E-learningový kurz: Informační společnost a životní prostředí

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY E-learningový kurz: Informační společnost a životní prostředí DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Kateřina Nečasová Brno, podzim 2007

2 Prohlášení: Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. Kateřina Nečasová

3 Poděkování: Děkuji vedoucímu mé diplomové práce prof. RNDr. Jiřímu Hřebíčkovi, Csc. za vedení, vstřícný přístup a čas, který věnoval mé práci. Dále bych ráda poděkovala přátelům a známým za jejich cenné připomínky k obsahu a formě práce.

4 Shrnutí: Práce seznamuje čtenáře s postupným naplnění tří cílů. Nejdříve se zabývá vysvětlením informační společnosti a životního prostředí z pohledu Lisabonské strategie, egovernemntu, Generálního ředitelství pro informační společnost a média a Generálního ředitelství pro životní prostředí. Dále je v práci vysvětlen pojem e-learning a provedena analýza technologických forem e-learningu. Na základě této analýzy je zvoleno nejvhodnější prostředí pro e-learningový kurz a provedena implementace kurzu. Celý text diplomové práce společně s offline verzí interaktivní osnovy, která je rozcestníkem e-learningového kurzu, je uložen na doprovodném CD, které je součástí práce.

5 Klíčová slova: Informační společnost, životní prostředí, Lisabonské strategie, egovernment, Generální ředitelství Evropské unie, e-learning, informační systém Masarykovy univerzity (IS MU).

6 Obsah 1 Úvod Informační společnost Přínosy informační společnosti Úskalí informační společnosti ICT a životní prostředí ICT a environmentální technologie Technologie informační společnosti Shrnutí Lisabonská strategie Pilíře Lisabonské strategie Ekonomický pilíř Sociální pilíř Environmentální pilíř Lisabonská strategie a Česká republika Iniciativa i i2010 High Level Group eInclusion Rámcové programy EU Sedmý rámcový program a technologické platformy Akční plán pro ekotechnologie Shrnutí Generální ředitelství EU Generální ředitelství pro informační společnost a média Generální ředitelství pro životní prostředí Přínosy environmentálních technologií Technologie pro budoucnost Shrnutí egovernment Informační systémy veřejné správy Přínosy egovernmentu Překážky rozvoje egovernmentu Služby egovernmentu egovernment v praxi Shrnutí E learning Přínosy a využití e learningu Úskalí e learningu E learningové standardy E learning a Evropská unie

7 6.4.1E learning 4 E inclusion Shrnutí Analýza technologických formy e learningu Blended learning Wikipedie a Wikis Co je wiki Wiki a e learning LMS Moodle e learning v prostředí IS MU Výhody e learningu v rámci IS MU Implementace kurzu Design, typografická doporučení a ergonomie Interaktivní osnova a odpovědníky Pro koho je kurz určen Technické požadavky na kurz Závěr...53 Příloha Kaskádový styl...54 Seznam zkratek...57 Literatura

8 Seznam obrázků Obr. 7.1: Diagram užití LMS...44 Obr. 7.2: Obrazovka kurzu...47 Obr. 7.3: Obtížnost otázky...49 Obr. 8.1: Náhled obrazovky kurzu

9 1 Úvod Na první pohled se může zdát, že e learning, informační společnost a životní prostředí jsou tři naprosto odlišné pojmy, které spolu vůbec nesouvisí. Z kapitoly o Lisabonské strategii však vyplývá, že tyto pojmy mají mnoho společného. Dokumenty podporující hlavní cíle Lisabonské strategie obsahují informace a doporučení jak pro rozvoj informační společnosti, které výraznou mírou napomáhá mimo jiné i e learning, tak i důležitá opatření o ochraně životního prostředí. K ochraně životního prostředí přispívá velkou mírou osvěta a vzdělání, které může být šířeno různými formami. V dnešní době, kdy dochází k obrovskému rozvoji informačních a komunikačních technologií, je logické, že se začne stále více rozvíjet elektronické vzdělávání tedy tzv. e learning. Stále větší popularita e learningu v sobě nese i rozvoj informační společnosti. Tématem informační společnosti se zabývá druhá kapitola, která popisuje přínosy, ale i nedostatky informační společnosti, vysvětluje vztah mezi informační společností a informačními a komunikačními technologiemi, které jsou zásadní pro budoucnost Evropy a jsou základem pro uskutečňování Lisabonské strategie. Více se Lisabonské strategii věnuje třetí kapitola, která je popisuje na tři důležité pilíře, na kterých Lisabonská strategie stojí. Čtvrtá kapitola se věnuje informační společnosti a životnímu prostředí z pohledu dvou generálních ředitelství Evropské unie Generální ředitelství pro informační společnost a média a Generální ředitelství pro životní prostředí. Pátá kapitola ukazuje, jaké jsou přínosy egovernmentu a naopak co brání v jeho větším rozvoji. Ukazuje praktické využití egovernemntu v České republice a také obsahuje seznam úřadů, které podporují rozvoj egovernemntu využívám jeho služeb. Šestá kapitola je věnována vysvětlení pojmu e learning, jeho přínosům a využití ve vzdělávacím procesu, popisuje jaké existují stdandardy v této oblasti. Také popisuje postoj Evropské unie k rozvoji e learningu. Díky stále většímu zájmu o e learningové kurzy jak ze strany studentů, tak i ze strany učitelů, jsem se rozhodla zpracovat téma Informační společnost a životní prostředí touto moderní formou zpracování výukových materiálů. Sedmá kapitola je tedy věnována analýzám jednotlivých technologických forem e learningu, na základě kterých je pak v následující osmé kapitole popsána implementace kurzu. 9

10 2 Informační společnost Informační společnost je společnost s vysokou mírou využívání informačních a komunikačních technologií založených na prostředcích výpočetní techniky a s nimi spojenou digitalizací. Hlavními rysy informační společnosti jsou převaha práce s informacemi, interaktivita, integrace a globalizační tendence. Internet je konkrétním příkladem informační dálnice a důležitým nástrojem pro rozšíření nových služeb. V informační společnosti by každý člověk měl mít možnost využívat výhod plynoucích z informačních a komunikačních technologií (ICT). Důležitou roli hrají vládní organizace, soukromý sektor, občanská sféra a mezinárodní organizace. Předpokladem pro rozvoj informační společnosti je posilování důvěry v ICT. S tím je spojena oblast informační bezpečnosti, v níž je nutno rozvíjet mezinárodní spolupráci. Jedním ze základních stavebních kamenů informační společnosti je standardizace, zejména na mezinárodní úrovni. Informační a komunikační technologie bezpochyby obohacují a zefektivňují proces učení a vzdělávání. Abychom však mohli plně a účinně využívat jejich potenciál, je zapotřebí určitá úroveň znalostí obecně nazývaná informační gramotnost, která se skládá z gramotnosti funkční a počítačové. Rozumí se jí schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Počítačová gramotnost je tedy jedním z předpokladů či podmínek dosažení dobré informační gramotnosti. Představuje jednoduše schopnost používat informační a komunikační technologie ke své práci. Počítačově gramotný člověk zvládá pracovat s využívaným programovým vybavením, komunikovat prostřednictvím internetu a využívat ho k vyhledávání a zpracovávání informací. Je také schopný využívat dalších možností a služeb, které mu tyto technologie nabízejí. V souvislosti s počítačovou gramotností se také často hovoří o tzv. e skills (elektronických dovednostech). Trh práce v informační společnosti vyžaduje kvalitnější pracovní výkonem před odbornými znalostmi. Jinak řečeno, požaduje tzv. e soft skills. Jedná se o moderní dovednosti současné doby. Mezi tyto dovednosti patří následující klíčové schopnosti: Týmová práce. Dovednosti a schopnost celoživotního vzdělávání. Informační gramotnost (vyhledávání a používání informací). Digitální gramotnost (používání počítačů). Komunikace (psaná, mluvená, nejméně jeden cizí jazyk). Multikulturní dovednosti (kulturní porozumění, přijetí). Nezávislost, rozhodování. Řešení problémů. Management změn. 10

11 2.1 Přínosy informační společnosti. Informační společnost má pro společnost značné přínosy, mezi nejdůležitější patří: Vytváření stále nových a atraktivnější pracovní příležitosti. Práce na dálku. Práce ve virtuálních týmech. Vzdělávání na dálku. Rozvoj elektronického obchodu. Účinnější a transparentnější administrativa. Efektivnější řízení podniků a firem. Nové trhy v rámci telekomunikací a pro výrobce software. Efektivnější a ekologičtější setkávání lidí na dálku prostřednictvím videokonferencí. Zvýšení informovanosti (spotřebitelů a tím zvýšení jejich ochrany). Zlepšení komunikace a toku informací. Rozvoj informační společnosti s sebou nese vytváření nových pracovních příležitostí. Což vede k propojení vzdálených pracovních míst společnou síťovou infrastrukturu umožňující práci na dálku, na druhé straně však řada současných pracovních míst zaniká a dochází tak k restrukturalizaci pracovních sil. Informační společnost přináší občanům nové možnosti pro využití jejich kvalifikace a uplatnění tvůrčích schopností, dá jim nové možnosti vzdělávání a vytvoří podmínky pro vyšší kvalitu života. Vytvoření propojeného informačního systému a integrované sítě kontaktních míst styku se státní a veřejnou správou při využití Internetu umožní odstranit zbytečnou byrokracii a přiblíží stát i obce občanům. Součástí rozvoje informační společnosti je i vytváření informačních systémů veřejné správy, které ji nejen zefektivní a zjednoduší, ale především budou přínosem pro občany. Umožní např. vytvořit integrovanou síť kontaktních míst veřejné správy, kde si občan nebo organizace na jednom místě mohou vyřídit své záležitosti se státní správou. Uplatnění informačních technologií vytvoří nová pracovní místa. V informační společnosti se zvyšují nároky na kvalifikaci. Jedním z principů informační společnosti je aktivní omezování nepříznivých dopadů rozvoje informačních technologií na občany s nižším vzděláním a ekonomicky a sociálně slabší subjekty včetně handicapovaných občanů. 2.2 Úskalí informační společnosti Informační společnost na jedné straně přinese nové možnosti pro rozvoj ekonomiky a uplatnění vysoce kvalifikovaných pracovníků, na druhé zhorší možnosti pro uplatnění méně kvalifikovaných a nekvalifikovaných. Tyto sociální důsledky a další možné dopady je potřebné ošetřit. 11

