Metodika tvorby studijního programu Comparative Constitutional Law Masarykova univerzita, Právnická fakulta

Transkript

1 Metodika tvorby studijního programu Comparative Constitutional Law 1/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

2 Obsah 1. Účel manuálu Procedurální předpoklady Normativní prostředí... 5 Právní předpisy:... 5 Interní normativní instrukce Masarykovy univerzity: Obecné požadavky Formální náležitosti záměru vzniku nového studijního programu... 9 Charakteristika zamýšleného studijního programu... 9 Garant studijního programu Studie proveditelnosti Odůvodněný návrh členů panelu hodnotitelů Standardy kvality studijních programů Masarykovy univerzity /23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

3 1. Účel manuálu Předkládaný manuál slouží řešitelům projektu OPVVV Transitional Jurisprudence, reg. č. CZ /0.0/0.0/16_018/ (dále též jen projekt ) a případně též dalším pracovníkům Právnické fakulty Masarykovy univerzity a Ústavu státu a práva, kteří se budou podílet na přípravě akreditačního materiálu, na jehož základě bude akreditován doktorský studijní program Comparative Constitutional Law. Manuál zohledňuje požadavky vyplývající z právních předpisů, interních předpisů Masarykovy univerzity a projektové dokumentace, které byly známy v době přípravy manuálu, tj. do října /23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

4 2. Procedurální předpoklady Pro naplnění cílů projektu je zapotřebí dosáhnout akreditace doktorského studijního programu. Toho je možno dosáhnout buď prostřednictvím řízení před Národním akreditačním úřadem, nebo v rámci tzv. vnitřní akreditace. V současnosti (tj. v říjnu 2017) se Masarykova univerzita připravuje na podání žádosti o institucionální akreditaci, jež bude zahrnovat i oblast vzdělávání Právo. V případě, že Masarykově univerzitě bude institucionální akreditace udělena, bude připravovaný studijní program akreditován v rámci této akreditace. Z tohoto důvodu je třeba při přípravě podkladů pro akreditaci zohlednit nejen právní předpisy, ale i vnitřní předpisy Masarykovy univerzity. V průběhy přípravy materiálů bude třeba rovněž sledovat situaci akreditačního procesu vedoucího k (ne)udělení institucionální akreditace. Pokud by Masarykova univerzita neuspěla s žádostí o institucionální akreditaci pro příslušný typ studijních programů v příslušné oblasti vzdělávání, bylo by nutné žádat o akreditaci Národní akreditační úřad. Pro vznik studijního programu, resp. pro jeho akreditaci je nezbytné nejprve vypracovat tzv. záměr vzniku nového studijního programu. Předkládaný manuál reflektuje stávající normativní rámec a nabízí relevantní předpoklady pro reálné naplnění příslušných podmínek a rovněž také pro vytvoření obsahu příslušného studijního programu. 4/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

5 3. Normativní prostředí Pro tvorbu studijních programů jsou relevantní tyto právní předpisy a interní normativní instrukce Masarykovy univerzity: Právní předpisy: zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů; nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství; nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství. Interní normativní instrukce Masarykovy univerzity: Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity; Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností na Masarykově univerzitě; Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů Masarykovy univerzity. Navrhovaný doktorský studijní program musí odpovídat těmto pravidlům a pro jeho úspěšnou realizaci je nezbytné splnit podmínky těmito pravidly vytvářené. Veškeré další postupy vycházejí z reflexe těchto pravidel a obsahují základní postupy jak stanovené podmínky dodržet, případně možnou interpretaci ve vztahu k nově vytvářenému studijnímu programu. Pro úspěšné vytvoření nového doktorského studijního programu je nezbytné seznámit se s těmito pravidly. Rovněž je zapotřebí sledovat vývoj ohledně žádosti o institucionální akreditaci Masarykovy univerzity a případné další interní předpisy, neboť dosud existující vnitřní předpisy Masarykovy univerzity jsou zaměřeny primárně na akreditaci bakalářských a magisterských studijních programů. Není tak vyloučeno, že bude přijat 5/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

6 rovněž další interní předpis zaměřený specificky na doktorské studijní programy, který následně bude nutno rovněž zohlednit při přípravě podkladů pro žádost o akreditaci. 6/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

