo-li kondiční trénink je zaměřen na vyvolání adaptačních změn v organismu sportovce a to především na rozvoj pohybových schopností (PSch). Rozvoj PSch je determinován

Více

Coaches Conference FISA 2013

Coaches Conference FISA 2013 Coaches Conference FISA 2013 Posádka roku M2-, NZL W1x, AUS Trenér roku 2013 Johan Flodin, SWE Johan Flodin Závodník mezinárodní úrovně Vystudoval sportovní fyziologii Bakalářská práce - psychologie ve

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ VÝŽIVA Její role nezastupitelná Součástí tréninku Správná aplikace může snížit rizika přinášená specifickým tréninkovým

Více

Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce. Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství

Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce. Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství Bc. Blanka Sekerová Nutriční terapeutka Institut sportovního lékařství a.s. Vlastní poradenská činnost

Více

Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU. Definice laktátového prahu

Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU. Definice laktátového prahu Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU Definice laktátového prahu Laktátový práh je definován jako maximální setrvalý stav. Je to bod, od kterého se bude s rostoucí intenzitou laktát nepřetržitě zvyšovat.

Více

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 1. Složení živého organismu buňka - stavba, funkce jednotlivých

Více

INTENZITA ZATÍŽENÍ V KARATE Bc. Martin Sláma Pokud je karate správně vyučováno a trénováno, má jeho cvičení jako pravidelná pohybová aktivita pozitivní vliv na naše zdraví. Nezbytný je systematický a vědecky

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu I

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu I Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu I Co obsahuje tento díl: - co rozumíme pod pojmem regenerace - čím a jak optimálně doplnit svalový glykogen - důvody, proč nepodceňovat regeneraci Může správná

Více

Sport a PKU dieta. Dodržováním diety chrání žena své dítě avjeho zájmu by neměla jídelníček porušit až do jeho narození.

Sport a PKU dieta. Dodržováním diety chrání žena své dítě avjeho zájmu by neměla jídelníček porušit až do jeho narození. Strana 30 Po celou dobu těhotenství je žena s PKU v kontaktu s metabolickým centrem a svůj jídelníček upravuje podle pokynů dietní sestry. Cílem léčby dietou je udržovat hladinu PHE pod 6 mg/dl (360 mol/l).

Více

Název: Oběhová a dýchací soustava

Název: Oběhová a dýchací soustava Název: Oběhová a dýchací soustava Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3.

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Seminární práce. na téma. Rozvoj vytrvalosti. k příležitosti školení trenérů III. třídy. David Chábera

Seminární práce. na téma. Rozvoj vytrvalosti. k příležitosti školení trenérů III. třídy. David Chábera Seminární práce na téma Rozvoj vytrvalosti k příležitosti školení trenérů III. třídy David Chábera Rok 2014 Obsah Úvod do problematiky obsahu seminární práce 2 Rozvoj všeobecné vytrvalosti 3 Rozvoj speciální

Více

Člověk a zdravý životní styl

Člověk a zdravý životní styl 16. www.isspolygr.cz Vytvořil: Bohumil Smrček Strana: 1 Škola Ročník 3. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2

Více

INFORMACE A PRAVIDLA 2011

INFORMACE A PRAVIDLA 2011 INFORMACE A PRAVIDLA 2011 Plavecká část a použití neoprenů Při teplotě vody nižší než 16 O C je použití neoprenu povinné. Užití neoprenu je zakázáno, je-li dosaženo teplot vody 23 O C a více. Při teplotě

Více

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice ROZDĚLENÍ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ > statické > dynamické > absolutní (maximální síla) > výbušná síla > rychlá síla > vytrvalostní síla 2 VÝZNAM SILOVÉHO

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE!

