JAK PSÁT OBECNÍ ZPRAVODAJ

Transkript

1 JAK PSÁT OBECNÍ ZPRAVODAJ Martina Šaradínová, Marie Šuláková 1. Proč vydávat obecní zpravodaj? Způsob jak informovat Informovat obyvatele o dění v obci, provedených i plánovaných investicích, budoucích záměrech, zajímavostech i o kulturních a společenských akcích je hlavním úkolem obecních zpravodajů. Obecní zpravodaj do jisté míry odráží i politickou situaci v obci či městě. Pokud je otevřenější starosta i obecní či městská rada, obecní zpravodaj poskytuje více prostoru i opozici a občanům. Samosprávy vydáváním zpravodaje naplňují jeden ze svých důležitých úkolů, kterým je komunikace s obyvateli. Ti sice mohou informace vyhledat například na úřední desce či webových stránkách, obecní zpravodaj je však díky svému širokému spektru témat i způsobu jejich podání přitažlivější variantou. Oproti místnímu popřípadě regionálnímu tisku obsahuje zpravodaj o obci mnohem více informací, čtenáři jsou navíc spříznění znalostí lokality i popisovaných problémů. Zpravodaj nesmí být jen hlásnou troubou radnice. Důležité je dát prostor i oponentním názorům. Toto stanovisko koneckonců podpořili i poslanci. Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení prošel na počátku srpna vládní návrh novely tiskového zákona, kterou se poprvé v historii stanovují mantinely pro tzv. radniční periodika. Mimo jiné ukládá povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace o územně samosprávném celku a poskytnout přiměřený prostor pro zastupitele. 1

2 Způsob jak zapojit obyvatele do dění v obci Zpravodaj lze považovat za určitý tmelící prvek obyvatel žijících v dané lokalitě.získávají informace o dění v obci, mohou posoudit kroky a rozhodnutí volených zástupců a sledovat, nakolik plní svá programová prohlášení. Pokud se do přípravy sami aktivně zapojí, snáze se s obcí, v níž žijí, ztotožní. Spolupráce může spočívat v psaní článků, poskytování fotografií, ale i podávání informací o konkrétních akcích. Lidé také mohou redakci přinášet tipy na zajímavá témata, o nichž by se chtěli dočíst. Způsob jak získávat od lidí zpětnou vazbu Komunikace občanů s představiteli obce je stále složitější. Česká společnost je pasivní a získat názor na politická rozhodnutí je obtížné. Platí, že v menších obcích je sounáležitost s obývaným prostorem silnější než ve městech, kde vládne do jisté míry apatie. Nejrychlejší odezvou na zpravodaj je skutečnost, že o přinesených zprávách lidé veřejně mluví a diskutují. Dodané informace je mohou motivovat například k návštěvě obecního úřadu či obecního zastupitele s konkrétním problémem či k účasti na jednáních obecního zastupitelstva. Reakce na články mohou zasílat i písemně, případně se mohou objevit například v rubrice k tomu určené (často nazvané Listárna). Obecní zpravodaj nejen pro místní 2

3 Obecní zpravodaj je prostředek nejen pro komunikaci s obyvateli území, ale také s vnějším světem. Může sloužit jako takzvaný propagační materiál, je vizitkou dané obce a čtenáře z jiných regionů informuje a současně láká k návštěvě zajímavých akcí či míst. Archiv zpravodajů je navíc obrazem určitého vývoje a díky mapování důležitých událostí poslouží podobně jako kronika. Z tohoto důvodu je nutné, aby byl archiv umístěn na webu obce. Co by měl nebo mohl mít zpravodaj? Zpravodaj by měl mít pro každé číslo graficky jednotnou hlavičku, která obsahuje název, časový údaj (podle periodicity), číslo zpravodaje, informaci o ceně (případně informaci, že periodikum je zdarma), nesmí chybět adresa redakce, evidenční číslo, které přiděluje ministerstvo kultury. Zpravodaj by měl mít své rubriky, jakými jsou například úvodník, jenž je stručným souhrnem nejzajímavějších informací v daném čísle (optimálně dlouhý). Další obsah zpravodaje závisí na množství a obsahu shromážděných článků. Kromě zpravodajských článků (informace o nejdůležitějších záměrech, dotacích, žádostech, projektech a plánech do budoucna) oživí zpravodaj rozhovor se zajímavou osobností, kulturní rubriky, recenze, kalendář akcí, úryvky z kronik či jiný pohled do historie. Velmi oblíbené jsou fotografie z konkrétních akcí, jichž se zúčastnili obyvatelé obce. Lidé rádi vidí na fotografiích své děti, příbuzné. Zvyšují jejich zájem o periodikum a tím i jeho čtenost. Monitoring tisku 3

