Legislativa v telekomunikacích. 5. přednáška

Transkript

1 Legislativa v telekomunikacích 5. přednáška

2 Právo duševního vlastnictví Právo duševního vlastnictví Autorský zákon Slidy z Matěj Myška (ČVUT) Přednáška Úvod do práva duševního vlastnictví PrF MUNI podklady pro předmět MP511Zk Právo duševního vlastnictví Video: Matěj Myška, Sdílení jako možnost - Creative Commons Průmyslové vlastnictví Typy licencí 2

3 Majetek Majetek tvoří fyzické (hmotné) nebo duševní (nehmotné) statky vlastněné určitou konkrétní osobou, firmou nebo institucí, s nimiž může skutečný majitel volně nakládat. Dlouhodobý majetek Hmotný Nemovitý, svázaný s půdou, jako pozemky, budovy a vlastněné prostory; movitý, kam patří fyzické předměty, jako jsou výrobní stroje, automobily, zařízení nebo materiál. Nehmotný tvoří patentované technologické postupy (tzv. know-how) nebo duševní vlastnictví chráněné autorským zákonem (autorská práva). Finanční tvoří peníze, cenné papíry a podobná aktiva. Oběžný majetek Zásoby Pohledávky Peněžní prostředky 3

4 Nehmotný statek Duševní tvůrčí činnost činnost FO, která vede ke vzniku nehmotných statků jako majetkových hodnot skutečných a potenciálních nejde o rutinní, strojovou činnost, která nevede k vytvoření osobitého a původního objektu a díla Nehmotný statek - výsledek duševní činnosti myšlenka a způsob jejího vyjádření praktická implementace jméno nebo označení musí být vyjádřeny srozumitelně pro člověka v dokumentaci na obrazovce počítače zahráním hudební skladby nikoli jen v hlavě tvůrce! 4

5 Duševní vlastnictví čl. 2 Úmluvy o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) z roku 1967: duševním vlastnictvím se rozumí práva: k literárním, uměleckým a vědeckým dílům, k výkonům výkonných umělců, zvukových záznamů a rozhlasovému vysílání, k vynálezům ze všech oblastí lidské činnosti, k vědeckým objevům, k průmyslovým vzorům a modelům, k továrním, obchodním známkám a známkám služeb, jakož i k obchodním jménům a obchodním názvům, na ochranu proti nekalé soutěži; a všechna ostatní práva vztahující se k duševní činnosti v oblasti průmyslové, vědecké, literární a umělecké. 5

6 Duševní vlastnictví Duševní vlastnictví představuje majetek nehmotné povahy, který je výsledkem procesu lidského myšlení. Mezi něj lze zařadit souhrny myšlenek, námětů, návodů a řešení, jak měnit či pozměňovat okolní nebo vnitřní svět člověka. Za duševní vlastnictví však lze považovat jen to, co je neopakovatelné a dostatečně originální. Hodnota duševního vlastnictví závisí zejména na míře jeho následné využitelnosti a přínosu pro jedince i společnost a schopnost vyvolání tvorby dalších (materiálních či nemateriálních) produktů. 6

7 Právo duševního vlastnictví Právo duševního vlastnictví samostatné odvětví patří do občansko-právních vztahů právní úprava je roztříštěna do mnoha předpisů vnitrostátních, mezinárodních Právní úpravu týkající se duševního vlastnictví lze dělit na dva celky, a to na autorská práva (autorský zákon) a práva průmyslového vlastnictví. V ČR spadá ochrana autorského práva, práv souvisejících a práv pořizovatele databáze do působnosti Ministerstva kultury, ochrana práv průmyslových do působnosti Úřadu průmyslového vlastnictví, viz ho_vlastnictvi_cr.pdf 7

8 Právo duševního vlastnictví Autorskoprávní ochrana je neformální - ke vzniku autorského práva není třeba registrace, protože autorské právo vzniká již automaticky okamžikem vytvoření díla. Průmyslové vlastnictví - formální registrace je podmínkou vzniku ochrany patenty, užitné a průmyslové vzory, zlepšovací návrhy či ochranné známky, označení původu a zeměpisné označení výrobků, obchodní jména, ochrana proti nekalé soutěži, know-how, topografie polovodičových obvodů a v některých zemích rovněž odrůdy rostlin a plemena zvířat. 8

9 Právo duševního vlastnictví Význam ochrany duševního vlastnictví byl poprvé formulován v Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví z roku 1883 a v Bernské dohodě o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, s cílem zabránit neoprávněnému užití ochraňovaných nehmotných statků. Podle zakládací listiny Světové organizace duševního vlastnictví z r. 1967, se vztahuje pojem duševní vlastnictví na: Literární, umělecká a vědecká díla umělecká vystoupení, zvukové a rozhlasové záznamy vynálezy ze všech oblastí lidského snažení vědecké objevy průmyslové vzory obchodní známky, obchodní jména a označení ochranu proti nekalé soutěži veškerá další práva spojená s duševní činností v oblasti průmyslové, vědecké, literární nebo umělecké 9

10 Právní prameny autorského práva Listina základních práv a svobod - práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna dle čl Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) n%c3%adk+%28nov%c3%bd%29 Vyhláška č. 488/2006 Sb., kterou se stanoví typy přístrojů k zhotovování rozmnoženin, typy nenahraných nosičů záznamů a výše paušálních odměn Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl z roku %C3%BAmluva o ochran%c4%9b liter%c3%a1rn%c3%adch a um%c4%9bleck%c3%bdch d%c4%9bl 10

11 Právní prameny autorského práva Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském z roku 1996 (WCT) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti 29 ECcz.pdf Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů S ES pocitacove-programy CS.pdf Nové iniciativy, viz ekozahranicni rts mediahub jpl 11

12 Průmyslové vlastnictví Mezi práva průmyslového vlastnictví můžeme zařadit práva: k výsledkům tvůrčí povahy (výtvorům): práva k vynálezům (právo patentové), a zlepšovacím návrhům, práva k topografiím polovodičových výrobků, práva k technickým řešením (právo užitných vzorů), práva k biotechnologickým vynálezům, práva k průmyslovým vzorům, práva k odrůdám rostlin, k výsledkům netvůrčí povahy: práva k obchodnímu, právní ochranu znaku a názvu Červeného kříže a Československého červeného kříže, právní ochranu olympijských symbolik, práva ke chráněnému označení původu, práva k chráněnému zeměpisnému označení a práva k ochranné známce. 12

13 Průmyslové vlastnictví Mezi práva související s právem průmyslovým (též se lez setkat s označením práva obdobná právům průmyslovým) řadíme právní ochranu: know-how, obchodního tajemství, doménových jmen a právní ochranu loga (nezapsaného obrazového označení). 13

14 Autorské právo a práva související s právem autorským Autorské právo a práva související s právem autorským: Autorské právo a právo tzv. výkonných umělců poskytuje ochranu výsledkům tvůrčí duševní činnosti vědecké či umělecké. Práva související s právem autorským pak poskytují ochranu hospodářským výsledkům netvůrčí povahy: zvukovým a zvukově-obrazovým záznamům, rozhlasovému a televiznímu vysílání, či databázím. 14

15 Práva osobnostní například objevy jsou v určitém rozsahu chráněny všeobecnými osobnostními právy, majetková ochranná známka zvukový záznam osobnostní a majetková autorské dílo, vynález 15

16

17 Subjekty práv duševního vlastnictví Subjektem práv duševního vlastnictví k netvůrčím předmětům (například k ochranným známkám) může být právnická i fyzická osoba. Práva k tvůrčím předmětům práv duševního vlastnictví - nositelem těchto práv může být pouze osoba fyzická (jiný subjekt totiž z povahy věci nemůže konat tvůrčí činnost). Zároveň se musí jednat o subjekt, kterému zákon přiznává právní osobnost (nositelem práv duševního vlastnictví tak nemůže být zvíře, nadpřirozené bytosti či umělá inteligence). To však neznamená, že by musela být příslušná osoba též plně svéprávná. K samotnému vytvoření díla například není potřeba svéprávnost. K výkonu práv je potom za nesvéprávného oprávněn opatrovník. 17

18

19

20 Autorské dílo Dílo (dle 2 AZ) (chráněné dle AZ) je jakkoli vnímatelné dílo, které je výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti fyzické osoby (autora), tj. díla literární, vědecká a umělecká, která vznikla tvůrčí činností autora vyjádřená ve vnímatelné podobě. Autorská práva - vztahují se na díla umělecká (básně, povídky, romány, hudební díla, obrazy, fotografie a filmy). Mezi autorská práva patří ve většině evropských zemí i tzv. copyright - právo související s vytvářením kopií z literárních či uměleckých děl, včetně knih, maleb, fotografií nebo filmů. Autorskými právy (upravenými autorským zákonem) jsou chráněna také vědecká pojednání a některé počítačové programy. 20

21 Autorské dílo Autorská díla jsou např.: díla slovesná vyjádřená písmem, slovem (báseň) díla divadelní určená ke scénickému provedení slovesná, pantomima díla hudební - tóny spojené v určité harmonické celky díla výtvarná včetně architektonických, užitného umění, sochy, malby, scéna v divadle díla filmová vč. TV a videa díla fotografická díla kartografická díla počítačových programů 21

22 Autorské dílo Autorské dílo není např.: 2 odst. 6. AZ zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě. tj. např. denní zpravodajství úřední díla, spisy, rozhodnutí právní předpisy veřejné listiny státní normy 22

23 Autorské dílo Se zánikem nosiče předmětu práva duševního vlastnictví (hmotného předmětu), práva duševního vlastnictví nezanikají (např. 9 odst. 2 AZ: Zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo autorské k dílu ). Zničíme-li všechny zápisy a záznamy světoznámé melodie New York, New York, s tím, že tuto melodii následně zapíše do notového záznamu jiná osoba, která si ji pamatuje, nevznikají jí k ní práva autorská, ale tato práva stále svědčí jejímu původnímu autorovi. 23

24 Autor Autor - fyzická (ne právnická osoba!), která dílo vytvořila Zákonná domněnka autorství ( 6 AZ) - autorem díla je osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v rejstříku předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak Autorské právo tj. absolutní právo autora na ochranu autorství - obsahuje nedotknutelnost díla právo na označení díla - dílo má často svůj název a je s ním spjato jméno autora právo nakládat s dílem udílet svolení s užitím Dále autor má nárok na odměnu za tvůrčí práci, a to při každém užití díla autor se může vzdát práva na odměnu pouze ujednáním ve smlouvě pokud toto ujednání ve smlouvě chybí, považuje se za neplatnou 24

25 Autorská práva osobnostní Osobnostní práva ( 11 AZ) Autorství - právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé; Zveřejnění Nedotknutelnost, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do díla; Autor za svého života nemůže převést osobnostní práva ani se jich jinak vzdát a smrtí autora tato práva zanikají (např. je nelze dědit). 25

26 Autorská práva osobnostní Postmortální ochrana autorského práva - autorská jsou díla specifickým způsobem chráněna i po smrti autora. Na základě 11 odst. 5 nesmí být ani po smrti autora jeho dílo užito způsobem, který by snižoval jeho hodnotu, je-li to obvyklé, autor díla musí být uveden, a nikdo si nesmí osobovat autorství díla. Postmortální ochrana autorského práva mají právo uplatňovat osoby autorovi blízké, právnická osoba sdružující autory a příslušný kolektivní správce, je časově neomezená a trvá i po uplynutí doby trvání majetkových autorských práv. 26

27 Autorská práva majetková Majetková práva Právo dílo užít - v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru, anebo ve spojení s jiným dílem či prvky. Svolit k užití - právo udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu práva užít dílo. Právem dílo užít (dle 12 AZ) je: právo na rozmnožování díla; právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla; právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla; právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla; právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla; právo na sdělování díla veřejnosti, zejména; právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla; právo na vysílání díla rozhlasem či televizí; právo na přenos rozhlasového nebo televizního díla; právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla Majetkových práv se nelze vzdát ( 26 AZ), ale 70 let po smrti autora zanikají -> volné dílo (Bernská úmluva vyžaduje délku ochrany minimálně 50 let po smrti autora) 27

28 Díla se zvláštním právním režimem Zaměstnanecké Kolektivní Dílo na objednávku Školní Dílo audiovizuální Počítačové programy 28

29 Zaměstnanecké dílo - 58 AZ Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části. 29

30 Zaměstnanecké dílo - 58 AZ Zaměstnanecké dílo je dílo, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli Zaměstnavatel, který poskytuje zaměstnanci pro jeho autorskou tvorbu nezbytné zázemí a prostředky, následně přejímá ekonomickou odpovědnost za využití výsledků jeho tvůrčí činnosti je oprávněn k výkonu majetkových práv k dílu. Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Právo na dodatečnou přiměřenou odměnu (ne u softwaru) Možnost smluvní úpravy Počítačové programy, databáze a kartografická díla vždy díla zaměstnanecká. 30

31 Kolektivní dílo 59 AZ Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití. 31

32 Kolektivní dílo 59 AZ Více autorů Dílo vzniká pod vedením FO či PO Uváděno na veřejnost pod jejím jménem Příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití Kolektivními díly jsou zejména díla kartografická, jejichž jednotlivé příspěvky nejsou schopny samostatného užití. Naopak dle výslovného ustanovení autorského zákona kolektivním dílem nejsou díla audiovizuální. x Souborné dílo (soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu splňuje podmínky podle ustanovení 2 odst. 1 autorského zákona (Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným) 32

33 Dílo na objednávku 61 AZ Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Není-li sjednáno jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele.! Pro počítačové programy!, databáze a kartografická díla je režim díla na objednávku vyloučen (jsou vždy díly zaměstnaneckými). 33

34 Školní dílo 60 AZ (1) Škola má za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla ( 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez závažného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. (2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy. (3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše 34

35 Školní dílo 60 AZ Dílo vzniklé při plnění školních povinností studentem Škola může užít pro vnitřní potřebu (nekomerčně) Ale NE SOFTWARE! 66 odst. 7 AZ Další užití právo na licenci za obvyklých podmínek Soudní nahrazení projevu vůle při odmítnutí ze strany studenta Omezení volné dispozice studenta dílem oprávněnými zájmy školy Úhrada nákladů školy pokud má student komerční užitek, nutno zohlednit užití pro vnitřní potřebu školy 35

36 Školní dílo 60 AZ V rámci své závěrečné práce (BP, DP) vytvoříte nějakou aplikaci, nějaký software. Máte právo ji zveřejnit pod některou z tzv. Open Source licencí, pokud to není v rozporu s oprávněnými zájmy školy a se školou není uzavřena licence. Jestliže byl software vyvinut v rámci studentské práce (ke splnění studijních povinností), jde o školní dílo a autor má nárok rozhodnout o jeho užití, pokud neposkytl licenci škole a nebo pokud to není v rozporu se zájmy školy. Škola se ale může domáhat uzavření licence i dodatečně (není stanoven termín, kdy o ni může studenta žádat), případně požadovat náhradu nákladů na vytvoření tohoto softwaru. Je účelné, aby se tedy student nejprve dohodnul se školou, případně se informoval, jestli škola licenci bude chtít a tím předejít budoucím konfliktům. Stejně tak by student měl informovat školu, že chce prodat licenci. 36

37 Citační licence - 31 AZ Do práva autorského nezasahuje ten, kdo: a) v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle, b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem, c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu; vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. 37

38 Výjimky a omezení autorského práva Právo dílo užít je výlučným majetkovým právem autora a k užití díla třetí osobou je nutný autorův souhlas. Pro uplatnění výjimek a omezení se vždy uplatní tzv. třístupňový test, tedy výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze: 1. Ve zvláštních případech stanovených autorským zákonem; a 2. pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití; a 3. pokud užitím díla nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora. Dle autorského zákona lze autorské dílo bez souhlasu autora užít: pokud autor díla zemřel před více než 70 lety; v rámci volného užití; v rámci tzv. zákonné licence. 38

39 Výjimka užití díla školního ( 35 odst. 3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacímu zařízení (školní dílo). X 66 odst. 7 AutZ Ustanovení 35 se na počítačový program nevztahují. Tj. škola nebo školské či vzdělávací zařízení se nestávají ze zákona vykonavateli majetkových autorských práv ke školnímu dílu (počítačovému programu), přičemž však mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla 39

40 Volné užití 30 AZ Za užití díla ve smyslu autorského zákona se nepovažuje užití díla pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla. Pozor!!! To však neplatí, pokud jde o rozmnoženinu počítačového programu či elektronické databáze, rozmnoženinu či napodobeninu díla architektonického stavbou a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu. Je-li pro vlastní potřebu zhotovena rozmnoženina nebo napodobenina výtvarného díla, musí být jako taková vždy zřetelně označena. 40

41 Volné užití 30 AZ Pokud jde o tiskové rozmnoženiny, do práva autorského nezasahuje fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou vlastní vnitřní potřebu, ten, kdo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby, ten, kdo na objednávku pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky, a pokud řádně a včas zaplatí odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu. Uvedená výjimka se nevztahuje na případy vydaných notových záznamů díla hudebního či hudebně dramatického, tj. ani pro osobní potřebu fyzické osoby, ani pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby nelze zhotovit tiskovou rozmnoženinu vydaného notového záznamu díla hudebního či hudebně dramatického!!! 41

42 Volné užití 30 AZ Rozmnoženina díla fyzickou osobou pro osobní potřebu Díla zveřejněná! Nekomerčně NE počítačové programy, databáze, noty, architektonické dílo stavbou Pozor na třístupňový test - 29 AZ 42

43 Počítačové programy 65, 66 AZ (1) Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. (2) Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny. Vzhledem k tomu, že počítačové programy jsou chráněny jako dílo literární, obsahuje AZ ve vztahu k těmto dílům taxativní výčet dovolených jednání oprávněného uživatele počítačového programu, která omezují výlučná práva autora. 43

44 Autor softwaru Software je dílo zaměstnanecké. Autor - vždy programátor (tedy fyzická osoba) nebo každý člen z týmu programátorů. Vykonavatelem majetkových práv je zaměstnavatel Software i databáze ( 88) jsou vyloučeny z volného užití, 30 AZ (nelze pro vlastní potřebu pořizovat rozmnoženiny) Obecně jsou autorská práva k omezena Ve prospěch zaměstnavatele (nebo objednatele) zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu..." ( 58 odst. 1 autorského zákona), zaměstnavatel (resp. objednatel) je oprávněn poskytovat licenci k software v celém rozsahu. Dále 58 odst. 4. A v jistém smyslu ve prospěch školy 44

45 Formy ochrany software Soukromé právo Občanské právo: smlouvy Právo duševního vlastnictví: licence, patenty, ochranné známky, AZ Obchodní právo: nekalá soutěž, obchodní tajemství Veřejné právo Trestní právo 45

46 Ochrana SW v jednotlivých fázích Smlouva o utajení Smlouva o analýze Smlouva o vývoji a implementaci SW Licenční smlouva Smlouva o servisu a údržbě 46

47 Licence Upravuje Zákon 89/2012 Sb. Občanský zákoník v oddíle 5, Licencí se v právu duševního vlastnictví obecně rozumí svolení čili oprávnění k využívání nehmotného statku jinou osobou, aniž by došlo k jeho zcizení. Licenční kontrakt, je tedy především kontraktem, ve kterém je uděleno licenční právo činit něco, co by bylo za normálních okolností porušením práva duševního vlastnictví. Pro dispozici s nehmotnými statky je nejdůležitější licence smluvní, poskytovaná licenční smlouvou. licenční smlouvou poskytuje poskytovatel nabyvateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví Obvykle mívá povahu adhezní smlouvy: smlouva, jejíž znění může strana, jež smlouvu nepřipravovala, pouze přijmout nebo odmítnout typické pro SW, jež si uživatel stahuje z internetu (click-wrap / browse through smlouvy) 47

48 Druhy licenčních smluv Výhradní, nevýhradní Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že jde o licenci nevýhradní. V případě výhradní licence autor nesmí poskytnout licenci třetí osobě a je povinen, není-li sjednáno jinak, se i sám zdržet výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil. Poskytuje-li se licence jako výhradní, musí mít licenční smlouva písemnou formu. Zákonná, nucená Úplatná, neúplatná Individuální, kolektivní, hromadné Omezené, neomezené (Časová, Územní, Účel, Množství. atp.) Zákon nevyžaduje písemnou formu licenční smlouvy, kromě licencí výhradních a těch, které se zapisují do veřejných seznamů 48

49 Licence zakázaná ujednání Uživateli (nabyvateli licence) nelze v licenci zakázat: Zkoumat, studovat nebo zkoušet funkčnost programu za účelem zjištění myšlenek a zásad, které jsou základem kteréhokoliv z prvků programu. Rozmnožovat kód nebo překládat formy tohoto kódu nezbytné pro získání informací o interoperabilitě nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými programy. ALE Informace získané při této činnosti nesmějí být poskytnuty jiným osobám, ledaže je to nezbytné k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu, ani využity k jiným účelům než k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu. Dále nesmějí být tyto informace využity ani k vývoji, zhotovení nebo k obchodnímu využití počítačového programu podobného tomuto počítačovému programu v jeho vyjádření nebo k jinému jednání ohrožujícímu nebo porušujícímu právo autorské. 49

50 Typy softwarových licencí Creative Commons Proprietární Freeware Shareware Public domain Free software Copyleft Open Source software Demo Adware OEM software 50

51

52 Creative Commons Klasická veřejná licence Neadresnost návrhu na uzavření licenční smlouvy, kterou umožňuje 2373/1 Možnost akceptovat návrh poskytovatele, aniž by byl uvědomen, tzv. konkludentní získání licence ( 2373/2): Z právního hlediska to znamená, že každý, kdo užije dílo v souladu s licencí Creative Commons, zároveň automaticky uzavírá s autorem smlouvu, která ho k užití díla opravňuje. Aniž by autora kdokoliv musel kontaktovat, vznikne tolik smluv, kolik je uživatelů. 52

53

54

55 Proprietární software SW, který nesplňuje podmínky pro free software je distribuován bez zdrojového kódu a bez možnosti jej měnit, autor nebo případně osoba, která vykonává autorské právo, ponechává pro sebe veškerá práva k dílu a licencí uděluje pouze práva nezbytná k užívání díla, je poskytován za úplatu, typická je distribuce na médiu, lze také zakoupit produkt na internetu a následně ho stáhnout přímo do počítače oprávněného uživatele. Příkladem takového software budiž nejznámější MS Windows či prohlížeč stejné společnosti Internet Explorer. Může být také freeware a shereware 55

56 Freeware, shareware, demo, Freeware: SW bez zdrojového kódu, ovšem bezúplatně zdarma, v plné verzi a na neomezenou dobu, ovšem velmi často pouze pro nekomerční užití Shareware: SW na zkoušku (později poplatek, registrace), šiřitelné za stejných podmínek Shareware je softwarem s uzavřeným zdrojovým kódem, avšak prvotní distribuce probíhá bez jakéhokoliv poplatku. Nicméně, po uplynutí předem stanovené doby, zde dochází k zablokování nebo omezení funkčnosti softwaru. Pro pokračování v užívání musí uživatel zpravidla zaplatit autorovi poplatek nebo vyplnit registraci. Po tomto úkonu zpravidla obdrží od autora aktivační kód nebo licenční klíč ve formě malého souboru Demo: SW na zkoušku s omezenými funkcemi Adware: SW zdarma, pokud bude v SW zobrazována reklama 56

57 Public Domain Public Domain - SW, který není chráněn autorským právem je tedy ekvivalentem volného díla ve smyslu ustanovení 28 odst. 1 AZ - volné dílo, u něhož uplynula doba ochrany majetkových práv a může tak být užíváno bez dalšího i pro komerční účely. Nemá smysl vzhledem k dlouhému trvání aut. práv (70 let po smrti) 57

58 Copyleft Modifikovaný software, jehož všechny kopie a úpravy musí být šířeny jako původní software modifikovaný původní free software nemůže být šířen následně jako proprietární software. Licencím, které obsahují copyleft, se někdy říká virální licence, neboť daný software nakazí a veškerá odvozená díla musí být poté takto licencována. Hlavním využitím copyleftu je znemožnění zahrnutí daného zdrojového kódu např. do proprietárního produktu. V případě copyleftové doložky je tedy autorské právo fakticky použito k zachování rozsahu licenčních podmínek k počítačovému programu (způsobů a rozsahu užití počítačového programu) ve všech dalších (pod)licencích pro všechny další nabyvatele. 58

59 Copy Free software Copyfree má symbolizovat osvobození ode všech restrikcí přinášených jak autorským právem, tak copyleftem. Iniciativa Copyfree analyzuje jednotlivé texty licencí a ověřuje, jestli splňují její požadavky: svobodné použití svobodné šíření svobodné změny a odvozená díla svobodné kombinování díla s jinými všeobecné použití. Filozofií tohoto hnutí je požadavek, aby byla zaručena práva dělat s dílem úplně cokoli nejenom uživatelům, ale i vývojářům, kteří na jeho základě dále něco vytvářejí. Podobně jako copyleft se i princip copyfree uplatňuje především u SW, není ale vyloučeno (spíše je doporučováno) jeho použití na jakákoli jiná autorská díla. 59

60 Další pojmy OEM Software je součástí dodávaného HW a jeho používání je vázáno na používání HW Licence je omezena na počítač (na jeho základní desku) do kterého jste instalaci provedli (včetně aktivace) EULA (End-user license agreement) - licence pro koncového uživatele určující, co uživatel smí a nesmí dělat (zpravidla u proprietárního softwaru). FPP (FPP - Full Package Product) - software v krabici 60

61 Free software Free software (svobodný software) svoboda spustit program za jakýmkoli účelem svoboda studovat, jak program pracuje, a měnit jej tak, aby dělal, co si přejete (předpokladem je přístup ke zdrojovému kódu) svoboda dále šířit kopie a pomoct tak někomu jinému svoboda šířit vámi změněný program a tím dát celé komunitě šanci využít vaše změny (předpokladem je opět přístup ke zdrojovému kódu) Každý je oprávněn daný SW používat za jakýmkoli účelem (soukromým / komerčním) Oprávnění zkoumat a přizpůsobovat SW (přístup ke zdrojovému kódu) Volná distribuce SW Oprávnění program měnit vylepšovat a dále distribuovat Nutnost držet se jinak licenčních podmínek, možnost žádat úplatu 61

62 Free software Free software vzniká ve velké komunitě kolem Free Software Foundation (FSF) nezisková organizace založená Richardem Stallmanem v r za účelem propagace a rozšiřování svobody uživatelů počítačů a obrany jejich práv vydání první GNU GPL (General Public License, dále jen GPL ) licence 62

63 Open Source software Open source aplikace, jsou volně šiřitelé aplikace, u kterých je znám (otevřen) zdrojový kód. Koncovému uživateli (nabyvateli licence) je softwarový kód zpřístupněn jak technicky, kdy jej může bez omezení typu DRM (Digital Rights Management) dále studovat, upravovat a vylepšovat a zároveň je mu tento kód řádně zpřístupněn licencí, takže tyto své úpravy a vylepšení může dále, v souladu s licenčním ujednáním, šířit. Jako modelový příklad open source lze uvést systém Linux či prohlížeč Mozilla Firefox. 63

64 Open Source software Volné další šíření Zdrojový kód Odvozená díla Integrita zdrojového kódu autora Zákaz diskriminace osob / skupin / podle činnosti Aplikovatelnost licenčního ujednání Licenční podmínky nesmí být určeny pouze pro konkrétní SW Zákaz zásahu do práv k jinému SW Technologická neutralita licence 64

65 Open Source software Uvedenou definici vytvořila a spravuje Open Source Initiative, což je nezisková organizace, která se zabývá hlavně zjišťováním a potvrzováním, že daná licence je opravdu open source. K tomu vlastní ochrannou známku OSI certified, jejíž použití umožňuje takto prověřeným projektům. Zároveň vede seznam licencí, které definici open source splňují. OSI se původně oddělila z FSF. Její zakladatelé se snažili přiblížit free software komerčním subjektům, aby do této oblasti dostali kapitál. Komunita se zabývá méně zabývat filozofií a více marketingem. 65

66 Free and open source software Mezi FSF a OSI panuje určitá rivalita konkurenčním vztah odlišný náhledem na samotnou filozofii tvorby neproprietárního softwaru. FSF mnohem více propaguje svobodu uživatele a význam slova free v názvu a snaží se o eticky správný přístup k vývoji, distribuci a užívání softwaru. Oproti tomu OSI se specializuje spíše na ekonomickou prospěšnost otevřených zdrojových kódů a spolupráce na projektech, kterou mohou využít i komerční společnosti. V praxi ovšem není moc rozdílů, proto se někdy pro označení celé této skupiny programů používá termín free and open source software (FOSS) 66

67 Open Source Licence GNU General Public License BSD License MIT License Apache License Mozilla Public License Common Development and Distribution License European Union Public Licence 67

68 Struktura licence - ujednání Specifikace stran Definice použitých termínů Specifikace software Užití software, účel, způsob Práva a povinnosti: rozsah licence (čas, množství, území), odměna, výhradnost, odpovědnost za škodu, převod licence, způsoby zániku 68

69 Licence zakázaná ujednání Uživateli (nabyvateli licence) nelze v licenci zakázat (AZ to povoluje! 66): Stálé nebo dočasné rozmnožování, překlad, zpracování, úpravy a jakékoliv jiné změny počítačového programu pokud se jedná o úkony nezbytné k tomu, aby umožnily oprávněnému nabyvateli užívat počítačový program způsobem, ke kterému je určen, včetně opravy chyb. Oprávněnému uživateli počítačového programu nemůže být smluvně bráněno, aby z něho pořizoval záložní rozmnoženinu, pokud je nezbytná pro užívání programu. 69