Ovladač EtcDrv systému REXYGEN Uživatelská příručka

Transkript

1 Ovladač EtcDrv systému REXYGEN Uživatelská příručka REX Controls s.r.o. Verze Plzeň

2 Obsah 1 Ovladač EtcDrv a systém REXYGEN Úvod Požadavky na systém Instalace ovladače Zařazení ovladače do projektu aplikace Přidání ovladače EtcDrv do projektu Připojení vstupů a výstupů do řídicího algoritmu Konfigurace ovladače Konfigurační dialogové okno Stručný popis sběrnice EtherCAT 10 5 Formát konfiguračního souboru 13 6 Poznámky k implementaci 19 7 Co dělat při problémech 21 Literatura 22 1

3 Kapitola 1 Ovladač EtcDrv a systém REXYGEN 1.1 Úvod V této příručce je popsáno používání ovladače EtcDrv pro připojení technických prostředků využívajících protokol EtherCAT [?] k řídicímu systému REXYGEN pro linuxové platformy. Ovladač umožňuje získávat vstupy a nastavovat výstupy z tzv. process image a CANopen over EtherCAT. Ovladač byl vyvinut firmou REX Controls. 1.2 Požadavky na systém Obecně lze říci, že pro použití ovladače EtcDrv musí být dodrženy minimální požadavky nutné k provozování řídicího systému REXYGEN. Pro konfiguraci ovladače postačuje běžný počítač PC (případně v průmyslovém provedení). Pro provozování ovladače na cílovém zařízení je potřeba vyhradit pro EtherCATjednu ethernetovou zásuvku. Ovladač není zatím implementován pro Windows (vyžaduje ovladač do jádra Windows, který umožní předávat přímo ethernetové packety aplikaci - v Linuxu je tato podpora automaticky). Aby bylo možno ovladač využívat, musí být na vývojovém (konfiguračním) počítači a na cílovém zařízení (počítači) nainstalováno programové vybavení: Vývojový počítač Operační systém jeden ze systémů: Windows 7/8/10 Řídicí systém REXY- verze pro operační systémy Windows GEN Cílové zařízení Řídicí systém REXY- verze pro zvolené cílové zařízení s jedním z podporovaných GEN operačních systémů: GNU/Linux Debian V případě, že vývojový počítač je přímo cílovým zařízením (řídicí systém REXYGEN 2

4 bude provozován v jedné z variant Windows), instaluje se pouze jedna kopie řídicího systému REXYGEN. 1.3 Instalace ovladače Pro operační systém Windows se ovladač EtcDrv instaluje jako součást instalace řídicího systému REXYGEN. Pro nainstalování ovladače je nutné v instalačním programu systému REXYGEN zaškrtnout volbu Ovladač protokolu EtherCAT. Po typické instalaci se řídicí systém REXYGEN nainstaluje do cílového adresáře C:\Program Files\REX Controls\REX_<version>, kde <version> označuje verzi systému REXYGEN. Po úspěšné instalaci se do cílového adresáře zkopírují soubory: EtcDrv_H.dll Konfigurační část ovladače EtcDrv. EtcDrv_T.dll Cílová část ovladače EtcDrv spouštěná exekutivou RexCore. Tato verze se používá pokud na cílovém zařízení běží operační systém Windows 7/8/10. Pro jinou cílovou platformu je na ni třeba nainstalovat příslušnou verzi systému REXY- GEN. DOC\EtcDrv_CZ.pdf Tato uživatelská příručka. Pro operační systém Linux je potreba nainstalovat balíček rex-etcdrvt. 3

5 Kapitola 2 Zařazení ovladače do projektu aplikace Zařazení ovladače do projektu aplikace spočívá v přidání ovladače do hlavního souboru projektu a z připojení vstupů a výstupů ovladače v řídicích algoritmech. 2.1 Přidání ovladače EtcDrv do projektu Přidání ovladače EtcDrv do hlavního souboru projektu je znázorněno na obr Modules Drivers Archives prev next EtcDrv prev next ETC prev next SimDrv prev next SIM QTask Level0 Level1 prev Task1 next prev Task2 next Level2 Level3 EXEC Obrázek 2.1: Příklad zařazení ovladače EtcDrv do projektu aplikace Pro zařazení ovladače do projektu slouží dva zvýrazněné bloky. Nejprve je na výstup Modules bloku exekutivy EXEC připojen blok typu MODULE s názvem EtcDrv, který nemá žádné další parametry. Druhý blok ETC typu IODRV, připojený na výstup Drivers exekutivy má parametry: 4

