Územní celek Ústí nad Orlicí

Transkript

1 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Územní celek Ústí nad Orlicí SOUHRNNÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST V Ústí nad Orlicí 2004 z. č. : OHGS s.r.o., 17. listopadu 1020, Ústí nad Orlicí, Tel/Fax: , , ohgs@ohgs.cz,

2 Název akce : Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje - územní celek Ústí nad Orlicí Řešitelská organizace : OHGS s.r.o. 17. listopadu 1020, Ústí nad Orlicí telefon: , , fax: ohgs@ohgs.cz internet: Hlavní řešitelé plánu : Ing. Miloš Popelář RNDr. Svatopluk Šeda Spolupracovali : Mgr. Lucie Meissnerová Bc. Šárka Kopecká Iva Janzová Ing. Markéta Popelářová Jaroslav Kercl Generální dodavatel plánu: VIS - Vodohospodářskoinženýrské služby, s.r.o. Na Střezině 1079, Hradec Králové Ing. Jiří Březina Ředitel společnosti : RNDr. Svatopluk Šeda

3 Motto : Miserum est opus igitur demus fodere puteum, ubi sitis fauces tenet (Je hloupost kopat studnu, když hrdlo svírá žízeň) PLAUTUS

4 O B S A H : strana 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ÚČEL A CÍL PRACÍ, PRIORITY CELOSPOLEČENSKÉ PRIORITY OBOROVÉ PRIORITY ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD PROVÁDĚCÍ PRIORITY PRVKÚC VS. PRVK SKLADBA PRVK TEXTOVÁ ČÁST A.1.1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST A.1.2 SOUHRNNÁ ZPRÁVA - TECHNICKÁ ČÁST A.2 KARTY OBCÍ B. TABULKOVÁ ČÁST C. VÝKRESOVÁ ČÁST D. DATABÁZOVÁ ČÁST POPIS DÍLČÍCH ČÁSTÍ PRVK A METODIKA DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE A JEJICH VYUŽITÍ POČET OBCÍ A SÍDELNÍCH JEDNOTEK BILANCE POTŘEBY VODY OBCE V SOUČASNÉ DOBĚ ZÁSOBOVANÉ PITNOU VODOU Z VEŘEJNÉHO VODOVODU SPECIFICKÁ POTŘEBA VODY OBYVATEL (VFD) SPECIFICKÁ POTŘEBA VODY PRO INDIVIDUÁLNĚ KALKULOVANÉ ODBĚRATELE (VFO) SPECIFICKÁ POTŘEBA PRO ÚNIKY Z ROZVODŮ (VNFÚ) OBCE V SOUČASNÉ DOBĚ NEZÁSOBENÉ PITNOU VODOU Z VEŘEJNÉHO VODOVODU NEROVNOMĚRNOST POTŘEBY VODY PRODUKCE ODPADNÍCH VOD PŘÍRODNÍ ZDROJE VOD SLOUŽÍCÍ K ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA PŘÍRODNÍ RECIPIENTY SLOUŽÍCÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ŘEŠENÍ ZDROJOVÝCH OBLASTÍ DOPLNĚNÍ, MODERNIZACE A REKONSTRUKCE SOUČASNÝCH VODOVODŮ ROZVOJ VODOVODŮ V OBCÍCH, KDE NENÍ V SOUČASNÉ DOBĚ VEŘEJNÝ VODOVOD ZACHOVÁNÍ STÁVAJÍCÍHO INDIVIDUÁLNÍHO ZÁSOBOVÁNÍ PRIORITY ROZVOJE ZÁSOBOVÁNÍ VODOU NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD INDIVIDUÁLNÍ A LOKÁLNÍ ZPŮSOBY ODVÁDĚNÍ A LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD CENTRÁLNÍ ZPŮSOBY LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD INVESTIČNÍ NÁKLADY VODOVODŮ A KANALIZACÍ NOVÉ INVESTICE A REKONSTRUKCE CENOVÉ UKAZATELE VODOVODY PRO OKRESNÍ MĚSTA PRO OSTATNÍ MĚSTA PRO OSTATNÍ OBCE KANALIZACE PRO OKRESNÍ MĚSTA PRO OSTATNÍ MĚSTA PRO OSTATNÍ OBCE INVESTIČNÍ NÁKLADY ZPŮSOB PRÁCE S PRVK TABULKOVÁ ČÁST PŘÍRODNÍ ZDROJE PITNÝCH VOD A PŘÍRODNÍ RECIPIENTY ODPADNÍCH VOD NÁVRH NA ORIENTACI V PRVK ZÁVĚR... 40

5 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název akce : Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje - územní celek Ústí nad Orlicí Zakázkové číslo : Kraj Okres Úkol Objednatelé : Pardubický : Ústí nad Orlicí a části okresů Pardubice a Chrudim : vypracovat analýzu stávajícího stavu vodohospodářské infrastruktury a stanovit základní koncepci optimálního rozvoje zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami v územním celku Ústí nad Orlicí s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a sociální průchodnost navržených postupů : Česká republika Ministerstvo zemědělství ČR Těšnov Praha 1 Pardubický kraj Komenského náměstí Pardubice Řešitelská organizace : OHGS s.r.o. 17. listopadu Ústí nad Orlicí IČO: DIČ: CZ Datum zpracování : srpen prosinec ÚČEL A CÍL PRACÍ, PRIORITY Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje územního celku Ústí nad Orlicí (dále jen Plán) je dokumentem, který obsahuje : 1. analýzu současného stavu a budoucí koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, dosud i do budoucna využívaných k pitným účelům a 2. analýzu současného stavu a budoucí koncepci odvádění a čištění odpadních vod v daném územním celku.

