VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Sociální práce s drogově závislými v percepci pracovníků K-centrum Jihlava

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce Sociální práce s drogově závislými v percepci pracovníků K-centrum Jihlava Bakalářská práce Autor: Pavlína Dočekalová Vedoucí práce: Mgr. Daniel Hanzl Jihlava 2016

2

3 Copyright 2016 Pavlína Dočekalová

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

5 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala panu Mgr. Danielovi Hanzlovi za poskytnuté rady a odborné vedení při tvorbě bakalářské práce. Dále bych také chtěla poděkovat své rodině a přátelům, kteří mi po celou dobu studia byli velkou oporou.

6 Anotace DOČEKALOVÁ, Pavlína: Sociální práce s drogově závislými v percepci pracovníků K-centrum Jihlava. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce: Mgr. Daniel Hanzl. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016 Cílem práce je poskytnout nové pohledy na sociální práci s drogově závislými v K-centru Jihlava. Teoretická část práce se zabývá drogovou závislostí, psychoaktivními látkami, sociální prací s drogově závislými a popisem konkrétního K-centra v Jihlavě. V praktické části práce je na základě metody kvalitativního výzkumu zkoumána realizace sociální práce s drogově závislými v K-centru Jihlava. Práce bude využita pro celou oblast sociální práce, zdravotně-sociální pracovníky, pro odbornou veřejnost, ale i pro rodiny, které jsou tímto problémem zasaženi. Klíčová slova Drogová závislost, kontaktní centrum, sociální práce, streetwork

7 Annotation DOČEKALOVÁ, Pavlína: Social Work with Drug Addicts from the point of View of K-center employees Jihlava. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Social Work. Supervisor: Mgr. Daniel Hanzl. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2016 The aim is to provide new insights into social work with drug addicts in K- Centre Jihlava. The theoretical part deals with drug addiction, psychoactive substances, social work with drug addicts and a description of the specific K - centers in Jihlava The practical part is based on qualitative research methods examined the implementation of social work with drug addicts in the K - center Jihlava. Thesis will be used forthe whole area of social work, medical social workers, for professionals, but also for the families that are affected by this issue. Key words Drug addiction, contact center, social work, street work

8 Seznam schémat Schéma č. 1: Specializace pracovníků K-centra Schéma č. 2: Popis ideálního pracovníka pracovníky K-centra Jihlava Schéma č. 4: Pohled na jihlavské uživatele Schéma č. 5 Metody komunikace s klienty Schéma č. 6 Strategie pro čistou hlavu Schéma č. 7 - Techniky vyhledávání klientů Schéma č. 8 Pravidla terénního programu Schéma č. 9 Mýty nejbližšího okolí klienta o poskytované službě Seznam příloh Příloha č. 1 Seznam otázek... 73

9 Obsah Úvod Teoretická část Drogová závislost Definice Druhy závislostí Závislost fyzická Závislost psychická Léčba drogových závislostí Psychoaktivní látky Definice Důsledky užívání psychoaktivních látek Psychické následky Somatické důsledky Sociální důsledky Poruchy způsobené užíváním psychoaktivních látek dle MKN Klasifikace psychoaktivních látek Opioidy Kanabinoidy Sedativa, hypnotika, analgetika Kokain Jiná psychostimulancia Halucinogeny Organická rozpouštědla Sociální práce s drogově závislými Kontaktní centrum Služby poskytovány kontaktními centry... 26

10 3.2. Streetwork Typy terénní práce Principy terénní a kontaktní práce Pracovníci terénní a kontaktní práce K-centrum Jihlava Praktická část Metodika Použité metody Charakteristika výzkumného souboru Interpretace dat Informace o pracovníkovi První zkušenosti Náplň práce Ideální pracovník Lidsky respektující filosofie zařízení Filosofie zařízení Dostupnost Popis klientů Cílová skupina Jihlavští uživatelé Nespecifická práce s drogově závislými jedinci Základní specifika v práci s drogově závislými jedinci Polyvalentní aspekty v navazování vztahu s klienty Metody komunikace s drogově závislými jedinci Strategie pro čistou hlavu Striktní hranice Mnohotvárné techniky... 56

11 Techniky vyhledávání klientů Pravidla pracovníků v terénním programu Percepce služby rodinnými příslušníky Špičkový systém služeb pro drogově závislé, avšak s absencí Diskuse Závěr Seznam použité literatury a zdrojů... 71

12 Úvod Historie zneužívání drog je zakořeněna již v počátcích lidské civilizace. Jak dokazují báje mnoha národů, příslušníci různých náboženství věřili, že látky měnící lidské vědomí jsou darem bohů. Ve většině kultur tak byly drogy používány k různým náboženským a jiným rituálům. Například dle indické pověsti pochází indické konopí z vlasů boha Višnu, nebo také američtí indiáni používali rostlinu obsahující psilocybin, která jim umožňovala obcovat s nadpřirozenými bytostmi. Zneužívání drog se tedy zpočátku vázalo k rostlinným drogám a až později, s rozvojem chemického a farmaceutického průmyslu, se začaly zneužívat i léky a vyrábět tak drogy syntetické. Drogová scéna u nás zaznamenala největší rozmach v tehdejší ČSSR v 60. letech 20. století. V tomto období však bylo z důvodu politického režimu obtížnější drogy sehnat. Až po otevření hranic roku 1989 dochází k velkému importu a exportu nejrůznějších druhů drog. Tehdejší legislativa navíc umožňovala držení drog v jakémkoli množství pro vlastní potřebu, tudíž zde byly podmínky pro dealerství příznivé. V tomto období nelze opomenout i náš slavný pervitin, který se v této době stal velmi oblíbeným zbožím v zahraničí a českoslovenští toxikomani ho tak snadno vyváželi do nejrůznějších zemí. Drogová závislost, nazývaná též toxikomanie nebo narkomanie, je stále obrovským celosvětovým problémem. V současné době je drogová problematika v České republice srovnatelná s jinými evropskými zeměmi. Zneužívání drog a závislost na drogách značně zatěžuje nejen samotného jedince, ale i společnost. V celosvětovém je tento problém neustále sledován a udává se, že procento všech onemocnění vznikající v důsledku zneužívání drog stále stoupá. Drogovou závislost však kromě nejrůznějších zdravotních problémů doprovází i problémy psychické, či sociální. Nejvýraznější sociální dopad má tato závislost na rodinu, sociální vztahy, zaměstnání či školu. S toxikomanií také velmi úzce souvisí kriminalita, která je však uváděna jako sekundární problém a při dlouhodobé abstinenci ke kriminální recidivě u bývalých narkomanů téměř nedochází. Stigmatizace a odsuzování drogově závislých je v naší společnosti velmi častým jevem. Oproti alkoholu je tolerance vůči drogám téměř nulová. Celospolečenské odsouzení 12