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE! Pot je dobrý. Pot je společníkem dříčů, pro které není první krůpěj důvodem přestat, ale důkazem, že jsme ze sebe něco vydali a blahodárným povzbuzením. Povzbuzením, jenž se stalo tělesnou rozkoší, která

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU TEPNY =

Více

Formy silového tréninku a jejich aplikace

Formy silového tréninku a jejich aplikace Formy silového tréninku a jejich aplikace 1. OB jako silově vytrvalostní sport (jeho specifika z hlediska požadavků na sílu). 2. Metody silového tréninku a jejich vliv na vytrvalostní výkon. 3. Aplikace

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_PPM13160NÁP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce 1) Riziko srdečně cévního onemocnění Hlavní příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění. Mezi tato onemocnění

Více

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina.

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání VY_32_INOVACE_10_ZDV1_15 Zdravověda somatologie

Více

CO JÍST PŘED POSILOVÁNÍM

CO JÍST PŘED POSILOVÁNÍM Autor: MUDr. Marie Skalská, Pro Fit Institut STRAVA PŘED CVIČENÍM A PO CVIČENÍ VÝZNAMNĚ OVLIVŇUJE VÝKON, RYCHLOST REGENERACE, PÁLENÍ TUKŮ, ZOTAVENÍ PO VÝKONU, NÁRŮST SVALOVÉ HMOTY, A TAKÉ TŘEBA TO, JESTLI

Více

Principy sestavování tréninkových plánů (se zaměřením na operativní plány) (florbal) 3.ročník KS TVS školní rok 2003/2004

Principy sestavování tréninkových plánů (se zaměřením na operativní plány) (florbal) 3.ročník KS TVS školní rok 2003/2004 Principy sestavování tréninkových plánů (se zaměřením na operativní plány) (florbal) 3.ročník KS TVS školní rok 2003/2004 Cíl plánování - připravit podmínky pro dlouhodobý rozvoj sportovce a vytvoření

Více

Jídlo a doplňky výživy

Jídlo a doplňky výživy Jídlo a doplňky výživy Co běžně jím a jaké doplňky výživy při závodech používám Jak si chráním některé exponované částí těla Zpracoval : Jiří Jíra Hledík Fotografie : Jakub Cejpek Patřím mezi ty ultramaratonce,

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

ÚČINKY ELEKTRICKÉHO PROUDU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS

ÚČINKY ELEKTRICKÉHO PROUDU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS Vysoká škola báňská TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky ÚČINKY ELEKTRICKÉHO PROUDU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS Ostrava, březen 2006 Ing. Vladimír Meduna, Ing. Ctirad

Více

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)

Více

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Martin Poklop SCM soustředění - 27.10.2014 Kladky u Konice Motivace Program přednášky Sportovní výkon z pohledu výživy Co si tedy dát? Zajímavá témata z pohledu zdravé

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

Funkce oběhové soustavy

Funkce oběhové soustavy Oběhová soustava Funkce oběhové soustavy Zajišťuje oběh krve (u savců krev stahy srdce). Krev spolu s tkáňovým mokem a mízou tvoří vnitřní prostředí organismu, podílejí se na udržování homeostázy (stálého

Více

Je voda dostačující sportovní nápoj? Tipy na doplnění tekutin při cvičení

Je voda dostačující sportovní nápoj? Tipy na doplnění tekutin při cvičení KVĚTEN 2014 Je voda dostačující sportovní nápoj? Tipy na doplnění tekutin při cvičení Výživa pro lepší život Hydratace a cvičení: Okolo 60-70% lidského těla je složeno z vody. Je tedy v pořádku říci, že

Více

Moderní odborníci na výživu věří, že plody jujuby jsou bohaté na vitamíny a mají vysokou nutriční a medicínskou hodnotu.