6 Plán je zpracován s výhledem do roku 2015 a řeší jak otázku rozvoje zásobování spotřebitelské veřejnosti pitnou vodou, tak i způsob odvádění a zneškodňování odpadních vod z jednotlivých sídlišť. Legislativní začlenění Plánu rozvoje je vymezeno v 4 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Náplň a forma zpracování Plánu vyplývají ze zadávacích podmínek Ministerstva zemědělství ČR uvedených v metodickém pokynu č.j.: 10534/ tak, aby Plány z různých částí České republiky byly vzájemně porovnatelné. Územní celky však mají svá specifika a má-li být Plán dokumentem, který řeší zásobování spotřebitele pitnou vodou a způsob likvidace odpadních vod na úrovni optimálního technicko-ekonomického řešení, je nutno metodiku zpracování přizpůsobit místním poměrům. Nejde jenom o to, v jakém stavu je současná úroveň předmětné části infrastruktury a jaké důvody k této úrovni přispěly, ale mimořádný akcent je nutno klást na priority, které vyplývají ze strategie budoucího rozvoje regionu. V případě zpracování Plánu územního celku Ústí nad Orlicí stáli zpracovatelé před složitým úkolem, tj. jak reagovat na probíhající restrukturalizaci hospodářství v této části republiky, kdy zejména východní hornatá pohraniční část okresu zažívá historický přerod ze zemědělsko-průmyslového kraje do kraje intenzivního rozvoje cestovního ruchu, provázenou potlačením grandiózních záměrů socialistických tvůrců krajiny, kteří zde po desítky let uplatňovali princip specializace, kooperace a koncentrace zemědělské výroby, bez ohledu na zvláštnosti tohoto kraje. Výsledkem byl stav, kdy byl zcela zásadním způsoben narušen přirozený koloběh vody v přírodě s negativními kvantitativními i kvalitativními vlivy nejen na zdroje podzemních a povrchových vod, ale i na přírodní ekosystémy na tyto vodní zdroje vázané. S uvážením současného stavu vodovodů a kanalizací, potřeb, který tento region bude mít, a potenciálu, který zdejší území nabízí, si zpracovatelé Plánu stanovili priority řešení ve třech různých úrovních, a to v úrovní celospolečenské, oborové a prováděcí. Zatímco první dvě úrovně mají víceméně proklamativní charakter, třetí úroveň, s uvážením dvou výše uvedených priorit, má již své kvantitativní vyjádření věcné i časové. Všechny stanovené priority jsou v souladu s článkem č. 4 metodického pokynu Mze pro zpracování PRVK CELOSPOLEČENSKÉ PRIORITY Územní celek Ústí nad Orlicí patří mezi území s ojedinělými přírodními podmínkami, v nichž podzemní a povrchové vody představují mimořádně cenný fenomén. Z hlediska vodohospodářského potenciálu území se, co se týká povrchových vod, řadí řešené území v rámci ČR k průměrným až mírně nadprůměrným, co se týká podzemních vod k oblastem s mírně nadprůměrným až vysokým potenciálem. V konfrontací s tím je však hodnocení předpokladů trvale udržitelného rozvoje v územním celku špatné 1, a to s ohledem na špatnou úroveň 1 viz atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR, 1992

7 technického stavu hlavních funkčních složek měst, na narušený produkční potenciál zemědělských půd, na znečištění povrchových toků, aj. Právě proto si zpracovatelé Plánu vytkli za cíl jako celospolečenskou prioritu uplatňovat při řešení způsobu vodovodního zásobování obyvatelstva a odvádění a čištění odpadních vod zásady trvale udržitelného rozvoje, který chápou jako zlepšení kvality lidského života v rámci únosnosti podpůrných ekosystémů, při zachování sociální a ekonomické soudržnosti. Respektovány tedy byly následující zásady: 1. zachovat v maximální míře stávající diverzifikaci zdrojů vody v územním celku jako samoregulačního činitele udržování pořádku a aplikace ekologických přístupů při řešení dílčích problémů v příslušných povodích; 2. nepřečerpávat zásoby podzemních vod v jednotlivých vodních útvarech podzemních vod nad rámec přírodních zdrojů, tj. permanentně se doplňující složky podzemních vod; 3. nepřevádět vody mimo povodí, a tam kde se tak děje, aplikovat veškerá reálná technická opatření na udržení vodohospodářské a ekologické funkce ochuzovaných recipientů; 4. veškerou výstavbu vodních děl a souvisejících zařízení navrhovat s cílem nenarušení současného stupně ekologické stability území, tj. tak, aby se krátkodobě narušené ekosystémy mohly po odeznění antropogénního zásahu v maximální možné míře vrátit do původního stavu; 5. budování vodohospodářské infrastruktury chápat v intencích integrovaného systému řízení vodního režimu a prevence rizik v územním celku Ústí nad Orlicí OBOROVÉ PRIORITY V kontextu s výše formulovanými celospolečenskými prioritami a konkretizovanými kritérii upřednostnění v metodickém pokynu pro zpracování PRVK, tj. 1. jakost dodávané pitné vody; 2. čištění odpadních vod v souladu s požadavky platných právních předpisů; 3. doplnění kanalizačních systémů pokud jsou napojeny na čistírnu odpadních vod; 4. zvýšení počtu obyvatel napojených na vodovod pro veřejnou potřebu s respektováním vyšších právních norem, vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, Směrnice rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu, nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech a Směrnice rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, byly pro oblast zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod vyčleněny následující priority v pořadí dle naléhavosti jejich řešení ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

8 1. zajistit dodávku kvalitní pitné vody pro maximální počet obyvatel (tj. upřednostňovat zajištění nekolizního zásobování míst s větší koncentrací obyvatelstva); 2. provádět systematickou údržbu a rekonstrukce vodárenských zařízení s cílem zajistit jejich dlouhodobou funkčnost; 3. zajistit dodávku kvalitní vody do obcí, kde stav zdrojů vody z hlediska jejich vydatnosti nebo jakosti vody nevyhovuje současným požadavkům; 4. zajistit centrální dodávku vody do míst, kde je to z technicko-ekonomického hlediska řešitelné; 5. rozšířit stávající vodovodní síť v jednotlivých sídlištích a zvýšit komfort uživatelů napojených na vodovodní síť ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD 1. zlepšit účinnost současných centrálních čistíren odpadních vod ve větších sídelních celcích, zejména u ČOV nad EO, a napojit na ně maximální možný počet obyvatel; 2. realizovat odkanalizování a čištění odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády v aglomeracích s počtem ekvivalentních obyvatel nad 2000; 3. vybudovat lokální čistírny odpadních vod v územích vodohospodářsky významných, kde je žádoucí zlepšit kvalitu podzemních a povrchových vod (ochranná pásma, vodohospodářsky významné úseky toků, aj.); 4. zabezpečit svoz odpadních vod do centrálních čistíren odpadních vod v místech, kde přečišťování odpadních vod je z hlediska technickoekonomického nevýhodné PROVÁDĚCÍ PRIORITY takto: Kvantitativně vyjádřitelné cíle Plánu, ve vazbě na časový režim byly stanoveny udržovat v provozuschopném stavu současné jímací objekty a dobudovat nové jímací objekty podzemní vody tak, aby jejich využitelná vydatnost se rovnala minimálně průměrné denní potřebě s výhledem do roku 2015; legalizovat odběry podzemních a povrchových vod v potřebné výši a zabezpečit ochranu využívaných vodních zdrojů, m.j. formou ochranných pásem tak, aby jakost vody byla v intencích požadavků na surovou vodu pro účely její úpravy na vodu pitnou; zabezpečit dodávku vody formou vybudování nových vodárenských zařízení v těch lokalitách, kde jednu, případně obě výše uvedené priority nelze splnit; navrhnout rekonstrukce vodovodních sítí a vodárenských objektů, které povedou k omezení úniků vody a ke zkvalitnění jakosti vody ve vodovodní síti a to přednostně tam, kde současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti a vnitřních průměrů potrubí;

