R O Z H O D N U T Í. t a k t o: Žádost žadatele ze dne o poskytnutí informací se odmítá v celém rozsahu. O d ů v o d n ě n í:

Transkript

1 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 4. ledna 2017 Č.j.: 2017 / 2486 / 570 Ke sp. zn.: Sp/2016/451/573 Počet listů: 6 R O Z H O D N U T Í Česká národní banka jako povinný subjekt podle ustanovení 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako ČNB nebo povinný subjekt a InfZ ) rozhodla v souladu s 15 odst. 1 InfZ ve spojení s 2 odst. 4 InfZ o žádosti společnosti ASTRA REINVEST LTD, číslo společnosti , se sídlem London, SE 18 5TF, Helrik Groud Floor, 17 Bowater Road, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zastoupené na základě plné moci advokátem Mgr. Rostislavem Kovářem, ev.č. ČAK 10697, AKCR Advokátní kancelář s.r.o., IČO: se sídlem Plzeňská 2095/150, Praha 5, (dále jen žadatel ), ze dne o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím t a k t o: Žádost žadatele ze dne o poskytnutí informací se odmítá v celém rozsahu. O d ů v o d n ě n í: 1. Dne obdržela ČNB jakožto povinný subjekt podle ustanovení 2 odst. 1 InfZ dále citovanou žádost žadatele. I. Společnost ASTRA REINVEST LTD (původní název ASTRA INVEST LTD), Company No , se sídlem London, SE 18 5TF, Helrik Groud Floor, 17 Bowater Road, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, prostřednictvím svého právního zástupce, tímto žádá Českou národní banku v souladu s 13 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

2 II. Žadatel požaduje poskytnout tyto informace: 1) jak ČNB dne přišla k závěru, že Astra (Re)invest Ltd. neoprávněně vybírala vklady od obyvatel, když od prvopočátku bylo z bankovních výpisů jasné, že se jedná o úhradu veřejně neobchodovatelných akcií a registračního poplatku, tedy činnost, která v té době, dle našeho právního náhledu, nepodléhala dozoru ČNB. Pokud ano, pak žádáme o sdělení příslušného právního předpisu. 2) zda v roce 2009 a 2010 bylo v pravomoci ČNB kontrolovat mimo burzu vydávání a nákup veřejně neobchodovatelných akcií, pokud ano, pak podle jakého předpisu? 3) proč tiskový mluvčí ČNB, v článku uveřejněném v E 15 dne , tvrdil, že činnost Astra (Re)invest Ltd. ČNB není dosud známa, když ČNB od jara 2009 prováděla šetření společnosti Company Managment Ltd., která byla personálně propojena se společností Astra (Re)invest Ltd., a to ještě za situace, kdy ČNB věděla o šetření Policie ČR, které ještě nebylo ukončeno a když zároveň ČNB muselo být jasné, že dojde k nezvratnému poškození společnosti Astra (Re)invest ještě v době před spuštěním samotného projektu? 4) proč ČNB od podnikala kroky k omezení činnosti společnosti Astra (Re)invest a na základě jakého předpisu? 5) proč od došlo k blokaci rodného čísla výkonného ředitele Karla Šimko společnosti Astra (Re)invest a samotné této společnosti z hlediska otevření a vedení účtů nejen v rámci EU, ale i v ostatním bankovním sektoru mimo EU? 6) na základě jakého předpisu ČNB z r či 2010 vystoupila proti poskytování půjček do ,- Kč, když udělování licencí pro poskytování půjček od ČNB bylo v té době potřebné, dle našeho právního náhledu, až od cca ,-Kč, a když to v té době byla volná živnost podle živnostenského zákona? 7) proč a na jakém základě ČNB v r tvrdila, že Astra (Re)invest Ltd. ohrožovala svou činností kapitálový trh atd.? 8) kdo v té době (která osoba za ČNB) o těchto výše uvedených otázkách rozhodoval? 9) proč v té době se ČNB úporně a mermomocí snažila kriminalizovat činnosti společnosti Astra (Re)invest Ltd., když tyto činnosti neporušovaly tehdejší platné zákony ČR ani zákony Velké Británie? (dále jen žádost ). 2. Povinný subjekt žádost posoudil v celém rozsahu a vzhledem k tomu, že shledal dále uvedené důvody pro odmítnutí poskytnutí požadovaných informací, přistoupil k vydání tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením 15 odst. 1 InfZ, podle kterého pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti. 3. Žadatel svoji žádost strukturoval do celkem 9 bodů, kdy všechny položené dílčí dotazy se shodně týkají jedné záležitosti, a to žadatelem tvrzeného postupu České národní banky vůči anglické společnosti ASTRA INVEST LTD, která po svém 2

