Absolventské práce žáků ZŠ jako nástroj hodnocení ICT dovedností

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Absolventské práce žáků ZŠ jako nástroj hodnocení ICT dovedností"

Transkript

1 Základní škola Kovářov, okres Písek Absolventské práce žáků ZŠ jako nástroj hodnocení ICT dovedností Absolventská práce Mgr. Libor Mandovec 9. třída školní rok

2 Obsah Úvod Teoretická část ICT dovednosti žáka ZŠ a jejich hodnocení Pojmosloví Informační společnost Informační gramotnost ICT gramotnost Výstupy RVP ZV v oblasti ICT dovedností Charakteristika a cílové zaměření vzdělávací oblasti ICT Očekávané výstupy vzdělávacího oboru ICT Srovnání se zahraničním konceptem Evaluace ICT dovedností žáků Hodnocení dovedností žáků Hodnocení ICT dovedností Navrhované standardy možnost komplexní práce jako výstupu... 9 Praktická část Absolventské práce a jejich organizace Charakteristika výzkumu Fenomén absolventských prací na ZŠ Cíle absolventských prací Organizace absolventských prací Témata absolventských prací Role ICT při realizaci absolventských prací ICT požadavky na tvorbu absolventských prací Použití ICT při tvorbě a prezentaci práce Typografické požadavky Citace a využívání zdrojů ICT podpora k realizaci absolventských prací Technické vybavení školy Informační systém Role ICT koordinátora/metodika Komparace výstupů RVP ZV a absolventských prací Kritéria hodnocení absolventských prací Naplňování kurikula prostřednictvím absolventských prací Desatero pro realizaci absolventských prací Závěr Seznam použitých zdrojů Přílohy

3 Úvod V současné době se české školství stále intenzivněji zabývá otázkou, zda a jakým způsobem lze hodnotit, měřit a srovnávat výkony žáků. Na úrovni základní školy je pilotováno Českou školní inspekcí centrální testování žáků pátých a devátých tříd, k připomínkování dává ministerstvo školství návrhy na standardy pro všechny vzdělávací obory, rozbíhá se nové kolo revizí rámcového vzdělávacího programu Stále hlasitěji však zaznívají také kritické hlasy ke snaze centrálním způsobem přesně nadefinovat, co přesně má každý žák umět, znát, ovládat a používat. Jde vlastně o určitou obranu školské reformy, která byla koncipována se záměrem stanovit minimální základ v oblasti dovedností a očekávaných výstupů a nechat školám autonomní prostor pro volbu strategií za účelem dosažení vzdělávacích cílů. Stranou tohoto sporu o definování a zjišťování kvality vzdělávání nestojí ani oblast informačních a komunikačních technologií. Ty byly použity v roli technologického nástroje pro projekt NIQES, v rámci něhož tak vznikl zajímavý software pro školní testování. Na druhé straně je oblast ICT vnímána jako ta, která by plánovanou konkretizací výstupů spíše utrpěla. Informační a komunikační technologie představují totiž ze své podstaty platformu variabilní, otevřenou a především neustále se vyvíjející. Její hlavní těžiště proto spočívá v dovednostech a v aplikování, nikoli ve znalostech a vymezeném okruhu poznatků, které lze objektivně a centrálně testovat. Pro zjišťování a hodnocení dovedností žáků v oblasti ICT se přísná standardizace a univerzální testovatelnost nezdá být vhodná. Otázkou tedy je, zda existují i jiné způsoby, které by umožňovaly úroveň žákových kompetencí ověřit a zhodnotit. Možnou cestu představuje aktivita označovaná nejčastěji termínem absolventské práce žáků deváté třídy. Jejím obsahem je tvorba a prezentace obsáhlejší práce spojená s její obhajobou. Cílem této práce bude analyzovat současnou podobu absolventských prací na vybraných školách a pokusit se tak zformulovat základní charakteristiku tohoto zajímavého fenoménu. Na základě zjištěných údajů budou porovnány v oblasti informačních a komunikačních technologií požadované výstupy závazného kurikulárního dokumentu a výstupy v rámci absolventských prací. Vzhledem k vlastní zkušenosti s realizací absolventských prací by mělo dojít v rámci této práce také k zformulování jednoduché metodiky, která může sloužit všem, kteří o této aktivitě uvažují nebo ji chtějí uvést do praxe. 3

4 Teoretická část 1. ICT dovednosti žáka ZŠ a jejich hodnocení 1.1 Pojmosloví Informační společnost Poprvé se lze s pojmem informační společnost setkat v Norově-Mincově zprávě francouzské vlády v roce 1975, přičemž v tehdejším dobovém kontextu šlo o uchopení národní technologické suverenity v souvislosti s oblastí telekomunikací a elektronizace státní správy (Zlatuška, 1998). Informační společnost je založena na významném využívání informací jakožto specifické hodnoty v rámci postmoderního světa. Toto využívání informací zahrnuje jejich vyhledávání, zpracovávání, uchovávání a přenos a stává se svébytnou aktivitou, která výrazně ovlivňuje či dokonce spoluvytváří ekonomickou a společenskou tvář společnosti. Informační společnost je opřena o technologickou základnu v podobě informačních a komunikačních technologií (ICT), které zasahují téměř do všech oblastí lidského života. Přirovnání k nové průmyslové revoluci je zcela na místě, neboť s pomocí ICT je v informační společnosti realizována výroba, spotřeba, kultura, využití volného času i komunikace lidských vztahů. S tím souvisí i globální propojení v rámci prostoru a času, které stírá přirozené rozdíly mezi centrem a periférií, podstatným a banálním, individuálním a obecným Informační gramotnost V souvislosti s informační společností se vynořuje také termín informační gramotnost. I obsah tohoto pojmu je zcela symptomaticky určitým způsobem tvarován v průběhu času a v průběhu vývoje informačních technologií. A je nutné zmínit i to, že samotný termín nabývá různých podob a vytváří tím různé definice s většími či menšími přesahy setkat se lze nejen s informační gramotností, ale také například s ICT gramotností, digitální gramotností, počítačovou gramotností, nehledě na různé křížení a propojování těchto označení. Informační gramotnost lze například definovat jako pochopení role a moci informací, schopnost informace vyhledat a používat je při rozhodování, dále schopnost informace produkovat a zacházet s nimi za použití informačních technologií (Dombrovská, 2004). Jiná definice nám sděluje, že jde o jednu z vyšších forem základní gramotnosti a je to pojem zahrnující komplexní znalost a schopnost práce s informacemi. Počítačová a informační gramotnost je ve studii ICILS 2013 vymezena jako rozsáhlý soubor zobecnitelných a přenosných znalostí a dovedností, které lze využít k vyhledávání, vytváření, zpracovávání a sdílení informací za účelem fungování jedince doma, ve škole, na pracovišti a ve společnosti. Nakonec informační fenomén zvaný wikipedie nás trochu kostrbatě poučuje, že informační gramotností je znalost a uvědomění si, kdy a proč potřebujeme informace, kde je najít a jak je hodnotit, použít a jak je sdělovat etickým způsobem. 4

5 1.1.3 ICT gramotnost Termín ICT gramotnost označuje dovednosti, které zahrnují využívání informačních a komunikačních technologií. Ten je v různých definicích informační gramotnosti v některých případech již obsažen, ale pro potřeby vymezení kompetencí žáka v oblasti ICT se jeví jako svébytný. Překrývání obou termínů je nevyhnutelné v důsledku skutečnosti, že cílená práce s informacemi je v dnešní informační společnosti založena v mnohých ohledech právě na informačních a komunikačních technologiích. ICT gramotnost je tedy vnímána jako gramotnost v oblasti informačních a komunikačních technologií a zahrnuje soubor kompetencí, které člověk potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě (Růžičková, 2010). Jak autorka sděluje, jde tedy především o: praktické dovednosti a vědomosti, které jedinci umožňují s porozuměním a účinně používat jednotlivé ICT, schopnost s využitím ICT shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít informace, schopnost využít ICT v různých kontextech a k různým účelům na základě porozumění pojmům, konceptům, systémům a operacím z oblasti ICT, vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty, které vedou k zodpovědnému a bezpečnému využití ICT, schopnost přijímat nové podněty v oblasti ICT a kriticky je posuzovat, porozumění rychlému vývoji technologií, jejich významu pro osobní rozvoj a jejich vlivu na společnost. 1.2 Výstupy RVP ZV v oblasti ICT dovedností Charakteristika a cílové zaměření vzdělávací oblasti ICT Základním dokumentem, který konkrétně vymezuje obsahy a výstupy určitých stupňů vzdělání, je kurikulum v podobě rámcového vzdělávacího programu. V případě základní školy je to Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělání. V něm je vymezena samostatná vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie. V době svého vzniku bylo tak trochu novinkou obsah i samotné označení, neboť do této doby byla výuka ICT představována spíše pod pojmem Informatika a nově se také jednalo o samostatný a povinný předmět s danou minimální časovou dotací. V charakteristice této vzdělávací oblasti je hned v úvodu definována základní úroveň informační gramotnosti: získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě pracovat s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě (VÚP, 2007). V jistém smyslu lze hovořit o průniku výše uvedených definic informační gramotnosti a ICT gramotnosti. Při objasňování základního zaměření vzdělávací oblasti vzhledem k jeho využitelnosti v životě se v charakteristice hovoří o osvojení si ICT jakožto předpokladu úspěšného uplatnění na trhu práce, osobního i profesního rozvoje či samotného efektivního vzdělávání jedince. Mimochodem i zde je zmíněn termín informační společnost jako pojmenování současné reality. 5

