Ekologie rostlin. Václav Krpeš

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekologie rostlin. Václav Krpeš"

Transkript

1 Ekologie rostlin Václav Krpeš Přírodovědecká fakulta Ostravská univerzita v Ostravě 2005

2

3 Obsah Úvod...5 Orientace v textu ROSTLINA A PŮDA Stavební složky půdy a její geneze Stavební složky půdy Geneze půdy Půda jako třífázový disperzní systém Pevná fáze Kapalná fáze Plynná fáze Úloha kyslíku v půdě Interakce mezi plynnou a kapalnou fází Organická složka v půdotvorném procesu Organická složka pedosféry Tvorba humusu a jeho význam Rašelina Koloběh minerálních živin mezi rostlinami a půdou Vztah rostlin k chemické stavbě půdy Úvod Rostliny na vápencových a silikátových podkladech Rostlinstvo na půdách se zvýšenou koncentrací solí Rostliny rostoucí na hadci Společenstva rostlin závislá na koncentraci dusíkatých látek v půdě Rostliny rostoucí na půdách s nedostatkem dusíku Rostliny indikující zvýšenou koncentraci těžkých kovů Rostliny na písčitých substrátech Půdní reakce MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN Zdroje výživných látek rostlin Stavební látky rostliny. Biogenní prvky

4 Funkce a význam stavebních prvků Význam stopových a ostatních prvků Příjem živin rostlinou Uvolňování látek do půdního roztoku a jejich pohyb ke kořenům Pasivní a aktivní transport látek v rostlině Mimokořenová výživa Stanovení potřeby minerálních iontů Hnojiva Rozdělení hnojiv Aktuální a fyziologická reakce hnojiv EKOLOGICKÁ RIZIKA RŮSTU LESNÍCH SPOLEČENSTEV Příčiny poškození lesních porostů Mechanismus působení imisí na lesní porosty Škodlivé působení hlavních plynných látek Ekologické aspekty znečištění ovzduší Použitá literatura Doporučená literatura

5 Úvod Předložený text se zabývá některými problémy ekologie rostlin a je vlastně úvodem pro samostatné studium těchto procesů, při nichž je možno využít vysokoškolské učebnice, ale i publikovaná sdělení v našich nejběžnějších vědeckých a populárně naučných časopisech. Úkolem studijních textů je podat potřebný přehled o jednotlivých oborech v interdisciplinárních vazbách a souvislostech. Text byl zpracován v návaznosti na učební text Základy fyziologie rostlin, z kterého se odvíjí i ekologie rostlin. Měl by se stát východiskem pro práci všech, kteří mají možnost a povinnost pozitivně zasahovat do přírodního prostředí, chránit jej a zlepšovat. Orientace v textu Klíčová slova Průvodce Příklady, poznámky, doplňující terminologie Kontrolní otázky Otázky k zamyšlení Souhrn Pojmy k zapamatování Korespondenční úkol 5