13 však narkomana vede naopak spíše ke ztotožnění a zařazení do drogové společnosti. Závislí jedinci tak přijímají vzorce chování a systém hodnot, které jsou typické pro tuto subkulturu. Interiorizace těchto norem však významně snižuje šance na změnu patologického životního stylu jedince. Problém narkomanie se netýká pouze dospělé populace, nýbrž také mládeže. Mladiství jsou tak zvláště ohroženou skupinou. Přechod od dětských let k mladistvým představuje pro jedince období plné nejistot, konfliktů a nových sociálních vazeb. Konzumace drog v této životní fázi může sloužit při zpracování nejistých pocitů, experimentování s novými přáteli, či pouhé uspokojení zvědavosti. K první zkušenosti s drogou dochází ve většině případů právě ve skupině vrstevníků, kdy zkušenější vůdci zasvěcují začátečníky do světa drog. Stát si je vědom nebezpečí, které způsobuje fenomén drogové závislosti, a nezůstává v tomto směru pasivní. Stát tedy provádí a podporuje na našem území intenzivní protidrogovou politiku, která využívá tzv. represivní přístup, doplněn o nabídku jak léčebných, tak preventivních programů. Pro uživatele drog jsou v ČR poskytovány služby, které mají schválený standard odborné způsobilosti. S toxikomany tak pracují kvalifikovaní profesionálové, způsobilí v pomáhajících profesích, především psychiatři, psychologové, sociální pracovníci a speciální pedagogové. Konkrétně jsou pro uživatele drog určeny tyto služby: terénní programy, detoxikace, kontaktní a poradenské služby, ambulantní léčby, stacionární programy, krátkodobé a střednědobé ústavní léčby, rezidenční péče v terapeutických komunitách, ambulantní doléčovací programy, substituční léčby a programy primární prevence. Každý typ této služby navíc obsahuje výčet výkonů, které jsou v rámci služby poskytovány. Téma bakalářské práce bylo autorkou zvoleno na základě absolvování odborných praxí v zařízení K-centrum Jihlava, následného dobrovolnictví v této organizaci, ale také z důvodu aktivního zájmu o problematiku adiktologie. Primárním cílem této práce je přinést nové poznatky o tom, jakým způsobem se realizuje sociální práce s lidmi, kteří jsou závislí na psychoaktivních látkách, konkrétně, jak probíhá práce s drogově závislými jedinci v organizaci K-centrum Jihlava, jejímž zřizovatelem je Oblastní charita Jihlava. 13

14 Cíl práce bude naplněn na základě kvalitativního výzkumu, nástrojem sběru dat bude nestandardizovaný rozhovor a konverzačními partnery budou pracovníci v K-centru v Jihlavě. Zdrojem této práce bude odborná literatura, zabývající se problematikou drogové závislosti, sociální prací s cílovou skupinou narkomanů, texty z odborných článků a některé internetové zdroje. Práce bude přínosem pro celou oblast sociální práce, zdravotně-sociální pracovníky, pro odbornou veřejnost zabývající se problematikou drogových závislostí, ale i pro rodiny, které jsou tímto problémem zasaženi. 14

15 Teoretická část 1 Drogová závislost 1.1. Definice Definic a pojetí drogové závislosti existuje široké spektrum. Primárně je třeba zdůraznit, že závislost na alkoholu a na jiných návykových látkách patří do seznamu Mezinárodní klasifikace onemocnění. Pokud se tedy hovoří o jakékoli závislosti, bezpochyby se jedná o nemoc. 1 Syndromem závislosti lze označit souhrn somatických a psychických znaků, které se vyznačují specifickým chováním a reakcemi jedince. K těmto změnám dochází v konsekvenci pravidelného užívání psychoaktivní látky. 2 Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) lze hovořit o závislosti na látce v tom případě, jsou-li splněna během jednoho roku alespoň tři z následujících kritérií: 3 a) silná touha nebo nutkavý pocit požít psychoaktivní látku; b) ztráta sebekontroly při užívání látky, ve smyslu začátku, ukončení nebo množství látky; c) somatický odvykací stav, který je reakcí na abstinenci, či snížení obvyklých dávek. Abstinenční syndrom může mít různou intenzitu a charakter, spočívající v typu psychoaktivní látky; d) průkaz tolerance, zvyšování dávek psychoaktivní látky jsou potřebné k dosažení původních účinků, které byly vyvolané nižšími dávkami (jasné příklady lze nalézt u jedinců závislých na alkoholu a opiátech, kteří mohou brát denně takovou dávku, která by jedince bez tolerance zneschopnila nebo dokonce usmrtila); e) postupné zanedbávání jiných zájmů a činností z důvodu užívání psychoaktivních látek. Zvyšuje se množství času, který je potřebný pro získání a užití látky nebo zotavení se z jejich účinků; 1 PRESL, Jiří. Drogová závislost: Může být ohroženo i Vaše dítě?. Praha: Maxdorf, 1994, 85 s. Medica. ISBN VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2004, 870 s. ISBN WHO. The ICD-10 classification of mental and behavioral disorders: clinical descriptions and diagnostic guidelines. Geneva: Health Organization,