12 Klíčová je zde úloha vzdělávání. Bude třeba upravit legislativu ve smyslu boje proti informační kriminalitě, tj. nedovolenému pronikání do cizích informačních systémů a dat, podvodům s elektronickými dokumenty, šíření závadných dat. Dopad technologie na životní prostředí může být v dobrém i ve zlém jedním z nejzávažnějších faktorů: Individuální zákazníci i podniková sféra si bude stále více všímat nepřímých nákladů na ukládání dat. Rostoucí objem digitálních dat bude dále posilovat argumenty pro autentizaci na základě biometrických údajů. Veřejnost bude ostražitější vůči nabídkám technologií a služeb zdarma, protože již je obeznámena s jejich vedlejšími (negativními) efekty v podobě spamu. Růst objemu datových přenosů znamená, že přenosová kapacita Internetu nemusí brzy stačit. Rozdělení společnosti Lidé, kteří budou mít přístup k informačním technologiím a tedy budou moci čerpat výhody informační společnosti. Lidé, kteří nebudou mít přístup k informačním technologiím. Propastné rozdíly mezi rozvojovými a pokročilými zeměmi. Frustrace starší generace z nátlaku na změnu metod práce a nutnost neustálého vzdělávání. Možnost přenášení virtuálních návyků do reálného života. Informační a komunikační technologie jsou zásadní pro budoucnost Evropy a jsou základem pro uskutečňování Lisabonské strategie. Polovina případů zvýšení produktivity v našich hospodářstvích je vysvětlována dopadem ICT na produkty, služby a obchodní procesy. Informační společnost se snaží zabraňovat vzniku digitálních propastí prostřednictvím následujících opatření: Skrytí složitosti technologie. Umožnit velmi snadné používání. Zajistit dostupnost technologií. Dosažitelnost technologií. Poskytovat aplikace, řešení a služby založené na ICT, které jsou: Důvěryhodné. Spolehlivé. Přizpůsobitelné. ICT je jedno z odvětví, kde probíhá nejintenzivnější výzkum. Výzkumné činnosti v oblasti ICT budou stále více z jiných vědních a technologických oborů. Mezi technologické pilíře informačních a komunikačních technologií patří v současné době: 12

13 Nanoelektronika, fotonika a integrované mikro a nanosystémy. Všude dostupné počítačové sítě s neomezenou kapacitou. Software, technologie Grid, bezpečnost a spolehlivost. Simulace, vizualizace, interakce a smíšené reality. Systémy schopné učit se Informační společnost a využití ICT V dnešní době si spousta lidí už ani nedovede představit život a hlavně práci bez počítače, mobilního telefonu a dalších technologických vymožeností. Můžeme říci, že informační technologie vycházející vstříc společenským výzvám v oblasti zdraví, zlepšení prevence chorob, včasná diagnózy a personalizace, podporují samostatnost, bezpečnost a mobilitu pacientů, zdravotní informační prostor pro objevování znalostí. Další využití ICT směřuje do oblasti vzdělávání. Informační společnost se snaží prosadit nové formy vzdělávání v podobě e learningu (učení za podpory informačních technologií). 2.3 ICT a životní prostředí V ochraně životního prostředí hrají informační a komunikační technologie neméně významnou roli. Svým využitím přispívají ke zlepšení předvídání a integrovaného posuzování nebezpečí, citlivosti a rizik pro katastrofy související s geologickými nebezpečími (jako např. zemětřesení, sopky, tsunami) a klimatem (jako jsou bouře a povodně). Cílem ICT strategií v ochraně životního prostředí je vyvinout systémy včasného varování a předvídání změn klimatických, ekologických, zemských a oceánských systémů. Je kladen velký důraz na výzkum a vývoj nástrojů a technologií ke sledování, prevenci a zmírňování environmentálních tlaků, rizik a na ochranu přirozeného životního prostředí. Dalším cílem ICT v ochraně životního prostředí je zlepšení strategie pro prevenci a zmírňování přírodních nebezpečí. Udržitelné řízení životního prostředí a jeho zdrojů je možné prostřednictvím zlepšování znalostí o vzájemném působení biosféry, ekosystémů a lidských činností a vyvíjení nových technologií, nástrojů a služeb pro řešení globálních environmentálních problémů. Rozvoj ICT přispívá k vývoji pozorovacích systémů Země. Přínos těchto systémů je především modelování a předvídání environmentálních jevů. Environmentální systémy mají tyto následující úkoly: 13

14 Podpora ekosystémů. Řízení vodních zdrojů. Monitoring: Nakládání s odpady a prevence odpadů. Ochrany a řízení biologické rozmanitosti. Stavu půdy. Stavu ovzduší. Stavu vody. Posuzování a předvídání v souvislosti s přírodními procesy. Vzhledem k míře, rozsahu a vysoké úrovni složitosti environmentálního výzkumu je zapotřebí spolupráce v celé EU. Cílem spolupráce je: Společné plánování. Využívání propojených databází. Vývoj pozorovacích a prognostických systémů. Na úrovni EU se životním prostředím zabývá například Kjótský protokol nebo rámcové programy EU (6. rámcový program, plán pro ekotechnologie), které svými dotacemi podporují vytvoření Evropského výzkumného prostoru. EU si je vědoma významu environmentálních technologiích na světových trzích. Tyto technologie pomáhají při zajišťování udržitelného růstu poskytováním ekologicky efektivních řešení environmentálních problémů a ochranou našeho kulturního dědictví. Environmentální požadavky jsou podnětem k inovaci a mohou vést ke vzniku obchodních příležitostí ICT a environmentální technologie Environmentální technologie, jsou technologie, které slouží k ochraně životního prostředí, znečišťují méně, využívají zdroje šetrnějším způsobem, recyklují více vlastních odpadů a produktů a zacházejí se zbylými odpady více akceptovatelným způsobem. Aplikace environmentálních technologií mají příznivý vliv na životní prostředí a mohou za jistých okolností přinést i ekonomické efekty v podobě snížení spotřeby vstupních surovin, snižování energetické náročnosti a další Environmentální technologie a energie Hlavním přínosem těchto technologií je zvýšení efektivity využití neobnovitelných zdrojů energií, případně jejich náhrady obnovitelnými zdroji. Aplikace těchto technologií vede ke snížení produkce skleníkových plynů i dalších nepříznivých dopadů na životní prostředí spojených s výrobou energií. [1] Příklady technologií: 14

15 Kogenerační technologie. Solární systémy a komponenty. Vodní elektrárny. Tepelná čerpadla Environmentální technologie a voda Jedná se o technologie přispívající ke snižování environmentálních dopadů spojených s vypouštěním odpadních vod a vedou ke snižování zatížení vodních toků. Řada těchto technologií dosahuje takových parametrů, kdy je možné vodu opětovně využívat. Sekce dále zahrnuje technologie přípravy technické i pitné vody. [2] Příklady technologií: Čištění odpadních vod biologické. Čištění odpadních vod chemické. Příprava pitné vody. Membránové technologie Environmentální technologie a ovzduší V této sekci jsou popsány technologie přispívající ke snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší. Uvedené technologie jsou určeny pro průmyslové provozy, spalovny, elektrárny a další. Jedná se převážně o koncové technologie. [3] Příklady technologií: Technologie pro ochranu ovzduší. Filtry Environmentální technologie a odpady V této sekci jsou popsány technologie přispívající ke snižování dopadů spojených se zpracováním odpadů. Technologie umožňují zmenšování objemu odpadů ukládaných na skládky a umožňují zvýšení využití některých složek odpadů. [4] Příklady technologií: Třídění odpadů pro recyklaci. Zpracování komunálního odpadu. 2.4 Technologie informační společnosti Technologie informační společnosti (Information Society Technologies IST) je program přispívající k realizaci evropských politik pro informační společnost v rámci Lisabonské strategie. Cílem technologií informační společnosti je snazší a účinnější využívání znalostí. 15

16 Technologie informační společnosti jsou součástí sedmého rámcového programu evropské unie pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace. Informace o sedmém rámcovém programu budou popsány dále v textu. Důležitým posunem v ochraně životního prostředí bude změna filosofie produkování využívání výrobků. Z přístupu založeného na kvantitě budeme stále více nuceni přejít k přístupu založeném na kvalitě. Objeví se nové podniky, které se budou zabývat vytvářením nových hybridních technologií, kombinujících nanotechnologie, materiálové vědy, inženýrství, informační technologie, bio a environmentální vědy. Pozornost bude zaměřena zejména na výzkum v oblasti nanotechnologií. Rozvoj nanotechnologií sleduje dva hlavní cíle: Podpořit vznik evropského průmyslu založeného na intenzivním výzkumu nanotechnologií. Podpořit využití znalostí o nanotechnologiích ve stávajících průmyslových sektorech. Tyto technologie představují nový přístup o nauce o materiálech a materiálovému inženýrství. 2.5 Shrnutí Obecně převládají výhody informační společnosti nad jejími nevýhodami. Do budoucna bude význam informační společnosti stále vyšší. Celosvětový trend je tedy jasný, informační společnost se bude vyvíjet a získávat ještě větší důležitost než nyní. Zanedbávání v této oblasti by vedlo ke zhoršení životní úrovně lidstva. Obecně se dá říci, že problémy informační společnosti se týkají především lidí než techniky samotné. Při zavádění informační společnosti by měly být nalezeny vhodné cíle, o jejichž dosažení se bude usilovat. Problém zavádění informační společnosti není způsoben technickými prvky, ale především názorem společnosti. V současné době už ale existuje množství studií a dokumentů, které podporují rozvoj informační společnosti. Za zmínku stojí například Iniciativa i2010, která vychází z Lisabonské strategie. Více prostoru Lisabonské strategii, Iniciativě i2010 a dalším důležitým strategiím bude věnována následující kapitola. 16

17 3 Lisabonská strategie Pod názvem Lisabonská strategie je od roku 2000 označován program radikálních reforem, které mají během desetiletí učinit z Evropy vysoce ekonomicky výkonnou a konkurenceschopnou oblast. Rozhodly o tom všechny členské státy na zasedání Evropské rady na jaře 2000 v portugalském Lisabonu s tím, že tyto cíle nesmí ohrozit sociální soudržnost a nemají také poškodit životní prostředí. [5] Tato komplexní strategie si klade za cíl stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností. Lisabonské zasedání Evropské rady na jaře 2000 vytyčilo celkem osm směrů, kterými se má ubírat evropská ekonomika: Informační společnost pro všechny. Vytvoření evropského výzkumného prostoru. Odstranění překážek pro podnikání, zejména pro malé střední podniky. Ekonomická reforma spojená s dokončováním vnitřního trhu. Vytvoření integrovaných finančních trhů. Lepší koordinace makroekonomických politik. Aktivní politika zaměstnanosti. Modernizace evropského sociálního modelu. Stockholmské zasedání Evropské rady (březen 2001) k nim dodalo ještě jeden směr činnosti: Udržitelný rozvoj a kvalita života. 3.1 Pilíře Lisabonské strategie Pilíře Lisabonské strategie, které vychází z výše uvedených směrů jsou následující: Ekonomický Sociální Environmentální Ekonomický pilíř Aby mohla růst životní úroveň obyvatel Evropské unie, je potřeba zvýšit zaměstnanost a růst produktivity cestou rozsáhlého rejstříku reformních politik a zavedením makroekonomického rámce podporující růst a zaměstnanost. 17

