Metodika využití národního rámce kvality při inspekční činnosti ve školách a školských zařízeních

Transkript

1 Metodika využití národního rámce kvality při inspekční činnosti Praha, červen 2015

2 Obsah 1 Úvod Role národního rámce kvality při inspekční činnosti Cíle metodiky využití národního rámce kvality při inspekční činnosti Využití národního rámce kvality při inspekční činnosti Komplexní inspekce Orientační inspekce Kontrola Následná inspekce Inspekce na podnět Inspekce na žádost Veřejnosprávní kontrola Model kvalitní školy jako základ národního rámce kvality Model kvalitní školy kritéria a indikátory hodnocení Popisy dosažených úrovní daného inspekčního kritéria na hodnoticí škále Účel popisů výborné úrovně Účel popisů ostatních úrovní Navázání tematických inspekcí vybraných gramotností na šestiletý inspekční cyklus 11 8 Plánování a výkon komplexní inspekční činnosti Personální zajištění, výkonové parametry pro komplexní inspekční činnost Příprava komplexní inspekční činnosti a rozdělení odpovědnosti Zahájení komplexní inspekční činnosti Průběh komplexní inspekční činnosti Hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání v komplexní inspekci Zpracování inspekčních výstupů Obsah a struktura inspekčních zjištění Předání inspekčních výstupů Závěr Seznam zkratek Příloha č. 1: Národní rámec kvality model kvalitní školy 2/24

3 1 Úvod Česká školní inspekce jako národní autorita v oblasti hodnocení a kontroly podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání zapsaných do školského rejstříku i kvality a efektivity vzdělávací soustavy jako celku využívá při své činnosti nejrůznější metody, postupy a nástroje. V rámci projektu Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice (NIQES 1 ) Česká školní inspekce řadu z těchto metod, postupů a nástrojů inovovala a vyvinula také některé zcela nové, které dosud k dispozici nebyly. Dominantní součástí těchto metod, postupů a nástrojů je národní rámec kvality, který bude využíván v rámci inspekční činnosti zapsaných do školského rejstříku. Tímto národním rámcem kvality se rozumí model kvalitní školy s inspekčními kritérii hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání. Metodika využití národního rámce kvality je určena inspekčním pracovníkům, aby nastavila interní postupy využívání kritérií národního rámce kvality při inspekční činnosti, jejímž cílem je podpora zvyšování kvality vzdělávání pro všechny děti, žáky i studenty v českém vzdělávacím systému. 2 Role národního rámce kvality při inspekční činnosti Národní rámec kvality využívaný při inspekční činnosti je bezprostředně navázán na model kvalitní školy, který slouží vzdělávacímu systému ČR, školám a školským zařízením, České školní inspekci, zřizovatelům, akademickým institucím věnujícím se rozvoji vzdělávacího systému a kvality vzdělávání, tvůrcům národního kurikula a institucím zajišťujícím další vzdělávání pedagogů k tomu, aby v synergii, konzistentně a maximálně účinně působili na kvalitu vzdělávání v České republice. Národní rámec kvality tak školám a školským zařízením prostřednictvím hodnocení ze strany České školní inspekce zprostředkuje relevantní a objektivní externí obraz o kvalitě vzdělávání, které poskytují, a napomáhá jim k jejímu zvyšování, a to formou, která je logicky strukturovaná a srozumitelná, členěná podle funkčních oblastí a odpovědností, je jasně popsaná a konzistentní napříč druhy škol a školských zařízení, avšak s přihlédnutím k jejich specifikům. Národní rámec kvality je navíc koncipován tak, aby umožnil školám / školským zařízením a případně zřizovatelům hodnotit se podle stejných kritérií i v rámci svého vlastního hodnocení (autoevaluace). 3 Cíle metodiky využití národního rámce kvality při inspekční činnosti Hlavními cíli metodiky využití národního rámce kvality při inspekční činnosti je důsledně, srozumitelně a jednoznačně popsat jednotlivé parametry národního rámce kvality a jeho využitelnost v přímé inspekční praxi s cílem maximalizovat sjednocení pohledu na hodnocení kvality vzdělávání, pomáhat inspekčnímu týmu při zajištění maximálně relevantního a objektivního posouzení činnosti školy / školského zařízení na základě sdíleného popisu hodnoticích kritérií, 1 Projekt OP VK financovaný z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy České republiky. 3/24

4 sjednocovat postupy při inspekční činnosti ve školách / školských zařízeních, podpořit komunikaci s vedením školy, pedagogy a dalšími zainteresovanými subjekty, metodicky podporovat inspektory při výkonu inspekční činnosti z hlediska společného chápání kvality a jejího hodnocení, posílit roli inspekční činnosti v podpoře škol, vymezit role inspekčního týmu, postupně posilovat jeho role jako partnera škol na cestě ke kvalitě, podpořit využití kritérií ke srozumitelnému a konzistentnímu přenosu strategických cílů vzdělávací politiky a trendů ve vývoji metodiky vzdělávání do hodnocení škol, metodicky podpořit školy formou zprostředkování příkladů inspirativní praxe a dalších zkušeností. 4 Využití národního rámce kvality při inspekční činnosti Česká školní inspekce se věnuje zejména následujícím typům inspekční činnosti: komplexní inspekci tematické inspekci orientační inspekci inspekci na podnět inspekci na žádost šetření stížnosti inspekčnímu elektronickému zjišťování (InspIS DATA 2 INEZ 3 ) elektronickému zjišťování výsledků (InspIS SET 4 ) kontrole veřejnosprávní kontrole následné inspekci Národní rámec kvality je především využíván při komplexní inspekci, která je základem inspekční činnosti. Metodický postup využití národního rámce kvality při provádění komplexní inspekce lze vhodným a účelným způsobem využít při ostatních typech inspekční činnosti ve škole a školském zařízení. 4.1 Komplexní inspekce Komplexní inspekcí se rozumí inspekční činnost, jejíž hlavní součástí je inspekční hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání ve vybraných oborech vzdělání a vzdělávacích oblastech školy nebo školského zařízení. Při komplexní inspekci se provádí také kontrola dodržování vybraných ustanovení školského zákona 5 (v případě zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy zákona č. 109/2002 Sb. 6 ), prováděcích a souvisejících právních předpisů, 2 InspIS DATA je jeden z modulů inspekčního informačního systému, který vznikl v rámci projektu NIQES, a slouží především ke sběru a vyhodnocování dat z inspekční činnosti České školní inspekce. 3 INEZ je zkratka jednoho z nástrojů v systému InspIS DATA inspekční elektronické zjišťování. 4 InspIS SET je jeden z modulů inspekčního informačního systému, který vznikl v rámci projektu NIQES, a slouží České školní inspekci i školám k testování výsledků vzdělávání. 5 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6 Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4/24

