bulletin občianskeho združenia KLUB.AKVA.SK

Transkript

1 bulletin občianskeho združenia 11 /5.5.28/ hrbohlavce Roman Holba SUBSTRÁTY mexický deník KACENKA14 dr uhová skupina Be tta sple ndens No rb e rt D okou pi l se d em de si a tr o čn ý z deníku mechového království r epor táž z ostravské ho Tr opicu editoriál vychádza ako dvojmesačník v elektronickej podobe /formát.pdf/

2 Milé akvaristky, milí akvaristé, vzhledem k pozdějšímu vydání desátého čísla se tak nějak přihodilo, že na přípravu jedenáctky jsme měli najednou jen pět týdnů. Jak jsme se s tím popasovali a co jsme pro vás vymysleli, můžete vidět sami na následujících stránkách. Jedním z našich přání a předsevzetí, která jsme měli, když jsme Akvárium začali vydávat, bylo věnovat se ve větší míře tématům, která nejsou chovatelská nebo prostě rybičková. Proto přinášíme v každém čísle články z cest za rybami, proto se snažíme potěšit vaše (a samozřejmě i naše) oči v rubrice aquadesign a proto se pouštíme do různých témat. Jsem si vědomá toho, že pravověrní akvaristé-praktici pravděpodobně většinu stran tohoto čísla prolistují, kroutíc nevěřícně hlavou, kam že to ta akvaristika spěje. Ale neobávejte se vůbec ničeho akvaristika bez ryb nikdy nebude to pravé ořechové, takže co jsme v jedenáctém čísle zdánlivě zanedbali, to dostane (doufejme :-)) zase více prostoru někdy příště. A jestli vám něco v Akváriu chybí, napište nám. Třeba s tím dokážeme něco udělat a příště tu najdete článek právě o té vaší rybě nebo rostlině... a nebo o vašem tématu ;-)! editoriál Mám dojem, že více rybí a více akváriová období se u většiny z nás stejně střídají a tak nějak vzájemně doplňují. Někdy nás úplně pohltí nové rostliny a layouty, ale málokdo z nás vytěsní ze svých snů ryby nadobro. A právě kvůli rybám pak naše obydlí vypadají tak, jako u Kačenky (viz str. 63 a následující), u mě nebo u vás. Jak Kačenka napsala, akvárií nikdy není dost a kdo na to často nemyslí, není akvarista ;-) Dnes večer mám v bytě zimu; abych se zahřála, občas vstanu a jdu se projít do kuchyně. Tam se snažím ve tmě alespoň zahlédnout odlesky stříbřitých těl ryb. Daří se mi, vidím oblá bříška samiček Sawbwa resplendens. Jsou plaché a takhle v noci si je prohlédnu nejlíp. Jestlipak bych s nimi neměla něco podniknout? Jestli by jim nebylo lépe v jinak zařízeném akváriu?...a už vymýšlím, kam ho dát, jaké rostliny do něj a samozřejmě jaký substrát... znáte to:-) Přeji vám příjemné počtení a těším se, že se v hojném počtu sejdeme za čtyři týdny na Akvalétě. Markéta Rejlková (Foto: Roman Holba) Akvárium dvojmesačník, vydáva 11. číslo (vyšlo ) Redakčná rada: Branislav Barčin, Norman Durný, Peter Kaclík, Miloslav Pešek, Markéta Rejlková // klub@akva.sk Na vzniku tohto čísla sa podieľali: Branislav Barčin (alias barky), Ing. Boris Burger, Roman Holba ( Tomáš Chuda (alias ToChu, Petr Jalový (alias Pet, akvarium.napady.net), Jamie S. Johnson, Suporn Khumhom, Nikki King, David Kopeček (alias Gagal, Ing. Dušan Macko ( Peter Mrva (alias peter-trnava), Miloslav Pešek (alias milop), Katarína Pindrochová (alias kacenka14), Chuck Rambo, Markéta Rejlková (alias Raviolka, sweb.cz/maniakva), Dario Schelfi ( Roman Slaboch (alias SoRex, Peter Szalay (alias salik, Václav Štěpán (alias vaclav), Lukáš Štrba (alias strbino), Khanh Ta (alias Khanh) obsah Zákaz kopírovania a rozširovania textového či obrazového materiálu bez písomného súhlasu redakcie. 2

3 obsah : 4 Editoriál...2 Obsah...3 Ryby: Hrbohlavce viac ako koníček...4 Druhová skupina Betta splendens...9 Téma substráty: Substráty pro rostlinné akvárium...16 Subjektívne hodnotenie substrátov podľa P-T...22 Jaké dno je nejlepší?...25 Salikove substráty...28 Substráty podle Khanha...3 Strbinove substráty...32 Akadama...34 Udržitelné akvárium: substrát Aquadesign: Z deníku mechového království Zaujímavosti: Den na jezeře Tanganyika...44 Šest nových druhů hlubokomořských ryb...45 Akvafoto: Dnes fotí: Roman Holba...46 Biotopy: 52 Mexický deník (1.): Bláto, gambusie a štiky...52 Reportáže : Tropic Ostrava...62 Klub: Kacenka Moja vášeň...69 Aktuálne: 64 Norbert Dokoupil sedemdesiatročný...7 Pozvánka na Akvaristické leto v Bratislave...72 ryby vás pozýva na AKVARISTICKÉ LETO v Bratislave 3

4 ryby HRBOHLAVCE VIAC AKO KONÍČEK Dušan Macko Ako mladý akvarista pred mnohými rokmi, prešiel som kus cesty poznávaním krás, ale aj úskalí tohto nádherného koníčka, ku ktorému som sa dostal návštevou stanice mladých prírodovedcov v Prešove, kde sa dodnes stretáva krúžok nadšených chovateľov. Prvé akvárium mi rodičia kúpili, keď som mal 1 rokov. Bola to sklenená guľa, za oných čias bežne dostupná v mnohých obchodoch, s objemom 15-2 litrov. Od tohto môjho prvého pokusu dochovať pár gupiek a mečúňov ubehlo mnoho rokov a dnes len s úsmevom spomínam na tieto slávne začiatky. Moja vášeň pre chov nádhernej, zvláštnej a očarujúcej rybky hrbohlavca afrického vzplanula pred rokmi počas môjho študijného pobytu na VŠ TU FEI v Košiciach. Tu som prvý krát túto rybku uvidel náhodou v akvaristickom časopise, ktorý som prezeral v miestnej vedeckej knižnici, hľadajúc informácie o chove exotického hmyzu, ktorého som bol vtedy fanúšikom. Táto rybka ma na prvý pohľad očarila a dodnes ma fascinuje zvláštnosť tohto nádherného Božieho stvorenia. No od môjho prvého stretnutia sa s touto rybkou ubehlo mnoho rokov, a napriek môjmu veľkému úsiliu sa mi nepodarilo dopátrať po niekom, kto by hrbohlavcov choval. Dokonca ani v akvaristických predajniach mi nevedeli poradiť, ba niektorí, a to z pochopiteľných dôvodov, vôbec takúto rybu nepoznali. Moja nádej pozháňať tieto rybky sa časom rozplynula a v neskoršom období som bol nútený skončiť aj s akvaristikou. Do môjho života vstúpila vzácna osoba v podobe mojej manželky Julky, ktorej rovnako ako mne vzťah k zvieratám nebol cudzí. Keď sme sa neskôr ako už štvorčlenná rodina presťahovali do bytu, v ktorom teraz bývame, znovu som zahorel túžbou zriadiť si aspoň malé akvárium a postaviť ho do prázdneho priestoru v obývacej stene, ktorý mal slúžiť pre televízor. Po čase sme sa s manželkou dohodli, že to s tým akváriom skúsime. Keď som po zabehnutí 6 litrovej nádrže kupoval prvé rybky, netušil som, kto nakoniec bude pánom tejto vody. Párik hrbohlavcov. (Foto: Dušan Macko) Zakrátko prišiel onen deň, keď som pri surfovaní po akvaristických portáloch narazil na hrbohlavcov. Zrodilo sa odhodlanie stoj čo stoj pozháňať týchto krásavcov. Nakoniec sa mi podarilo nakontaktovať sa na jeden manželský pár zo stredného Slovenska, od ktorých som zakúpil 1 kusov tejto rybky. A tak sa začala zlatá éra môjho vytúženého sna chovu hrbohlavcov. Pôvodný majiteľ ma upozornil, že tieto rybky odchováva v bežných podmienkach a jedinou dôraznou dobrou radou bolo, aby som im zabezpečil čo najväčšie možné prúdenie vody. Postupne mi internet ponúkol niekoľko základných informácii o chove, ale to samozrejme nestačilo na to, aby som sa pustil do odchovu. Ako rybky dospievali a ukázali sa prvé samce bojujúc o svoje teritória, napadla ma myšlienka, založiť si vlastné stránky s tematikou chovu hrbohlavcov a pustil som sa do experimentovania. Upozorňujem však, že som úplný akvaristický amatér, všetky moje praktiky okolo chovu tejto rybky pochádzajú výlučne z mojich domácich skúseností a informácie ohľadom tejto rybky sú zozbierané z rôznych akvaristických portálov a stránok doma aj v zahraničí. Párik hrbohlavcov. (Foto: Dušan Macko) 4