6 1. ROSTLINA A PŮDA Cíl: 1. Vysvětlit jak vzniká půda, charakterizovat její vývoj a vzájemnou interakci mezi živou a neživou složkou přírody. Zdůraznit ekologický význam půdy pro život terestrických rostlin. 2. Seznámit se základními pojmy z oboru pedologie, které jsou nutným předpokladem pro porozumění rostlinné ekologii. Klíčová slova Pedosféra, stavební složky půdy, geneze půdy, půdní typy, půda jako třífázový systém, organické a anorganické složky půdy, humus, adaptační mechanismy, acidifikace, indikace. Průvodce Půda (pedosféra) je jedním z nejdůležitějších činitelů vnějšího prostředí, který se podílí rozhodujícím způsobem na růstu a vývoji rostlin. Neustálý koloběh výměny látek mezi živou a neživou složkou přírody, vyznačující se na jedné straně většinou pasivním transportem chemických sloučenin z biotického prostředí do rostliny a na druhé straně opět jejich navrácením do tohoto prostředí ve formě mrtvého opadu (tzv. biogeochemický cyklus), přisuzuje půdě základní význam. Procesy, které se odehrávají v půdě, nejsou nijak náhodné, mají svoji zákonitost. Jejich poznání nás přibližuje k vysvětlení mnoha jevů v přírodě a vede k praktickému využití ve všech oborech, které mají co do činění s půdou, zvláště těch, které na ní hospodaří. Navíc nás vede také k pochopení, že je naprosto nevyhnutelné, abychom o půdu pečovali, respektovali ekologické podmínky růstu rostlin a co nejvíce uplatňovali ve vztahu k půdě biologické přístupy nutné pro zachování přírodního bohatství a jeho hodnot, potřebných pro život každého člověka. V této kapitole nás bude zajímat jak dochází ke vzniku a vývoji půd (půdní geneze), kteří činitelé ovlivňují půdotvorný proces, které jsou základní stavební složky půdy, jakou úlohu mají organické látky v půdě, co je zdrojem anorganických sloučenin nutných pro růst rostlin, jak probíhá vzájemná výměna látek mezi biotickou a biotickou složkou biosféry, jakou funkci má detritový potravní řetězec, jak vzniká humus, které jeho formy známe, jak dochází k rašelinění, jaký význam v půdě mají koncentrace vodíkových iontů, jak ovlivňuje tvorbu půdy reliéf, jak ovlivňují tvorbu půdy rostliny, co jsou půdní horizonty a jaký význam má pedosféra pro terestrické rostliny. Seznámíme se také s některými základními pojmy z oboru pedologie Stavební složky půdy a její geneze Klíčová slova Litosféra, pedosféra, půdotvorní činitelé, matečná hornina, hlavní složky půdy, detritus, edafon, zvětrávání, statigrafie, textura, půdní profil, půdní horizont, translokace, akumulace, půdní typy. 6

7 Stavební složky půdy Půdou rozumíme tu část litosféry, v níž se uskutečňují půdotvorné procesy. Tuto část nazýváme pedosféra. Její hloubka sahá od půdního svrchního nadloží až k matečné hornině (geologickému zvětrávajícímu substrátu). Pedosféra vytváří půdní ekologické prostředí pro růst rostlin, které má zákonité uspořádání, neustále se vyvíjí a je podrobeno neustálým změnám. Půda roste, zraje, stárne, prostě žije, případně i zaniká. Půda vzniká na geologickém zvětrávajícím substrátu jako produkt míšení a přeměny minerálních a organických látek a je tvořena dvěma hlavními složkami, kterými jsou: 1. Minerální látky, vzniklé zvětráváním matečné horniny. 2. Organické látky, vzniklé rozkladem odumřelých organismů rostlin a živočichů žijících v půdě. Na tvorbu a vývoj půdy působí půdotvorní činitelé mezi něž patří: Litosféra, matečná hornina, zvětrávající substrát. Hydrosféra, podzemní a srážková voda. Atmosféra, klimatické podmínky. Biosféra, živé organismy včetně produktů odumřelé organické hmoty. Reliéf, terénní útvary. Lidská činnost. Čas. Bližší informace k jednotlivým činitelům Matečná hornina Tvoří základ pro budoucí složení a druh půdy. Je zásobárnou minerálních živin v půdě. Podle jejího petrografického podkladu vznikají půdy: a) lehké - s větším obsahem písku (podklad: žula, rula, pískovec aj.). b) středně těžké, hlinité (podklad: diorit, andezit, gabro aj.). c) těžké, jílovité (podklad: melafyr, gabro, čedič, jílovité břidlice aj.). Atmosféra (klima) Hydrosféra Podmiňuje zvětrávání střídáním teplot, srážkami. Ovlivňuje vznik a vývoj půd, stratigrafii a morfologii půdního profilu (nejvíce působí teplota, srážky, výpar v závislosti na nadmořské výšce). Přímo ovlivňuje půdní organismy a vegetační kryt. Srážková voda: Ovlivňuje chemické sloučeniny a chemickou skladbu půdy (smývá výluhy z povrchu listů, borky, kůry, větví a kmenů i epifytické organismy do půdy). Infiltrací (= vsakováním) obohacuje humus o huminové a jiné vodou rozpustné látky. Na příkrých svazích způsobuje erozi půdy. Podzemní voda: vysoko nebo nízko položená hladina má za následek zamokření a zhoršení rozkladu organických látek nebo naopak vysychání půdy, kolísající hladina vytváří často oglejené horizonty. 7