7 4. Obecné požadavky V souladu s pojetím projektu se připravovaný doktorský studijní program zaměří na problémy ústavních systémů v souvislosti se změnami formy vlády a státního režimu ve srovnávací, politicko-filosofické a právně-historické perspektivě (nabízejí se témata jako geneze konstitucionalistických idejí a konstitucionalismu samotného, ústavní aspekty změn režimů, role ústavního soudnictví a její proměny, soudcovská samospráva, vztahy mezi ústavním a mezinárodním/unijním právem). Program je interdisciplinární. Je proto určen absolventům magisterského programu v oboru právo či jiných společenských vědách (politologie, mezinárodní vztahy, evropská studia). Program bude otevřen uchazečům z celého světa. Otevře se tak možnost studia ústavněprávních problémů v doktorském studiu i pro uchazeče, kterým v současnosti v podání přihlášky na PrF MU brání jazyková bariéra. Akreditace programu tak vychází vstříc požadavkům trhu práce v oblasti vědy a výzkumu, kde je stále více akcentována potřeba interdisciplinárního přístupu k řešeným problémům. Mezi obecné rysy programu také patří spojitost s dalšími studijními programy, konkrétně program Intellectual Property, program Comparative Company - Foundation and Trust Law a program Legal Theory and Public Affairs. Každý z programů vytvoří jeden předmět, který bude povinný pro všechny zbývající studijní programy a bude součástí studijního kurikula. Nelze také pominout, že součástí studijního programu, jakož i individuálního studijního plánu bude stáž na zahraniční vysoké škole či výzkumném pracovišti. Studium bude trvat 8 semestrů, z čehož poslední dva semestry budou věnovány výlučně psaní disertační práce. Struktura předmětů pro prvních 6 semestrů obsahuje vedle programově povinných předmětů v každém semestru též dva profilující předměty výlučně pro studenty programu CCLP. Záměrem těchto předmětů je poskytnout širší rámec potřebný pro dokončení práce i orientaci v oboru nezbytnou k uplatnění na trhu práce. V předmětech se studenti seznámí s nejnovějšími trendy v akademické debatě a výzkumu v příslušných tématech. Podstatou jednotlivých předmětů bude jednak 7/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

8 studium zadané literatury a následná diskuse nad jednotlivými problémy a zejména pak diskuse s odborníky, kteří se daným tématům věnují. Takto koncipované kurzy umožní studentům získat detailní vhled do klíčových témat srovnávacího ústavního práva. V průběhu studia (konkrétně ve třetím semestru) budou studenti prezentovat dosavadní pokrok ve své výzkumné činnosti v rámci PhD workshopu. Zde představí outline svého disertačního projektu a jednu již hotovou kapitolu v rozsahu nejméně 20 stran. Tyto workshopy budou představovat interdisciplinární platformu pro diskusi nad tématem disertačního projektu i pro sdílení dobré praxe při výzkumné činnosti. V rámci workshopu obdrží zpětnou vazbu od ostatních studentů, členů katedry i dalších pozvaných odborníků z praxe. Absolvování tohoto workshopu bude podmínkou pro postup do 4. semestru. Cílem této podmínky je motivovat studenty k průběžné práci na disertačním projektu a podpořit tak kvalitu absolventů programu. Tato podmínka rovněž předejde zbytečnému prodlužování studia Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity (čl. 30 odst. 5) předpokládá, že kreditová hodnota přípravy disertační práce je stanovena od jedné poloviny zpravidla do dvou třetin minimální kreditové hodnoty studia (240 kreditů). Konkrétní hodnotu stanoví s ohledem na charakteristiku doktorského programu oborová rada. Plnění požadavků tohoto předmětu hodnotí školitel v každém semestru, v němž si student předmět zapsal, přičemž počet udělených kreditů v každém semestru odráží studentem odvedenou práci. Vzhledem ke koncepci připravovaného doktorského studijního programu lze kreditovou hodnotu přípravy disertační práce stanovit na horní mezi, tj. v rozsahu 160 kreditů. Zbývající počet kreditů by měl být rozdělen mezi povinné a povinně volitelné předměty. Při vytváření programu je také nezbytné přihlédnout k čl. 6 odst. 3 studijního a zkušebního řádu, který stanoví, že kreditová hodnota předmětu musí být stanovena tak, aby odpovídala standardní týdenní zátěži průměrného studenta a aby jednomu kreditu odpovídala zátěž 25 až 30 hodin. 8/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