9 navrhnout vybudování nebo dobudování vodojemů v těch sídlech, kde není naplněn požadavek objemu akumulované vody k zabezpečení pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody; navrhnout výstavbu nových vodovodů v těch obcích, ve kterých je to z technickoekonomického hlediska, při respektování sociální únosnosti, možné; vytvořit do roku 2015 podmínky pro vyčištění podstatného množství vyprodukovaných odpadních vod na centrálních čistírnách odpadních vod eventuelně lokálních či domovních čistírnách s tím, že výstavbu nových čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí realizovat pouze v takových obcích, v nichž je toto řešení z technicko-ekonomického hlediska, při respektování sociální únosnosti, možné; postavit do roku 2010 nové čistírny odpadních vod ve dvou zbývajících sídelních celcích aglomeracích s počtem ekvivalentních obyvatel nad 2000 pro plnění legislativních požadavků České republiky a Evropské unie; realizovat opatření na zlepšení účinnosti stávajících centrálních čistíren odpadních vod s napojením více než ekvivalentních obyvatel do roku 2010; realizovat prohlídky stávající kanalizační sítě a v případě potřeby provést její rekonstrukci tak, aby vyhovovala požadavkům ČSN (EN 1610) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení. Protože Plán může s ohledem na zadávací podmínky obsahovat pouze jedno optimální řešení a zpracovatelé si neosobovali právo všeznalosti a neomylnosti, byla převážná většina návrhů na řešení zpracována nejprve variantně, s kompletní specifikací prací nejenom z hlediska věcného ale i finančního, a teprve na základě výše uvedených konzultací byla vybrána buď konsensuálně nebo v ojedinělých případech pouze zpracovateli varianta obsažená v Plánu. Tu je možno za současných technických a ekonomických podmínek, při dnešní úrovni znalostí přírodních podmínek území, ceny stavebních prací, provozních nákladů a dalších faktorů považovat za optimální. Je zřejmé, že úroveň znalostí se bude časem měnit, měnit se jistě budou i dnešní ekonomické podmínky a navržená řešení proto není možné považovat za absolutně správná a neměnná. Změna znalostí a podmínek si může vynutit nová dílčí řešení. Důrazně je však třeba konstatovat, že Plán je spojitým systémem a jakákoliv dílčí změna může vyvolat nečekaný a zejména nechtěný dominový efekt. Změna dílčích řešení proto musí být vždy doprovázena technicko-ekonomickým posouzením dopadů na celkovou koncepci Plánu. 3. PRVKÚC VS. PRVK

10 Pro bývalý okres Ústí nad Orlicí byl v roce 2001 zpracován společností Program rozvoje vodovodů územního celku okresu Ústí nad Orlicí. Podle metodického pokynu čl. 12 se tyto PRVKÚC měly : novelizovat z hlediska již realizovaných záměrů, nákladů na nerealizované záměry, doplnění údajů k nouzovému zásobování pitnou vodou za krizových situací, vymezení realizačních preferencí a úpravy pro databázi Zpracovatelé Plánu rozvoje přistoupili, přes věcnou a formální úplnost přijatého Programu rozvoje, vzhledem k závažnosti zpracovávané problematiky k širší aktualizaci PRVKÚC. Tato, oproti požadavkům vyplývajícím z článku č. 12 MP, širší aktualizace byla vyvolána následujícími faktory : v letech 2001 až 2003 byly provedeny některé vodohospodářské investice (až na drobné výjimky všechny v souladu se zpracovaným PRVKÚC); v roce 2001 proběhlo celorepublikové Sčítání lidu, domů a bytů 2001 provedené Českým statistickým úřadem; dne 29. ledna 2003 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech; dne 22. dubna 2004 byla aktualizována vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly novou vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody; dne 11. prosince 2003 byla přijata novelizace zákonem č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; nově bylo stanoveno v 127 zákona č. 254/2001 Sb., že přiměřenou lhůtou, ve které bude dosaženo ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních vod podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. pro zdroje znečištění nad 2000 ekvivalentních obyvatel, je ne delší jak do 31. prosince 2010; nově byl stanoven postup výpočtu pořizovacích cen staveb, a to podle Metodického pokynu pro výpočet pořizovací ceny objektů podle orientačních ukazatelů do vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, který byl vydán Ministerstvem zemědělství pod č.j.: 20494/ ; v květnu 2004 byl stanoven rozpis maximálně možných ročních objemů investic ve výši mil. Kč na kraj, tj mil. Kč pro jeden územní celek; po vzniku obcí s rozšířenou působností došlo ke změně hranic řešeného území, některé obce z okresu Ústí nad Orlicí přestoupily k územnímu celku Svitavy a několik obcí naopak přibylo z území bývalých okresů Pardubice a Chrudim; v květnu 2004 proběhlo druhé kolo (první proběhlo při zpracovávání PRVKÚC) projednání navržených opatření se zástupci obcí, měst, vodoprávních úřadů a provozovatelů VH infrastruktury.

11 Ve vztahu k výše uvedenému byl provedena, ve zkrácené podobě uvedená, novelizace Programu na Plán rozvoje vodovodů a kanalizací parametrizovaným metodickým pokynem : byla provedena kompletní aktualizace počtu obyvatel pro rok 2001 dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů; byly aktualizovány stávající stavy vodohospodářské infrastruktury podle skutečnosti k začátku roku 2003; jakost surové a pitné vody byla hodnocena podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.; jakost vypouštěných odpadních vod byla konfrontována s nařízením vlády č. 61/2003 Sb.; celkově byl upraven časový rámec realizací navržených jednotlivých opatření jak v oblasti zásobování pitnou vodou, tak i v odvádění a likvidaci odpadních vod plně v souladu s přidělenými finančními rámci pro jednotlivé roky a zvláště termínovanými požadavky k přijetí opatření zejména podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění po novelizaci zákonem č. 20/2004 Sb. a podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb.; kompletně byla aktualizována cenová úroveň pro výpočet pořizovacích cen staveb přesně podle Metodického pokynu pro výpočet pořizovací ceny objektů podle orientačních ukazatelů do vybraných údajů; byly zapracovány změny v administrativním členění dle aktuální územní kompetentnosti obcí s rozšířenou působností; implementovány byly také připomínky a závěry z projednání se zástupci obcí, měst, vodoprávních úřadů a provozovatelů VH infrastruktury; zásadně (textově a graficky) byla rozšířena problematika nouzového zásobování pitnou vodou při mimořádných událostech a za krizových stavů; vyčleněny byly kapitoly týkající se ekonomických propočtů provozních nákladů, vodného a stočného včetně variantního řešení krytí investic finančními prostředky. Jednotlivé priority Plánu, včetně priorit prováděcích, byly v průběhu zpracování projednány s provozovateli, konzultovány se starosty obcí a vodoprávními úřady. Zvláštní skupinu podkladových materiálů tvořila územně-plánovací dokumentace jednotlivých obcí. Zde je třeba upozornit, že ne všechny záměry uvedené v územněplánovací dokumentaci byly v Plánu akceptovány. Zpracovatelé ÚP dokumentace zpravidla nešli do hloubky potřebné pro kvalifikované ocenění vodohospodářské problematiky a až na výjimky se nezabývali otázkou investiční a provozní nákladovosti svých řešení. Jejich řešení jsou tak především u malých obcí finančně neúnosná SKLADBA PRVK Plán je mimořádně rozsáhlým dokumentem, který v části analytické obsahuje údaje od doby jejich vzniku (první použitá data zejména o jímacích objektech