6 Podstatné je nepochybně označení ICT dovedností jako těch, které jsou nadpředmětové a zasahují tak do všech vzdělávacích oblastí celého základního vzdělávání Očekávané výstupy vzdělávacího oboru ICT V rámci vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie jsou v RVP ZV vymezeny jednotlivé tematické okruhy a k nim přiřazeny očekávané výstupy a učivo pro jednotlivá období. Vzhledem k tomu, že tento obor má na 1. i na 2. stupni základní školy určenu povinnou dotaci jednu hodinu týdně na každém z těchto stupňů, není rozsah těchto výstupů příliš veliký. Jde o celkem tři tematické okruhy. První z nich má název Základy práce s počítačem a je zařazen pouze pro 1. stupeň. Fakticky jde o základní návyky a terminologii při užívání ICT, které by si měl každý žák osvojit. Mezi konkrétní výstupy patří dovednosti žáka využívat základní standardní funkce počítače a jeho nejbližší periférie, respektovat pravidla bezpečné práce s hardware i software a poučeně postupovat v případě jejich závady a chránit data před poškozením, ztrátou a zneužitím. Učivo je v případě tohoto tematického okruhu celkem podrobně rozepsáno a uvádí základní pojmy, kterým by měli žáci rozumět a prakticky je při své práci s počítačem využít (např. pojem informace, funkce a popis počítače, operační systémy, formáty souborů údržba počítače atd.) Další dva tematické okruhy se již objevují na obou stupních základní školy. První je pojmenován Vyhledávání informací a komunikace a očekávané základní dovednosti v něm jsou opět uvedeny již na prvním stupni. Žák by si měl osvojit dovednost vyhledávat informace na portálech, v knihovnách a databázích, při vyhledávání informací na internetu by měl používat jednoduché a vhodné cesty a měl by ovládat komunikaci pomocí internetu či jiných zařízení ( , chat, telefonování). Žák na konci 2. stupně by pak měl vyjma těchto dovedností ještě zvládnout ověřování věrohodnosti informací a informačních zdrojů a posuzování jejich závažnosti a vzájemné návaznosti. Jinými slovy, nejen nalézt požadovanou informaci efektivním způsobem, ale také ji zhodnotit, posoudit a uvést do kontextu. Posledním tematickým okruhem je Zpracování a využití informací. Zde se naopak objevuje hlavní penzum očekávaných výstupů až na konci 2. stupně. Na konci prvního stupně má žák zvládnout pouze práci s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru (učivo uvádí jen základní funkce těchto editorů, a to bez bližší specifikace). Absolvent všech ročníků základní školy k těmto dovednostem přidává práci s tabulkovými editory a využívání vhodných aplikací. Mezi výstupy vyššího řádu při zpracovávání informací lze řadit další očekávané kompetence: uplatňování základních estetických a typografických pravidel, práce v souladu se zákony o duševním vlastnictví, prezentace informací v textové, grafické a multimediální formě či používání informací z různých informačních zdrojů, včetně vyhodnocování vztahů mezi údaji. V učivu se tak objevuje problematika copyrightu, počítačové grafiky, webových stránek, multimédií apod Srovnání se zahraničním konceptem Zdali je rozsah a obsah požadovaných dovedností uvedených v RVP ZV dostatečný či vhodný, není předmětem této práce. Ačkoli je jasné, že i když jsou v duchu filosofie informační společnosti očekávané výstupy správně ne-konkrétní (absentují jasně určené technologie, programy či algoritmy), budou se zcela jistě v průběhu času 6

7 proměňovat. Pro prozkoumání problematiky v nastaveném směru je však vhodné provést srovnání s obdobným výčtem očekávaných kompetencí v jiné zemi. Z tohoto pohledu se zemí ICT zaslíbenou může jevit Velká Británie 1. Ve Velké Británii došlo k tvorbě Národního kurikula pro ICT, jehož filosofií bylo neučit ICT dovednosti odděleně, specializovaně, ale na tématech a projektech v rámci stávajících předmětů. Jinými slovy, práci s informačními a komunikačními technologiemi se žáci neučí v předmětu informatika, ale v matematice, anglickém jazyce, historii či geografii. To předpokládalo dvě zásadní věci: masivní materiálně technickou podporu ICT a systematickou přípravu a podporu učitelů. Samotné kurikulum pro ICT obsahuje tři pilíře: hledání informací, rozvíjení a transformace informací a výměna informací. Zmiňovaná podpora v oblasti materiálního vybavení spočívala zvláště v nákupu interaktivních tabulí, nákupu počítačové a digitální techniky a tvorbě softwaru pro potřeby jednotlivých předmětů. V současnosti lze nalézt interaktivní tabuli prakticky v každé učebně, většinou v kombinaci s několika pracovními stanicemi pro žáky či netbooky. Situace tak trochu známá z realizace projektu EU peníze školám, v rámci něhož se mnohé školy vybavily ICT technologiemi třeba i nad rámec smysluplného využití. Způsob naplňování národního kurikula v oblasti ICT závisí ve Velké Británii na rozhodnutí konkrétní školy jaká témata a zdroje si k tomuto účelu vybere. Organizace BECTA, jejímž cílem je zkvalitnění školství prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (zkvalitnění výuky, zvýšení příležitostí a podpora speciálních potřeb žáků, využití ICT při plánování, administrativě, monitorování a hodnocení), formulovala čtyři základní fáze ICT dovedností žáka, které lze srovnávat s našimi očekávanými výstupy. 1.3 Evaluace ICT dovedností žáků Hodnocení dovedností žáků Mohlo by se zdát, že pokud lze formulovat očekávaný výstup určité dovednosti žáka, je také snadné ověřit a zhodnotit míru osvojení této dovednosti. Při bližším zkoumání to tak jasné a jednoduché není. Většinová praxe na základních školách je zaměřena na ověřování a hodnocení znalostí a postupů při aplikaci určitého vzorce, modelu či návodu. Hodnocení klíčových kompetencí, které se staly novinkou při zavedení rámcového vzdělávacího programu, je věcí, která si své místo v oblasti evaluace vzdělávacích výsledků teprve hledá. Podobně je tomu s hodnocením různých gramotností, které se stávají uzlovými body vzdělávání a které v sobě nadřazeně obsahují celé soubory dovedností, které by měl žák ovládat. Mezi běžné postupy, na základě nichž probíhá hodnocení vzdělávacích výsledků žáků, a tudíž i analýza míry naplňování očekávaných výstupů, patří ústní zkoušení, písemné práce různého rozsahu, didaktické testy či zadávání úkolů, referátů a cvičení. Hodnoceny jsou dále specifické výstupy žákovy práce, jakými jsou například výsledek laboratorní práce, prezentace, technický, výtvarný či grafický výtvor. K evaluaci samozřejmě pedagog využívá také metody pozorování, diskuse, rozhovoru, brainstormingu a tak dále. Škála metod je široká a většina pedagogů dokáže její 1 Koncepci výuky ICT na základní škole měl autor této práce možnost na základě studijního pobytu poznat zblízka. Před deseti lety byla standardem ve školách Velké Británie jedna odborná počítačová učebna, popřípadě jedna mobilní učebna s notebooky. Obojí se však ukázalo z hlediska intenzivní implementace ICT problematické nutnost stálého stěhování se, nemožnost využití v potřebnou dobu, technická podpora pro měnící se uživatele apod. 7

8 širokou paletu efektivně využívat, otázkou (která v současnosti hýbe vlastně českým školstvím) je, do jaké míry lze použití evaluačních nástrojů standardizovat. Jinými slovy, jak dalece je možné učinit způsob evaluace univerzálním právě s ohledem na hodnocení kompetencí či gramotností, kde jde o naplňování vyšších vzdělávacích cílů, než je tomu dle Bloomovy taxonomie v případě pouhé znalosti či porozumění Hodnocení ICT dovedností Hodnocení ICT dovedností žáků primárně probíhá v hodinách vzdělávacího předmětu Informační a komunikační technologie (informatika). Nejčastěji jde o různé úkoly a činnosti, které jednotliví žáci plní v rámci daného učiva. Příklady zadání jsou většinou naprosto konkrétní: Napište větu a označte ji stylem Nadpis 1, Nastavte šířku buněk tak, aby se všechny údaje správně zobrazovaly, Otevřete textový dokument a zobrazte neviditelné znaky (Vaníček, 2005). Vzhledem k tomu, že samotné učivo uvedené v RVP ZV není pro žáky takzvaně povinné, ale pouze doporučující či ilustrativní, je na každé jednotlivé škole a jejím ŠVP, potažmo na každém vyučujícím, jaké konkrétní znalosti a dovednosti v určitém tematickém celku budou vyučovány a vyžadovány. Hlavním cílovým požadavkem je informační gramotnost (nejen) na základě informačních komunikačních technologií. Je zřejmé, že zjišťovat osvojení této univerzální gramotnosti bez ohledu na specifické znalosti konkrétních funkcí či programů, je do značné míry problematické. Odpovídá tomu i konstatování týmu vedeného Ondřejem Neumajerem v práci Testování ICT dovedností v ČR vybrané projekty a koncepty: V současnosti nedisponuje Česká republika daty, která by kvalitně a v dostatečném rozsahu vypovídala o dovednostech žáků v práci s informačními a komunikačními technologiemi (Neumajer, 2012). Cílené šetření, které by zjišťovalo míru ICT dovedností českých žáků, fakticky až na jednu výjimku neproběhlo. Česko se nezapojilo ani do testování elektronické čtenářské gramotnosti PISA v roce Nadějným se z tohoto pohledu jeví projekt ICILS 2013, jehož cílem je mezinárodní srovnávání počítačové a informační gramotnosti v účastnických zemích. Vzhledem k tomu, že letošní rok bude teprve testování probíhat a až v příštím roce bude vyhotovena závěrečná zpráva, nelze zatím činit žádné závěry ani ohledně výsledků, ani o obsahu testování. Známo je například to, že testovací moduly budou obsahovat tři druhy úloh úlohy s výběrem odpovědi nebo úlohy s tvorbou odpovědi na základě reálné situace, úlohy v simulovaném softwarovém prostředí a úlohy autentického charakteru. V současnosti jediný projekt (pomineme-li neškolní koncept ECDL, který se zaměřuje na počítačovou gramotnost) umožňující evaluaci ICT dovedností žáků základních školy, je testování GEPARD komerční společnosti SCIO. Díky tomu, že jde o projekt financovaný z evropských fondů, je pro školy v současnosti zcela zdarma. GEPARD představuje srovnávací testování informační gramotnosti žáků na konci obou stupňů základní školy v páté a deváté třídě. V testech jsou sledovány dovednosti a schopnosti pracovat s informacemi v těchto oblastech: Vyhledávání informací Hodnocení informací Zpracování a interpretace informací Komunikace, sdílení a prezentace informací Bezpečnost a etika práce s informacemi. 8

