KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor územního plánování a stavebního řádu 28. října 117, Ostrava

Transkript

1 KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor územního plánování a stavebního řádu 28. října 117, Ostrava Elektronický podpis *KUMSX0216UGW* Certifikát autora podpisu : Jméno : Mgr. Martina Pavelková Vydal : PostSignum Qualified C... Platnost do : Váš dopis zn.: Ze dne: Čj: MSK /2018 Sp. zn.: ÚPS/32505/2018/Pav S10 Vyřizuje: Mgr. Martina Pavelková Telefon: Fax: posta@msk.cz Datum: Sdělení k podnětu k přezkumu Změny č. 2 Územního plánu Horní Bludovice Vážený pane, dne obdržel Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen krajský úřad ) Váš podnět k přezkumu Změny č. 2 Územního plánu Horní Bludovice, o jejímž vydání rozhodlo Zastupitelstvo obce Horní Bludovice usnesením č. 23/ZO/02/2018 dne , a která nabyla účinnosti dne (dále jen změna č. 2 ). V tomto podnětu nejprve vysvětlujete genezi vymezování zastavitelných ploch týkajících se pozemku p. č. v k. ú. Prostřední Bludovice, jehož jste vlastníkem, a přilehlého okolí. Uvádíte, že již v roce 2010 Vám bylo Magistrátem města Havířova i vedením obce Horní Bludovice k předmětnému pozemku sděleno, že je součástí plochy Z96, na níž je plánovaná výstavba 6 rodinných domů. Po započetí s projektovou přípravou a po několikerém ujištění orgány veřejné správy o zastavitelnosti pozemku jste však k dokumentaci pro územní řízení obdržel negativní vyjádření úřadu územního plánování, neboť v ploše Z96 byla t. č. novým územním plánem povolena výstavba pouze 3 rodinných domů, a v daném případě byla žádost podána jako čtvrtá v pořadí. Poukazujete na tehdejší rozpory mezi obcí a úřadem územního plánování a pozastavujete se netransparentní regulaci, podle které nemohly dotčené osoby na jisto vědět, zda jejich pozemek bude zastavitelný či nikoliv. Následně byla pořízena Změna č. 1 Územního plánu Horní Bludovice, která měla uvedené dílčí nedostatky napravit. Komplexní nápravy na celém území obce však mělo být dosaženo až změnou č. 2. Součástí změny č. 2 byla úprava textové části, regulativů týkajících se plochy smíšené výrobní VS (konkrétně se jedná o 3 plochy P1, P2 a P3). Proti návrhu změny jste uplatnil v rámci společného jednání připomínku, ve které jste projevil nesouhlas s procentuálním omezením zastavitelnosti pozemků. Připomínce bylo vyhověno pouze částečně, a sice úpravou způsobu výpočtu zastavěné části pozemku. Následně jste zjistil, že naopak výstavba v sousední ploše smíšené výrobní P1 není prostorově regulována vůbec. Jediné omezení, které ze stanoveného funkčního využití plochy VS vyplývá, je požadavek na zachování kvality prostředí blízké obytné zástavby vyplývající z kategorie nepřípustného využití. V této souvislosti poukazujete na jiné územní plány, ve kterých jsou obdobné plochy regulovány výrazně přísněji. Uvádíte, že před koupí pozemku určeného k výstavbě rodinného domu jste byl informován o výrobní ploše v sousedství, avšak předpokládal jste, že stanovené využití bude odpovídat jejímu umístění vedle významných ploch určených pro bydlení (konkr. že bude na pozemku umístěna malá skladová hala). S ohledem na uvedené jste uplatnil v rámci veřejného projednání námitku, ve které jste požadoval ve vztahu k plochám smíšeným výrobním nápravu vzniklého stavu, minimálně stanovením výškové hladiny, intenzity využití a koeficientu zastavěnosti pozemku, příp. konkretizací kategorií staveb v rámci přípustného využití. Tato námitka byla