5 kontrola školního stravování, bezpečnosti a ochrany zdraví, případně i veřejnosprávní kontrola. 7 Při komplexní inspekční činnosti lze také provádět tematickou inspekci. 8 Při komplexní inspekci hodnotí inspekční tým zejména stav úrovně podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a efektivitu opatření realizovaných vedením školy nebo školského zařízení k dosažení pozitivních kvalitativních změn v podmínkách (včetně finančních předpokladů), průběhu a výsledcích vzdělávání poskytovaného školou / školským zařízením. Inspekční tým na základě průkazných argumentů vyhodnocuje silné a slabé stránky školy nebo školského zařízení, specifikuje případná rizika a spolu s vedením školy (pokud je to možné) vymezí příležitosti pro další kvalitativní růst školy / školského zařízení. Jedním ze základních nástrojů pro tuto činnost je národní rámec kvality. Při inspekční činnosti na místě, ve škole nebo školském zařízení, se inspekční tým zaměří zejména na průběh vzdělávání a účinnost opatření, případně další strategie školy směřující ke zlepšování výsledků vzdělávání žáků (dětí, studentů) a poskytování školských služeb. Výstupem komplexní inspekční činnosti je vždy inspekční zpráva a protokol o kontrole. 4.2 Orientační inspekce Orientační inspekcí se rozumí inspekční činnost zaměřená na hodnocení dílčích jevů v podmínkách, průběhu a výsledcích vzdělávání, zhodnocení vývoje školy, účinnosti opatření realizovaných v zájmu zlepšení kvality školy / školského zařízení. O konkrétních sledovaných a hodnocených oblastech rozhodne ředitel inspektorátu na základě předchozích inspekčních zjištění. Výstupem je vždy inspekční zpráva, v případě zjištění porušení právních předpisů i protokol o kontrole. Metodika využití národního rámce kvality se využije přiměřeným způsobem. 4.3 Kontrola Kontrolou se rozumí inspekční činnost zaměřená na kontrolu dodržování vybraných ustanovení školského zákona a souvisejících školských předpisů. Výstupem je vždy protokol. 4.4 Následná inspekce Následnou inspekcí se rozumí inspekční činnost zaměřená na kontrolu odstranění nedostatků (porušení právních předpisů) zjištěných při předcházející inspekční činnosti. O předmětu kontroly rozhodne ředitel inspektorátu na základě předchozích kontrolních zjištění (návrh vedoucího týmu). 4.5 Inspekce na podnět Inspekce na podnět podle 174 odst. 5 školského zákona je vždy důsledně zaměřená na hodnocení jevů v podmínkách, průběhu a výsledcích vzdělávání, na které poukazuje obsah podnětu. 7 Kontrolu lze cíleně realizovat dle předmětu, např. školní stravování (předškolní a základní vzdělávání). 8 Tematická inspekce se souběžně s komplexní inspekcí realizuje jen v případě, že obsahově souvisí s touto inspekcí. 5/24

6 Výstupem je zpravidla inspekční zpráva, v případě zjištění porušení závazných školských právních předpisů i protokol o kontrole. Pokud se podnět týká jen 174 odst. 2 písm. d) a e) školského zákona, pak výstupem může být jen protokol o kontrole. Metodika využití národního rámce kvality se využije přiměřeným způsobem, v odůvodněných případech je možné inspekci na podnět realizovat i jako komplexní inspekci. 4.6 Inspekce na žádost Inspekcí na žádost se rozumí inspekční činnost realizovaná na základě 174 odst. 6 školského zákona. Inspekční činnost se realizuje vždy jako komplexní inspekce, výstupem je vždy inspekční zpráva a protokol o kontrole. 4.7 Veřejnosprávní kontrola Veřejnosprávní kontrolu využívání finančních prostředků přidělených škole / školskému zařízení ze státního rozpočtu zařadí ředitel inspektorátu do předmětu inspekční činnosti pouze v odůvodněných případech. Jedná se zejména o podněty zřizovatelů, veřejnosti, předcházející negativní inspekční zjištění apod. V ostatních případech inspekční tým pouze zhodnotí finanční předpoklady školy / školského zařízení vzhledem k realizovaným vzdělávacím programům. V ojedinělých a odůvodněných případech lze veřejnosprávní kontrolu realizovat i jako samostatnou kontrolu (např. veřejnosprávní kontroly na podnět Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve školských zařízeních ministerstvem zřizovaných). 5 Model kvalitní školy jako základ národního rámce kvality Základní činností, která využívá národního rámce kvality, je komplexní inspekční činnost. Opírá se přitom o kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání vycházející z modelu kvalitní školy. Každá škola bude v rámci šestiletého cyklu hodnocena podle úplného souboru kritérií nejméně jednou (k vyšší četnosti dojde v případě zjištění vyžadujících intenzivnější sledování či spolupráci). Pro zajištění kvality provádění komplexní inspekční činnosti a jasné vymezení jejich parametrů byla v České školní inspekci vytvořena metodika komplexní inspekční činnosti. Jedná se o interní inspekční postup, který je již využíván inspekčními týmy při komplexní inspekční činnosti. Metodika komplexní inspekční činnosti předpokládá délku trvání komplexní inspekce v průměru (při zohlednění např. velikosti školy i rozsahu a charakteru inspekčních zjištění) 6 dní (příprava na návštěvu školy, prezenční činnost na místě, vyhodnocení zjištění, tvorba inspekční zprávy). Základním výstupem z komplexní inspekční činnosti ve vztahu ke škole a veřejnosti je inspekční zpráva a protokol o kontrole. Základním výstupem ve vztahu k tvůrcům vzdělávací politiky jsou souhrnné informace o stavu a rozvoji vzdělávacího systému, jež jsou výsledkem analýz velkého množství informací, které inspekční pracovníci České školní inspekce v průběhu jednotlivých typů inspekční činnosti zaznamenávají do sestavených formulářů a záznamových archů. Komplexní inspekční činnost bude založena na kritériích hodnocení a indikátorech odvozených z modelu kvalitní školy, který byl výsledkem činnosti expertní skupiny složené ze zástupců České školní inspekce i externích odborníků z řad pracovníků MŠMT, NÚV, NIDV, akademického sektoru i škol. Model kvalitní školy i z něj vycházející kritéria byly průběžně konzultovány s vedoucími představiteli stěžejních asociací působících ve vzdělávání i s širokou odbornou veřejností v rámci národní debaty o kvalitní škole, kterou v říjnu /24

