Optimalizace daňové povinnosti na dani z příjmů v komparaci zákonné úpravy 2010/2011

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Optimalizace daňové povinnosti na dani z příjmů v komparaci zákonné úpravy 2010/2011 Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Tomáš Jaroš Eva Konopáčová Brno 2011

2 PODĚKOVÁNÍ: Ráda bych touto cestou poděkovala svému vedoucímu práce Ing. Tomáši Jarošovi, za jeho odborné vedení, cenné rady a ochotný přístup v průběhu zpracování této bakalářské práce.

3 PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Optimalizace daňové povinnosti na dani z příjmů v komparaci zákonné úpravy 2010/2011 vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucího bakalářské práce a za pomoci jen uvedených zdrojů literatury. V Brně dne 16. května 2011

4 Abstract The bachelor work deals with the income taxation of physical persons. The aim of the work is to find some options (recommendations) how to optimise physical persons tax liabilities. The first part focuses on the basic concepts determination. The practical part deals with the particular possibilities of the optimizing. Keywords Law of income tax, physical person income tax, tax liability optimizing. Abstrakt Bakalářská práce se zabývá zdaňování příjmů fyzických osob. Cílem této práce bylo najít východiska (doporučení) pro optimalizaci daňové povinnost u fyzických osob. V první části práce jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů v oblasti daně z příjmů fyzických osob. V praktické části jsem se zabývala konkrétními možnostmi optimalizace. Klíčová slova Zákon o daních z příjmů, daň z příjmů fyzických osob, optimalizace daňové povinnosti.

5 Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce a metodika Cíl práce Metodika Obecné principy Poplatník daně z příjmů fyzických osob Předmět daně z příjmů fyzických osob Příjmy, které nejsou předmětem daně Zdaňovací období Příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob Základ daně Daňová ztráta Struktura základu daně Daňové přiznání a placení daně Povinnost podat daňové přiznání Daňové přiznání Placení daně z příjmů fyzických osob Jednorázový výběr Zálohy na daň Způsob placení daně Zdaňování příjmů fyzických osob Zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Výpočet zálohy na daň u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Pojistné režimy Poplatník podepsal prohlášení k dani Poplatník nepodepsal prohlášení k dani... 30

6 Obsah Zdaňování příjmů fyzických osob z nezávislé činnosti Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Zdaňování příjmu z kapitálového majetku Zdaňování příjmů z pronájmu Zdaňování ostatních příjmů Hlavní změny zákona o daních z příjmů fyzických osob pro rok 2010 a Optimalizace daňové povinnosti Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti Příjmy z pronájmu Ostatní příjmy Případová studie Optimalizace daňové povinnosti u konkrétního poplatníka Výpočet daňové povinnosti Celkové zhodnocení daňové povinnosti Závěr a diskuze 53 8 Literatura 55 A Daňové přiznání pana Petra V. 58

7 Seznam obrázků 7 Seznam obrázků Obr. 1 Obecné schéma zdanění fyzické osoby 23 Obr. 2 Schéma zdanění příjmů ze závislé činnosti 27

8 Seznam tabulek 8 Seznam tabulek Tab. 1 Jednotlivé dílčí základy daně zjistíme takto: 16 Tab. 2 Roční slevy na dani pro rok Tab. 3 Režim zálohy na daň podle PZDP 25 Tab. 4 Schéma výpočtu zálohy 29 Tab. 5 Schéma ročního zúčtování záloh na daň 30 Tab. 6 Roční zúčtování záloh na daň z příjmů u pana Miroslava 38 Tab. 7 Zálohy na daň za červenec 39 Tab. 8 Záloha na daň za srpen 39 Tab. 9 Porovnání výdajů paušálem/skutečné vykazované výdaje 42 Tab. 10 Příjmy za zdaňovací období Tab. 11 Výpočet základu daně 47 Tab. 12 Výpočet základu daně pana Petra 52

9 Úvod a cíl práce 9 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Bakalářská práce se zabývá problematikou zdaňování pouze fyzických osob, neboť se jedná o problematiku obsáhlou a výkladově složitou, o čemž svědčí množství prováděcích předpisů a pokynů k zákonu. Tato problematika se těší u veřejnosti značnému zájmu, neboť poplatník má zájem odvádět do státního rozpočtu co nejnižší daně, naproti tomu stát, který by měl zajišťovat klíčové veřejné sociální služby, chce vybrat daně co nejvyšší. Daně jsou nejen příjmem státního rozpočtu, ale i rozpočtů krajů a obcí. Daně z příjmů patří mezi přímé daně, což znamená, že daňové zatížení nese přímo poplatník. Daně jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). 1.2 Cíl práce a metodika Cíl práce Cíl, který jsem si při vypracování této bakalářské práce určila, je nejen teoreticky zmapovat platnou právní úpravu vzniku a výpočtu daňové povinnosti poplatníků v České republice, ale také na konkrétních příkladech daňových poplatníků a jejich daňových povinností ukázat možnosti daňové optimalizace, uplatnitelné u jednotlivých dani podléhajících příjmů. Mám za to, že se jedná o problematiku zajímavou, přičemž její dobrá znalost je pro mé budoucí uplatnění na trhu práce velice potřebná. Zejména z toho důvodu, že podnikání fyzických osob patří u nás mezi často používané formy podnikání. Většina poplatníků, pokud nemá daňového poradce nebo nemá odborné vzdělání, si často neuvědomuje možnost uplatnit snížení daňové povinnosti vyplívající z výše uvedeného zákona Metodika Teoretická část práce vychází z prostudovaných materiálů, které se zabývají problematikou zdaňování fyzických osob. Především z publikace Daň z příjmů 2010 autorů Brychta a kol., Zdaňování příjmů fyzických osob 2010 autor Vybíhal, Zdanění příjmů v roce 2011 autor Jaroš, a dále z aktuálních daňových zákonů a webových stránek, které se zabývají touto problematikou. Nejdříve jsem si prostudovala platný zákon, poté odbornou literaturu o zdaňování příjmů fyzických osob. Mezi další zdroje informací patřily též internetové stránky. V teoretické části se zabývám vymezením základních pojmy, které souvisí se zdaňování příjmů fyzických osob.

10 Úvod a cíl práce 10 V praktické části je práce zaměřena na možnosti uplatnění snížení daňové povinnosti u fyzických osob, a to porovnáním zdaňovacího období 2010/2011. V závěru práce je sumarizovány získané poznatky z praktické části práce.

11 Obecné principy 11 2 Obecné principy V teoretické části bakalářské práce se zaměřím na obecné principy a základní pojmy, které se týkají daní z příjmů fyzických osob. Především se budu zabývat určením poplatníka, zdaňovacím obdobím, předmětem daně a určením základu daně. 2.1 Poplatník daně z příjmů fyzických osob Dle ustanovení 2 odst. 1 zákona, poplatníky daně z příjmu fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen poplatníci ). Dle odst. 2 téhož ustanovení, poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Dle odst. 3 téhož ustanovení, poplatníci neuvedení v odst. 2 nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky ( 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. Dle odst. 4 téhož ustanovení, poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Z citovaného ustanovení vyplývá, že existují dva typy daňových poplatníků. Teorie rozlišuje dva typy daňových poplatníků. Daňový rezident (tuzemec) je osoba, která má trvalé bydliště na území ČR, nebo se zde obvykle zdržuje alespoň 183 dní v kalendářním roce. Poplatník má neomezenou daňovou povinnost a jeho veškeré příjmy podléhají zdanění, a to ze zdrojů z ČR i ze zahraničí. (Kubátová, 2006) Daňový nerezident (cizinec) je osoba, která na území ČR nemá trvalé bydliště, zdržuje se zde méně něž 183 dní v kalendářním roce a nebo se zde zdržuje pouze z důvodu studia nebo léčení. Také sem patří fyzické osoby, které jsou podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění považovány za daňové cizozemce. Poplatníci mají omezenou daňovou povinnost, jsou zdaňovány pouze příjmy ze zdroje v ČR. (Marková, 2010) 2.2 Předmět daně z příjmů fyzických osob Dle ustanovení 3 odst. 1 ZDP, předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6)

12 Obecné principy 12 b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7) c) příjmy z kapitálového majetku ( 8) d) příjmy z pronájmu ( 9) e) ostatní příjmy( 10) Pro každého poplatníka je velmi důležité správně zařadit každý jednotlivý příjem. Při nesprávném zařazení příjmů může docházet k chybám, které způsobí chybné stanovení základu daně a v návaznosti na to daňové povinnosti poplatníka se sankčními důsledky. Každá z těchto pěti kategorií příjmů je nejprve hodnocena jednotlivě a označuje se jako tzv. dílčí základy daně. (Vybíhal, 2010) Za příjem se považují samozřejmě peněžní příjmy, dále i příjmy nepeněžní a také příjmy dosažené směnou. Nepeněžní příjmy se oceňují podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, pokud zákon o daních z příjmů nestanoví jinak. (Epravo.cz, 2011) Příjmy, které nejsou předmětem daně Mezi příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob můžeme zahrnout: příjmy, které poplatník získal nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona č. 92/1991 Sb, o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů příjmy získané zděděním, vydáním nebo darováním nemovitostí nebo movitých věcí anebo majetkových práv, to však již neplatí, jde-li o příjmy plynoucí z těchto vydaných, zděděných nebo darovaných věcí či majetkových práv, dále dani z příjmů fyzických osob podléhají dary přijaté v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo s podnikáním nebo s jinou samostatnou výdělečnou činností příjmy fyzických osob provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat získané nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností úvěry a půjčky, toto neplatí u příjmů věřitele z vrácené půjčky nebo úvěru, který byl nabyt úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rozdílu mezi hodnotou půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit příjem plynoucí rezidentovi, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo nerezidentovi, který vypomáhá s domácími pracemi v České re-

13 Obecné principy 13 publice, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (Vybíhal, 2010) 2.3 Zdaňovací období U fyzických osob je zdaňovacím obdobím vždy pouze kalendářní rok (narozdíl od právnických osob, u nichž může být zdaňovací období i jiné, například hospodářský rok). (Kubátová, 2006) Fyzická osoba, která podniká, může účtovat v hospodářském roce, ale je povinna vždy podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za kalendářní rok, tj. za období od do (Daně a účetnictví, 2010) 2.4 Příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob Příjmy, které jsou osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, se nezdaňují, přestože jsou předmětem daně. U fyzických osob v 4 ZDP jsou uvedeny všeobecné podmínky pro osvobození od daně z příjmů, v 6 a 10 jsou uvedeny podmínky pro osvobození od daně z příjmů pro vymezený okruh určitých druhů příjmů. (Vybíhal, 2010) Některé příjmy jsou osvobozeny od daně, aniž by byli stanoveny podmínky, mnohé příjmy jsou vázány na splnění podmínek, za kterých je daný příjem osvobozen od daně. (Brychta, 2010) Mezi příjmy osvobozené od daně například patří: příjmy z prodeje nemovitosti Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Pokud v něm prodávající bydlel méně než 2 roky a získané prostředky použil na uspokojení bytové potřeby, je tento příjem také osvobozen. Jestliže na nové bydlení nepoužije celou částku, musí pak nepoužitou částku zdanit ( 10 ostatní příjmy). V případě společného jmění manželů stačí, když tuto podmínku splní alespoň jeden z manželů. Osvobození se však nevztahuje na příjmy z prodeje bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Také nejsou osvobozeny příjmy z budoucího prodeje rodinného domu nebo bytu uskutečněného v době do dvou let od nabytí nebo od jeho vyřazení z obchodního majetku. Příjmy z prodeje jiných nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor jsou osvobozené od daně, jestliže přesáhne doba mezi nabytím a prodejem 5 let. Pokud se jedná o dědictví v řadě přímé nebo nabyté manželkou (manželem), do časového období 5 let se načítá i doba vlastnictví zůstavitele.