6 modul jméno třídy ovladače, které se pro tento ovladač zadává: EtcDrv classname jméno třídy ovladače, které se pro tento ovladač zadává: EtcDrvPOZOR! Jméno rozlišuje velká a malá písmena! cfgname jméno konfiguračního souboru ovladače. Vytváření konfiguračního souboru je popsáno v kapitole 3. Doporučeno je zadávat jej ve tvaru <jméno_třídy>.rio, kde přípona.rio (Rex Input Output) byla zavedena pro tento účel. Další parametry slouží pro speciální případy a vyhovuje původní nastavení. Jménem tohoto bloku, na obr. 2.1 zadaným jako ETC, začínají názvy všech vstupních a výstupních signálů připojených k tomuto ovladači. Ovladač EtcDrv podporuje i úlohy běžící synchronně s komunikací. To se provede tak, že místo bloku typu IODRV se použije blok typu TIODRV (který má stejné parametry jako IODRV) a na jeho výstup Tasks přpipojíme blok typu IOTASK (má analogické parametry i význam jako blok typu TASK). Ovladač potom funguje tak, že přečte všechny process image, spustí algoritmus definovaný blokem IOTASK nastaví všechny process image a čeká na další periodu. Právě popsané parametry bloku IODRV se konfigurují v programu REXYGEN Studio v dialogovém okně, jak je patrno z obr. 2.2 a). Konfigurační dialog ovladače EtcDrv, popsaný v kapitole 3, se aktivuje po stisku tlačítka Special Edit. a) b) Obrázek 2.2: Konfigurace parametrů ovladače V programovém systému Matlab Simulink se parametry bloku IODRV zadávají v parametrickém dialogu znázorněném na obrázku 2.2 b). Poslední parametr slouží k volání konfiguračního dialogu ovladače přímo z prostředí programu Matlab Simulink. Pokud při 5

7 editaci parametrů je invertováno zaškrtnutí tohoto parametru, bude po stisku tlačítek OK nebo Apply zavolán konfigurační dialog ovladače EtcDrv, popsaný v kap Připojení vstupů a výstupů do řídicího algoritmu Vstupy a výstupy z ovladačů se připojují do souborů s příponou.mdl jednotlivých úloh. V hlavním souboru projektu jsou soubory úloh uvedeny pouze odkazem v blocích typu QTASK nebo TASK nebo IOTASK připojovaných na výstupy QTask, Level0,..., Level3 exekutivy. Pro připojení vstupů a výstupů z ovladače EtcDrv do řídicího systému REXYGEN lze použít bloky, znázorněné na obr [ETC IN] [ETC OUT] val0 val1 val2 val3 ETC PO1O4i32 val0 val1 val2 val3 val4 val5 val6 val7 val0 val1 val2 val3 ETC PI1O4i32 val0 val1 val2 val3 val4 val5 val6 val7 val0 val1 val2 val3 val4 val5 val6 val7 val8 val9 val10 val11 val12 val13 val14 val15 val0 val1 val2 val3 val4 val5 val6 val7 val8 val9 val10 val11 val12 val13 val14 val15 ETC PO2O0u16 ETC PI2O0u16 ETC PO1O0u1 ETC PI1O0u1 Obrázek 2.3: Příklady použití vstupně-výstupních bloků s ovladačem EtcDrv Blok typu From sloužící pro připojení jednoho vstupu má parametr Goto tag roven ETC IN, blok typu Goto používaný pro připojení jednoho výstupu má hodnotu parametru Tag (v programu REXYGEN Studio parametru GotoTag) rovnu ETC OUT. Ostatní bloky mají přímo na začátku svého jména prefix ETC následovaný dvěma znaky _ (podtržítko). Přesněji řečeno, daný vstupně výstupní blok je považován systémem REXYGEN za blok připojený k ovladači EtcDrv, pokud jeho jméno (či, v případě bloků typu From a Goto, parametry Goto tag a Tag) začíná jménem bloku typu IODRV popisujícího daný ovladač (na obr. 2.1 to byl právě blok ETC). Začátek jména vstupního nebo výstupního bloku je od zbytku jména vždy oddělen dvěma znaky _. Kdyby byl např. blok ETC z obr. 2.1 přejmenován na XY, začínala by jména všech vstupně výstupních bloků připojených k ovladači EtcDrv znaky XY. Z praktických důvodů je však rozumnější volit prefix mnemotechnicky blízký názvu ovladače. Zbytek jména vstupně výstupního bloku má jednu z následujících struktur: PO<slave addr>o<offset><value type> Čtení hodnoty typu <value type> z process image ze Slave stanice s adresou <slave addr>. Hodnota se nečte ze začátku 6