9 5. Formální náležitosti záměru vzniku nového studijního programu V souladu s ustanovením čl. 15 vnitřního předpisu Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů Masarykovy univerzity je nezbytné vytvořit záměr vzniku nového studijního programu. Tento záměr je vypracováván nositelem oprávnění, kterým je Masarykova univerzita. Záměr vzniku studijního programu předkládá děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity Radě pro vnitřní hodnocení Masarykovy univerzity (RVH), která jej projedná v souladu s Jednacím řádem RVH Záměr vzniku nového studijního programu obligatorně obsahuje tyto části: a) charakteristiku zamýšleného studijního programu; b) odůvodněný návrh garanta studijního programu; c) studii proveditelnosti v předepsané struktuře; d) odůvodněný návrh členů panelu hodnotitelů, ve složení: 1. akademický pracovník v téže nebo příbuzné oblasti nebo oblastech vzdělávání, který není členem akademické obce budoucího nositele oprávnění; 2. potenciální zaměstnavatel absolventů zamýšleného studijního programu; 3. zahraniční expert. Charakteristika zamýšleného studijního programu Charakteristika zamýšleného studijního programu musí obligatorně obsahovat tyto náležitosti: a) Název studijního programu a jeho kód. Název studijního programu je Legal Theory and Public Affairs. Kód programu bude následně přidělen v procesu akreditace, případně administrativou Právnické fakulty, resp. Masarykovy univerzity. Název studijního programu by měl reflektovat názvy využité v projektu. Vzhledem ke změnám v procesu udělování akreditací je však možné 9/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

10 případně název změnit, pokud bude lépe reflektovat existující podmínky, při dodržení požadavků projektu. b) Typ studijního programu. Připravovaný studijní program Legal Theory and Public Affairs je doktorský studijní program. c) Forma studia a jazyk, v němž je studijní program uskutečňován. Studijní program bude uskutečňován v prezenční a kombinované formě. Studijní program bude uskutečňován v anglickém jazyce. Vzhledem k charakteru projektu se jeví jako nezbytné připustit jak denní, tak kombinované studium. Vzhledem k silnému mezinárodnímu charakteru projektu a k jeho spojení s mezinárodním vědecko-výzkumným prostředím je nezbytné, aby byl uskutečňován v anglickém jazyce. d) Doba, na kterou je uděleno oprávnění uskutečňovat studijní program nebo na kterou je udělena akreditace studijního programu. 7 let. Standardní dobou, na kterou je akreditace udělována, je sedm let. e) Nositel oprávnění a případně též subjekt, který se podílí na uskutečňování studijního programu. Nositelem oprávnění bude Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Na uskutečňování se podílí Ústav státu a práva Akademie věd České republiky v. v. i. Připravovaný studijní program bude vzhledem k charakteru instituce a vzhledem k podmínkám akreditací studijních programů spojen s Právnickou fakultou Masarykovy univerzity jako nositelem oprávnění. Již od počátku je však nezbytné uvést, že tento program se bude uskutečňovat ve spolupráci s Ústavem státu a práva AV ČR. Tato spolupráce by měla posílit vědecko-výzkumný charakter programu a posílit zapojení studentů do vědecko-výzkumné činnosti, jejíž jsou oba subjekty předními protagonisty. Ústav státu a práva AV ČR se může podílet na uskutečňování studijního programu podle čl. 3 odst. 4 písm. d) Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů Masarykovy univerzity. f) Garant studijního programu. Garantem programu může být pouze docent, profesor nebo mimořádný profesor, který působí na Právnické fakultě Masarykovy univerzity jako akademický pracovník na základě pracovního nebo služebního poměru nebo poměrů s celkovou týdenní pracovní dobou 10/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

11 odpovídající stanovené týdenní pracovní době podle 79 zákoníku práce, tj. 40 hodin týdně. Garantem doktorského studijního programuje akademický pracovník, který byl jmenován profesorem nebo jmenován docentem v oboru, který odpovídá danému studijním programu nebo programu blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, a který v daném oboru v posledních pěti letech vykonával vědeckou činnost. Garant studijního programu odpovídá za kvalitu obsahu studijního programu a koordinaci výuky, vyhodnocuje studijní program a rozvíjí jej. Další povinnosti garanta studijního programu jsou uvedeny v čl. 7 odst. 4 Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů Masarykovy univerzity. g) Složení oborové rady. Členy oborové rady doktorského studijního programu mohou být pouze ti, kteří v posledních 5 letech vykonávali tvůrčí činnost, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být uskutečňován doktorský studijní program. Oborovou radu doktorského studijního programu tvoří jak akademičtí pracovníci a popřípadě další odborníci, kteří na dané vysoké škole působí na základě pracovního poměru nebo pracovních poměrů nebo služebních poměrů s celkovým součtem týdenní pracovní doby odpovídajícím alespoň polovině stanovené týdenní pracovní doby podle 79 zákoníku práce (tj. 20 hodin týdně), tak i odborníci mimo danou vysokou školu.). Oborová rada je nejméně sedmičlenná a sestává z garanta studijního programu, alespoň tří akademických pracovníků MU, kteří na MU působí na základě pracovního poměru, alespoň dvou odborníků v dané oblasti výzkumu, kteří na MU nepůsobí na základě pracovního poměru. Oborová rada může být společná pro studijní programy ze stejné oblasti studia. h) Cíle studia, představující základní informace o studijním programu a zaměření studia, vymezení jeho hlavních charakteristik, hodnot a poslání. Cílem doktorského studijního programu Legal Theory and Public Affairs je příprava vědecko-výzkumných a pedagogických odborníků k výkonu vědeckovýzkumných profesích, kteří budou schopni vykonávat samostatnou odbornou práci na vysokých školách a výzkumných pracovištích v České republice i v zahraničí. Cílem studia je aktivní zvládnutí všech relevantních teoretických i 11/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