14 Obecné principy 14 příjmy z prodeje movitých věcí Příjmy z prodeje motorových vozidel, lodí, letadel jsou osvobozeny, pokud přesáhne doba mezi nabytím a prodejem jeden rok. U movitých věcí, které byly zahrnuty do obchodního majetku, jsou příjmy z jejich prodeje od daně osvobozeny až po 5 letech od jejich vyřazení z obchodního majetku. příjmy sociálního charakteru Mezi příjmy, které jsou osvobozeny patří příjmy získané ve formě dávek a služeb nemocenského pojištění, důchodového pojištění, dávky státní sociální podpory, přijaté výživné, dávky sociální péče, sociální služby, dávky pomoci v hmotné nouzi. příjmy z prodeje cenných papírů Pokud doba mezi nabytím a převodem cenných papírů přesáhne dobu 6 měsíců je jejich příjem z prodeje osvobozen. Příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, jestliže doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu přesáhne 6 měsíců, jsou osvobozené. Avšak osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů a na příjmy z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské činnosti, a také se to nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku, opět do 6 měsíců od ukončení podnikatelské činnosti, a to i v případě budoucího prodeje cenných papírů. odměny vyplacené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze statní podpory příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona dotace, granty a příspěvky z EU příjem ve formě daňového bonusu a další (Marková, 2010) 2.5 Základ daně Dle ustanovení 5 odst. 1 ZDP, základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle 6 až 10 není stanoveno jinak. Cílem spravedlivého zdanění je, aby jedinci, kteří dosahují příjmy z různých zdrojů, byli zdaněni stejně. (Kubátová, 2006) Při tvorbě a úpravě základu daně u fyzických osob se nejdříve zjistí dílčí základy daně podle jednotlivých druhů příjmů a od součtu dílčích základů daně

15 Obecné principy 15 se odečítají nárokové nezdanitelné části a odčitatelné položky. Problematika základu daně bude rozebrána v podkapitole nazvané Struktura základu daně. (Vybíhal, 2010) Při stanovení dílčího základu daně musíme vycházet z různých specifikacích, které mají jednotlivé dílčí základy daně, kdy například dílčí základ daně podle 6, 8 a 10 nemůže nabývat záporných hodnot. (Jaroš, 2011) Daňová ztráta Dle ustanovení 5 odst. 3 věta první až třetí ZDP, pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamu o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle 23 (dále jen daňová ztráta ) se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v 7 až 10 s použitím ustanovení odst. 1. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v 7 až 10 v následujících zdaňovacích období podle 34. Daňovou ztrátu je možné si odečíst od základu daně nejdéle v průběhu 5 zdaňovacích období následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje. (Marková, 2010) Struktura základu daně Základ daně je tvořen úhrnem dílčích základů daně podle 6 až 10 ZDP. Pokud vycházíme z jednotlivých druhů příjmů, pak stanovíme dílčí základy daně podle tabulky č. 1. (Vybíhal, 2010) Jednotlivé dílčí základy daně viz tabulka č. 1.

16 Obecné principy 16 Tab. 1 Jednotlivé dílčí základy daně zjistíme takto: příjmy dle 6 příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky x 1,34 dílčí základ daně 6 příjmy dle 7 příjmy z podnikaní a jiné samostatné výdělečné činnosti - výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů dílčí základ daně 7 příjmy dle 8 příjmy z kapitálového majetku dílčí základ daně 8 příjmy dle 9 příjmy z pronájmu - výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů dílčí základ daně 9 příjmy dle 10 ostatní příjmy - výdaje na dosažení příjmů dílčí základ daně 10 Zdroj: Vlastní práce Základ daně u fyzických osob určíme tak, že sečteme jednotlivé dílčí základy daně. (Jaroš, 2011) Základ daně = DZP 6 + DZP 7 + DZP 8 + DZP 9 + DZP 10 - NČ PO DZP 6 - dílčí základ daně ze závislé činnosti a z funkčních požitků, DZP 7 - dílčí základ daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, DZP 8 - dílčí základ daně z kapitálového, DZP 9 - dílčí základ daně z pronájmu, DZP 10 - dílčí základ daně z ostatních příjmů, NČ nezdanitelná část základu daně dle 15, PO - odčitatelné položky podle 34 ZDP (Vybíhal, 2010)

17 Obecné principy 17 Při výpočtu základu daně můžeme získat částku větší než nula nebo rovnu nule. Základ daně v daňovém přiznání u fyzických osob zaokrouhlujeme na celé stokoruny dolů. (Marková, 2010) Pouze u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a příjmů z pronájmu může vzniknout daňová ztráta, kterou lze vzájemně zkompenzovat nebo uplatnit v následujících 5 letech formou snížení základu daně fyzické osoby. (Vybíhal, 2010) Nezdanitelná část základu daně zahrnuje položky, které snižují základ daně fyzických osob za splnění zákonem daných podmínek. Mezi nezdanitelné části základu daně můžeme zahrnout dle 15: dary poskytnuté obcím, krajům, právnickým osobám na financování vědy, vzdělání, kultury, školství, ochranu mládeže, ochranu zvířat, nejméně 2% ze základu daně anebo aspoň 1 000,- Kč, maximálně 10% ze základu daně, úroky zaplacených úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru, které poplatník použije na financování bytových potřeb, příspěvky zaplacené poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem, zaplacená částka snížena o 6 000,- Kč, maximálně lze odečíst ,- Kč, poplatníkem zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, max ,-Kč, zaplacené členské příspěvky odborové organizaci od člena, do výše 1,5%, zdanitelných příjmů, max Kč, úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání, nejvýše ,-Kč, u poplatníka ZTP ,-Kč, a poplatník ZTP/P až ,-Kč. (Vybíhal, 2010) Položky odčitatelné od základu daně mohou být uplatňovány pouze u fyzických osob s příjmy z nezávislých činností 1. Tyto položky snižují základ daně fyzických osob. Řídí se ustanovením 34 ZDP. Od základu daně můžeme odečíst: daňovou ztrátu výdaje na výzkum a vývoj (Jaroš, 2011) 1 Rozdílem mezi nezávislou činností a závislou činností je v tom, že podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí (plátce). (Business.center.cz, 2011)

18 Obecné principy 18 Takto upravený základ daně zaokrouhlíme na stokoruny dolů. Tento základ daně vynásobíme sazbou daně ve výši 15%. Výslednou daň zaokrouhlíme na celé koruny nahoru. (Brychta, 2010) Výslednou daň lze dále snížit o slevy na dani, které se dělí na: klasické slevy na dani dle 35 ZDP Tyto slevy se týkají poplatníků, kteří zaměstnávají zaměstnance se změněnou pracovní schopností. Může se jednat o částku ,- Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností; u této slevy je důležitý průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením ( 35 odst. 2 ZDP). Dále se může jednat o částku ,- Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, přičemž i u této slevy je důležitý průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců s těžším zdravotním postižením. slevy na dani pomocí poskytování příslibu investiční pobídky Jedná se o slevu, kterou mohou využít poplatníci, kteří mají příslib investiční pobídky podle zákona 35a a 35b ZDP. slevy na dani, které nahrazují nezdanitelné části základu daně (Vybíhal, 2010) Tab. 2 Roční slevy na dani pro rok 2010 Slevy na dani Na poplatníka Na poplatníka - starobního důchodce Na dítě Na dítě - držitele průkazu ZTP Na vyživovanou manželku/manžela Na vyživovanou manželku/manžela - držitele průkazu ZTP Invalidita I. a II. stupně Invalidita III. stupně Držitel průkazu ZTP/P (i bez důchodu) Student Výše slevy Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Zdroj: Mesec.cz, 2010 Základní slevu na poplatníka může uplatnit i pracující starobní důchodce. Na tuto slevu mají nárok všichni poplatníci, kteří mají trvalé bydliště na území ČR (daňoví rezidenti). Slevu lze uplatnit v celé výši, i když poplatník dosahuje příjmů jen za část období. Oproti zdaňovacímu období 2010 ve zdaňovacím období 2011 bude sleva na poplatníka ve výši Kč. Z toho vyplývá, že se zvýší daňové zatížení oproti zdaňovacímu období 2010 o celých Kč, tedy sleva na dani bude

19 Obecné principy Kč za měsíc. Toto opatření by mělo platit pouze pro rok 2011, jedná se o opatření na pokrytí následků povodní. V následujícím roce 2012 by měla být sleva opět na úrovní z roku 2010, kdy sleva na poplatníka by měla činit Kč. (Mesec. cz, 2010) Slevu na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti si může poplatník uplatnit, pokud manželka (manžel) nemá vlastní příjem přesahující částku Kč za zdaňovací období. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. Pokud manželé mají majetek, který je ve společném jmění manželů, tak se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. Do příjmů za zdaňovací období se započítávají např. dávky nemocenského pojištění, dividendy, podíly na zisku, úroky z vkladů na běžném účtu, příjmy ze závislé činnosti včetně příjmů z dohod o provedení práce a z dohod o pracovní činnosti aj. Tuto slevu lze uplatnit ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, kdy jsou podmínky splněny. (Vybíhal, 2010) Uplatnění slevy na invalidní důchod I. až III. stupně je nárok na výplatu vlastního invalidního důchodu I. až III. stupně. Tento důchod musí být vyplácen a nesmí být jeho vyplácení pozastaveno. (Marková, 2010) Slevu na studenta mohou uplatnit osoby, které studují denní formu studia a nedosáhli věku 26 let. Dále tuto slevu mohou uplatňovat osoby do věku 28 let, jestliže studují v denním doktorandském studiu. V případě, že jde jen o část roku, může si student uplatnit slevu ve výši 1/12 za každý měsíc, ve kterém jsou podmínky splněny. Slevu nelze uplatnit u studentů, kteří studují dálkovou, distanční, kombinovanou nebo večerní formou studia. (Marková, 2010) Daňové zvýhodnění na dítě lze uplatnit na vyživované dítě, které žije s poplatníkem ve společné domácnosti, pokud neuplatňuje slevu na dani z titulu poskytnutí příslibu investiční pobídky. Daňové zvýhodnění lze uplatnit formou: slevy na dani daňového bonusu slevy na dani a daňového bonusu Daňový bonus vznikne v případě, kdy daňové zvýhodnění je vyšší než daňová povinnost, která je vypočtena podle ZDP za příslušné zdaňovací období. Uplatnění daňového bonusu lze od částky 100 Kč, maximálně však do výš Kč ročně. Příjem poplatníka však musí být podle 6, 7, 8 nebo 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy nejméně ve výši Kč. Za vyživované dítě v domácnosti se považuje dle 35c odst. 6 ZDP: vlastní dítě poplatníka dítě převzaté do péče rodičů (osvojené)