Moderní odborníci na výživu věří, že plody jujuby jsou bohaté na vitamíny a mají vysokou nutriční a medicínskou hodnotu. Datlový sirup TIENS Datlový sirup Čínští lékaři věří, že Jujuba Udržuje lidi fit Doplňuje energii Posiluje játra, slezinu a žaludek Vyživuje krev Zklidňuje nervy Moderní odborníci na výživu věří, že plody

Více

Charakteristika zatížení v plavecké části tréninku triatlonistů

Charakteristika zatížení v plavecké části tréninku triatlonistů Zpracovala: Pokorná Jitka Katedra plaveckých sportů UK FTVS Charakteristika zatížení v plavecké části tréninku triatlonistů Josef Horčic Uveřejněno: HORČIC, J. Charakteristika zatížení v plavecké části

Více

FYZIOLOGIE ŢIVOČICHŮ A ČLOVĚKA

FYZIOLOGIE ŢIVOČICHŮ A ČLOVĚKA FYZIOLOGIE ŢIVOČICHŮ A ČLOVĚKA č. 2 a č. 3 Prostudujte návod a poté proveďte experimenty, zaznamenejte výsledky měření, vyhodnoťte je a NAPIŠTE ZÁVĚR KE KAŢDÉMU ÚKOLU: Úkol č. 1 Zjišťování tepu hmatem

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Reakční a adaptační změny při zatížení. Tělesná výchova s didaktikou

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Reakční a adaptační změny při zatížení. Tělesná výchova s didaktikou Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD536 Mgr. Lucie

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Arteriální hypertenze vysoký krevní tlak

Arteriální hypertenze vysoký krevní tlak Arteriální hypertenze vysoký krevní tlak Onemocnění charakterizované zvýšeným tepenným tlakem ve velkém krevním oběhu je hypertenze arteriální. Jedno z nejčastějších onemocnění, jehož příčina není známa.

Více

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!!

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!! Masáž Cena Doba trvání Masáž šíje 100 Kč 20 min Masáž zad 200 Kč 40 min Masáž zad a šíje 250 Kč 60 min Masáž horních končetin 200 Kč 20 min Masáž dolních končetin 250 Kč 40 min Masáž hrudníku a břicha

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE

DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE EU-OP VK/SOM I/21 Předmět: Somatologie Ročník: první Autor: Mgr. Anna Milerová DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE Název školy Název projektu Reg. číslo projektu Název šablony Tematická oblast (předmět) Střední odborná

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň Základní Předmět Zdravověda Téma /

Více

Regulace glykémie. Jana Mačáková

Regulace glykémie. Jana Mačáková Regulace glykémie Jana Mačáková Katedra fyziologie a patofyziologie LF OU Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Seznam přednášek - Poradce pro výživu

Seznam přednášek - Poradce pro výživu Seznam přednášek - Poradce pro výživu A B C D ÚVOD 1.Vstupní konzultace 2. Vyplnění formuláře 3. Diagnostika 4. Zjištění zdravotního stavu 5. Kodex výživového poradce 6. Definice činnosti poradce pro výživu

Více

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Jídelníček dorostenců, fotbalistů Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Program přednášky 1. Základní složky výživy 2. Odlišnosti ve stravě dorostenců

Více

Oběhová soustava člověka srdeční činnost, tep (laboratorní práce)

Oběhová soustava člověka srdeční činnost, tep (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Oběhová soustava člověka srdeční činnost, tep (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-8-29 Předmět: přírodopis Cílová

Více

Diabetes neboli Cukrovka

Diabetes neboli Cukrovka Diabetes mellitus Diabetes neboli Cukrovka Skupina onemocnění s nedostatkem nebo sníženým účinkem hormonu inzulinu Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Narušený metabolismus- vstřebávání

Více

Díl V.: Výživa a suplementace během výkonu

Díl V.: Výživa a suplementace během výkonu Díl V.: Výživa a suplementace během výkonu Co obsahuje tento díl: - zdroje energie pro vytrvalostní výkon - čím nejefektivněji doplňovat energii během sportu - jaké je doporučené dávkování sacharidů během

Více

Výsledky vyšetření krve. Vítejte na našem dialyzačním středisku

Výsledky vyšetření krve. Vítejte na našem dialyzačním středisku Výsledky vyšetření krve Vítejte na našem dialyzačním středisku Proč tak často kontrolujete mou krev? Každý měsíc Vám odebíráme vzorky krve, abychom zjistili, zda je pravidelná dialýza dostatečně účinná.