9 Pokud srovnáme tyto oblasti s výše vymezeným termínem informační gramotnosti nebo i s cílovým zaměřením předmětu Informační a komunikační technologie v RVP ZV, je zřejmé, že GEPARD se snaží postihnout většinu důležitých kompetencí 2. Jednotlivá témata nejsou rozložena zcela rovnoměrně z důvodu nesrovnatelné důležitosti, mezi ta hlavní patří podle tvůrců testu Hodnocení informací a Zpracování a interpretace (dohromady téměř 60 % úloh). Obsahově úlohy zkoumají dovednosti napříč všemi předměty základní školy a tematicky se snaží odpovídat zájmům cílové věkové kategorie. Zajímavý je použitý koncept počítačového adaptivního testování, v rámci něhož počítač předkládá každému žákovi jedinečnou verzi testu, při níž je výběr další úlohy řízen správností odpovědi na předchozí úlohu. Test se tak dle tvůrců přizpůsobuje skutečným dovednostem žáka a zvyšuje svou relevanci a validitu. Pokud jde o výsledky, úroveň informační gramotnosti je vyjádřena zařazením do jedné z pěti kategorií podle dosažené úrovně dovedností: INFOzačátečník, INFOprůzkumník, INFOuživatel, INFOznalec, INFOprofík (Scio, 2011). Vlastní úlohy jsou variabilní co do formy (uzavřené s nabídkou odpovědí, seřazovací, přiřazovací, krátké otevřené, výběrové doplňovací, často vycházejí nějaké informační ukázky text, graf, poslech, video). V zadání se objevují zadání typu: Jaký řetězec bude nejvhodnější pro rychlé vyhledání informací na popsané téma, Urči u webových stránek zvýšené nebezpečí záměrného uvádění nepřesných či nepravdivých informací nebo Urči, které z témat je obsahově nejširší Navrhované standardy možnost komplexní práce jako výstupu Zcela čerstvou novinkou v hodnocení ICT dovedností žáků jsou navrhované standardy pro základní vzdělávání, které vymezují také vzdělávací obor Informační a komunikační technologie. Jejich obsahem je konkretizace očekávaných výstupů v podobě indikátorů a ilustrativních úloh majících za cíl návodně instruovat učitele a žáky, jakým způsobem lze daný výstup ověřit, a tudíž na základě čeho jej lze hodnotit. Verze, která byla pro tuto práci k dispozici, pochází z 30. dubna 2013 a je pouze pracovní a navržená k připomínkování. Samotné indikátory představují vlastně podrobněji formulované výstupy, které požadované dovednosti a znalosti žáka konkretizují na jednotlivých činnostech. Pro ilustraci: Výstup Žák pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru je konkretizován v indikátorech (Brdička a kol, 2013): žák otevře textový nebo grafický dokument žák napíše/přepíše do textového editoru jednoduchý text členěný do odstavců a pomocí formátování upraví nadpisy v textu žák uspořádá informace do připravené tabulky žák vloží do textového dokumentu ilustrační obrázek a upraví jeho rozměry žák vytvoří s využitím grafických editorů jednoduchý bitmapový nebo vektorový obrázek žák ořízne, otočí a upraví rozměry digitální fotografie. Formulace jsou přesné a návodné, vypadají téměř jako již samotné zadání úlohy. Ta ilustrativní následuje za výčtem indikátorů a autoři v tomto případě neváhali uvést úlohu, jejíž zadání tvoří několik odstavců. 2 Testování GEPARD se zúčastnila v loňském roce také Základní škola Kovářov, přičemž reakce žáků a úroveň získaných výstupů z testování lze hodnotit spíše pozitivně. Žáci získávají individuální zprávu s hodnocením odpovídajícím jejich věku a škola obdržela souhrnnou zprávu, která obsahovala určité srovnání s průměrnými výsledky jiných škol. 9

10 V této souvislosti si nelze nevšimnout jedné důležité věci, která je patrná zvláště u standardů pro druhý stupeň. Ilustrativní úlohy, které mají za cíl pomoci učitelům s tím, aby se zbavili pochyb, jak to vlastně autor výstupu či indikátoru zamýšlel, a které poskytují jednoznačný návod pro zadávání úkolů a tudíž i k získávání podkladů pro evaluaci žákovy práce, mají prvky komplexní práce. Tematický okruh Zpracování a využití informací pro 2. stupeň obsahuje pět očekávaných výstupů a všechny ilustrativní úlohy se vážou k jednomu tématu Vybrané státy EU. U prvního výstupu jde o tvorbu vícestránkového dokumentu s danou strukturou, informačním obsahem a doplňky, v případě druhého výstupu je úkolem zhodnotit typografii a estetiku u vytvořených vícestránkových dokumentů. Třetí výstup je doplněn o ilustrativní úlohu, která vyžaduje doplnění vytvořeného dokumentu volně šiřitelným obrázkem, u čtvrtého výstupu má žák v ilustrativní úloze srovnávat různé zdroje k tématu jako podklad k ilustrativní úloze pátého výstupu tvorbě prezentace a její realizaci. Zdá se tedy, že sami autoři kurikulárních dokumentů přicházejí s návrhem pracovat s úlohami většího rozsahu a procvičovat a ověřovat žákovské dovednosti na komplexních pracích. To už je jen krůček od realizace aktivit, mezi které jednoznačně patří i tvorba a obhajoba absolventských prací žáků 9. třídy. 10

11 Praktická část 2. Absolventské práce a jejich organizace 2.1 Charakteristika výzkumu Cílem výzkumu obsaženého v této práci bylo získat a analyzovat podstatné informace o organizaci a realizaci aktivity s názvem absolventské práce žáků základní školy. Jako výzkumných nástrojů bylo použito dotazníku a srovnávací analýzy dokumentů vybraných škol, které tuto aktivitu realizují. Jednotlivé školy byly vybrány na základě vyhledání na internetu, přičemž do vyhledávače byly zadány klíčová slova absolventské práce ZŠ. Vlastní výběr čtrnácti škol vycházel z pořadí, ve kterém byly vyhledávačem nabídnuty, a ze skutečnosti, zda webové stránky těchto škol obsahují pokyny či pravidla pro organizaci a vypracování těchto prací. Poslední školou z analyzované patnáctky škol je autorova domovská ZŠ Kovářov. Druhým zdrojem informací byl dotazník, který vyplňovaly školy na základě ového oslovení prostřednictvím funkce Formulář v Google dokumentech. Dotazník obsahoval celkem osm otázek. Část z nich byla uzavřená a obsahovala pouze jednu možnost odpovědi, některé z nich umožňovaly i doplnění vlastní odpovědi, popřípadě mohli respondenti označit několik možností. V rámci výzkumu byly zjištěny požadované informace o těchto školách: 2. ZŠ Propojení, Sedlčany 22. Základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49 Masarykova základní škola, Praha 9 Újezd nad Lesy, Polesná 1690 Základní škola a Mateřská škola Kladno, Vodárenská 2115 Základní škola a Mateřská škola Liberec, Barvířská 38/6 Základní škola Český Krumlov, Za Nádražím 222 Základní škola Kovářov, okres Písek Základní škola, Mendelova, Karviná Hranice Základní škola Odolena Voda Základní škola Okříšky Základní škola Pelhřimov, Osvobození 1881 Základní škola Plaňany, okres Kolín Základní škola, Praha 4, Mikulova 1594 Základní škola T. G. Masaryka Chroustovice, okres Chrudim Základní škola Vrané nad Vltavou 2.2 Fenomén absolventských prací na ZŠ Absolventské práce, které jsou realizovány na mnohých základních školách po celé České republice, představují zajímavý fenomén. Nejsou nijak v povinných kurikulárních dokumentech obsaženy, jejich status není žádným způsobem legislativně vymezen, a přesto jsou školami organizovány. Nabízí se tedy otázka, co 11