12 praktických poznatků (s důrazem na teoretická studia) tak, aby umožnily absolventovi samostatný a odpovědný výkon poslání vědecko-výzkumných profesí v plném rozsahu vyžadovaném výzkumnými a vědeckými pracovišti v České republice i v zahraničí. Cíle studia oboru představují jeho základní charakteristiku, hodnoty a poslání. V nejobecnějším smyslu je lze považovat za jakési zadání pro formulaci konkrétních výstupů z učení i pro celkovou konstrukci kurikula. Cíle podrobněji specifikují, v čem je obor jedinečný, na co se zaměřuje a jaká je koncepce studia (včetně možných směrů studia). Součástí může být také vymezení, pro jaké studenty je obor vhodný, jaké jsou předpokládané charakteristiky jeho absolventů či vymezení vůči konkurenčním oborům z ostatních vysokých škol. U doktorských studijních oborů může být součástí rovněž vymezení hlavních vědních témat, na něž se obor zaměřuje. Cíle studia jsou vyjádřeny prostřednictvím volného souvislého textu, který by měl být srozumitelný i pro širší veřejnost, formulace cílů studia je totiž mimo jiné významným marketingovým nástrojem oboru. Závazným referenčním bodem je však při formulaci cílů studia schválený akreditační materiál. Délka textu by se měla pohybovat v rozmezí kolem 300 slov. Formulace cílů studia by měla blíže specifikovat cíle a poslání studijního oboru, obsahové zaměření, kompetence, jež studium rozvíjí, koncepci studia, jakým studentům je určen, předpokládané charakteristiky jeho absolventů a čím je studijní obor specifický ve srovnání s obdobnými obory (např. z hlediska zaměření, mezinárodní spolupráce, možností praxe či technického vybavení). Přestože je vhodné uvést některé základní tematické okruhy, jež tvoří kostru studia, neměl by text vystihující cíle studia představovat výčet obsahových oblastí, jimiž musí student v průběhu svého studia projít. i) Profil absolventa, který zahrnuje: a. udělovaný akademický titul. V doktorském studijním programu Legal Theory and Public Affairs se uděluje akademický titul Ph.D. b. předpokládané výstupy z učení představující konkrétní znalosti, dovednosti a obecné způsobilosti, které by si absolvent měl v rámci studia oboru osvojit. Výstupy z učení představují konkrétní odborné 12/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