7 vyhlásil ministr školství, mládeže a tělovýchovy. 9 Model i hodnoticí kritéria jsou strukturovány do šesti oblastí: 1. Koncepce a rámec školy 2. Pedagogické vedení školy 3. Kvalita pedagogického sboru 4. Výuka (vzdělávání) 5. Vzdělávací výsledky dětí, žáků a studentů 6. Podpora dětí, žáků a studentů ve vzdělávání (rovné příležitosti) Prvních pět oblastí na sebe navazuje v určité hierarchii. Počínaje oblastí Koncepce a rámec školy, která se soustřeďuje na základní nastavení řízení školy. Přes oblast Pedagogické vedení školy, která svými kritérii i svým názvem akcentuje právě řízení pedagogických procesů ve škole, jako jedné z nejdůležitějších činností, které se musí vedení školy věnovat. Kvalita pedagogického sboru je následující oblastí a ve svých kritériích postihuje oproti předchozím oblastem, které se soustředily na činnost vedení škol, jejich pedagogický sbor. Kritéria oblasti Výuka sledují především proces vzdělávání odehrávající se nejčastěji ve vyučovacích hodinách. Poslední, pátou oblastí jsou Vzdělávací výsledky, které se zaměřují na dosahované výsledky vzdělávání. Zdánlivě mimo tuto hierarchii stojí šestá oblast Podpora dětí, žáků a studentů ve vzdělávání, která se soustřeďuje na sledování individuální podpory všem dětem, žákům a studentům, kteří ji potřebují. Každá oblast modelu obsahuje tři až pět inspekčních kritérií hodnocení kvality (celkem v modelu 26). Kritéria a indikátory jsou společné pro školy a školská zařízení zapsaná ve školském rejstříku. Národní rámec kvality v inspekčním hodnocení škol a školských zařízení je doplněn charakteristikami externího prostředí, v němž škola působí. Jde o statistické a jiné ověřené kvantitativní informace o externím prostředí, které škola nedokáže ovlivnit, přinejmenším ne v krátkodobém horizontu. Nejde tedy o podmínky pro vzdělávací činnost, které je povinno zajišťovat vedení školy. 10 Externí podmínky, neovlivnitelné vedením školy, jsou důležitým signálem zřizovatelům pro jejich rozhodování o naplnění předpokladů pro kvalitní vzdělávání v dané škole. Nemají postavení kritérií hodnocení školy. Ve výstupech inspekční činnosti slouží pouze k popisu konkrétního prostředí a celkového kontextu, v němž škola pracuje. 6 Model kvalitní školy kritéria a indikátory hodnocení Jednotlivé oblasti, do kterých jsou kritéria seskupena, jsou uvozeny motem, které vystihuje velmi stručně cíl dané oblasti. 9 Proces konzultací o klíčových náležitostech kvalitní školy v průběhu školního roku 2014/2015 nad pracovním návrhem vzešlým z řešení projektu ESF Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy České republiky (NIQES), reg. č. CZ.1.07/4.1.00/ Tyto podmínky ovlivňující pedagogickou činnost a výsledky vzdělávání školy a způsob, jakým je ředitel a vedení školy zajišťují, jsou součástí hodnocení v oblasti 2 pedagogické vedení školy. 7/24

8 1. Koncepce a rámec školy Kvalitní škola ví, kam chce směřovat, a jde úspěšně za svým cílem. 1.1 Škola má jasně formulovanou vizi a realistickou strategii rozvoje, které pedagogičtí pracovníci sdílejí a naplňují. 1.2 Škola má vzdělávací program (Školní vzdělávací program), který vychází z vize a strategie rozvoje školy a je v souladu s kurikulárními dokumenty (Rámcový vzdělávací program); jeho cíle jsou srozumitelné pro pedagogy i rodiče a zákonné zástupce dětí, žáků a studentů [dále rodiče ]. 1.3 Škola funguje podle jasných pravidel umožňujících konstruktivní komunikaci všech aktérů (vedení, učitelé, rodiče) a jejich participaci na chodu školy. 1.4 Škola je vstřícné a bezpečné místo pro žáky, jejich rodiče, pedagogické i nepedagogické pracovníky. 1.5 Škola spolupracuje s vnějšími partnery. 2. Pedagogické vedení školy Ředitel kvalitní školy je vůdčí osobností pedagogického procesu. 2.1 Vedení školy aktivně řídí, pravidelně monitoruje a vyhodnocuje práci školy a přijímá účinná opatření. 2.2 Vedení školy aktivně vytváří zdravé školní klima pečuje o vztahy mezi učiteli, žáky i vzájemné vztahy mezi pedagogy a žáky a jejich zákonnými zástupci a o vzájemnou spolupráci všech aktérů. 2.3 Vedení školy usiluje o zajištění optimálních personálních podmínek pro vzdělávání, cíleně pečuje o naplnění relevantních potřeb každého pedagoga a jeho profesní rozvoj, vytváří podmínky pro výměnu pedagogických zkušeností s dalšími školami a účinně podporuje začínající pedagogy. 2.4 Vedení školy usiluje o optimální materiální podmínky pro vzdělávání a pečuje o jejich účelné využívání. 2.5 Vedení školy klade důraz na vlastní profesní rozvoj. 3. Kvalita pedagogického sboru Kvalitní školu tvoří kvalitní učitelé a další pedagogičtí pracovníci. 3.1 Pedagogové jsou pro svou práci náležitě kvalifikovaní a odborně zdatní a ke své práci přistupují profesionálně. 3.2 Pedagogové důsledně uplatňují při komunikaci s žáky a rodiči a kolegy vstřícný, respektující přístup. 3.3 Pedagogové aktivně spolupracují a poskytují si vzájemně podporu a zpětnou vazbu. 3.4 Pedagogové podporují rozvoj demokratických hodnot a občanské angažovanosti. 3.5 Pedagogové aktivně spolupracují na svém profesním rozvoji. 8/24

9 4. Výuka Kvalitní vzdělávání směřující k dobrým vzdělávacím výsledkům všech dětí, žáků, studentů [dále žáků] je základem kvalitní školy. 4.1 Pedagogové systematicky promýšlejí a připravují výuku v souladu s vědomostními, dovednostními i postojovými cíli definovanými v kurikulárních dokumentech školy a potřebami žáků. 4.2 Pedagogové využívají široké spektrum výchovně-vzdělávacích strategií pro naplnění stanovených cílů. 4.3 Pedagogové systematicky sledují vzdělávací pokrok každého žáka a při plánování a realizaci výuky zohledňují individuální potřeby žáků. 4.4 Pedagogové se ve své práci zaměřují na sociální a osobnostní rozvoj žáků. 5. Vzdělávací výsledky žáků Kvalitní škola umožňuje každému žákovi maximální rozvoj odpovídající jeho možnostem. 5.1 Škola soustavně získává informace o posunech výsledků každého žáka ve všech vzdělávacích oblastech a reaguje na ně vhodnými pedagogickými opatřeními. 5.2 Výsledky vzdělávání žáků odpovídají očekávaným výsledkům podle vzdělávacích programů. 5.3 Žáci školy jsou motivováni k dosahování dobrých výsledků a demonstrují sociální a osobnostní kompetence a občanské hodnoty. 5.4 Škola sleduje a vyhodnocuje úspěšnost žáků v průběhu, při ukončování vzdělávání a v dalším vzdělávání či profesní dráze a aktivně s výsledky pracuje v zájmu zkvalitnění vzdělávání. 6. Podpora žáků při vzdělávání Kvalitní škola sleduje pokroky v učení všech žáků a cíleně podporuje ty, kdo vyžadují speciální péči Škola vytváří každému žákovi a jeho rodině rovné příležitosti ke vzdělávání bez ohledu na jeho pohlaví, věk, etnickou příslušnost, kulturu, rodný jazyk, náboženství, rodinné zázemí, ekonomický status nebo speciální vzdělávací potřeby. 6.2 Škola poskytuje účinnou podporu všem žákům s potřebou podpůrných opatření. 6.3 Škola věnuje patřičnou pozornost rozvoji všech osobnostních vlastností žáků a dbá na to, aby žádný žák nebyl vyčleňován z kolektivu. 7. Charakteristika prostředí, v němž škola pracuje Kvalitní vzdělávání vyžaduje odpovídající materiální i finanční podmínky. Spravedlivé hodnocení zohledňuje podmínky, které škola nemůže ovlivnit. Charakteristika regionu demografická a sociálně ekonomická, atraktivita regionu a dostupnost kvalitních pedagogů Materiální podmínky Finanční podmínky 11 Týká se i dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. 9/24