12 vede tyto školy k potřebě tento svébytný projekt mnohdy již dlouhodobě uskutečňovat. Název absolventské práce je jedním (ale také zřejmě nejfrekventovanějším) z mnoha označení školní aktivity, při níž žáci devátého ročníku tvoří a v rámci obhajoby prezentují vlastní práci většího rozsahu, než běžně doposud ve škole vytvářeli. Můžeme se také setkat s názvy jako například ročníkové práce, tematické práce či malá maturita, ovšem jejich výše vymezená podstata je obdobná. Jak dlouho realizujete na Vaší škole absolventské práce? 13% 7% 33% 10 a více let 9-5 let 47% 4-2 roky 1 rok Graf č. 1 Délka realizace absolventských prací na školách Která škola přišla u nás jako první s touto aktivitou, je zřejmě již nedohledatelné, faktem je, že v posledním desetiletí počet škol organizujících absolventské práce narůstá. Mezi hlavní důvody tohoto jevu lze řadit kurikulární reformu, která klade důraz na žákovské dovednosti namísto jednotlivých znalostí, a výuka či evaluace kompetencí při tvorbě těchto prací tento obrat deklaruje. Dalším motivem je nepochybně vliv soudobé společnosti jakožto společnosti informační, který se promítá i do praxe škol. Významnou roli jistě sehrává i stávající situace ve školství, jež podněcuje školy normativním finančním imperativem k aktivitám, které více či méně zkvalitňují jejich vzdělávací činnost. Dotazníkové šetření uvedená tvrzení potvrzuje. Na dotaz, jak dlouho absolventské práce na své škole organizují, odpověděla téměř polovina respondentů, že dva až čtyři roky. Druhá nejpočetnější skupina uvedla, že pět až devět. Nárůst je tedy zjevný právě po zavedení školních vzdělávacích programů, které školám umožnily v rámci reformy realizovat mnohé vzdělávací aktivity dle své profilace a vlastních autonomních cílů. Do jaké míry je zavádění absolventských prací otázkou módy či benchmarkingem podníceným zvyšováním konkurenceschopnosti školy, je otázkou přesahující cíle této práce. Pokud jde o iniciátory zavedení této aktivity do praxe škol, jednoznačně nejčastěji je to vedení školy ředitel nebo jeho zástupci. Trochu překvapivě je podíl pracovníků, kteří mají práci s ICT v náplni své funkce, celkem nízký. Tyto skutečnosti lze interpretovat jako významný vliv managementu jakožto hybatele inovací či rozsáhlejších projektů. Pracovníci školy, kteří jsou úkolováni množstvím aktivit a činností, tak s novými podněty rozšiřujícími jejich povinnosti příliš nepřicházejí. 12

13 Od koho vzešel impuls k realizaci absolventských prací? vedení školy (ředitel, zástupce) 10 8 ICT metodik / koordinátor učitel informatiky jiný učitel/ jiní učitelé rodiče Graf č. 2 Iniciátor realizace aktivity absolventské práce Cíle absolventských prací V dokumentech, prostřednictvím kterých školy stanovují rámec absolventských prací, lze vysledovat, že hlavní cíle jejich realizace jsou formulovány velmi podobně, v některých případech dokonce naprosto totožně. Jde o potvrzení předpokladu, že celý projekt absolventských prací se vyvíjel jako příklad dobré praxe, který se samovolně šířil po školách a byl přejímán a posléze upravován s ohledem na podmínky konkrétních škol. Cíle této aktivity byly však v začátcích vytvořeny vcelku jako univerzální. Nejčastěji se objevuje tvrzení, že žák, přesněji řečeno absolvent základní školy, by měl tvorbou a prezentací této práce prokázat následující schopnosti a dovednosti: dlouhodobější samostatná práce vyhledávání a zpracování informací integrace učiva více předmětů a nacházení souvislosti mezi jevy a poznatky napsání vlastního textu na dané téma grafické či výtvarné zpracování tématu kultivované vyjadřování v mateřském jazyce, příp. vyjádření v cizím jazyce praktická práce s PC - napsat a zpracovat text, vytvořit prezentaci prezentování práce za pomoci prezentační techniky. Z hlediska tématu této práce jsou těmi nejpodstatnějšími dovednostmi schopnost vyhledávání a zpracování informací, schopnost grafického zpracování tématu, schopnost prezentovat svou práci za pomoci prezentační techniky a zvláště schopnost praktické práce s PC. Na základě analýzy zdůvodňování smyslu tvorby absolventských prací lze rozlišit dvě do jisté míry protichůdné teze. První z nich je předpoklad, že absolventské práce mají za úkol ověřit či hodnotit žákovy schopnosti a dovednosti, druhou je záměr, který chápe tyto práce jako svébytnou vzdělávací aktivitu, jejímž cílem je naučit žáky novým dovednostem a schopnostem. Na jedné straně tedy evaluace již naučeného, na straně druhé výuka novému. Je na místě se proto ptát, zda je hlavním cílem jakási syntéza a propojení znalostí a dovedností získaných během dosavadní školní 13

14 docházky, nebo spíše osvojení nových kompetencí. Lze doložit, že u těch škol, které deklarují hlavní cíl prací jako novou zkušenost, je tato aktivita vymezována jako jakási příprava na další studium, časově je rozvrhována na druhé pololetí jakožto náplň práce žáků již přijatých na střední školy a prostor k vypracování je dáván žákům v rámci samotného vyučování. Na druhé straně školy, které pojímají práce jako specifickou evaluaci výstupů žáka, častěji uvádějí v organizačních pokynech požadavek na tvorbu práce mimo vlastní výuku a rozvrhují ji na většinu celého školního roku. Z realizovaného dotazníkového šetření vyplývá, že oba výše odlišené cíle jsou těmi opravdu nejvýznamnějšími, a i když je v oficiálních dokumentech kladen důraz na první, či druhý, ve skutečnosti je role absolventských prací vnímána oslovenými školami stejně zásadně v obou polohách ověřovací i edukační. Téměř všechny oslovené školy uvedly mezi třemi hlavními cíli zpětnou vazbu osvojení důležitých kompetencí žáky a výuku dovedností v oblasti práce s informacemi a ICT. Třetím nejčastěji hodnoceným cílem byla uváděna příležitost k osvojení dalších dovedností, než je práce s ICT, například v konkretizacích jako systematická práce, propojování různých schopností či prezentace žáka před ostatními. Jaké jsou hlavní cíle realizace absolventských prací? jiné: příležitost k osvojení různých důležitých dovedností výuka dovedností v oblasti práce s informacemi a ICT realizace určité oblasti RVP ZV, potažmo ŠVP příprava na další, vyšší úroveň studia zpětná vazba osvojení důležitých kompetencí žáky prezentace výsledků vzdělávacího úsilí školy ověřování informační gramotnosti žáků 2 smysluplná náplň závěru studia žáků po přijetí na SŠ Souhlasné odpovědi uskutečnění ritualizovaného zakončení školní docházky Graf č. 3 Cíle absolventských prací deklarované školami Organizace absolventských prací Průběh organizace absolventských prací má většina škol vcelku podrobně popsán ve svých dokumentech obsahující pokyny. Většinou jsou uvedeny pokyny k výběru tématu, způsob zpracování vlastních prací včetně podrobných harmonogramů obsahujících konkrétní termíny aktivit či odevzdávání a také organizaci obhajoby práce spojené s její prezentací. Na začátku stojí vyhlášení a výběr témat absolventských prací jednotlivými žáky, i když této aktivitě pochopitelně předchází vymýšlení témat samotnými pedagogy. Od tohoto termínu se odvíjí rozvrh dalších činností a většina analyzovaných škol 14

15 počáteční výběr realizuje na podzimní měsíce školního roku (říjen, listopad). Ty školy, které vnímají tvorbu prací současně jako náplň práce žáků po přijímacích zkouškách na střední školy, vyhlášení témat nechávají až na druhé pololetí (v jednom případě dokonce až v závěru dubna). Odlišnosti lze najít také v pokynech pro tvorbu vlastní práce. Nejčastěji jsou pravidla vymezena tak, že žák zpracovává absolventskou práci především mimo vyučování a s vedoucími prací svou činnost konzultuje. Četnost konzultací se také různí někdy je stanovena minimálním počtem schůzek, jinde jsou určeny přesné termíny, lze se setkat i se školami, které pravidla pro konzultace nemají definována vůbec. V menšině jsou školy (z analyzovaného vzorku se jedná celkem o pět škol), které vlastní tvorbu práce chápou jako součást výuky a poskytují jí prostor v rámci vyučování. Ve dvou případech jde o školy, které pořádají jakési dny tvoření absolventských prací, které probíhají ve speciálním režimu (rozvrh, docházka, volba činností žáků dle potřeb apod.). Další dvě školy umožňují žákům v rámci volitelných předmětů či po dohodě s učiteli, kteří jsou vedoucími práce, pracovat na tvorbě přímo ve výuce. Pouze jedna škola zařadila tvorbu absolventské práce jako součást vzdělávacího předmětu Informační a komunikační technologie, při němž žáci osvojované dovednosti používají rovnou v praxi. Jednoznačně je vždy stanoven termín odevzdání práce, nejčastěji je umisťován do měsíce května. Některé školy určují také termín předložení vypracované elektronické prezentace, kterou bude žák používat u obhajoby své práce. Ty jsou ve všech školách z pochopitelných důvodů plánovány na poslední měsíc docházky žáků devátého ročníku červen. Tato poslední aktivita je někde nazývána obhajobou, někde spíše prezentací, pokyny k její organizaci však dokladují, že jde u všech škol o obojí. Většinou probíhá představení práce prostřednictvím elektronické prezentace na přes dataprojektor, součástí je dále hodnocení práce určenou komisí a dotazy na informace uvedené v práci či rozhovor o tématu. Hodnotící komise je nejčastěji složena ze členů pedagogického sboru a v jejím čele stojí ředitel školy. Zastoupení v ní má také většinou vedoucí práce, v některých případech třídní učitel či učitel stejného či příbuzného předmětu, který je stěžejní pro téma práce. Výjimečně je k členství v komisi přizván člověk, který není zaměstnancem školy - některé školy tuto roli po vzájemné dohodě přidělují například zástupci zřizovatele školy či rodičům. Obdobně menšinové se jeví také přizvání dalších hostů k samotné obhajobě. V některých případech jsou obhajobám přítomni také žáci z nižších ročníků, rodiče obhajujících žáků či veřejnost obecně. Na úplný závěr školy organizují ještě ritualizované vyhodnocování výsledků žákovy obhajoby. Většina škol tak činí ihned po skončení obhajob, výjimečně se toto finální završení celého projektu objevuje v jiných dnech, například spojené s absolventským plesem či slavnostním rautem. Absolventi, kteří práci vypracovali a obhájili, při této příležitosti dostávají často různé certifikáty, osvědčení nebo pamětní listy. V některých školách zavedli dokonce to, že hodnocení absolventské práce se objevuje na vysvědčení žáka v rámci kolonky Pochvaly a jiná ocenění. Ty nejlepší práce jsou výjimečně oceňovány také materiální odměnou. Dotazníkové šetření na analyzovaných školách ukázalo, že do užšího týmu, který má na starosti samotné organizování celé aktivity nebo jejích specifických částí, patří (samozřejmě kromě všech vedoucích prací v roli vyhlašovatelů témata a konzultantů), téměř vždy někdo z vedení školy ředitel nebo jeho zástupce. Na méně než polovině 15