13 znalosti, dovednosti a obecné způsobilosti, které by si absolvent měl v průběhu studia oboru osvojit. Zachycují minimální standard a musí být měřitelné. K výstupům z učení odkazuje i Rámec kvalifikací vysokoškolského vzdělávání České republiky a Nařízení vlády o oblastech vzdělávání ve vysokém školství. Výstupy z učení jsou souhrnným označením pro znalosti a dovednosti a způsobilosti, které studenti mají získat v daném studijním oboru nebo předmětu. Tím, že výstupy z učení vymezují, co budou absolventi oboru a jednotlivých předmětů umět, představují mimořádně srozumitelnou informaci pro stávající i potenciální studenty, stejně jako pro zaměstnavatele. Výstupy z učení jsou formulovány jak na úrovni oboru jako celku, tak na úrovni jednotlivých předmětů. Pro úroveň studijního oboru mají výstupy z učení klíčový význam pro posouzení stavby kurikula, tzn. od stanovení toho, co má absolvent po úspěšném absolvování studijního oboru umět, by se měla odvíjet optimální skladba studijního plánu, tedy toho, co by se měl student naučit v jednotlivých předmětech. Výstupy jsou formulovány prostřednictvím konkretizace cílů studia, od nichž se odlišují ve dvou podstatných aspektech: výstupy z učení jsou popsány jako konkrétní kompetence (znalosti, dovednosti a obecné způsobilosti), které student má získat a při absolvování oboru prokázat (kdežto cíle studia se vymezují spíše obsahovým zaměřením studia); výstupy z učení (na rozdíl od cílů studia) jsou a musí být měřitelné, určují, na jaké úrovni/v jaké kvalitě by si měl absolvent danou kompetenci osvojit. Výstupy z učení se obecně dělí na tři kategorie, jimiž jsou odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti. Znalosti zahrnují vše, co student nebo absolvent umí vysvětlit, analyzovat, srovnat, vyhodnotit atd.; jinými slovy, jejich teoretické/deklarativní znalosti v daném oboru. Dovednosti zahrnují všechny situace, kdy student nebo absolvent umí použít své znalosti v praxi: co umí navrhnout, vytvořit, realizovat, vyřešit, zlepšit atd.; jinými slovy, jejich praktické/funkční dovednosti v daném oboru. Kromě oborových znalostí a dovedností existuje ještě třetí kategorie: 13/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

14 obecné způsobilosti. Ta zahrnuje všechno, co se studenti v daném studijním oboru naučí, ale přitom je přenositelné a využitelné i mimo tento obor. Z hlediska formy by měly být výstupy z učení formulovány jako výčet uvedený výrokem Absolvent po úspěšném ukončení studia oboru: (sloveso). Formulace výstupů z učení by se měla držet následujících pravidel: i. Výstupy musí odpovídat cílům oboru; Výstupy z učení představují oproti obecně formulovaným cílům studia již velmi konkrétní znalosti, dovednosti či schopnosti, které by si student měl v rámci studia oboru osvojit, představují operacionalizaci cílů studia. ii. Výstupy z učení by měly představovat minimální standard; Výstupy z učení by měly představovat minimální standard, který musí všichni studenti splnit, nikoliv ideál, kterého dosahují jen nejlepší studenti. iii. Výstupy z učení musí být svou náročností relevantní k dané úrovni kvalifikace; Při formulaci je třeba mít na paměti, že výstupy z učení v průběhu vysokoškolského studia gradují, což je potřeba promítnout také do jejich popisu. Znalosti a dovednosti studentů a absolventů magisterského studia samozřejmě převyšují znalosti a dovednosti studentů a absolventů bakalářského oboru; stejně tak znalosti a dovednosti studentů doktorského studia se liší od těch, kterými disponují studenti ve studiu magisterském. Gradaci lze ve formulaci výstupů z učení vyjádřit několika způsoby: slovesem vyjadřujícím komplexnější činnost: např. vysvětlí na nižší a vyhodnotí na vyšší úrovni; mírou samostatnosti: např. student umí zpracovat pod vedením na nižší a student umí zpracovat samostatně na vyšší úrovni; šířkou a hloubkou znalostí a dovedností: např. u nižší úrovně se jedná o obecné seznámení se základními teoriemi a metodami (např. popíše ošetřovatelský proces, vysvětlí rozdíly mezi hlavními výzkumnými metodami apod.), u vyšších úrovní pak může jít o 14/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

15 konkrétní aplikaci (uskutečňuje ošetřovatelský proces, realizuje výzkumná šetření aj.). iv. Výstupy z učení oboru by měly popisovat klíčové kompetence; Je přirozené, že výstupy z učení oboru jsou obecnější než výstupy z učení na úrovni předmětu. Není účelem formulace výstupů z učení na úrovni oboru popsat úplně vše, co se absolvent oboru má během studia naučit, tzn. pokrýt celý obsah studia. Struktura předmětů, které jsou na oboru předepsány jako povinné, by však měla svými předmětovými výstupy z učení naplňovat výstupy z učení oboru jako celku, resp. každý povinný předmět oboru by měl naplňovat některý z výstupů z učení oboru. Není žádné pravidlo, které by určovalo ideální počet výstupů z učení pro obor. Ovšem ze zkušeností plyne, že 6 až 12 výstupů se jeví jako dostačující (ECTS Users Guide, 2015: 23). v. Výstupy z učení jsou ověřitelné; Výstupy z učení shrnují znalosti a dovednosti, které u studentů skutečně ověřujeme. V tomto smyslu jsou výstupy z učení neoddělitelně spjaty s hodnocením, protože zároveň popisují, jak mohou studenti prokázat, že zamýšlených výstupů dosáhli. vi. Výstupy z učení by měly podporovat porozumění; Cílové znalosti a dovednosti by měly být takové, že studujícím nebude stačit k jejich dosažení pouhé memorování nebo nápodoba. Proto je třeba kriticky uvažovat o každém výstupu z učení, který očekává, že studující budou umět pouze vyjmenovat či popsat, ale obecněji o všech, které od studujících neočekávají schopnost pracovat s informacemi v širších souvislostech nebo jejich aplikaci v novém kontextu. RÁMEC KVALIFIKACÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY stanoví, že odborné znalosti doktorských studijních programů jsou: hluboké a systematické znalosti a porozumění předmětu a rozsahu oboru odpovídající soudobému stavu poznání; hluboké a 15/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