Více

Zásady výživy ve stáří

Zásady výživy ve stáří Zásady výživy ve stáří Výuka VŠCHT Doc. MUDr Lubomír Kužela, DrSc Fyziologické faktory I. Pokles základních metabolických funkcí Úbytek svalové tkáně Svalová slabost, srdeční a dechové potíže Tendence

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

SSOS_ZD_3.12 Trávicí soustava - játra

SSOS_ZD_3.12 Trávicí soustava - játra Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.12

Více

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE Pavel Suchánek Jaké jsou výkonnostní požadavky na sportovce? Rychlost, ryclost na větš Akcelerace, výbušnost Síla, vytrvalost Dlouhodobá vysoká

Více

TECHNICKÝ MANUÁL pro pořadatele triatlonu a jeho klonů pro děti 8 až 15 let verze 06/2014 na dodržování dohlíží technický delegát

TECHNICKÝ MANUÁL pro pořadatele triatlonu a jeho klonů pro děti 8 až 15 let verze 06/2014 na dodržování dohlíží technický delegát TECHNICKÝ MANUÁL pro pořadatele triatlonu a jeho klonů pro děti 8 až 15 let verze 06/2014 na dodržování dohlíží technický delegát Úvod 1. ÚVOD 1.1 ÚČEL 1.1.1 Tento manuál je platný pro všechny závody kategorií

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání :.5. 213 Objednavatel: Centrum sociální

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

Sacharidy seminář. běžné stravování přednost složeným cukrům

Sacharidy seminář. běžné stravování přednost složeným cukrům Sacharidy seminář běžné stravování přednost složeným cukrům sportovci často volí jednoduché cukry (glukóza, sacharóza, maltodextriny) a potraviny s vysokým glyk. indexem pro rychlejší zpracování a dodání

Více

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu Katedra zoologie PřF UP Olomouc http://www.zoologie. upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. Doplňující prezentace: Dynamika membrán, Řízení srdeční činnosti, EKG,

Více

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ 1. Doplň větu. Dýchání (respirace) je mechanismus, při kterém většina živočichů přijímá a odstraňuje ze svých tkání. 2. U většiny živočichů s druhotnou tělní dutinou

Více

Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova. Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické

Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova. Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické A/ praktická část 2013 GYMNASTIKA 1. test: Akrobatická sestava Popis

Více

JAK ŘEŠIT CUKROVKU DIABETES MELLITUS II. TYPU

JAK ŘEŠIT CUKROVKU DIABETES MELLITUS II. TYPU JAK ŘEŠIT CUKROVKU DIABETES MELLITUS II. TYPU JAK SE PROBLÉMY S CUKROVKOU II. TYPU PROJEVUJÍ: Hormon řídící přeměnu cukru v těle se nazývá inzulín a je produkován slinivkou břišní. Lépe řečeno Langerhansovými

Více

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Václav Bunc a Marie Skalská UK FTVS Praha Obezita nebo nadváha je jedním ze základních problémů současnosti. Je komplikací jak v rozvojových tak

Více

Příloha 1, Otázky na kontroly

Příloha 1, Otázky na kontroly Příloha 1, Otázky na kontroly Svaly 1) Lidské svaly dělají pohyb. Co přeměňují, aby sval mohl pracovat? a) energii vzduchu b) energii potravy c) energii vody 2) Účinnost přeměny energie potravy na svalovou

Více

Proč rehabilitace osob vyššího věku?