5 ryby Popis druhu Latinský názov: Steatocranus casuarius Čeľaď: Cichlidae Veľkosť: 1-12 cm Pôvod: Afrika povodie rieky Kongo Mladé ryby. (Foto: Dušan Macko) Moje skúsenosti s odchovom V čase, keď som spozoroval, ako sa jeden samček dvorí samičke a že vytvorili párik, ktorý sa oddelil od ostatných jedincov, bolo potrebné vymyslieť hniezdo, v ktorom by sa mohli vytrieť. Podľa námetu z internetových stránok som zakúpil hlinený črepník vysoký 12 cm, s hornou a spodnou podstavou 13 a 7 cm, v ktorom som rozšíril spodný otvor na odvodňovanie skrutkovačom a kladivkom na priemer približne 3,5 cm. Vzniknuté ostré hrany som zabrúsil okrúhlym pilníkom, aby sa rybky neporanili. Kvetináč som sparil horúcou vodou a položil hore dnom do akvária. Mapa povodia rieky Kongo. (Zdroj: Encyclopaedia Britannica) Teplota vody: C ph: 7-8 Moja voda: Bežná vodovodná voda zbavená chlóru a ťažkých kovov prípravkom SANYL 2 od firmy Tatrapet, dávkovaným podľa návodu. Chov: Pomerne ťažký odchov potomstva. Dôležitou podmienkou zabezpečenia prospievania chovu hrbohlavcov je prúdenie vody v nádrži, ktoré vytvára prirodzené prostredie pre tieto rybky. Samica s ikrami. (Foto: Dušan Macko) Lokalizácia: Pláva v spodnej časti akvária. Krmivo: Živá, mrazená, granulovaná potrava. Ešte v ten deň samec obsadil otvor v kvetináči a vytvoril teritórium s polomerom približne 15 cm okolo otvoru. O niekoľko dní som už pozoroval, ako samička nevychádza z hniezda a samček zúrivo strážil. Správanie rýb sa v čase trenia veľmi zmenilo. Párik začal byť agresívny na ostatné ryby a samička už nevychádzala ani za potravou. Nastal čas rozhodnutia medzi prirodzeným odchovom samotnými rodičmi alebo adopciou ikier. Veľmi ma lákalo nazrieť do útrob hniezda a vidieť, ako vyzerá znáška hrbohlavcov. Baterkou som svietil zhora do akvária, aby som aspoň takto mohol čosi vidieť. Keď sa v lúči svetla objavili prvé ikry, bol som rozhodnutý, že zasiahnem a skúsim odchovať mladé sám, teda aspoň pre tentokrát. Pohlavie: Samička je spravidla menšia (8-1 cm) a má menší hrb na hlave, samec je väčší a robustnejší (1-14 cm), hrb má masívnejší. Aj keď mám v akváriu samičku, ktorá má hrb väčší ako ostatné jedince. Odchov: Samec obsadí otvor v koreni alebo jaskyňu z kvetináča, kde sa párik trie. Samička stráži priestor jaskyne a samček dozerá pri vstupe. Spoločne potom odchovávajú mladé. Charakteristika: Charakteristickým znakom je tukový hrb na hlave jedincov. Rybky sa pohybujú v nádrži prískokmi. Ich pohyb vo vode je trhavý. Radi vyhľadávajú tienisté skrýše, kde trávia väčšinu dňa. 5

6 Otázka bola, ako pripraviť vodu, do ktorej som chcel preniesť kvetináč s ikrami. Pri chove skalárov som si vytvoril vlastnú vodu miešaním prirodzenej vody z akvária, kde sa skaláre treli, s destilovanou vodou v pomere 2 : 1 (prirodzená voda : destilovaná voda). Aj keď táto voda má ďaleko od vody profi akvaristov, ktorí vo veľkom odchovávajú, zaznamenal som pri tom svoje prvé úspechy v odchove skalára. Pripravil som teda 15 l elementku (dosť širokú na to, aby sa tam vošiel kvetináč na ležato) a nakoniec som do vody pridal protiplesňový prípravok TeraP AC od Českej firmy Aquar, ktorý obsahuje akriflavín a methylénovú modrú, podľa priloženého návodu (približne 3 kvapky). Nastal čas prenosu hniezda do elementky. V obrátenom kvetináči sa zaskvelo približne 5 zelenkastých ikier. Po umiestnení do elementky som zaviedol vzduchovanie malým kamienkom tak, aby prúd bublín v blízkosti míňal ikry. Začal čas čakania. Po dvoch dňoch udrela plieseň a zlikvidovala asi 8 ikier, no ostatné pekne tmavli a začali sa ukazovať očká rýb. ryby Po šiestich dňoch od preloženia do elementky sa začali liahnuť prvé hrbáčiky. Všetko začalo pokyvovaním chvostíkov v ikrách. Po rozkývaní rybky začali padať na dno kvetináča. Približne za 24 hodín boli všetky rybky vyliahnuté. O niekoľko hodín sa rybky roztratili po celej elementke, krútiac sa a chaoticky pobehujúc po dne. Prvú fázu odchovu som mal šťastne za sebou. Prišla ďalšia skúška v podobe odhadu času podania prvej potravy. Intuitívne som čakal až dokiaľ rybky nespotrebovali žĺtkový vačok, čo trvalo niekoľko dní, a začali poskakovať po elementke. Skúsil som pridať prvú dávku krmiva v podobe artémie (dnes už pridávam aj bežne dostupnú umelú prachovú potravu, napr. Mikrovit od firmy Tropical). Kŕmil som opatrne, aby sa nepokazila voda. Potravu som podával 3 x denne, keďže pracujem v podniku v blízkosti môjho domu a na obedňajšie prestávky chodievam domov. Plôdik po rozplávaní. (Foto: Dušan Macko) Ikry v kvetináči. (Foto: Dušan Macko) Plôdik po rozplávaní.. (Foto: Dušan Macko) Po 14 dňoch už rybky dostali svoj tvar a smelo osídlili celú nádržku. Z dôvodu pocitu bezpečia som do elementky pridal jaskynku vyrobenú z kúskov bridlice, zlepených akvaristickým silikónom. Rybky tak mali možnosť sa v prípade pocitu nebezpečenstva ukryť. Zhruba medzi 3. a 4. týždňom som podal prvý mrazený cyklop. Takto postupne pridávaním hrubosti potravy a pravidelnou starostlivosťou o čistotu filtrov a čerstvosť vody mali hrbáčiky po troch mesiacoch zhruba 3-4 cm. Zaujímavosťou odchovu bolo aj to, že som bol z priestorových dôvodov nútený do jednej nádrže umiestniť spolu hrbohlavce aj mladé, asi 1,5 cm skaláre. Vôbec im to nevadilo, práve naopak, nádrž sa zaplnila celá rybkami, keďže skaláre obsadili hornú a hrbohlavce dolnú polovicu priestoru. Prvá pleseň. (Foto: Dušan Macko) 6

7 ryby 2-3 mesiace. (Foto: Dušan Macko) 4-dňový plôdik. (Foto: Dušan Macko) 3-4 mesiace. (Foto: Dušan Macko) 2-týždňový hrbáčik. (Foto: Dušan Macko) 3-4 mesiace. (Foto: Dušan Macko) Odchov v elementke. (Foto: Dušan Macko) (Foto: Dušan Macko) Mladé ryby. (Foto: Dušan Macko) 7

8 ryby Chovné akvárium pre hrbohlavce. (Foto: Dušan Macko) Dospelý pár. (Foto: Dušan Macko) Chcel by som ešte v krátkosti popísať pozorovanie rozmnožovania hrbohlavcov prirodzeným spôsobom. Ako som už spomínal, po obsadení otvoru v kvetináči párikom nastali zásnuby. Samček nadplával samičke a tĺkol chvostom pred ňou, čo vyzeralo, ako by ju chcel zahnať do hniezda. Toto sa opakovalo zakaždým, keď samička opustila priestor jaskyne. Po niekoľkých dňoch už samička nevyliezala z hniezda a nastal dlhý čas, približne 2 týždne, kým sa na povrchu kvetináča neobjavili maličké hrbáčiky. V tom čase agresivita samčeka dosiahla vrchol a musel som odstrániť všetky rybky z nádrže (6 l), lebo by ich bol samček zlikvidoval. Mládež pod dohľadom rodičov začala skúmať dno akvária a postupne sa jednotlivci osmeľovali zájsť ďalej a ďalej od hniezda. Na noc ich rodičovský párik všetky ukryl v hniezde. V tom čase som kŕmil len prachovou potravou, ktorú si mladé jedince hľadali pri dne akvária, alebo sa po nej vrhali priamo vo voľnej vode. Takto som pozoroval výchovu mladých hrbohlavcov až do ich dospelosti. Tento druh mi naozaj učaroval. Je pre mňa kultovou rybkou, aj keď málo rozšírenou v našich akváriách (alebo len málo spomínanou). Chov týchto rýb je teraz pre mňa viac ako koníček, pretože sa títo krásavci stali súčasťou nášho každodenného rodinného prostredia. Ďalšie informácie, fotografie, videozábery ohľadom chovu týchto rýb môžete nájsť na mojich internetových stránkach [1], kde sa nachádzajú aj kontaktné údaje. Verím, že som týmto článkom, touto svojou troškou mohol prispieť do už tak bohatej informačnej základne, ktorú každý z Vás, akvaristov, zaiste má. [1] Mladé odchované hrbohlavce. (Foto: Dušan Macko) 8