4 Pokud informace o dění v obci pronikne i do regionálních či celostátních médií, je vhodné na to občany upozornit. K tomu může sloužit samostatná rubrika ve zpravodaji například Napsali o nás, Výběr z tisku apod. Zprávy lze přetisknout buď celé s odkazem na zdroj, nebo udělat jen krátkou rešerši s odkazem, kde lze najít celé znění. Nezapomeňte ani na elektronická média, v nichž mohou mít obce vysokou publicitu. Monitoring tisku si může redaktor či redakce pořídit sama, pokud bude tisk pravidelně sledovat, případně s využitím internetu. Službu nabízejí i některé placené agentury. Příklady ze sousedních obcí Pokud máte zájem, aby obyvatelé pociťovali sounáležitost i s okolními obcemi (mohou být členy jednoho mikroregionu či MAS), nabídněte svým čtenářům i zajímavosti odjinud. Příklady ze sousedních obcí mohou sloužit jako inspirace, zdroj informací i zábavy. Mohou informovat o problémech, které trápí řadu obcí, či dokonce přispět k jejich řešení. Celostátní témata, která se týkají činnosti v obci Žádná obec nežije v izolaci, ale dopadají na ně i mnohé regionální či celostátní problémy. V posledních letech se jednalo například o velmi diskutovanou otázku rozpočtového určení daní, rušení pošt, poboček státních úřadů, omezování dopravní obslužnosti a podobně. Čtenářům lze přinést rozhodnutí státní správy či krajské samosprávy v dané problematice spolu s informacemi o tom, jak danou 4

5 věc pocítí obyvatelé obce. Případně jaké kroky hodlá učinit vedení obce (společný postup obcí při jednání s kraji, jednání s poslancem zastupujícím region atd.). Akce školy, organizací a spolků v obci Školy, organizace a spolky jsou nedílnou součástí obce a přispívají k její pospolitosti. Proto neváhejte informovat o aktivitách, které pořádají. Pokud to periodicita zpravodaje umožní, lze nabídnout pozvánku (upoutávku) na akci a pak o ní zpětně informovat například formou reportáže. Rozhovor se zajímavou osobností (?) Tento žánr je pro autora/redaktora rozhodně náročnější, obdobné příspěvky jsou ale velmi čtivé a čtenáři je vyhledávají. Často lidé ani netuší, jaká zajímavá či výjimečná osobnost žije v jejich bezprostřední blízkosti a rozhovor může tento nedostatek napravit, navíc zajímavou formou. Samozřejmě nemusí jít pouze o občana obce, ale i o rodáka, významného návštěvníka atd. Rozhovoru by měla předcházet příprava, seznámení s danou osobností či oblastí, jíž se věnuje. Interview je vhodné nahrát na diktafon a následně přepsat. Otázky si lze připravit zčásti předem, řada z nich ale může vyplynout až přímo na místě. Proto je v případě možnosti vhodnější osobní schůzka s dotazovaným, lze popsat i atmosféru a místo, kde rozhovor vznikal. Další možností je korespondenční rozhovor například prostřednictvím elektronické pošty. Takto pořízený text je snazší pro úpravu, odpadá ale možnost ihned reagovat na pronesená sdělení. Kdo by měl (mohl) tvořit zpravodaj 5