8 process image, ale její začátek je posunut o <offset> bajtů (v případě logické hodnoty <offset> bitů). Typ hodnoty může být: u1 logická hodnota u8 celé číslo bez znaménka o velikosti 8 bitů (tj. může nabývat hodnot 0 až 255) u16 celé číslo bez znaménka o velikosti 16 bitů (tj. může nabývat hodnot 0 až 65535) i16 celé číslo se znaménkem o velikosti 16 bitů (tj. může nabývat hodnot až 32767) u32 celé číslo bez znaménka o velikosti 32 bitů (tj. může nabývat hodnot 0 až ) i32 celé číslo se znaménkem o velikosti 32 bitů (tj. může nabývat hodnot až ) f32 desetinné číslo o velikosti 32bitů (dle standardu IEEE 754) f64 desetinné číslo o velikosti 64bitů (dle standardu IEEE 754) PI<slave addr>o<offset><value type> Jako předchozí případ, ale hodnota je zapisována. <item name> Čtení nebo zápis objektu CANopen metodou SDO. <item name> je jméno položky zadávané při vytváření konfigurace. MASTER Status Stav stanice Master, tj. ovladače EtcDrv. Možnosti jsou: 1 init(po zapnutí napájení), 2 preop(lze komunikovat přes mailbox, tj. CANopen příkazy, ale process image aplikace Slave stanice neaktualizuje ani neakceptuje), 4 safeop(lze komunikovat přes mailbox, tj. CANopen příkazy, process image lze číst, ale zapsané hodnoty aplikace Slave stanice neakceptuje - používá bezpečnou náhradní hodnotu (obvykle 0)), 8 operational(stanice plně funkční) S<slave addr>_status Stav stanice Slave s adresou <slave addr>. Možnosti jsou stejné jako pro stanici Master. <slave name>_status Stav stanice Slave se jménem <slave name> (zadává se při konfiguraci ovladače EtcDrv). Možnosti jsou stejné jako v předchozím případě. <slave name>_statuse Pokud Slave stanice nepřejde do požadovaného režimu (PREOP, SAFEOP, OPERATIONAL), tak zde je kod chyby (v některých případech jen jeden tick ovladače EtcDrv). Pro signály, které se komunikují pomocí CANopen, je možné číst/zapisovat další attributy daného objektu. To se provede přidáním přípony do názvu. Možnosti jsou: _Value hodnota objektu čtená/zapisovaná po sběrnici EtherCAT(tj. stejná hodnota, jako bez přípony) 7