10 Složení žáků školy Informace o prostředí, v němž škola pracuje, a umožnění srovnání se statistickými charakteristikami stejných indikátorů v celém souboru škol v České republice. Jsou důležitým signálem zřizovatelům pro jejich rozhodování o naplnění předpokladů pro kvalitní vzdělávání v dané škole. Nemají postavení kritérií hodnocení školy. Ve výstupech inspekční činnosti slouží pouze k popisu konkrétního prostředí a kontextu, v němž škola pracuje. 7 Popisy dosažených úrovní daného inspekčního kritéria na hodnoticí škále Důležitou součástí metodiky národního rámce kvality při inspekční činnosti a novým prvkem oproti minulosti je popis úrovní hodnocení pro každé kritérium na čtyřúrovňové škále. Jde o úrovně: výborná očekávaná vyžadující zlepšení nevyhovující Dosažení nevyhovující úrovně u klíčových a předem stanovených kritérií může být jedním z důvodů zakládajících proces vedoucí k návrhu na odvolání ředitele, nebo k výmazu ze školského rejstříku. I když inspekční kritéria kvality jsou shodná pro základní druhy i typy škol / školských zařízení, jsou popisy úrovní modifikovány pro předškolní vzdělávání základní vzdělávání gymnaziální vzdělávání střední odborné vzdělávání vyšší odborné vzdělávání tak, aby co nejlépe odrážely konkrétní parametry kvality u uvedených druhů vzdělávání. 7.1 Účel popisů výborné úrovně Popisy výborné úrovně slouží především definici, vymezení jednotlivých kritérií v jejich nejvíce ambiciózním naplnění (přiměřeném době a podmínkám českých škol a školských zařízení). Slouží tedy jednotnému, konzistentnímu a sdílenému chápání obsahu jednotlivých kritérií pro účely hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, a to nejen mezi všemi školními inspektory, ale také školami, odbornými pracovišti v oblasti školské politiky a vzdělávání pedagogů, zřizovateli, zákonnými zástupci a dalšími zainteresovanými skupinami. Inspekční kritéria v tomto vymezení budou i inspirací při hodnocení školy v inspekční zprávě. Popisy výborné úrovně všech kritérií jsou veřejné. Popisy výborné úrovně inspekčních kritérií schválených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro školní rok 2015/2016 jsou součástí přílohy (viz příloha č. 1). Požadavky na dosažení výborné úrovně u jednotlivých inspekčních kritérií jsou ambiciózní, aby motivovaly školy ke zlepšování. V počátečních fázích používání národního rámce kvality při inspekčním hodnocení škol a školských zařízení budou této úrovně u jednotlivých inspekčních kritérií dosahovat jen jednotky, maximálně několik málo desítek škol / školských zařízení. 10/24

11 7.2 Účel popisů ostatních úrovní Popisy ostatních úrovní slouží pro dosažení maximální míry konzistence dat o stavu a vývoji vzdělávacího systému, sbíraných prostřednictvím inspekčních formulářů, a tím k dosažení co nejvyšší kvality a vypovídací schopnosti souhrnných statistik o vzdělávacím systému. Zajišťují sblížení pohledu na hodnocení kvality v jednotlivých kritériích napříč školami v ČR, a slouží tedy vyšší kvalitě a lepší vypovídací schopnosti souhrnných informací o vzdělávacím systému a jeho vývoji. Jsou jednak metodickými vodítky školním inspektorům při vyplňování formuláře Podmínky, průběh, výsledky v InspIS DATA, pro sdílený pohled na úrovně kvality u jednotlivých kritérií, ale také nástrojem, který pomáhá sjednocovat formulace hodnotící kvalitu vzdělávání v jednotlivých školách například v inspekční zprávě. V duchu standardů osvědčené mezinárodní praxe budou v počátečních letech uplatňování modelu neveřejné. 7.3 Navázání tematických inspekcí vybraných gramotností na šestiletý inspekční cyklus V rámci tematických inspekcí budou mj. průběžně sledovány podmínky a průběh rozvoje vybraných gramotností a dosažená úroveň žáků ve vybraných gramotnostech (čtenářská, matematická, přírodovědná, informační, jazyková, sociální). Zjišťování ke gramotnostem může probíhat třemi formami a jejich kombinací: distanční sběr informací především o podmínkách pro rozvoj vybraných gramotností prostřednictvím systému InspIS DATA (INEZ); může probíhat kontinuálně, paralelně pro všech šest vybraných gramotností vždy na vzorku jedné šestiny škol (tj. každá škola v rámci šestiletého inspekčního cyklu projde minimálně jedním zjišťováním k podmínkám rozvoje nejméně jedné vybrané gramotnosti); prezenční sledování a hodnocení především průběhu rozvoje jednotlivých vybraných gramotností (inspekční činnost na místě); každoročně zaměření na dvě vybrané gramotnosti na přiměřeně velkém vzorku škol; každá škola během šestiletého inspekčního cyklu účast v nejméně jednom tematickém prezenčním zjišťování; distanční hodnocení především dosažené úrovně vybraných gramotností prostřednictvím systému InspIS SET každým druhým rokem elektronická zjišťování ve třech vybraných gramotnostech, každá gramotnost na šestině škol (celkem tedy polovina škol každým druhým rokem); každá škola během šestiletého inspekčního cyklu účast v nejméně jednom výběrovém zjišťování ke gramotnostem. 8 Plánování a výkon komplexní inspekční činnosti Za plánování a realizaci komplexní inspekční činnosti v inspektorátu zodpovídá ředitel inspektorátu. Pro tuto činnost využívá funkcionality v systému InspIS DATA. Komplexní inspekční činnost plánuje tak, aby v rámci šestiletého inspekčního cyklu proběhla komplexní inspekce v každé škole / školském zařízení alespoň jednou, pokud nenastanou důvody pro kratší časový interval. Komplexní inspekční činnost zařadí do plánu inspekční činnosti i v případech, které to vyžadují (podnět, inspekční činnost zaměřená na kontrolu přijatých opatření). 11/24