9 ryby DRUHOVÁ SKUPINA BETTA SPLENDENS Tomáš Chuda je zde značný. Již tak malá oblast výskytu této bojovnice je čím dál více omezována rostoucími budovami továren. Tyto závody značně znečišťují vodní toky ústící do bažin a výrazně tím ovlivňují ekosystém tohoto biotopu. Dominantním stromem těchto bažin je palma Nipa fruticans, mezi jejímiž listy a kmenem tyto bojovnice staví minutová pěnová hnízda. Značně tvrdá voda s hodnotou ph 7,8, v níž byste našli velké množství odpadků od plastikových sáčků až po staré křeslo, je zde velmi kalná a blátivá, na což mají nemalý vliv i tříslové kyseliny. Vypadá téměř neobyvatelná pro jakýkoliv živý organismus, ale spolu s mahachaii je možné ve vodě pozorovat i štikovce indického (Aplocheilus panchax) a v blízkém okolí z labyrintek i rybku vydávající zvuky podobné kuňkání žab, vrčivku pruhovanou (Trichopsis vittatus), dále Trichogaster trichopterus, Anabas testudineus nebo hadohlavce Channa striata. Betta smaragdina. (Foto: Suporn Khumhom) Betta splendens je pro širokou akvaristickou veřejnost nejznámějším zástupcem rodu Betta, který roku 185 ustanovil holandský lékař Pieter Bleeker. Existuje však celá řada dalších druhů, jenž jsou akvaristickou veřejností neprávem opomíjeny a jsou jí téměř neznámé. Tento rod je na základě druhové příbuznosti rozdělen do skupin, které nemají valnou taxonomickou hodnotu. Jde jen o snadnější orientaci v nepřeberném množství druhů v rámci bojovnic. Bojovnice jsou rozděleny na dvě základní skupiny. Jednou z nich jsou druhy, které staví pěnové hnízdo, druhou jsou tlamovci (bojovnice odchovávající potěr v samečkově tlamce) B. edithae, B. foerschi, B. fusca, B. schalleri, B. macrostoma a další. Němec Kai-Erik Witte rozdělil bojovnice stavějící pěnová hnízda do tří skupin. Největší jsou ve skupině bellica, pak je známější skupina splendens a nakonec ty nejmenší bubliňáci skupina coccina. Betta sp. "Mahachai" mladý submisivní jedinec. (Foto: Tomáš Chuda) V tomto článku bych vám chtěl představit všechny bojovnice ze skupiny splendens. Jedná se o pestře a variabilně zbarvené bojovnice, jichž je 5 druhů včetně doposud vědecky nepopsaného druhu Betta species "Mahachai", který by mohl být v brzké době ze svého původního místa výskytu vytlačen a vyhuben. Tento druh širší akvaristické veřejnosti představil thajský chovatel Nonn Panitvong [6], který ho nalovil v září roku 21 v brakických bažinách oblasti Mahachai, provincii Samut Sakom, situované v thajském zálivu, před pěti sty lety zvaném jako Tha Cheen (čínský obchodní přístav). Pravděpodobně z tohoto přístavu byla v minulosti bojovnice pestrá rozšířena čínskými obchodníky do dalších zemí jako Malajsie, Singapur a Vietnam. V této oblasti je největší město Mahachai, které je vzdálené od Bangkoku asi třicet minut (2 km), a proto je nejlogičtějším místem pro průmyslový rozvoj, jenž Hrozbu pro tuto bojovnici představují samotní akvaristé a místní chovatelé, kteří rybky v bažinách loví ve velkém pro export do zemí Ameriky a Evropy. Neposlední, ale již přirozenou hrozbou vedoucí k vyhynutí těchto ryb je rychle rostoucí plovoucí rostlina Azolla sp. Rostlina vytváří velmi hustý plovoucí koberec, jenž je neprostupný a ryba se tak nemůže dostat k hladině, aby načerpala do labyrintu k životu potřebný atmosférický kyslík, na který jsou tyto bažiny velmi chudé. Hrozbou pro tento ekosystém mohou být do těchto vod člověkem introdukovaná paví očka (Poecillia reticulata). Vzhledem k tomu, že je tento druh dosud vědecky nepopsaný, nemůže se stát oficiálně ohroženým druhem a získat s tím spjatou ochranu, jenž zamezí jeho případnému vyhynutí. Díky úsilí N. Panitvonga se rybka dostala do šikovných rukou Ralpha Trana, který ji úspěšně rozmnožil a rozšířil mezi chovatele po celém světa. Martin Rose, člen České 9

10 labyrintkářské asociace, je ten, komu můžeme děkovat za to, že tyto půvabné bojovnice plavou i v nádržích nemnoha českých akvaristů, kteří je (včetně mě) úspěšně množí. Spolu se Slávkem Boudným navštívil koncem jara roku 22 sešlost labyrintkářské regionální skupiny IGL Cottobus (RGC) v Německu, kde je zakoupil a dovezl na území Čech. Zde se o jejich první rozmnožení postaral taktéž člen ČLA, kamarád Honza Burzanovský. Právě jím mi byly rybky poskytnuty v hojném počtu a za to mu děkuji. Spolu s bojovnicí pestrou se tyto rybky pro mě staly vstupní branou do světa labyrintních ryb jihovýchodní Asie a hlavně pestrobarevných bojovnic z druhové skupiny splendens. ryby sondování teritoria a klidném plavání u dna podobné pohybu hadohlavců. Ploutve jsou u přírodních forem splendensek výrazně kratší, než jak je známe u šlechtěných forem bojovnice pestré. U mahachaiů lze v některých případech pozorovat špičatější rýčové zaoblení ocasní ploutve, jenž jde s osou těla. Stane se Betta species "Mahachai" samostatně platným druhem? Vzhledem k tomu, že v oblasti výskytu mahachaiů jsou velmi oblíbené zápasy hybridních a šlechtěných forem Betta splendens, se ještě nedávno hodně debatovalo o tom, že se jedná o hybridní populaci kříženec mezi B. splendens a B. imbellis nebo křížence přírodní a domestikované formy B. splendens, který byl do této oblasti vypuštěn. Dnes již je ale známo více faktů, které nás mohou utvrdit v tom, že jde o druh validní. Podle Panitvonga k tomu přispívá nejen to, že hlavní lokalita výskytu, bažiny v oblasti Mahachai, je v přílivových oblastech Thajska podrobené dennímu přílivu slané vody. V takovéto vodě by jinší splendensky nedokázali žít. Mořské ryby ani zástupci brakických vod se zde ale nevyskytují. Stejně tak se mahachaiové nevyskytují blíže k ústí řek do moře. Dalším faktem jsou nálezy těchto ryb místními chovateli bojovnic v několika dalších lokalitách této oblasti. Pokud by šlo o hybridní populaci, není možné, aby byla dále rozšířena a stále vypadala jako nominální zástupce tohoto druhu. Stejně tak neměnná zůstává po několik generací i v našich nádržích. Přestože jsou mahachaiové místním chovatelům známi již delší dobu, vlastně desítky let, je velmi zajímavé, jak dlouho tato úžasná rybka zůstávala neobjevena vědeckým světem a akvaristickými nadšenci, kteří by ji mohli vědecky popsat jako validní druh. Na popisu se údajně již pracuje, ale nepodařilo se mi získat bližší podrobnosti. Nechme se tedy překvapit, jaké druhové jméno tento zelený bojovník dostane. Betta sp. "Mahachai" samec ve stáří 3,5-4 měsíce. (Foto: Tomáš Chuda) Betta sp. "Mahachai" mladá rybka. (Foto: Tomáš Chuda) Mahachaiové jsou svým barevným vzorem podobní bojovnici smaragdové (Betta smaragdina Ladiges, 1972), thajskými chovateli zvané jako Plakat Keaw nebo zkráceně Pla Keaw. První vědecký popis byl publikován Ladigesem v německém časopise DATZ. Obyvatelé z oblasti Mahachai rybku nazvali jménem Green Plakat (čti grýn plagat), protože i přírodní druh bojovnice pestré je zde označován jako Red Plakat. Pojmenování rybky nám hodně napovídá o jejím vzhledu, respektive barvě, kterou lze označit jako kovově zelenou. Vzhledem k podmínkám, ve kterých tato bojovnice žije, je její zbarvení pro lepší komunikaci mezi sebou samými křišťálově jasné. Celkové zbarvení je poměrně prosté, ale velice podmanivé. Tělo a paprsky ploutví jsou tmavohnědě až černě zbarvené, šupiny a lemování paprsků ploutví je metalicky zelené, podle úhlu nasvícení i jasně modré. Samice jsou stejně jako u každého z následujících druhů méně zbarveny, ve větší míře postrádají iridescentní lesk. Tvar těla i ploutví u ryb z druhové skupiny splendens je až na malé odchylky téměř stejný. Tělo je možno s nadsázkou popsat jako channovité, až 8 cm dlouhé a úzké "Mahachai" jsou vůbec největší bojovnice z této druhové skupiny. V jistých situacích jsou dokonce i pohyby ryb při Betta smaragdina. (Foto: Tomáš Chuda) 1