9 _RE povolení čtení po sběrnici EtherCAT. _WE povolení zápisu po sběrnici EtherCAT. _Fresh udává počet sekund od poslední změny hodnoty (resp. kdy naposledy přišla hodnota po sběrnici EtherCAT - hodnota se nemusela změnit). _Avi přepsání typu položky z konfigurace (0x1000 = bool, 0x2000 = byte,...). _Slave přepsání adresy slave z konfigurace _Index přepsání parametru Index z konfigurace _Subindex přepsání parametru Subindex z konfigurace Použití bloků From a Goto pro vstup a výstup jednoho signálu do/z řídicího algoritmu umožňuje snadno přecházet ze simulační verze algoritmu testované v systému Matlab Simulink do systému reálného času REXYGEN. V systému Simulink je možno k blokům From a Goto přiřadit protikusy, kterými bude připojen simulační model procesu, po otestování může být model procesu z projektu odstraněn. Při překladu modelu nahradí díky zavedené a právě popsané konvenci systém REXYGEN zbylé bloky From a Goto vstupními a výstupními bloky. Protože ovladač umožňuje pod jedním symbolickým jménem získávat několik vstupů či nastavovat několik výstupů, lze s výhodou používat bloky čtyřnásobných, osminásobných a šestnáctinásobných vstupů a výstupů (INQUAD, OUTQUAD, INOCT, OUTOCT a INHEXD, OUTHEXD), viz obr V tomto případě je v názvu bloku odkaz na první požadovaný objekt a v následujících signálech jsou následující subindexy. Výhodou takového užití je zvýšení rychlosti a částečně i přehlednosti algoritmů. Přechod od simulační verze je však v takovém případě trochu pracnější. Podrobný popis vícenásobných vstupů a výstupů lze nalézt v příručce [1]. 8

10 Kapitola 3 Konfigurace ovladače Konfigurace ovladače spočívá ve vytvoření nastavení parametrů všech Slave stanic a v definování položek, které se čtou asynchronně pomocí SDO příkazů protokolu CANopen. Obecný popis konfiguračního dialogového okna a postup při konfiguraci jednotlivých typů objektů je uveden v následujících sekcích této kapitoly. 3.1 Konfigurační dialogové okno Zatím není implementováno. Lze pouze vygenerovat implicitní konfiguraci (což doporučujeme, protože se tím vytvoří základní struktura souboru a je potřeba jen změnit parametry). Dále je nutné editovat přímo *.rio soubor v textovém editoru (viz 5 ). 9

11 Kapitola 4 Stručný popis sběrnice EtherCAT EtherCAT je protokol, který pro přenos zpráv/packetů používá ethernet. Lze použít také UDP protokol, což se používá hlavně pro Master - Master komunikaci. Stanice Master je běžná ethernetová karta, ale stanice Slave využívají speciální řadič, se dvěma (popř. až čtyřmi) ethernetovými porty/konektory. Každý byte dat přijatých po jednom ethernetu je okamžitě analyzován a buď přímo přeposílán nebo nahrazen vlastními daty. Data jsou přeposílána buď na druhý ethernetový port/konektor nebo (pokud je druhý port nezapojen) zpět na port, po kterém přišly (vzhledem k full-duplex kabelu je to možné). Tento princip umožňuje Master stanici obsloužit všechny Slave stanice jediným ethernetovým packetem (za předpokladu, že dat je málo, což obvykle platí) a navíc Slave stanice mohou být synchronizovány s přesností do 20ns, tj. kompenzuje se i konečná rychlost světla (šíření signálu po kabelu). Každá Slave stanice obsahuje až 64kB dat, přičemž první 4kB jsou vyhrazeny na speciální registry a ve zbytku jsou vlastní data aplikace. Speciální registry obsahují různé identifikační údaje ( adresa, sériové číslo, výrobce, podporované režimy), konfigurační údaje (kde je namapován tzv. mailbox a process image), ale jsou zde i registry pro synchronizaci času, stav aplikace (INIT, PREOP, SAFEOP, OPERATIONAL), čtení a zápis konfigurační EEPROM a další. Data lze adresovat několika způsoby adresa stanice + offset v datech stanice pořadí stanice na kabelu + offset v datech stanice ve stanici se nastaví mapovací registry, které umožní namapovat libovolný kus (v některých případech až po jednotlivých bitech) adresního prostoru/paměti stanice do 32bitového adresového prostoru a oblast se pak adresuje touto globální 32- bitovou adresou příznak všech stanic (tzv. broadcast) + offset v datech stanice lze kombinovat cteni a zapis 10