20 Obecné principy 20 dítě převzaté do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu dítě nezletilé (zletilosti se nabývá dovršením věku 18 let nebo svatbou) vnuk nebo vnučka (pokud rodiče nemají příjmy) dítě zletilé do dovršení věku 26 let (soustavné připravování na budoucí povolání studiem aj. (Vybíhal, 2010) Daňové zvýhodnění na dítě může uplatnit pouze jeden z poplatníků, se kterými dítě žije ve společné domácnosti. Daňové zvýhodnění můžeme uplatnit již v měsíci narození dítěte nebo v měsíci převzetí do péče, a to ve výši 967,- Kč, nebo ve výši 1 934,- Kč, pokud jde o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, a to za každý měsíc, od kterého došlo ke vzniku uvedené skutečnosti a byly přitom splněny podmínky již od počátku měsíce. V případě, že vyživované zletilé dítě uzavře manželství a žije v domácnosti s manželem (manželkou), může manžel (manželka) uplatnit slevu, při splnění podmínek dle 35 ba ZDP (až do dovršení věku 26 let). (Vybíhal, 2010)

21 Obecné principy 21 PŘÍJMY příjmy, které nejsou předmětem daně; jsou uvedeny v 3 odst. 4 ZDP a dále u jednotlivých dílčích základů ( 6 odst. 7 ZDP) příjmy, které jsou od daně osvobozené; jsou uvedeny v 4 ZDP a dále u jednotlivých dílčích základů ( 6 odst. 9 ZDP, 10odst. 3 ZDP) příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou osvobozené příjmy, které jsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle 36 ZDP; jsou uvedeny u jednotlivých dílčích základů ( 6 odst. 4 ZDP, 7 odst. 8 ZDP, 8 ZDP, 10 odst. 8 ZDP) příjmy zdaňované podle jednotlivých dílčích základů daně ZVLÁŠTNÍ SAZBA DANĚ X1 X2 X3 X4 X5 dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků ( 6 ZDP) dílčí základ daně nebo ztráta z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7 ZDP) dílčí základ daně z kapitálového majetku ( 8 ZDP) dílčí základ daně nebo ztráta z pronájmu ( 9 ZDP) dílčí základ daně z ostatních příjmů ( 10 ZDP, který je tvořen dílčími základy daně podle 10 odst. 1 písm. a) až j) ZDP součet X2 + X3 + X4 + X5 je záporný součet X2 + X3 + X4 + X5 je kladný

22 Obecné principy 22 je-li součet dílčích základů daně dle 7-10 ZDP (daňových ztrát) záporný, jde o ztrátu, kterou si poplatník může uplatnit ( 34 odst. 1 ZDP nejdéle v pěti následujících zdaňovacích obdobích proti případnému kladnému součtu těchto dílčích základů ZÁKLADEM DANĚ JE POUZE PŘÍPADNÝ ZÁKLAD DANĚ X1 ZÁKLADEM DANĚ JE SOUČET VŠECH DÍLČÍCH ZÁKLADŮ X1 + X2 + X3 + X4 + X5 ZÁKLAD DANĚ snížení základu daně základ daně lze snížit pouze do nuly. o nezdanitelné částky uvedené v 15 ZDP mimo darů o dary za podmínek a do výše určené v ZDP ( 15 odst. 1 ZDP pokud je základ daně v daném období tvořen také kladným součtem dílčích základů daně (daňových ztrát) X2 + X3 + X4 + X5, lze až do výše tohoto kladného součtu uplatnit: Z1 Z2 daňovou ztrátu z předchozích let ( 34 odst. 1 ZDP), odčitatelné položky ( 34 odst. 3 až 8 a 10 ZDP), a to tak, že bude platit X2 + X3 + X4 + X5 Z1 + Z2 základ daně je větší než nula základ daně je roven nule

23 Obecné principy 23 daň se určí podle pravidel a z tabulky uveden v 16 ZDP DAŇ JE ROVNA NULE daň, kterou lze v určitých případech snížit vyplacení daňového bonusu na vyživované děti v určitých případech ( 35c a 35d ZDP) pomocí slevy na dani z důvodu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ( 35 ZDP), a slevy za registrační pokladny pomocí nástrojů investičních pobídek ( 35a a 35b ZDP) o slevy na dani na poplatníka, jeho invaliditu nebo studium anebo na manželku ( 35ba ZDP) o daňové zvýhodnění formou slevy na dani na vyživované děti ( 35c a 35b ZDP) o daň zaplacenou v zahraničí o daň (zálohy na daň) zaplacenou v tuzemsku; pokud byly zálohy vyšší, jsou vratitelným přeplatkem DAŇ 0 Obr. 1 Obecné schéma zdanění fyzické osoby Zdroj: Brychta, 2010, str Daňové přiznání a placení daně Povinnost podat daňové přiznání Všechny fyzické osoby, uvedené v 2 ZDP, jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob, avšak ne všechny fyzické osoby mají povinnost podat daňové přiznání. (Jaroš, 2011)

24 Obecné principy 24 Daňové přiznání nemusí podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků dle 6 ZDP, jestliže jsou pouze od jednoho anebo postupně od více plátců, včetně doplatků mezd od těchto plátců dle 38ch odst. 4, pokud poplatník splnil podmínku, že podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle 38k odst. 4 ZDP. Také nesmí mít příjmy podle 7 až 10 vyšší než Kč. (Brychta, 2010) Poplatník, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, a nepřevyšují Kč, a nevykázal daňovou ztrátu a nejedná se o příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků dle 6 ZDP, není povinen podávat daňové přiznání. Do tohoto limitu se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (Marková, 2010) Také v případě příjmů plynoucích pouze ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle 38f ZDP vyjmuty ze zdanění, poplatník není povinen podat daňové přiznání. (Brychta, 2010) Povinnost podat daňové přiznání má návaznost na vybírání daně z příjmů a na povinnost platit daň. Jak již bylo výše uvedeno, může nastat i případ, že poplatník má zdanitelné příjmy a přitom nemá povinnost podat daňové přiznání. V tabulce č. 3 jsou uvedeny jednotlivé případy, kdy je fyzická osoba povinna podat daňové přiznání. (Vybíhal, 2010) Daňové přiznání Existují dvě možnosti podání přiznání k dani z příjmů, a to buď v listinné nebo v elektronické podobě. V elektronické podobě nalezneme příslušný tiskopis na webových stránkách (Jaroš, 2011) Základní lhůtou pro podání přiznání k dani z příjmů je lhůta nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (za kalendářní rok 2010 do ). V případě, že poplatníkovi zpracovává daňové přiznání daňový poradce, prodlužuje se lhůta o další 3 měsíce (za kalendářní rok 2010 do ). Jak již bylo uvedeno výše, pro fyzické osoby se pro účely daně z příjmů za zdaňovací období považuje vždy kalendářní rok. (Vybíhal, 2010) 2.7 Placení daně z příjmů fyzických osob Při výběru daní u daně z příjmů se lze setkat buď s jednorázovou nebo zálohovou daní. U mnohých poplatníků by jednorázový výběr daně byl nevýhodný, neboť by poplatník musel předvídat své příjmy za celé zdaňovací období a určit, jakou částku je potřeba odvést správci daně. Zálohové vybírání daní je výhodné pro stát, protože nemusí čekat na příjmy do konce zdaňovacího období. (Brychta, 2010) Jednorázový výběr Mezi případy, kdy se použije jen jednorázový výběr daně, se řadí: výběr srážkou podle zvláštní sazby daně

25 Obecné principy 25 výběr u fyzických osob podávající daňové přiznání jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla částku Kč, dále výběr daně u obcí a krajů (Vybíhal, 2010) Zálohy na daň V ostatních případech se platí daň zálohově. Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohy vychází z poslední známé daňové povinnosti. Existují tři typy záloh na daň z příjmů: záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků ( poplatník podepsal prohlášení k dani) záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkční požitků (poplatník nepodepsal prohlášení k dani) záloha na daň z příjmů podle poslední známé daňové povinnosti (Brychta, 2010) Tab. 3 Režim zálohy na daň podle PZDP 2 PZDP (Kč) Periodicita Termíny splatnosti záloh záloh PZDP Kč neplatí se Kč < PZDP šestiměsíční 15. den 6. měsíce ZdO Kč ve výší 40% PZDP 15. den 12. měsíce ZdO 15. den 3. měsíce ZdO PZDP > Kč tříměsíční 15. den 6. měsíce ZdO ve výši 25% PZDP 15. den 9. měsíce ZdO 15. den 12. měsíce ZdO Zdroj: Křemen, Způsob placení daně Místně příslušnému správci daně se zaplatí daň v české měně. U daně musí být uvedeno, na kterou daň je platba určena. Daň můžeme platit: na příslušný účet správce daně vedený u poskytovatele platební služeb Dnem platby je den, kdy dojde k připsání úhrady na účet správce daně. v hotovosti Den platby je den, kdy hotovost přijal správce daně. přeplatkem na jiné dani (Křemen, 2010) 2 PZDP poslední známá daňová povinnost 3 ZdO zdaňovací období

26 Zdaňování příjmů fyzických osob 26 3 Zdaňování příjmů fyzických osob V této části se zaměřím na zdaňování jednotlivých skupin příjmů fyzických osob. 3.1 Zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Příjmy ze závislé činnosti představují příjmy, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci. Zaměstnavatel je plátcem daně a odvádí zálohy na daň nebo přímo daň za svého zaměstnance správci daně. (Vybíhal, 2010) Příjmy ze závislé činnosti přestavují : příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovně právního poměru, služebního, členského, obdobného poměru a není rozhodující, zda se jedná o příjmy pravidelné nebo jednorázové příjmy z odměn členů družstev, společníků a jednatelů spol. s r. o., komanditistů komanditní společnosti, likvidátorů odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob příjem poplatníka plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to zda plynou od plátce, u něhož poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává (Jaroš, 2011) Do funkčních požitků patří funkční platy členů vlády, poslanců, senátorů a dalších.