Proč rehabilitace osob vyššího věku? Proč rehabilitace osob vyššího věku? Opavský J., Urban J., Ošťádal O. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc Co je to stárnutí a stáří Stárnutí - postupné změny ve struktuře organizmu,

Více

Volba potravin a jejich časování po sportovním výkonu

Volba potravin a jejich časování po sportovním výkonu výkonnost Volba potravin a jejich časování po sportovním výkonu Víte, kdy skutečně roste vaše výkonnost? A v jaké fázi se nejvíce rozhoduje o únavě znatelné na následujícím tréninku? Odpověď lze najít

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Civilizační choroby (nemoci srdce) Anotace Pracovní list stručně shrnuje problematiku civilizačních chorob,

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

Název: Zdravý životní styl 2

Název: Zdravý životní styl 2 Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ. Složení ovzduší Vzduch zemské atmosféry je procentuálně složen z plynů: Dýchací cesty a dýchací orgány. Dýchání dělíme na :

FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ. Složení ovzduší Vzduch zemské atmosféry je procentuálně složen z plynů: Dýchací cesty a dýchací orgány. Dýchání dělíme na : FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ. Složení ovzduší Vzduch zemské atmosféry je procentuálně složen z plynů: 78 % dusíku 21 % kyslíku 1 % vzácné plyny (nejvíc argon), vodní páry a oxid uhličitý, Toto složení vzduchu je

Více

ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ

ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ MUDr. Boris Živný ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ Fyziologické předpoklady pro výkonnostní jachting Vývojové aspekty juniorských výkonnostních

Více

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D.

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. VÝZNAM A CÍL SILOVÉ PŘÍPRAVY V HOKEJI Síla je základní pohybovou schopností, bez které není možný žádný pohyb. Snížení rizika zranění. OBECNÉ ZÁSADY

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

Aleš Tvrzník, Miloš Škorpil, Libor Soumar. Datum vydání: 17.05.2006 ISBN: 80-247-1220-2

Aleš Tvrzník, Miloš Škorpil, Libor Soumar. Datum vydání: 17.05.2006 ISBN: 80-247-1220-2 Název: Autor: Běhání (+ DVD) Aleš Tvrzník, Miloš Škorpil, Libor Soumar Formát: 16x24 cm, 248 stran Datum vydání: 17.05.2006 ISBN: 80-247-1220-2 Anotace Kniha, doplněná DVD, poradí s technikou a nastavením

Více

Kardiovaskulární systém

Kardiovaskulární systém Kardiovaskulární systém Funkční anatomie srdce dvě funkčně spojená čerpadla pohánějící krev jedním směrem pravá polovina srdce levá polovina srdce pravá polovina (pravá komora a síň) pohání nízkotlaký

Více

Fyziologie zátěže. MUDr. Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209)

Fyziologie zátěže. MUDr. Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) Fyziologie zátěže MUDr. Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Obsah předmětu Úvod do Fyziologie sportovních disciplín, Charakteristika sportovních

Více

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY 6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY VODA // ODKYSELENÍ TĚLA (UDRŽENÍ SPRÁVNÝCH HODNOT PH V TĚLE) // BÍLKOVINY SACHARIDY TUKY VLÁKNINA MIKRO-ŽIVINY (VITAMÍNY, MINERÁLY, ENZYMY ) VODA NAPROSTO ZÁSADNÍ

Více

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : 18.10. 2010. Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : 18.10. 2010. Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM ODBORNÝCH ČINNOSTÍ Odbor podpory zdraví a hygieny dětí a mladistvých, Oddělení podpory zdraví dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ Termín pořádání

Více

PROSTŘEDKY A METODY KE ZLEPŠENÍ BIOSYNTÉZY A BIOENERGETIKY ORGANIZMU

PROSTŘEDKY A METODY KE ZLEPŠENÍ BIOSYNTÉZY A BIOENERGETIKY ORGANIZMU BIOENERGETIKA ČLOVĚKA Kapitola třetí PROSTŘEDKY A METODY KE ZLEPŠENÍ BIOSYNTÉZY A BIOENERGETIKY ORGANIZMU Pohyb Obecné informace Dostáváme se k přehledu prostředků a metod tréninku, zaměřených na zvýšení

Více