12 V datové oblasti lze definovat tzv. process image. Je to oblast dat, u které je mechanismy protokolu EtherCAT a implementací linkové vrstvy Slave stanice zajištěna konzistence, tj. nemůže se stát, že aplikace ve Slave stanici zapíše polovinu oblasti a Master stanice tento nekonzistentní stav přečte. Obdobně v opačném směru. V případě process image může být perioda zápisu jiná, než perioda čtení a vždy se přečtou poslední konzistentně zapsaná data. V případě mailboxu je navíc zajištěno, že obsah paměti není přepsán, dokud jej adresát (tj. aplikace ve slave stanici nebo Master stanice - podle směru přenosu) nepřečte. Je obvyklé, že velikost a adresu mailbox a process image musí nastavit Master, nicméně aplikace ve Slave stanici očekává nějaké hodnoty, a pokud jsou jiné, tak se vůbec nerozběhne (nepřejde do stavu SAFEOP ani OPERATIONAL). Dále je obvyklé, že kromě speciálních registrů a mailboxů a process image Slave stanice jinou oblast paměti nemá a při pokusu ji číst/zapisovat se vrací chyba. Oblastí mailbox a process image může být více, ale Slave stanice obvykle podporují jen jednu pro každý směr. Pro data v mailboxu existuje několik standardizovaných formátů. Jsou to: 1 AoE protokol ADS - proprietární protokol firmy Beckhoff (původně pro sériovou linku) 2 EoE přenos ethernethových packetů po EtherCAT 3 CoE přenos CANopen zpráv po EtherCAT 4 FoE přenos souborů - VoE nestandartizované (vendor specific) formáty Ovladač EtcDrv podporuje pouze formát CoE. Ačkoliv EtherCAT explicitně nezakazuje jiný ethernetový/ip provoz a použití switchů/hubů, dopručuje se pro Master - Slave komunikaci používat oddělenou kabeláž s liniovou strukturou (popř. EtherCAT Slave zařízení s více porty místo switche). Problémy jsou: EtherCAT packety jsou ethernetový broadcast, tj. switche je posílají do všech stanic v síti. Navíc perioda komunikace je často v jednotkách milisekund nebo i kratší, takže síť se zahlcuje. Tento problém lze řešit konfigurací VLAN. Switche zavádí do signálové cesty časové zpoždění, které je navíc pokaždé jiné. To zhoršuje časové parametry realtime packetů. Huby zase způsobují kolize a následnou ztrátu packetů, což má opět za následek zhoršení časových parametrů raltime packetů. Již jsme si řekli, že Slave stanice packet doplní o vlastní data a přeposílá dále, takže se nakonec dostane zpět k Master stanici. Při tomto přeposílání, ale nevyměňují MAC adresu odesílatele, což zmate switche (z pohledu switche to vypadá, že jedna MAC adresa je na dvou místech/portech, což je špatně a může to detekovat jako útok a packety zahazovat). Pokud jsou Slave stanice v různých liniích, Master stanice dostane na jeden dotaz více odpovědí, přičemž v každé z nich to vypadá, že některé stanice nefungují, což může algoritmus špatně vyhodnotit. Mezi různými liniemi také nelze zajistit časovou synchronizaci. Dále nelze použít adresování pořadím na kabelu (což se často využívá při inicializaci). 11

13 Na konec řetězce/linie Slave stanic se nesmí připojit jiná stanice, než EtherCAT Slave. V opačném případě by Master stanice nedostala odpověď. 12

14 Kapitola 5 Formát konfiguračního souboru Soubor *.rio je textový, takže jej lze v případě potřeby prohlížet i upravovat v libovolném textovém editoru pracujícím s prostým textem (například Notepad). Struktura souboru je zřejmá z následujícího příkladu: EtherCAT { #NetAdapter "eth1" NetAdapter "edev0" Timeout TimeoutSdo 0.5 MasterMode 2 Slave { Name "LenzeDrive1" Flags 0x0004F021 Address 1 ReadMailboxAddress 4224 Writ boxAddress 4096 ReadProcessAddress 4952 WriteProcessAddress 4352 ReadMailboxSize 128 Writ boxSize 128 ReadProcessSize 16 WriteProcessSize 16 } Item { Name Active_RxPDO(C13484) SlaveAdr 1 Index SubIndex 1 Flags 0x A avi 8192 Value 1 13