16 f) pokračování v užívání psychoaktivních látek navzdory jasným důkazům o jejich škodlivých následcích, a to jednak zdravotních (poškození jater), psychických (depresivní stavy, zhoršení kognitivních funkcí), ale i sociálních., kterých si je jedinec vědom Druhy závislostí Dlouhodobým zneužíváním psychoaktivních látek vzniká závislost. Jednotlivé látky mají však odlišené působení na organismus a mohou tak vyvolat rozdílný typ závislosti. Zpravidla se rozlišuje závislost fyzická (somatická) a závislost psychická Závislost fyzická Též zvaná závislost somatická. Představuje adaptaci organismu na zneužívanou látku. Tato látka se stane součástí metabolismu, a pokud v těle chybí, projeví se abstinenčními příznaky. Charakter abstinenčních příznaků souvisí s typem zneužívané látky. Ve většině případů se jedná o pocení, třes, neklid, nevolnost, může však vyústit až k poruchám vědomí, šoku, či kómatu. Somatickou závislost lze překonat během dvou až čtyř týdnů Závislost psychická Psychická závislost je silnější než závislost fyzická a trvá i mnohem déle než závislost psychická. Někteří psychiatři dokonce tvrdí, že psychická závislost přetrvává u jedince, u něhož se závislostní onemocnění objevilo, po celý jeho život. Psychická závislost souvisí s obtížně překonatelnou touhou po droze. Jedinec tak koná pro navození příjemných pocitů, které mu psychoaktivní látka přináší a potlačení pocitů nepříjemných. 5 Další členění závislostí souvisí přímo s konkrétní zneužívanou psychoaktivní látkou. Například typ konopný, amfetaminový apod. 4 JANÍK, Alojz a Karel DUŠEK. Drogy a společnost. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990, 342 s. Život a zdraví (Avicenum). ISBN Tamtéž 16

17 1.3. Léčba drogových závislostí Léčba drogově závislých jedinců bývá často velmi obtížná a dlouhodobá. Jen malá část závislých se dokáže adaptovat do života bez drog a trvale abstinovat. Druh léčby je posuzován u každého jedince individuálně. Záleží na typu zneužívané látky, stupni závislosti, motivaci závislého jedince apod. V České republice funguje komplexní systém služeb určen pro drogově závislé jedince. Jedná se o primární služby prevence, přes zařízení pracující s klienty, léčebné programy až po programy, které se zabývají doléčováním. V základním rozdělení lze léčbu, která je pro cílovou skupinu toxikomanů nabízena, rozdělit na léčbu ambulantní a pobytovou. Ambulantní léčba spočívá v tom, že klient dochází do zařízení, poskytující léčbu, sám a není tak hospitalizován v psychiatrické nemocnici. Tento typ léčby je vhodný pro závislé jedince, kteří jsou více motivováni, mají stabilní sociální prostředí a jsou schopni větší sebekontroly ve svém přirozeném prostředí, ze kterého nejsou vytrženi. V České republice jsou hojně využívány AT poradny. AT poradny jsou psychiatrická zařízení, zabývající se alkoholovou a drogovou závislostí. Do poradny dochází klient několikrát týdně. Dále fungují i ambulantní skupiny, které mohou být jednak terapeutické nebo svépomocné (anonymní narkomani), další podoba ambulantní léčby je denní stacionář. Do denního stacionáře klient dochází každý všední den a účastní se zde nejrůznějších terapií, poradenství, individuálních pohovorů apod. 6 Léčba pobytová, neboli ústavní, či rezidenční, je léčba, která spočívá v hospitalizaci klienta v léčebném zařízení. Léčba pobytová vytváří klientovi prostředí bez drog, fungují zde jasná pravidla a řád, které klient musí respektovat a nabízí nejrůznější terapie a aktivity. Do tohoto typu léčby patří nepochybně léčba v psychiatrické nemocnici, která je pod dohledem lékařů, a jíž je možné navázat na další typ rezidenční léčby, kterým je léčba v terapeutické skupině (komunitní léčba), jež je postavena na skupinové terapii a tradičně má své sídlo často mimo civilizaci, v přírodě. 7 6 Sananim drogová poradna. Léčebné programy. [online] [cit ]. Dostupné z: 7 Tamtéž 17

18 2 Psychoaktivní látky 2.1. Definice Za psychoaktivní látky, těž zvané substance, se označují takové látky, které modifikují psychickou činnost jedince. Na některé takové látky poté vzniká závislost, která je popsána v textu výše. Další důležitý pojem k vysvětlení je droga. Drogu lze chápat jako jakoukoli látku, přírodní i syntetickou, která splňuje dvě základní kritéria: 8 a) působí na psychickou činnost jedince, ovlivňuje prožívání okolní reality a smyslového vnímání, tento stav se označuje jako psychotropní účinek drogy; b) vyvolává závislost 2.2. Důsledky užívání psychoaktivních látek Užívání psychoaktivních látek poškozuje jedince ve všech oblastech jeho života. Užívání látek způsobuje značné problémy v oblasti biologické, psychické, ale i oblasti sociální Psychické následky Abúzus a závislost na psychoaktivních látkách je doprovázen celkovou změnou osobnosti jedince. Dlouhodobé zneužívání může vyústit až k poškození mozku, které se projevuje velkými psychickými změnami. Mezi nejčastější psychické následky zneužívání a závislosti patří: deformace emočního prožívání jedinci jsou často velmi vztahovační, až paranoidní, úzkostné nebo depresivní ladění; změna hierarchie hodnot jedince vymizí zájmy, na prvním místě je droga; změna kognitivních procesů zhoršuje se koncentrace, paměť, myšlení; změna chování závislí na typu užívané látky, jedinec je buď extrémně utlumen, nebo naopak nabuzen; změna životního stylu život závislého jedince se stává stereotypním, je zaměřen pouze na získání peněz, obstarání drogy a aplikaci; celá celková degenerace jedince - ztráta vůle, úbytek schopností, mění se sebehodnocení. 9 8 PRESL, Jiří. Drogová závislost: Může být ohroženo i Vaše dítě?. Praha: Maxdorf, 1994, 85 s. Medica. ISBN Negativní důsledky drogové závislosti. Drogy. [online] [cit ]. Dostupné z: 18