11 ryby z nejvíce vybarvených samic. Diferenciace ve zbarvení i proporcích těla není nic neobvyklého. Je způsobena geografickým rozšířením ryb (odlišné životní podmínky) a jednotlivé populace označujeme přídomkem místa výskytu, je-li znám. Oblastí výskytu tohoto druhu je severovýchodní Thajsko, hlavně v provinciích podél hranic s Laosem. Tato oblast je thajci nazývána jako Isan a tvoří jednu třetinu Thajska. Geograficky je tvořena převážně vysočinami, což zabraňuje křížení s bojovnicemi z centrální části Thajska. Rozšíření těchto bojovnic více na sever brání přírodní hranice řeka Mekong. Smaragdýny žijí ve stojatých mělkých vodách, v průměru 4 cm hlubokých. Jedná se o zatopená rýžová pole, zavlažovací kanály a nížinné oblasti, které jsou zatopeny po většinu roku kromě období sucha (listopad únor), kdy se z těchto nížin stává pouze mokré bláto. Tak jak po celém Thajsku, tak i tady se isanský lid věnuje zápasům bojovnic již po dobu téměř dvou set let. Jen s tím rozdílem, že místo bojovnice pestré se zde pro boje chovají smaragdýny. Pro lepší bojové schopnosti a větší vytrvalost při zápasech jsou rybky prokříženy i s B. splendens a zpětným křížením se opět vrací k nominální formě B. smaragdina. Tento druh tradiční zábavy je dokonce starší než kohoutí zápasy. Souboje, které mají svá pravidla, se většinou odehrávají v sobotu a neděli ráno kolem 1 hodiny, kdy již není tolik práce a chovatelé z vesnice se mohou shromáždit v prostých chatrčích kolem stolu se sklenicemi, ve kterých bojují ryby, a pobavit se mezi sebou nebo pozorováním bojů samotných. Ty v případě těchto rybek připomínají spíše tanec, nežli surový boj B. splendens, mnohdy poznamenaný zbytečnou smrtí rybek. Nikdo není nervózní ani se nezatěžuje prací z týdne, všichni se smějí a nahlas baví s rozesmátými obličeji svých krajanů. Tento způsob shromažďování je symbolem, který reprezentuje tuto společnost a ukazuje soudružnost lidí z Isanu. Podle místních specialistů ty nejagresivnější ryby pochází z oblasti Udon Thani, 5 km jižně od města Nong Khai. V souvislosti s předchozím odstavečkem ještě uvedu, že pro zápasy bojovnic se v jižním Thajsku kromě bojovnice pestré používají i mahachaiové a kříženci s Betta splendens. Mimochodem, Mahachai v thajštině znamená velké vítězství. Obvykle zápasy těchto přírodních bojovnic trvají 15 minut, ale někdy i jen 5, kdy už poražený přestává bojovat a snaží se uprchnout. Pokud boj trvá déle, tak do půl hodiny bude ukončen a vyřknutý výsledek zní nerozhodně. K úmrtí soka nedochází. Poražený je opět vypuštěn do rýžového pole a vítěz může po znovunabytí sil příští týden zase bojovat. Zajímavý je vývoj bojových schopností vítěze, který se každým vítězstvím zdokonaluje. I vítěz bude jednou po skončení sezóny těchto bojů vypuštěn do svého přirozeného prostředí, po vytření s adekvátně kvalitní samicí. Poprvé byla bojovnice smaragdová importována do Evropy, konkrétně do Německa, Ditrichem Schallerem roku 197. V nádržích českých akvaristů je v rámci rodu Betta poměrně hojně zastoupena a úspěšně množena. Betta smaragdina samice. (Foto: Tomáš Chuda) Betta smaragdina samec. (Foto: Tomáš Chuda) Hnědavé zbarvení těla kryjí jasně modré až tyrkysově se lesknoucí šupiny, žaberní víčka jsou takto celá zbarvena. Oranžovo hnědé paprsky ocasní a řitní ploutve jsou tyrkysově lemovány. Úhlopříčné černé pruhování hřbetní ploutve, ve výsledku připomínající planoucí pochodeň, přechází v tečkování na ploutvi ocasní. Populace chované v ČR mají toto tečkování slité v jednotné žíhání, podobné tomu na hřbetní ploutvi. Jestli se jedná o výsledek selekce jedinců s těmito vlohy nebo o novou populaci z mě neznáme lokality, netuším. Břišní ploutve jsou tmavočervené až oranžové s modrobílými hroty na koncích a spolu s řitní ploutví jsou jedny z nejvíce vyvinutých v této skupině divokých bojovnic. Dorůstá až 7cm. Populace s převážně modrým zbarvením šupin a ploutví s celkově tmavším tělem je méně variabilně zbarvená než forma původní. Tato modrá forma je pojmenována ještě s přívlastkem místa naleziště, tedy Betta smaragdina Nong Khai. Smaragdýny mají v této druhové skupině vůbec jedny 11

12 ryby Původním habitatem je z nejjižnějšího Thajska a jeho ostrovů Puket a Ko Samui, Malajského poloostrovu a ostrova Penang, Singapuru a severních oblastí Indonésie (severovýchodní Sumatra a západní Borneo), kam byla s největší pravděpodobností introdukována člověkem. Vyskytuje se v mělkých vodách. Lze se s nimi setkat i v rýžových polích, zavlažovacích kanálech, zatopených příkopech a menších jezírkách. Zdržuje se hlavně v hustě zarostlé vegetaci, kde žijí klidným a skrytým životem před potencionálními predátory. Betta imbellis samec. (Foto: Tomáš Chuda) Stejně tak je mezi chovateli labyrintních ryb oblíbena i bojovnice nebojovná (Betta imbellis Ladiges, 1975). Jen o tři roky později byla tato bojovnice vědecky popsána stejně jako B. smaragdina holandským ichtyologem Arnoldem Ladigesem. Akvaristům pak byla představena v 8. čísle časopisu DATZ v roce 1975 s doprovodnými fotografiemi Erhardta Roloffa. Slepým synonymem je Betta rubra nebo Betta splendens "Red". České jméno je bojovnice nebojovná, což je oproti ostatním splendenskám vzhledem k teritoriálnímu chování poměrně výstižné. Jen zřídka dochází k fyzickému napadení soka a poškození ploutví, ale o to více je pozorování teritoriální rivality záživnou podívanou. I tento druh je chován pro zápasy, hlavně kvůli svým rychlým a nepředvídatelným útokům. Tito samci musí být odchováváni odděleně od ostatních pro větší teritoriální náturu. Do Evropy byla importována zároveň se smaragdýnami téhož roku. V České republice ji prvně rozmnožil RNDr. Stanislav Frank, CSc. načež o ní v časopise Akvárium terárium publikoval článek [7] se zdařilými mikrofotografiemi embryonálního vývoje a záběry krásných samců. Jsou to jedny z nejmenších bojovnic této skupiny, dorůstající délky maximálně 5,5 cm. Tělo je v slabší a štíhlejší, i hlava se jeví drobnější, avšak špičatější díky absenci robustní tlamky, která je typická hlavně pro B. splendens. Jsou tmavě, téměř černě zbarveny, s nebesky modrými šupinami a ploutvemi. Břišní ploutve jsou ze začátku černé se sporadickým modrým leskem, zbytek je červený s bílými hroty na konci. Tmavé paprsky řitní ploutve jsou po celé její ploše modře lemovány, ke konci přechází v barvu červenou. Celá ploutev se strmě svažuje do ostré špičky, celkově je jen nepatrně kratší než prsní ploutve. Ocasní ploutev je na krajích černě lemovaná, načež přímo přechází v lem červený. Zbytek ploutve je mezi paprsky taktéž světle modrý. Hřbetní ploutev je modrá s příčným pruhováním, podobným tomu u B. smaragdina. Od B. splendens ji můžeme rozlišit pomocí dvou modrých pruhů na žaberním víčku u samců. B. splendens je má červené, B. smaragdina téměř celoplošně tyrkysové. U formy pocházející z ostrova Ko Samui můžeme pozorovat i červeně zbarvenou špičku hřbetní ploutve. Podle obrazového atlasu Aqualog All Labyrinths, se jedná o ohroženou populaci. Betta imbellis samice. (Foto: Tomáš Chuda) Žhavou novinkou v druhové skupině splendens je bojovnice kropenatá (Betta stiktos Tan & Ng, 25). Tato novinka nebyla mezi akvaristy vůbec známá jako nepopsaná specie a ani po oficiálním vědeckém popisu o ní není vůbec nic známo. Na internetu je uvedeno pár hrubých popisů, které se bohužel s jinými zase rozchází. Dostupné nejsou ani jednoznačné fotografie. Habitatem je tato bojovnice z přítoků řeky Mekongu na území Kambodži. První, vědecký popis tohoto druhu si lze přečíst zde: [4]. Najdeme v něm pouze výstižný až strohý popis ryb a konkrétních znaků, nikterak markantních, díky nimž ji lze odlišit od ostatních druhů. Barevné fotografie exemplářů nejsou publikovány, pouze holotyp. Proslýchá se, že v lednu loňského roku je se svou družinou v oblasti Stung Treng nalovil Horst Linke a stejně tak byl úspěšný i s jejich odchovem. Plně vybarvení samci jsou více než nápadně podobní B. smaragdina. Jen oploutvení není tolik vyvinuté, což může být ovlivněno životem v bystřejších vodách. Když jsem se ptal některých thajských chovatelů a šlechtitelů bojovnice pestré na tento druh, jen se nad fotografií pousmáli a konstatovali, že se jedná pouze o geografickou varietu B. smaragdina. Ty na severu žijí i v záplavových oblastech řeky Mekong, není tedy vyloučené, že se právě tudy dostali až tak daleko na jih. 12