27 Zdaňování příjmů fyzických osob Výpočet zálohy na daň u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Poplatník podepsal prohlášení k dani podle 38k ZDK nepodepsal prohlášení k dani Výpočet zálohy na daň ve výši 15% dle 38h odst. 2 ZDP. Uplatňuje slevy na dani podle 35ba. Uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě. ZD se zaokrouhluje na 100 koruny nahoru. Poplatník neuplatňuje slevy a daňové zvýhodnění. Příjem Kč Příjem > Kč Příjmy dle 6 odst. 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10. Srážková daň 15 %. Základ daně a daň se zaokrouhluje na koruny dolů. Záloha na daň ve výši 15 %. Základ daně se zaokrouhluje na stokoruny nahoru Obr. 2 Schéma zdanění příjmů ze závislé činnosti Zdroj: Rylová, 2011 V obrázku číslo 2 vidíme různé postupy při zdaňování příjmů ze závislé činnosti Pojistné režimy Mezi příjmy z kterých se sráží pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění můžeme zařadit například: mzda na základě pracovní smlouvy

28 Zdaňování příjmů fyzických osob 28 mzda u starobního důchodce v pracovním poměru naturální mzda náhrada mzdy za dovolenou příjem na základě dohody o pracovní činnosti trvající nad 7 dnů po sobě jdoucích a příjem činí alespoň 400 Kč v kalendářním měsíci náhrady cestovních výdajů nad limit stanovených zákonem o cestovních náhradách odměna společníka a jednatele společnosti s ručením omezeným za práci pro společnost nepeněžní příjem ve výši 1% vstupní ceny motorového vozidla poskytnutého zaměstnanci bezúplatně k používání i pro soukromé účely částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší, než je jejich obvyklá cena Příjmy z kterých se sráží pouze pojistné na zdravotní pojištění můžeme zařadit například: příjem člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnických osob příjmy likvidátorů Do příjmů u kterých se nesráží pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění můžeme například zahrnou: příjem na základě dohody o provedení práce příjem na základě dohody o pracovní činnosti do 7 dnů po sobě jdoucích nebo příjem je méně než 400 Kč za kalendářní měsíc příjmy funkcionářů v občanských a zájmových sdružení a v profesních komorách (Brychta, 2010) Poplatník podepsal prohlášení k dani Nyní se budu zabývat poplatníkem, který podepsal prohlášení k dani podle 38k ZDP. U tohoto poplatníka se ze zdanitelné mzdy odvádí každý měsíc zálohy na daň. Dle 38ch ZDP se pak provádí roční zúčtování zálohy na daň z příjmů. V následující tabulce můžete vidět schéma při výpočtu záloh ze závislé činnosti.

29 Zdaňování příjmů fyzických osob 29 Tab. 4 Schéma výpočtu zálohy MĚSÍČNÍ PŘÍJEM + pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 9 % + pojistné na sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 25 % = ZÁKLAD DANĚ PRO VÝPOČET ZÁLOHY NA DAŇ V KČ = ZÁKLAD DANĚ ZAOKROUHLENÝ NA STOKORUNY NAHORU = ZÁLOHA NA DAŇ 15 % ZE ZÁKLADU DANĚ - měsíční slevy na dani podle 35ba na poplatníka Kč na invalidní důchod pro invaliditu 1. a 2. stupně Kč na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně Kč na držitele průkazu ZTP/P Kč na studenta = ZÁLOHA NA DAŇ SNÍŽENÁ O SLEVY NA DANI - měsíční daňové zvýhodnění na vyživované dítě = SKUTEČNÁ SRAŽENÁ ZÁLOHA NA DAŇ NEBO DAŇOVÝ BONUS Zdroj: Vlastní práce Jestliže poplatník ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho plátce daně nebo od více plátců daně postupně a podepsal prohlášení k dani, nemá povinnost podat daňové přiznání. Může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u posledního uvedeného plátce daně, avšak nejpozději do po uplynutí zdaňovacího období. (Brychta, 2010) V ostatních případech je povinen poplatník daně podat daňové přiznání. Jako příklad lze uvést situaci, kdy má příjmy ještě z pronájmu nebo jiné. Zálohy na daň se odvádí prostřednictvím zaměstnavatele, ale nelze provést roční zúčtování od zaměstnavatele. Roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňové zvýhodnění se provádí podle postupu výpočtu, který je zobrazen v následující tabulce. (Vybíhal, 2010) 4 částka Kč na poplatníka platí pro ZdO 2010, ve ZdO 2011 je částka Kč

30 Zdaňování příjmů fyzických osob 30 Tab. 5 Schéma ročního zúčtování záloh na daň ROČNÍ ÚHRN PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI A FUNKČNÍCH POŽITKŮ úhrn sraženého zdravotního a sociálního pojistného hrazeného + zaměstnavatelem (9% + 25%) = dílčí základ daně podle 6 - odpočet nezdanitelných částek dle 15 = základ daně v Kč = ZÁKLAD DANĚ ZAOKROUHLENÝ NA CELÉ STOKORUNY DOLŮ = DAŇ 15% ZE ZÁKLADU DANĚ - roční slevy na dani dle 35ba = DAŇ PO SLEVĚ - roční zvýhodnění na vyživované dítě podle 35c formou slevy na dani formou daňového bonusu ( zúčtování měsíčních daňových bonusů) = DAŇ PO SLEVĚ NA VYŽIVOVANÉ DĚTI - úhrn sražených záloh na daň = PŘEPLATEK NA DANI (+/- rozdíl na daňovém bonusu) = PŘEPLATEK NA DANI CELKEM Zdroj: Vlastní práce Poplatník nepodepsal prohlášení k dani V případě, že poplatník nepodepsal prohlášení k dani a jeho příjem nepřesahuje částku Kč v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele, uplatňuje se zdanění zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně (srážka u zdroje). Tento příjem se už do daňového přiznání nezahrnuje. Takto odvedenou daň už nikdy nedostane poplatník zpátky. (Daně a účetnictví, 2010) Srážku daně provádí plátce daně, a to ve výši 15% ze základu daně. Při výpočtu je samostatný základ daně zvýšen o pojistné, které hradí zaměstnavatel. Základ daně i daň se zaokrouhlují na celé koruny dolů. Výjimku tvoří příjem plynoucí z dohody o provedení práce, kde se nezvyšuje částka o pojistné hrazené

31 Zdaňování příjmů fyzických osob 31 zaměstnavatelem. Nelze zde uplatnit žádné slevy ani daňové zvýhodnění. (Vybíhal, 2010) V případě, že poplatník nepodepsal prohlášení k dani a jeho příjem je vyšší než Kč, může plátce daně odečíst slevy na poplatníka. Výpočet je poté stejný jako v případě, že poplatník podepsal prohlášení k dani. (Kohoutová, 2011) 3.2 Zdaňování příjmů fyzických osob z nezávislé činnosti Nejen příjmy, které plynou poplatníkovi ze závislé činnosti a z funkčních požitků, ale také příjmy, které mají svůj původ v nezávislé výdělečné činnosti, se zdaňují. (Vybíhal, 2010) Do této skupiny patří: příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti dle 7 příjmy z kapitálového majetku dle 8 příjmy z pronájmu dle 9 ostatní příjmy dle 10 (Rylová, 2011) Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou uvedeny v 7 ZDP. Příjmy dle 7 zdaňují osoby, které uskutečňují samostatnou výdělečnou činnost (OSVČ). (Brychta, 2010) Příjmy z podnikání zahrnují: příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství příjmy ze živnosti příjmy z jiného podnikání dle zvláštních předpisů podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku (Rylová, 2011) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti zahrnují: příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv (včetně práv příbuzných právu autorskému), a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů nebo kolektivních a hromadných smluv, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů

32 Zdaňování příjmů fyzických osob 32 příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu (Jaroš, 2011) Příjmy z pronájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka se také považují za příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. (Mesec.cz, 2011) Při uplatňování výdajů u příjmů dle 7, může poplatník uplatnit: výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle 24 a 25 ZDP Poplatník daně z příjmů fyzických osob má možnost buď vést účetnictví nebo daňovou evidenci dle 7b ZDP. výdaje procentem z příjmů dle jednotlivých druhu příjmů (paušální výdaje) Poplatník, který si zvolí, že bude uplatňovat výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, je povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek, vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností. (Vybíhal, 2010) Při změně uplatňování výdajů, kdy poplatník přechází z daňové evidence na uplatňování výdajů procentem z příjmů, musí poplatník podle 23 odst.8 zvýšit základ daně o výši pohledávek, cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv a dále musí snížit základ daně o hodnotu závazků. Jestliže naopak přechází poplatník z výdajů uplatňovaných procentem na výdaje skutečné podle daňové evidence, pak musí poplatník podle 23 odst. 8 zvýšit základ daně o výši pohledávek a cenu nespotřebovaných zásob a dále snížit základ daně o hodnotu zaplacených záloh. (Daně a účetnictví, 2010) Paušální výdaje uplatňuje poplatník, který neprokazuje skutečné výdaje a to podle 7: 80 % z příjmů ze zemědělské činnosti (dle odstavce 1 písm. a) 80 % z příjmů ze živností řemeslných 60 % z příjmů z ostatních živností (dle odstavce 1 písm. b) s výjimkou příjmů ze živností řemeslných) 40 % z ostatních příjmů (dle odstavce 1 písm. c) nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. a) s výjimkou příjmů dle odstavce 6, a nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. b) až d); sem spadají například příjmy z autorských práv)

33 Zdaňování příjmů fyzických osob % z příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku 5 (Mesec.cz, 2011) Rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby podle 13: poplatník může rozdělit příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti za spolupráce druhého z manželů a dalších osob žijících s poplatníkem v domácnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, zde poplatník může rozdělit příjmy a výdaje na spolupracující manželku (manžela), ale pouze do výše maximálně 50% příjmů a výdajů, přičemž částka nesmí překročit částku Kč při spolupráci za celé zdaňovací období nebo Kč za každý i započatý měsíc spolupráce v jiných případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem lze převést maximálně 30% příjmů a výdajů, kdy maximální rozdíl příjmů a výdajů převedený na ostatní spolupracující osoby je Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo za každý i započatý měsíc spolupráce příjmy a výdaje nelze rozdělit na děti, které nemají ukončenou povinnou školní docházku příjmy a výdaje nelze rozdělovat, jestliže stanovujeme daň paušální částkou podle 7a podnikatel i spolupracující osoba musí podat přehled zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení a zaplatit zdravotní a sociální pojištění (Vybíhal, 2010) Zdaňování příjmu z kapitálového majetku Příjmy z kapitálového majetku jsou vymezeny v 8 ZDP. Uplatňují se dva daňové režimy: příjmy, které vstupují do dílčího základu daně zdaňovaného v přiznání k dani z příjmů fyzických osob, jednotnou sazbou daně 15% Do tohoto režimu lze zařadit například úroky z vkladů na běžných účtech (určeny k podnikáni), úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, příjmy z předkupního práva na cenné papíry, které se snižují o cenu předkupního práva a další. (Křemen, 2010) příjmy, které plynou ze zdrojů na území ČR a jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně dle 36 ZDP. Sem lze zařadit například podíly na zisku z majetkového podílu na akciové společnosti, úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů a další. (Brychta, 2010) 5 paušální výše v 30% platí od roku 2011