19 Somatické důsledky Drogová závislost primárně či sekundárně ovlivňuje i fyzické zdraví jedince. V tomto směru jde především o poškození jater, ledvin, nervové soustavy a zažívacího traktu; dále se jedná o vysoké riziko nákazy infekčními chorobami HIV, hepatitidy, které se přenáší zejména sdílením injekčních stříkaček při aplikaci drogy; špatné hygienické podmínky vedou ke ztrátě chrupu a celkovému zanedbanému fyzickému dojmu; chátrá organismus v souvislosti se špatným životním stylem, který vede k vyhubnutí. Častým problémem jsou také nejrůznější abscesy a záněty žilního systému Sociální důsledky Sociální důsledky u jedinců závislých na psychoaktivních látkách jsou rozdílné oproti důsledkům jedinců závislých na alkoholu. Alkohol je totiž v naší společnosti více tolerovanou drogou. Mezi sociální důsledky narkomanů tedy patří: Konflikty v rodině závislý jedinec představuje často pro svoji rodinu zklamání, časem ji pak zatěžuje jednak psychicky, ale také ekonomicky, svou rodinu okrádá z důvodu obstarání financí na drogy, opětovaně také lže a podvádí ji; dalším sociálním problémem jsou i ostatní sociální vztahy drogově závislí jedinci se změnou své osobnosti stávají nespolehlivými, necitlivými a největší prioritu vidí v droze. Toto chování bývá pro okolí narkomana často nepochopené, čímž jedinec ztrácí spoustu svých původních přátel; problémy v zaměstnání, ve škole neplnění školních, či pracovních povinností často vede ke ztrátě zaměstnání nebo studentského statutu; opravdu častým důsledkem drogové závislosti je kriminální činnost trestná činnost souvisí jednak se změnou osobnosti jedince, ale také s finanční náročností závislosti Poruchy způsobené užíváním psychoaktivních látek dle MKN Užívání psychoaktivních látek může způsobit celou řadu poruch. Mezinárodní klasifikace nemocí rozlišuje jednotlivé poruchy dle kódu. U poruch duševních a poruch 10 Negativní důsledky drogové závislosti. Drogy. [online] [cit ]. Dostupné z: 11 Tamtéž 19

20 chování způsobené užíváním psychoaktivních látek se jedná o kód F10 F19. Následným označením na čtvrtém místě se označují tyto poruchy: 12.0 Akutní intoxikace Akutní intoxikací se nazývá stav po aplikaci psychoaktivní látky, který vede ke změně fyziologických a psychických funkcí a může vést až k poruše vědomí, emocí nebo chování;.1 Škodlivé užívání Též nazývaný abúzus. Užívání psychoaktivní látky vede k poruše zdraví, které může být somatické nebo psychické;.2 Syndrom závislosti Viz. kapitola Drogová závislost;.3 Odvykací stav Příznaky, vyskytující se při odvykání..4 Odvykací stav s deliriem Deliriem se rozumí života ohrožující stav, vznikající po přerušení užívání psychoaktivní látky. Je doprovázen pocením, křečemi, halucinacemi, arytmií apod..5 Psychotická porucha Dochází k poruchám vnímání. Porucha je často doprovázena bludy, halucinacemi, psychomotorickými poruchami a abnormálním afektem..6 Amnestický syndrom Syndrom je spojen s výrazným postižením paměti na nedávné i vzdálené události..7 Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem Porucha, u které nastávají změny v osobnosti, poznávání, afektu nebo chování přetrvávají i po skončení přímého účinku psychoaktivní látky..8 Jiné duševní poruchy a poruchy chování.9 Neurčené duševní poruchy a poruchy chování 12 Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. Revize. Praha: ÚZIS ČR, 1992, s

21 2.3. Klasifikace psychoaktivních látek Opioidy Opium se vyrábí ze šťáv nezralých makovic a jeho hlavní účinnou látkou je morfium a kodein. V medicíně se opioidy používají jako nejsilnější analgetika nebo antitusika. Mezi syntetické deriváty opia patří zejména heroin, braun a metadon. 13 Na opiáty vzniká velmi silná závislost a to poměrně rychle. Tyto látky jedince především tlumí, vyvolávají tak pocit uvolnění, pohody, klidu, může vést až k blouznění a otupělosti. Omezují funkci myšlení, paměti, pozornosti. Při nitrožilním užívání jsou popisovány pocity tepla pod kůží. Opioidy vyvolávají miózu a zažloutlou kůži. První zkušenosti s opiáty jsou popisovány spíše negativně, často jedinci nepociťují žádný účinek nebo nauzeu a zvracení. 14 Opiáty se nejčastěji užívají intravenózně, lze je však i šňupat, kouřit a inhalovat z aluminiové fólie Kanabinoidy Do skupiny kanabinoidů patří zejména marihuana a hašiš. Tyto psychoaktivní látky se získávají z indické rostliny konopí, jehož hlavní složkou je THC. Konopí představuje vůbec nejstarší rostlinu, která byla pěstována z důvodu jejího psychotropního účinku. Marihuana a hašiš jsou považovány za nejzneužívanější drogu na světě. Rozdíl mezi marihuanou a hašišem spočívá pouze ve formě úpravy, účinná látka obou těchto drog je stejná. Hašišem se rozumí zaschlá pryskyřice, která pokrývá květenství. Marihuanou pak sušené listy a květenství rostliny. Koncentrace THC v hašiši je však zhruba pětkrát vyšší než v marihuaně. 15 Kanabinoidy vyvolávají především změnu nálady, zintenzivnění momentální nálady (euforie, deprese, úzkost), uvolnění, iracionální smích, zvýšenou tvořivost a estetické cítění. Dále povzbuzují apetit, způsobují zarudnutí očí a sucho v krku a v ústech. Mohou se objevovat i zrakové nebo sluchové halucinace, problémy s motorikou, ztráta kontaktu 13 KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN Tamtéž 15 GÖHLERT, Fr a Frank KÜHN. Od návyku k závislosti: toxikomanie : drogy: účinky a terapie. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2001, 143 s. Pro zdraví. ISBN

22 s realitou a zpomalení časového vnímání. Velkým rizikem při chronickém užívání je výskyt psychotických poruch. 16 Konopné drogy se většinou užívají formou jointů, tedy se kouří. Dále se mohou žvýkat, inhalovat, ale oblíbenou formou je i zařazení této rostliny do jídelníčku, zejména pečení konopných koláčků nebo sušenek Sedativa, hypnotika, analgetika Do této skupiny drog se řadí léky, které se předepisují například při úzkostných stavech, bolestech, nespavosti apod. Na léky se však velmi rychle rozvíjí závislost. Problému závislosti na medikamentech však není věnována dostatečná pozornost a je tedy nutné při každém novém zavedeném léku sledovat i možnost vzniku závislosti. Do skupiny sedativ se řadí medikamenty, které mají zklidňující účinek. Z nejznámějších léků jsou to tak barbituráty. Existují však i rostlinná sedativa, u kterých není riziko závislosti známo, do této skupiny rostlinných sedativ patří například meduňka lékařská nebo třezalka. Hypnotika tlumí činnost mozku a způsobují ospalost. Nejznámější jsou benzodiazepiny v zastoupení léků diazepam nebo rohypnol. V neposlední řadě do skupiny medikamentů, které nesou riziko vzniku závislosti lze zařadit i analgetika, léky, které tlumí bolest. Do této skupiny spadá například Morfin, Kodein nebo Subutex Kokain Kokain se získává z listů keře koky pravé. Zpracováním se vytváří bílý prášek nebo krystaly. Smícháním kokainu se zásaditou látkou, např. práškem do pečení se získává crack. Kokain patří do skupiny psychostimulačních drog. Způsobuje tedy bdělost, zvýšené sebevědomí, povznesenou náladu, hyperaktivitu, zvýšenou hovornost. Stav po užití kokainu silně připomíná hypomanii. Kokain způsobuje mydriázu, pocení a působí anorekticky. U kokainu není zjištěna závislost somatická, o to větší ale způsobuje kokain závislost psychickou. Mohou se vyskytovat i halucinace či toxické psychózy. 16 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2004, 870 s. ISBN KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN

23 Kokain negativně působí na kardiovaskulární systém a pro jedince tak vzniká velké riziko srdečních a mozkových příhod. 18 V tradičním pojetí se kokové listy žvýkají. Tento jev se však v naší společnosti nevyskytuje. U nás, v České republice, se kokain ve většině případů šňupe, čímž dochází k poškození nosní sliznice, někteří uživatelné kokainu si drogu i vtírají do dásní. Crack se kouří a dostane se tak plícemi do mozku rychleji Jiná psychostimulancia Mezi jiné psychostimulancia se mimo kokainu řadí amfetaminy, syntetické látky působící na centrální nervovou soustavu. Do skupiny amfetaminů spadají například tyto látky: Psychoton, ecstasy nebo droga číslo jedna i u jihlavských uživatelů drog Pervitin. Pervitin (metamfetamin) se vyrábí ze stimulační látky efedrinu. Podobně jako jiné stimulační látky, pervitin způsobuje vigilitu, pocit zvýšené výkonnosti, euforii. Pervitin, stejně jako kokain, zahání pocit hladu a způsobuje mydriázu. U uživatelů pervitinu je charakteristická tzv. vykroucenost, která se projevuje motorickým neklidem. Dlouhodobé užívání pervitinu vede k psychické závislosti, závažným somatickým problémům, ale i toxickým psychózám. Stav toxické psychózy se projevuje paranoidními myšlenkami, někdy i halucinacemi. Uživatelé tento vztah nazývají stíha. 19 Pervitin se nejčastěji aplikuje nitrožilně, ale lze ho užívat i ústy nebo šňupáním. Do skupiny stimulačních drog patří také ecstasy (extáze,mdma), neboli droga diskoték. Extáze způsobuje pocit euforie, tlumí únavu, empatii. Extáze má podobu nejrůznějších tabletek a ampulek Halucinogeny Halucinogenní drogy jsou známy od nepaměti. Dříve byly hojně využívány v rámci nejrůznějších náboženských rituálů, později získaly na popularitě především z důvodu 18 KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN Tamtéž 23

24 užívání tohoto typu drogy umělci a filosofy, kteří skrze drogu získávali inspiraci a interesantní prožitky. Halucinogenní drogy je možné rozdělit na přírodní a syntetické. Mezi nejznámější přírodní halucinogen patří psilocybin, který je obsažen v houbě Lysohlávce. Tyto houby se běžně vyskytují na území České republiky a jejich dostupnost je tak velmi snadná. Lysohlávka se suší a následně se konzumuje její hlavička, často se namáčí v medu pro zlepšení chuti. Syntetické halucinogeny nemají tak hluboké kořeny v historii jako přírodní halucinogeny. Nejznámější syntetický halucinogen je LSD. LSD má ve většině případů podobu tripů (papírové čtverečky napuštěné drogou) nebo krystalů (malé granulky), v obou případech se droga užívá perorálně, rozpuštěním v ústech. 20 Přírodní i syntetické halucinogeny způsobují psychickou změnu, která se velmi podobá psychóze. Jedná se o alteraci vnímání, zrakové a sluchové halucinace, poruchu orientace, pocit beztíže, zostřené vnímání barev a zvuků nebo synestézii. Dlouhodobé užívání vyvolává úzkost, deprese, přechodné psychotické stavy. U některých jedinců může nastat i stav depersonalizace vlastního těla nebo derealizace, kdy intoxikovaný jedinec sám sebe vidí pouze jako divák Organická rozpouštědla Organická rozpouštědla neboli těkavé látky či inhalační drogy, jsou notně toxická a zároveň snadno dostupná. Mezi organická rozpouštědla patří některá ředidla, lepidla, ale i rajský plyn nebo éter. Za nejznámější organické rozpouštědlo je považován toluen. Toluen je volně prodejný v drogeriích, a proto tuto drogu nejčastěji zneužívají děti a mladiství. Tato droga navozuje pocit euforie, apatii, může vyvolat halucinace, způsobuje útlum a ospalost. U závislosti na toluenu je velké riziko úmrtí z předávkování z důvodu nemožnosti odměření množství dávky. Při chronickém užívání dochází u toxikomanů k otupění (toluen je často nazýván drogou hloupých ), poruchám chování, poškození dýchacích cest, může vést až k demenci ZÁŠKODNÁ, Helena. Pojetí závislosti na návykových látkách. Ostrava: Scholaforum, 1997, 27 s. Tematický sešit. ISBN KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN PRESL, Jiří. Drogová závislost: Může být ohroženo i Vaše dítě?. Praha: Maxdorf, 1994, 85 s. Medica. ISBN

25 Toluen je možno inhalovat přímo z lahve, ale běžnější způsob aplikace je čichání z napuštěné tkaniny. K zintenzivnění efektu uživatelé toluenu používají plastový sáček, pod nímž inhalují. 3 Sociální práce s drogově závislými Sociální práce je společenskovědní obor zaměřující se na objevování, explikaci, minimalizaci a řešení nejrůznějších sociálních problémů, například chudoby, diskriminace, závislosti, zanedbávání dětí apod. Sociální pracovník tak pomáhá svým klientům získat způsobilost k sociálnímu uplatnění. Pracovníci pracují s jednotlivci, skupinami, rodinami, či komunitami. Ve své práci se sociální pracovník setkává s rozmanitými sociálními problémy, ale i s širokou škálou klientů. Proto je třeba rozlišovat sociální práci s jednotlivými tzv. cílovými skupinami. Například sociální práce se seniory se značně liší od sociální práce s drogově závislými jedinci. 23 Pro drogově závislé jedince, kteří aktivně užívají drogy, a z nejrůznějších důvodů u nich není možná léčba, jsou určeny dva typy služeb. Jedná se o kontaktní centra a terénní programy Kontaktní centrum Ministerstvo práce a sociálních věcí definuje kontaktní centra jako: (1) Nízkoprahová zařízení poskytující ambulantní, popřípadě terénní služby osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Cílem služby je snižování sociálních a zdravotních rizik spojených se zneužíváním návykových látek. 24 (2)Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) sociálně terapeutické činnosti, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, c) poskytnutí podmínek pro osobní hygienu MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008, 380 s. ISBN zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 25 Tamtéž 25