13 Posledním druhem v této skupině je bojovnice pestrá (Betta splendens Regan 191). O tomto druhu bylo nemálo informací publikováno v české i zahraniční literatuře. S odvoláním na komplexně shrnutý článek, publikovaný v ATF [5], nemám už k těmto rybkám, přírodním populacím, čím přispět. ryby V případě přírodních populací lze mít v hustě osázené nádrži o objemu více jak 6 litrů dva a více samců s větším počtem samic. Rybky si mezi sebou vyjasní svou dominanci a stanoví svá teritoria. Hlavně mahachaiům, kteří svým zbarvením v období tření či teritoriální rivality mnohé z chovatelů nadchnou a následně svou plachostí a skrytým způsobem života zklamou, vyhovuje obzvláště hustě osázená nádrž s mechy, kapradinami a jemnolistými rostlinami rostoucími až k hladině zastíněné plovoucími rostlinami. Pouze v takovýchto stinných nádržích ve společnosti jedinců svého druhu rybky ukáží krásu svého zbarvení. O to větší radost máme z jejich chovu, vytřou-li se nám. Důležité je dokonalé zakrytí nádrže. Hlavně B. imbellis je svými výskoky a úniky skrze neveliké škvíry doslova proslulá. Dogmaticky vžité postupy pro odchov B. splendens jsou obdobné a doporučeníhodné i pro ostatní zástupce druhové skupiny. Chovný pár lze vytřít v nádrži o objemu 12 litrů, avšak doporučuji více. Samci jsou vůči samicím při stavbě hnízda značně agresivní a mohli by jim ve stísněném prostoru ublížit. Z mých pozorování se mi v komunitních nádržích zdáli nejagresivnější mahachaiové. Větší objem nádrží je doporučeníhodný obzvláště u rybek odchycených v přírodě, u nichž můžeme předpokládat agresivnější a teritoriálnější projevy v chování, nežli u domestikovaných populací. Na chemizmus vody se zdá být nejnáročnější Betta imbellis, které vyhovuje voda měkčí s nízkým podílem uhličitanové tvrdosti pro zdárný vývoj jiker. Vydatně krmené jedince ve vynikající fyzické a psychické kondici přemístíme do stroze zařízené vytírací nádrže, kde dekorace a úkryt tvoří jen mechy a vznášející se kapradiny. Vodu je vhodné obohatit o výluh z mandlovníku mořského nebo jiné huminové extrakty a rybky podnítit ke tření zvýšením teploty o dva, tři stupně oproti normálu (až 29 C); není to ale nutné. Při dobrých podmínkách se rybky dokáží třít kontinuálně v průběhu celého roku. Intervaly mezi jednotlivými třecími akty mohou být v rozmezí dvou až tří týdnů. Spekuluje se také o tom, že bojovnice z druhové skupiny splendens jsou druhem polyandrickým, tj. samička se vytírá s více samečky, kdy prvnímu z nich nikdy neodevzdá všechny jikry. Lze si to ověřit chovem v komunitní nádrži. Do chovného páru vybíráme silné a zralými jikrami zaplněné samice. Samičky s malým bříškem sice odevzdávají plodné jikry, ty jsou ale menší a produkují slabé potomstvo. Vykulený plůdek je příliš droboučký a mnohdy je problém jej rozkrmit. Špatně rozkrmený plůdek v následujících dnech jakoby bez důvodu postupně popadá. Samci staví pěnová hnízda většinou v klidnější části nádrže s minimálním vlněním hladiny. Staví je na hladině podepřené o plovoucími rostlinami nebo těsně pod hladinou na vzrostlých listech akvarijních rostlin. B. imbellis a B. smaragdina dokáží postavit pěnové hnízdo i hluboko pod hladinou. Například ve skořápce od kokosu či jiné keramické jeskyňce. Hnízda mohou být kompaktní, sotva velikosti desetikoruny, nebo až o rozloze 1 x 1 cm. Betta sp. "Mahachai". (Foto: Suporn Khumhom) Chov všech těchto druhů není nikterak složitý a svými nároky se nijak zásadně neliší. V nádrži s dostatečně velkou a členitou plochou dna lze chovat více těchto druhů pospolu, což však z důvodů nežádoucího mezidruhového křížení nedoporučuji. Potomstvo je v dalších generacích plodné a při správné selekci jedinců a jednotlivých druhů i nadále vitální, takže lze tyto populace udržet po mnoho generací. Touto hybridizací (B. imbellis x B. splendens) byly vyšlechtěny nové barevné formy bojovnice pestré, jako například dnes velmi oblíbené, barvě mědi podobné bojovnice (tzv. "Copper"), nebo další barevné mutace modré barvy s metalickým leskem. Akvária pro chov bojovnic. (Foto: Tomáš Chuda) 13

14 ryby Tento způsob tření je charakteristický pro všechny labyrintní ryby. Popis onoho semknutí rybek ve tvaru písmene U je typický hlavně pro čichavce a další africké ostnovce. Pro tyto bojovničky je výstižnější písmeno O, kdy samec obemkne samici natolik, že se tlamkou téměř dotkne ocasního násadce. Při semknutí se samec téměř nepozorovaně chvěje. Semknutí končí škubnutím samce a strnutím obou partnerů, kdy samec tlačí na břišní partie své partnerky. Zprvu se třecí akt opakuje, aniž by samice vypouštěla jikry. Teprve po několika náznacích tření začnou rybky vypouštět pohlavní produkty. Jikry těžší než voda (jsou minimálně obaleny kapénkami tuku) a klesají ke dnu. Jsou do tlamky sbírány samcem, který se z opojného strnutí probouzí jako první. Jikry v tlamce obaluje sekretem ústní sliznice a plive je do pěnového hnízda. V tom mu může pomáhat i samice. Po skončení tření je samice odehnána; v přírodě pak hlídá okolí kolem pěnového hnízda. Samec se dále stará o jikry a hnízdo doplňuje dalšími bublinami, čímž jikry zabudovává do hnízda. Byly pozorovány i případy, kdy samice B. smaragdina kradla samci jikry z hnízda a ukládala je do svého hnízda. Pečovat o potomstvo ale nedokážou. Pěnové hnízdo. (Foto: Tomáš Chuda) Hnízdo s kulícím se plůdkem. (Foto: Tomáš Chuda) Betta smaragdina samec při stavbě hnízda. (Foto: Tomáš Chuda) Vykulený plůdek bojovnic. (Foto: Tomáš Chuda) Tření těchto bojovnic je prakticky totožné s třecím aktem B. splendens. Dokud není samec se stavbou hnízda spokojen a hotov, není svolný ke tření a samici zahání ze svého teritoria jako jakéhokoliv jiného soka. Těsně před dokončením stavby sonduje teritorium, kdy imponuje samici a lákáním pod hnízdo zkouší, zdali je svolná ke tření. Jakmile se ale samice přiblíží ke hnízdu, zažene ji. Teprve až je se stavbou hnízda zcela hotov, začínají námluvy. Samec předvádí na obdiv družce nádheru svých napjatých ploutví a nádherné, syté vybarvení. Imponování partnerů trvá různě dlouho podle připravenosti ke tření. Vlastní tření se odbývá pod pěnovým hnízdem. Rybky kolem sebe krouží, dokud samec nenajde vhodnou polohu pro obemknutí samičky. Samec láká samici pod hnízdo. (Foto: Tomáš Chuda) 14

15 ryby a opět vplivnut do spleti bublin. Pěnové hnízdo má antibakteriální účinky a svou lepkavou konzistencí také udržuje plůdek při hladině. Vykulené larvy nemají zcela vyvinuté žábry ani labyrint, kyslík přijímají povrchem celého těla. Pěnové hnízdo tedy kompenzuje kyslíkový deficit močálových vod, ve kterých rybky žijí. Pro jejich první dny života je vhodné mít nachystanou násadu málo pohyblivých nálevníků a vířníků. Nauplie žábronožky solné je závislosti na její jemnosti plůdek schopen ulovit a pozřít až po 3-4 dnech svého života. Artemií je potom lze krmit až do věku čtyř týdnů, kdy jim můžeme začít podávat na mlhu rozsekané nítěnky, koretry nebo patentky. Rybky při časté výměně vody rostou rychle. Ve věku 4 měsíců jsou dostatečně vyspělé a schopné dalšího rozmnožování. U B. smaragdina a B. sp. "Mahachai" jsem pozoroval zvláštní chování při péči o rozplavané potomstvo. Necháme-li samce v nádrži i po rozplavání potěru, lze v následujících dvou až třech dnech pozorovat zvýšenou starostlivost o potomstvo. Děje se to hlavně cítí-li se samec ohrožený nebo jinak stresovaný. Samec, hřbetem těsně opřeným o vodní hladinu, se chvěje a tím do okolí, v poloměru až 3 cm, vysílá vibrace, jimiž k sobě svolává své potomstvo. To se u něj po chvilce skutečně začne shlukovat a samec jej opět sbírá do tlamky a vypouští jej do hnízda nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Tyto projevy chování při péči o potomstvo jsou značně ojedinělé. Pro potomstvo může být ale péče samce nebezpečná může pozřít nebo jim jinak ublížit. Další reference o tomto chování jsem četl pouze v knize Gouramis And Other Anabantoids od Hanse J. Richtera. Setkalo se s tím už ale více chovatelů. Nejen toto svědčí o jedinečnosti těchto, časem mnohým chovatelům omrzelých, rybek. Tření Betta smaragdina. (Foto: Tomáš Chuda) Tření Betta smaragdina. (Foto: Tomáš Chuda) Tření Betta smaragdina. (Foto: Tomáš Chuda) Tímto článkem bych chtěl podnítit mnohé akvaristy specialisty k chovu těchto rybek a zavdat k jejich širšímu zdomácnění a rozšíření mezi akvaristickou veřejnost. Hlavně B. sp. "Mahachai", které aktuálně chovají pouze dva nebo tři chovatelé v našich republikách. Mohlo by se stát, že se jim nepodaří je rozmnožit a chovné páry dále udržet. Přišli bychom tak o jedinečné bojovničky, jež bude následně těžké do našich nádrží znovu získat. téma [1] Schäfer F. (1997): AQUALOG All Labyrinths; A.C.S. GmbH [2] Rose M. (24): Bojovnice Betta cf. smaragdina; Akvárium terárium, leden 24. [3] Plíštil J., Rose M., Burzanovský J. (27): České názvosloví bojovnic (Betta, Osphronemidae); Aquatab.net. [4] Tan, H. H., P. K. L. Ng (25): The fighting fishes (Teleostei: Osphronemidae: genus Betta) of Singapore, Malaysia and Brunei). Raffles Bull. Zool. Supl. no. 13: [5] Havránek J., Chuda T.: Klenot jihovýchodní Asie bojovnice pestrá (Betta splendens); Akva tera fórum č.12/25, č.1/26. [6] [7] Frank S. (1976): Betta splendes a Betta imbellis; Akvárium terárium, listopad Samec na stráži. (Foto: Tomáš Chuda) Největší počet jiker byl pozorován u bojovnice pestré. Bylo napočítáno až tisíc jiker. V průměru se počet pohybuje u vzrostlých jedinců někde kolem 5 kusů. U zbylých druhů počet jiker ve snůšce přesáhne 3 kusů jen zřídka. Plůdek se líhne v závislosti na teplotě přibližně za 3-34 hodin (tomu odpovídá teplota kolem 28 C). Rozplavává se po dvou dnech, kdy je ještě značně drobný a nemotorný. Do té doby je z hnízda vypadnuvší plůdek samcem sbírán do tlamky 15