3 administrativním obnovení 1 je aktuálně zapsaná v obchodním rejstříku pro Anglii a Wales pod názvem ASTRA REINVEST LTD (dále jen Astra (Re)invest Ltd. ). Tuto skutečnost žadatel doložil překladem výpisu z obchodního rejstříku pro Anglii a Wales ze dne , opatřeným tlumočnickou doložkou ze dne Ve vztahu k informacím požadovaným pod všemi body žádosti a s ohledem na jejich vzájemnou provázanost povinný subjekt konstatuje, že se jedná o dotazy na názory povinného subjektu v konkrétní věci, částečně pak i směřující k vytváření nových informací, přičemž povinný subjekt v souladu s ustanovením 2 odst. 4 InfZ nemá povinnost své názory na konkrétní záležitosti sdělovat a současně se jedná o dotazy požadující informace, resp. odpovědi, které povinný subjekt nemá. 5. Již samotná formulace jednotlivých bodů žádosti jednoznačně predikuje (jak je dále podrobně rozvedeno a rovněž graficky zvýrazněno), že se jedná o dotazy, vyvolávající polemiku ze strany žadatele s Českou národní bankou. Nad rámec toho však požadované informace vůbec nelze označit za takové, kterými by povinný subjekt disponoval, a které by byly zaznamenané v podobě vyžadované zákonem. Podle ustanovení 3 odst. 3 InfZ se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Odborná literatura k tomu uvádí: Zaznamenanou informací, tj. informací ve smyslu 3 odst. 3, je každá skutečnost, resp. každý údaj, který lze z existujících záznamů (z existujících informací) povinného subjektu dovodit, tzn. každý údaj, který ze záznamů vyplývá, lhostejno, zda přímo, či zprostředkovaně posouzením jiných údajů. Zjednodušeně řečeno je-li možné odpovědět na žádost o poskytnutí informace ano/ne, případně kdy/kde apod., pak samotný fakt, že požadavek žadatele směřuje k informaci de facto nezaznamenané, nemůže vést k odmítnutí žádosti. 2. To však není případ posuzované žádosti, kdy jsou kladeny dotazy polemického charakteru de facto zpochybňující správnost a kvalitu výkonu jedné z hlavních činností České národní banky, tedy výkonu dohledu nad finančním trhem. Odpovědi na dotazy nemohou být z povahy věci zachyceny na hmotném substrátu právě proto, že žalobce si nežádá informací v minulosti vytvořených či aktuálně evidovaných, které povinný subjekt vytváří při výkonu své působnosti, ale usiluje o to, aby s ním povinný subjekt vedl dialog, tj. vysvětloval a obhajoval žadatelem předestřená tvrzení. (k tomu blíže např. rozsudek Městského soudu v Praze 5A 67/2010 ze dne ). 6. Formulacemi 1) jak ČNB dne přišla k závěru, že Astra (Re)invest Ltd. neoprávněně vybírala vklady od obyvatel, když od prvopočátku bylo z bankovních výpisů jasné, že se jedná o úhradu veřejně neobchodovatelných akcií a registračního poplatku, tedy činnost, která v té době, dle našeho právního náhledu, nepodléhala dozoru ČNB. Pokud ano, pak žádáme o sdělení příslušného právního předpisu. 1 Z kontextu příloh žádosti se zřejmě jedná o institut anglického obchodního práva 2 Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2016, 179 s. 3