16 škol se do této činnosti zapojuje také ICT koordinátor či metodik 3. Je zajímavé, že je to naprosto vždy v případech, kdy tuto funkci zastává učitel informatiky. Jak ilustruje graf, nezanedbatelnou roli sehrávají při organizaci také nepedagogičtí administrativní pracovníci. Jejich činnost se týká pomoci se zhotovováním výstupů (kroužková vazba apod.) Kdo se aktivně podílí na organizaci absolventských prací? 14 vedení školy ICT koordinátor / metodik učitel informatiky jiný učitel / jiní učitelé někdo jiný: administrativní pracovníci Graf č. 4 Pracovníci školy aktivní při organizaci vyjma vedoucích prací Témata absolventských prací Jak bylo již výše uvedeno, vyhlášením a výběrem témat projekt absolventských prací pro žáky začíná. Nejčastěji školy různá témata žákům předkládají k výběru. Počet nabídnutých témat se v různých školách liší. Minimem bývá dle dostupných informací zhruba osm témat, v jednom případě jich škola nabízí pro jeden školní rok dokonce padesát dva. Počet vyhlášených témat souvisí s pravidly pro obsazení témat žáky. Zpravidla je pokynem omezen počet žáků, kteří si mohou vybrat stejné téma. Často jsou uváděni maximálně dva žáci. Mezi důvody pro toto omezení patří zřejmě snaha o to, aby jednotlivé práce nebyly ve skutečnosti dílem kolektivním. Jiným motivem je kýžená rozmanitost témat při obhajobách, které se pak nestávají monotónním opakováním stejných myšlenek a informací. Další důvod může být ryze pragmatický, totiž omezení množství konzultačních povinností pro jednoho učitele a jejich rozdělení mezi všechny pedagogy. V organizačních pravidlech bývá také již předem řešena situace, pokud by jedno téma chtěl zpracovávat větší počet žáků, než je uvedený limit. Jako řešení se objevuje nejvíce losování, v jednom případě je to rychlost zápisu k jednotlivým tématům. Nestandardně je v jednom případě také uvedena možnost užití domluvy s učitelem o překročení limitu zapsaných žáků. Naprostá většina škol dává žákům možnost přijít s návrhem vlastního tématu, které žák dobře zná nebo ho ve zvýšené míře zajímá. Podmínkou pak bývá odsouhlasení tohoto tématu v souvislosti s přidělením vedoucího práce. V tomto případě je po žácích požadována iniciativa návrhu, komunikace, zdůvodnění a domluvy, přičemž pedagogovi je dáno právo veta. Poněkud neobratně v této 3 Běžná praxe dokladuje spojování těchto dvou legislativně odlišených funkcí, proto je pro účely této práce uvádím jako jednu funkci. 16

17 souvislosti vyznívá v pokynech jedné ze škol požadavek na to, aby si žák vybral téma podle svého zájmu, aby souviselo s učivem školy a aby bylo pro školu obohacením. Některé školy určitou ritualizaci výběru témat ještě prohlubují. Příkladem jsou dokumenty, které slouží jako určitá přihláška či potvrzení a které žáci podepisují. Nápaditost a rozsah vyhlašovatelů témat jsou značné a dá se zajisté říci, že opravdu pokrývají téměř celý rozsah učiva základní školy. Rozpor lze v některých případech najít v tom, že ač škola zdůrazňuje jako cíl vypracování mezipředmětové či nadoborové práce, některé vyhlášené téma je velmi úzce profilové (např. Fylogeneze savců, Grafické editory, Vylodění v Normandii). Naopak zcela v souladu s cílem ověřit dovednost žáků vytvářet vlastní text či úvahu je snaha vymyslet takové téma, které umožňuje bez žádných obtíží tvorbu praktické části, při níž žák primárně informace pouze nepřejímá, ale sám je vytváří. Může jít o anketu, experiment, interview, komparaci, popis vlastní zkušenosti, analýzu pramenů či návrh vlastního řešení atd. Z tohoto pohledu jsou dobře zformulovaná témata jako například Cyklistika a cyklotrasy našeho regionu, Povolání mých rodičů, Historická událost očima pamětníků, Faktor strachu aneb Proč a čeho se bojíme. Některé školy se správnou formulaci tématu snaží podpořit pokyny pro výběr tématu, který je určen učitelům. Mezi charakteristiky takového tématu řadí atraktivnost pro žáky, rozšíření rámce základního učiva, přesahu předmětu a možnost vlastního vkladu žáka. Učitelé své nabízené téma musí zpracovat do jednoduché osnovy, která nabízí žákům možná podtémata a zaručuje, že téma poskytuje prostor pro teoretickou i praktickou část a že pro ni existují vhodné zdroje informací. 17

18 3. Role ICT při realizaci absolventských prací 3.1 ICT požadavky na tvorbu absolventských prací Všechny dokumenty k tvorbě a obhajobě absolventských prací obsahují také jasně formulované požadavky na jejich podobu. Většinou je žákům doporučen či specifikován obsah práce v podobě nároků, které by měla práce splňovat. Nejčastěji školy sestavují určitou osnovu, která přesně určuje, co a v jakém pořadí se v práci má objevit. Ve většině analyzovaných škol tak mají žáci za úkol vytvořit titulní stranu, obsah, úvod, vlastní práci (často s doporučeným číslováním kapitol), závěr a seznam použitých zdrojů. V některých případech nechybí ani pokyn k vypracování anotace k práci (někdy i cizojazyčně), sepsání prohlášení o autorství či doložení příloh. Pokud jde o míru opravdu vlastní tvorby oproti vyhledaným informacím, vzhledem ke skutečnosti, že jde o žáky základních škol, není většinou stanovena striktně. Vlastní výzkum v podobě anket, pozorování, měření apod. je často pouze doporučen s ohledem na samotné téma práce, v zadáních lze nalézt obecné doporučení, že práce má obsahovat vlastní úvahu, komentář či hodnotící soudy. Pouze v jednom případě byl nalezen požadavek na tvorbu samostatné praktické části zde je však její obsah podpořen náměty vedoucího práce. Pokud není předepsána přesně koncipovaná osnova, zadání obsahuje výčet, co by měla práce obsahovat. Jako příklad lze uvést požadavek na originální výtvarnou část, cizojazyčné shrnutí, tabulku či graf Použití ICT při tvorbě a prezentaci práce Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů tvorby absolventských prací je evaluace dovedností v oblasti práce s informační a komunikační technikou, je pochopitelné, že konkrétní nároky v této oblasti se řadí mezi zásadní požadavky. Zcela jasný a nikde nechybějící je požadavek zpracování práce na počítači. Konkrétně jsou požadovány výstupy v podobě textového dokumentu, případně prezentačního dokumentu. Spíše ojediněle je očekávaný výstup žákovy práce jednoznačně definován typem přípony (pdf, pptx). Nepřímo lze vyvodit požadavek na konkrétní textový editor prostřednictvím zadávaných šablon, které mají za cíl žákům pomoci s určitými částmi práce. Tyto šablony jsou totiž nejčastěji zadávány ve formátu.doc, a spíše výjimečně se setkáme s doplněním o šablony vytvořené ve volně šiřitelných programech typu OpenOffice. K tvorbě práce musí žák tedy prokázat schopnost práce s textovým editorem a většinou i s prezentačním programem. Na většině škol je požadována také schopnost práce s grafikou, ať již přímo prostřednictvím grafického programu, nebo nepřímo zadáním povinnosti zpracovat obrázky, grafy, tabulky či fotografie. Grafy a tabulky jsou žáci zpravidla učeni vytvářet v tabulkovém kalkulátoru, tudíž další dovednost potřebnou k tvorbě či prezentaci práce je možné dovodit i tímto způsobem. Požadavky na práci žáka s konkrétním hardware bývají vyjádřeny spíše implicitně. Kromě využití počítače či notebooku je předpokládána například také dovednost práce s tiskárnou práce musí být alespoň v jednom exempláři vytištěny. Dalším nepřímo formulovaným požadavkem bývá pokyn k odevzdávání práce prostřednictvím určitého média. Kompetenci pracovat s dalšími periferiemi či datovými nosiči tak žáci prokazují vypalováním na CD či odevzdáváním na flash disku. Jinou nepřímo nárokovanou dovedností je schopnost použít při obhajobě své práce prezentační techniku datový projektor nebo interaktivní tabuli. Tuto 18