18 Cíle ekonomického pilíře: Informační společnost pro všechny. Akční plán e Europe má zajistit přístup v EU k novým informačním a telekomunikačním technologiím a možnost je také plně využívat. Cílem je zlepšení kvality života obyvatel EU prostřednictvím e vzdělávání, e vlády, e zdravotnictví a e podnikání. Vytvoření evropského výzkumného prostoru. Zřídit společný výzkumný a inovační prostor, posílit výdaje na výzkum a vývoj. Umožnit větší mobilitu vědců v rámci EU a transfer technologií. Odstranění překážek pro podnikání, zejména u malých a středních podniků Jednodušší přístup k výhodnému financování, větší ohled na zvláštnosti malých a středních podniků, menší časová náročnost a nižší náklady při zakládání firem. Ekonomická reforma a dokončování vnitřního trhu. Rozšířit konkurenční prostředí na vnitřním trhu a odstranit jeho slabá místa zejména v sektoru služeb, hospodářské soutěže a veřejných zakázek. Vytvoření integrovaných finančních trhů. Odstraněny překážky investování z penzijních fondů. Zlepšit fungování trhů se státními obligacemi, zejména větší transparentností, pokud jde o termíny, techniky a nástroje emitování dluhopisů při přes hraničním prodeji a zpětném odkupu. Lepší koordinace makroekonomických politik. Zvyšování udržitelnosti veřejných financí Sociální pilíř Společnost opírající se o znalosti vytváří obrovské možnosti, které by měly výrazně omezit vylučování ze společnosti. Zejména se musí příležitost vzdělávání a odborné přípravy nabízet sociálním skupinám. Je důležité zaměřit pozornost na mládež, nezaměstnané dospělé osoby a také na ty, kteří sice zaměstnáni jsou, avšak jsou ohroženi tím, že rychlé technologické změny znehodnotí jejich kvalifikaci. Sociální pilíř si klade za cíl pomoci v následujících oblastech: 18

19 Aktivní politika zaměstnanosti. Zvýšit celkovou míru zaměstnanosti. Podporovat celoživotní vzdělávání, nové technologie a pružnou organizaci práce. Modernizace evropského sociálního modelu. Umožnit sociální zaopatření při přeshraničním pobytu občanů, přijmout směrnice pro agentury nabízející dočasnou nájemní práci, zajistit udržitelnost penzijních systémů., zaměřit se na problémy určitých cílových skupin Environmentální pilíř Ve spolupráci s podnikatelskou sférou se hodlá Evropská unie zaměřit na politiku integrovaných produktů, která by měla snížit využívání přírodních zdrojů a omezit vliv odpadů na životní prostředí. EU se zaměřuje na udržitelný rozvoj a kvalitu života prostřednictvím boje proti změnám klimatu, stoupajícímu objemu dopravy, dopravním zácpám, hlukové zátěži a ekologickému znečištění. EU se snaží maximálně podporovat využívání obnovitelných zdrojů. Evropská komise, Rada EU a členské státy by měly podporovat vývoj a šíření ekologických inovací a využít vedoucího postavení Evropy na klíčových trzích ekoprůmyslu. Ekologický pilíř sleduje tři strategické cíle: Prvním strategickým cílem je zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí, dále ji postupně zvyšovat a vytvářet tak podmínky pro postupnou regeneraci krajiny, pro minimalizaci až eliminaci rizik pro lidské zdraví a pro postupnou regeneraci živé přírody. Druhým strategickým cílem je minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a postupně dosáhnout oddělení ekonomického růstu od nárůstu negativních dopadů na životní prostředí. Třetím strategickým cílem je přispívat k řešení evropských a globálních environmentálních problémů, zejména ohrožení změn klimatu a ozónové vrstvy Země a úbytku biodiverzity. V roce 2004 došlo k přehodnocení stanovených cílů Lisabonské strategie. Evropská komise na jarním zasedání Evropské rady v březnu 2004 pověřila bývalého nizozemského premiéra Wima Koka vedením expertní skupiny, jejímž úkolem bylo vypracovat podklad pro střednědobé hodnocení Lisabonského procesu. Tzv. Kokova zpráva konstatovala, že výsledky naplňování cílů Lisabonské strategie nelze považovat za příliš uspokojivé. [6] 19

20 Aby se zajistilo, že členské státy skutečně přebírají své zodpovědnosti, navrhuje Koktova skupina nové vymezení kompetencí: Evropská rada přebírá vůdčí pozici při zajišťování pokroku Lisabonské strategie. Členské státy připraví národní programy a zajistí jejich účinnou komunikaci vůči občanům. Evropská komise pozoruje, reportuje a usnadňuje postup a podporuje jej svými politikami. Evropský parlament hraje aktivní úlohu při monitorování procesu. Evropští sociální partneři musejí převzít svoji zodpovědnost a účastnit se implementace Lisabonské strategie. Pro nový start Lisabonské strategie bylo na jaře 2005 rozhodnuto soustředit se na tyto prioritní oblasti: Společnost založená na znalostech. Výzkum se má stát nejvyšší prioritou, musí být vytvořena strategie podporující vývoj a zavádění nových technologií, Evropa musí přilákat a udržet vědce světové úrovně. Jednotný vnitřní trh. Cílem je zejména volný pohyb služeb mezi členskými státy a propojení finančních trhů. Podnikatelské prostředí. Cílem je odstranit bariéru předpisů, zlepšit kvalitu legislativy a vytvořit prostředí lépe podporující podnikatelské aktivity. Trh práce. Cílem je reforma pracovního trhu, větší podpora celoživotní vzdělávání a aktivního stáří. Udržitelnost životního prostředí. Cílem je pokrytí ekologických inovací a vytvoření vůdčí pozice v ekonomických aspektech jednotlivých ekonomických sektorů; prosazení politik, které vedou k dlouhodobému a udržitelnému zlepšení produktivity prostřednictvím ekologické efektivnosti. Koktova skupina současně navrhla nové vymezení klíčových kompetencí: 20

21 Evropská rada. Je zodpovědná za zajištění pokroku Lisabonské strategie. Členské státy. Jejich úkolem je připravení národních programů a zajištění jejich účinnou komunikaci vůči občanům. Evropská komise. Jejím úkolem je report a usnadnění postupu Lisabonské strategie, který podporuje svými politikami. Evropský parlament. Jeho úkolem je monitorování procesu zavádění Lisabonské strategie. Z Koktovy zprávy vyplývá, že je nutné věnovat mimořádné úsilí tomu, aby občané porozuměli obsahu Lisabonské strategie a pochopili, proč je pro ně důležitá. 3.2 Lisabonská strategie a Česká republika Orientaci na lisabonské cíle nalezneme v následujících dokumentech české vlády: Strategie hospodářského růstu z jara 2005 představující dlouhodobou vizi vývoje české ekonomiky do roku 2013 a sleduje tyto cíle: Příznivé prostředí pro podnikání. Zajistit potřebné zdroje financování. Rozvoj lidských zdrojů. Podpora výzkumu, vývoje a inovací Národní lisabonský program na období (Národní program reforem České republiky) přijatý v říjnu 2005 v souladu s doporučeními Evropské rady z jara [7] Česká republika se již od prvních dnů svého členství v Evropské unii plně zapojila do diskuse k revizi cílů Lisabonské strategie. Mezi hlavní cíle Lisabonské strategie v současné době patří více podpořit hospodářský růst a zaměstnanost v členských státech EU. Česká republika proto uvítala návrh na vytváření jednotných národních dokumentů, tzv. Národních programů reforem. Národní program reforem České republiky byl vypracován na základě Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa ( ), které přijala Evropská rada v červnu Cílem národních programů reforem je posílit politickou odpovědnost za naplňování Lisabonské strategie. [8] Při zpracování Národního programu reforem ČR byly využity: Strategie udržitelného rozvoje. Strategie hospodářského růstu. Obsahuje opatření na podporu růstu a zaměstnanosti. Národní program reforem ČR se zaměřuje na tyto oblasti: 21

22 Udržitelný růst makroekonomické oblasti. Posilováním střednědobých výdajových rámců státního rozpočtu a státních mimorozpočtových fondů. Restrukturalizací výdajové strany veřejných rozpočtů. Pokračováním v restrukturalizaci daní. Stabilizováním důchodového systému a systému zdravotní péče. Podnikatelské prostředí. Zjednodušení administrativních postupů pro zakládání a rozvoj firem. Zajištění efektivně fungujícího finančního trhu. Modernizace a zvýšení efektivnosti daňové správy. Snížení administrativní zátěže podnikatelů. Flexibilita trhu práce a začleňování na trhu práce. Rozšířením smluvní volnosti v pracovně právních vztazích. Snížením zákonných nemzdových nákladů práce. Omezením nezaměstnanosti. Zvýšením pracovní motivace nízkopříjmových skupin. Zvýšením územní mobility. Prosazováním rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce. Zvýšení participace starších osob na trhu práce. Udržitelné využívání zdrojů. Maximalizováním energetické a materiálové efektivnosti a racionálním využívání zdrojů. Podporováním environmentálních technologií. Prostřednictvím ekologické reformy. Modernizace a rozvoj ICT sítí. Podporováním rozvoje a efektivního využívání ICT. Zajištěním větší bezpečnosti sítí a informací. Vytvořením konzistentní celorepublikové vysokorychlostní ICT infrastruktuty. 3.3 Iniciativa i2010 Na základě přehodnocení Lisabonské strategie a jejich akčních plánů vznikl dokument i2010. Tento dokument zveřejnila Evropská komise v červnu [9] Jedná se o komplexní strategii pro oblast informační společnosti a médií s cílem vybudování jasného, stabilního a soutěžního prostředí pro elektronické komunikace a digitální služby, investic do výzkumu a vývoje ICT a zapojení každého do informační společnosti. Tato strategie navazuje na předchozí iniciativy eeurope a je založena na třech hlavních prioritách: 22

23 Inovace Investice Integrace Iniciativa i2010 by měla přispět k tomu, aby se Evropa stala zajímavější pro investice a inovace v souvislosti se zbožím a službami založenými na znalostech. Iniciativa i2010 se klade za cíl dobudovat jednotný evropský informační prostor, který podpoří otevřený, soutěžní a obsahově bohatý vnitřní trh pro elektronické komunikace a digitální obsah. Dalším cílem je posílení inovace a investice do výzkumu v oblasti ICT. Kromě podpory výzkumu jde také o rozvoj podnikání v ICT a reorganizaci podnikatelských procesů. Mezi další priority i2010 patří vybudování všem přístupné informační společnosti, která podporuje: Růst a vytváření nových pracovních míst. Lepší veřejné služby. Kvalitu života. Iniciativa i2010 má svým obsahem přispět k vybudování jednotného evropského informačního prostoru, který bude nabízet dostupné a bezpečné širokopásmové komunikace a bude poskytovat množství digitálních služeb. Ve strategickém rámci i2010 se také klade silný důraz na plnou účast občanů a na zajišťování jejich základních digitálních schopností. Informační a komunikační technologie dnes sice používá stále více lidí, ale současně se však najde ještě dost těch, kteří ICT nevyužívají nebo k nim nemají přístup. [10] Široce přístupná informační společnost, která zabezpečuje kvalitní veřejné služby a podporuje kvalitu života je dalším cílem i2010. V oblastech, ve kterých ICT přímo působí na kvalitu života uvedla Evropská komise následující cíle: ICT napomáhají k zajištění dobrých životních podmínek a nezávislého života (potřeby stárnoucí společnost). Důraz na životní prostředí a bezpečnost díky inteligentnímu automobilu, který bude promyšlenější, bezpečnější a čistší. Usnadnění používání multimediálních zdrojů a zvýšení jejich atraktivity prostřednictvím digitálních knihoven i2010 High Level Group Iniciativa i2010 High Level Group (HLG Skupina zástupců na vysoké úrovni) byla ustavena v březnu 2006 Evropskou komisí. Členy jsou zástupci vlád jednotlivých států Evropské unie, celé skupině předsedá Evropská komise. Skupině předsedá Fabio Colasanti, generální ředitel Generálního ředitelství pro informační společnost a média. 23