16 téma TÉMA: SUBSTRÁTY Tak jako u každého tématu, které jsme v Akváriu nakousli, i v případě substrátů předesílám jedno varování: články na následujících stránkách téma nerozebírají v žádném případě vyčerpávajícím způsobem. Nehledejte tu vědecká vysvětlení vlastností substrátu ani jejich chemický rozbor i když z velké části tuto úlohu supluje první z článků. Přinášíme vám spíše souhrn různých zkušeností a postřehů akvaristů pro inspiraci a nikoli jako návod, jak dosáhnout pěkného rostlinného akvária. Zdá-li se vám, že jsme příliš málo místa věnovali říčnímu štěrku a dalším obecně rozšířeným materiálům, nepovažujte to za důkaz, že je snad podceňujeme. Pokud vás téma substrátů pro rostlinná akvária zajímá, připojte se do diskuse zde: [1] SUBSTRÁTY PRO ROSTLINNÉ AKVÁRIUM Jamie S. Johnson V rostlinných akváriích současné éry se využívá široká škála substrátů. Díky stoupající popularitě akvarijních rostlin se na trhu stále objevují nové produkty. To je sice skvělé pro nás zahradníky, ale jen se tím zvyšuje naše bezradnost při rozhodování, který substrát je nejlepší. Nové varianty nám spolu se starými klasickými materiály dávají velmi mnoho možností. Někteří lidé se drží prověřených receptů, zatímco jiní zkoušejí nové a někdy i dosud nevyzkoušené nápady. Existuje spousta technických údajů a informací ze zahradnictví, které nám mohou pomoci pochopit, jak moc je opodstatněné využití konkrétních komerčních substrátů, aditiv i domácích směsí, rašeliny, vermikulitu nebo různých značek zeminy. Vše závisí jen na individuálních potřebách akvaristy. Někdo dává přednost jednoduchosti komerčních produktů, jiní si naopak rádi připraví vlastní substrát, o kterém věří, že bude ten nejlepší. Žádný substrát se nemůže pyšnit nálepkou nejlepší, ale existují takové, které dávají lepší výsledky než ostatní. Mnoho faktorů ovlivňuje, jaký typ substrátu budeme vlastně potřebovat: typ pěstovaných rostlin, vzhled, rychlost růstu rostlin, údržba,obyvatelé, chemické vlastnosti, dostupnost a náš rozpočet. Jak vidíte, je toho opravdu mnoho, co vstupuje do hry při volbě nejlepšího substrátu. Účelem tohoto přehledu substrátů a jejich analýzy je napomoci zúžení některých z těchto kritérií, zejména co se týká chemických a fyzikálních vlastností. v redukovaném stavu, aby ho rostliny dokázaly přijmout. Díky redukci se běžně přítomná forma trojmocného železa (Fe3+) mění na formu dvojmocnou (Fe2+). Místa v substrátu s negativním nábojem přitahují a váží na sebe pozitivně nabité částice (kationty) až do té doby, než je odeberou kořeny rostlin. Baktérie také rozkládají rostlinné a živočišné odpady a také případné zbytky krmiva. Když založíme nové akvárium, baktérie se teprve začínají usídlovat a množit, a to vede často k projevům tzv. syndromu nového akvária. Akvaristé pak mohou zaznamenat dočasně zvýšené koncentrace amoniaku a dusitanů, dokud se akvárium nezaběhne. Je vždycky výhodné použít trochu substrátu z jiného zaběhnutého a zdravého akvária, čímž naočkujeme baktérie a umožníme jim rychlejší namnožení. Kromě toho, že substrát je vhodný na ukotvení rostlin, musí také esteticky příjemně působit. Zbarvení ryb i rostlin vynikne a bude se zdát sytější, pokud bude substrát tmavý. Vypadá to dobře třeba v akváriu z amazonské oblasti, z biotopu měkkých temných vod. Když dáme na vrch dna vrstvu písku, akvárium působí jako mělká písčina, prosvětlená a plná života. Pokud je dno světlejší, mohou být někdy ryby více plaché. Jak u komerčních, tak u podomácku vyrobených substrátů je důležité, aby měly tu správnou zrnitost. Příliš velká zrna a odpad propadne hluboko, zanese substrát a znemožní výměnu a koloběh prvků. Příliš malá zrnka a substrát bude mít tendenci slehnout. Slehlý substrát neumožní růst jemného kořenového vlášení a nedovolí, aby se živiny dostávaly do hlubších vrstev dna. Konečný důsledek je v obou případech ten, že růst se zpomalí a rostliny budou trpět nedostatkem živin. Další faktor, na kterém nám záleží, je vztlak substrátu měl by se ponořit a také zůstat ponořený. Pokud je příliš lehký, musíme ho překrýt vrstvou štěrku nebo písku. Materiály jako pemza, rašelina, humus a vermikulit mají tendenci vyplavat, jakmile k tomu dostanou příležitost. Když je před Účel substrátu Substrát plní v rostlinném akváriu mnoho rolí, pravděpodobně více, než v kterémkoliv jiném typu akvária. Poskytuje místo, kde jsou ukládány minerální a organické živiny. Tyto živiny jsou pak dostupné podle potřeby těm rostlinám, které se živí kořeny. Poskytuje rovněž prostor pro život užitečných baktérií. Tyto baktérie jsou zodpovědné za rozkládání odpadních látek. Zároveň jsou zodpovědné za redukční reakce, díky kterým se některé živiny stávají dostupné pro rostliny. Železo, spolu s dalšími prvky, musí být 16

17 jejich umístěním do akvária povaříme, nasáknou lépe vodou a bude s nimi lepší manipulace, než je překryjeme těžší vrstvou. Snažte se vyhýbat jemnozrnným pískům pokud chcete písek, vyberte si ten s největšími zrny. Do akvária není vhodný ani písek z pláže. Zrnitost štěrku by měla být 2-5 mm, a naštěstí je to ta nejoblíbenější a nejrozšířenější frakce. Jak písek, tak štěrk musí být chemicky inertní. To nám zaručí, že ph a další parametry vody nebudou závislé na substrátu. Než zvolený substrát dáte do akvária, kápněte na něj kyselinu chlorovodíkovou. Pokud šumí nebo pění, tenhle materiál do akvária nedávejte a pokud ano, přijměte varování, že může mít vliv na chemické parametry vody. téma Problémy a údržba Bez ohledu na to, pro jaký substrát se rozhodnete, mohou se objevit různé problémy. Mohou mít příčinu už v samotné povaze použitého materiálu, jako je třeba příliš bohatý substrát nebo příliš mnoho organických látek; mohou se také objevovat postupně, např. v podobě ubývajících živin nebo v kompaktnosti, slehávání dna. První typ problémů můžeme do jisté míry kontrolovat. Rašelina, hnůj, opadanka dají se použít, ale v přiměřeném množství. S vlastnostmi současných hnojiv ztrácí použití hnoje svoje opodstatnění, protože jeho nevýhody snadno převáží kladné stránky. Rašelina a listový opad se rovněž rozkládají a vzniká při tom zhoubné prostředí s nízkým ph. Laterit a jíly jsou bohaté na minerály, ale ne na organické látky. Tyto minerály jsou vázané v substrátu a nejsou tak snadno dostupné rostlinám, jako organicky vázané živiny. Nadbytek minerálů jen vzácně způsobuje problémy, ale nedostatek některých k nim vede docela určitě. Příliš mnoho nebo příliš málo je vždy špatně. Proto je vždy důležité vědět, jaké minerály substrát obsahuje a v jakém množství. Substrát můžeme o chybějící živiny obohatit. Lze využít jílových kuliček, které navlhčíme, upečeme v troubě při 12 C dokud neztvrdnou a vsuneme ke kořenům rostlin, které vykazují nedostatky ve výživě nebo jsou obzvlášť náročné na spotřebu živin. Detrit nedokáže vždy poskytnout dostatek prvků pro rychle rostoucí rostliny, ale hnojiva s postupným uvolňováním (Osmocote) nebo tyčinková hnojiva (Jobes) mohou pomoci dosáhnout a udržet v akváriu rovnováhu. Měly by obsahovat málo fosforu (střední hodnota z udávaného NPK), aby nepodporovaly rozvoj řas v případě, že prosáknou ze substrátu do vodního sloupce. Zhutnění substrátu nás může potkat u staršího akvária. Kromě prostého slehnutí těžkého substrátu k tomu mohou přispívat i nahuštěné kořeny rostlin. LEHKÉ odkalování substrátu může pomoci tomu předejít. Kromě toho také bude nádrž vypadat čistěji. Dávejte přitom pozor, abyste nezasáhli do vrstev s hnojivy nebo jinými aditivy. Při správném odkalování odstraníme detrit a ke kořenům rostlin se dostane více kyslíku. Odkalování je další z individuálních rozhodnutí existují argumenty pro i proti. Někteří lidé nechávají zbytky krmiva a rybí odpady v akváriu jako potravu pro plže, baktérie a rostliny. Na druhé straně, zanesený substrát už není zdravý substrát, takže čas od času odkalit zřejmě nebude špatný nápad. Většině problémů se dá předejít nebo je vyřešit ještě předtím, než dojde k totálnímu kolapsu a musíme akvárium celé rozebrat a založit znovu. Příprava a umísťování substrátu do akvária Písek a štěrk musíme před jeho umístěním do akvária důkladně propláchnout, abychom ho zbavili prachových částic a případných organických příměsí. Ujistěte se, že ve vašem substrátu nejsou škeble nebo jiné ulity a ani je do akvária nepřidávejte. Zvyšovaly by tvrdost a alkalitu vody. Pokud používáte nějaký komerční substrát, tak jeho přípravu proveďte podle návodu. Můžete samozřejmě experimentovat, možností úprav substrátu je nekonečné množství. Pálené jíly, kamenný laterit a zeolit mohou být použity buď jako kompletní podloží, nebo smíchány až do 5 % s jinými materiály. Do směsí se výborně hodí obyčejný čistý štěrk, ale měli bychom se mu naopak vyhnout jako jedinému samostatně použitému materiálu. Pořádně tyto komerční produkty propláchněte, obsahují často ohromné množství prachu, který by zakalil vodu a usadil se na listech rostlin. Lateritové zeminy, červenice a hlíny se musejí smíchat se štěrkem a umístit do spodní třetiny substrátu. Tyto materiály nemůžeme předem propláchnout a pokud by se nechaly blízko povrchu dna, velmi snadno by se dostaly do vodního sloupce. Zeminu získanou z volné přírody musíme sterilizovat pečením v troubě na 1 C po dobu jedné hodiny a potom ji prosejeme, abychom získali tu nejkvalitnější část. Dejte samozřejmě pozor na to, abyste nebrali půdu blízko frekventovaných silnic nebo na jiných místech, kde může docházet ke kontaminaci. Akvárium je uzavřený systém, takže kvalita je prvořadá. Rašelinu, vermikulit a další aditiva také zamícháme do spodních vrstev dna. Překryjeme je pískem nebo štěrkem. A jsme konečně připravení sázet rostliny. Nejlépe působí akvárium, ve kterém se substrát svažuje odzadu dopředu. Nejlepší je dát vrstvu alespoň 7 cm vpředu a cm vzadu. Takhle bude vidět při čelním pohledu celý povrch dna; vyniknou jak drobné rostlinky v popředí (Glossostigma elatinoides, Echinodorus tenellus...), tak mohutní velikáni za nimi (velké šípatkovce a kryptokoryny). Je na každém z nás, jak bude své akvárium vytvářet a jaký vzhled mu dá, ale pamatujte vždy na to, abyste poskytli rostlinám dostatečnou hloubku substrátu pro rozvoj kořenů. Pokud použijete topné kapely do dna, dejte hned naspod malou základnu (1-2 cm), na které budou kabely ležet. Musí být umístěné ve správné poloze naplocho s mezerami po stranách, abyste dosáhli optimálního výsledku. Potom je překryjte a dokončete vrstvení jako u normálního dna. Životní cyklus substrátu Tak jako u většiny věcí, i u substrátu existuje jistá doba záběhu. Nově založené akvárium potřebuje týdny nebo měsíce, než se stabilizuje. Koncentrace amoniaku, dusitanů a dusičnanů bude během tohoto období kolísat, než se dostatečně namnoží baktérie. Ty potom zpracují živiny tak, že se stanou dostupnější pro rostliny. Až poté se začne dařit rostlinám a můžeme dosáhnout toho, že máme prosperující a vyvážené rostlinné akvárium. Stejně jako u pokojových 17