12 pocházejí z počátku 20. století ) až do začátku roku Tato data byla získána zejména z dotazníků vyplněných obcemi a provozovateli a průběžnou aktualizací informací z let a v části návrhové si klade jako cílový stav rok Z hlediska formálního je Plán členěn do čtyř částí : textové, tabulkové, grafické, a databázové TEXTOVÁ ČÁST A.1.1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST Souhrnná zpráva obecná část je v daném případě průvodcem Plánu, tj. popisuje kým, pro koho, proč a s jakým účelem byl Plán zpracován, jaké priority byly přijaty, co Plán obsahuje, jak je členěn, jaká je náplň jeho dílčích částí, jaká metodika byla použita při hodnocení současného stavu a tvorbě navrhovaného řešení, k čemu bude Plán sloužit a jak je třeba s ním pracovat A.1.2 SOUHRNNÁ ZPRÁVA - TECHNICKÁ ČÁST Souhrnná zpráva technická část je především souhrnem dat analytických, syntetických a návrhových. Obsahuje zejména: údaje týkající se obyvatelstva a jeho potřeb (demografické údaje, bilance potřeby vody, produkce odpadních vod, aj.); údaje o potenciálu území, který je uživatelům k dispozici (zdroje vody pro odběr, recipienty odpadních vod, aj.); údaje o současném zásobování obyvatelstva vodou; údaje o současném způsobu odvádění a čištění odpadních vod; údaje o navrhovaném způsobu řešení zásobování obyvatelstva vodou; údaje o navrhovaném způsobu odvádění a čištění odpadních vod. Kromě zmíněné věcné náplně je příslušný oddíl doprovázen i časovým hlediskem, tj. harmonogramem navržených prací a finančním hlediskem, tj. nákladovostí řešení A.2 KARTY OBCÍ Karty obcí obsahují podrobný rozbor stávajícího stavu a navrhovaného cílového řešení, tzn.:

13 podklady, ze kterých bylo čerpáno, údaje o počtu připojených obyvatel, údaje o významných odběratelích a producentech, údaje o zdrojích vody (využívaná zvodeň, typ jímacího objektu, využitelná vydatnost, jakost vody, povolení k odběru, ochranná pásma aj.), data o odběrech a úpravě vody, o dopravě vody do spotřebiště, o vodojemech a o vodovodní síti; údaje o odvádění vody a o jejím čištění, případně jiném nakládání s ní; zhodnocení funkčního a technického stavu zásobování pitnou vodou a nakládání s odpadními vodami; současné a výhledové zásobování vodou a současné a výhledové nakládání s odpadními vodami varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace, jako podklad pro krizový plán obce i kraje a plnění požadavků Směrnice MZe ČR č. 10, č.j.: 41658/ ; vymezení realizačních preferencí navrhovaného rozvoje ve dvou primárních horizontech a to do konce roku 2015 a po roce 2015, časová preference do roku 2015 je dopřesněna do jednotlivých let B. TABULKOVÁ ČÁST Tato část obsahuje následující tabulky : Tab.I Tab.II Tab.III Tab.IV Tab.V Tab.VI Tab.VII Tab.VIII Tab.IX Tab.X Tab.XI Tab.XII Tab.XIII Tab.XIV Tab.XV Tab.XVI Tab.XVII Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel Vývoj počtu přechodně bydlících obyvatel Vodovody - přehled obyvatel připojených na vodovod Kanalizace - přehled obyvatel připojených na kanalizaci Vodovody - základní údaje Kanalizace - základní údaje Vodovod - bilanční údaje obcí Vodovod - bilance potřeby vody a krytí zdroji Kanalizace - rekapitulace vstupních údajů Kanalizace - bilance odpadních vod a znečištění Technické údaje a finanční prostředky vodovodu Technické údaje a finanční prostředky kanalizací Vodovody - časový přehled výstavby Kanalizace - časový přehled výstavby Vodovody Kanalizace a čištění odpadních vod Přehled zdrojů nebo úpraven vody na výstupu, ze kterých nejsou zajištěny ukazatele dle vyhlášky č. 376/2000 Sb. v požadovaných hodnotách Tab.XVIII Aglomerace s populačním ekvivalentem větším než 2000 a menším než zajistit vybavení sběrným systémem městských odpadních vod včetně zajištění sekundárního nebo jemu ekvivalentního čištění odpadních vod Tab.XIX Aglomerace s populačním ekvivalentem větším než zajistit, že vypouštěné odpadní vody budou splňovat příslušné požadavky, včetně

14 Tab.XX Tab.XXI Tab.XXII Tab.XXIII požadavků na odstranění znečištění v ukazatelích celkový fosfor a celkový dusík Aglomerace s populačním ekvivalentem větším než 300 a menším než 2000 zajistit, že městské odpadní vody vstupující do sběrných systémů budou před vypuštěním přiměřeně čištěny Zlepšení technologických procesů k zajištění kvality pitné vody podle ukazatelů vyhlášky č. 376/2000 Sb. Zajištění používání takových postupů a materiálů, aby při úpravě vody na pitnou a při její distribuci nedocházelo ke zhoršení jakosti pitné vody Rozšíření sítě veřejných vodovodů nebo výstavba nových vodovodů, zejména v místech, kde nelze využívat místních zdrojů v dostatečné kvalitě C. VÝKRESOVÁ ČÁST VODOVODY C.1 Přehledné situační schéma vodovodů M 1 : C.2 Přehledné schéma vodovodů M 1 : C.3 Přehledné situační schéma vodovodů stávající stav M 1 : C.4 Přehledné situační schéma vodovodů navrhovaný stav M 1 : C.5.1 Klad listů podrobných map vodovodů C.5.2 Legenda podrobných map vodovodů C.6.1 Situace vodovodů výkres č. 1 M 1 : C.6.2 Situace vodovodů výkres č. 2 M 1 : C.6.3 Situace vodovodů výkres č. 3 M 1 : C.6.4 Situace vodovodů výkres č. 4 M 1 : C.6.5 Situace vodovodů výkres č. 5 M 1 : C.6.6 Situace vodovodů výkres č. 6 M 1 : C.6.7 Situace vodovodů výkres č. 7 M 1 : C.6.8 Situace vodovodů výkres č. 8 M 1 : C.6.9 Situace vodovodů výkres č. 9 M 1 : C.6.10 Situace vodovodů výkres č. 10 M 1 : C.6.11 Situace vodovodů výkres č. 11 M 1 : C.7 Nouzové zásobování pitnou vodou M 1 : KANALIZACE C.8 Přehledné situační schéma kanalizací M 1 : C.9 Přehledné schéma kanalizací M 1 : C.10 Přehledné situační schéma kanalizací stávající stav M 1 : C.11 Přehledné situační schéma kanalizací navrhovaný stav M 1 : C.12.1 Klad listů podrobných map kanalizací

15 C.12.2 Legenda podrobných map kanalizací C.13.1 Situace kanalizací výkres č. 1 M 1 : C.13.2 Situace kanalizací výkres č. 2 M 1 : C.13.3 Situace kanalizací výkres č. 3 M 1 : C.13.4 Situace kanalizací výkres č. 4 M 1 : C.13.5 Situace kanalizací výkres č. 5 M 1 : C.13.6 Situace kanalizací výkres č. 6 M 1 : C.13.7 Situace kanalizací výkres č. 7 M 1 : C.13.8 Situace kanalizací výkres č. 8 M 1 : C.13.9 Situace kanalizací výkres č. 9 M 1 : C Situace kanalizací výkres č. 10 M 1 : C Situace kanalizací výkres č. 11 M 1 : D. DATABÁZOVÁ ČÁST Výstupem jsou digitální soubory dat ve stanoveném formátu tabulek : MISTA - obsahuje bilanční údaje a investiční náklady všech částí obcí OBCE - obsahuje číselník obcí TECUDAJ - obsahuje technické údaje o vodovodech a kanalizacích VODOVOD - obsahuje číselník vodovodů PROVOZOVATEL - obsahuje číselník provozovatelů 4. POPIS DÍLČÍCH ČÁSTÍ PRVK A METODIKA 4.1. DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE A JEJICH VYUŽITÍ Podkladem pro určení počtu trvale bydlících obyvatel a zejména rekreantů byly pro rok 2000 údaje převzaté z dotazníků k Plánu, které vyplňovali zástupci jednotlivých obcí a pro rok 2001 údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů Podkladem pro určení vývoje počtu obyvatel a rekreantů bylo sčítání lidu v roce 2001, stav počtu trvale bydlících obyvatel v roce 2001 a údaje předané jednotlivými obecními úřady POČET OBCÍ A SÍDELNÍCH JEDNOTEK Upravený seznam základních sídelních jednotek respektuje, v souladu s metodickým pokynem Ministerstva zemědělství ČR uvedených v metodickém pokynu č.j.: 10534/ pro zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje, rozdělení podle kompetencí obcí s rozšířenou působností, městských a obecních úřadů v řazení podle abecedy vyjma okresního města, které je předřazeno všem městským a obecním úřadům.

16 Kód obce je uváděn ve formátu XXXX.XXXX.XXX.XX. První čtyřčíslí označuje okres, druhé čtyřčíslí příslušnost k obci s rozšířenou působností. V rámci jednotlivých úřadů jsou pak části obcí řazeny opět abecedně s tím, že sídlo úřadu je předřazeno ostatním částem. Části obcí, které jsou stavebně propojeny zástavbou, jsou v členění spojeny. Sídlo městského nebo obecního úřadu má za prvním trojčíslím vždy uvedeno pořadové číslo 01 (např. Ústí nad Orlicí ). Další sídelní jednotky náležející k Ústí nad Orlicí jsou očíslovány dle abecedy (např. Černovír ) Stavebně propojené sídelní jednotky jsou uvedeny na konci seznamu s předřazeným číslem 1 (např. Hylváty ). Pro propojení digitální verze tabulek a karet obcí je název souboru tvořen v souladu s uživatelskou příručkou k SW následujícími položkami z databáze PRVKUKNEW.MDB tabulky MISTA. tj pro lokalitu, která má kraj_obec_kodcob_kodlok kraj = CZ011 obec = kodcob = kodlok = 1 se soubor jmenuje CZ011_80100_80112_01.DOC nebo CZ011_80100_80112_01.XLS 4.2. BILANCE POTŘEBY VODY Údaje o současných odběrech podzemní a povrchové vody byly převzaty od jednotlivých provozovatelů, případně byly sestaveny zpracovatelem Plánu (viz níže). Podkladem pro výpočet výhledové potřeby vody byly výše zmíněné údaje o spotřebě vody poskytnuté provozovateli vodovodů, jako výchozí byl přitom vzat stav z roku U vodovodů, kde nebylo možné získat potřebné údaje, byly vstupní hodnoty odborně odhadnuty podle statistického vyhodnocení potřeby vody u obcí s obdobným počtem zásobovaných obyvatel, od kterých se podařilo vstupní údaje získat. Při výpočtu potřeby vody se postupovalo následujícím způsobem : OBCE V SOUČASNÉ DOBĚ ZÁSOBOVANÉ PITNOU VODOU Z VEŘEJNÉHO VODOVODU SPECIFICKÁ POTŘEBA VODY OBYVATEL (VFD) Při výpočtu se vychází ze specifické potřeby vody v roce Pro výpočet byly, při respektování místních podmínek v jednotlivých obcích, stanoveny tyto zásady :

17 1. v závislosti na velikosti obce bylo stanoveno pásmo (min - max), ve kterém by se měla pohybovat v roce 2015 specifická potřeba vody pro obyvatelstvo, viz tabulka. Počet zásobovaných obyvatel v obci Specifická potřeba z VFD v roce 2015 tabulka č.1 Specifická potřeba obyvatel VFD v l/os.den Min. Max. do nad v obcích, kde je v roce 2000 specifická potřeba vody obyvatel větší než maximum, se předpokládá až do roku 2015 lineární pokles na maximální hodnotu; 3. v obcích, kde je v roce 2000 specifická potřeba vody obyvatel ve vymezeném pásmu, se předpokládá k roku 2004 pokles ročně o 1,5 %. Podmínkou je, že specifická potřeba vody neklesne pod minimum. Od roku 2005 se předpokládá postupný nárůst o 0,7 % ročně. Hodnota specifické potřeby obyvatel však nebude větší než maximum; 4. v obcích, kde je specifická potřeba vody obyvatel v roce 2000 menší než minimum roste specifická potřeba vody od roku 2000 o 0,7 % ročně. Současně se kontroluje, zda specifická potřeba v roce 2015 není nižší než minimum a větší než maximum. Výsledná specifická potřeba se touto kontrolou koriguje SPECIFICKÁ POTŘEBA VODY PRO INDIVIDUÁLNĚ KALKULOVANÉ ODBĚRATELE (VFO) Při výpočtu specifické potřeby vody pro individuálně kalkulované spotřebitele se vychází z předpokladu, že hodnota potřeby vody v m 3 /rok pro individuálně kalkulované spotřebitele zůstává v roce 2015 na úrovni roku Při výpočtu se kontroluje, zda nedošlo k výraznému poklesu specifické potřeby vody v období let 2000 až V případě výrazných změn je specifická potřeba u obcí do 5000 obyvatel korigována tak, aby odpovídala přibližně hodnotě l/os den. Při výpočtu se přihlíží k podkladům jednotlivých odběratelů SPECIFICKÁ POTŘEBA PRO ÚNIKY Z ROZVODŮ (VNFÚ) Základem výpočtu je stanovení specifického úniku na jednotku náhradní délky potrubí o průměru 150 mm. Náhradní délka potrubí (LN) je definována jako taková délka potrubí o DN 150, jehož vnitřní povrch se rovná součtu povrchů všech skutečných potrubí rozvodných řadů a sítí. Tento pojem byl zaveden, aby mělo hodnocení úniků srovnatelnou bázi. Náhradní délka jednotlivých úseků se vypočte podle vzorce

18 LN = L DNpotrubí 150 LN - náhradní délka L - délka úseku DN potrubí - skutečný profil potrubí v mm Základem výpočtu je průměrný specifický únik ve výchozím roce U VNU = LN U - specifický únik vody z potrubí v m 3 /km rok VNU - únik vody z rozvodů v m 3 /rok Výpočet podílu vody nefakturované vychází z reálného předpokladu, že u jakéhokoliv vodovodního potrubí se každý rok vlivem stáří zvyšuje nárůst specifických úniků vody z potrubí, které jsou stanoveny v m 3 /km rok. Výše ročního přírůstku specifického úniku je závislá na stáří potrubí. Na základě krátké časové řady, která byla k dispozici o únicích vody z potrubí, nebylo možno určit podíl fakturované vody. Meziroční přírůstek úniků je odborně stanoven ve výši 75 m 3 /km.rok. U nového a u rekonstruovaného potrubí se počítá s meziročním přírůstkem specifického úniku 5 m 3 /km.rok. Při výpočtu se vychází z objemu úniků v roce 2000, které byly uvedeny v podkladech provozovatele. Rekonstrukce vodovodní sítě se do výpočtu v daném roce promítnou snížením celkového objem úniků ze starého potrubí v poměru existující celkové délky starého potrubí a délky rekonstruovaného potrubí v daném roce. To znamená, že rekonstrukcí potrubí se sníží celkový objem úniků za rok. Snižování objemu je ovlivňováno zvoleným tempem rekonstrukce. U rekonstruovaného potrubí dochází opět k nárůstu úniků, ale v množství, které odpovídá novému potrubí. Návrh rekonstrukcí vodovodních řadů byl proveden podle následujících kritérií : byly vytipovány úseky, které svým stářím jsou potencionálními příčinami úniků, zejména potrubí z litiny starší 50. let; k rekonstrukci byly navrženy všechny úseku z azbestocementových trub, jak z důvodu úniků vody, tak i z důvodu nevhodnosti použitého materiálu pro styk s pitnou vodou; individuálně byly posuzovány návrhy rekonstrukcí vedoucích provozních středisek, jednalo se zejména o úseky, kde dochází k častým poruchám a úseky, které byly určeny sledováním tzv. nočních průtoků.

19 OBCE V SOUČASNÉ DOBĚ NEZÁSOBENÉ PITNOU VODOU Z VEŘEJNÉHO VODOVODU Specifická potřeba vody byla pro počáteční rok stanovena na základě specifických potřeb vody v obcích s obdobným počtem zásobovaných obyvatel zásobených pitnou vodou. Vstupní hodnoty specifických potřeb pocházející z proložené regresní křivky jsou zobrazeny v přílohové části A.1.2 Souhrnné zprávy Technické části - Grafické prezentace tabulkové části - graf Závislost specifické potřeby vody domácnosti (VFD) na velikosti obce NEROVNOMĚRNOST POTŘEBY VODY Pro stanovení maximální denní potřeby vody pro obyvatelstvo byly obce rozděleny do tří skupin podle počtu obyvatel s následujícími hodnotami součinitelů k d denní nerovnoměrnosti. Součinitel denní nerovnoměrnosti tabulka č. 2 velikost obce součinitel denní nerovnoměrnosti k d do 500 obyvatel 1,5 od 501 do 2000 obyvatel 1,35 od 2001 do obyvatel 1,3 Maximální denní potřeba vody byla vypočtena ze vzorce Q d Q p k d Q d = Q p * k d - maximální denní potřeba vody - průměrná denní potřeba vody - součinitel denní nerovnoměrnosti 4.3. PRODUKCE ODPADNÍCH VOD Základním předpokladem, ze kterého je odvozen výpočet produkce odpadních vod, je úvaha, že v převážné části všech sídelních celků je vyprodukované množství odpadních vod od obyvatelstva shodné s množstvím spotřebované pitné vody (tzn. že specifická produkce odpadních vod je shodná s hodnotou VFD). Současně je však údaj VFD porovnáván s předpokládanou minimální hodnotou specifické produkce odpadních vod. Při stanovení této hodnoty vycházíme z následujících údajů : u trvale žijících obyvatel napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod 150 l/os.den

20 u trvale žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 50 l/os.den u přechodně žijících obyvatel (rekreantů) napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod 100 l/os.den u přechodně žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 20 l/os.den K vzájemnému ovlivňování hodnot minimální specifické produkce odpadních vod obyvatel a specifické potřeby pitné vody nás vedou poznatky zjištěné při vyhodnocování vzájemného vztahu mezi těmito údaji, zejména u obyvatel menších měst a obcí. S charakteristickým poklesem potřeby pitné vody v posledních letech (způsobeným postupným zvyšováním ceny vodného) v žádném případě nekoresponduje pokles produkce odpadních vod. U obyvatel menších sídelních celků lze v poslední době vypozorovat tendenci vedoucí k využívání vody z vlastních zdrojů, která je však po použití likvidována stejným způsobem jako voda odebraná z veřejného vodovodu. Vodné a stočné je totiž zásadně odvozováno od množství odebrané vody z centrálního zásobování, které je sledováno vodoměry. Tímto způsobem tedy jednotliví spotřebitelé snižují výši vynaložených finančních prostředků za odebranou vodu, resp. vypouštěnou odpadní vodu, aniž by však výrazným způsobem ovlivňovali své chování projevující se snižováním produkce odpadních vod. Tento trend je v tomto Plánu předpokládán po celé sledované období, protože (pokud nedojde k jinému způsobu vyhodnocování produkce odpadních vod) nelze předpokládat výraznější změny v chování spotřebitelů, resp. zavádění úsporných opatření v jednotlivých domácnostech. Neméně důležitou hodnotou pro optimální návrh způsobu likvidace odpadních vod je i stanovení produkce znečištění (charakterizovanou ukazatelem BSK 5 ) v jednotlivých, výše specifikovaných kategoriích : u trvale žijících obyvatel napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod 50 g/os.den u trvale žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 20 g/os.den u přechodně žijících obyvatel (rekreantů) napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod 30 g/os.den u přechodně žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 15 g/os.den Produkce dalších ukazatelů znečištění je odvozena podle specifických hodnot vztažených k tzv. ekvivalentnímu obyvateli : nerozpustné látky ( NL ) 55 g/os.den CHSK 110 g/os.den N-celk. 8 g/os.den N-NH 4 5 g/os.den N-NO 3 2,5 g/os.den P-celk. 2 g/os.den

21 Počet ekvivalentních obyvatel byl stanoven přepočtem podle znečištění BSK 5 60 g/os.den PŘÍRODNÍ ZDROJE VOD SLOUŽÍCÍ K ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA Územní celek Ústí nad Orlicí disponuje bohatým potenciálem podzemních a povrchových vod. Jejich využití, pokud mají být dlouhodobě dostupné a využitelné, se však musí řídit konkrétními pravidly. Tato pravidla vycházejí z priorit, které si zpracovatelé Plánu stanovili, ať již v úrovni celospolečenské, oborové nebo prováděcí. V Plánu je proto shrnuta stručná charakteristika faktorů, které mají nejvýznamnější vliv na jakost, tvorbu, oběh a akumulaci především podzemních vod, které se rozhodující měrou podílejí na zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Pozornost je přitom věnována jak množství vody, tak její jakosti, včetně činitelů, jakost vody ovlivňujících. Kromě základních charakteristik geomorfologických, klimatických, pedologických a geologických, které jsou uvedeny jen v obecném přehledu je první rozsáhlejší část věnována hydrogeologickým poměrům. Hydrogeologická stavba územního celku Ústí nad Orlicí je velmi komplikovaná, neboť do území okresu zasahuje 8 hydrogeologických rajonů, což činí tento celek raritní v rámci České republiky. Podklady pro tuto část, včetně grafických příloh, byly převzaty vesměs z archivních materiálů firmy OHGS s.r.o., bilance zásob podzemní vody, včetně jejich kategorizace je potom převzata z protokolů KKZ. V popisu jednotlivých hydrogeologických rajónů a dále v textu se vyskytují dva pojmy, které je nutno vysvětlit : VODNÍ ZDROJ je vodní útvar povrchové nebo podzemní vody, který je využíván nebo který může být využíván pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely. Je to tedy masa vody, která se v daném čase nachází v daném přírodním prostoru. ZDROJ VODY je technické dílo, pomocí kterého je vodní zdroj zachycován. Synonymem je jímací objekt, jímací území, apod. Samostatná část je věnována bilanci využitelných zásob podzemní vody na území celku Ústí nad Orlicí. Tyto zásoby je nutno chápat jako množství vody, které lze z území odebírat bez nebezpečí negativního vlivu na jiné vodní zdroje nebo na přírodní ekosystémy, s těmito vodními zdroji souvisejícími. Je však nutno upozornit, že v konkrétních lokalitách museli autoři Plánu najít jemnější dělení zásob podzemních vod, neboť k hodnocení vazby na jiné vodní zdroje a přírodní ekosystémy se nemůže použít bilanční údaj pro celý územní celek, ale je nutno bilančně posuzovat vždy pouze konkrétní vodní útvar, kterých bylo pro účely Plánu na okrese vyčleněno několik desítek. Jakost vody, posuzovaná v této části Plánu, se týká vod surových, tj. těch, které vstupují do jímacích objektů z přírodního prostředí. Srovnávacím kritériem byla

22 vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody s platností od 1. května 2004, pro zatřídění vod do kategorií upravitelnosti se použila vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Zranitelnost vod je pojem relativní, bez kvantitativní specifikace. Pro účely Plánu byly použity kategorie nízká, střední a vysoká. Největší plošnou rozlohu zaujímá kategorie vysoká, kterou si zpracovatelé Plánu definují jako území, kde nedodržování byť jen pravidel obecné ochrany vod se může významně projevit na zhoršení vodních zdrojů, využívaných pro vodovodní zásobování. Jedná se v podstatě o území, které bylo v minulosti zařazeno do pásem hygienické ochrany 2. stupně vnější část. Ochrana vodárensky využívaných vodních zdrojů podzemních a povrchových vod je v Plánu pojímána v regionálních i lokálních dimenzích, tj. jsou zde komentovány a graficky znázorněny jak složky velkoplošné ochrany, v daném případě Chráněné oblasti přirozené akumulace vod, tak složky lokální, tj. ochranná pásma PŘÍRODNÍ RECIPIENTY SLOUŽÍCÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Územní celek Ústí nad Orlicí je pramenní oblastí Tiché Orlice, Moravské Sázavy, Moravy a řady menších toků. Tato pozice přináší z pohledu přírodních recipientů odpadních vod řadu problémů. Na náhorních plošinách, především na křídových sedimentech povrchové toky často chybějí, v jiných lokalitách sice toky existují, ale mají charakter toků nestálých. Takové recipienty jsou tedy z hlediska kvantitativního nevhodné jako recipienty pro vypouštění přečištěných odpadních vod. Jako kritérium pro recipienty nevhodné si autoři Plánu stanovili nestálý průtok, tzn. že se jedná o toky občasné, jako podmíněně vhodný recipient byly označeny ty recipienty, které jsou obecně málo vodné a přitom nejsou známy m-denní průtoky ve vyšších zabezpečenostech ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Postup technického řešení rozvoje jednotlivých vodovodů vycházel z navržené a odsouhlasené koncepce, která byla rozdělena do čtyř věcně blízkých témat : řešení zdrojových oblastí; doplnění, rekonstrukce a modernizace současných vodovodních systémů; rozvoj vodovodů v obcích, kde není v současné době veřejný vodovod; zachování stávajícího individuálního zásobování ŘEŠENÍ ZDROJOVÝCH OBLASTÍ

23 Téma obsahuje identifikaci rizikových zdrojů podzemní vody po stránce jakosti v porovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody a identifikaci lokalit, jež jsou nedostatečně kvantitativně pokryty vodními zdroji. Pro tento účel byly zpracovány údaje o vývoji jakosti vody ve všech rozhodujících útvarech podzemní vody v územním celku Ústí nad Orlicí, vyhodnoceny byly údaje o stavech hladiny ve vrtech, resp. o vydatnostech pramenů Státní pozorovací sítě podzemních vod ČHMÚ a posouzeny bilanční výměry Komise pro klasifikaci zásob podzemní vody v hydrogeologických rajónech v konfrontaci s reálnými odběry podzemních vod z jejich rámce. Pokud byl kvantitativní nebo kvalitativní stav dosud využívaného vodního útvaru podzemní vody ať v současnosti nebo ve výhledu špatný, byl na konkrétní lokalitě identifikován nejbližší reálně využitelný vodní útvar podzemní vody s minimálně dobrým kvantitativním a kvalitativním stavem. Byla posouzena možnost jeho exploatace, buď některým ze stávajících jímacích objektů (využívaných i nevyužívaných) nebo objektem novým. Pokud se v blízkosti předmětné lokality vodní útvar o potřebných vlastnostech nenacházel, nebo pokud by využití tohoto vodního útvaru bylo ekonomicky neúnosné, bylo navrženo připojení sídelní jednotky na některý z blízkých, prognózně perspektivních vodovodních systémů, využívajících vodní útvar s dlouhodobě příznivými kvantitativním a jakostním stavem. Na lokalitách, kde voda minimálně dobrý jakostní stav nemá nebo ve výhledu mít nebude a kde připojení na jiný vodovodní systém by bylo ekonomicky náročné, byla zvažována i alternativa úpravy této vody jako jedna z variant dosažení cílového stavu DOPLNĚNÍ, MODERNIZACE A REKONSTRUKCE SOUČASNÝCH VODOVODŮ V návrhu technického řešení byl výchozím stavem současný systém vodovodních sítí, zdrojů vody, dopravních systémů pitné vody, vodojemů. Existující infrastruktura vodovodů byla posouzena z hlediska technického stavu a potřebných kapacit s výhledem do roku 2015 a navrženy byly potřebné rekonstrukce a modernizace jednotlivých vodovodů. Pro podložený návrh potřebných technických opatření bylo provedeno technické posouzení následujících objektů na vodovodní síti : hlavních dopravních tras s ohledem na vývoj potřeby vody z vodovodu; vodojemů a čerpacích stanic umístěných na dopravních trasách z pohledu dostatečné kapacity; zásobovacích vodojemů a návrh zvětšení akumulace; posouzení spotřebišť z hlediska optimálního rozdělení do tlakových pásem;

24 zapracování požadavků vedoucích provozních středisek, kterými do Plánu vstupovaly aktuální potřeby zlepšení technického stavu vodovodů jako celků. Z výsledků technického posouzení byl proveden návrh rozšíření vodovodních sítí s ohledem na předpokládaný vývoj zásobovaných lokalit a plán rekonstrukcí vodovodních sítí s ohledem na technický stav vodovodních řadů ROZVOJ VODOVODŮ V OBCÍCH, KDE NENÍ V SOUČASNÉ DOBĚ VEŘEJNÝ VODOVOD Pro návrh rozvoje v obcích bez existujícího veřejného vodovodu byly určující následující faktory : jakost a množství vody v soukromých, případně veřejných studnách; ekonomické ukazatele pořizovací a provozní náklady na zřízení a provoz veřejného vodovodu v porovnání s prostředky individuálního zásobování včetně zřízení individuálních úprav vody; velikost a vývoj obce, charakter zástavby, pracovní příležitosti a věkové složení obyvatelstva včetně zohlednění případného plánovaného rozvoje. Jedná se tedy o faktory ovlivňující počet napojených obyvatel, specifickou spotřebu vody a koupěschopnost obyvatelstva; ostatní, za které bude počítáno ohrožení individuálních zdrojů záplavami, průmyslovou a zemědělskou činností, rekreační a historickou hodnotou území ZACHOVÁNÍ STÁVAJÍCÍHO INDIVIDUÁLNÍHO ZÁSOBOVÁNÍ Tento přístup byl volen výjimečně a po projednání s objednateli a dotčenými orgány místní správy. Jedná se zejména o sídelní jednotky, které jsou osadami tvořenými několika trvale obývanými domy PRIORITY ROZVOJE ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Návrhu optimálního řešení zásobování pitnou vodou předcházelo rozpracování několika variant možných řešení až do fáze výpočtu pořizovacích nákladů. Z těchto variant byla po projednání s vlastníky a provozovateli vodovodů vybrána jedna z pohledu technicko-ekonomicko-provozního optimální NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Problematika nouzového zásobování pitnou vodou při mimořádných událostech a za krizových stavů byla nově, oproti předcházejícím Programům rozvoje, začleněna do okruhu řešených témat. Jelikož počet možných stavů při mimořádných událostech je velké množství, byly globálně stanoveny následující postupy řešení :

25 1. manipulací přepojit zasažený vodovod na jiný mimořádnou událostí nepostižený vodovod; 2. dovoz pitné vody z nejbližšího vodovodu s kapacitně dostatečnými zdroji; 3. dovoz přímo z vytipovaných zdrojů vody bez využití distribuční sítě; 4. využití domovních studen, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Současné způsoby nakládání s odpadními vodami jsou ve většině obcí nedostačující, tj. neodpovídající současné legislativě, zvláště nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. V zájmovém územním celku Ústí nad Orlicí - jsou k řešení i lokality ve smyslu směrnice rady EU č. 91/271/ES, resp. 127 zákona č. 254/2001 Sb., které předepisují pro obce s počtem přesahujícím 2000 ekvivalentních obyvatel zajistit jejich vybavení kanalizačním systémem a čistírnou odpadních vod a to nejpozději do konce roku Nakládání, tj. odvádění a likvidace odpadních vod produkovaných v obcích, bude řešeno podle tří základních principů : lokální způsoby odvádění a likvidace odpadních vod; centralizovaná likvidace odpadních vod; individuální způsob likvidace odpadních vod. Po určení priorit, jako jsou finanční a provozovatelské nároky, existují řešení s následujícím pořadím : využití stávajících prostředků odvádění a likvidace odpadních vod s dostatečnou kapacitou; intenzifikace stávajících prostředků odvádění a likvidace OV i za případného využití jejich svozu; výstavba nových prostředků odvádění a likvidace OV. Stanovené základní principy mají za cíl dosažení přípustných ukazatelů pro vypouštění odpadních vod podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. při ekonomicky a sociálně průchodných řešeních likvidace odpadních vod. Lokality s nejvyšší prioritou byly městské aglomerace nad 2000 EO, zastavěná území nad 500 EO a ty, které se nachází v ochranných pásmech vodních zdrojů a to zejména těch vodních zdrojů, ze kterých je veřejnými vodovody zásobováno obyvatelstvo.