15 } Item { Name Active_TxPDO(C13784) SlaveAdr 1 Index SubIndex 1 Flags 0x A avi 8192 Value 1 } } Platí, že parametry, jejichž název začíná znakem # jsou ignorovány a lze je tedy využít jako komentář. Sekce Slave se opakuje tolikrát, kolik je v síti Slave stanic, přičemž musí být uvedeny v pořadí, v jakém jsou na kabelu (EtcDrv využívá při inicializaci adresování pořadím na kabelu). Obdobně sekce Item se opakuje pro každý prvek CANopen object dictionary, který chceme číst/zapisovat (podpořeny jsou pouze SDO příkazy). V názvech parametrů i sekcí se rozlišují velká a malá písmena. Význam jednotlivých parametrů je následující: NetAdapter Název ethernethového adaptéru v operačním systému. V Linuxu je to obvykle eth1 pro XENOMAI obvykle edev0. Timeout Čas v sekundách, jak dlouho se čeká na ethernetový packet s odpovědí. TimeoutSdo Čas v sekundách, jak dlouho se čeká na odpověď na SDO příkaz. DcJitter Časový rozdíl v sekundách, který se při synchronizaci hodin považuje za náhodnou nepřesnost (na straně Master, která je implementována sofwareově) a nekoriguje se. DcShift Časový rozdíl v sekundách, mezi začátkem periody Master stanice a synchronizačním pulsem (eventem) ve Slave stanicích (ve všech stejně). DcFactor Počet cyklů sběrnice (period EtcDrv), po kterých se kontroluje a koriguje odchylka hodin všech stanic a tím i synchronnost celé sítě. MasterMode Upravuje některé vlastnosti ovladače. Každý bit představuje/zapíná určitou vlastnost, přičemž: 14

16 bit 0 lowjitter pro snížení časové neurčitosti se posílají stále stejné dotazy, tj. v některých režimech posílají i data, která nejsou momentálně potřeba bit 1 singlepacket všechny požadavky jsou soustředěny do jednoho packetu (tento režim je nutný pro měniče TG drives, hodí se i pro krátké periody a málo dat) bit 2 lockdata synchronizace semaforem (lze pro urychlení vypnout, pokud všechny vstupy a výstupy do tohoto ovladače vedou jen z jemu přidruženému IOTASKu) Name Název Slave stanice; slouží pro identifikaci uživatelem - EtcDrv jej využívá jen pro alternativní formát vlajky (viz výše 2.2). SlaveAdr Adresa Slave stanice. Je to číslo od 1 do (0xFFFF). Musí být jednoznačná v celé síti (ve smyslu sítě připojené k ethernetovému portu identifikovaného parametrem NetAdapter ) a to včetně tzv. alias adres. Flags Upravuje některé Slave stanice. Každý bit představuje/zapíná určitou vlastnost, přičemž: 15

17 bit 0 mandatory povinný Slave; pokud se jej nepovede inicializovat, Master nepřejde do režimu OPERATIONAL ani SA- FEOP bit 1 swap bytes prohodí se vyšší a nižší byte u dvoubajtových čísel (v datech) bit 2 swap words prohodí se vyšší a nižší word u čtyřbajtových čísel (v datech) bit 3 use events pro některé oblasti paměti Slave lze získat informaci o změně ze speciálního (event) pole v packetu; pokud je tento bit vypnut, tak se příslušné oblasti čtou trvale, při zapnutí jen při změně. Event režim nelze kombinovat s režimem single packet a low jitter bit 4 large CoE protože sběrnice CAN má datovou část zprávy omezenou na 8byte, CANopen nevyužívá delší packety/zprávy; pro EtherCAT toto omezení neplatí a tímto bitem se zapíná použití delších zpráv bit 5 smart mailbox mechanismus pro zajištění konzistence dat mailboxu vyžaduje zapsat/přečíst jeho první a poslední byte; pokud je tedy mailbox dlouhý a zpráva krátká, lze prostředek nezapisovat a nepřenášet tolik dat, což se zapíná tímto příznakem bit 6 distributed clock zapíná synchronizaci hodin pro tento Slave (podle specifikace je možné zapnout až dva eventy od hodin, naše implementace podporuje jen první) bit 12 write mailbox event aktivuje použití eventu/signálu při zápisu do mailboxu bit 13 read mailbox event aktivuje použití eventu/signálu při přečtení mailboxu bit 14 write data event aktivuje použití eventu/signálu při zápisu do proces image bit 15 read data event aktivuje použití eventu/signálu při přečtení proces image bit 16 write mailbox watchdog aktivuje watchdog pro zápisový mailbox (pokud do něj Master dlouho nezapíše, aktivuje se speciální událost) bit 17 read mailbox watchdog aktivuje watchdog pro čtecí mailbox (pokud do něj aplikace Slave dlouho nezapíše, aktivuje se speciální událost) bit 18 write data watchdog aktivuje watchdog pro process data (pokud do oblasti Master dlouho nezapíše, aktivuje se speciální událost) bit 19 read data watchdog aktivuje watchdog pro process data (pokud do oblasti aplikace Slave dlouho nezapíše, aktivuje se speciální událost) Writ boxAddress Adresa v adresním prostoru Slave stanice, kde začíná mailbox pro zápis Master stanicí. Může nabývat hodnot 0x1000 až 0xFFFF. 16