12 8.1 Personální zajištění, výkonové parametry pro komplexní inspekční činnost Komplexní inspekční činnost vykonává minimálně dvoučlenný inspekční tým (dle druhu školy / školského zařízení) s přímým výkonem ve škole / školském zařízení v délce zpravidla 3 až 4 dnů (podle velikosti školy / školského zařízení). V opodstatněných případech (např. inspekční činnost na podnět) lze zahájit přímou činnost ve škole bez ohlášení. Velikost inspekčního týmu, odborné složení inspekčního týmu i délku přímé inspekční činnosti ve škole / školském zařízení upraví ředitel inspektorátu v závislosti na druhu a typu školy / školského zařízení, počtu realizovaných a inspektovaných oborů vzdělání, počtu míst poskytovaného vzdělávání, počtu tříd (skupin), vzdělávaných osob a rozsahu plněných úkolů. Efektivně a účelně využije možnosti zařazení přizvaných osob. 8.2 Příprava komplexní inspekční činnosti a rozdělení odpovědnosti Za vytvoření odpovídajících podmínek pro přípravu týmu na komplexní inspekční činnost zodpovídá ředitel inspektorátu. Za přípravu a organizaci komplexní inspekční činnosti zodpovídá vedoucí inspekčního týmu, který koordinuje přípravu inspekční činnosti tak, aby realizace proběhla účelně, efektivně a přiměřeně, a to se zřetelem k předmětu inspekce. Vedoucí týmu přidělí členům týmu konkrétní úkoly tak, aby bylo zajištěno efektivní a účelné využití pracovní doby každého člena inspekčního týmu ve vztahu k předmětu inspekční činnosti a se zřetelem k získání dostatečných podkladů pro hodnocení pomocí kritérií národního rámce kvality. Vedoucí inspekčního týmu stanoví týmová pravidla vzájemného průběžného informování a seznamování s dosavadními zjištěními, termíny splnění úkolů a předání podkladů pro inspekční výstupy. Vedoucí inspekčního týmu plánuje a vykonává činnosti tak, aby administrativně zbytečně nezatěžovaly vedení školy / školského zařízení ani členy inspekčního týmu. Hlavním úkolem školních inspektorů (členů týmu) je zpravidla hospitační činnost spojená s expertním vyhodnocením zjištění zejména z hlediska průběhu vzdělávání, ale i ve vazbě na hodnocení podmínek a výsledků vzdělávání. Inspekční tým se před příchodem do školy / školského zařízení seznámí s dostupnými podklady o škole / školském zařízení, mj. takových, které budou jedním z podkladů pro hodnocení pomocí kritérií, aby tyto nemusely být opětovně a bez nutného důvodu požadovány po řediteli školy / školského zařízení. Předem zjištěné informace a připravené materiály zároveň přispívají k celkové efektivitě inspekční činnosti. V rámci přípravy se inspekční tým seznámí zejména s vývojem školy / školského zařízení a dosažených výsledků a dalšími dostupnými údaji (např. počty dětí/žáků, počty dětí s odloženou školní docházkou, počty útěků ze zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, naplněnost oborů vzdělání, ročníkové výsledky, výsledky ve vybraných předmětech, výsledky při závěrečných a maturitních zkouškách, účinnost a efektivita programů rozvoje osobnosti dětí, úspěchy dětí, žáků a studentů v soutěžích, vývoj absence, počty výchovných opatření a opatření ve výchově) z uplynulých let tak, aby v průběhu inspekční činnosti mohl zjišťovat a hodnotit účinnost opatření realizovaných školou / školským zařízením za účelem zlepšení předešlého stavu. V rámci přípravy využije inspekční tým kritéria národního rámce pro vytipování případných silných a slabých stránek školy, na které by bylo vhodné se v rámci inspekční činnosti 12/24

13 zaměřit, a zohlední ty skutečnosti, které mají vliv na výsledky vzdělávání dětí, žáků a studentů. V rámci přípravy inspekční činnosti lze ve školách zadat standardizovaný dotazník např. učitelům, žákům v ZŠ a SŠ či studentům VOŠ. 8.3 Zahájení komplexní inspekční činnosti S ředitelem školy / školského zařízení vedoucí týmu dohodne co nejvhodnější organizaci inspekční činnosti ve škole / školském zařízení. Nabídne řediteli školy / školského zařízení úvodní schůzku s širším vedením školy / školského zařízení. Cílem je snížit prostor pro nesprávná a neopodstatněná očekávání a zvýšit vzájemnou důvěru, zejména důvěru ve společný cíl, vyšší kvalitu vzdělávání. Přestože je setkání s pedagogy velmi žádoucí, jeho organizace nesmí narušit průběh vzdělávání. Doporučuje se zorganizovat krátké představení inspekčního týmu. Ředitel školy / školského zařízení představí vedoucího týmu, ten pak představí další členy, seznámí pedagogy s cílem a organizací inspekční činnosti. Vyzve pedagogy k případným dotazům. Vedoucí inspekčního týmu postupuje dle workflow 12 v InspIS DATA pro komplexní inspekční činnost a dle dalších potřeb zajistí zadání dotazníků pro žáky, studenty a učitele, případně využije možnost organizace třídních schůzek (konzultačních hodin pro zákonné zástupce) ke schůzce se zákonnými zástupci. Při rozhovorech, zadávání anket a dotazníků, při jejich sběrech a vyhodnocování postupuje vždy tak, aby byla zajištěna maximální objektivita zjišťování a minimalizována rizika zpochybnitelnosti získaných dat. Získané údaje jsou pro účely zpracování a vyhodnocení důsledně anonymizovány. Při inspekční činnosti lze využívat pouze standardizované dotazníky a ankety České školní inspekce. 8.4 Průběh komplexní inspekční činnosti 13 Vedoucí a členové inspekčního týmu při přímé inspekční činnosti ve škole / školském zařízení vycházejí z dokumentace a dalších podkladů získaných při přípravě inspekční činnosti, a eliminují tak opakovaný sběr jinak dostupných informací a popisná zjištění stavu. Na základě analýzy předchozích zjištění a dostupných podkladů vedoucí a členové inspekčního týmu ověřují, analyzují a hodnotí poznatky vzhledem k hlavním cílům a zásadám vzdělávání formulovaným v národním rámci kvality a zjišťují a vyhodnocují účinnost opatření vedení školy / školského zařízení vedoucích ke zkvalitňování činnosti školy dosažených v předcházejících letech (zpravidla od poslední hodnotící inspekce). Objektivně hodnotí stav kvality vzdělávání a účinnost opatření pro zlepšování výsledků vzdělávání a efektivitu vzdělávacího procesu (průběh vzdělávání). Svá zjištění při přímé inspekční činnosti ve škole / školském zařízení porovnávají s výsledky vlastního hodnocení školy / školského zařízení i případného hodnocení školy / školského zařízení třetí stranou. Řídí se při tom strukturou inspekčních kritérií z národního rámce kvality vzdělávání definovaných formou popisu nejvyšší dosažitelné úrovně. Při své činnosti si činí poznámky o úrovni jednotlivých kritérií pro účely vyplnění formuláře Podmínky, průběh, výsledky v InspIS DATA a sepsání inspekční zprávy. 12 Workflow je jedna z funkcionalit systému InspIS DATA, která pomáhá sledovat správný sled jednotlivých činností a zároveň pomáhá hlídat termíny pro ukončení těchto činností. 13 Tento postup lze využít i v případě stížností a inspekce na podnět. 13/24