24 Seznam členů skupiny zahrnuje: Komisaře pro: Podnikání a průmysl. Hospodářskou soutěž. Energetiku a životní prostředí. Ministry. Poslance Evropského parlamentu. Zástupce: Průmyslu. Ekologických nevládních organizací. Spotřebitelů. Odborů. Regulačních orgánů. Členy této skupiny jsou zástupci členských států EU na vysoké úrovni, kteří se ve svých národních státech zabývají: Rozvojem informační společnosti. Politikou ICT v návaznosti na iniciativu i2010. Působí jako fórum pro výměnu zkušeností. Působí jako poradní orgán. Skupina zástupců na vysoké úrovni zabývající se životním prostředím posuzuje vzájemné vazby mezi průmyslovou, energetickou a environmentální politikou tak, aby zajistila vzájemnou slučitelnost iniciativ v každé této oblasti. Skupina HLG se také zaměřuje na hledání přínosů z udržitelného rozvoje a konkurenceschopnosti einclusion Strategie i2010 obsahuje iniciativu einclusion (e začleňování), kterou připravila Evropská komise. Cílem této strategie je zajištění rovného přístupu ke službám ICT a jejich dostupnosti pro všechny za přijatelnou cenu. Problematika e začleňování se musí řešit na úrovni: Národní. Regionální. Místní. Politiky e začlenění by měly zajistit digitální gramotnost a snadnou dostupnost ICT pro každého. Tyto politiky jsou dány potřebou čelit stárnutí obyvatelstva a přistěhovalectvím. Je totiž nutné zachovat kontrolu nad veřejnými výdaji, zejména ve zdravotnictví a sociálním sektoru. ICT totiž napomáhají při získávání a udržování kvalifikace. Díky informačním a komunikačním technologiím je získávání a udržování kvalifikace ekonomičtější, méně svázané s konkrétním místem a časem. 24

25 Hlavní výhody využívání ICT spočívají především ve zvýšení dostupnosti práce: Pracovníci na částečný úvazek. Lidé pracující z domova. Důchodci (oddálení důchodu). Priority deklarace, které jsou z větší části orientovány na "bezbariérovou" informační společnost, jsou následující: Do roku 2010 snížit (nejméně na polovinu) současné rozdíly v tom, jak Internet využívají různé skupiny obyvatel (včetně seniorů, postižených či nezaměstnaných). Zvýšit pokrytí vysokorychlostním internetem v Evropě do roku 2010 nejméně na 90%. Zajistit, aby do roku 2010 webové stránky všech veřejných institucí byly v souladu s pravidly přístupnosti webu. 3.4 Rámcové programy EU Rámcové programy Evropské unie jsou jedním z nástrojů pro financování výzkumu na evropské úrovni. Jejich vznik se datuje na počátek 80. let 20. století. Do té doby byly výzkumné projekty, na jejichž výsledcích měla zájem Evropská komise, řešeny pouze ve Společném výzkumném centru, které existuje i nadále a je řízeno přímo Evropskou komisí. [11] Obecné cíle rámcových programů EU: Podpořit evropský výzkum s cílem posílení konkurenceschopnosti Evropy. Podpořit inovaci a mobilitu výzkumníků. Podpořit specifické typy projektů podporující spolupráci firem a výzkumu. Podpořit vytváření nových pracovních míst a zlepšování kvality života Evropanů Masarykova univerzita se účastnila již čtvrtého rámcového programu a větší měrou pak pátého rámcového programu. V současnosti je na různých odborných pracovištích univerzity řešeno šestadvacet projektů šestého rámcového programu a s tímto počtem Masarykova univerzita drží prvenství v rámci vysokých škol Jihomoravského kraje. [12] 25

26 3.4.1 Sedmý rámcový program a technologické platformy Sedmý rámcový program Evropské unie je zaměřen na podporu vzdělávání, výzkumu a inovací. Jedná se o program pro období s celkovým rozpočtem 50,5 miliard eur. Současný rámcový program má následující zaměření: Projekty výzkumné spolupráce. Technologické platformy a společné technologické iniciativy. Podpora vytváření a koordinace výzkumných programů řízených na národní nebo regionální úrovni. Cílem technologické iniciativy je mobilizace soukromých a veřejných zdrojů včetně finančních, které přispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti Evropy ve střednědobém až dlouhodobém horizontu v zásadních oblastech života. Základem evropské technologické platformy je vypracování strategického dokumentu pro danou výzkumnou oblast definující vědecko výzkumné priority a časový harmonogram jejich výzkumu. Přínosy technologických platforem: Odstranění nařízení, ekonomických opatření, norem a standardů. Díky účinné komunikaci mezi zástupci rozhodovací sféry a technologickou platformou. Impulsy pro nové technologie. Podporováním účasti soukromého sektoru, malých a středních podniků. Mobilizace finančních zdrojů. Technologické platformy mohou mimo jiné přispět k posílení zásad EU v oblasti udržitelného rozvoje včetně vývoje technologií pro životní prostředí. Tuto funkci platforem oceňuje Akční plán pro ekotechnologie (Environmental Technology Action Plan ETAP) Akční plán pro ekotechnologie Akční plán pro ekotechnologie (Environmental Technology Action Plan ETAP) byl schválen v březnu 2004 Evropskou radou. Jedná se o koncepci, jejímž cílem je překonání finančních, ekonomických a technologických překážek pro rozvoj a větší uplatnění ekologicky šetrnějších technologií. [13] V ETAP je spatřována důležitá spojnice mezi Strategií udržitelného rozvoje EU a Lisabonskou strategií. Realizace ETAP by měla být přínosem jak z hlediska ochrany životního prostředí, tak zároveň i z hlediska ekonomického růstu a vyšší konkurenceschopnosti v rámci EU. 26

27 Hlavní opatření předvídaná plánem jsou: Spuštění tří technologických programů: Vodíkové a palivové články. Fotovoltaické technologie. Vodárenství a čištění vod. Opatření na vytvoření podmínek pro uplatnění: Ekotechnologických produktů. Postupů na trhu EU. Služeb na trhu EU. Zajištění zdrojů financování: Výzkumu Rozvoje Nástrojů pro rozdělení rizik při investování do ekotechnologií. Zpráva o implementaci ETAP v roce 2004 hodnotila kladně pokrok v provádění plánu ze strany Evropské komise, za přispění členských států a Evropské investiční banky. Shrnovala nejdůležitější pokroky, některé aktivity ze strany členských států, na nichž lze stavět provádění ETAP. Tato zpráva ale také vyzdvihla také některé oblasti, v nichž je třeba zvýšeného úsilí ke zrychlení pokroku, a to jak v rámci Evropské unie, tak i na úrovni členských států. V roce 2004 byly připraveny podmínky pro regionální investice do trvale udržitelných technologií v rámci politiky soudržnosti, docházelo k podpoře investic ze strany Evropské investiční banky v souvislosti s Evropským schématem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, byl připraven rámec pro podporu investic, co se týče obnovitelných zdrojů energie a úspor energie. V současné době je spatřována potřeba v dalším rozvíjení finančních nástrojů, zavedení systému zkoušení a prověřování nových technologií, dále pak v zavádění dalších opatření pro rozvoj trhu ekologických technologií. 3.5 Shrnutí Je patrné, že Lisabonská strategie si vytyčila velmi důležité a v dnešní době potřebné cíle, které se snaží naplnit. Realizaci cílů podporují i některé další dokumenty vycházející z Lisabonské strategie. Komplexní strategii pro oblast informační společnosti a médií obsahuje dokument i2010. Ochranu životního prostředí má ještě více podpořit Akční plán pro ekotechnologie. Další podporu rozvoje informační společnosti a ochrany životního prostředí zajišťují příslušná Generální ředitelství, kterým je věnována následující kapitola. 27

28 4 Generální ředitelství EU Generální ředitelství EU (Evropské Unie) spadá pod Evropskou komisi. Komise je nezávislá na vnitrostátních vládách. Jejím úkolem je zastupovat a bránit zájmy EU jako celku. Sestavuje návrhy nových evropských právních předpisů, které předkládá Evropskému parlamentu a Radě. Zaměstnanci Komise pracují v sekcích, které se nazývají generální ředitelství. Každé generální ředitelství odpovídá za určitou oblast politiky a je řízeno generálním ředitelem, který je odpovědný jednomu z komisařů. Celou koordinaci zajišťuje generální sekretariát, kterému předsedá generální tajemník, který je přímo odpovědný předsedovi. Legislativní návrhy Komise ve skutečnosti sestavují a připravují jednotlivá generální ředitelství, za oficiální jsou však tyto návrhy považovány teprve tehdy, když jsou schváleny kolegiem. Více informací si řekneme v následující podkapitole o Generálním ředitelství pro informační společnost a média a Generálním ředitelství pro životní prostředí. 4.1 Generální ředitelství pro informační společnost a média Generální ředitelství pro informační společnost a média (DG INFSO and Media) koordinuje rozvoj informační společnosti. Generálnímu ředitelství pro informační společnost a média předsedá Fabio Colasanti. Cílem DG INFSO je umožnit, aby Evropa ovládala a formovala budoucí rozvoj informačních a komunikačních technologií, aby byly splněny požadavky evropské společnosti a hospodářství. Tyto činnosti posílí evropskou vědeckou a technologickou základnu v ICT. Využití ICT pomůže podpoře a podněcování inovací a zajistí, aby byl pokrok v ICT rychle přetvářen v přínos pro Evropské občany, podniky, průmyslová odvětví a vlády. Je hlavní institucí participující na mnoha iniciativách týkajících se problematiky egovernmentu na úrovni Evropské komise, zabývající se především hodnocením projektů a podpor. 4.2 Generální ředitelství pro životní prostředí Generální ředitelství pro životní prostředí (Directorate General Environment) patří mezi hlavní rozhodovací orgány v oblasti evropské ochrany životního prostředí a je jedním z třicetišesti ředitelství Evropské komise. Úkolem Generálního ředitelství je příprava většiny evropských environmentálních norem, které jsou následně odsouhlaseny a vykonávány v praxi členskými státy. Předtím, než Generální ředitelství pro životní prostředí přijde s 28