19 dovednost si v některých školách žáci nacvičují ještě před samotnou obhajobou, samozřejmě pod vedením určeného pedagoga. Ojedinělý je požadavek na autorskou fotografii, z čehož pro žáka vyplývá zvládnout jako další technologii digitální fotoaparát Typografické požadavky Mezi významnou oblast požadavků na absolventskou práci patří požadavky typografické. Uvedená skutečnost plyne z podrobného rozsahu pokynů, které jsou v rámci typografie zadávány. Všechny školy bez výjimky specifikují podobu textové úpravy a udávají přesné parametry, které má po této stránce práce splňovat. Nejčastěji jde o druh písma, jeho velikost a barva, řádkování, zarovnání, odlišení nadpisů a vzdálenost od okrajů stránky. Jako další požadavky na formální podobu práce se v některých případech objevují pravidla pro číslování stránek, číslování kapitol, zvýrazňování částí textu, mezery před a za odstavci. Školy, které mají svou zadávací dokumentaci propracovanější, dávají žákům k dispozici různé šablony a vzorové dokumenty. Tyto si mohou žáci stahovat většinou přímo z webových stránek školy. Jejich rozsah se opět velmi různí. Některé školy nabízejí pouze naformátovaný titulní list s požadovanými údaji, jiné připravují pro žáky kompletní šablony s předepsanými listy, do nichž stačí pouze doplňovat obsah, od nadpisů až po seznam zdrojů. V těchto případech je otázkou, zda si žák tuto složku své práce osvojuje, či pouze doplňuje formulář. Z podrobného výčtu typografických požadavků lze usuzovat také na to, že jde v rámci výuky o dovednost ne příliš preferovanou či procvičovanou. Někdy jsou samostatně zdůrazňována dokonce i taková základní pravidla, jakými jsou například připojování interpunkčních znamének za slova bez mezer či přiléhání závorek ke slovům. Za zmínku stojí také občasné negativní formulování pravidel typu nepoužívejte modul WordArt. Pokud jde o konkrétní zadání, u naprosté většiny škol je požadovaným písmem obligátní administrativní písmo Times New Roman, velikost 12, řádkování 1,5, zarovnání do bloku. Nadpisy jsou vyžadovány tučným písmem velikosti 16, podnadpisy velikosti 14. Jen výjimečně je volba písma na žáku samotném, pouze s doporučením typu písma (např. standardní patkové jako Georgia nebo Palatino). Často jsou také uvedeny parametry okrajů textu standardní požadavek na 2,5 cm je někdy s ohledem na vazbu rozšířen u levého okraje textového sloupce na 3 cm. Většina škol také dle svých požadavků typograficky zpracovává své vlastní zadání, ale bohužel i zde lze nalézt některé typografické, a výjimečně i gramatické chyby. Některé školy připomínají žákům ve svých požadavcích základní pravidlo jednoty stylu, jiné přidávají i jakýsi samostatný manuál. Jako příklad mohu uvést jednostránkové shrnutí Základní typografická pravidla či powerpointový návod Jak na prezentace Citace a využívání zdrojů Až na malé výjimky analyzované dokumenty k absolventským pracím jednotlivých škol obsahují pokyny k citování použitých zdrojů. Rozsah těchto instrukcí se v rámci srovnávaných škol opět velmi liší. Většinou je požadována citace z minimálně dvou různých zdrojů, někdy je specifikována také jejich nutná variabilita například povinnost nečerpat informace pouze z internetu, ale také minimálně z jedné knihy či časopisu. Mezi další požadavky na citování patří nejčastěji pokyn nekopírovat či neopisovat doslovně, ale zjištěné 19

20 informace zapsat vlastními slovy. Výjimečně se lze setkat v zadáních s ještě konkrétnějšími pokyny typu všechny citace číslovat a uvádět seznamu zdrojů pod pořadovým číslem či doslovné citace označovat kurzívou. Standardně jsou v požadavcích uváděny příklady citací, které mají za cíl upřesnit obsah citace a způsob zápisu. Mezi takovéto konkrétní příklady citací patří nejčastěji příklady citace knih, časopisů a elektronických zdrojů (elektronický časopis, internet). Požadavky se opět různí. V případě knih od pouhého uvedení autora knihy a názvu až po standardizovanou citaci jako například: Autor. Název. Podnázev. Vydání. Nakladatelské údaje (místo a nakladatel), rok. Rozsah. Edice. Poznámky. ISBN. U elektronických zdrojů jsou někdy žáci upozorňováni, že nestačí uvést všeobecné označení internet, Google či Wikipedie, a minimálně musí uvádět celý odkaz na webovou stránku zkopírováním příkazového řádku. Příkladem podrobnější instrukce je následující vzorová citace: Autor. Název. Název časopisu. Druh nosiče. Vydání. Označení čísla. Datum aktualizace/revize. Datum citování. Dostupnost. Ve třech případech pokyny uvádí také odkaz na všeobecně známý a dostupný generátor citací 3.2 ICT podpora k realizaci absolventských prací Podpora tvorby a obhajoby prací z hlediska poskytnutých podmínek většinou přesně formulovaná není, ale z analyzovaných dokumentů ji lze vcelku hodnověrně vysuzovat. Tam, kde spočívá těžiště tvorby práce žáka v mimoškolní práci, je podpora školy značně omezená. Navzdory dnešnímu běžnému rozšíření ICT v domácnostech žáků se může vyskytnout případ, kdy žák toto předpokládané zázemí nemá, a je tudíž velkou měrou handicapován Technické vybavení školy Některé školy nabízejí žákům možnost využívat po dohodě s osloveným vyučujícím technické a materiální vybavení školy. Z hlediska místností školy jde většinou o počítačovou učebnu a školní knihovnu či informační centrum. Pokud jde o konkrétní prostředky, v pokynech jsou nabízeny nejčastěji počítače, notebooky, tiskárny či kopírky. Většinou automaticky se předpokládá možnost, respektive spíše povinnost, použít pro účely obhajoby práce prezentační techniku školy interaktivní tabuli, popřípadě projektor. Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.2.2, pouze jedna třetina škol ze zkoumaného vzorku umožňuje žákům pracovat na absolventské práci přímo ve výuce. Ve třech případech je vyučování přímo zacíleno na jejich tvorbu pod vedením vyučujících, ať už jde o několik dnů či průběžnou celoroční výuku. V těchto školách je tedy podpora z hlediska informačních a komunikačních technologií téměř stoprocentní, neboť žáci mají k dispozici v určeném čase veškerý důležitý hardware i software, u něhož je předpoklad naprosté shody s požadavky školy na parametry práce. Navíc zde existuje také přímá podpora kompetentní osoby Informační systém Otázka toho, jakým způsobem školy zajišťují v rámci absolventských prací tok informací a dat, byla součástí dotazníkového šetření. Cílem bylo zjistit, jaké informační systémy školy používají pro realizaci absolventských prací. Dotaz byl upřesněn tak, že jde mimo jiné o zadání, sběr výstupů, prezentace a archivace a respondenti mohli uvést všechny své používané způsoby. 20

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět informatika se

Více

5.4. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

5.4. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE 5.4. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Je realizována v předmětu Informatika. 5.4.1. Charakteristika vzdělávací oblasti Výuka informatiky umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět:: INFORMATIKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu informatika je časové vymezení dáno učebním plánem. V

Více

ZŠ a MŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠ a MŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.3. Informační a komunikační technologie Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast je realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Informatika. Informatika je zařazena do ŠVP jako povinný předmět

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Obor: 7941K/81, Gymnázium všeobecné ( osmileté ) Obor: 7941/41, Gymnázium všeobecné ( čtyřleté ) Učební osnovy pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium Vzdělávací

Více

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího předmětu praktika z informatiky je podle

Více

ABSOLVENTSKÉ PRÁCE ŽÁKŮ 9. ROČNÍKU

ABSOLVENTSKÉ PRÁCE ŽÁKŮ 9. ROČNÍKU Základní škola a mateřská škola Hranice, Šromotovo, příspěvková organizace Šromotovo nám. 177, Hranice 753 01 ABSOLVENTSKÉ PRÁCE ŽÁKŮ 9. ROČNÍKU INFORMACE ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 www.zssromotovo.cz ABSOLVENTSKÉ

Více

Informatika. Charakteristika vyučovacího předmětu. Cíle vzdělávací oblasti. Výchovné a vzdělávací strategie. Kompetence k učení

Informatika. Charakteristika vyučovacího předmětu. Cíle vzdělávací oblasti. Výchovné a vzdělávací strategie. Kompetence k učení Informatika Charakteristika vyučovacího předmětu Ve vyučovacím předmětu Informatika se realizují cíle vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie. Žák dosáhne základní úrovně informační gramotnosti

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU Předmět Předmět bude sloužit zejména k prohlubování zájmu žáků 9. tříd a rozvíjení dovedností týkajících se práce s textem, plnění

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ 171 Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace

Více

Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie Předmět je vyučován v 6. ročníku s časovou dotací jedné vyučovací hodiny týdně. Žákům umožňuje získat základní dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních

Více

Informační a komunikační technologie. Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie. Informační a komunikační technologie Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie 5. 6. ročník 1 hodina týdně počítačová

Více

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol Číslo klíčové aktivity Název klíčové aktivity IV/1 Individualizace výuky pro zvýšení efektivity rozvoje matematické gramotnosti

Více

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň 5.3.1. Informatika pro 2. stupeň Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu Seminář k odborné práci Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět je zařazen jako podpůrný předmět při zpracování odborné práce BOČ (Botičská odborná činnost). Studenti získají kompetence