14 Vedoucí týmu vytváří podmínky pro vzájemnou otevřenou komunikaci uvnitř inspekčního týmu, organizuje schůzky členů inspekčního týmu za účelem podpory vzájemné informovanosti o inspekčních zjištěních. V průběhu inspekční činnosti se členové týmu průběžně scházejí, projednávají a konzultují svá zjištění, včetně svých dílčích podkladů pro vyplnění inspekčních formulářů. Členové inspekčního týmu jsou povinni průběžně informovat vedoucího týmu o všech závažných zjištěních a událostech, ke kterým došlo v dosavadním průběhu inspekční činnosti. Doporučuje se, aby zjištění sděloval vedoucím pracovníkům školy vždy vedoucí inspekčního týmu nebo člen inspekčního týmu za přítomnosti vedoucího. Vedoucí týmu koordinuje další postup při realizaci inspekční činnosti. Vedoucí týmu projedná s ředitelem školy / školského zařízení aktuální organizaci výchovně-vzdělávacího procesu. Nepožaduje na vedení školy / školského zařízení neopodstatněné změny v souvislosti s inspekční činností, které mají negativní dopad na organizaci školy / školského zařízení. Dohodne s ředitelem školy / školského zařízení organizaci a plánování hospitační činnosti. V případě potřeby lze plán hospitací operativně měnit. Hospitace plánuje inspekční tým dle předmětu inspekční činnosti, podle výsledků školy / školského zařízení (v jednotlivých předmětech, ve třídách se žáky se SVP, ve třídách nebo výchovných skupinách s výchovnými problémy, ve třídách s vysokou absencí), s přihlédnutím k odbornosti školních inspektorů a přizvaných osob. Dle rozhodnutí vedoucího týmu zařadí i hospitace na základě doporučení vedení školy / školského zařízení, případně hospitace náhodně vybrané. Vedoucí týmu nabídne vedení školy možnost účasti při hospitační činnosti. Při plánování hospitační činnosti zohlední inspekční tým zejména předmět a cíle inspekční činnosti (ty mohou mimo jiné vyplývat ze specifických úkolů definovaných v plánu hlavních úkolů České školní inspekce pro příslušný školní rok), aktuální stav ve škole / školském zařízení (absence pedagogů, exkurze apod.). Využije zejména podklady získané analýzou výsledků vzdělávání (např. souhrnné výsledky za třídy, ročníky, výchovné skupiny, individuální výsledky žáků a studentů v předmětu, stav podmínek pro výuku předmětu, změny pedagogů). Za sestavení plánu hospitační činnosti zodpovídá vedoucí týmu. Hospitace plánuje tak, aby v situacích, kdy to objektivní posouzení průběhu vzdělávání nevyžaduje, nedocházelo k vícečetným hospitacím inspekčních pracovníků u jednoho pedagoga v jednom dni. Hospitační činnost důsledně sleduje naplnění předmětu inspekční činnosti, její rozsah a zaměření, zohledňuje zejména důvody (podnět), které k inspekční činnosti vedly. Výběr hospitací musí pokrýt stěžejní obory vzdělávání realizované ve škole. V případě inspekční činnosti v rámci inspekčního cyklu je prioritou inspekčního týmu hospitovat co nejvíce vyučovacích hodin u co největšího počtu vyučujících, tříd a ročníků. Inspekční pracovník vstupuje do hospitované vyučovací jednotky vždy včas, současně s hospitovaným vyučujícím, příp. za doprovodu vedení školy. Doporučuje se provést i krátký předhospitační rozhovor s učitelem (informace o žácích třídy, návaznost vzdělávacího obsahu, cíl vyučovací jednotky apod.). Při hospitaci v teoretickém vyučování se vždy hospituje celá vyučovací hodina. O organizaci hospitací při školních projektech, v předškolním vzdělávání a v praktickém vyučování rozhodne vedoucí inspekčního týmu tak, aby hospitační činnost byla efektivní a účelná vzhledem k předmětu inspekce a jejího zaměření, vzhledem k předcházejícím inspekčním zjištěním. 14/24