29 návrhem legislativy, diskutuje se zástupci vlád a nevládními ekologickými organizacemi (členský stát má ve fázi přípravy předpisu pouze poradní funkci). Generální ředitelství pro životní prostředí dále monitoruje, jak členské státy zavádí směrnice Evropské unie a zajišťuje, aby schválená opatření byla členskými státy a správně použita. Opatření vycházející z Generálního ředitelství pro životní prostředí kontrolují: Prodej nebezpečných látek a přípravků. Používání nebezpečných látek a přípravků. Klasifikaci nebezpečných látek a přípravků. Balení nebezpečných látek a přípravků. Označování nebezpečných látek a přípravků. Složení čistících a pracích prostředků. Legislativa, která vytváří systém kontroly chemických látek v Evropské unii, pokrývá: Nové chemické látky přicházející na trh. Existující chemické látky. Normy a dobrovolné programy, které podporují správné ekologické řízení a ekologicky neškodné výrobky. Rozhodnutí EU v rámci politiky ochrany životního prostředí vycházejí z řady základních zásad: Prevence je lepší než náprava škod. Je lepší řešit znečištění u zdroje, než se zabývat jeho dopadem. Znečišťovatelé musí za způsobené znečištění zaplatit. Současný akční program pro životní prostředí, který má EU rozvržen do roku 2012, je již šestý v řadě. Vychází ze třiceti let činnosti, která již přinesla celou řadu výhod včetně výrazně čistšího ovzduší a vody, rozšíření chráněných přírodních stanovišť, lepšího nakládání s odpady, důkladnějšího zvažování rozhodnutí z hlediska důsledků pro životní prostředí a ekologicky šetrnějších výrobků. Ochranou životního prostředí se zabývá Šestý rámcový program pro životní prostředí, který stanovil čtyři priority: Změna klimatu. Příroda a biologická rozmanitost. Životní prostředí a zdraví a kvalita života. Přírodní zdroje a odpad. Evropská unie řeší tyto výzvy zavedením vysokých norem v oblasti ochrany životního prostředí a podporou nových způsobů práce a čistších technologií. Nové technologie šetrné k životnímu prostředí vyvinuté v Evropě mohou též zvýšit konkurenceschopnost naší ekonomiky, a tím přispět k vytváření pracovních míst a financování sociálního pokroku. 29

30 4.2.1 Přínosy environmentálních technologií Můžeme říci, že environmentální technologie jsou výhodné z hlediska podnikání. Ekoinovace a zelené technologie nejsou přínosem pouze pro životní prostředí. Nabízejí zároveň příležitosti k hospodářskému růstu, jsou výhodné z hlediska podnikání a zajišťují společnostem v Evropské unii konkurenční výhodu. Světový trh ekologického zboží a služeb byl v roce 2003 odhadnut na více než 500 miliard eur a je velikostí srovnatelný s leteckým a farmaceutickým průmyslem. Při ročním růstu zhruba o 5 % roste tento trh rychleji než ekonomika EU. Vytváří též nové pracovní příležitosti. EU této příležitosti maximálně využívá. Evropa má již výhodu iniciátora v oblasti technologie na výrobu větrné energie. Cílem akčního plánu pro environmentální technologie je zajistit EU stejnou počáteční konkurenční výhodu i u dalších environmentálních technologií. Uvedený plán usnadňuje získávání prostředků na nové technologie a ověřování jejich výkonu. Podporuje také nejlepší praxi a podněcuje vlády a místní orgány, aby nakupovaly ekologicky. Ochrana životního prostředí tak může být impulzem pro hospodářský a sociální pokrok. Tato strategie je tedy výhodná jak po stránce ekonomické, tak z hlediska ochrany životního prostředí. V zájmu ochrany životního prostředí se EU musí více spoléhat na produkty a činnosti, které přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů, což obnáší účinnější využívání fosilních paliv a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji energie jako například větrnou a sluneční energií. Změna klimatu je důležitým úkolem jak v tomto desetiletí, tak i do budoucna. EU si jako dlouhodobý cíl vytyčila zabránit zvýšení globální teploty o více než dva stupně nad úroveň před průmyslovým rozvojem. To znamená, že do roku 2050 musí svět snížit emise skleníkových plynů v porovnání s hodnotami v roce 1990 nejméně o 15 %, a možná ještě mnohem více. Zvláštní kapitolu představuje oxid uhličitý (CO2), který se uvolňuje při spalování fosilních paliv jako např. uhlí, ropy a zemního plynu. Přechod na čistší zdroje energie a paliva má zásadní význam, má li být EU v souladu s Kjótským protokolem z roku Jako první krok požaduje tato mezinárodní dohoda, aby EU a další vyspělé země do roku 2012 snížily emise CO2 a ostatních skleníkových plynů. V rámci plnění tohoto cíle zavedly země EU jako první na světě mezinárodní systém pro obchodování s emisemi skleníkových plynů. Dalším přínosem v ochraně životního prostředí jsou předpisy pro označování výrobků, které pomáhají spotřebitelům poznat, zda kupují energeticky účinný spotřebič (pračku, chladničku, myčku atd.). Normy energetické účinnosti snižují požadavky na vytápění a ochlazování budov. EU schválila cíl, že do roku 2010 se 21 % elektřiny bude vyrábět z obnovitelných zdrojů, jako například z biomasy, větrné a sluneční energie. Do plnění tohoto cíle jsou zapojeny všechny země EU. Zavázaly se také zvýšit do konce tohoto desetiletí podíl biopaliva ve směsích pohonných hmot na 5,75 %. 30

31 4.2.2 Technologie pro budoucnost ICT technologie pro budoucnost (Future and emerging technologies FET) jsou stále aktuálnějším tématem DG INFSO. V rámci projektů programu FET (Technologie pro budoucnost), které jsou součástí 7.rámcového programu, se hledají nové cesty pro informační a komunikační technologie budoucnosti a jejich praktické aplikace. Jde o výzkum s dlouhodobým horizontem využití výsledků. 4.3 Shrnutí Generální ředitelství jsou dalším důležitým orgánem Evropské unie spadající pod Evropskou komisi. Každé Generální ředitelství má svůj úkol. Úkolem Generálního ředitelství pro informační společnost a média je podpora a rozvoj informační společnosti v členských státech Evropské unie. Úkolem Generálního ředitelství pro životní prostředí je příprava většiny evropských environmentálních norem, které jsou následně odsouhlaseny a vykonávány v praxi členskými státy. S rozvojem informační společnosti souvisí i rozvoj a podpora egovernemntu, kterému je věnována další kapitola. 31

32 5 egovernment egovernment představuje transformaci vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií s cílem optimalizovat interní procesy. Jejím cílem je pak rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uživatelům. [14] Pro správnou funkci egovernmentu je důležitá funkční a účelná elektronizace vnitřních agend ve veřejné správě. Elektronizace vnitřních agend veřejné správy je nejsložitějším úkolem současného egovernmentu. Rozvoj egovernmentu se v jednotlivých členských zemích EU řídí strategií i2010. Hlavním cílem egovernmentu je zvýšení výkonnosti státní správy, které by mělo přispět především ke zjednodušení činností veřejnosti při styku s veřejnou správou. Neméně důležitým úkolem funkčního egovernmentu je také vymezení procesně správního charakteru činnosti správních úřadů a jeho odrazu ve funkcích informačních systémů, v zohlednění vzájemných vztahů vyplývajících z právního rámce fungování a zabezpečení předávání dat na základě stanovených práv a povinností. [15] 5.1 Informační systémy veřejné správy Informační systémy veřejné správy (ISVS) jsou souborem informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy. Ministerstvo informatiky zajišťuje rozvoj, výstavbu a metodické řízení ISVS. Prostřednictvím atestace dlouhodobého řízení ISVS, atestace způsobilosti k realizace vazeb ISVS prostřednictvím referenčního rozhraní a kontrolní činnosti realizuje zpětnou vazbu na metodiky a vyhlášky k zákonu č. 365/2000 Sb., o ISVS, ve znění pozdějších předpisů a jejich dodržování v praxi. [25] Projektovým přístupem omezuje vznik duplicit při provozování ISVS. Zabezpečuje reálné požadavky na čerpání financí z veřejných rozpočtů v oblasti ICT. Připravuje technologické podmínky pro efektivnější výkon veřejné moci. egovernment můžeme rozdělit do následujících kategorií: Elektronická státní správa zajišťující informace a služby pro styk s občany a s komerčními subjekty co nejjednodušším způsobem (pomocí internetu) a v co nejširším časovém úseku. Elektronické dodavatelské řetězce zajišťující výběrová řízení, fakturaci, množstevní rabaty, logistiku atd. Interní komunikace ve státní sféře příkladem může být jak komunikace uvnitř jednoho ministerstva, tak i komunikace mezi místním úřadem a dopravní policií, takže z uvedeného vyplývá mnoho různých variant, směrů, úrovní naléhavosti i stupňů utajení. 32

33 5.2 Přínosy egovernmentu Přínosy egovernmentu pro občana: Snadnější jednání s úřady, jeden bod pro vyřizování všech záležitostí. Přístup k informacím přes webový portál a call centra přináší větší vstřícnost a efektivitu od státní správy směrem k občanovi a ke komerční sféře. Možnost vyřizovat úřední záležitosti odkudkoliv a případně kdykoliv pomocí internetu, mobilního telefonu nebo jiného interaktivního zařízení. Větší transparentnost, kde například zřízení e procurementu dovolí státní správě garantovat průhlednost operací při objednávkách a zároveň tento přístup přináší i nezanedbatelnou úsporu peněz. Přínosy egovernmentu pro státní správu: Zlepšení účinnosti a zvýšení výkonnosti státní správy. Usnadnění a zlepšení rozhodovacích procesů. Zlepšená komunikace přináší větší schopnost vzájemné spolupráce mezi jednotlivými částmi státní správy (jak na centrální, tak na regionální a lokální úrovni). Lepší využití lidských, finančních a ostatních zdrojů. Z výše popsaných pozitiv se může zdát, že egovernment je hojně využíván. Bohužel existuje však řada důvodů, které zavádění elektronizace do státní sféry brzdí. Česká republika v nasazování egovernmentu v letech výrazně zaostala oproti možnostem, které byly vytvořeny zejména vznikem samostatného Ministerstva informatiky v roce V České republice se jeví jako nejzásadnější problém v budování egovernmentu neexistence legislativní úpravy, která by umožnila patřičný rozvoj služeb poskytovaných online. Na jedné straně stojí legislativní překážky, typu nevyřešených nových nástrojů a institutů a na straně druhé zastaralé organizačně technické pravidla zakotvené v legislativě, které znemožňují používat nové postupy přesto, že příslušné orgány veřejné moci vykonávající dotčenou agendu jsou jak technicky, tak i organizačně připraveny vykonávat příslušnou agendu elektronicky. 5.3 Překážky rozvoje egovernmentu Mezi hlavní překážky rozvoje egovernmentu patří: 33