18 Writ boxSize Délka (v bajtech) mailboxu pro zápis nebo 0 pokud se mailbox nepoužívá. ReadMailboxAddress Adresa v adresním prostoru Slave stanice, kde začíná mailbox pro čtení Master stanicí. Může nabývat hodnot 0x1000 až 0xFFFF. ReadMailboxSize Délka (v bajtech) mailboxu pro čtení. WriteProccessAddress Adresa v adresním prostoru Slave stanice, kde začíná process image pro zápis Master stanicí. Může nabývat hodnot 0x1000 až 0xFFFF. WriteProcessSize Délka (v bajtech) process image pro zápis nebo 0 pokud se process image nepoužívá. ReadProcessAddress Adresa v adresním prostoru Slave stanice, kde začíná process image pro čtení Master stanicí. Může nabývat hodnot 0x1000 až 0xFFFF. ReadProcessSize Délka (v bajtech) process image pro čtení. SlaveAdr adresa slave stanice (její parametr Address) do které objekt patří. Index index objektu v CANopen. Subindex subindex objektu v CANopen. Flags Upravuje některé vlastnosti položky. Každý bit představuje/zapíná určitou vlastnost, přičemž: bit 0 readable stanice Master (ovladač EtherCAT) může číst objekt ze stanice Slave bit 1 writeable stanice Master (ovladač EtherCAT) může zapisovat hodnotu objektu ve stanici Slave bit 2 no subindex objekt nemá subindexy; hodnota představuje hodnotu celého objektu bit 3 write in init ovladač EtherCAT hodnotu zapíše v inicializační fázi; pokud se hodnotu nepodaří zapsat, síť nepřejde do stavu SAFEOP ani OPERATIONAL avi Typ hodnoty. Možnosti jsou: 17

19 0x1000 0x2000 0x3000 0x4000 0x5000 0x6000 logická hodnota (on/off) BYTE/UNSIGNED8-8bitové číslo bez znaménka SHORT/SIGNED16-16bitové číslo se znaménkem LONG/SIGNED32-32bitové číslo se znaménkem WORD/UNSIGNED16-16bitové číslo bez znaménka DWORD/UNSIGNED32-32bitové číslo bez znaménka 0x7000 FLOAT/REAL32-4bajtové desetinné číslo (dle IEEE754) 0x8000 DOUBLE/REAL64 - bitové desetinné číslo (dle IEEE754) 0xA000 0xC000 0xD000 LARGE/SIGNED64-64bitové číslo se znaménkem STRING - text INTPTR/DOMAIN - obecné pole bajtů (zadává se do uvozovek jako číslo v hexadecimálním formátu) Value Vlastní (počáteční) hodnota subindexu. Formát musí odpovídat parametru avi. 18