15 Nedílnou součástí inspekčních hospitací jsou standardizované rozhovory s učiteli, vychovateli, případně i s dětmi, žáky a studenty, za účelem komplexního posouzení klimatu školy / školského zařízení, podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání. 14 V průběhu hospitace sleduje inspekční pracovník zejména obsah výuky (vzdělávací cíl, jeho vhodnost, vyváženost, plnění, ), organizaci a podmínky výuky (organizační zvládnutí vyučovací jednotky, účelné využívání forem a metod, účelné využívání pomůcek, ), aktivitu dětí, žáků a studentů, jejich osobnostní a sociální rozvoj, klima a sociální vztahy ve třídě, podporu a pomoc jednotlivým dětem, žákům a studentům, hodnocení dětí, žáků a studentů, realizaci opatření přijatých školou / školským zařízením nebo pedagogem pro zlepšování výsledků třídy či jednotlivců atd. 15 Inspekční pracovník přichází do třídy s vědomím, že na podkladě poznatků z hospitace bude vyplňovat hospitační formulář, který bude jedním z podkladů pro hodnocení školy podle kritérií národního rámce kvality. Přichází tedy do třídy dobře seznámen s hospitačním formulářem tak, aby v průběhu hospitace věnoval pozornost dění ve třídě a formulář dokázal v plnosti a věrným způsobem vyplnit až mimo třídu, po skončení hospitace a následném rozhovoru s pedagogem. Inspekční pracovník neprovádí rozbor a hodnocení hospitované hodiny, ale může se zúčastnit rozboru hodiny provedeného ředitelem školy nebo jiným vedoucím pracovníkem školy. Zjištění využije pro zhodnocení efektivity řídící a kontrolní činnosti vedení školy. Je však povinen provést s každým hospitovaným pedagogem následný rozhovor zaměřený mj. na jeho vlastní hodnocení průběhu vyučovací hodiny, splnění stanoveného cíle, zasazení vyučovací hodiny do kontextu následujících hodin a zhodnocení efektivity zvolených forem a metod práce. Průběh a závěr tohoto rozhovoru by měl směrem k hospitovanému pedagogovi plnit pozitivně motivační funkci. Na úvod pohospitačního rozhovoru vyzve inspekční pracovník pedagoga ke krátkému zhodnocení splnění stanoveného vzdělávacího cíle, vytyčení toho, co se v hodině ve srovnání s přípravou podařilo či nepodařilo, zdůvodnění volby a zhodnocení efektivity forem a metod práce, zasazení hodiny do kontextu následujících hodin, k celkovému zhodnocení práce dětí, žáků, studentů a celé vyučovací jednotky. Inspekční pracovník při hodnocení v první řadě poukáže na silné stránky vyučování. Při zjištění nedostatků ve vzdělávání navrhne kroky k zefektivnění, zlepšení výuky. Inspekční pracovník může poskytnout vyučujícím metodická doporučení, odkazy na příklady inspirativní praxe a kontakty na odborníky, které získal při vlastním vzdělávání nebo v průběhu své inspekční praxe. V případě závažných negativních zjištění se doporučuje nerealizovat pohospitační rozhovor bezprostředně po hospitaci, ale zjištění a strategii jejich prezentace předem zkonzultovat s vedoucím týmu, případně s dalšími členy. Pokud inspekční tým zjistí v průběhu inspekční činnosti nedostatky, které jsou odstranitelné na místě a nemají zásadní dopad na vzdělávání, projedná tyto s vedením školy / školského zařízení a dohodne způsob a termín jejich odstranění. Okamžité přijetí opatření požaduje rovněž v případech, kdy zjistí ohrožení bezpečnosti dětí, žáků a studentů při vzdělávání. V průběhu inspekční činnosti zaznamenávají členové inspekčního týmu průběžně svá zjištění a před projednáváním závěrů s ředitelem školy / školského zařízení zásadní zjištění včetně odkazů na podklady předají vedoucímu inspekčního týmu. Vedoucí inspekčního týmu 14 Pro dosažení tohoto cíle lze vhodně využít i dotazníkové šetření. 15 Zjišťuje rovněž další informace v souladu s hospitačním záznamem. 15/24

16 stručně průběžně informuje ředitele školy / školského zařízení o dosavadním průběhu inspekční činnosti / dílčích zjištěních. Vedoucí inspekčního týmu na závěrečné schůzce se členy týmu shrne inspekční zjištění, projedná s inspekčním týmem silné a slabé stránky, příležitosti k dalšímu rozvoji školy / školského zařízení a hodnocení úrovní jednotlivých inspekčních kritérií potřebné pro vyplnění formuláře Podmínky, průběh, výsledky. Ve spolupráci se členy inspekčního týmu v průběhu celé inspekční činnosti porovnává inspekční zjištění v kontextu s opatřeními realizovanými vedením školy / školského zařízení pro zlepšení dosavadního stavu. Za vyplnění formuláře Podmínky, průběh, výsledky odpovídá vedoucí inspekčního týmu. Vedoucí týmu stanoví způsob projednání inspekčních zjištění s ředitelem školy / školského zařízení a nabídne účast také zřizovateli. Řediteli předem doporučí rovněž účast dalších členů vedení školy / školského zařízení a pedagogů. Následně inspekční tým seznámí s výsledky inspekce ředitele školy / školského zařízení a jím přizvaný okruh účastníků. Podle rozhodnutí ředitele školy / školského zařízení může jít o představitele zřizovatele, zákonných zástupců, případně i žáků a studentů školy / školského zařízení. Ředitel školy má právo po podpisu inspekčních výstupů do 15 dnů na podání námitek a 14 dnů na podání připomínek. Při závěrečném hodnocení inspekční tým v úvodu pozitivně hodnotí silné stránky školy / školského zařízení, pozitivně hodnotí vše, co vedení školy realizovalo ke zlepšení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání v souladu s požadovanými cíli a zásadami. V souvislostech rekapituluje nedostatky, které se škole / školskému zařízení podařilo odstranit v průběhu inspekční činnosti. Analyzuje inspekční zjištění, která byla vyhodnocena jako slabá místa nebo nedostatky v činnosti školy / školského zařízení, a dokládá je příklady. Společně s ředitelem školy / školského zařízení, případně širším kolektivem školy / školského zařízení, formuluje doporučení, která jsou pro školu / školské zařízení reálná, školou / školským zařízením akceptovatelná a povedou ke zlepšení zjištěného stavu. Vždy dá prostor řediteli školy / školského zařízení k vlastnímu zhodnocení prezentovaných zjištění, jejich srovnání s vlastním hodnocením školy / školského zařízení a k vyjádření se k průběhu inspekce. Stanoví lhůtu pro odstranění zjištěných nedostatků, která bude uvedena i v inspekčních výstupech. 8.5 Hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání v komplexní inspekci Zdrojem informací pro komplexní hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání ve škole / školském zařízení je studium příslušné dokumentace, sběr informací z databází České školní inspekce o dané škole / školském zařízení v průběhu přípravy inspekční činnosti, studium výstupů předchozí inspekční činnosti České školní inspekce ve škole, včetně informací z inspekčního elektronického zjišťování, výsledky dotazníkových šetření mezi žáky, studenty a zákonnými zástupci, při přímé inspekční činnosti ve škole / školském zařízení pak rozhovory s ředitelem školy / školského zařízení a jeho zástupci, hospitační činnost, prohlídka prostor, pozorování života školy / školského zařízení, rozhovory s učiteli, vychovateli, dětmi, žáky a studenty, zjištění z jednání pedagogické rady apod. 16/24