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

I. Sekaniny1804 Informatika

I. Sekaniny1804 Informatika Informatika Charakteristika vyučovacího předmětu Ve vyučovacím předmětu Informatika se realizují cíle vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie. Žák dosáhne základní úrovně informační gramotnosti

Více

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ A) KURZY ZAMĚŘENÉ NA METODIKU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A E LEARNINGU. Metodika on line vzdělávání E learning v distančním vzdělávání B) KURZY ZAMĚŘENÉ NA PRAVIDLA VEDENÍ

Více

7.17 Pojetí vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie

7.17 Pojetí vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie 7.17 Pojetí vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Informační a komunikační technologie je vytvořen ze vzdělávacího oboru Informatika

Více

Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha, 23. 10. 2013

Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha, 23. 10. 2013 Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor Praha, 23. 10. 2013 OBSAH 1. Příprava a realizace mezinárodních výzkumů v počátečním vzdělávání a v oblasti celoživotního učení 2. Národní systém inspekčního

Více

Počítačová.grafika Digitální technologie

Počítačová.grafika Digitální technologie Počítačová.grafika Digitální technologie Charakteristika vyučovacích předmětů Volitelné předměty Počítačová grafika a Digitální technologie úzce navazují na povinný vyučovací předmět Informatika. Realizují

Více

V.3. Informační a komunikační technologie

V.3. Informační a komunikační technologie 1/6 V.3. Informační a komunikační technologie V.3. II 2. stupeň V.3. II. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět je zařazen v hodinové dotaci do ročníku. Žáci mohou být

Více

Příklad dobré praxe IV

Příklad dobré praxe IV Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Olga Gajdošíková

Více

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ INFORMATIKA Ing. Irena Martinovská Vyučovací předmět Informatika je zařazen samostatně ve 4. - 9. ročníku v hodinové dotaci 1 hodina týdně.

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Vzdělávací plán pro povinný předmět Informatika, určený ţákům s lehkým mentálním postiţením

Vzdělávací plán pro povinný předmět Informatika, určený ţákům s lehkým mentálním postiţením Vzdělávací plán pro povinný předmět Informatika, určený ţákům s lehkým mentálním postiţením Zpracovaný dle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání - přílohy upravující vzdělávání ţáků s

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) 1. Obsahové vymezení Hlavním cílem předmětu je umožnit všem žákům dosažení pokročilé úrovně informační gramotnosti získat dovednosti v ovládání výpočetní

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 MŠ ŠJ 388331127 388331418 IČO 47 258 365 E-mail: reditel@zshusinec.cz www.zshusinec.cz

Více

7.16 Pojetí vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie

7.16 Pojetí vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie 7.16 Pojetí vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Informační a komunikační technologie je vytvořen ze vzdělávacího oboru Informatika

Více

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Zvyšování kvality ve vzdělávání Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

Více

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti

Více

ABSOLVENTSKÉ PRÁCE ŽÁKŮ 9. ROČNÍKŮ - METODIKA

ABSOLVENTSKÉ PRÁCE ŽÁKŮ 9. ROČNÍKŮ - METODIKA ABSOLVENTSKÉ PRÁCE ŽÁKŮ 9. ROČNÍKŮ - METODIKA Absolventská práce (AP) je jednou z forem, jíž škola ověřuje některé dovednosti, schopnosti a znalosti žáka končícího základní vzdělávání. Cílem práce je nejen

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

S ICT ve výuce to umíme_dodávka dodatečného software

S ICT ve výuce to umíme_dodávka dodatečného software TECHNICKÉ PODMÍNKY NABÍDKY pro nabídku na veřejnou zakázku S ICT ve výuce to umíme_dodávka dodatečného software Druh zadávacího řízení: Otevřené nadlimitní řízení na dodávky dle 27 zákona č.137/2006 Sb.,

Více

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 136 VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 1 ÚVOD A KONTEXT Ačkoliv autoři Bílé knihy (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice 2001) v rámci

Více

Školení ICTK+ICTM. Studijní průvodce

Školení ICTK+ICTM. Studijní průvodce Školení ICTK+ICTM Studijní průvodce Radek Maca, Roman Úlovec Gymnázium Voděradská, Praha 10 Strašnice 008 Pracovní materiál Praha /8 Úvod Toto studium vychází ze standardu Standardy pro udělování akreditací

Více

Gymnázium Cheb brána na VŠ (čtyřletý vzdělávací program)

Gymnázium Cheb brána na VŠ (čtyřletý vzdělávací program) Gymnázium Cheb brána na VŠ (čtyřletý vzdělávací program) Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika a výpočetní technika čtyřletý cyklus Obsahové, časové a organizační vymezení Ve vyučovacím předmětu

Více

Práce s počítačem: 5. ročník

Práce s počítačem: 5. ročník 5.3 Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie 5.3.1 Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 5.3.1.1 Vyučovací předmět: Práce s počítačem Informatika Charakteristika vyučovacího

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Informační a výpočetní technika Ročník: 3. - 4. ročník (septima - oktáva) Tématická oblast DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE informatika hardware software

Více

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze.

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze. Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze. 5.2 Evaluační činnost Vlastní hodnocení školy (VHŠ) napomáhá ke zkvalitnění vzdělávání. Cílem je zhodnocení

Více

Příloha č. 2. Dotazník pro ředitele pro jazykovou gramotnost

Příloha č. 2. Dotazník pro ředitele pro jazykovou gramotnost Příloha č. 2 Základní údaje Kolik různých cizích jazyků ve Vaší škole v tomto školním roce reálně vyučujete? o 1 o 2 o 3 o více než 3 Z hlediska toho, kolik žáků do Vaší školy nastupuje, považujete Vaši

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: GRAFIKA NA PC (GRA Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 154 (5 hodin týdně) Platnost: 1. 9. 2009

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: ICT - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.3.2012 Plánovaný stav k 28.2.2014 1. řízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

POČÍTAČOVÉ PRAKTIKUM. 6. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

POČÍTAČOVÉ PRAKTIKUM. 6. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení 6. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Realizován v 6. až 9. ročníku po jedné hodině týdně. Obsahuje část vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Informační

Více

Modul 4 Nástroje pro sběr dat

Modul 4 Nástroje pro sběr dat Modul 4 Nástroje pro sběr dat Modul 4 seznamuje účastníky s hlavními postupy nového sledování informační gramotnosti a představuje základní přehled nově navržených nástrojů pro sledování podpory informační

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacíh předmětu Informatika Obsahem předmětu Informatika jsou informace, jejich vyhledávání prostřednictvím

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. INFORMATIKA 2.stupeň ZŠ

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. INFORMATIKA 2.stupeň ZŠ 178 Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE INFORMATIKA 2.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace

Více

Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie Předmět: Informatika Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávání v informační a komunikační technologii umožňuje žákům dosáhnout základní úrovně práce s počítačem

Více

1. Učební osnovy. 1.1. Informační a komunikační technologie. ŠVP - učební osnovy - Karlínské gymnázium, Praha 8, Pernerova 25

1. Učební osnovy. 1.1. Informační a komunikační technologie. ŠVP - učební osnovy - Karlínské gymnázium, Praha 8, Pernerova 25 1. Učební osnovy 1.1. Informační a komunikační technologie Charakteristika vzdělávací oblasti Oblast Informatika a informační a komunikační technologie (dále jen Informatika a ICT) na gymnáziu navazuje

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Benešov, Dukelská 1818. Dukelská 1818, 256 01 Benešov. Identifikátor školy: 600 041 956

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Benešov, Dukelská 1818. Dukelská 1818, 256 01 Benešov. Identifikátor školy: 600 041 956 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Benešov, Dukelská 1818 Dukelská 1818, 256 01 Benešov Identifikátor školy: 600 041 956 Termín konání inspekce: 15. červen 2006

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

IČO: 63788152, www.zskopernikova.cz PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OPVK IP oblasti podpory 1.4 Číslo prioritní osy: 7.

IČO: 63788152, www.zskopernikova.cz PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OPVK IP oblasti podpory 1.4 Číslo prioritní osy: 7. Základní škola s rozšířenou výukou výtvarné výchovy Teplice, Koperníkova 2592 IČO: 63788152, www.zskopernikova.cz PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Číslo operačního programu: Název operačního programu: CZ.1.07 OP Vzdělávání

Více

INFORMATIKA - ve znění změn platných od 1.9. 2013 (doplnění klíčových kompetencí)

INFORMATIKA - ve znění změn platných od 1.9. 2013 (doplnění klíčových kompetencí) INFORMATIKA - ve znění změn platných od 1.9. 2013 (doplnění klíčových kompetencí) Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Výuka směřuje k následujícím cílům: Vyučovací

Více

1. Učební osnovy. 1.1. Informatika a informační a komunikační technologie. ŠVP - učební osnovy - Karlínské gymnázium, Praha 8, Pernerova 25

1. Učební osnovy. 1.1. Informatika a informační a komunikační technologie. ŠVP - učební osnovy - Karlínské gymnázium, Praha 8, Pernerova 25 1. Učební osnovy 1.1. Informatika a informační a komunikační technologie Charakteristika vzdělávací oblasti Oblast Informatika a informační a komunikační technologie (dále jen Informatika a ICT) na gymnáziu

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení

Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení INFORMATIKA VOLITELNÝ PŘEDMĚT Informatika - ve znění změn platných od 1.9. 2013 (doplnění klíčových kompetencí) Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Informatika.