34 Zdaňování příjmů fyzických osob Zdaňování příjmů z pronájmu Řídí se ustanovením 9 ZDP. Mezi příjmy z pronájmu se zařazují příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů, dále příjmy z pronájmů movitých věcí, kromě příležitostného pronájmů dle 10 odst. 1 písmeno a) ZDP. (Vybíhal, 2010) Při uplatňování výdajů lze vycházet: ze skutečně vynaložených výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů z výdajů ve výši 30% z příjmů (paušální výdaje) Příjmy z pronájmu se zdaňují sazbou 15% (Křemen, 2010) Zdaňování ostatních příjmů Mezi ostatní příjmy zahrnujeme ty, u kterých dochází ke zvýšení majetku a nejde o příjmy podle 6 až 9 ZDP. Do této skupiny můžeme zahrnou příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmů, příjmy z převodu vlastní nemovitosti, příjmy z převodu účasti na společnostech, výhry v loteriích, přijaté výživné a další. Jsou to příjmy, které mají většinou jednorázový charakter. (Vybíhal, 2010)

35 Hlavní změny zákona o daních z příjmů fyzických osob pro rok 2010 a Hlavní změny zákona o daních z příjmů fyzických osob pro rok 2010 a 2011 Jakékoli změny v ZDP znamenají pro každého poplatníka i plátce daně zpravidla v prvním roce jejich účinnosti svým způsobem neznámý a tím i komplikující prvek. V této části práce se budu zabývat nejdůležitějšími změnami roku 2010 a následně i pro rok Pro zdaňovací období 2010 došlo ke dvěma základním změnám ZDP pro fyzické osoby, které jsou významné pro daňovou optimalizaci. zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability Od roku 2010 se zvyšuje daňové zvýhodnění na dítě z Kč na Kč (tj. o 924 Kč ročně a 77 Kč měsíčně). zákon č. 362/2009 Sb., Tímto zákonem se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu ČR na rok S účinností od roku 2010 se zase zavádí výdajové paušály, které podle 7 odst. 1 písm. c) a odst. 2 se vrací zpět ze 60% na současných 40%. V roce 2010 s účinností od byly v průběhu legislativního procesu také schváleny dvě významné změny ZDP. zákon č. 348/ 2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/ 1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/ 1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Tímto zákonem se ruší s účinností od roku 2011 osvobození úroků z vkladů ze stavebního spoření. Je kapitálovým příjmem a podléhá srážkovou daní ve výši 50%. Odstraňuje daňovou výhodu ve srovnání s obdobnými příjmy. zákon č. 346/ 2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/ 1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Tento zákon ruší dosavadní osvobození příjmů z provozování zařízení na ekologickou výrobu elektrické energie nebo tepla, jak to bylo stanoveno v 4 odst. 1 písm. e) zákona. Dále zpřesňuje uplatňování paušálních výdajů na dopravu např., že nelze uplatni u každého spoluvlastníka vozidla (nebo ve společném jmění manželů) plnou výši paušálních výdajů, ale pouze poměrnou část. Nelze u jednoho vozidla v průběhu zdaňovacího období měnit paušální výdaje

36 Hlavní změny zákona o daních z příjmů fyzických osob pro rok 2010 a na výdaje skutečné. Tady se dala obcházet daňová povinnost tak, že v měsíci, kdy skutečné výdaje podnikatele na dopravu budou nepatrné a uplatní si tak vyšší paušální výdaje na dopravu a další. O proti roku 2010 se snižuje sleva na dani na poplatníka o 100 Kč měsíčně (o Kč ročně). Tato změna bude platit jen pro rok Ruší se některá daňová zvýhodnění příslušníků ozbrojených sil. V rámci sjednocení výše paušálních výdajů u příjmu z pronájmů zavádí novela i u pronájmů obchodního majetku paušální výdaje ve výši 30%. Tato výše paušálu je stejná jako u pronájmu majetku nezahrnutého do obchodního majetku. Řeší se tím i nejasnost jakou paušální výši mohl podnikatel u majetku zahrnutého do obchodního majetku použít. Další změny dochází například v řešení současných podmínek uznání bytových potřeb uvedených v 15 odst. 3 písm. b), které jsou v praxi obtížně kontrolovatelné. Dále omezuje nežádoucí praktiky týkající se daňových úlev souvisejících se soukromým životním pojištěním. (U některých produktů soukromého životního pojištění zaměstnavatelé zaměstnancům přispívají na soukromé životní pojištění. A právě u některých produktů je možné po dobu trvání pojistné smlouvy vybírat ze soukromého životního pojištění finanční částky. Základem daně pro zdanění zvláštní sazbou je v těchto případech příjem snížený o zaplacené pojistné. Výběrem těchto částek zaměstnanec dosáhne výhody v podobě nezdaněného příjmů.) V této části práce jsem chtěla upozornit jen na nejdůležitější změny, které mohou mít dopad na fyzické osoby.

37 Optimalizace daňové povinnosti 37 5 Optimalizace daňové povinnosti Optimalizaci daňové povinnosti se chápe snaha minimalizovat daňovou povinnost. Daňová optimalizace by však neměla být daňovým únikem a měla by zůstat v mezích zákona. Při použití nelegálních postupů již nehovoříme o optimalizaci daňové povinnosti, ale o tzv. daňovém úniku. O optimalizaci daňové povinnosti se daňový subjekt snaží již v průběhu zdaňovacího období. (Kubátová, 2006) V této části své bakalářské práce se budu snažit analyzovat jednotlivé způsoby optimalizace daňové povinnosti u daně z příjmů fyzických osob a její praktické využití. V podkapitolách se zaměřím na jednotlivé kategorie předmětu daně z příjmů. Závěrem této kapitoly se budu zabývat souhrnnými modelovými případy, kdy fyzická osoba dosahuje příjmy z různých kategorií předmětu daně jak je rozeznává zákon o dani z příjmu. 5.1 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky K možnostem optimalizace daňové povinnosti u příjmů ze závislé činnosti lze zařadit odpočet nezdanitelných částek podle 15 ZDP, jak je uvedeno v podkapitole Struktura základu daně další možností snížení daňové povinnosti je využití postupu dle 35ba a 35c ZDP. V následujících případech se zaměřím na možnosti snížení daňové povinnosti. Příklad číslo 1: Pan Miroslav měl za rok 2010 úhrn příjmů ze závislé činnosti Kč (měsíčně pobíral poplatník hrubou mzdu ve výši Kč. Na zdravotním pojištěním mu bylo sraženo celkem Kč, na důchodovém pojištění Kč. Úhrn sražených záloh Kč. Pan Miroslav podepsal prohlášení k dani podle 38k odst. 4. Manželka žijící s poplatníkem v domácnosti měla příjem Kč za zdaňovací období Poplatník poskytl dar obci na kulturní účely ve výši Kč. V roce 2010 zaplatil pojistné na soukromé životní pojištění ve výší Kč. Dále si pan Miroslav platí penzijní připojištění a za rok 2010 zaplatil celkem částku Kč. Pan Miroslav splňuje všechny zákonné podmínky pro uplatnění odpočtů. Z výše uvedeného příkladu vyplývá, že pan Miroslav si může dle 15 ZDP odečíst od základu daně: hodnotu daru poskytnuté obci na kulturní účely a to ve výši Kč, protože splňuje podmínku, že dar je nejméně 2% ze základu daně (alespoň Kč) a nepřevyšuje maximální částku 10% ze základu daně.

38 Optimalizace daňové povinnosti 38 pojistné na jeho soukromé životní pojištění, ale pouze částku Kč, protože je to maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, a to i v případě, že pan Miroslav má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. penzijní připojištění a to částku, která se rovná úhrnu příspěvků zaplacených panem Miroslavem na jeho penzijní připojištěni se státním příspěvkem na zdaňovací období snížené o Kč (maximálně lze odečíst Kč). Pan Miroslav si může odečíst částku Kč. Dále si může snížit daňovou povinnost o slevy: na poplatníka a to v částce Kč, ve zdaňovacím období 2011 bude částka, kterou si může uplatnit snížena na částku Kč, na manželku a to v částce Kč, která platí i pro zdaňovací období Tuto částku si může uplatnit, protože příjem manželky za rok 2010 nepřesáhl částku Kč. Pan Miroslav nemůže uplatnit daňové zvýhodnění podle 35c na vyživované dítě žijící ve společné domácnosti. Další možnosti pro optimalizaci jeho daňové povinnosti by mohly být pro další roky úroky zaplacených úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru, které poplatník použije na financování bytových potřeb. Zajímavou optimalizací daně je dar na zdravotnické účely, kdy hodnota 1 odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou Kč, kterou je možné odečíst od základu daně. Přidanou hodnotou je morální výpomoc cizí osobě. V následující tabulce je uvedeno roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti u pana Miroslava. Tab. 6 Roční zúčtování záloh na daň z příjmů u pana Miroslava Zdaňovací období Úhrn příjmů ze závislé činnosti Kč Kč Dílčí základ daně Kč Kč Hodnota daru Kč Kč Příspěvky na penzijní připojištění Kč Kč Pojistné na soukromé životní pojištění Kč Kč Základ daně snížený o nezdanitelné částky Kč Kč ZAOKROUHLENÝ ZÁKLAD DANĚ Kč Kč Vypočtena daň ze základu daně Kč Kč Sleva na poplatníka Kč Kč Sleva na manželku Kč Kč DAŇ PO SLEVĚ Kč Kč Úhrn zaplacených daní Kč Kč PŘEPLATEK NA DANI Kč Kč Zdroj: Vlastní práce