6 Redakční tým s několika členy je zejména pro menší obce pouze nereálným snem. V řadě obcí si vzal zpravodaj za své starosta, který většinou ale není (nebyl) novinář a má řadu jiných povinností. S tím pak většinou souvisí i periodicita a kvalita zpravodaje. Vedení obcí by nicméně nemělo rezignovat na snahu zapojit do přípravy periodika širší spektrum lidí. Práce se mohou ujmout studenti, knihovnice, učitelé, kronikář a podobně. Je škoda nevyužít znalostí a zkušeností starousedlíků, místních písmáků. Jednou z možností je také obrátit se na profesionální agentury či organizace, což jsou však další náklady. Propojení zpravodaje s webem Propojení zpravodaje s webovými stránkami obcí je výhodné zejména pro okamžitou dostupnost i průběžnou aktuálnost. A to především v případě, že jsou webové stránky přehledné a rubriky snadno dohledatelné. Sem lze umístit aktuální zprávy k okamžitému přečtení, diskuse, reakce na články, fotogalerie a pozvánky. Z vybraných článků lze navíc snadněji sestavit tištěný zpravodaj. Webové stránky budou mít vyšší návštěvnost a mohou se stát komunikačním centrem. Grafika, fotografie, tiskárna? 6

7 Dobrý grafik dá zpravodaji pěkný vzhled, přitom nemusí být nutně drahý. Grafická jednotnost (druh a velikost písma, nadpisy, sloupce) zajistí zpravodaji přinejmenším kvalitní podobu a přehlednost. Stejně tak dobrá fotografie může obecnímu zpravodaji dodat na přitažlivosti. Pokud je text opatřen zajímavým snímkem, zvyšuje zájem čtenářů. Zvláště v menších obcích jsou například fotografie z akcí velmi vítány, protože obyvatelé na nich najdou sebe či své příbuzné a známé a se zpravodajem se tak více ztotožní. Na rozdíl od jiných periodik není u zpravodajů nutné za každou cenu požadovat profesionální pořízení a zpracování snímků. Digitální technika dnes umožňuje i amatérovi nafotit takřka cokoliv a jak jsme již předeslali výše, zapojení co nejvíce místních obyvatel do přípravy zpravodaje je pozitivním prvkem. Redakce zpravodaje by nicméně měla stanovit určitý standard snímků a snažit se jej dodržovat. A to v případě témat, kompozice či technického zpracování. Fotografie se dodávají v elektronické podobě. 2. Co a jak psát Nejčastěji užívaným zpravodajským žánrem je ZPRÁVA. Objevuje se v denním tisku, na zpravodajských serverech i časopisech. Využití má samozřejmě i v obecních a městských zpravodajích. Jedná se o nezkreslené, přesné a nestranné podání informací o vybrané události, jevu či tématu. Zpráva musí odpovídat na základní otázky Kdo? Co? Kdy? Kde? Důležitým hlediskem je zajímavé a tvůrčí zpracování. Již z úvodní části zprávy musí být jasné jádro sdělení. Spektrum témat, jimž se zprávy věnují, je velmi široké. Záleží na nápaditosti redaktora (redaktorů). Kromě zpráv o již uskutečněných akcích (obecní hody, 7

8 ples, investice, rozhodnutí zastupitelstva), se lze zabývat i vlastními tématy a přibližovat dosud neznámá fakta například z historie. Lze se zaměřit i na dopady celostátních událostí a témat na život v konkrétní obci (například rušení pošt, rozpočtové určení daní, obecně závazné vyhlášky atd.). Odlehčením mohou být zprávy o volnočasových aktivitách, zajímavých koníčcích obyvatel, místních řemeslnících, zajímavém nápadu některého ze spolků a podobně. Co obsahuje zpráva: Titulek: Musí být poutavý, úderný a srozumitelný. Musí vystihnout jádro sdělení, tedy to, o čem píšete. Více rozšíření jsou krátké titulky obsahující sloveso (tedy ne Výstavba kapličky, ale Výstavba kapličky začala). Příliš vhodné nejsou titulky bez známé podmětu ( tedy nikoliv Předvedou historickou techniku, ale Hasiči předvedou historickou techniku). Právě titulek může rozhodovat o tom, zda si čtenář danou zprávu přečte celou. Perex: Obsahuje nejdůležitější informace, tedy odpovědi na otázky Kdo? Co? Kdy? Kde? Obvykle se jedná o dvě až tři věty, které obsahují jádro sdělení. Perex není pokračováním titulku, naopak jádro sdělení se může v titulku i zde opakovat. Perex je obvykle tučně zvýrazněný. Tělo zprávy: Obsahuje další informace, odpovídá na otázky Jak? Proč? Součástí jsou vyjádření (citace) osob, která text oživí. Citace by neměla opakovat již uvedené informace, ale přinášet nové, nosné sdělení. Citace se v textu označuje uvozovkami, někdy je psaná kurzívou. Pokud je tělo zprávy příliš dlouhé, můžete je proložit mezititulky. Background: Závěrečná část, která zarámuje celou zprávu a jádro sdělení uvede do kontextu. Například píšete-li o dokončené opravě obecní silnice, lze zmínit, zda již v minulosti obec v oblasti dopravy investovala, co plánuje do budoucna apod. 8