4 2) zda v roce 2009 a 2010 bylo v pravomoci ČNB kontrolovat mimo burzu vydávání a nákup veřejně neobchodovatelných akcií, pokud ano, pak podle jakého předpisu? 3) proč tiskový mluvčí ČNB, v článku uveřejněném v E 15 dne , tvrdil, že činnost Astra (Re)invest Ltd. ČNB není dosud známa, když ČNB od jara 2009 prováděla šetření společnosti Company Managment Ltd., která byla personálně propojena se společností Astra (Re)invest Ltd., a to ještě za situace, kdy ČNB věděla o šetření Policie ČR, které ještě nebylo ukončeno a když zároveň ČNB muselo být jasné, že dojde k nezvratnému poškození společnosti Astra (Re)invest ještě v době před spuštěním samotného projektu? 4) proč ČNB od podnikala kroky k omezení činnosti společnosti Astra (Re)invest a na základě jakého předpisu? 5) proč od došlo k blokaci rodného čísla výkonného ředitele Karla Šimko společnosti Astra (Re)invest a samotné této společnosti z hlediska otevření a vedení účtů nejen v rámci EU, ale i v ostatním bankovním sektoru mimo EU? 6) na základě jakého předpisu ČNB z r či 2010 vystoupila proti poskytování půjček do ,- Kč, když udělování licencí pro poskytování půjček od ČNB bylo v té době potřebné, dle našeho právního náhledu, až od cca ,-Kč, a když to v té době byla volná živnost podle živnostenského zákona? 7) proč a na jakém základě ČNB v r tvrdila, že Astra (Re)invest Ltd. ohrožovala svou činností kapitálový trh atd.? 8) kdo v té době (která osoba za ČNB) o těchto výše uvedených otázkách rozhodoval? 9) proč v té době se ČNB úporně a mermomocí snažila kriminalizovat činnosti společnosti Astra (Re)invest Ltd., když tyto činnosti neporušovaly tehdejší platné zákony ČR ani zákony Velké Británie? žadatel ve svých dotazech předestřel své vlastní právní výklady, svá tvrzení, závěry a východiska týkající se údajného postupu České národní banky vůči společnosti Astra (Re)invest Ltd. Za použití otázek kapciózního a sugestivního charakteru pak s povinným subjektem polemizuje, resp. dotazuje se proč takovéžadatelem tvrzené závěry či kroky ČNB učinila. Povinný subjekt k tomu může pouze konstatovat, že se společností Astra (Re)invest Ltd. Česká národní banka nevedla žádné správní řízení a nebylo vydáno žádné rozhodnutí. 7. V kontextu žádosti Česká národní banka uvádí, že dne zveřejnila na svých internetových stránkách upozornění veřejnosti týkající se aktivit společnosti Company Management Limited, Czech Branch 3, kterou žadatel zmiňuje ve své žádosti jakožto personálně propojenou se společností Astra (Re)invest Ltd. Česká národní banka zde mimo jiné upozorňovala, že společnost Company Management Limited, Czech Branch nemá v současné době licenci na poskytování investičních ani jiných služeb 3 4