18 rostlin pěstovaných v květináči, i u akvária může dojít k tomu, že se živiny v substrátu časem vyčerpají. Rostlinné akvárium má také omezenou životnost, je proto nutné dodat chybějící živiny, nebo vyměnit substrát. Půdní filtry a topné kabely mohou ovlivnit životnost akvária. Způsobují v substrátu zvýšené proudění vody spolu s živinami, čímž se zlepšuje a zrychluje výměna prvků. Není ale jednoznačné, jestli tak prodlužují životnost akvária tím, že poskytují výživnější podklad pro rostliny, nebo naopak zkracují dobu k vyčerpání živin, protože v tomto rychlejším režimu k němu dojde dříve. Na obhajobu obou stanovisek bylo vzneseno mnoho argumentů a vedly se dlouhé debaty, nicméně rozuzlení ponechávám na úsudku každého z vás. Topné kabely lze použít s většinou substrátů, půdní filtry zato jen s tvrdými, pálenými jíly nebo kamenným lateritem. Proudění při použití topných kabelů je určováno teplotou; topí-li kabel více, proudí voda rychleji. Musíme proto vybrat správnou watáž, abychom dosáhli pomalého, jemného proudění vody substrátem. U půdních filtrů je to podobné, opět se snažíme o dosažení mírné rychlosti. Pokud bude voda proudit substrátem příliš rychle, může to vést k nežádoucímu vysokému obsahu živin ve vodním sloupci. téma Vermikulit jílovitý materiál. Zvodnělý hořečnato-železitohlinitý křemičitan, který vznikl expanzí slídových zrnek za vysokých teplot. Výsledkem je lehký materiál s vysokou absorpční schopností. Krystalická struktura. Vysoká CEC. Zemina tvoří ji anorganický materiál vzniklý zvětráváním hornin a organická část z odumřelých rostlin. Zeminy s podílem písku 45-5 % a jílu 2-28 % se nazývají hlína. Při podílu písku > 5 % je nazýváme písky a s podílem jílu > 28 % zase jíly. CEC se různí. Jíl zvodnělé hlinitokřemičitany a jiné minerály. Všeobecný vzorec je Al2O3SiO2.xH2O. Složka zemin s různícím se zastoupením. Jemné, nepravidelně tvarované krystalky o průměru do,2 mm (koloidní). Červenohnědé až bledé v závislosti na obsahu železa. Absorbují vodu, ve vlhkém stavu jsou plastické, vysušené či vypálené jsou naopak tvrdé. Jsou thixotropní (to je vlastnost některých gelů, kdy mohou při vysokém tlaku zkapalnět). Pálené jíly jíly, které jsou zahřáté na vysoké teploty, přičemž dojde k jejich extrémnímu ztvrdnutí a oxidaci. Mohou být potom rozděleny na menší frakce a použity jako základní substrát. Při vypalování se stávají velmi porézními a poskytují mnoho míst pro vázání živin. Chemicky a fyzikálně stabilní. Dobrá CEC. Illity skupina jílovitých minerálů, které mají strukturu KAl3Si3O1(OH)2. Bledé křemičité slídy. Vysoká CEC. Slída libovolný z mnoha různých křemičitanů, které se liší chemickým složením, ale mají podobné fyzikální vlastnosti a krystalickou strukturu. Všechny tvoří tenké plátky, které jsou pružné a elastické. Dobrá CEC. Bentonit koloidní jíl s hlinitokřemičitou složkou. Tvoří ho z velké části montmorillonit. Rozlišují se dva typy: sodíkový (hlavně západ USA), který má velkou schopnost absorbovat vodu, a vápenatý (hlavně jih USA), jehož absorpční schopnost je zanedbatelná. Ve vodě tvoří koloidní suspenzi s vysoce thixotropní povahou. Dobrá CEC. Fullerova hlinka porézní, koloidní hlinitokřemičitý jílovitý minerál, který postrádá plasticitu a je často používaný jako adsorbent, filtrační médium nebo nosič pro katalýzu. Velká adsorpční síla. Šedá až žlutá barva. Dobrá CEC. Keramika produkt vzniklý působením tepla na surové hlinité materiály, v nichž má velký podíl křemík, oxid křemičitý a komplexní složka označovaná jako silikáty. CEC se liší podle typu. Typy substrátů a aditiv Štěrk neovlivňuje ph; přírodní nebo s potahem z epoxidové pryskyřice. Uvolněné části hornin s oblými tvary. Většinou s průměrem > 2 mm. Většina štěrků neobsahuje žádné živiny a má nulovou CEC (kapacita sorpčního komplexu viz dále). Štěrk je levný a má dobré kotvící vlastnosti. Písek částice sedimentu. Nejběžnější je křemičitý písek (SiO2). Průměr zrn,5-2 mm. Nulová výživnost a CEC. Neovlivňuje ph. Laterit nízkohodnotná ruda podobná bauxitu, ale obsahující mnohem méně Al2O3. Reziduální zbytek po rozpadu hornin. Většinou vysoce zvětralý tropický jíl s velkou koncentrací oxidů železa a hydroxidů hliníku. Je k dostání ve formě granulí nebo prášku pro použití v nově zakládaných akváriích nebo zapouzdřený pro zaběhnutá akvária. Má relativně nízkou CEC. Zeolit libovolný z různých hlinitokřemičitanů, které mají strukturu analogickou k živci. Obsahuje vápník, sodík nebo oba prvky najednou ve formě Na2O2.Al2O3.xSiO2.xH2O. Může se používat pro iontovou výměnu, má vysokou CEC. Arcillite pálený montmorillonitový jíl (obchodní název). Montmorillonit jedna z hlavních složek bentonitu a Fullerovy hlinky. Zvodnělý hlinitokřemičitan s poměrně velkou kapacitou výměny Al za Mg a báze. Velká přirozená adsorpční síla, dobrá CEC. Červenice vysoký obsah železa. Má podobné vlastnosti jako laterit, tj. mnoho železa a vysokou CEC, ale není to laterit. Většinou je k dostání jako jemný prášek. Rašelina částečně zuhelnatělé rostlinné zbytky z vodního nebo vlhkého prostředí. Velký obsah organických složek. Když ji přidáme do vody, dojde k uvolnění taninů a vzniku kyselého prostředí. Může absorpcí snižovat tvrdost vody. Vysoká CEC. Testování Všechny testy udělal jeden analytik. Všechny vzorky byly zkoumány stejnými nástroji v časovém rozmezí asi jednoho týdne. To je důležité, protože různí lidé mohou používat odlišné metody, takže výsledky pak nejsou vzájemně srovnatelné. Výzkum jsem zahájil tak, že jsem na internetu (The Aquatic Plants Digest [1]) požádal o testovací materiály. Měl jsem pro začátek několik vlastních substrátů, ale otestoval jsem jich celkem 27, včetně komerčních produktů, místních zemin a jílů a domácky vyrobených směsí. Mám za to, že je to velmi dobrý vzorek ze všech substrátů, které můžeme použít. 18