9 Podpis: Pod každou zprávou by mělo být jméno autora či jeho zkratka. Pravidla pro psaní zpráv - Používejte jednoduché a krátké věty, vyhýbejte se dlouhým a složitým souvětím. Určitě platí pravidlo: V jednoduchosti je krása. - Nepoužívejte formu my. Tedy nikoliv my jsme rozhodli, ale například zastupitelé obce rozhodli. - Co nejméně používejte trpný slovesný rod. Tedy nikoliv například výstava byla zahájena, ale výstava začala. - Vyhýbejte se klišé a floskulím (například finanční prostředky, vysílat signál, politika je o tom, lidské zdroje atd.) - Vyhýbejte se cizím slovům a odborným výrazům. Je totiž potřeba dbát na srozumitelnost textu u všech čtenářů, tedy i u laiků, kteří nejsou s problematikou seznámeni. Cizí slova a odborná terminologie čtenáře spíše odradí. - Vyhněte se zkratkám. Pokud je použijete, musíte je nejprve vysvětlit, tedy rozepsat v závorce. Pak už lze tutéž zkratku používat v textu dále. Toto pravidlo nemusí striktně platit u obecně známé zkratky (například Akademie věd ČR nikoliv Akademie věd České republiky, EU, USA atd.) - Upusťte od přehnané sebechvály, je spíše kontraproduktivní. Nechte na čtenáři, ať si udělá sám úsudek. - Věnujte pozornost stylistice a gramatice, nezapomínejte na jazykové korektury. - Snažte se o stručnost. Dobře napsanou zprávu na zajímavé téma lze uplatnit i jako tiskovou zprávu, kterou doručíte médiím. Abyste redakce celostátních či místních periodik zaujali, je třeba nabízet neotřelá, výjimečná či nadregionální témata, které mohu sloužit například jako inspirace pro jiné obce. Vyhledávané jsou různé kuriozity 9

10 (jmenování obecního psa, obec kupuje skulptury na zrušených hřbitovech a ozdobí jimi centrum vesnice, ve zvonici se našla schránka se vzkazy našich předků ). Vedle zprávy existují i další zpravodajské žánry, které se mohou ve zpravodaji objevit. Jedná se o zpravodajský rozhovor (kladení subjektivně nezabarvených otázek, slouží pro získání nezkreslených informací) či referát (výklad dokumentu či jeho části s hlavními tezemi). Nedílnou součástí zpravodaje jsou i publicistické žánry. Na rozdíl od zpravodajských žánrů nemusí být neutrální, počítá se se subjektivním názorem autora. Reportáž autor na základě osobní účasti líčí konkrétní událost. Rozhovor interview Komentář autor informuje o určité problematice, vysvětluji ji, zobecňuje, uvádí do souvislostí. Předkládá vlastní názor. Recenze informuje o uměleckém díle (výstavě, vydané knize, filmu.) Medailon, portrét je věnován pozoruhodné, výjimečné osobnosti. Fejeton autor kriticky hodnotí negativní věci ve společnosti, hledá nápravu. Glosa, poznámka - ironická reakce na aktuální děj. 10