17 Inspekční tým hodnotí: 1. Koncepci a rámec školy. Této oblasti se věnuje především vedoucí inspekčního týmu formou rozhovoru s ředitelem, případně členy širšího vedení školy / školského zařízení. Získává k němu však také dílčí informace od ostatních členů inspekčního týmu. Všímají si existence jasných pravidel a mechanismů, s jejichž pomocí vedení školu / školské zařízení řídí a které umožňují efektivní organizaci a rozvoj školy / školského zařízení, a zajišťují, že škola / školské zařízení je bezpečné, příjemné a vstřícné místo pro efektivní vzdělávání a osobnostní rozvoj dětí, žáků a studentů. Kladou důraz na jasnou a srozumitelnou vizi, koncepci a formulaci cílů školy / školského zařízení. Klíčovou součástí cílů je školní vzdělávací program, který je v souladu s odpovídajícím rámcovým vzdělávacím programem a všemi právními předpisy týkajícími se vzdělávání. Vedoucí inspekčního týmu usiluje o získání informací o tom, nakolik je vize školy sdílená zřizovatelem, a spolu s dalšími členy inspekčního týmu také o získání informací o kvalitě vztahů školy se zákonnými zástupci, protože konstruktivní vztahy se zákonnými zástupci a vzájemná důvěra jsou pro dosažení vysoké kvality vzdělávání důležité. 2. Kvalitu pedagogického vedení školy. Také pro tuto oblast je důležitý rozhovor vedoucího inspekčního týmu s vedením školy, dalšími formami jsou inspekční zjištění z dřívějších šetření stížností a podnětů, z dřívějších INEZ, rozhovory s pedagogy a žáky a studenty, vlastní pozorování v prostředí školy a výstupy z předchozích šetření. Přístup vedení školy v oblasti řízení pedagogických procesů je klíčový pro kvalitu vzdělání, které škola poskytuje, proto se zjišťování soustřeďuje především na oblasti spojené s pedagogickým procesem. Základní rozlišení je dáno aktivním iniciativním přístupem vedení školy k zabezpečení této oblasti, anebo jen formálním plněním. Pozornost vedoucího inspekčního týmu a jeho členů je soustředěna jak na řízení (funkčnost organizační struktury, naplňování koncepce školy, efektivní uplatňování přijatých pedagogických, organizačních, bezpečnostních pravidel, prevence patologických jevů a dalších opatření k organizaci a provozu školy), tak na monitorování a vlastní hodnocení činnosti školy a také na vytváření zdravého školního klimatu, zajištění a profesní růst kvalitního pedagogického sboru a takové působení pedagogů, aby byli dětem, žákům a studentům vzory pro zdravý osobnostní rozvoj. V rámci této oblasti také hodnotí vytváření materiálních a finančních podmínek bezprostředně souvisejících se vzdělávací činností školy / školského zařízení a jejich efektivní využití pro kvalitní vzdělávání. 3. Kvalitu pedagogického sboru. Protože kvalitní vzdělávání závisí především na kvalitních pedagogických pracovnících, v jejichž kontaktu s dětmi, žáky a studenty se vzdělávání odehrává, všímá si inspekční tým kvalifikace, profesní zdatnosti, soustavného rozvoje vlastního vzdělání, rozhledu a schopností, respektu projevovaného vůči dětem, žákům, studentům a kolegům, vstřícnosti, profesionálního vystupování podporujícího rozvoj odpovědnosti u dětí, žáků a studentů a pochopení vlastní odpovědnosti, vnímá i otevřenost diskusi, konstruktivní spolupráci a výměně zkušeností. 4. Kvalitu výuky. 16 Této oblasti se věnují školní inspektoři členové inspekčního týmu podle úkolů přidělených vedoucím inspekčního týmu. Hodnocení průběhu vzdělávání přímo ve vyučovacích hodinách a činnostech je důležitou součástí inspekční činnosti. Je hodnocen jak přístup pedagoga, tak činnost dětí, žáků 16 U předškolního vzdělávání se tato oblast nazývá Vzdělávání. 17/24

18 a studentů, klima a vzájemná interakce ve třídě. Smyslem inspekčních kritérií v této oblasti je zjistit, jak dobře pedagogové přizpůsobují volbu výukových cílů, prostředků a metod individuálním schopnostem dětí a zda vedou k harmonickému rozvoji vědomostí, dovedností i postojů dětí přiměřeně jejich věku. Zásadním předpokladem pro uplatnění takové výuky je přesvědčení pedagogů (projevované při výuce i při předchozím a následném rozhovoru s inspekčním pracovníkem), že každé dítě je schopné osobnostního a vědomostního rozvoje bez ohledu na jeho aktuální rozvoj (pokrok na cestě ke vzdělávacím cílům). Školní inspektoři si všímají vytváření vztahu dětí k učení. Klíčovým nástrojem k němu je vysvětlování souvislostí vyučovaného s reálnými situacemi, které děti, žáci a studenti znají z každodenního života. Školní inspektoři se také soustředí na to, zda pedagog zařazuje dostatek prostoru pro to, aby děti, žáci a studenti takové situace sami rozpoznávali a využívali. U výborné úrovně výrazy Pedagogové Všichni pedagogové. Kvantifikátor všichni pedagogové jsou myšleny jako orientační. Do stupně výborná úroveň může být zařazena i škola, kde platí téměř všichni pedagogové. Uplatnit tuto toleranci je důležité zejména u velkých škol a obzvláště v těch případech, kdy vedení školy ví o oněch výjimkách a chce je řešit či je přímo řeší. Popisem všichni pedagogové se myslí ve všech pozorovaných hodinách. 17 U kritéria 4.2 je důležité při komunikaci se školami zdůraznit, že klíčové pro každou vyučovací hodinu jsou první věty. Ocenění pestrosti forem a metod výuky se týká hodnocení z pohledu na všechny pozorované hodiny ve škole. Velká pestrost forem a metod výuky v konkrétní hodině může být v rozporu s jejich účelností směrem k cílům výuky. 5. Vzdělávací výsledky. V této oblasti je cílem zhodnocení kvality činnosti školy v jedné z nejpodstatnějších funkcí každé školy dosažení toho, aby její absolventi byli vybaveni takovými znalostmi, vědomostmi a kompetencemi, které zajistí jejich úspěšnost v dalším vzdělávání a profesním životě. Školní inspektoři si všímají, zda škola (a v adekvátním rozsahu školské zařízení) je schopna (schopno) systematicky zjišťovat objektivní informace o kvalitě vzdělávání, které poskytuje, dokáže přijímat a realizovat racionální a účelná opatření ke zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání na individuální, skupinové a školní úrovni, zda srovnává, nakolik vzdělávací výsledky dětí, žáků a studentů odpovídají požadavkům uplatňovaných školních vzdělávacích programů, zda dokáže děti, žáky a studenty motivovat k dosahování co nejlepších výsledků podle jejich schopností. Dále inspekční tým opírá své hodnocení o přímé pozorování pedagogického procesu (hospitace úroveň komunikace, pamětní znalosti, rutinní dovednost, schopnost aplikace, tvořivost), o studium žákovských prací, analýzu klasifikace a průběžného hodnocení. Inspekční tým si také formou rozhovoru, nejčastěji s vedením školy, všímá, nakolik škola sleduje a systematicky vyhodnocuje úspěšnost svých absolventů v dalším vzdělávání (přijímací řízení, výsledky na dalším stupni vzdělávání, profesní dráha). ČŠI v širokém spektru své činnosti mimo rámec komplexní inspekce ve škole používá další nástroje hodnocení výsledků vzdělávací činnosti prostřednictvím didaktických testů, distančního sběru a vyhodnocování informací především o podmínkách pro rozvoj vybraných gramotností prostřednictvím systému InspIS DATA (INEZ). Další nástroje pro tuto oblast budou vytvořeny v budoucnosti, po vyhodnocení a plném využití současných a nově zaváděných nástrojů. 17 Důvodem stávajících formulací je případné využití ze strany škol. 18/24