39 Optimalizace daňové povinnosti 39 Z výše uvedené tabulky vyplývá, že pan Miroslav má přeplatek na dani v částce Kč. Samozřejmě velká část vrácené daně plyne ze skutečnosti, že jeho manželka neměla příjmy, které by přesahovaly částku Kč. V případě příštího zdaňovacího období by sleva na poplatníka byla Kč. Z toho to vyplývá, že přeplatek na dani bude také Kč. Avšak celkové daňové zatížení bude Kč. Příklad číslo 2: Existuje skupina lidí, kteří pracují jen krátkodobě. Do této skupiny můžeme zahrnout studenty, důchodce a osoby na rodičovské dovolené. Každý poplatník má nárok na slevu Kč ve ZdO 2010 a ve ZdO 2011 jen Kč a studenti mají nárok na další slevu Kč. V případě, že tyto osoby pracují na základě dohody o provedení práce (podepsali prohlášení k dani z příjmů) a zaměstnavatel za ně podává přiznání k dani, využijí za každý měsíc jen jednu dvanáctinu slevy, na kterou mají nárok. Jestliže si však podají daňové přiznání sami, lze využít celou slevu. V takovém případě pak může dojít k tomu, že nebudou platit daň žádnou a nebo jim bude vrácen přeplatek na dani. V následujícím příkladě se budu zabývat studentem, který během prázdnin vykonával závislou činnost. V červenci byl student zaměstnán na základě dohody o provedení práce a podepsal prohlášení k dani. Jeho příjem byl Kč. Další měsíc byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy u jiného zaměstnavatele, kde také podepsal prohlášení k dani. Zde byl jeho příjem Kč. Tab. 7 Zálohy na daň za červenec Červenec Příjem Kč Kč Základ daně Kč Kč Záloha na daň Kč Kč Sleva na dani na poplatníka Kč Kč Sleva na studenta 335 Kč 335 Kč Záloha po slevě 745 Kč 845 Kč Zdroj: Vlastní práce Tab. 8 Záloha na daň za srpen Srpen Příjem Kč Kč Základ daně Kč Kč Záloha na daň Kč Kč Sleva na dani na poplatníka Kč Kč Sleva na studenta 335 Kč 335 Kč Záloha po slevě Kč Kč Zdroj: Vlastní práce

40 Optimalizace daňové povinnosti 40 Z výše uvedených tabulek vidíme, že za ZdO 2010 zaplatil na zálohách na daň Kč a za ZdO 2011 by zaplatil na zálohách Kč. Jestliže student využije toho, že si sám podá daňové přiznání (bude k tomu potřebovat potvrzení o příjmech, kde jsou uvedené i zaplacené zálohy), bude si moci uplatnit celou slevu na dani ( Kč Kč za ZdO 2010 a Kč Kč za ZdO 2011). Z toho vyplývá. že mu bude vrácena zaplacená záloha a to ve výši Kč (ZdO 2010) nebo ve výši Kč (ZdO 2011). Ostatní skupiny například důchodci nebo matky na rodičovské, kteří uplatňují pouze slevy na poplatníka, by totiž ušetřili mnohem více. Příklad číslo 3: Pan Miloš má příjmy ze závislé činnosti, během roku obdržel Kč za provizi za zprostředkování zakázky. Dále mu byl vyplacen podíl ze zisku u společnosti ABC s. r. o. ve výši Kč. Během června 2010 pronajal chatu za Kč. Tento poplatník daně i přes shora uvedené jiné příjmy než příjmy ze závislé činnosti nemá povinnost podat daňové přiznání, protože příjem, který obdržel za provizi je brán jako příležitostný příjem a do Kč ročně je osvobozen od zdanění, Kč jako podíl na zisku byl zdaněn 15% srážkovou daní a dále ostatní příjmy (příjem za pronájem chaty), které nepřesáhly částku Kč jsou také osvobozeny od zdanění. Příklad číslo 4: Pan František žije ve společné domácnosti s dcerou, která studuje. Jeho dcera má však zdanitelné příjmy a podává daňové přiznání. Jeho dcera si může uplatnit slevu na poplatníka a to ve výši Kč ZdO 2010 (nebo ZdO 2011 částku Kč), dále může uplatnit slevu na studenta a to Kč. Pan František si může uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě proti svým zdanitelným příjmům, protože daňové zvýhodnění na dítě se vzájemně nevylučuje s příjmem dítěte. Daňové zvýhodnění náleží na každé vyživované dítě, které žije s poplatníkem v domácnosti (počet dětí, na které může poplatník uplatnit daňové zvýhodnění není omezeno). Příklad číslo 5: Další možností jak ušetřit na daních jsou takové, že získáme jako zaměstnanec příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů a nebo jsou od daně z příjmů osvobozené. Z těchto příjmů se neplatí ani pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Mezi příjmy, které nepodléhají zdanění patří například: cestovní náhrady pracovní oblečení (tzv. ošatné),

41 Optimalizace daňové povinnosti 41 náhrady za opotřebení nářadí Mezi nejvíce používané patří poskytování cestovních náhrad při tuzemských a zahraničních pracovních cestách. V případě, že zaměstnavatel uhradí zaměstnanci vyšší částku než je částka odpovídající cestovním náhradám dle zákoníku práce a provádějících předpisů, vzniklý rozdíl je již zdanitelným příjmem. Mezi nezdaňované příjmy ze závislé činnosti, které jsou osvobozeny od daně podle 6 odst. 9 ZDP, patří například: náklady na odborný rozvoj a rekvalifikaci zaměstnanců související s předmětem činnosti hodnota závodního stravování hodnota nealkoholických nápojů bezplatné nebo zlevněné jízdenky nepeněžní dary při příležitosti životního jubileí přechodné ubytování a mnoho dalších 5.2 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti Existuje celá řada možností jak u tohoto druhu příjmu snížit daňové zatížení. Při uplatňování výdajů si může poplatník zvolit, jestli bude uplatňovat skutečné vynaložené výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a nebo paušální výdeje. V řadě oborů podnikání jsou totiž prokázané výdaje nižší než při uplatňování výdajů paušálně. V následujícím příkladu se zaměřím na uplatňování výdajů paušálem nebo skutečné vykazovaní nákladů. Příklad číslo 6: Paní Karla se zabývá pedikúrou a manikúrou, na kterou má živnost. Její příjmy za ZdO 2010 byly Kč. Skutečné výdaje dosahovaly částky Kč za rok. Tato živnost patří k řemeslným živnostem a paušální výdaje si může paní Karla uplatňovat ve výší 80%.

42 Optimalizace daňové povinnosti 42 Tab. 9 Porovnání výdajů paušálem/skutečné vykazované výdaje Příjem Kč Paušál 80% Vykazované skutečné výdaje Výdaje Kč Kč Základ daně Kč Kč Daň Kč Kč Sleva na poplatníka Kč Kč Daň po slevě 0 Kč Kč Zdroj: Vlastní práce Z výše uvedené tabulky zjišťujeme, že při použití paušálu paní Karle nevnikne povinnost platit daň z příjmu. Jestliže by však použila skutečné vykazované výdaje, její daňová povinnost za ZdO by byla Kč. S možností využití paušálu ušetřila za rok Kč. V příštím ZdO 2011 by paní Karle při využití paušálu nevznikne daňová povinnost, ale při vykazování skutečných nákladů by se její povinnost zvýšila na Kč. Samozřejmě i v tomto případě by mohla přemýšlet o různých alternativách snížení daňové povinnosti. Mezi zajímavé možnosti by mohly patřit například poskytnutí daru, pojistné na soukromé životní pojištění, penzijní připojištění a další. Při zjišťování výhodnosti vykazování skutečných nákladů a paušálních nákladů, je potřeba také myslet na to, o jak vysokou částku se liší uplatňování skutečných výdajů od paušálních. Pokud jsou skutečné výdaje vyšší jen o pár tisíc korun, je i tak lepší použít paušální výdaje, neboť je to jednoduší a vyhneme se případnému riziku, že dojde k chybnému uplatnění výdajů a tím k chybnému určení základu daně. Příklad číslo 7: Pan Pavel je podnikatel a jeho dědeček mu zajistil zakázku pro jeho podnikání. Pan Pavel zaplatil dědečkovi zaslouženou odměnu ve výši Kč. Jeho dědeček nemá zdanitelné příjmy, má pouze starobní důchod. Dědeček má povinnost podat daňové přiznání. Tento příjem lze zahrnout do ostatních příjmů, kde sazba daně činí 15%, při výpočtu dostaneme částku Kč, ale když uplatníme slevu na poplatníka, což je ve ZdO 2010 částka Kč, pak jeho dědeček nemusí platit žádnou daň z příjmu a tak by to bylo i v následujícím roce, kde lze uplatnit slevu na poplatníka pouze v částce Kč. Samozřejmě částku Kč může pan Pavel použít jako daňově uznatelný výdaj a tím si může snížit základ daně. Příklad číslo 8: Pan Petr je podnikatel, za ZdO 2010 měl zdanitelné příjmy ve výši Kč. Prokázané skutečné výdaje byli Kč. Jeho manželka měla příjmy z pod-

43 Optimalizace daňové povinnosti 43 nikaní ve výši Kč a Kč výdaje. Jeho manželka mu pomáhá s administrativou jeho podnikání. Zajímavým řešení je využití převedení části dosažené daňové ztráty na spolupracující manželku. Převedeme 50% daňové ztráty (převede se Kč příjmů a Kč výdajů => převede se ztráta Kč). Jeho manželka ze svého podnikání dosahuje zisku ve výši Kč, který se může snížit o převzatou ztrátu ze spolupráce, tedy těch Kč. Tím to způsobem se sníží dílčí základ daně z podnikaní na částku Kč. Z tohoto vyplývá, že daňová úspora je ve výši Kč ( Kč/ 15%) 5.3 Příjmy z pronájmu Optimalizace daňové povinnosti se může dosáhnout také tím, že se pronajímá nemovitost a výdaje spojené s nemovitostí jsou vyšší než příjmy z pronájmu. Tato ztráta se může uplatnit při snižování příjmů z podnikání, z ostatních příjmů nebo kapitálového příjmu. Pronajímatel většinou zajišťuje pro nájemce dodávku služeb jako je vodné a stočné, odvoz odpadu, energie nebo teplo. Ve většině případů se vybírají zálohy od nájemců na tyto služby. Platby za tyto služby se nemusí zahrnovat do zdanitelných příjmů. Jestliže, nemáme výdaje, které by převyšovaly částku 30% z pronájmu, vyplatí se nám využití 30% paušálních výdajů. 5.4 Ostatní příjmy Do ostatních příjmů se řadí pouze příležitostné pronájmy movitých věcí, ostatní pronájmy patří mezi příjmy z pronájmu nebo příjmy z podnikání. Jestliže jde o jednorázový příjem, zdaňuje se 15% sazbou daně a nehradí se pojistné z těchto příjmů. U tohoto příjmu se nepřihlíží k daňové ztrátě. 5.5 Případová studie Pan Stanislav, který je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, měl ve zdaňovacím období 2010 tyto příjmy:

44 Optimalizace daňové povinnosti 44 Tab. 10 Příjmy za zdaňovací období 2010 Příjem za ZdO 2010 Kč Příjem ze závislé činnosti od zaměstnavatele A Příjem na základě dohody o provedení práce od zaměstnavatele B Příjem na základě dohody o provedení práce od zaměstnavatele C Příjem na základě dohody o pracovní činnosti od zaměstnavatele D Příjem na základě dohody o pracovní činnosti od zaměstnavatele E Příjem za příspěvek do novin Příjem z neřemeslné živnosti Příjem z řemeslné živnosti Příjem za autorská práva Příjem z pronájmů chaty Příjem z příležitostné zemědělské výroby (prodej brambor) Příjem za prodej rodinného domu Úroky z vkladů ze stavebního spoření 600 Zdroj: Vlastní práce Informace k zadání: podepsal prohlášení k dani u zaměstnavatele A, na zálohách odvedl dohromady Kč nepodepsal prohlášení k dani u zaměstnavatelů B, C, D, E u dohod o provedení práce poplatník nepřekročil limit 150 hodin za rok dohody o pracovní činnosti zněly na více než 14 dnů chata není v obchodním majetku poplatníka rodinný dům není a nebyl v obchodním majetku a poplatník jej koupil v roce 1983 za cenu Kč uplatňování výdajů pomocí procenta z příjmu za zdaňovací období daroval 2 x krev poskytl dar obci na kulturní účely v hodnotě Kč zaplatil pojistné na své soukromé životní pojištění a to ve výši Kč zaplatil částku Kč za penzijní připojištění se státním příspěvkem uplatňuje slevu na poplatníka jeho manželka je na rodičovské dovolené a její příjmy nepřesahují částku Kč uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 nezletilé dítě

45 Optimalizace daňové povinnosti 45 Daňové řešení jednotlivých příjmů: Příjem ze závislé činnosti od zaměstnavatele A DZD 6 = x 1,34 = Kč Příjem na základě dohody o provedení práce od zaměstnavatele B DZD 6 = Kč (sražena záloha na daň Kč) Příjem na základě dohody o provedení práce od zaměstnavatele C ZD 6 = Kč ( daň srážková v hodnotě 525 Kč) Příjem na základě dohody o pracovní činnosti od zaměstnavatele D DZD 6 = x 1,34 = Kč (sražena záloha na daň Kč) Příjem na základě dohody o pracovní činnosti od zaměstnavatele E ZD 6 = x 1,34 = Kč (daň srážková v hodnotě 402 Kč) Příjem za příspěvek do novin Srážková daň = x 15% = Kč Příjem z neřemeslné živnosti P 7 = Kč, V 7 = 60% z P 7 = Kč DZD 7 = Kč Příjem z řemeslné živnosti P 7 = Kč, V 7 = 60% z P 7 = Kč DZD 7 = Kč Příjem za autorská práva P 7 = Kč, V 7 = 40% z P 7 = 7 600Kč DZD 7 = Kč Příjem z pronájmů chaty

46 Optimalizace daňové povinnosti 46 P 9 = Kč, V 9 = 30% z P 9 = Kč DZD 9 = Kč Příjem z příležitostné zemědělské výroby (prodej brambor) P 10 = Kč (osvobozeno od daně) Příjem za prodej rodinného domu P 10 = Kč (osvobozeno od daně) Úroky z vkladů ze stavebního spoření Příjem osvobozený od daně Výpočet dílčího základu daně: DZD 6 = = Kč DZD 7 = = Kč DZD 9 = Kč Souhrnný základ daně: DZD = = Kč

47 Optimalizace daňové povinnosti 47 Tab. 11 Výpočet základu daně Výpočet základu daně 2010 DZD Kč Darování krve Kč Hodnota daru Kč Příspěvky na penzijní připojištění Kč Pojistné na soukromé životní pojištění Kč Základ daně snížený o nezdanitelné částky Kč ZAOKROUHLENÝ ZÁKLAD DANĚ Kč Vypočtena daň ze základu daně Kč Sleva na poplatníka Kč Sleva na manželku Kč DAŇ PO SLEVĚ Kč Daňové zvýhodnění na 1 dítě Kč Úhrn zaplacených daní Kč PŘEPLATEK NA DANI Kč Zdroj: Vlastní práce Poplatník nebude platit zálohy podle poslední známé daňové povinnosti, protože ve struktuře jeho základu daně převažuje dílčí základ daně ze závislé činnosti. Pro snížení daňové povinnosti využil možnosti uplatnění slevy na dani na manželku, protože jeho manželka neměla příjmy přesahující částku Kč. Poplatníkovi bude vrácen přeplatek na dani a to ve výši Kč. Podobně tomu bude i ve zdaňovacím období 2011, kde rozdíl je jen ve slevě na poplatníka.

48 Optimalizace daňové povinnosti u konkrétního poplatníka 48 6 Optimalizace daňové povinnosti u konkrétního poplatníka V této části bakalářské práce budu zpracovávat údaje skutečného poplatníka pana Petra V., proto nebudu uvádět celé jeho jméno. Zjišťovala jsem jeho daňovou povinnost a mým cílem je navrhnout způsob, jakým by bylo možné tuto jeho daňovou povinnost snížit. Tato fyzická osoba má příjmy ze závislé činnosti, ale také dosahuje příjmů z podnikání. 6.1 Výpočet daňové povinnosti Pan Petr žije se svojí manželkou a dvěmi dětmi ve společné domácnosti. Paní Miroslava je v současné době na rodičovské dovolené. Pan Petr podniká na živnostenský list v oblasti maloobchodu. Tuto rodinu jsem si vybrala z důvodu, že pan Petr má příjmy nejen ze závislé činnosti, ale také z podnikání. Jeho manžela, která je na rodičovské dovolené nemá žádné příjmy, které by přesahovaly částku Kč. Také paní Miroslava vypomáhá svému manželovi v jeho podnikatelské činnosti a to faktickou výpomocí v obchodně. Slevu na nezletilé děti uplatňuje pan Petr. Daňová povinnost paní Miroslavy: Paní Miroslava během zdaňovacího období 2010 byla pouze na rodičovské dovolené, kdy pobírala rodičovský příspěvek. Jinak paní Miroslava neměla další příjmy. Rodičovský příspěvek: 12 x = Kč Předmětem daně z příjmů paní Miroslavy je pouze rodičovský příspěvek, avšak tento příjem je osvobozen od daně podle 4 odst. 1 písmeno h) ZDP. Paní Miroslava nemá povinnost podat daňové přiznání. Pan Petr si bude moci uplatnit slevu na manželku podle 35ba odst. 1 písmeno b) ZDP, neboť příjem paní Miroslavy, který by podléhal dani z příjmu fyzických osob nepřekročil částku Kč. Daňová povinnost pana Petra: Pan Petr je zaměstnán na hlavní pracovní poměr, kde podepsal prohlášení k dani. Jeho příjmy ze závislé činnosti za zdaňovací období 2010 činili Kč a byly mu vyplaceny měsíční daňové bonusy podle 35d ZDP ve výši Kč. Dále měl příjmy z podnikaní podle 7 ZDP, které činili Kč a výdaje související s příjmy podle 7 ZDP činily Kč.

49 Optimalizace daňové povinnosti u konkrétního poplatníka Zjištění dílčího základu daně: Příjem ze závislé činnosti od zaměstnavatele Tento dílčí základ daně vypočítám pomocí tzv. super hrubé mzdy. Tento výpočet se skládá z příjmů od zaměstnavatele za celé zdaňovací období, ke kterému se přičte pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (9 %) a pojistné na sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (25 %). Úhrn příjmů Úhrn povinného pojistného Dílčí základ daně podle Kč Kč = Kč Za celé zdaňovací období 2010 mu byly vyplaceny daňové bonusy v hodnotě Kč. Příjem z podnikání Pan Petr má kromě příjmů ze závislé činnosti také příjmy z podnikání. Pan Petr nebude uplatňovat ztrátu z minulých zdaňovacích období, protože dosáhl v minulém roce zisku. V prvním kroku při zjišťování dílčího základu daně se zaměřím na uplatňování výdajů, i když na první pohled vypadá, že nejlepší bude uplatnit skutečné výdaje oproti paušálním výdajům, ale pro pořádek je raději spočítám. Pan Petr by si mohl uplatnit paušální výdaje a to ve výši 60%, částka kterou by si mohl teda uplatnit ve výdajích je: výdaje paušálem = x 60% = Kč Avšak skutečné výdaje jsou Kč, což je ve skutečnosti o Kč více. Při použití paušálních výdajů by nedošlo k optimalizaci daňové povinnosti, proto také při zjišťování dílčího základu daně použiji skutečné výdaje ve výši Kč. Dílčí základ daně pro závislou činnost spočítám tak, že od příjmů odečtu výdaje. Příjmy z podnikání Skutečné výdaje Dílčí základ daně podle Kč Kč = Kč

50 Optimalizace daňové povinnosti u konkrétního poplatníka Zjištění souhrnu dílčích základů daně: Pan Petr nemá jiné příjmy než ze závislé činnosti a z podnikání. V minulém zdaňovacím období nevykazoval ztrátu. Celkový základ daně zjistíme tak, že sečteme dílčí základy daně. V tomto případě sečteme dílčí základ daně ze závislé činnosti a dílčí základ daně z podnikání. Dílčí základ daně dle 6 Dílčí základ daně dle 7 Souhrn dílčích základů daně Kč Kč = Kč 3. Odečet nezdanitelných částí základu daně Odečet nezdanitelných částí základu daně se řídí podle 15 ZDP. Pan Petr si odečítá od základu daně uhrazené příspěvky na penzijní připojištění ( ) a to ve výši Kč, dále si může od základu daně odečíst úroky zaplaceného úvěru ze stavebního spoření, které poplatník použil na financování bytové potřeby a to ve výši Kč. Další možnosti snížení základu daně, které by mohli využít do budoucna jsou například: zvýšení penzijního připojištění se státním příspěvkem, tak aby si mohl odečíst maximální částku Kč, toho dosáhne tak, že součet zaplacených příspěvků za zdaňovací období bude Kč ( = ), založení soukromého životního pojištění, ale maximálně lze využít jen Kč poskytnutí daru například obcím, krajům na vzdělání, kulturu a podobně. Základ daně snížený o nezdanitelné částky: Celkový základ daně Příspěvek na penzijní připojištění Úroky Základ daně snížený o nezdanitelné částky 4. Výpočet daně Kč Kč Kč = Kč Základ daně snížený o nezdanitelné částky zaokrouhlíme na celé stokoruny dolů a vypočítáme výši daně z příjmů. Sazba daně je 15%. Základ daně snížený o nezdanitelné částky Kč

51 Optimalizace daňové povinnosti u konkrétního poplatníka 51 Zaokrouhlený základ daně Vypočtena daň ze základu daně Kč = Kč 5. Slevy Od vypočtené daně odečtu slevu na poplatníka a na manželku. Daň Kč Sleva na poplatníka Kč Sleva na manželku Kč Daň po slevě = 0 Kč 6. Daňové zvýhodnění Pan Petr uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti což odpovídá Kč 7. Roční daňový bonus Roční daňový bonus na 2 děti = 2 x = Kč 8. Přeplatek na dani včetně daňového bonusu Roční daňový bonus na 2 děti Vyplacené daňové bonusy Daňový bonus Kč Kč = Kč Panu Petru bude vyplacen od finančního úřadu daňový bonus a to v hodnotě Kč. Pan Petr nebude platit zálohy, protože jeho daňová povinnost není vyšší než Kč.