19 Testování zahrnovalo měření půdního ph, celkového obsahu uvolňovaných kovů a kapacity sorpčního komplexu (nazývá se též kationtová výměnná kapacita, cation exchange capacity = CEC). Půdní ph je důležité, protože nám může prozradit chemické možnosti našeho substrátu. Jeho chem. vlastnosti by mohly změnit parametry vody. To neplatí pro obsah kovů; ty jsou vázány v krystalické struktuře. Různé materiály uvolňují kovy jinou rychlostí. Tvrdé pálené jíly mají schopnost zadržet živiny déle než měkké, modelovatelné jíly. CEC nám zahradníkům zase pomáhá pochopit, které materiály jsou úspěšnější ve vázání živin. CEC je reverzibilní chemická reakce mezi kapalinou a pevnou hmotou, při které dochází k výměně jednoho iontu za jiný. Hodnoty CEC se vyjadřují v miliekvivalentech/1 g a odpovídají souhrnu všech vyměnitelných kationtů půdy. Pokud má nějaký substrát alespoň nějakou měřitelnou CEC, měl by být vhodný do úrodného prostředí akvária. Měření ph bylo provedeno za použití stejného množství substrátu a deionizované vody. Vzorky byly protřepány, aby došlo k jejich důkladnému promíchání, a ponechány ležet kvůli usazení. Použil jsem ph/konduktometr Orion 72A. Obsah kovů byl měřený pomocí TJA61E ICP spektrometru. Spotřeba kyseliny byla měřena podle EPA SW-846 metody 35A. CEC byla rovněž analyzována pomocí ICP. Vzorky byly měřeny v jejich původní formě. Důraz byl kladený na to, aby analýza probíhala za stejných podmínek, v jakých dochází k využití substrátů v akváriu např. drcení by vedlo ke zvýšení povrchové plochy, což by mohlo vést ke změně parametrů, které byly naměřeny. téma Toronto, Kanada prášek s malými kamínky; světle šedý; homogenizovaný; -5 mm průměr; bez org. složky; kalí vodu. Ontarijská lesní půda pozemek se smíšeným lesem, Don River Valley, Toronto, Kanada písek a prach; tmavě šedohnědý; homogenizovaný; určitý podíl org. složky; kalí vodu. Terralit Aqualine Buschke, Německo zeolitový základ; velmi tvrdý; mnohobarevný (směs bílé, cihlově červené a černé); podobá se drobnému akvarijnímu štěrku; 2-5 mm průměr; bez organické složky. AquaTerra Natural Aquarium and Terrarium, USA práškovitý, s vysokým obsahem organických složek, možná rašeliny a lateritu; tmavě červenohnědý; homogenizovaný; vznáší se a kalí vodu. Hartz ph 5 kočičí podestýlka Hartz, USA zřejmě typ arcillitu; tvrdý, ve vodě se nerozpadá; světle béžový až krémový; 1-3 mm průměr; bez organické složky. Cedar Heights červenice Resco, USA cihlově červený prach; bez organické složky; kalí vodu. Dupralit G Dupla, Německo lateritová zemina těžená na Srí Lance; sytě oranžovo červená; -2 mm průměr a několik větších zrnek; velmi malý podíl organické složky; kalí vodu. Turface Profile Products LLC, USA středně tvrdý arcillit a další jíly, zřejmě vypálené; světle béžový; podobá se na akvarijní štěrk; 2-5 mm průměr; bez organické složky. Special Kitty cat litter (kočičí podestýlka) Walmart, USA měkké rozdrtitelné kousky jílu; asi bentonit a montmorillonit; světle šedý; 2-5 mm průměr; bez org. složky; kalí vodu. Natural River Rock (výrobce neznámý) velmi tvrdý pálený jíl; světle béžový; podobá se na akvarijní štěrk; 2-5 mm průměr; bez organické složky. Flourite Seachem, USA úlomkový, stabilní jíl; velmi tvrdý; mnohobarevný (směs hnědé, červenohnědé, černé); podobá se na akvarijní štěrk; bez organické složky. Zahradní půda z Jižní Karolíny Jižní Karolína, USA písek a prach; velký podíl tmavého humusu; měkká a prašnatá; oranžovo hnědá; vznáší se a kalí vodu. Kopaný písek Lowes, USA čistý, bez viditelného znečištění; bílý; 1 mm průměr; bez organické složky. CaribSea Tropic Isle Laterite CaribSea, USA velmi tvrdý kamenitý laterit; sytě hnědočervený; podobá se na hrubší akvarijní štěrk; 2-1 mm průměr; bez organické složky. Onyx Gravel Seachem, USA tvořený přirozenými úlomky; vypadá jako porézní jíl nebo kámen; velmi tvrdý; světle a tmavě šedý; podobá se na hrubší akvarijní štěrk; 2-1 mm průměr; bez organické složky. Tetra Initial Sticks Tetra Products substrátové aditivum; středně tvrdé, drolí se; tmavě šedé; 5-1 mm pelety; slušný organický podíl; vznáší se a kalí vodu. Indický místní laterit Severní Nune, Indie prach; sytě cihlově červený; -2 mm; velmi málo org. složky; kalí vodu. Turface Black Profile Products LLC, USA středně tvrdý arcillit a další jíly, zřejmě vypálené; tmavě hnědý a černý; podobá se na akvarijní štěrk; 2-5 mm průměr; bez org. složky. Greensand (výrobce neznámý) substrátové aditivum; středně tvrdé, drolí se; tmavě zelené; -1 mm průměr; malý podíl organické složky; část bude plavat a kalit vodu. Popis vzorků Substrate Gold Schoeler Enterprises, USA lateritová zemina, těžená v USA; prodává se ve formě granulí nebo tyčinek; sytě oranžovo červená; jemná, -5 mm průměr; bez organických příměsí; kalí vodu. Yolo hlína/vermikulit Yolo County, California, USA místní značka; neznámý podíl složek; homogenizovaný; lesklý, hnědý, slídovitý vzhled; velmi malý podíl organických látek; kalí vodu. Dánská červenice dánská hrnčířská dílna, Dánsko cihlově červený prach; bez organického podílu; kalí vodu. Finský jíl Viikki, Helsinki, Finsko prachovitý jíl; světle béžový; -5 mm; lehko rozdrtitelný; bez org. složek; kalí vodu. Finský jedlovo-smrkový les Eno, Severní Karelia, Finsko písek a prach; béžovo oranžový; homogenizovaný; malý podíl organické hmoty; kalí vodu. Finský smíšený les Helsinki, Finsko písek a prach; práškovitý; hnědý; kalí vodu. First Layer Pure Laterite Aquarium Pharmaceuticals, USA tvrdá lateritová hlína a kameny; neznámé naleziště, pravděpodobně USA; sytě hnědočervený; <1-5 mm průměr; bez organické složky; kalí vodu. Profile Profile Products LLC/Shultz, USA illit a Fullerova hlinka vypálené v peci na keramické granule; tmavě šedý s béžovými skvrnkami; 1 mm průměr; bez organické složky. Ontarijská podložní půda Don River Valley Brickworks, 19

20 Cr 13,3 417 Cu 423 K 528 Mg 488 3,9 22 Mn ,9 22, ,2 6,5 Ni 11 Pb 1,2 83, ,2 74,4 95,7 5,2 Sb Se Sn 11 5,9 2 5, , , , , ,5 4,6 12,6 22 8,1 37,9 16,2 7,4 3,1 26,4 17, ,3 41,2 44,3 57,4 1,6 11,4 27,9 28,1 42,6 14,9 49, ,4 11,6 14,4 24,1 15,8 2 36,4 4, ,4 9,8 25,2 12,5 243 Ag Cd Co ,4 12,7 5,6 Zn 2, Tl V Ba 3, ,6 2,4 19, ,9 Na As 14,6, , Fe ph CEC Al 2,9 66,8 43, , ,1 61,9 Aqua Terra Terralit Ontarijský les Ontarijské podloží Profile 4,7 43, 815 4,4 41,3 5,7 44, , 9,8 9,1 21, , 33, ,8 2 21,1,2 829,6 2,6 3,4 4,2 2,4 2,7 2,6 4,2 1 6,2 65,1 13, ,6 12, ,8 4, , ,1 2,1 27,8 17 2,1 53, , , , , ,7 4,1 8 8,3 13, ,4 21,1 9,3 11,8 6,6 3,3 31,9 49,5 1,5 18,3 8,3 6,3 5,8 5,8 5,5 18,7 5,5 45,8 49,5 5,5 2,9 3,1 1,4 33,4 51, ,3 7,5 91 1,3 3, , ,8 2,8 128 Hartz ph 5, ,6, , ,3 16, ,7 92,3 1 8,3 11,5 8, ,8 24,4 311 Cedar Heights červ. 6,2 29, , , Turface Black Indický laterit 6,2 41, ,5,4 169, ,8 89,9, ,3 71,9, ,6 132 Dupralit G 6, , , ,1 9, Turface 9,7 34, ,5 3, Special Kitty 5,5 1,7 5, , , ,5 13, ,5 48,1 Natural River Rock 4,8 24, , Flourite 6, <,1 43,3 12,4 39,5 5, ,5 8,7 5,3 71, Be Ca substrát 4,9 18, ,1 621 Substrate Gold 8,8 23, , , ,7 33,7 35, ,2 Yolo hlína/verm Dánská červenice 6,7 27, ,6, Finský jíl 4,7 <, ,3 46,3 Finský jehl. les 7, <, Finský smíšený les 13,2 18,9 17, ,7 489 Zahradní půda JK 114 3,5, , ,3 12,1, Kopaný písek 9,8 6, ,2 3, ,7 16,9 375 CaribSea Laterite 9,6 1, ,1 First Layer Pure Lat. 5,7 2,7 21 Onyx Gravel 3, , ,1 15 Tetra Initial Sticks ,2 17,2 2,4 3,5 26,2 57 Greensand 2 téma