26 Kontaktní centra představují tedy specifickou formu nízkoprahového centra, které se zaměřuje na první kontakt s osobou užívající návykové látky, následné poskytnutí anonymní pomoci a minimalizování nebezpečí, které hrozí ze stylu života, který toxikomani vedou. 26 Pokud se klient rozhodne do kontaktního centra dlouhodobě docházet, může se u takového jedince očekávat alespoň malá naděje na potřebu osobní či sociální změny. Tento jedinec se nevyhýbá kontaktu a dokonce je schopný ho sám navazovat. 27 Kontaktní centra jsou tedy určena především pro uživatele drog, ale poradenství je poskytováno i pro rodinu osoby, jež je drogově závislá Služby poskytovány kontaktními centry Jak již bylo zmíněno v definici MPSV 28 mezi nejdůležitější služby, které kontaktní centra poskytují, patří: Harm reduction Termínem Harm reduction jsou označovány programy a činnosti, které se orientují na minimalizaci škod, které souvisejí s abúzem psychoaktivních látek u osob, které nejsou prozatím motivovány k zanechání užívání. Koncepce Harm reduction se tedy zaměřuje na zmírnění rizik nákazy infekcí (AIDS, hepatitidy B a C), které s sebou nese sdílení injekčního náčiní při intravenózní aplikaci drog, či nechráněný pohlavní styk. 29 V praxi postup Harm reduction spočívá ve výměně použitého injekčního náčiní, za náčiní sterilní, dále zaměření na bezpečný sexuální život, včetně distribuce prezervativů, edukace klientů, testování infekčních nemocí a odborném poradenství. V některých zemích v rámci koncepce Harm reduction fungují tzv. aplikační místnosti, též nazývané šlehárny. Aplikační místnosti představují chráněná místa pro hygienickou aplikaci drog, které si klient přinese pod dozorem nehodnotícího školeného personálu. 30 Aplikační místnosti běžně fungují například v Německu, Holandsku nebo 26 MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008, 380 s. ISBN: KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN Zkratka Ministerstvo práce a sociálních věcí 29 IHRA (2010). Co je harm reduction? Stanovisko Mezinárodní asociace pro harm reduction (IHRA). Adiktologie, (10)3, Tamtéž 26

27 Norsku. V ČR jsou na toto téma vedeny rozsáhlé diskuze, avšak zatím zde žádná aplikační místnost nefunguje. Celý koncept Harm reduction se setkává s různými postoji. Na jedné straně příznivci konceptu zdůrazňující minimalizaci poškození drogami u toxikomanů a příznivý vliv pro naše životní prostředí. Na straně druhé však stojí kritici Harm reduction, kteří jsou vůči tomuto konceptu značně skeptičtí. Kritici zdůrazňují především podporování toxikomanů v užívání a zabránění jejich klesnutí na dno, tak, aby se vzpamatovali a vyhledali odbornou pomoc. 31 Kontaktní práce Cílem kontaktní práce je navázání kontaktu s drogově závislými jedinci, následné vytvoření důvěry ve vztahu pracovník klient a vymezení podmínek, které jsou nezbytné pro poskytování dalších služeb. V kontaktní práci jsou hledány a konsolidovány hranice komunikace s klientem, snaha o kultivaci klientových schopností projevit své potřeby a naučit se implementovat existující nabídky služeb. Nedílnou součástí kontaktní práce je také monitoring místní drogové scény, získání nových informací o této scéně od klientů a mapování klientova chování. 32 Základní zdravotní péče Základní zdravotní péčí se rozumí ošetření vykonávané v případech poranění, či onemocnění, včetně neodkladné první pomoci. Základní zdravotní péče se poskytuje bez ohledu na to, zda poranění či onemocnění bylo způsobeno injekční aplikací drogy. Cílem je základní ošetření klienta, ale zároveň i agitace využití odborné pomoci od lékaře. Každý zákrok je zapsán do knihy zdravotních ošetření. 33 Základní poradenství Základní poradenství lze rozlišit na individuální poradenství pro klienta a individuální poradenství pro rodiče a osoby blízké klientovi. Mezi individuální poradenství pro klienta patří: 34 a) obecné poradenství, které se soustředí na řešení aktuálních problémů, 31 HRUŠA, Josef. Filosofie harm reduction v prevenci drogových závislostí. České Budějovice, l. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Fakulta zdravotně sociální. Vedoucí práce Jana Gabrielová. 32 Seznam a definice výkonů drogových služeb. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2006, 88 s. ISBN Tamtéž 34 Tamtéž 27

28 b) strukturované poradenství, jež se zaměřuje na pomoc klientovi jednat a efektivně plnit své cíle. Probíhá formou plánu, který je pravidelně upravován a o každém sezení je veden záznam. Strukturované poradenství obsahuje prvky psychoterapie. c) garantský rozhovor, kterým se rozumí konzultace klienta s jeho garantem. Tato konzultace se zaměřuje na průběh realizace klientova léčebného plánu. Individuální poradenství pro rodiče a osoby blízké klientům se zaměřuje na obecné poradenství, jehož cílem je zesílit jejich kompetence při řešení problémů v souvislosti se zneužíváním psychoaktivních látek osobou blízkou a na strukturované poradenství, které si klade za cíl pomoci lépe porozumět uživateli drog a pomáhat mu dosahovat cílů a efektivně řešit problémy. 35 Sociální práce Jedná se o aktivity, které se zabývají sociální situací klienta a jeho způsobilostmi řešit banální sociální problémy. Konkrétně se jedná o pomoc v oblasti sociálně-právní (vyřizování sociálních dávek, dokladů, řešení potíží s bydlením apod.), pomoc s vyjednáním dalších služeb v jiných organizacích (reference), asistenční službu (doprovod klienta na úřady, k lékaři apod.) a probační dohled. 36 Krizová intervence Krizová intervence v K-centrech se zabývá diagnosticko-terapeutickým postupem, který podporuje zvládání psychické krize. Může mít formu opakovaných setkání, rozhovoru zaměřeného na příčiny krizového stavu klienta, observace klientova chování z důvodu recenze jeho psychického stavu apod. Krizová intervence zahrnuje i návrh opatření a pořízení zápisu o poskytnuté intervenci. 37 Doplňkové služby Za doplňkové služby lze považovat hygienický a potravinový servis. K výkonům hygienického servisu patří umožnění provést základní hygieny (sprcha, WC), poskytování obnošeného ošacení, možnost vyprat si prádlo. Do potravinového servisu 35 Seznam a definice výkonů drogových služeb. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2006, 88 s. ISBN Tamtéž 37 Tamtéž 28