52 Optimalizace daňové povinnosti u konkrétního poplatníka 52 Tab. 12 Výpočet základu daně pana Petra Výpočet základu daně 2010 DZD Kč Úroky Kč Příspěvky na penzijní připojištění Kč Základ daně snížený o nezdanitelné částky Kč ZAOKROUHLENÝ ZÁKLAD DANĚ Kč Vypočtena daň ze základu daně Kč Sleva na poplatníka Kč Sleva na manželku Kč DAŇ PO SLEVĚ 0 Kč Daňové zvýhodnění na 2 dítě Kč Vyplacené daňové bonusy Kč DAŇOVÝ BONUS Kč Zdroj: Vlastní práce Panu Petrovi by se nevyplatilo převést část svých příjmů na manželku jako spolupracující osobu, protože si už uplatňuje slevu na manželku. Tento typ optimalizace měl smysl v době, kdy bylo společné zdanění manželu. Kdyby byla paní Miroslava vedena jako spolupracující osoba, tak by pro ni platili stejné podmínky jako pro osobu samostatně výdělečně činnou. 6.2 Celkové zhodnocení daňové povinnosti Pro pana Petra bylo nejlepší použití skutečných výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů oproti paušálním výdajům. Rozdíl mezi skutečnými výdaji a paušálními výdaji byl Kč, což oproti paušálním výdajům představuje na daních úsporu přes Kč. Určitě bych nedoporučila paušální výdaje. Samozřejmě do budoucna, kdy příjem bude o mnoho převyšovat skutečné výdaje se dá přemýšlet nad využitím paušálních výdajů. Jako další možnost daňových úspor byly použity odpočitatelné položky od základu daně a to na penzijní připojištění a úroky z úvěru ze stavebního spoření. Byli využity slevy na poplatníka a poplatník využil možnost použití slevy na manželku. Pan Petr uplatnil daňové zvýhodnění na 2 vyživované děti, které mu přineslo daňové bonusy. Panu Petru bude vyplacen daňový bonus v hodnotě Kč. Další optimalizace daňové povinnosti není potřeba, protože nedošlo k žádnému daňovému zatížení.

53 Závěr a diskuze 53 7 Závěr a diskuze Optimalizaci daňové povinnosti je třeba chápat jako snahu poplatníka minimalizovat daňovou povinnost. Neměla by být daňovým únikem, a proto musí zůstat v mezích zákona. Jestliže se použijí nelegální postupy, pak už se nejedná o optimalizaci daňové povinnosti, ale o tzv. daňový únik. Ve své bakalářské práci jsem podrobně popsala a rozebrala právní úpravu zdanění příjmů fyzických osob. Z takto nastudovaného teoretického základu jsem poté vycházela při vypracování té části práce, kde jsem pracovala s konkrétním daňovým subjektem a možnostmi optimalizace jeho daňové povinnosti. V praktické části jsem se snažila analyzovat jednotlivé způsoby optimalizace daňové povinnosti u daně z příjmů fyzických osob, jejich praktické využití a doporučení. Daňovou optimalizaci jako legální způsob snižování daňové povinnosti lze uplatňovat několika způsoby. Například fyzická osoba, která má příjmy ze závislé činnosti, může využít ke snížení své daňové povinnosti odpočet nezdanitelných částek podle 15 ZDP, další možností je využití 35ba a 35c ZDP. Zaměstnanec má možnost získat příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů a nebo jsou od daně z příjmů osvobozené. Z těchto příjmů se neplatí ani pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Do této skupiny můžeme zařadit například cestovní náhrady, pracovní oblečení a další. Naproti tomu u příjmů z nezávislé činnosti může poplatník uplatnit nejen odpočet nezdanitelných částek dle 15 ZDP a 35ba, 35c ZDP, ale též uplatňovat skutečně vynaložené výdaje a nebo paušální výdaje. Paušální výdaje jsou v řadě oborů podnikání velmi výhodné. Také může odečíst od základu daně ztrátu minulých let a další možnosti, které byly rozebrány v teoretické části práce. Cílem bakalářské práce bylo na konkrétních příkladech daňových poplatníků a jejich daňových povinností ukázat možnosti daňové optimalizace uplatnitelné u jednotlivých dani podléhajících příjmů. V části bakalářské práce, kde jsem zpracovávala údaje skutečného poplatníka pana Petra V., jsem zjišťovala jeho daňovou povinnost a mým cílem bylo snížit daňové povinnosti. Při zpracování jsem došla k závěru, že pro panu Petra je výhodnější uplatnit skutečné výdaje, a nikoliv paušální výdaje. Rozdíl mezi skutečnými výdaji a paušálními výdaji byl Kč, což oproti paušálním výdajům představuje na daních úsporu přes Kč. Určitě bych nedoporučila paušální výdaje. Samozřejmě do budoucna, pokud by příjem o mnoho převyšoval skutečné výdaje, by se dalo uvažovat o využití paušálních výdajů. U pana Petra byly uplatněny odpočitatelné položky od základu daně (penzijní připojištění, úroky z úvěru ze stavebního spořeni), rovněž tak slevy na poplatníka; mohl též uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti. Dal-

54 Závěr a diskuze 54 ší snižování daňové povinnosti nebylo potřeba, protože panu Petrovi bude vyplacen daňový bonus. Do budoucna bych doporučila v případě zvýšení daňové povinnosti možnost využít například navýšení penzijního připojištění se státním příspěvkem, tak aby si mohl odečíst maximální částku Kč, dále založení soukromého životního pojištění. Závěrem bych se chtěla stručně zmínit o společném zdanění manželů, které za zdaňovací období 2005 až 2007 umožňovalo manželům, vyživujícím alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, optimalizovat daňovou povinnost, neboť se výše daňové povinnosti stanovovala s ohledem na daňová pásma. Také by pro všechny poplatníky bylo výhodné, pokud by zákonodárce uzákonil takový daňový systém, který by byl jednoduchý, přehledný, stabilní a od výkladových problémů oproštěný. Snížily by se tím výdaje na byrokratický aparát, které se hradí ze státního rozpočtu. Vzhledem ke všemu uvedenému lze uzavřít, že daňové zatížení poplatníků v ČR se dá do jisté míry optimalizovat, pokud se využijí veškeré možné zákonné výhody.

55 Literatura 55 8 Literatura BRYCHTA, I, a kol. Daň z příjmů Praha : Wolters Kluwer, s. ISBN JAROŠ, T. Zdanění příjmů v roce 2011 : komplexní průvodce. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN KŘEMEN, B. 100 legálních daňových triků jak získat více : jak získat více Praha : ESAP, s. ISBN KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. vyd. Praha: ASPI, s. ISBN MARKOVÁ, H. Daňové zákony : úplné znění platná k vyd. Praha : Grada, s. ISBN RYLOVÁ, Z, a kol. Daňové zákony 2011 : s komentářem změn. 1. vyd. Brno : Computer Press, s. ISBN VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2010 : praktický průvodce. 6. vyd. Praha: Grada, s. ISBN Daňové přiznání k dani z příjmů FO. Daně a účetnictví : bez chyb, pokut a penále. 2010, 3, s ISSN X. Společné zdanění manželů x spolupráce osob optimalizace daňového zatížení. Daňový typ. 2005, 14, s KOHOUTOVÁ, Z. Jak zvládnout daně. MF Dnes , 56, s. C5, C8. Daň z příjmu fyzických osob [online] [cit ]. Dostupné z: < Daňové přiznání [online] [cit ]. Dostupné z: <

56 Literatura 56 Pokyn č. D-285 Vymezení závislé činnosti [online] [cit ]. Dostupné z: < 285.aspx>. Předmět daně z příjmů fyzických osob [online] [cit ]. Dostupné z: < Příjmy a výdaje z podnikání, paušály [online] [cit ]. Dostupné z: < Sleva na dani [online] [cit ]. Dostupné z: <

57 Přílohy 57 Přílohy

58 04 Kód rozlišení typu DAP 2) Datum Daňové přiznání pana Petra V. 58 A Daňové přiznání pana Petra V. Než začnete vyplňovat tiskopis, přečtěte si, prosím, pokyny. Finančnímu úřadu v, ve, pro, Svitavy 01 Daňové identifikační číslo 02 Rodné číslo / Otisk podacího razítka finančního úřadu 03 DAP 1) řádné X opravné dodatečné Důvody pro podání dodatečného DAP zjištěny dne 05 DAP zpracoval a předkládá daňový poradce na základě plné moci k zastupování, ano ne která byla podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty 1) 05a Zákonná povinnost ověření účetní závěrky auditorem 1) ano ne PŘIZNÁNÍ k dani z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") za zdaňovací období (kalendářní rok) 2010 nebo jeho část 2) od do 06 Příjmení V. Adresa místa pobytu v den podání DAP dále jen "DAP" 1. ODDÍL - Údaje o poplatníkovi 09 Titul 10 Státní příslušnost ČR 12 Obec Moravská Chrstová 15 PSČ Telefon / mobilní telefon 07 Rodné příjmení 13 Ulice/část obce 17 Fax / 11 Číslo pasu 08 Jméno (-a) 14 Číslo popisné / orientační 18 Stát Česká republika Adresa místa pobytu k poslednímu dni kalendářního roku, za který se daň vyměřuje Řádky 19 až 22 vyplňte pouze v případě, že adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se DAP podává, je rozdílná od adresy v den podání DAP. 19 Obec 20 Ulice/část obce 21 Číslo popis./ orientační 22 PSČ Petr 3 Adresa místa pobytu na území České republiky, kde se poplatník obvykle ve zdaňovacím období zdržoval Řádky 23 až 28 vyplňte pouze v případě, že nemáte bydliště (trvalý pobyt) na území České republiky. 23 Obec 24 Ulice/část obce 25 Číslo popisné / orientační 26 PSČ 27 Telefon / mobilní telefon 28 Fax / 29 Kód státu - vyplní jen daňový nerezident 29a Výše celosvětových příjmů Kč 30 Spojení se zahraničními osobami 1) ano ne MFin 5405 vzor č.17 1

59 Daňové přiznání pana Petra V. 59

60 Daňové přiznání pana Petra V. 60

61 Daňové přiznání pana Petra V. 61