20 Kapitola 6 Poznámky k implementaci V této kapitole jsou soustředěny poznatky, které vznikly z dosavadních zkušeností. Některé položky v konfiguraci jsou často nesprávně pochopeny, ale podrobný popis výše by zhoršoval čitelnost textu. Proto jsou tyto postřehy uvedeny ve zvláštní kapitole. Každý event/událost má za následek, že se nastaví bit v nějakém registru Slave stanice, popřípadě se zvýší nějaký čítač (opět registr v adresním prostoru Slave stanice). Některé události jsou také kopírovány do jednotlivých bitů ve speciální oblasti EtherCAT packetu. Události určené pro aplikaci ve Slave stanici mohou generovat interrupt. Parametry pro konfiguraci Slave stanice je potřeba vyčíst z XML souboru dodaného se zařízením (resp. staženého z internetových stránek výrobce). Dokud nebude dokončena integrace do GUI, je potřeba v tomto souboru najít položky <SM> (POZOR jeden XML může být pro více zařízení - je potřeba najít správnou sekci <device>). Vypadá to nějak takto: <Sm MinSize="64" MaxSize="512" DefaultSize="136" StartAddress="#x1c00" ControlByte="#x26" Enable="1">MBoxOut</Sm> <Sm MinSize="64" MaxSize="512" DefaultSize="136" StartAddress="#x1e00" ControlByte="#x22" Enable="1">MBoxIn</Sm> <Sm StartAddress="#x1000" ControlByte="#x24" Enable="1">Outputs</Sm> <Sm DefaultSize="0" StartAddress="#x1600" ControlByte="#x00"Enable="1">Inputs</Sm> V parametru ControlByte jednotlivé bity znamenají: bit0-1 typ dat 0=proces image, 2=mailbox bit2-3 směr přenosu 0=Master čte, 1=Master zapisuje bit5 povolení eventu 1=event pro aplikaci Slave povolen bit6 povolení watchdogu 1=watchdog povolen význam ostatních parametrů je zřejmý. V uvedeném příkladu je velikost process image 0 (resp. neuvedena). To je obvyklé pro modulární a/nebo konfigurovatelná 19

21 zařízení. V takovém případě je potřeba určit velikost dat jiným způsobem - buď je to zřejmé z konfigurace (speciálního konfiguračního nástroje od výrobce) nebo je to uvedeno na jiném místě XML souboru (soubor je textový a samopopisný - v podstatě anglický strukturovaný text). Někdy to je možné uhádnout (např. modul s 8 logickými vstupy bude velmi pravděpodobně zabírat 1byte dat), někdy stanice funguje i s jiným nastavením. podrobnější popis protokolu CANopen lze najít v popisu ovladače CanDrv nebo přímo v jeho specifikaci. Ačkoliv ovladač EtcDrv nenastavuje parametry watchdogu, většinou není problém, pokud se někde zapne sledování watchdogem, protože výchozí doba je 100ms. Naopak někdy je problém, pokud je v XML souboru watchdog zapnut a v konfiguraci se nezapne. 20

22 Kapitola 7 Co dělat při problémech Nejčastější chyby jsou: Konfigurace neodpovídá definičnímu XML souboru jednotlivých Slave stanic. Implementace Slave má nějakou odchylku od specifikace. Například měniče TG Drives (nepochopitelně) vyžadují všechna data v jednom packetu. V opačném případě aplikace vyhodotí nekonzistenci periody a přejde do PREOP režimu. Některé implementace mohou vyžadovat synchronizaci času (což v součastnosti není podporováno). Některé Slave stanice vyžadují dodatečnou konfiguraci. Například měniče LENZE vyžadují nastavit pomocí CoE, které PDO se mapuje do process image, tj. do objektů 11091(0x2B53) a 10791(0x2A27) zapsat hodnotu 1. V případě, že daný ovladač EtcDrvfunguje v jednoduchých testovacích příkladech správně a při potřebné konfiguraci nefunguje, prosíme o zaslání informace o problému (nejlépe elektronickou cestou) na adresu dodavatele. Pro co nejrychlejší vyřešení problému by informace by měla obsahovat: Identifikační údaje Vaší instalace verzi, číslo sestavení (build), datum vytvoření instalace, licenční číslo. Stručný a výstižný popis problému. Co možná nejvíc zjednodušenou konfiguraci řídicího systému REXYGEN, ve které se problém ještě vyskytuje (ve formátu souboru s příponou.mdl). Konfigurační soubor ovladače EtcDrv. 21

23 Literatura [1] REX Controls s.r.o.. Funkční bloky systému REXYGEN Referenční příručka, Referenční číslo dokumentace: