INFORMAČNÍ ZDROJE JAKO CESTA K ROZŠIŘOVÁNÍ ODBORNÝCH ZNALOSTÍ ZDROJE INFORMACÍ, JEJICH ANALÝZA A KRITICKÉ ZHODNOCENÍ.

Transkript

1 vytvořeno v rámci projektu číslem a názvem: Pedagog lektorem, CZ.1.07/3.2.11/ Metodika č. 3 INFORMAČNÍ ZDROJE JAKO CESTA K ROZŠIŘOVÁNÍ ODBORNÝCH ZNALOSTÍ ZDROJE INFORMACÍ, JEJICH ANALÝZA A KRITICKÉ ZHODNOCENÍ.

2

3 Ing. Ivana Dvořáková

4

5 - 1 -

6 Vážení lektoři, držíte v ruce soubornou publikaci, která se zabývá pojmem Informace a důležitými znalostmi pro práci s nimi. Informace nás provázejí celý život formálně či neformálně s nimi,,pracujeme,, od prenatálního věku až do své smrti. Text je logicky sestaven tak, aby intuitivně provázel čtenáře od vzniku informace, přes její definování až po předání k příjemci. Prosím věnujte pozornost i seznamu použité literatury obsah zde uvedených knih (např. Informace o informaci - aneb nový pohled na tento svět, jejíž autorem je Pavel Beneš) a článků Vám zcela jistě rozšíří znalosti o této oblasti. Nedílnou součástí publikace jsou pak části, které se věnují procesu zpracovávání informací a jejich kritické zhodnocení, což je pro pedagogickou oblast a proces lektor posluchač naprosto klíčové. Pevně věřím, že tato brožurka přinese každému čtenáři spoustu nových a zajímavých informací a inspiraci pro další,,pátrání a rozšíření Informačních znalostí. Ivana Dvořáková - 2 -

7 1. Vysvětlení pojmu Vlastnost informace Operace s informací Zdroje informací Informační gramotnost Kritické myšlení

8 - 4 -

9 - 5 -

10 Když se řekne informace, člověk si představí spoustu věcí. Stále se jedná o pojem velmi abstraktní. Nejčastěji asi přijde na mysl, že informace je nějaký vnější podnět, který nám pomůže v rozhodování. V nejobecnějším slova smyslu se informací dá chápat údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech, které v něm probíhají. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. 1 Informace je také odpovědí na otázku. V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro informační vědu je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí (např. N. Wiener definuje informaci jako "obsah toho, co se vymění s vnějším 1 Informace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním"). V exaktní vědě se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kriteriím logiky či příslušné vědy. V ekonomické vědě se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek. 2 Většinou je lidmi, některými techniky i vědci pojem informace vnímán jako zpráva, data či sdělení. Zaměřme se podrobněji na již zmíněná data. Data jsou velmi často zaměňována s pojmem informace. Pravdou však je, že data jsou její podmnožinou. Data jsou např. číselné hodnoty z tabulky, které bez popisu sloupců nejsou plnohodnotnou informací. Data uložená v počítači je potřeba nejprve zpracovat, aby uživateli mohla být prezentována informace např. na jeho obrazovce. Data jsou tak vstupní surovinou" pro vytvoření plnohodnotné informace. 3 Výklad pojmu informace 4 Do nedávné doby byla informace velmi těžko uchopitelný a ještě hůře popsatelný pojem. Proto se vědci, zabývající se touto tématikou, dohodli na rozdělení podle vnitřního obsahu pojmu do několika kategorií, dle významu: 2 Pojem informace. ABZ.cz: Slovník cizích slov [online] [cit ]. Dostupné z: Co je to informace? BENEŠ, Pavel. Informace o informaci: - aneb nový pohled na tento svět. 1. vyd. Praha: BEN- Technická literatura, 2010, s. 11. ISBN Co je to informace? BENEŠ, Pavel. Informace o informaci: - aneb nový pohled na tento svět. 1. vyd. Praha: BEN- Technická literatura, 2010, s ISBN

11 sémantický pouze slovní význam dané informace, tj. homonymum, kdy stejné slovo má více významů (např. zámek) pragmatický zohledňuje se pouze přírůstek dané znalosti, tzn. absolutní zisk informace. Pro informace tohoto typu si chodíme do školy idealizovaný zisk informace záleží na individuálním vyhodnocení příjemcem v závislosti na předchozích znalostech, zkušenostech či momentálním emocionálním stavu. Typickým produktem významu tohoto typu je umělecké hledisko (např. hudba, která se mi líbila ráno, se mi odpoledne již líbit nemusí a také hudba, která se líbí mně, se nemusí líbit ostatním lidem). inženýrský tento druh informace byl definován C. E. Shannonem v roce 1948 jako snížení neurčitosti systému a matematicky vyjádřený jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti, což znamená pravděpodobnost výskytu hodnoty v určitém malém intervalu. kde = 1 = = Hi entropie i-tého prvku pi. pravděpodobnost prvku n.. základ logaritmu Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit (po dosazení hodnot do vzorce získáme výsledek = 1). Bit je pouze jednotka informace ve výpočetní technice, jako je metr nebo coul jednotkou vzdálenosti nebo kilogram jednotkou hmoty. Jak jsme se již dozvěděli, informace je schopnost organizovat nebo v organizovaném stavu udržovat, tzn., organizuje prostor a čas. Tato definice má obdobný charakter jako definice energie. Informace je tedy stejnou kategorií pojmu jako jsou hmota a energie. Vzniká tím systém hmota energie informace, který je možno znázornit graficky např. trojúhelníkem (obr. 1.), kde vrcholy představují jednotlivé složky, tj. informaci, hmotu a energii v jejich limitním stavu, bez účasti druhých dvou složek (teoreticky). Obrázek 1: Grafické zobrazení systému hmota-energie-informace [autor Beneš Pavel, 5] - 7 -

12 Strany trojúhelníka představují stav existence dvou složek, při kterém chybí složka protilehlého vrcholu. Stav bez přítomnosti informace si představujeme jako chaotický pohyb základních stavebních prvků hmoty. Stav bez přítomnosti energie by mohl být stav krystalu (má strukturu a proto i informaci) při teplotě 0K, kde žádná energie být nemůže. Stav bez přítomnosti hmoty by mohlo být organizované elektromagnetické pole, které je nehmotné, ale mělo by intenzitu, popř. i frekvenci Co je to informace? BENEŠ, Pavel. Informace o informaci: - aneb nový pohled na tento svět. 1. vyd. Praha: BEN- Technická literatura, 2010, s. 15. ISBN

13 - 9 -

14 Odpovědí na otázku, jaké by měla mít informace vlastnosti, najdeme v její definici. Musí odstraňovat neurčitost, organizovat nebo organizovaný stav udržovat (či zvyšovat jeho uspořádanost, tj. entropii systému). Aby mohla informace dostát všemu ve své definici, je zapotřebí, aby měla celkem šest základních vlastností: 2.1 Pravdivost Při zkoumání pravdivosti informace narážíme na potřebu definice pravdy. Pravda má velmi mnoho přívlastků a tedy i vlastností. Při vzniku nepravdivé informace hraje důležitou roli náhoda, kdy je její vznik způsoben omylem, chybou nebo rušením. Opačným jevem vzniku je vědomý záměr, kde předkládanou informaci považujeme za lež. Ať v jednom nebo v druhém případě nesplňuje nepravdivá informace definici, tzn., nezvyšuje nebo neudržuje organizovanost. Právě naopak! S pravdivostí souvisí i další otázka: Co je vlastně opakem informace? Je to prosté nic nebo dezinformace? Intuitivně člověk cítí, že je to právě dezinformace. Tento závěr lze podpořit také neintuitivním rozborem. Jakákoliv akce je výsledkem rozhodnutí, které je důsledkem procesu řízení. Řízení je proces ovlivňující daný předmět či subjekt a vede k dosažení požadovaného cíle. K tomu se využívá procesů ovládání nebo regulace, kdy regulace využívá zápornou zpětnou vazbu (princip demokracie) a ovládání funguje bez zpětné vazby (diktatura). Pro princip řízení je důležitý cíl řízení, který je porovnáván se vstupními informacemi a na základě stanovení rozdílu mezi cílem a skutečným stavem je vydán povel, který tento rozdíl odstraňuje. Můžeme dojít také k závěru, že informace má znaménko. Kladná informace má vlastnosti vyplývající z definice, (pokles entropie systému). Záporná informace - dezinformace, vede k nárůstu entropie systému. Člověku byla do vínku dána svobodná volba rozlišit, za pomoci svědomí, rozdíl mezi dobrem a zlem, má volbu cíle. V případě, když je cílem to, co bude mít za následek nárůst entropie systému jako celku (směr chaos), stane se jeho informace dezinformací. Nakonec je dobré položit si otázku, zdali dokážeme určit rozdíl mezi nepravdou, lží, polopravdou a dezinformací. Nepravda je neúmyslnou odchylkou od pravdy na základě omylu či technické závady a vede ke zvýšení entropie systému. Lež je nejčastěji výsledek obranné reakce (ukrytí pravdy) může vést ke zvýšení entropie systému. Dezinformace je aktivní zásah pro dosažení negativního cíle, který vede vždy k nárůstu entropie systému a z morálního hlediska je tak horší než lež. Cíl polopravdy je v podstatě stejný jako u dezinformace. Na rozdíl od dezinformace je však v polopravdě vždy část, která je pravdivá (a která ztěžuje

15 odhalení lži). Dezinformace tedy může být i polopravdou i naprostou lží Srozumitelnost nebo také slučitelnost má dvě možné roviny - jazyková a pojmová. Jazyková srozumitelnost je zcela jasná. K čemu by byla informace jakkoliv důležitá, když by byla napsána v námi neznámém jazyce? Naprosto k ničemu. Pojmová srozumitelnost je důležitější a je potřeba na ni dávat velký pozor. Když dva myslí totéž, není to zpravidla totéž. Např. pojem tunel dříve pro každého pouze vrtané dopravní spojení zemí, dnes také nelegální finanční vykradení instituce. Dalšími příklady slučitelnosti je u techniků kompatibilita jak hardwarová, tak i softwarová. Aby byla zajištěna spolupráce různých technických systémů, musí existovat překladače a interprety, které tuto činnost umožní (softwarová kompatibilita). Jako hardwarovou nekompatibilitu můžeme připomenout různé zástrčky s různými intenzitami proudu v elektrické síti v různých zemích Včasnost Tíhu této informace si alespoň jednou uvědomil každý, kdo se dozví o času odjezdu vlaku, když už vlak opouští 6 2.Vlastnosti informace: Pravdivost. BENEŠ, Pavel. Informace o informaci: - aneb nový pohled na tento svět. 1. vyd. Praha: BEN-Technická literatura, 2010, s ISBN Vlastnosti informace: Srozumitelnost. BENEŠ, Pavel. Informace o informaci: - aneb nový pohled na tento svět. 1. vyd. Praha: BEN-Technická literatura, 2010, s. 22. ISBN nádraží, nebo inženýr, který bojuje se stabilitou procesu řízení dopravního systému narušeného zpožděním dopravního prostředku. Dalším příkladem by mohlo být šifrování zpráv provádějící se za účelem zpoždění důležité informace procesem dešifrování a tím ztrátou aktuálního významu. I přes znalost důmyslných šifrovacích kódů a ještě důmyslnějších dešifrovacích zařízení je zpoždění i v dnešní době velmi významné. Při leteckých soubojích se partneři domlouvají přímou řečí bez šifrování. Akce jsou tak rychlé, že i kdyby protivník rozuměl, nestačil by již reagovat a naopak zpoždění dešifrováním by mohlo znamenat nebezpečí tomu, komu byla zpráva určena. I každé zpoždění v dopravě způsobuje zhoršení kvality regulace a při překročení určité velikosti pak vede k úplné nestabilitě, tj. k rozpadu procesu řízení. Stejným principem pak zpoždění zpráv, vedoucích k pohybům na burze, směřuje ke značným ztrátám při burzovních operacích Relevantnost neboli souvztažnost. Získaná informace má vztah k řešenému problému (otázce) a když tento předpoklad není splněn, tak může dojít k chybným interpretacím a odpovědím na zcela odlišné věci. Na relevantnosti trvají hlavně právníci, aby udrželi průběh jednání u pro- 8 2.Vlastnosti informace: Včasnost. BENEŠ, Pavel. Informace o informaci: - aneb nový pohled na tento svět. 1. vyd. Praha: BEN-Technická literatura, 2010, s. 21. ISBN

16 jednávaného problému. Také technici a lékaři vědí, že měřené hodnoty, které získávají, musí splňovat podmínku, že pokud snímají EKG, musí umístit elektrody na správná místa a musí zabezpečit, aby byl pacient v klidu. Pokud měří teplotu těla, musí použít korekci podle místa měření. V technice je velmi důležitým momentem nejen správné zvolení potřebné veličiny, která nejlépe zodpoví potřebu znalosti technického stavu určitého systému, ale i místo jejího snímání pro získání správného obrazu o probíhajících dějích. Např. pokud umístí při regulaci teploty v místnosti teploměr na nevhodné místo (např. ke stropu), dostanou nevhodné hodnoty pro udržení tepelné pohody prostředí Úplnost úplnost informace je požadavek velmi nezbytný. Spolu s tím je důležité zařadit i nutnost jednoznačnosti. Díky neúplnosti se může stát informace nejednoznačnou, a to může zapříčinit mnoho problémů. Nejednoznačné informace používaly v minulosti různé věštírny (např. Delfská věštírna a její nejznámější věštkyně Pýthie). Dalšími příklady jsou např. neúplné telefonní číslo či práce detektiva, který se snaží z neúplných informací složit informaci úplnou Etika je vlastností, která má uplatnění pouze v mezilidské komunikaci. V technice nemá veliký význam. Etika pro informace by měla zaručit, že informace nebude hrubá vůči příjemci, bude šetřit jeho morální i citovou stránku a nebude mu úmyslně ubližovat. Tato vlastnost se bohužel v mezilidských vztazích často přehlíží a přispívá tak k nárůstu entropie v lidské společnosti jako celku. Společnost se pak posouvá nežádoucím směrem. Příkladem by mohly být reklamní spoty na hraně etiky či směr politických debat Vlastnosti informace: Relevantnost. BENEŠ, Pavel. Informace o informaci: - aneb nový pohled na tento svět. 1. vyd. Praha: BEN-Technická literatura, 2010, s ISBN Vlastnosti informace: Etičnost. BENEŠ, Pavel. Informace o informaci: - aneb nový pohled na tento svět. 1. vyd. Praha: BEN-Technická literatura, 2010, s. 22. ISBN Vlastnosti informace: Úplnost. BENEŠ, Pavel. Informace o informaci: - aneb nový pohled na tento svět. 1. vyd. Praha: BEN-Technická literatura, 2010, s. 22. ISBN

17 - 13 -

18 V předchozí kapitole jsme se dozvěděli, s jakými vlastnostmi se u informace můžeme setkat. Je také důležité definovat si operace, které lze s informacemi provádět. Evidujeme několik základních operací. Jsou to operace získání, přenosu, ukládání, zpracování a využití informace. Do výčtu patří ještě operace, která je v dnešní době neobyčejně aktuální, ale nedá se zařadit do skupiny technických vlastností. Jedná se o obchodování s informací (jiný způsob využití informace). 3.1 Získání informace Na počátku všeho je potřeba informaci získat. Toto lze provést buď tázáním, nebo technicky - měřením. Otázka je vlastně výběrovým filtrem, který z nepřeberného množství vnějších podnětů zaměří činnost hledání. Pro běžnou lidskou praxi to znamená vyslovit otázku a pak hledat možné zdroje informace, o kterých předpokládáme, že tuto informaci mají - rodiče, učitel, škola. Dále také školení, kniha, článek, internet. Podstatná se jeví i vlastní či cizí zkušenost. V technické rovině se potřeba získání dané informace odvíjí od řešeného problému. Stává se, že si pro zjištění určitého parametru potřebujeme definovat více veličin a nevystačíme si tak s jednou, musíme hledat optimální volbu zdrojových informací, které se musí třeba následně ještě zpracovat. Proces získávání informace není na první pohled nijak složitý. Je však doprovázen určitými problémy, které vyplývají z podmínky kompatibility, včasnosti a relevantnosti. Způsob získání informace může podstatně ovlivnit její výsledné vlastnosti Přenos informace Pro přenos informace je definován pojem kanál: Kanál je cesta přenosu informace mezi vysílačem a příjemcem. Vysílač i přijímač, mohou být jak člověk, tak i přístroj. Posel, holub, listonoš, drát, atmosféra, trubka, obrazovka jsou možnými články informačního kanálu. Každý kanál je určen prostředím, ve kterém je vytvářen. Toto prostředí může být přirozené nebo umělé. Prostředím jako je voda, vzduch i pevná hmota se mohou šířit různé signály - informace. Tato prostředí mají své specifické vlastnosti, které ovlivňují technické vlastnosti příslušného kanálu. Stejně tak i různé energie mají své specifické vlastnosti, a tak je vždy nutné při tvorbě přenosového kanálu pečlivě volit jak vlastní fyzikální realizaci kanálu, tak i energie (signálu), které ponesou informaci. Zajímavou vlastností kanálu je směrovost přenosu. Kanál může být směrový, tj. umožňuje přenos informace pouze po jedné trase (spoj dvou bodů), a to dokonce ještě ve variantě obousměrný (např. telefonní linka) X jednosměrný přenos (např. přenos z čidla do regulátoru) a všesměrový (např. rozhlasové vysílání) Základní operace s Informací: Získání informace. BENEŠ, Pavel. Informace o informaci: - aneb nový pohled na tento svět. 1. vyd. Praha: BEN-Technická literatura, 2010, s ISBN

19 Vlastnosti kanálu Abychom plně pochopili přenos informace, musíme si také určit, jaké vlastnosti má samotný kanál. Každý kanál je z hlediska přenosu informace definován svou propustností neboli kapacitou, tzn. kolik informace je schopen propustit (přenést) za jednu sekundu. Propustnost kanálu je určena jeho fyzikální realizací a vlastnostmi použitého signálu, tj. především druhem jeho energie a v neposlední řadě i šumem (o šumu dále). Signál je energetický stav, kterému je přiřazena nějaká informace. Z toho vyplývá, že stejnou informaci můžeme přiřadit k různým energetickým nosičům. Způsob či proces přiřazení informace příslušné energii se nazývá modulace. Spojitý stejnosměrný signál si můžeme představit např. jako údaj ručičky barometru, ručičkových hodin atd., nespojitý signál jako jejich číslicovou verzi. Spojitý střídavý signál pak představuje např. řeč nebo její elektrická transformace v mikrofonu atd. Impulzní signál je např. údaj průtokoměru, kde registruji průchod lopatek měřicího prvku, zatím co signál pro sepnutí či rozepnutí např. motoru chladničky je signál neimpulzní a dvoustavový. Synchronní signál je pak signál, který vzniká, nebo se na něj reaguje v přesných časových okamžicích. Mimo tyto okamžiky trvá jejich poslední hodnota. Při přenosu informace reálným kanálem dochází také k rušení přenosu. Tomuto rušení se říká šum, který je rozdílem mezi informací do kanálu vložené a tím, co bylo na výstupu přijato. Protože reálné kanály jsou vždy rušené, vyplývá z toho, že na výstupu z každého reálného kanálu dostaneme vždy méně kvalitní informace (nekvalitní signál u mobilních telefonů), než jsme na jeho vstupu vložili. Cílem techniků je tak nalézt takové kanály a energie, které generují nebo připouštějí co nejméně šumu. Šum může vznikat jak ve vlastním kanálu (např. šum vznikající studenými spoji), tak mimo kanál (přenos informace z jiného kanálu do sledovaného kanálu aj.). Připomeňme si také rozdíl mezi přenosem informace a komunikací. Při přenosu informace jde pouze o jednosměrný tok informace od vysílače k přijímači, zatím co při komunikaci jde o přenos obousměrný, který je navíc vázán na zpětnou vazbu. Znamená to tedy, že informace přenášené v jednom směru, nebo v druhém směru nejsou nezávislé, ale vytvářejí vzájemnou vazbu pomocí otázek, tzn. komunikace je přenos otázek a odpovědí. Komunikaci nelze realizovat bez obousměrného přenosu. Důležité je si uvědomit, že v obou případech musí být přijímač a vysílač na sebe naladěny. I dvě osoby, které mezi sebou komunikují, na sebe musí být naladěni", a to nejen tím, že používají stejný jazyk, musí u nich být ochota si vzájemně naslouchat. Nejsmutnější příklad, jak je komunikace důležitá, je z každodenního života u dvou manželů, kteří oba hovoří, ale ani jeden toho druhého neposlouchá Základní operace s Informací: Přenos informace. BENEŠ, Pavel. Informace o informaci: - aneb nový pohled na tento svět.

20 3.3 Zpracování informací Při zpracovávání informace pracujeme vždy nejméně se dvěma zdroji informace, ať aktuálně získávaných z určitého procesu, nebo uložených v určité paměti. Zpracováním několika informací získáme informaci novou o nové, i vyšší, kvalitě. Důsledek zpracování informace je zachování, či snížení entropie systému. To, zda je informace vyjádřena spojitým nebo nespojitým signálem, určuje většinou i její způsob zpracování. Před zpracováním informace je nutné provést transformaci signálu do požadovaného tvaru tak, aby informace byly vzájemně kompatibilní - je potřeba sjednotit energetické nosiče, typ signálu a modulaci. To jsou jen transformace signálu, avšak nejsou vlastním zpracováním informace. Zpracování informace vede k novému obsahu informace. Znamená to tedy provést mezi nimi matematické nebo logické operace. Jak víme, tak často používanými matematickými operacemi jsou např. sčítání a odčítání, násobení a dělení, integrace a derivace. Tyto operace bývají nejčastěji závislé na čase a proto většinou prováděné nad jednou vstupní veličinou. Složitější zpracování může využívat i všechny uvedené operace prakticky naráz, jak je to například u složitějších regulačních pochodů. Základní logické operace jsou: logický součin (logická funkce a"), logický součet 1. vyd. Praha: BEN-Technická literatura, 2010, s ISBN (logická funkce nebo") a negace. Všechny ostatní logické operace lze realizovat pomocí těchto tří základních operací. Při přístrojovém zpracování informace se, díky technologii výroby, velmi často používají prvky, které umí realizovat negovaný logický součin označované NAND (z anglického NOT AND). Zřídka se používají i prvky NOR (NOT OR), které umí realizovat negované logické nebo". Patří mezi univerzální prvky, protože jejich užitím lze také realizovat libovolnou logickou funkci. V současné době v technice silné převládá digitální (číslicové), tj. nespojité zpracovávání informace přesto, že velká většina fyzikálních veličin je spojitá a také spojitě měřena. Takovéto spojité informace se nejprve musí převést na informace nespojité - digitální, které mohou být teprve potom zpracovány počítačem, programovým automatem či jiným zařízením s nespojitým způsobem zpracování. Pozor ale, to, že některé informace jsou nespojité, však nemusí znamenat, že jsou číslicové. Např. regulace teploty v ledničce je nespojitá (zapnuto-vypnuto) při spojitém měření teploty, ale není číslicová digitální! Uchování informace Uchování informace je jednou z nejdůležitějších operací, protože se podílí na vzniku a zachování života. Když se podíváme na DNA, jako na zdroj informací, tak jsou všechny její vlastně Základní operace s Informací: Zpracování informace. BENEŠ, Pavel. Informace o informaci: - aneb nový pohled na tento svět. 1. vyd. Praha: BEN-Technická literatura, 2010, s ISBN

21 paměťovým zdrojem pro zrod nového života. Každý jedinec má v sobě naprogramovanou informaci družit se. Vznikají celky, spolky, společnosti a takto můžeme pokračovat dále až k Evropské unii či Spojenými státům americkým. Právě rozvoj lidské společnosti podmiňuje sociálně-kulturní paměť. V této oblasti sehrávají důležitou úlohu školy, knihovny, muzea a jiné kulturní instituce. Prostředky, které umožňují uchovat informaci - paměti, jsou založeny na změně vlastního struktury po vstupu odpovídající informace. V technice jsou to mechanické nosiče informace jako gramofonové desky, děrné štítky a pásky, dále magnetické nosiče jako pásky, disky, bublinkové paměti až po optické paměťové nosiče (fotografie, filmy, CD, DVD). Vedle toho existují i biologické typy pamětí, za které bychom mohli považovat mozek. V mozku jsou minimálně dvě úrovně paměti, a to na úrovni první a na úrovni druhé signální soustavy. Něco jiného je pamatovat si proslov, událost apod. (druhá signální soustava) a něco jiného je pamatovat si např. sérii pohybů (první signální soustava). Z hlediska dynamiky užívání je důležité rozlišovat mezi pamětí pro jedno použití" čili jen pro jeden zápis a paměti pro vícenásobné využití (zápis i čtení - je možno mazat obsah). Budeme se zabývat především technickými" paměťmi. Paměti pro jedno použití jsou označované jako ROM (Read Only Memory pouze čtení), někdy jen R. Po prvním naplnění již nelze obsah paměti měnit. Příkladem jsou např. gramofonové desky nebo knihy či CD-R a DVD-R, dále děrné pásky nebo štítky a pevné paměti typu ROM. Paměti pro vícenásobné použití jsou označované RW (Read and Write - čtení a zápis). Příkladem mohou být školní tabule, a také magnetofonová či video páska, disketa, CD RW a DVD RW, paměti s vícenásobným použitím a s náhodným přístupem RAM (Random Access Memory), které umožňují zápis a čtení obsahu podle adresy umístění (např. operační paměti a pevné disky počítačů). Zatím, co předchozí paměti byly schopny číst popř. ukládat informace pouze sériově, tj. za sebou (jako gramofonová deska či děrná páska), umožňují RAM paměti volný cílený pohyb po prostoru celé paměti (jako knihovník v knihovně). Jak v technice, tak v živé přírodě (a u člověka), můžeme paměti dělit do dvou skupin, podle toho, jak dlouho s pamětí pracujeme. První skupinou je paměť krátkodobá. U IT technologií bychom mluvili o operačních pamětích. Je to paměť s rychlým přístupem, tj. s téměř okamžitým vybavením informace, ale její kapacita je z tohoto důvodu podstatně menší, než kapacita pamětí druhé skupiny. Druhou skupinu tvoří paměti dlouhodobé s výrazně větší kapacitou než u pamětí krátkodobých a z toho vyplývá i delší doba vybavení informace. Paměti druhé skupiny jsou určeny jako zásobárna informací pro řešení úloh tam, kde nezáleží na zpoždění a kde

22 nevadí delší doba vyhledávání. Tyto paměti můžeme dále dělit na interní a externí. Interní paměti jsou součástí celku, (disk počítače, určitá část mozku člověka atd.). Externí paměti jsou naopak mimo celek. Pro člověka to může být kniha nebo celá knihovna, jeho poznámky, počítač, Internet. V technické branži je to např. pro počítač disketová jednotka s disketou, CD nebo DVD disky, páskové paměti, a také paměti jiných počítačů, tj. také Internet Měření informace Množství informace uchované na hmotném nosiči lze dokonce měřit. V knihovnictví se užívá měření na počet stran, novináři počítají slova nebo znaky a v počítači se informace měří na bajty nebo bity. S těmi jsme se v této publikaci již setkali. Jeden Bit, odpovídá jednomu rozlišení typu ano - ne, nese informaci, ze které se dozvíme, který stav nastal ze dvou stavů pravděpodobných (např. házení mincí). Je to základní jednotka informace. Byte je skupina zpravidla osmi bitů, tím pádem může nabývat 256 různých hodnot a zhruba tak odpovídá jednomu znaku abecedy evropského jazyka (asijské symboly bývají obvykle kódovány užitím 2 až 4 bajty). Je to ovšem množství informace pouze v technickém smyslu slova: stránka textu může mít 1800 bytů, to ale neříká nic o tom, co je v nich zaznamenáno. Stej Základní operace s Informací: Uchování informace. BENEŠ, Pavel. Informace o informaci: - aneb nový pohled na tento svět. 1. vyd. Praha: BEN-Technická literatura, 2010, s ISBN nou velikost mohou mít užitečné a smysluplné zprávy, prázdné řeči nebo konečně i samé mezery. Pro stanovení informační hodnoty souboru dat lze použít již zmíněnou entropii Využití informace Konečným cílem všech operací s informacemi je jejich využití, což znamená, že na základě informace provedeme nějaký zásah do struktury nebo toku hmoty, energie či informace (také peněz), nebo uspořádání systému tak, aby došlo ke zlepšení nebo dosažení požadovaného stavu. Správné využití informace vede vždy ke snížení entropie systému (vývoj) nebo udržení entropie systému (zabránění rozpadu = eliminace rušivých vlivů = údržba). Využití informace je tedy vykonání nějaké organizované = informované práce. To znamená, že informace nakonec ovládá nějakou sílu nebo jinou energii, která požadovanou práci vykoná. V reálném světě se tedy spustí nějaká akce (mechanická, elektrická, chemická, optická), která uvede řízený systém do požadovaného stavu Informace: Měření informace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Základní operace s Informací: Využití informace. BENEŠ, Pavel. Informace o informaci: - aneb nový pohled na tento svět. 1. vyd. Praha: BEN-Technická literatura, 2010, s. 32. ISBN

23 - 19 -

24 V předchozích kapitolách jsme se dozvěděli, co je informace, jaké má vlastnosti a jaké operace s ní můžeme provádět. Položme si další otázku: kde informaci nalézt? Odpovědí na tuto otázku jsou informační zdroje a těmi se bude zabývat následující kapitola. Informační zdroj, nebo také informační pramen, lze definovat jako prostředek společenské komunikace tvořený množinou informací a sloužící k jejich záznamu nebo přenosu v čase a prostoru. Informační zdroj může být také systém, který je nositelem, zprostředkovatelem nebo šiřitelem informací (knihovna, archiv, počítačová databáze, CD-ROM, databázové centrum, informační středisko, televize, rozhlas, vlastní paměť, osobní informační systém, jiné osoby, jednotlivé dokumenty ) 18 Na Vyšší odborné škole informačních služeb se pokusil Jan Činčera ve svém skriptu na téma Informační služby (2010) rozdělit zdroje informací do několika hlavních skupin z hlediska nejčastějšího početního zastoupení při používání v praxi. Nejedná se však o absolutní třídění, to by ani nešlo, protože existuje nepřeberné množství možností, jak na informační zdroje nahlížet a orientovat se v nich. Informační zdroje jsou tak rozděleny do následujících kategorií 1 : 18 KUČEROVÁ, Helena. 4. Zdroje informací. VYŠŠÍ OD- BORNÁ ŠKOLA INFORMAČNÍCH SLUŽEB.Zpracování informací a znalostí 2009/2010 [online]. 2009/2010 [cit ]. Dostupné z: Funkční zdroje informací Zdroje informací se dají dělit dále podle účelu (funkce) obsažených informací. Lze identifikovat Informační zdroje pro řízení, u kterých se jedná o informace pro podporu rozhodování (manažerské informační systémy, expertní systémy v lékařství či v jaderných elektrárnách). Nebo Informační zdroje pro poznání, které shromažďují odborné informace a informace pro inovační proces. Nevyčerpatelnou nádobou tohoto typu informací jsou katalogy knihoven. Je to logické, protože největší množství lidského vědění je zapsáno právě v knihách, které jsou spolu pohromadě uložené v knihovnách. A aby možné všechny informace dohledat, vznikly katalogy, ve kterých je přehledně zaznamenána cesta k uloženým knihám. 4.2 Míra zveřejnění informací Informační zdroje můžeme také dělit dle míry zveřejnění na veřejné (publikované), neveřejné (nepublikované) a tajné. 4.3 Typové zdroje informací Podle typu poskytovaných informací dělíme informační zdroje na Dokumentové systémy, ve kterých hledáme dokumenty, jež obsahují potřebnou informaci a kde jejich obsah nese primární informace s plnými texty (fulltext). Příkladem jest Česká elektronic-

25 ká knihovna Poezie 19. a počátku 20. století Dokumentografické systémy tzv. bibliografické či referenční, obsahují odkazy na literaturu či jiné zdroje (bibliografické citace, anotace, referáty) a jejich obsah nese sekundární nepřímé informace (reference sources - ANL - články v českých novinách, časopisech a sbornících). V neposlední řadě také Faktografické systémy, tzv. nebibliografické. Hledáme fakta nebo plný text původního dokumentu, který obsahuje primární a přímé informace (source databases - CIA - The World Factbook, Encyklopedie Universum aj.). 4.4 Institucionální zdroje informací Rozdělení dle instituce, která danou informaci vydává. Znázornění přehledně na obrázku níže Producenti, vydavatelé primárních dokumentů osoba nebo organizace odpovědná za výrobu a rozšiřování dokumentu; organizuje a financuje produkci a publikování dokumentů (knih, časopisů, novin aj.) Informační procesy: publikování - získávání (akvizice) titulů (rukopisů) od autorů, redakční práce (editace), zajištění výroby, odbyt (prodej) Informační produkty: primární dokumenty - knihy, brožury, periodika, grafika, hudební a obrazové záznamy, počítačové databáze sekundární dokumenty - nakladatelské katalogy a seznamy Příklad: GRADA Publishing Nakladatelství LIBRI Nakladatelství Academia Kartografie Praha Distributoři, prodejci knižní velkoobchod / maloobchod, virtuální knihkupectví, distributoři periodik (PNS, SEND), prodejci Informační procesy: rozšiřování, distribuce, odbyt, prodej Informační produkty: primární dokumenty - distribuované (prodávané) dokumenty sekundární dokumenty - knihkupecké katalogy a seznamy Příklad: Amazon.com, EBSCO Subscription Services Document delivery systems služba zavedená v 70. letech jako doplněk k online bibliografickým databází Informační procesy: doručování plných textů dokumentů Informační produkty: xerokopie, fax, elektronický dokument Databázová centra umožňují vzdálený online přístup k centralizovaným zdrojům (zpravidla ve formě databází), a to velkému množství uživatelů současně

26 Informační procesy: agregace (shromažďování) a online zpřístupňování elektronických dokumentů Informační produkty: elektronické dokumenty (primární i sekundární) Knihovny Informační procesy: shromažďování (agregace, kumulace) dokumentů z různých zdrojů (časových i prostorových) na jedno místo, katalogizace, organizace dokumentů, zpřístupňování dokumentů Informační produkty: primární dokumenty - uspořádané fondy dokumentů sekundární dokumenty -katalogy, bibliografie -katalogy jedné instituce (Knihovna Parlamentu ČR) Příklad: souborné katalogy (LANius, OCLC, CASLIN) Bibliografické, referátové a dokumentační služby producenti sekundárních dokumentů Informační procesy: soustředění údajů o diverzifikovaných dokumentech na jedno místo (indexes, abstracts), indexování (bibliografický popis, anotování, klasifikace) Informační produkty: referátové časopisy, dokumentografické databáze Archivy (record management systems) Informační procesy: archivace dokumentů Příklad: Státní ústřední archiv v Praze

27 Obrázek 2: Institucionální zdroje informací, zdroj

28 4.4.8 Specializované informační instituce (clearinghouse, informační brokeři) Informační procesy: vyhledávání, zprostředkování informací, zpracování informací (knowledge management) Informační produkty: zprostředkované informace nebo dokumenty s příp. přidanou hodnotou. 4.5 Typ nosiče Zdroje informací také dělíme podle typu media, na kterém se daná informace vyskytuje. Nosiče dělíme na informace přenášené energií (vysílání). Jedná se o přenos v prostoru, nikoli v čase (resp. časové prodlevy nehrají roli) - proud zpráv nebo hudba či video přehrávané v průběhu načítání. Klasickými nosiči jsou tištěné zdroje (knihy, časopisy, noviny, aj,). Moderní verzí klasických zdrojů jsou zdroje elektronické (digitální). Hmotným nosičem (např. děrné štítky, děrné pásky, magnetické disky, magnetické pásky, diskety, CD ROM). Příkladem je ODYSSEUS digitální atlas - přístupné ze sítě - online (videokonference, zpravodajství agentur) - přístupné ze sítě - offline (elektronické konference, downloadované soubory) Informace mohou existovat buď jako mutace tištěných dokumentů nebo pouze v elektronické verzi. 4.6 Způsob prezentace údajů Máme na výběr několik možných prezentací získaných informací. Numerický způsob využíváme u dat, v jejichž hodnotách převažují číselná vyjádření parametrů různých předmětů a jevů nebo ukazatele různých vývojových procesů. Statistickým vyjádřením lze prezentovat průzkumy veřejného mínění, hlasování pří zasedáních či analýzy statistických ukazatelů. Nejznámějšími zástupci této prezentace údajů je Statistická ročenka Českého statistického úřadu nebo Median, spol. s r. o. - agentura provádějící marketingový průzkum a výzkumy veřejného mínění. Samostatnou kategorií jsou databáze o vlastnostech látek, ceníky a kurzovní lístky, kalendáře, jízdní a letové řády. V naší republice je nejvíce užívaným portálem celostátní informační systém o jízdních řádech nebo vyhledávání v pražské dopravě Dalšísamostatnou kategorií jsou matematické, fyzikální, chemické či astronomické tabulky. Do textové prezentace řadíme referenční systémy, jejichž základní vlastností je krátká faktografická informace odpovídající na určitý dotaz. Jsou to: adresáře - uspořádaný soubor adres osob nebo organizací kalendáře - informace vztažené k určitému datu biografie - personálie katalogy výrobků - parametry výrobků, kontakty na výrobce či dodavatele

29 průvodce - geografické nebo institucionální údaje nabídky poptávky - inzerce, tendry, zaměstnání referenční systémy v užším slova smyslu - informace o zdrojích informací - sekundární, terciární informace Do textové prezentace právem patří i encyklopedie a slovníky, kde nalezneme informace o slovech a pojmech, souhrny poznatků (Přehled tuzemských slovníků na serveru Seznam, Český národní korpus). Bibliografické (dokumentografické) systémy, což jsou fondy knihoven a informačních institucí, katalogy knihoven, referátové časopisy, bibliografie, rešerše, bibliografické databáze. A nakonec plnotextové a expertní systémy. Poslední velkou skupinou v zobrazování je způsob netextový (obrazové, zvukové, multimediální zobrazení). Využíváme obrazové databáze (archivy fotografií, reprodukce uměleckých děl, ochranné známky, průmyslové vzory, nabídky realitních kanceláří), GIS - geografické informační systémy polohově vztažené informace (geografické údaje), elektronické mapy (maps.google.com), zvukové systémy a multimediální systémy. zpravodajství (žurnalistické systémy - Česká tisková kancelář BBC Online, CNN) ekonomické a obchodní informace Obchodní rejstřík informace pro fungování státu (pro státní správu a samosprávu - Portál veřejné správy České republiky a) legislativní (právní) a normativní systémy- Sbírka předpisů ČR b) systémy pro vědu, výzkum a vzdělání populárně vědecké, osvětové - LÉKARNA.CZ vědecké, odborné - přírodovědné, lékařské, společenskovědní, technické 4.7 Obsah Zdroje informací můžeme dělit také dle jejich obsahu do následujících kategorií: všeobecné informační systémy, každodenní informace (Seznam dnes: počasí )

30 - 26 -

31 - 27 -