2 zamítnuta, dle Vašeho názoru v rozporu s právními předpisy i veřejným zájmem. Upozorňujete na spekulace ohledně okolností zařazení předmětné výrobní plochy P1 do územního plánu z roku 2011, k němuž mělo dojít v rozporu se schváleným zadáním. Máte tedy za to, že řešení, kdy jsou vedle se vymezeny dvě plochy s natolik rozdílným způsobem využití, aniž by byl střet obou funkcí jakkoliv moderován, je nesprávné. Na základě uvedeného žádáte o přezkum předmětného rozhodnutí o námitce týkající se plochy smíšené výrobní P1. Přípisem ze dne vyzval krajský úřad pořizovatele, kterým je Magistrát města Havířova, odbor územního rozvoje (dále jen pořizovatel ) a obec Horní Bludovice k předložení územního plánu i související spisové dokumentace, a pořizovatele k případnému vyjádření se k podnětu. Dne obdržel krajský úřad územní plán, příslušný spis a vyjádření pořizovatele. Ten rekapituluje obsah změny č. 2, proces jejího pořízení a rozhodnutí o námitce a vypořádání připomínky podatele. Dle ust. 174 odst. 2 správního řádu lze soulad opatření obecné povahy posoudit v přezkumném řízení. Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat do 1 roku od účinnosti opatření. V přezkumném řízení dle ust. 94 odst. 1 správního řádu správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Dle ust. 95 odst. 1 správního řádu zahájí správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, z moci úřední přezkumné řízení, jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že lze mít důvodně za to, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. Krajský úřad posoudil zákonnost změny č. 2 i procesu vedoucího k jejímu vydání a konstatuje, že žádné pochybení, které by nasvědčovalo tomu, že změna č. 2 byla vydána v rozporu s právními předpisy, neshledal. Dne nabyla účinnosti novela stavebního zákona č. 225/2017 Sb., která významným způsobem upravila proces pořizování územně plánovací dokumentace. Podle bodu č. 3 přechodných ustanovení této novely se pořizování změny územního plánu nebo regulačního plánu, u kterých bylo zahájeno projednání návrhu, dokončí podle dosavadních právních předpisů. V daném případě proběhlo veřejné projednání dne , tzn. že je potřeba na změnu č. 2 nahlížet ve světle právní úpravy účinné do Posouzení postupu vedoucího k vydání změny č. 2 Z moci úřední krajský úřad nejprve prověřil proces předcházející vydání změny č. 2. Dle ust. 55 odst. 1 stavebního zákona předloží pořizovatel zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Na projednání návrhu této zprávy se použije přiměřeně 47 odst. 1 až 4 a její schválení se použije obdobně 47 odst. 5 stavebního zákona. Pokud jsou pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu součástí této zprávy, postupuje se dále v rozsahu této změny obdobně podle ustanovení 50 až 54. Změna č. 2 byla zpracována na základě pokynů pro zpracování návrhu změny územního plánu, které byly projednány a schváleny v rámci Zprávy o uplatňování územního plánu Horní Bludovice. Z těchto pokynů je zřejmé, že cílem změny č. 2 je uvést Územní plán Horní Bludovice do souladu s novelou stavebního zákona č. 350/2012 Sb., tedy především z něj odstranit podrobnosti náležející svým obsahem územnímu rozhodnutí nebo regulačnímu plánu a revidovat vymezení předkupního práva dle ust. 101 stavebního zákona. Kromě toho měly být dle pokynů v rámci změny č. 2 prověřeny také některé dílčí požadavky obce. Na základě pokynů pro zpracování návrhu změny č. 2 byl zpracován projekční kanceláří Atelier Archplan Ostrava, s.r.o. návrh změny č. 2. V souladu s ust. 50 odst. 2 stavebního zákona oznámil pořizovatel dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím konání společného jednání, které se uskutečnilo dne Současně je vyzval k uplatnění stanovisek a 2/6

3 připomínek ve lhůtě do 30 dnů ode dne konání společného jednání, tj. do Dle ust. 50 odst. 3 stavebního zákona pořizovatel současně doručil návrh změny č. 2 veřejnou vyhláškou, ve které upozornil, že do 30 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Krajský úřad uplatnil dle ust. 50 odst. 7 stavebního zákona stanovisko, ve kterém konstatoval, že v případě změny č. 2 neshledal z hledisek jím sledovaných nedostatky. Následně přistoupil pořizovatel k oznámení veřejného projednání upraveného návrhu, které se uskutečnilo dne Úplné znění návrhu změny bylo k veřejnému nahlédnutí vystaveno v od do v tištěné podobě u pořizovatele a na Obecním úřadě Horní Bludovice, a v elektronické podobě na internetu. V oznámení pořizovatel vyzval k uplatnění připomínek a námitek k tomuto návrhu změny včetně náležitého poučení. Z navazujícího stanoviska krajského úřadu je zřejmé, že krajský úřad neshledal nedostatky ani u měněných částí řešení. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání a projednal návrh rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek dle ust. 53 odst. 1 stavebního zákona s dotčenými orgány a krajským úřadem. Vyhodnocení připomínek a rozhodnutí o námitkách je součástí odůvodnění změny č. 2. Podle výsledků veřejného projednání byla doplněna textová část návrhu změny č. 2. Následně vydalo změnu č. 2, včetně rozhodnutí o námitkách, zastupitelstvo obce Horní Bludovice usnesením č. 23/ZO/02/2018 dne Změna č. 2 nabyla účinnosti dne po zveřejnění úplného znění. S ohledem na uvedené krajský úřad konstatuje, že v procesu projednání změny č. 2 neshledal žádné nedostatky. 2. Posouzení náležitostí změny č. 2 Následně se krajský úřad zabýval z moci úřední samotnou změnou č. 2, a sice zda má všechny zákonem požadované náležitosti. Obsah územního plánu vydávaného formou opatření obecné povahy blíže upravuje příloha č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen vyhláška č. 500/2006 Sb. ), která územní plán člení na část návrhovou a část odůvodnění. Obsahem návrhové části územního plánu je návrh řešení koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot, které povede k vyváženému vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel. Smyslem odůvodnění územního plánu je pak navržené řešení vysvětlit a zdůvodnit. Některé povinné součásti odůvodnění vyplývající i ze samotného stavebního zákona, konkr. ust. 53, které upravuje přezkum a související odůvodnění návrhu územního plánu předcházející jeho vydání. Změna územního plánu obsahuje stanovené náležitosti s ohledem na materii, kterou upravuje a mění. Textová část změny č. 2 obsahuje náležitosti uvedené v příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., a to vymezení zastavěného území, základní koncepci rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot, urbanistickou koncepci, vymezení zastavitelných ploch a systému sídelní zeleně, koncepci veřejné infrastruktury, koncepci uspořádání krajiny, stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části a stanovení kompenzačních opatření podle 50 odst. 6 stavebního zákona. Grafická část obsahuje rovněž v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. výkres základního členění území, hlavní výkres (urbanistická koncepce, koncepce dopravní infrastruktury, koncepce vodního hospodářství a koncepce energetiky a spojů) a výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. Krajský úřad dále konfrontoval s formálními zákonnými požadavky také odůvodnění změny č. 2. V souladu s ust. 53 odst. 4 stavebního zákona obsahuje odůvodnění změny č. 2 výsledek přezkoumání návrhu 3/6

4 provedeného pořizovatelem z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje, souladu s cíli a úkoly územního plánování a souladu s požadavky stavebního zákona, zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů. Dále je součástí odůvodnění dle ust. 53 odst. 5 stavebního zákona také stanovisko krajského úřadu dle ust. 50 odst. 5 stavebního zákona a sdělení, jak bylo zohledněno, komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Dle části II. přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. obsahuje odůvodnění i ostatní požadované náležitosti. V textové části odůvodnění se jedná o kapitoly vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů, vyhodnocení splnění požadavků zadání, výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje a vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. Dle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. obsahuje grafická část odůvodnění koordinační výkres a výkres předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu. Krajský úřad v této části posouzení uzavírá, že po formální stránce neshledal v obsahu změny č. 2 nedostatky. 3. Posouzení rozhodnutí o námitce Z Vašeho podnětu vyplývá, že nesouhlasíte s rozhodnutím o Vaší námitce ze dne V této námitce požadujete doplnit podmínky využití plochy P1. Přestože jsou změnou č. 2 i v této ploše doplňovány podmínky prostorového uspořádání, máte za to, že regulace nedostatečně zohledňuje sousední plochy pro bydlení. Navrhujete konkrétní body, o které by mohla být stávající regulace doplněna tak, aby bylo negativním vlivům na sousední zástavbu v budoucnu předejito. V odůvodnění rozhodnutí o námitce je uvedeno, že Vaše požadavky směřují k platnému územnímu plánu Horní Bludovice a netýkají se předmětu návrhu změny č. 2. Zároveň pořizovatel v odůvodnění konstatuje, že požadavky nejsou důvodné, protože v rámci územního plánu je ochrana staveb bydlení před nevhodnými vlivy staveb v ploše VS plochy smíšené výrobní řešena dostatečně, protože v kategorii nepřípustného využití jsou mimo uvedeny jiné stavby, zařízení nebo technologie, které by snižovaly kvalitu prostředí blízké obytné zástavby a stavby, zařízení nebo činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí by překračovaly limity stanovené příslušnými právními předpisy nad přípustnou míru. Kromě toho je v plochách smíšených výrobních stanovena také výšková hladina. Výšku v metrech, případně kompletní výčet přípustných a nepřípustných staveb a činností není možno uvést, protože jde o podrobnost nad rámec územního plánu. Některé ze staveb, které jsou v námitce navrhovány zařadit do kategorie nepřípustného využití (např. stavby garáží, autobazary, apod.), jsou v plochách s rozdílným způsobem využití VS plochy smíšené výrobní naopak vhodné a přípustné. Krajský úřad pro posouzení rozhodnutí o námitce a jeho souladu s právními předpisy považuje za vhodné nejprve vyjasnit charakter požadavků v námitce uplatněných. Předmětnou námitku lze dle obsahu v zásadě rozdělit na dvě části. První z nich představuje argumentace postavená na nesprávnosti a patrně také nezákonnosti vymezení plochy smíšené výrobní P1 a ve druhé je vznesen požadavek na doplnění územního plánu o konkrétní výčet regulativů pro plochy VS. Co se týče námitky nedostatečného a tedy i nezákonného vymezení regulativů v plochách VS se krajský úřad ztotožňuje s odůvodněním rozhodnutí o námitkách, a sice že se jedná o plochy vymezené již samotným územním plánem a nikoliv změnou č. 2. Územní plán Horní Bludovice nabyl účinnosti dne , tzn. že je již nepřezkoumatelný. Pořizování změny územního plánu z povahy věci neskýtá prostor pro posuzování či konstatování nezákonnosti či nesprávnosti měněného řešení, neboť se nejedná o přezkum nadřízeným správním orgánem, ale o změnu věcného řešení opatření obecné povahy orgánem, který je vydal. Podle ust. 55 odst. 6 stavebního zákona v účinném znění se změna územního plánu včetně zkráceného postupu pořizování změny zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí. Toto ustanovení bylo do stavebního zákona vloženo novelou č. 225/2017 Sb., účinnou od 4/6

5 V důvodové zprávě je k této části novely uvedeno, že zařazením tohoto ustanovení se odstraňují pochybnosti o správnosti postupu, který byl dosud dovozován jen metodicky. Z uvedeného je zřejmé, že se změny územních plánů projednávaly v rozsahu měněných částí také podle stavebního zákona účinného do Jestliže jsou tedy v procesu pořizování podle ust. 52 odst. 2 stavebního zákona ve spojení s ust. 55 odst. 1 téhož předpisu uplatňovány námitky ke změně územního plánu, mohou tyto směřovat vůči návrhu změny územního plánu pouze v rozsahu měněných částí. Námitce v části, v níž je namítána nezákonnost řešení územního plánu proto nemohlo být materiálně vyhověno. Tomu odpovídá odůvodnění rozhodnutí o námitce, v kterém pořizovatel konstatuje, že v daném případě je námitka vznášena vůči řešení stávajícího územního plánu a nikoliv vůči navrhovaným změnám. V tomto směru musí krajský úřad obdobně přistupovat také k částem podnětu k přezkumu změny č. 2, ve kterých vyjadřujete nesouhlas s vymezením ploch SV, resp. konkrétní zastavitelné plochy P1, neboť se jedná o část územního plánu, která je