16 systematické znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám, které jsou v popředí poznání oboru na mezinárodní úrovni; porozumění systému věd a výzkumným problémům na pomezí oborů. Pro odborné dovednosti stanoví: navrhovat a používat pokročilé výzkumné postupy v oboru způsobem umožňujícím rozšiřovat poznání oboru původním výzkumem; rozvíjet a vyhodnocovat teorie, koncepty a metody oboru včetně vymezení oborů nebo jejich zařazení do širší oblast. Pro obecné způsobilosti stanoví: vyhodnocovat nové poznatky a ideje s přihlédnutím k dlouhodobým společenským důsledkům jejich využívání; plánovat rozsáhlé činnosti tvůrčí povahy a získávat a plánovat zdroje pro jejich uskutečnění; samostatně řešit složitý etický problém při tvůrčí činností nebo využívání jejích výsledků; srozumitelně a přesvědčivě sdělovat vlastní poznatky v oboru ostatním členům vědecké komunity na mezinárodní úrovni i široké veřejnosti; jednat v rámci svých odborných znalostí, dovedností a způsobilostí v alespoň jednom cizím jazyce, včetně ústní a písemné prezentace výsledků tvůrčí činnosti; získávat nové odborné znalosti, dovednosti a způsobilosti vlastní tvůrčí činností a ovlivňovat podmínky a souvislostí vzdělávání ostatních. Při koncipování výstupů je třeba vyhnout se příliš obecným slovesům, jako např. zná, rozumí, orientuje se, má povědomí, apod. Např. výstup Student se seznámí se základním historickým vývojem oboru. popisuje spíše průběh učení, ne výstup z něj. Lépe je tedy formulovat např.: Student umí charakterizovat tři hlavní historické etapy vývoje oboru. U takto formulovaného výstupu je pak studentům zřejmé, co se od nich při závěrečné zkoušce z daného předmětu očekává; a stejně tak je jasné novým vyučujícím, když přebírají výuku od někoho jiného, co mají zkoušet. c) charakteristiku profesí, pro jejichž výkon má být absolvent připraven a charakteristiku odvětví či zaměstnavatelů, u nichž bude moci uplatnit své vzdělání. Uplatnění absolventů představuje 16/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

17 charakteristiku profesí a pozic, pro jejichž výkon má být absolvent připraven, a/nebo charakteristiku odvětví či zaměstnavatelů, u nichž bude moci uplatnit své vzdělání. Na uplatnění absolventů lze současně pohlížet z pozice jejich výstupních schopností, jazykových kompetencí, možnostmi kariéry či konkrétní výhodou v kontextu ostatních VŠ. Při psaní textu k uplatnění absolventů je důležité, stejně jako i v jiných veřejných textech o oboru, myslet na jeho specifické vlastnosti nejen v kontextu jedinečnosti oboru sui generis, ale také v kontextu konkurence v českém vysokoškolském prostředí. U studijních oborů s vysokou profesní adaptabilitou je vhodné zaměřit se při formulaci možností uplatnění rovněž na kompetence, které mohou absolventi oboru na trhu práce zaměstnavatelům nabídnout. Tyto kompetence by měly vycházet z výstupů z učení. Délka textu by se měla vejít do rozmezí slov. Formulace textu k uplatnění absolventů by měla blíže specifikovat: i. širší oblasti/odvětví uplatnění; ii. konkrétní pozice, pro jejichž výkon bude absolvent připraven; iii. odborné dovednosti a znalosti, které mohou absolventi na trhu práce využít; iv. další specifické dovednosti; v. možnosti navazující akademické kariéry. j) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia a při jeho řádném ukončení. Podmínky pro řádné ukončení studia stanovují, z jakých částí se skládá státní doktorská zkouška, na jaké obsahové okruhy a kompetence studentů je zaměřena a jaké jsou podmínky pro obhajobu závěrečných prací. Jako doplněk lze uvést i odkaz na podrobnější informace formou odkazu na speciální fakultní vnitřní normu či fakultní stránky. Podmínky pro řádné ukončení studia navazují plynule na výše uvedený popis podmínek pro skladbu studijního plánu a požadovaných praxí. Text by se měl v této části věnovat především státní zkoušce samotné tzn. jejím jednotlivým součástem, 17/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