5 na finančním trhu. V této věci nicméně nebylo zahájeno správní řízení, a tedy ani vydáno žádné rozhodnutí České národní banky a stejně tak vůči společnosti Astra (Re)invest Ltd., jak již bylo výše uvedeno. 8. V obecné rovině lze dále částečně poskytnout informaci k bodu 2. žádosti, a tedy že ČNB vykonává dohled v případech, kdy tak stanoví zákon a způsobem, který stanoví zákon (k tomu srov. zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Samotné vydávání a nákup veřejně neobchodovatelných akcií pod dohled ČNB nespadá a nebylo tomu tak ani v dotazovaném období Současně je však třeba uvést, že ČNB vykonává a v dotazovaném období vykonávala dohled nad oblastmi, které s vydáváním a nabýváním akcií mohou mít souvislost, konkrétně nad veřejným nabízením cenných papírů ve smyslu 34 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů a dále pak v oblasti poskytování investičních služeb dle 4 a násl. téhož zákona. 9. Informacemi týkajícími se případných trestněprávních aspektů činnosti společností Company Management Limited, Czech Branch, případně Astra (Re)invest Ltd. nebo jejich představitelů, resp. informacemi, které se týkají výsledků činnosti orgánů činných v trestním řízení v dané věci, Česká národní banka nedisponuje, a ani se netýkají její působnosti ve smyslu InfZ. 10. InfZ v 2 odst. 4 stanoví, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Z výše uvedeného je patrné, že žádost žadatele jednoznačně přináleží k typové skupině žádostí, které lze podřadit pod dotaz na názor ve smyslu ustanovení 2 odst. 4 InfZ. Jak uvádí odborná literatura, jedná se o žádosti požadující (do)vysvětlení postupů či stanovisek povinných subjektů. Takové žádosti jsou často podávány jako vyjádření nespokojenosti s jinou aktivitou povinného subjektu, typicky žádost o sdělení, z jakého důvodu povinný subjekt vydal konkrétní rozhodnutí, proč se v rámci určitého materiálu nezabýval též určitým v žádosti uvedeným problémem, z jakého důvodu nebyl určitým způsobem činný apod. srov. bod. 13 rozsudku NSS č.j. 10 As 117/ V tomtéž rozhodnutí NSS připomněl, že žádost o poskytnutí informací není specifickým opravným prostředkem, jehož prostřednictvím by měl účastník řízení brojit proti rozhodnutím či postupům správních orgánů, s nimiž nesouhlasí Povinný subjekt uzavírá, že právní úprava 2 odst. 4 písm. InfZ představuje zcela legitimní důvod pro neposkytnutí požadovaných informací a právní úprava 15 InfZ je pak zcela dostatečná pro odmítnutí informací z důvodu jejich neexistence. Povinný subjekt tedy na základě ustanovení 2 odst. 4 InfZ ve spojení s 15 odst. 1 InfZ žádost žadatele odmítl, když se prokazatelně jedná o dotazy na názory povinného subjektu, a to fakticky v rozsahu všech bodů žádosti. K tomu povinný subjekt poukazuje zejména na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č.j. 1 As 28/ , ve kterém se mimo jiné uvádí, že ustanovení 2 odst. 4 InfZ je třeba vykládat dle jeho účelu, jímž je bránit povinné subjekty před tím, aby se na ně žadatelé v režimu uvedeného zákona obraceli s žádostmi o zaujetí stanoviska v blíže 4 Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2016, 78 s. 5

6 specifikované věci, provedení právního výkladu, vytvoření či obstarání nové informace, jíž povinný subjekt nedisponuje a není povinen jí disponovat apod. 12. Pokud jde o současné odmítnutí informací z důvodu jejich neexistence, resp. informací, jimiž povinný subjekt nedisponuje a nemá povinnost je mít, postupoval povinný subjekt ohledně této procesní otázky v souladu s judikaturou a odbornou literaturou 5 podle ustanovení 15 odst. 1 InfZ, které ukládá vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti, kdykoli se žádosti nevyhovuje, přičemž jednou z takových situací je právě neexistence informace (tento přístup potvrzuje i rozsudek NSS č.j. 2 As 71/ , jenž neexistenci informace považuje za faktický důvod pro odmítnutí žádosti). 13. Podle názoru ČNB je tak ve světle výše uvedeného odůvodněna nezbytnost omezení poskytnutí požadovaných informací, a to i se zohledněním zájmů, které musí Česká národní banka při své činnosti sledovat a hájit. 14. Na základě výše uvedeného odůvodnění rozhodla ČNB tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. P o u č e n í o o p r a v n é m p r o s t ř e d k u: Proti tomuto rozhodnutí lze podle 16 odst. 1 InfZ podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, odboru sankčních řízení, Na Příkopě 28, Praha. otisk úředního razítka Ing. Karel Gabrhel, LL.M. ředitel sekce licenčních a sankčních řízení podepsáno elektronicky Mgr. et Mgr. Petra Chroustovská ředitelka odboru sankčních řízení podepsáno elektronicky 5 Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2016, 712 s. 6