34 Nerovnoprávnost formy listinné s formou elektronickou. Nedostatečné vedení elektronických spisů a elektronické spisové služby. Neexistence centrálního kontaktního místa pro elektronickou komunikaci s orgány veřejné moci. Nedůvěra vůči moderním technologiím. Nedostatečná informační gramotnost. Nedostatek finančních prostředků. Zajištění bezpečnosti systému a ochrana informací. Ne každý občan má bezproblémový přístup k počítači a internetu. Dalším problémem může být nedostatečná IT gramotnost a někdy i všeobecně odmítavý postoj k práci s novými prostředky (zejména u starší generace), nedůvěra svěřovat svá osobní data a tak dále. Na bezpečnost lze nahlížet z několika stran. Bezpečností systému se obvykle rozumí to, že data v systému jsou bezpečně uložena a že k nim nemá přístup neoprávněný uživatel. Pokud jde o finanční prostředky vynaložené za informační systém, tak se dá říci, že většinou jednou z prvních oblastí, na které se obvykle ve státní správě šetří, jsou právě výdaje na informační systémy. Přitom jsou právě na tyto systémy kladeny stále vyšší a vyšší požadavky. Hledání úspor v v této oblasti jde obvykle na úkor bezpečnosti systémů, protože to je oblast, na které je možno ušetřit. Avšak jen do té doby, než systém selže. Požadavky na růst finančních prostředků přitom neznamenají automaticky růst výdajů. Kvalitním informačním systémem je možné například ušetřit nekvalifikovanou práce úředníků. Součástí rozvoje elektronizace státní správy jsou například programy usnadňující přístup k Internetu a programy rozšiřující počítačovou gramotnost. Nedílnou součástí je samozřejmě umožnění přístupu všem handicapovaným osobám. Dále je kladen vysoký důraz na zabezpečení všech transakcí a na vývoj přiměřeného právního prostředí umožňujícího využívání všech služeb egovernmentu. 5.4 Služby egovernmentu Služby egovernmentu by měly splňovat tyto cíle: 34

35 Integrovanost Využívají moderních technologií k takové integraci dat i procesů, která zajišťuje, resp. podporuje, vysokou úroveň koordinace činností orgánů veřejné správy na různých úrovních a různých oblastech veřejné správy. Důvěryhodnost Používání takových prostředků, které zabezpečují požadovanou úroveň ochrany osobních údajů, tj. jsou v souladu s příslušnými zákony. egovernment služby k tomuto využívají různých prostředků tj. např. elektronický podpis či elektronické identifikátory. Vysoká spolehlivost egovernment služby jsou podstatným způsobem nezávislé na konkrétních používaných technických prostředcích. Škálovatelnost Možnost poskytovat kvalitní služby všem subjektům v požadovaném čase s požadovanými parametry. Lze odůvodněně předpokládat, že postupně začne služby egovernmentu využívat stále více občanů a podnikatelských subjektů. Dostupnost Bez vytváření zbytečných časových a dalších ztrát závislých na volbě komunikačního kanálu či ochotě a schopnosti zprostředkujících článků a mnohdy byrokratického aparátu. Koordinovanost Vytváření a provozování různými orgány veřejné správy podle jejich věcných kompetencí ve vztahu k příslušným správním procesům, ale zároveň budování a provozování podle otevřených a jednotných standardů nad sdílenou integrační infrastrukturou. Adaptovatelnost Postupné kontinuální zdokonalování a rozšiřování v závislosti na různých faktorech změn a požadavcích, zejména pak změně příslušných právních a správních postupech, aplikovaných podle zákonů. Jedním z předpokladů funkčního egovernemntu je možnost elektronické komunikace s úřady. V současné době lze elektronicky komunikovat s těmito úřady: Česká správa sociálního zabezpečení. Ministerstvo dopravy. Ministerstvo financí. Krajský úřad Středočeského kraje. Generální ředitelství cel. Ministerstvo životního prostředí. 35

36 Mimo to jsou všechny městské a obecní úřady povinny zajišťovat elektronickou komunikaci s občany prostřednictvím e podatelen (Typicky s využitím produktu epodatelna společnosti AEC). 5.5 egovernment v praxi Přínosem egovernmentu je v současné době systém daňové správy. Počet daňových přiznání podaných elektronickou cestou každým rokem výrazně roste. Další významnou aplikací, kterou podnikatelé mohou využívat, je Daňový portál, díky němuž může uživatel mimo jiné zjistit informace o stavech a obratech osobních daňových účtů a informace o jeho daňové informační schránce. Aby mohl daňový poplatník tyto služby použít, musí si kvůli ochraně dat zařídit tzv. kvalifikovaný certifikát (e podpis). Jeho vytvoření je možné na stránkách bývalého ministerstva informatiky. Od března 2007 také běží projekt Czech Point. Ministerstvo vnitra vytvořilo 37 kontaktních míst, kde mohou občané požádat o výpis z katastru nemovitostí nebo výpis z obchodního a živnostenského rejstříku. Od ledna 2008 navíc přibude možnost zažádat na Czech Pointech o výpis z trestního rejstříku. K tomu se plánuje vytvoření dalších kontaktních míst, aby vznikla hustá síť po celé republice. 5.6 Shrnutí V současné době, ve které si už ani neumíme představit život bez počítače a připojení k Internetu, se jeví rozvoj egovernmentu jako krok správným směrem. Rozvoj egovernmentu podporuje i Lisabonská strategie, která vidí hlavní cíl rozvoje egovernemntu modernizaci státní správy jednotlivých členských států Evropské unie. Existují již i projekty podporující rozvoj vzdělávání v oblasti egovernmentu. Jednou z možností jak rozvíjet vzdělávání velmi efektivní cestou může být využití e learningu. Tímto tématem se zabývá následující kapitola. 36

37 6 E learning V současné době existuje mnoho definic e learningu. V pojmu e learning je velmi důležité slovo learning učení, nikoli písmeno e elektronický. Společně pojem e learning označuje učení podporované webem a počítačem jako skupinu aplikací a procesů. e learning upoutal v posledních desetiletích pozornost lidí z oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Hlavním cílem e learningu ve vzdělání je zvýšení přístupu ke vzdělání (z důvodu zvýšení počtu studentů celoživotního vzdělávání) a zajistit kvalitní vzdělání za přijatelnou cenu. Dalším úkolem e learningu je efektivní zapojení informačních a komunikačních technologií do celkového systému vzdělávání a odborné přípravy. e learning je sám o sobě vzdělávací proces s poměrně složitou strukturou. Problémy jsou převážně v oblasti pedagogické než technické. Potenciální možnosti e learningu ve vzdělání jsou velké. V České republice je e learning využíván v různých formách na všech vysokých školách. Některé vysoké školy využívají komerční vzdělávací systémy, jiné využívají tzv. open source systémy (nekomerční způsob licencování). E learning využívá: Multimediální technologie používání množství obrazových a zvukových prvků pro obohacení výukového materiálu. Internet a další elektronická média pro zlepšení kvality výuky poskytují lepší přístup ke studijním materiálům a službám, k výměně informací a ke spolupráci mezi vzdělávacími institucemi. Elearnig umožňuje: Řízené vzdělávání. Komunikaci učitel student. Komunikaci student student. Komunikace skupiny studentů. Spolupráci ve virtuální třídě studentů tzv. kolaborativní učení. 6.1 Přínosy a využití e learningu Používání e learningu je v praxi jednoduché a pohodlné. A právě v tom spočívá největší přednost e learningu oproti klasickým studiím. E learningové aplikace navíc mohou obsahovat simulace, multimediální lekce, tj. kombinace textového výkladu s animacemi, grafikou, schématy, auditem, videem a elektronickými testy. Dalšími výhodami je bezpochyby nezávislost studia, která je pro mnohé studenty podmínkou pro zvládnutí daného učiva. 37

38 Výhody a přínosy e learningu: Flexibilnější vzdělávací prostředí. Distanční a kombinovaná studia. Zvýšení informační gramotnosti. Možnost individuálního vzdělávání. Ucelenější předávání informací velkému počtu studentů/zaměstnanců v krátkém čase. Transparentnější kontrola průběhu vzdělávání. Snadnější realizace celoživotního, distančního a kombinovaného studia. Snížení nákladů. Ochrana životního prostředí. Rozšíření příležitostí ke vzdělávání. Bezproblémová slučitelnost s klasickým vzděláváním. Mezi přínosy e learningu pro vyučující patří zejména individuální přístup ke studentům, úpravu studijních materiálů podle aktuálních požadavků nebo rychlé šíření výukových materiálů. Studenti na e learningu nejvíce ocení přístup kdykoli a odkudkoli, individuální studijní plán nebo snadný přístup ke studijním materiálům. Další zpestřením pro studenty je možnost tzv. kolaborativního učení. Jedná se o spolupráce ve virtuálních třídách. E learning má široké možnosti využití. Uplatní se jak ve školství tak i v komerční sféře. Ve vzdělávání slouží e learning buď jako doplněk klasického prezenčního studia nebo jako nástroj pro distanční vdělávání. V případě denního studia je e learning realizován prostřednictví e learningových nástrojů a není nutný kompletní vzdělávací obsah. E learningový kurz pro distanční vzdělávání je realizován prostřednictvím systému pro řízení výuky. V tomto případě jsou již nutné kompletní vzdělávací obsahy z důvodu nepřítomnosti učitele. E learning se uplatní mimo jiné také: V komerční sféře. Firmy zabývající se rychle se měnícími obory. V nadnárodní společnosti. Pracoviště s vysokým pracovním nasazením. Pracoviště s vysokou fluktuací. Ve státní sféře Školení nových předpisů. Zvýšení informační gramotnosti. Zkrácení doby nepřítomnosti na pracovišti. Využívání e learningu budou ovlivňovat dva základní faktory: úroveň počítačové gramotnosti a informovanost o e learningu. Vzhledem k tomu, že nejdůležitějším 38

39 podnětem k využívání e learningu je škola, bylo by zřejmě velmi efektivní, pokud by školy více informovaly o e learningu. 6.2 Úskalí e learningu Úspěšné zavedení e learningu je podmíněno mimo jiné kvalitním obsahem a důvěrou v technické řešení. Je dobré si uvědomit, že příprava kvalitních e learningových materiálů zabere až několikanásobně více času než příprava na klasickou přednášku, cvičení nebo psaní skript. Dalším úskalím může být nedostatečná informovanost uživatele o možných technických řešeních. Jedním z problémů může také být jakási psychologická bariéra. Je totiž zcela něco jiného vést výuku studentů tváří v tvář nebo bez možnosti přímého kontaktu se studentem a reakce na jeho dotazy. V neposlední řadě brání rozšíření e learningu dostupnost technologií a technických prostředků. Ne každý student má doma odpovídající vybavení a dostupné služby nutné ke studování formou e learningu. 6.3 E learningové standardy V oblasti e learningu a e learningového vzdělávání stále více vzrůstá nutnost respektovat jisté standardy, které umožňují zachovat kompatibilitu obsahu v rámci více různých softwarových produktů. V současné době již patří podpora standardů mezi základní podmínky pro výběr softwarových produktů pro e learning. Mezi jeden z prvních standardů patří AICC, standard profesní organizace Aviation Industry CBT Comittee. Standard velmi přísně a konkrétně určuje, jak má fungovat výměna výukových materiálů mezi kurzy a systémy, jak se mají uchovávat data o výsledcích apod. Další standard IMS propojuje v rámci IMS Global Learning Consortium přibližně 150 organizací s cílem navrhovat standardy pro výměnu dat v oblasti e learningu, založené na XML. IMS obsahuje množství specifikací, včetně standardů, garantujících přístupnost, metodickou kvalitu, přístup k digitálním informačním zdrojům, taxonomii vzdělávání apod. Mezi další respektovaný standard patří StandardEurope, zaměřený na standardizaci Evropy s využitím IEEE. Přístup ke standardům IEEE je placený, proto se často využívají reprodukovaně v podobě vyšších standardů např. SCORM. SCORM představuje standard, umožňující kvalitní vícerozměrnou interoperabilitu postavenou na jazyce XML. SCORM se stále vyvíjí, v současnosti existuje ve verzi SCORM [16] 6.4 E learning a Evropská unie Vedoucí představitelé vlád zemí EU si uvědomují důležitost úlohy informačních technologií v procesu zlepšování úrovně vzdělávání a vzdělávacích systémů v 39

40 Evropě. Tyto cíle se proto rozhodli podpořit projektem eeurope, který e learning chápe jako prioritní nástroj rozvoje celé společnosti. Cíle Evropské unie v oblastech implementace e learningu: Státní infrastruktura. Evropská infrastruktura. Školství na všech úrovních (včetně výuky učitelů). Mezi další nástroje, které využívají možností ICT a podporují používání e learningu patří programy EU: Erasmus Comenius Leonardo da Vinci Sokrates Specifická linie programu Sokrates, která se nazývá Minerva, je zaměřena přímo na otevřené a distanční vzdělávání a na vzdělávání využívající ICT. Na zlepšení vzdělávacích technologií a standardů a na implementaci nových technologií do oblasti vzdělávání je zaměřen 6. rámcový program. Velká pozornost je také samozřejmě věnována kvalitě e learningových obsahů a textů, na kterou se zaměřují projekty e learning Initiative: EQO QUAL SEEL SEEQUEL Další podporu v rozvoji e learningu slibuje program Lifelong learning (Celoživotní vzdělávání) na období , který schválil Evropský parlament. Program Lifelong Learning je následníkem programů Sokrates a Leonardo da Vinci. Jeho rozpočet pro následujících sedm let činí sedm milirard EUR. Tyto finanční prostředky jsou určeny na aktivity směřující k zintenzivnění výměny, spolupráce a mobility mezi vzdělávacími systémy v EU. Z pohledu e learningu jsou také velmi zajímavé pilotní projekty e learningu v EU (e learning Initiative). Mezi něž patří například e learning for e inclusion (EL4EI) E learning 4 E inclusion Je projektem, který se zabývá propagací einclusion. EL4EI je projekt financovaný z prostředků EU zaměřený na vytváření odborné komunity pro ty, kteří mají vysoké odborné znalosti v oblasti využívání e learningu pro digitální začleňování. Cílem tohoto projektu je shromáždit a katalogizovat případy relevantních ukázek z praxe a poté sestavit 40

41 e learningovou chartu, která poslouží jako referenční pomůcka odborníkům působícím v oblasti sociálního začleňování. Projekt EL4EI se snaží ukázat na to, že výuka technických dovedností a znalostí včetně využívání počítače či Internetu se může být i neužitečná, pokud není spojena s dostatečnou motivací. Je zřejmé, že uplatnění této praxe je podmíněno několika minimálními technickými požadavky, jako například přístupu k počítači a internetu. [24] Současný výzkum ukazuje pět nejdůležitějších strategií vyplývajících ze zkušeností z praxe při využívání e learningu v zájmu sociálního a digitálního začleňování: Kombinace výuky ICT a osvojování jiných nedigitálních pro sociální začleňování stejně důležitých znalostí. Komunikování s cílenými skupinami. Upřednostňování učitelů s podobnými rysy a sklony jako studenti, zvláště v případech e learningu určeného pro ženy. Vytváření neformálních prostředí vzdělávání. 6.5 Shrnutí Z výše uvedených faktů je patrné, že rozvoj e learningu je také jednou z prioritních oblastí, kterou Evropská unie podporuje celou řadou zajímavých projektů. V současné době, kdy velké procento komunikace probíhá elektronickou cestou, je nemyslitelné, že by touto formou neprobíhalo vzdělávání. E learning v sobě spojuje celou řadu výhod, které převládají nad nevýhodami. Je tedy jen otázkou času, kdy se elearnig stane běžným prostředkem vzdělávání. K rozvoji a větší oblibě e learningu se snažím přispět i já svým e learningovým kurzem. Touto moderní formou jsem se rozhodla zpracovat výše popsaná témata souhrnně pojmenována jako Informační společnost a životní prostředí. 41

42 7 Analýza technologických formy e learningu E learning se vyvíjí už řadu let a stejně tak i technologie, které umožňují sdílení obsahů, administraci a zejména komunikaci. Stručně lze vývoj elektronického vzdělávání rozdělit do několika etap: [17] Computer Based Training vzdělávání podporované počítači Web Based Training vzdělávání využívající webových/síťových technologií V současné době se však ustálilo následujících několik trendů e learningu pro zefektivnění vzdělávání: Blended learning smíšené vzdělávání Wikipedie a Wikis Learning Management Systems systém řízeného vzdělávání Learning Content Management Systems systém sloužící k tvorbě nebo sestavování výukového obsahu Některé dnes nejpoužívanější technologické formy e learningu si popíšeme v následujících podkapitolách. 7.1 Blended learning Termín blended learning v sobě zahrnuje velké množství vzdělávacích metod. Hlavním přínosem blended learningu je možnost studovat nezávisle, zaměřit se na ty oblasti, které student víte, že potřebujete zlepšit, a zároveň postupovat systematicky podle plánu výuky. Výuku s učitelem může využít pro procvičování a rozvoj komunikačních dovedností. Student tak bude mít příležitost zeptat se učitele na to, co mu nebylo jasné. Blended learning také dost často kombinuje klasickou presenční formu výuky s e learningem, tzv. živý e learning a individuální vzdělávání vlastní rychlostí. Je možné blended learning využít i jako distanční vzdělávání podporované e learningem. Na základní a střední škole se pojem blended learning spojuje většinou s výukou, která využívá e learning (offline) prostřednictvím multimediálních CD ROMů (výukové programy, encyklopedie apod.) a audio/videokazet. Univerzitní a firemní sféra pojem blended learning spojuje s kombinací prezenční výuky a e learningové (online) podpory zahrnující využívání multimediálních technologií pro vzdělávání ve třídách, individuální vzdělávání apod. [18] 42

43 7.2 Wikipedie a Wikis Wikipedie čili wikkies jsou odvozeny od havajského wikiwiki, což znamená rychle. První wiki systémy byly vytvořeny v roce 1995 programátorem Wardem Cunninghamem. Wikipedie představují otevřené informační zdroje, které umožňují: Archivovat záznamy různých uživatelů. Editovat obsah jakýmkoli uživatelem. Existuje množství nástrojů pro tvorbu systémů wiki, mezi nejznámější patří Wikipedie free encyklopedia. Jedná se o multijazyčnou všeobecnou encyklopedií, kterou vytváří samotní uživatelé. [19] Wikipedie ve zkratce: Funguje na bázi wiki. Používá licenci GFDL Je příkladem webu 2.0 termín Web 2.0 označuje další fázi vývoje webu, včetně jeho architektury a aplikací [20] Co je wiki Wiki je technologie, která umožňuje snadné vytváření a aktualizaci obsahu stránek. Většina wiki webů je dostupná prostřednictvím jednoduchého webového prohlížeče. Text lze editovat pomocí vestavěného WYSIWYG editoru HTML. Wiki systémy nevyžadují diferenciaci přístupových práv (authoring). Jedná se o software, který vytváří wiki weby. Wiki je skupinou aplikací (WikiWebs), které využívají pro svůj publikační systém speciální poznámkový jazyk (WikiWords). Wiki systémy jsou kolaborativním softwarem a ignorují pojem specifické cílové skupiny. Každý na světě má právo spolupracovat, každý může napsat, doplnit, editovat a dokonce i zrušit kterýkoli článek. Zde je několik příkladů Wiki: 43

44 Wiki: bin/wiki Twiki: Swiki: (založený na programovacím systému Squeak) Zwiki: (založený na Zope) JSPWiki: (založený na Java Server Pages) UseMod MoinMoin PmWiki MediaWiki (WikiPedie) DokuWiki Go Wiki Php Wiki Většina wiki systémů je open source je počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem. Otevřenost zde znamená jak technickou dostupnost kódu, tak legální dostupnost, která umožňuje, při dodržení jistých podmínek, uživatelům zdrojový kód využívat. [21] Wiki a e learning Co se týče využití wiki jako prostředí pro e learningový kurz, tak tato možnost tu samozřejmě je, i když spíše jako doplněk prezenční výuky. Použití wiki pro výukové účely je vhodné kombinovat s dalšími webovými stránkami, stránkami učitele, skripty, a informačním systémem školy. Pokud budeme vycházet z předpokladu, že kdokoli může libovolně upravovat cokoli, tak správa e learningového kurzu ve wiki není úplně snadná. Existují sice jistá omezení znemožňující editaci obsahu stánek, jako je na příklad blokování IP adresy, ale tohle řešení má však své mezery. Současným trendem v oblasti správy e learningových kurzů je využívání systémů založených na GNU (General Public Licence) licenci. Jedním z nejznámějších představitelů této kategorie je OpenSource LMS Moodle. 7.3 LMS LMS (learning management system) neboli systémy řízeného vzdělávání jsou jedním z nástrojů, které e learning používá k dosažení svých cílů. Jedná se o informační systém integrující v sobě nástroje pro elektronickou výuku, které v sobě integrují nástroje pro komunikaci a řízení studia (nástěnka, diskusní fórum, chat, tabule, atd.) a schopnosti zpřístupnit studentům učební materiály. Pro studenta je LMS prostředím, ve kterém nalezne jak kurzy, tak testy, pokyny jak studovat, může se účastnit diskusních fór k jednotlivým tématům či konzultovat některé nejasné části učební látky tak, jakoby se nacházel ve skutečné třídě. 44

45 V současné době existuje celá řada těchto systémů, jak komerčních tak volně dostupných. Při hodnocení LMS systému je vhodné systémy posuzovat podle kriterií jenž jsou navrženy na základě požadavků uživatele, zároveň je ale možno využít i nástrojů pro hodnocení LMS dostupných na Internetu. Za běžné funkce systémů řízeného vzdělávání můžeme považovat následující moduly: Evidence a správa žáků. Evidence a správa kurzů. Katalog výukových kurzů a objektů. Správa studijních plánů. Evidence hodnocení žáků. Testování a přezkušování žáků. Správa přístupových práv. Komunikační nástroje. Autorské nástroje k vytváření výukových kurzů a objektů. Obr. 7.1: Diagram užití LMS Systémy řízeného vzdělávání jsou velkým přínosem v oblasti vytváření e learningových kurzů. Spojují v sobě spoustu výhod jako je například zjednodušená 45

46 administraci kurzu, možnost hromadné komunikace přes diskusní fóra nebo možnost elektronické archivace vytvořených materiálů. Systémy řízeného vzdělávání mohou být dostupné i jako open source software. Mezi nejznámější open source LMS patří Moodle Moodle Moodle je softwarový balík pro tvorbu výukových systémů a elektronických kurzů na internetu. Jedná se o volně dostupný systém založený na GNU licenci s otevřeným PHP kódem. Software spadající pod obecnou veřejnou licenci GNU je chráněn autorskými právy, ale přitom poskytuje uživatelům značnou svobodu. Moodle je tedy možné, pokud bude dán souhlas s podmínkami licence: Kopírovat. Používat. Upravovat. Moodle je možné provozovat na jakémkoli operačním systému podporujícím PHP (Unix, Linux, Windows atd.). Všechna data jsou ukládána v jediné databázi. Moodle podporuje řadu databází, především MySQL a PostgreSQL. [22] Výhody a funkce Moodle Moodle je systém, který se neustále vyvíjí. Mezi jeho přednosti patří uživatelské rozhraní, které je: Jednoduché. Efektivní. Intuitivní. Široce kompatibilní,. Technicky nenáročné Funkce Moodlu Seznam kurzů nabízí popis každého kurzu a informaci, zda do něj mají návštěvníci přístup. Kurzy lze třídit do kategorií, které leze prohledávat. Je kladen velký důraz na zabezpečení. Text lze editovat pomocí vestavěného WYSIWYG editoru HTML. Moodle umožňuje: Správu systému Správu uživatelů Správu kurzů Systém rozlišuje tyto uživatele: 46

47 Administrátor Je určen během instalace. Spravuje systém jako celek. Určuje tvůrce kurzů. Tvůrce kurzu Zakládá kurzy. Určuje učitele kurzů. Učitel Edituje kurz. Řídí výuku. Zapisuje studenty do kurzu. Odhlašuje studenty z kurzu. Student Studuje kurz. Spravuje svůj osobní profil. Host Student, který může nahlédnout do kurzu, ale nemá možnost zasahovat aktivním způsobem do je jeho chodu Jak Moodle funguje Účastníci e learningového kurzu mají v systému Moodle vytvořený účet. Každá osoba potřebuje pro celý systém pouze jeden účet. Pro různé účely lze účtu přiřadit různá práva. Účet si mohou studenti vytvářet sami, pokud mají přidělena práva, která tvorbu umožňují. Nebo účet může vytvořit učitel následujícími způsoby: Dávkově Celé skupině studentům najednou Interaktivně Jednotlivým studentům Moduly E learningový kurz v systému Moodle se skládá z jednotlivých modulů. Každý modul má své specifické vlastnosti a nastavení a široké možnosti využití. Je možná i doinstalace externích modulů, které nejsou součástí standardní instalace. Mezi standardní moduly například patří: 47

48 Fórum Podporuje komunikace mezi účastníky. Různé typy fór. Nové příspěvky možno zasílat automaticky mailem. Studijní materiály Možnost vkládat jakékoli materiály dostupné v elektronické podobě. Úkol. Modul obsahuje nástroje pro známkování. Možnost nastavení termínu odevzdání. Test Ověření znalostí studentů. Několik variant testů. Mnoho typů otázek. Možnost časových intervalů. Wiki Umožňuje kolektivně vytvářet dokumenty za použití značkovacího jazyka a internetového prohlížeče. Obr. 7.2: Obrazovka kurzu Obrazovka kurzu se standardně dělí na pravý a levý postranní sloupec, v nichž jsou umístěny tzv. bloky a na prostřední sloupec s vlastním obsahem kurzu. Obsah kurzu se může dělit do tzv. oddílů. Význam a uspořádání oddílů je ovlivněn uspořádáním kurzu, které může být například tématické nebo týdenní. 48

49 7.4 e learning v prostředí IS MU Příkladem jiného LMS, který ale není dostupný jako open source, je Informační systém Masarykovy univerzity (IS MU), který obsahuje e learningové funkce. E learning na Masarykově univerzitě má dlouholetou tradici a v současné době se těší stále větší oblibě a velkému zájmu jak ze strany studentů tak i učitelů Výhody e learningu v rámci IS MU E learning na MU v sobě spojuje hned několik předností: Studenti a učitelé se pohybují ve známém prostředí IS MU. Snadná dostupnost souvisejících informací zvyšujících komfort e learningu: Kontakty na vyučující. Informace o předmětu. Prerekvizity předmětu. Diskusní fóra. Hodnocení, udělování bodů. Poznámkové bloky. Přihlašování na zkoušku. Sdílení kurzů. Velký přínos pro distanční a kombinovaná studia. Zvýšení informační gramotnosti. Student si sám volí kdy co studuje. Studium na libovolném počítači s požadovanými parametry. Standardní e learningový kurz v IS MU je realizován pomocí agendy interaktivní osnova, která představuje rozcestník, ze kterého student vstupuje do jednotlivých e learningových aktivit. Interaktivní osnovu si učitel může libovolně členit, neměl by však zapomenout na přehlednost osnovy, která je velice důležitá pro studenta. Interaktivní osnova v IS MU může například obsahovat odkazy na tyto agendy: 49

50 Odpovědník. Obsahuje otázky a umožňuje studentovi aktivně odpovídat. Systém automaticky ukládá a vyhodnocuje odpovědi. Skládá se ze dvou aplikací. Sady otázek zadání otázek. Popis odpovědníku kdo, kdy a za jakých podmínek jej smí zodpovídat, ze kterých Sad otázek se mají použít otázky. Diskusní fóra. Umožňují komunikaci mezi všemi účastníky e learningového kurzu. Studijní materiály. Slouží vyučujícím ke zveřejňování různých typů výukových materiálů. Odevzdávárna. Umožňuje studentům odevzdávat vypracované úkoly nebo seminární práce elektronickou cestou. Poskytovna. Umožňuje studentům vzájemné poskytování poznámek, textů a jiných zdrojů ke studiu Jednotlivé lekce e learningových kurzů v IS MU mohou dále obsahovat: Flashové animace. Videonahrávky. Audionahrávky. Jiné multimediální objekty. Standardní součástí e learningového kurzu bývá i testová část, kde jsou nabyté vědomosti prověřovány a může být hodnocena úspěšnost studenta. Testování probíhá v IS MU pomocí Odpovědníku, u kterého lze nastavit tyto příslušné parametry: Jaké má být pořadí otázek v rámci odpovědníku. Jaké má být pořadí odpovědí. Impilcitní počty bodů. Počet bodů nutných ke splnění. Zda se má celkové bodové hodnocení získané studentem vložit do poznámkového bloku. Zda a kdy zobrazit studentům správné odpovědi po jejich práci s odpovědníkem. Kdy lze s odpovědníkem pracovat. Kolik minut maximálně smí student odpovídat. Z jakých počítačů lze s odpovědníkem pracovat. Kdo smí s odpovědníkem pracovat. Velkým přínosem e learningu v IS MU je automatická kontrola testů s možností nastavení bodové hranice nutné, pro úspěšné splnění testu. Dále je možné nastavit 50

51 u testových Odpovědníků, aby se výsledná bodová hodnocení ukládala do poznámkového bloku. Poznámkové bloky jsou záznamové archy, které umožňují ke každému studentovi vložit vložit libovolnou poznámku dlouhou až 4000 znaků. Tyto bloky podporují průběžné hodnocení v semestru. Jsou li obsahem bloku čísla opatřená hvězdičkou (např. *23 * 1 *5.4), chápou je aplikace jako body, umí je automaticky sečíst, zobrazit statistiku a graf. Po zadání klasifikační škály dovedou navrhnout známky a přenést jej do aplikace pro hodnocení. [23] Příklady poznámek vkládaných do poznámkových bloků: Poznámky k odevzdaným pracím, písemkám, apod. Komentáře k vypracovaným zápočtovým příkladům. Bodování písemek a úloh Pro učitele, který využívá odpovědníky k testování studentů, jsou velice užitečné další dvě aplikace: Odpovědi U každého studenta se zobrazí datum a hodina otevření, uložení a prohlédnutí odpovědníku, počet bodů, odpovědi. Obtížnost Ukazuje koeficient úspěšnosti jednotlivých otázek v odpovědníku. Vypisuje kolikrát byla která odpověď použita. Obr. 7.3: Obtížnost otázky 51

52 8 Implementace kurzu Na základě výše provedené analýzy a po důkladném zvážení všech výhod a nevýhod výše zmiňovaných technologických forem e learningu a díky své praxi, kterou jsem získala jako e technička IS MU, jsem se rozhodla implemetnovat e learningový kurz v prostředí IS MU. Rozcestníkem celého kurzu je interaktivní osnova, která obsahuje přehledně zpracované jednotlivé kapitoly, které obsahově vychází z této diplomové práce. Interaktivní osnova splňuje některá typografická doporučení pro psaní webových stránek. Vzhledově se snaží podporovat současnou designovou koncepci e learningových kurzů v prostředí IS MU. 8.1 Design, typografická doporučení a ergonomie Dobře čitelný a přehledný e learningový kurz by měl splňovat jistá typografická doporučení a ergonomické zásady. Ve svém kurzu se tedy snažím některé tyto obecné zásady aplikovat. Pro lepší čitelnost textu jsem v kurzu použila bezpatkové písmo tmavě barvy na barevně světlém podkladu. V kurzu jsem také využila možnosti kaskádových stylů (viz. příloha), kterými jsem docílila přehledného členění textu. Pro větší čitelnost textu používám různé velikosti písma a snažím se o přiměřené zvýraznění textu díky rámování. K větší míře přehlednosti a čitelnosti textu napomáhají ikony. Přehled ikon: Ikona Význam Shrnutí Odpovědník Důležitá pasáž v textu Literatura Studijní cíle Otázky k zamyšlení Barevná kombinace kurzu je volena vzhledem k tématu kurzu a je také brán ohled na barevné pozadí IS MU. Orientaci v kurzu usnadňuje navigační lišta v pravé 52

53 části obrazovky. V levé části obrazovky se nachází navigační lišta, která urychluje práci v IS MU. Samotný text kurzu je tedy psán v bloku mezi těmito dvěma navigačními lištami. Obr. 8.1: Náhled obrazovky kurzu 8.2 Interaktivní osnova a odpovědníky Jak již bylo napsáno výše, interaktivní osnova slouží jako rozcestník celého kurzu. Osnova je doplněna o interaktivní prvky v podobě Odpovědníků, které oživují celý text. Odpovědníky, které jsou vždy umístěny na konci každé kapitoly, plní opakovací funkci. Díky těmto Odpovědníkům si může student otestovat své znalosti z jednotlivých kapitol. Odpovědníky mají nastaveny tyto parametry: 53