18 obsahovému zaměření (především tematické okruhy zkoušky není třeba uvádět úplný výčet otázek) a dále popisu toho, co má závěrečná zkouška/obhajoba u studentů ověřit, na jaké kompetence je zaměřena, co je jejím hlavním cílem. Opět není třeba uvádět podrobně všechny formální náležitosti závěrečných prací, toto lze nahradit např. odkazem na příslušnou vnitřní normu či webovou stránku fakulty. k) Standardní doba studia. Standardní doba studia v doktorském studijním programu Legal Theory and Public Affairs jsou čtyři (4) roky. l) Pravidla a podmínky pro vytváření individuálních studijních plánů, popřípadě délka praxe. Pravidla a podmínky pro sestavování individuálního studijního plánu představují obecnou informaci o požadované struktuře kurikula, skladbě předmětů (povinné, povinně-volitelné, volitelné předměty), dalších povinnostech studentů a podmínkách přístupu ke státní zkoušce nebo jejím jednotlivým součástem. Pravidla studijního plánu mají studentovi přehledně ukázat, jakým způsobem je sestaveno kurikulum, co vše bude muset během studia splnit apod. Není záměrem při definování pravidel studijního plánu vyjmenovávat konkrétní předměty, tuto úlohu zpravidla plní studijní katalogy či kontrolní šablony. Naopak je vhodné se zaměřit na kreditovou skladbu povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů, zmínit podmínky pro případné oborové specializace, jazykovou přípravu, předměty společného základu nebo povinnost absolvování předmětů tělesné výchovy. Jedná se o nastínění toho, jak je studium na oboru strukturováno, co jsou hlavní povinnosti. Studijní plány mají tendenci sklouzávat k přílišným podrobnostem, jako například k výčtu předmětů v rámci dané specializace. Taková informace není chybná, ale z důvodu že na předměty není možné odkázat v ISu, a nemůže tak proběhnout automatická synchronizace, vzniká velké riziko, že studijní plán se stane drobnou změnou v kurikulu (např.: změna názvu předmětu) nepravdivým. Součástí studijního plánu jsou všechny povinnosti studentů před přistoupením ke SZZ: Týká se především doktorského studia, kdy doktorand mimo absolvování konkrétních předmětů musí například publikovat v zahraničním periodiku, vést bakalářskou práci nebo splnit zkoušku z cizího jazyka. 18/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

19 m) Studijní plán nebo více studijních plánů, vymezujících: a. povinné předměty, povinně volitelné předměty, volitelné předměty, předměty profilujícího základu a základní teoretické předměty profilujícího základu studijního programu, součásti státních zkoušek; b. časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků; n) Charakteristika studijních předmětů zařazených do individuálního studijního plánu. o) Informace o tom, zda je studijní program zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání. Doktorský studijní program Legal Theory and Public Affairs není zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání. p) Určení oblasti nebo oblastí vzdělávání, v rámci kterých je studijní program uskutečňován, v případě kombinovaného studijního programu ( 44 odst. 8 zákona) také procentně vyjádřený podíl základních tematických okruhů náležejících do jednotlivých oblastí vzdělávání na výuce. Doktorský studijní program Legal Theory and Public Affairs spadá do oblasti vzdělávání právo. q) Návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné oblasti nebo oblastech vzdělávání. Nevyplňuje se u doktorských studijních programů. Garant studijního programu Garant studijního programu zejména koordinuje obsahovou přípravu studijního programu, dohlíží na kvalitu jeho uskutečňování a studijní program vyhodnocuje a rozvíjí. ( 44 odst. 6 a 7 zákona o vysokých školách; kvalifikační a další podmínky na garanta studijního programu stanoví zákon o vysokých školách a nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství). Garantem studijního programu může být pouze akademický pracovník, který má odpovídající odborné a organizační předpoklady k výkonu této funkce a splňuje požadavky dané zákonem (zejména 44 odst. 6) a nařízením vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství (dále jen nařízení o standardech ). Funkce garanta studijního 19/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