nepřezkoumatelná a napadenou změnou nebylo její vymezení dotčeno. K samotnému požadavku na doplnění regulace pak pořizovatel ve vypořádání námitky uvádí, že není důvodný, protože v rámci územního plánu je ochrana staveb pro bydlení před nevhodnými vlivy staveb v ploše VS plochy smíšené výrobní řešena dostatečně, což dokládá citací jednotlivých kategorií nepřípustného využití a prostorové regulace. K tomuto krajský úřad uvádí, že na námitku ke změně územního plánu spočívající v požadavku na rozšíření této změny je potřeba pohlížet obdobně jako na návrh na změnu územního plánu, a nikoliv jako na námitku k měněným částem řešení. V obecné rovině pak nelze konstatovat, že námitce, která se obsahově nepřekrývá s textovou nebo grafickou částí návrhu změny nemůže být vyhověno, příp. že námitka může být zamítnuta bez bližšího odůvodnění. Odůvodnění rozhodnutí o námitce spočívající v návrhu na bude po obsahové stránce koncipováno jako odůvodnění nevyhovění návrhu na změnu územního plánu, nikoliv jako odůvodnění nevyhovění námitce proti řešení navrženému předmětnou změnou. Tímto způsobem nahlížel krajský úřad na předmětné rozhodnutí o námitce a zjistil, že po formální stránce toto rozhodnutí ve smyslu uvedeného splňuje veškeré zákonné požadavky. Z odůvodnění rozhodnutí o námitce je zřejmé, z jakého důvodu nebylo námitce vyhověno, a proč nebylo vyhověno návrhu na doplnění změny o novou regulaci, tedy z důvodu, že stávající regulace předmětné plochy je za účelem zajištění kvality prostředí v přilehlých plochách dle pořizovatele dostačující. Podle ust. 94 odst. 1 správního řádu v přezkumném řízení přezkoumávají správní orgány správní rozhodnutí v případech, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Podle ust. 96 odst. 2 správního řádu posuzuje v přezkumném řízení přezkoumávající správní orgán soulad rozhodnutí s právními předpisy, přičemž k vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, se nepřihlíží. Z citované úpravy je zřejmé, že v přezkumném řízení přezkoumává krajský úřad zákonnost a nikoliv správnost rozhodnutí, resp. v daném případě opatření obecné povahy. V daném případě tedy v rozsahu přezkumu krajský úřad u napadeného rozhodnutí o námitce neshledal žádnou vadu, která by způsobovala jeho nezákonnost, a současně neshledal v souvislosti s napadeným rozhodnutím o námitce žádnou vadu samotné změny č. 2. Rozhodnutí o námitce obsahuje zákonné náležitosti, včetně náležitého odůvodnění, ve kterém jsou vysvětleny důvody, proč Vaší námitce nebylo vyhověno. Odůvodnění zároveň koresponduje obsahu změny č. 2 i Územního plánu Horní Bludovice, ze kterých vychází. Ani ve Vašem podnětu neuvádíte skutečnosti, ze kterých dovozujete konkrétní rozpor rozhodnutí o námitce s právní úpravou kromě toho, že v rozhodnutí o námitce nebylo reflektováno nesprávné či nezákonné řešení samotného územního plánu, k čemuž se krajský úřad vyjádřil již výše. Další skutečnosti uvedené ve Vašem podnětu se napadeného rozhodnutí o námitce a posouzení jeho souladu s právními předpisy věcně netýkají. Krajský úřad závěrem již pouze na okraj uvádí, že v daném případě bude s ohledem na formulaci kategorie nepřípustného využití ploch smíšených výrobních postavenou na zachování kvality prostředí a eliminaci 5/6

6 nepříznivých vlivů na životní prostředí kladen zvýšený důraz na hodnocení vlivů případných záměrů umísťovaných ve výrobní ploše v rámci územního řízení. Zachování kvality prostředí tak nebude hodnoceno pouze z hlediska odstupových vzdáleností upravených v ust. 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ale bude muset být provedeno také jako součást posouzení souladu záměru s územním plánem, a to ve všeobecném kontextu ve vztahu k blízké obytné zástavbě. otisk razítka JUDr. Marta Wroblowská, v. r. vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu Za správnost vyhotovení: Mgr. Martina Pavelková Na vědomí: 1. Obec Horní Bludovice, IDDS: r5abd9y 2. Magistrát města Havířova, odbor územního rozvoje, Svornosti 86/2, Havířov Město (přílohou spis) 6/6