29 poté patří umožnění konzumace potravin a nápojů, které má K-centrum v nabídce, přímo v organizaci a výdej potřebných vitamínů Streetwork Pojem streetwork pochází z anglického jazyka a překládá se jako práce na ulici nebo se také často používá označení terénní práce. Streetwork je specifická metoda sociální práce, kterou vykonávají profesionální pracovníci. Celý princip terénní práce spočívá v nabídce mobilní nízkoprahové pomoci, která probíhá v klientově přirozeném prostředí, to znamená na ulici, ve squatech, na nádraží, v hernách, barech apod. 39 Terénní práce tedy nečeká na to, až se jedinec bude hlásit o pomoc kvůli jeho problémům se zdravím či drogami, ale sama takové jedince vyhledává a přímo v terénu jim poskytuje potřebné informace a služby. 40 Služby, poskytované v terénu, jsou obdobné jako v kontaktním centru. Jde tedy především o výměnný program, distribuci prezervativů a injekčního materiálu, testování infekčních nemocí, poradenství apod. Terénní práce se však více zaměřuje na monitoring drogové scény, vyhledávání nových kontaktů, identifikaci míst, kde se uživatelé shromažďují, či kde se drogy prodávají a vyhodnocování potřebnosti nabídky služeb Typy terénní práce V odborné literatuře jsou uváděny tři typy terénní práce, jsou to: 42 Nezávislá práce v terénu Tento typ terénní práce se provádí nezávisle na institucích a probíhá tedy například na ulicích, v barech, na nádraží apod. Tento typ terénní práce má za cíl změnit chování závislého jedince. 38 Seznam a definice výkonů drogových služeb. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2006, 88 s. ISBN MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008, 380 s. ISBN RHODES, Tim. Terénní práce s uživateli drog: zásady a praxe. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999, 70 s. SCAN. ISBN Tamtéž 42 Tamtéž 29

30 Terénní práce v domácnostech Je taková terénní práce, která se provádí v domovech uživatelů. Tento typ probíhá v podobě pravidelných návštěv v domovech klientů či dealerů. Komunální terénní práce Tento typ terénní práce probíhá v organizacích, které jsou zřízeny obcemi. Jedná se například o ubytovny, věznice, nevěstince, školy apod. Komunální terénní práce se nezaměřuje na jednotlivce, ale na organizace, kde lze cílovou skupinu kontaktovat. Pokud jde o navazování kontaktu v terénu, zde jsou uváděny tři hlavní metody: 43 Bezprostřední kontakty Tyto kontakty navazují pracovníci s novými, neznámými lidmi. Pro zahájení takového typu konverzace je zapotřebí sebedůvěra, ale i informovanost o místních drogových poměrech vzhledem k bezpečnosti. Přirozené kontakty Takový typ kontaktů, který vychází z přirozenosti. Pracovník se stane známým mezi skupinou narkomanů a pobývá v místech, kde se cílová skupina stýká. Tento typ navazování kontaktů vyžaduje větší časové možnosti. Lavinovité kontakty Získávání kontaktů probíhá představením terénního pracovníka zásadním osobám ve skupině, tzv. vůdcům. Rozhodujícím okamžikem je proto získání důvěry této klíčové osobnosti, jinak by byly ohroženy i ostatní možné kontakty Principy terénní a kontaktní práce Kontaktní a terénní práce funguje na základě několika principů, které slouží k formování co nejlépe vyhovujícímu prostředí pro cílovou skupinu narkomanů. 43 RHODES, Tim. Terénní práce s uživateli drog: zásady a praxe. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999, 70 s. SCAN. ISBN

31 Princip nízkoprahovosti Základní princip kontaktních a terénních služeb, který spočívá ve snadné dostupnosti pro všechny klienty. Nízkoprahovost odstraňuje bariéry, které by mohly být pro cílovou skupinu problematické. 44 Princip anonymity Princip anonymity spočívá v možnosti vstupu do tohoto zařízení bez udání osobních údajů. Není požadováno jméno, příjmení, věk, rodné číslo, bydliště, ani další své osobní nebo citlivé údaje. 45 Princip individuality Služby v K-centrech jsou poskytovány na základě individuálních potřeb klientů. Respektuje se jedinečnost každého jedince, jeho životní stanovisko a postoje. 46 Princip komplexnosti Tento princip spočívá v práci pracovníků, kteří ctí bio-psycho-socio-spirituální dimenze všech klientů. 47 Princip dostupnosti Důležitý princip, který se opírá o flexibilní reakce nabízených služeb na potřeby cílové skupiny. Jedná se o dostupnost jednak časovou, ale i místní. Služby jsou nabízeny všem, nebere se zde v potaz věk, pohlaví, rasa, náboženství, sexuální orientace apod. 48 Princip bezplatnosti Služby jsou poskytovány bezplatně, nejsou o nich vykazovány žádné administrativní dokumenty, klient může kdykoli přijít sám, není omezen žádným doporučením ani povinností Centrum u Větrníku [online] [cit ]. Dostupné z: 45 Tamtéž 46 Tamtéž 47 Tamtéž 48 Tamtéž 49 Tamtéž 31

32 3.4. Pracovníci terénní a kontaktní práce Sociální práce s drogově závislými jedinci je velmi náročná, z tohoto důvodu jsou na pracovníky kladeny vysoké nároky a sociální práce s takovouto cílovou skupinou vyžaduje opravdu kvalitní tým pracovníků. Hlavními osobnostními kritérii při výběru pracovníka do týmu jsou uváděny: komunikativnost, věrohodnost, respekt a důvěra budoucího pracovníka. 50 Pro každého poradce v oblasti závislostí jsou důležité i jeho profesní znalosti. Pracovník by měl mít adekvátní znalosti o drogové problematice, o svých klientech, o sociálním prostředí, ve kterém se klienti nachází, ale i specifické určité znalosti, které se týkají jeho pracovní činnosti. 51 Některé evropské projekty využívají v kontaktní a terénní práci kombinaci profesionálních pracovníků, kteří mají patřičné vzdělání a praxi a pracovníků s tzv. indigenním statutem (tzn. bývalé nebo současné uživatele návykových látek). Indigenní pracovníci přináší týmu výhody jako například: intenzivní chápání problémů spojených s užíváním návykových látek, přístup k dosud neodhaleným skupinám uživatelů, u ostatních uživatelů mají důvěru a respekt, důvěrně znají jazyk a subkulturu cílové skupiny apod. Avšak nevýhodou indigenních pracovníků může například být: možná ztráta důvěry u uživatelů související se spoluprací s profesionálními pracovníky, konflikty s profesionálními pracovníky z důvodu odlišných postupů při práci a nejobávanější nevýhodou je nebezpečí relapsu. 52 Terénní práce často probíhá v nebezpečných nebo rizikových podmínkách, proto je třeba dbát na bezpečnost práce. Každý pracovník by měl absolvovat výcvik, ve kterém se naučí minimalizovat nebezpečí, kterým je ohrožen. Pracovníci by také měli pracovat v týmu, většinou se jedná o dvojice. 53 Práce s drogově závislými je náročná jak fyzicky a duševně, tak i emočně. Jako u většiny pomáhajících profesí, i u této práce není výjimkou syndrom vyhoření. Jako prevence tohoto syndromu musí být umožněna pracovníkům řádná příprava, výcvik a pravidelná supervize. 50 RHODES, Tim. Terénní práce s uživateli drog: zásady a praxe. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999, 70 s. SCAN. ISBN KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN RHODES, Tim. Terénní práce s uživateli drog: zásady a praxe. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999, 70 s. SCAN. ISBN Tamtéž 32

33 4 K-centrum Jihlava Jihlavské K-centrum (celým názvem Centrum U Větrníku, zkráceně Káčko ) bylo poprvé otevřeno dne 8. února Tato organizace spadá pod Oblastní charitu v Jihlavě. Charita sídlí na Jakubském náměstí 2 také v Jihlavě. Organizace je nestátní, nezisková. Forma církevní právnická osoba. Zřizovatelem Centra U Větrníku je již zmíněná Oblastní charita Jihlava. Oblastní charita Jihlava je jednou z 10 charit brněnské diecéze. Diecézní charita Brno je registrována u Ministerstva kultury ČR. Jihlavské K-centrum bylo poprvé otevřeno dne 8. února K-centrum má za cíl minimalizovat případná rizika, která samotným uživatelům, ale i osobám blízkým, či veřejnosti v kraji Vysočina mohou v souvislosti s užívání nelegálních drog nastat a tímto participuje na ochraně veřejného zdraví. V organizaci jsou poskytovány kvalitní, komplexní a specializované sociální služby v oblasti sekundární a terciární protidrogové prevence, která vychází z individuálních potřeb uživatelů služeb v tomto nízkoprahovém zařízení. Služby jsou orientovány především na vznik a udržení pozitivních změn. 55 Služby jihlavského K-centra jsou uspořádány do několika základních programů 56 : Kontaktní centrum Kontaktní centrum slouží ke každodennímu kontaktu s aktivními uživateli drog, kteří v současné době nemohou nebo nechtějí abstinovat. Klientům je zde nabízen hygienický servis, potravinový servis, testování infekčních nemocí, výměnný program, základní zdravotní ošetření, poradenství, možnost využití internetu, či telefonu. Terénní program Terénní program má za cíl monitorovat, vyhledávat a nabízet a poskytovat služby skryté skupině uživatelů drog a to přímo v terénu. Terénní program se nezaměřuje pouze na Jihlavu, ale i na okolní města jako jsou: Humpolec, Polná, Pelhřimov, Pacov, Kamenice nad Lipou, Žirovnice, Počátky, Nová Včelnice, Studená, Dačice, Třešť, Telč. 54 Centrum u Větrníku [online] [cit ]. Dostupné z: ji.estranky.cz/clanky/sluzby.html 55 Tamtéž 56 Tamtéž 33

34 Program pro těhotné uživatelky Program, který je určen výhradně pro tuto specifickou cílovou skupinu. Tento program používá incentivní metody terapie, při které jsou uživatelky odměňovány za jednoduchou a fyzicky nenáročnou práci, kterou konají pro organizaci a další kroky, které stabilizují těhotenství. Poradenství Je určeno pro motivované uživatele, kteří mají zájem o změnu svého životního stylu, ale také pro osoby blízké (rodinu, partnery). V poradenství je nejčastěji využíváno modelu individuální nebo skupinové práce. Přednáška Na základě objednávky pracovníci realizují i přednášky např. pro střední školy, učiliště, spolupracující organizace apod. Cílovou skupinu K-centra představují klienti starší 15-ti let, osoby, které mohou být ohroženy závislostí nebo již jsou závislí na psychoaktivních látkách, a osoby, které žijí v sociálně vyloučených komunitách. Tým v jihlavském K-centru tvoří momentálně pět pracovníků: Šárka, vedoucí zařízení, Tereza, adiktoložka, Josef, terénní a kontaktní pracovník, Michal koordinátor terénních programů, kontaktní a terénní pracovník. Blanka odborný pracovník v sociálních službách 57 Otevírací doba pro veřejnost a výměnu injekčního materiálu je každý všední den od 9:00 do 17:00 hodin. Kontaktní centrum je pro klienty otevřeno každý všední den od 12:00 do 16:00 hodin. Terénní programy jsou pokryty následovně: Pondělí Pelhřimov, Pacov; úterý Kamenice nad Lipou, Žirovnice, Počátky: středa Třešť, Telč, Dačice, Studená; čtvrtek Humpolec, Polná Centrum u Větrníku [online] [cit ]. Dostupné z: 58 Tamtéž 34