20 programu je neslučitelná s funkcí rektora a děkana; to neplatí, jestliže nositel oprávnění prokáže, že jinak studijní program uskutečňovat nelze. Garantem doktorského studijního programuje akademický pracovník, který byl jmenován profesorem nebo jmenován docentem v oboru, který odpovídá danému studijním programu nebo programu blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, a který v daném oboru v posledních pěti letech vykonával vědeckou nebo uměleckou činnost. Studie proveditelnosti Studie proveditelnosti by měla stručně shrnout základní údaje o navrženém studijním programu a všech okolnostech významných pro jeho budoucí uskutečňování. Její podstatou je přesvědčit schvalovací orgán (RVH), že Právnická fakulta ve spolupráci s Ústavem státu a práva disponuje dostatečným personálním, finančním, materiálním a vědeckým zázemím pro dlouhodobou udržitelnost a rozvoj studijního programu a má potenciál obstát v konkurenčním prostředí nabídky vysokoškolského vzdělávání. Studie proveditelnosti má předepsanou strukturu, která se skládá z: 1. Důvodů pro vznik studijního programu; 2. Obsahu a struktury studijního programu; 3. Personálního zajištění studijního programu; 4. Pozice nového studijního programu v kontextu Masarykovy univerzity; 5. Pozice nového studijního programu v českém a zahraničním kontextu; 6. Mobility a praxe; 7. Alternativních řešení a rizik; 8. Harmonogramu přípravy studijního programu. Odůvodněný návrh členů panelu hodnotitelů Panel hodnotitelů se skládá z: 20/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

21 1. akademického pracovníka v téže nebo příbuzné oblasti nebo oblastech vzdělávání, který není členem akademické obce budoucího nositele oprávnění; 2. potenciálního zaměstnavatele absolventů zamýšleného studijního programu; 3. zahraničního experta. Návrh členů panelu hodnotitelů předkládá programová rada ke schválení vědecké radě fakulty. 21/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

22 5. Standardy kvality studijních programů Masarykovy univerzity Při procesu schvalování studijního programu, resp. záměru je nezbytné dodržet Standardy kvality studijních programů Masarykovy univerzity, které vycházejí z mezinárodně uznávaných postupů, právních předpisů, vnitřních předpisů MU a strategických dokumentů MU. Studijní program musí mít jasně a srozumitelně vymezenou charakteristiku studijního programu a být v souladu se strategickým záměrem MU. Taktéž výstupy z učení studijního programu musí být v souladu s typem, profilem a cíli studijního programu a vycházejí ze soudobého vývoje v dané oblasti vzdělávání. Studijní program musí mít s ohledem na svůj typ a profil jasně strukturovaný studijní plán nebo studijní plány umožňující dosáhnout plánovaných výstupů z učení a vytvářející logický celek. Cíle, studijní zátěž, metody a hodnocení výuky studijního předmětu musí odpovídat jeho výstupům z učení. Studenti musí mít s ohledem na formu a metody výuky studijního programu přístup k výukovým materiálům, elektronickým a dalším zdrojům pro studium. Je nezbytné, aby studijní program umožnil zapojení studentů do řešení vědeckých projektů, grantů a další tvůrčí činnosti a realizoval spolupráci s praxí. Hodnocení studentů musí probíhat podle transparentních, objektivních a předem stanovených kritérií a studenti musí v průběhu studia dostávat zpětnou vazbu. Personální zabezpečení studijního programu musí odpovídat jeho typu a profilu a požadavkům na kvalitu a odbornost akademických pracovníků. Masarykova univerzita uskutečňuje tvůrčí činnost v dané oblasti vzdělávání s ohledem na typ a profil uskutečňovaného studijního programu. Studijní program musí rozvíjet mezinárodní spolupráci, která umožňuje akademickou i studentskou mobilitu. Je nezbytné, aby studijní program byl dostatečně materiálně i finančně zabezpečen pro uskutečňování kvalitního vzdělávání. Informace o něm musí být srozumitelné, aktuální a veřejně přístupné. Vzhledem k tomu, že připravovaný studijní program bude 22/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

23 uskutečňován v anglickém jazyce, musí poskytovat informace o studiu a podpůrné činnosti související se studiem v anglickém jazyce. Pro realizaci studijního programu je důležité prostřednictvím garanta programu vyhodnocovat informace klíčové pro jeho uskutečňování a pracovat se zpětnou vazbou od relevantních aktérů. 23/23 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.