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Loket, okres Sokolov. T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket. Identifikátor školy: 600 073 041

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Loket, okres Sokolov. T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket. Identifikátor školy: 600 073 041 Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Loket, okres Sokolov T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket Identifikátor školy: 600 073 041 Termín konání inspekce: 20. 22. března

Více

Závazný předpis pro zpracování výsledků praktické maturitní zkoušky

Závazný předpis pro zpracování výsledků praktické maturitní zkoušky Závazný předpis pro zpracování výsledků praktické maturitní zkoušky Odevzdání práce Konečný termín:- 30 dnů před termínem praktické maturitní zkoušky. V písemné podobě bude práce odevzdána ve dvou exemplářích

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

5.4 INFORMATIKA 5.4.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

5.4 INFORMATIKA 5.4.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.4 INFORMATIKA 5.4.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Obsah vyučovacího předmětu Informatika je dán obsahem vzdělávací oblasti Informační a komunikační

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Č.j.: 29 096/2007-41 VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Dolanský Tomáš, Lhoták Jan, Hauser Radek

Dolanský Tomáš, Lhoták Jan, Hauser Radek Dolanský Tomáš, Lhoták Jan, Hauser Radek Kvalita ICT znalostí studentů v prvních ročnících VŠ (PF JČU) v porovnání s deklarovanými znalostmi dle RVP Znalosti v oblasti počítačové gramotnosti : na velmi

Více

Nabídka kurzů v rámci udržitelnosti

Nabídka kurzů v rámci udržitelnosti Nabídka kurzů v rámci udržitelnosti Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. nabízí v roce 2013 v rámci udržitelnosti projektů financovaných z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie:

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie: Vyučovací předmět: ZEMĚPISNÁ PRAKTIKA Učební osnovy 2. stupně 5.3.2. ná praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího

Více

INFORMATIKA (5. 7. ročník)

INFORMATIKA (5. 7. ročník) INFORMATIKA (5. 7. ročník) Charakteristika předmětu Obsahem vyučovacího předmětu Informatika je orientace v základních pojmech z oblasti informačních technologií, seznámení se základními součástmi výpočetní

Více

Od ledna 2015 budou zahájeny kurzy pro veřejnost. Termíny budou upřesněny podle počtu přihlášek.

Od ledna 2015 budou zahájeny kurzy pro veřejnost. Termíny budou upřesněny podle počtu přihlášek. NABÍDKA KURZŮ AKTUÁLNĚ Od ledna 2015 budou zahájeny kurzy pro veřejnost. Termíny budou upřesněny podle počtu přihlášek. Kontakt pro další informace a přihlášky: lukesova@spseplzen.cz VYHLÁŠKA 50 Školení

Více

Metodický manuál pro vypracování seminární práce

Metodický manuál pro vypracování seminární práce Metodický manuál pro vypracování seminární práce Liberec 2008 Obsah: 1. Význam a cíl seminární práce 2. Formální úprava seminární práce 2.1. Titulní stránka 2.2. Řazení listů seminární práce 2.3. Vlastní

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE)

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE) AUTOEVALUACE ŠKOLY A HODNOCENÍ ŽÁKŮ Před tvorbou školního vzdělávacího programu byly využívány dílčí kroky a nástroje evaluace a autoevaluace podle dokumentu zpracovaného školou Struktura a kriteria vlastního

Více

ICT plán. Škola: gyricany - Hodnocení: Vstupní hodnocení. Indikátor Aktuální stav k 22.3.2012 Plánovaný stav k 30.6.2014. 1. řízení a plánování

ICT plán. Škola: gyricany - Hodnocení: Vstupní hodnocení. Indikátor Aktuální stav k 22.3.2012 Plánovaný stav k 30.6.2014. 1. řízení a plánování ICT plán Škola: gyricany - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 22.3.2012 Plánovaný stav k 30.6.2014 1. řízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina učitelů.

Více

Informační a komunikační technologie Informatika volitelný předmět

Informační a komunikační technologie Informatika volitelný předmět Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Informační a komunikační technologie Informatika volitelný předmět Charakteristika předmětu V předmětu Informatika je realizován obsah vzdělávací oblasti Informační

Více

Informační a komunikační technologie Informatika 5.třída

Informační a komunikační technologie Informatika 5.třída Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Informační a komunikační technologie Informatika 5.třída Charakteristika předmětu V předmětu Informatika je realizován obsah vzdělávací oblasti Informační a komunikační

Více

Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIM-337/10-M

Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIM-337/10-M Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát Název školy: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠIM-337/10-M Sigmundova střední škola strojírenská, Lutín, Adresa: Identifikátor: 600 017 192 IČ: 66 935 733 Místo inspekce:

Více

Volitelné předměty Informační a komunikační technologie

Volitelné předměty Informační a komunikační technologie Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Informační a komunikační technologie Informatika Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Informatika je

Více

Celá práce musí být tisknutelná to znamená: všechny obrázky, formuláře, tabulky atd. (které nelze do práce vložit) budou naskenované.

Celá práce musí být tisknutelná to znamená: všechny obrázky, formuláře, tabulky atd. (které nelze do práce vložit) budou naskenované. Pokyny pro vypracování maturitní práce pro školní rok 2014/2015 Při vypracování práce se řiďte následujícími pokyny. Charakteristika jednotlivých částí práce 1. Titulní strana (nečísluje se stránka ani

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Současné možnosti ICT ve vzdělávání

Více

Učební osnovy ZŠ Petra Bezruče

Učební osnovy ZŠ Petra Bezruče Učební osnovy ZŠ Petra Bezruče Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Informační a komunikační technologie Informatika Charakteristika předmětu V předmětu Informatika je realizován obsah vzdělávací oblasti

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

Moderní škola, moderní výuka. EU peníze středním školám

Moderní škola, moderní výuka. EU peníze středním školám Projektový záměr Moderní škola, moderní výuka EU peníze středním školám Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: 7.1 Název prioritní osy: Počáteční vzdělávání

Více

Odborná práce. zásady vypracování odborných prací

Odborná práce. zásady vypracování odborných prací Odborná práce zásady vypracování odborných prací úvodní list/y obsah úvod vlastní práce Obvyklá struktura část teoretická, empirická, metodická jsou v určitém poměru závěr odborné prameny přílohy Rozsah

Více

Pokyny pro vypracování maturitních prací 2014

Pokyny pro vypracování maturitních prací 2014 Pokyny pro vypracování maturitních prací 2014 Věcné a formální uspořádání maturitní práce 1. Věcná stránka práce Maturitní práce by měla mít následující strukturu: Titulní strana (viz následující strana)

Více

Anotace IPn. Individuální projekt národní

Anotace IPn. Individuální projekt národní Anotace IPn Individuální projekty národní Číslo P: CZ.1.07 Název P: Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: blast podpory: Typ Kód a název oblasti intervence: Název Předpokládané datum zahájení a ukončení

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

ICT plán leden 2014 prosinec 2015

ICT plán leden 2014 prosinec 2015 Základní údaje o škole název školy ICT plán leden 2014 prosinec 2015 Základní škola T. G. Masaryka Brodek u Konice Základní škola a mateřská škola T. G. Masaryka Brodek u Konice, příspěvková organizace

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

6.36 Audiovizuální technika

6.36 Audiovizuální technika VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie 6.36 Audiovizuální technika CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Žáci se pohybují

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Podpora zkvalitnění vyhledávání informací. SeminářInformačnívzděláváníuživatelůve veřejných knihovnách Hradec Králové12. 13. 4.

Podpora zkvalitnění vyhledávání informací. SeminářInformačnívzděláváníuživatelůve veřejných knihovnách Hradec Králové12. 13. 4. Informačnízdroje Podpora zkvalitnění vyhledávání informací Pojmy IVU Informačnígramotnost (IG), angl. Information Literacy Následující kompetence jedince: Poznat, kdy je informace potřebná, Vyhledat informaci,

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků. Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402

Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků. Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402 Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402 Opravdu zkušenosti? zahájení dotazníkových šetření v roce 2004 při zahájení prací na ŠVP pravidelná zadávání

Více

Metodik a koordinátor ICT

Metodik a koordinátor ICT Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Metodik a koordinátor ICT Číslo akreditace:

Více

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2009 jsou:

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2009 jsou: Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. Vlastní hodnocení školy 1. Právní vymezení Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. zpracovává na základě 11 a 12 odst. 2 zákona č. 561/2004

Více

V předmětu Informatika se uplatňují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova.

V předmětu Informatika se uplatňují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova. 5.3 Oblast: Informační a komunikační technologie Předmět: Informatika 5.3.1 Obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika předmětu Informatika 1. stupeň Výuka počítačů a práce s informacemi

Více

Příloha č. 17 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Příloha č. 17 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Ovládá a využívá techniku a základní funkce operačního systému v souladu s pravidly Dodržuje ergonomická pravidla pro práci s počítačem Rozumí fungování počítačových sítí, chápe význam protokolu, zná a

Více

(VZOR ÚVODNÍ STRÁNKY MATURITNÍ PRÁCE) MATURITNÍ PRÁCE. Téma. Technika služeb a průvodcovství. Školní rok: 2014/2015

(VZOR ÚVODNÍ STRÁNKY MATURITNÍ PRÁCE) MATURITNÍ PRÁCE. Téma. Technika služeb a průvodcovství. Školní rok: 2014/2015 45 45 3 5 50 (VZOR ÚVODNÍ STRÁNKY MATURITNÍ PRÁCE) MATURITNÍ PRÁCE Téma 25 Studijní obor: Předmět: Třída: Cestovní ruch 65-42-M/02 Technika služeb a průvodcovství 4. CR Školní rok: 2014/2015 Jméno: Příjmení:

Více