8 Biosféra Organické látky jsou primárním materiálem pro vznik organické složky půdy: a) Detritus - neživá složka, odumřelé a rozpadlé části rostlinných a živočišných organismů, mrtvá hmota, těla organismů a jejich částí, včetně exkrementů, výchozí materiál pro tvorbu humusu. b) Edafon - živá složka půdy, živé půdní organismy (rostlinné i živočišné) a kořenové systémy vegetace bakterie, řasy, sinice, plísně, houby, prvoci, hlísty, členovci a jiní bezobratlí i drobní obratlovci žijící v půdě (vytváří složitý detritový potravní řetězec nezbytný pro tvorbu humusu - viz dále). Reliéf tvorbu půdy ovlivňuje konfigurace terénu Na svazích je rozhodující úhel sklonu a orientace ke světové straně (expozice). Na návětrných svazích se vyskytují mělké půdy (odnos půdy větrem, deflace, často vystupuje i matečná hornina). Závětrné svahy, prohlubování půdy, ukládání detritu. Nížiny a pahorkatiny, na severních svazích hlubší půdy, na jižních svazích přehřívání, sušší, pomalejší postup humifikace. Na bázích svahů půdy hlubší, všeobecně příznivější pro produkci. Členitost území vyvolává střídání mikroklimatu na malých vzdálenostech a tím vyvolává i odchylky v půdotvorném procesu. Tvorbu půdy dále ovlivňují: nadmořská výška (více srážek, klesá teplota) odtokové poměry, gravitační sesuvy půdy. Lidská činnost Podílí se na urychlení zvětrávajících procesů (otevírání lomů, dolů, navážky, obdělávání půdy, hnojení, stavební činnost aj.). Způsobuje kontaminaci půdy toxickými látkami. Čas Půdotvorné pochody, opakující se v pravidelných dlouhodobých intervalech, ovlivňují vznik půdních typů. Složky půdy se vyskytují v půdě v různých poměrech, což je také hlavní příčinou odlišných fyzikálních a chemických vlastností, jako je textura půdy (= zrnitost), struktura (= půdní skladba), pórovitost (viz obr. 1.1 str. 12) aj. Tyto vlastnosti jsou důležité především pro přísun vody a živin ke kořenům rostlin (více ke struktuře půdy viz str ). 8

9 Geneze půdy Vznik a vývoj půdy začíná zvětráváním matečné horniny. Zvětrávání brání různá odolnost hornin. Rozeznáváme horniny: a) Lehce zvětratelné (vápenec, železité pískovce, olivinická gabra aj.). b) Obtížně zvětratelné (kvarcit, čedič, hadec aj.). Zvětrávání působí jako jednotný dlouhodobý půdotvorný proces. Rozlišujeme zvětrávání: Chemické, podmíněné rozpouštěcí činností vody, velmi účinné, ustává při teplotě 0 C. Mechanické, podmíněné působením klimatu (teplota, mrazové trhliny, vítr) a vody, která přemisťuje a ukládá materiál, což vede ke vzniku tzv. druhotné půdy. Biologické, způsobené činností organismů, které vylučují organické i anorganické kyseliny naleptávající substrát, zpřístupňují si živiny. Kořeny rostlin rozrušují horninu. Účinek zvětrávání je násoben vzájemným prolínáním a současným působením chemických, mechanických i biologických sil. Výsledek zvětrávání: Nejprve vzniká substrát hornina se začne rozpadat v hrubých kusech. Rozpad substrátu vede ke vzniku sypké vrstvy. Sypká vrstva je obohacena humusem oživeným organismy. Vzniká půda jako nositel vegetace s již uvolněnými prvky. Půdotvorný proces je dynamický, prodělává různé proměny při nichž se uplatňují hlavně pochody dvojího druhu: Translokace, tj. přemisťování látek (např. vyluhovaných vodou, prosakováním, přemisťovaných živočichy žijícími v půdě). Akumulace, tj. hromadění látek a jejich opětné ukládání (např. různé nánosy, vrstvení jiných částí větrem, náplavami apod.). Výsledky vývoje půd můžeme sledovat na tzv. půdním profilu, který zobrazuje určité vrstvení čili stratigrafii půdy. Jednotlivé vrstevné zóny mají určité pravidelné uspořádání, odlišné zbarvení, různou strukturu, odchylné chemické složení, texturu, vodní, vzdušný a tepelný režim atd. Tyto zóny vznikly jako výsledek činnosti půdotvorných činitelů a tvoří tzv. půdní horizonty. Rozdíly se odrážejí v růstu a rozvětvení kořenů a v životě všech půdních organismů. Mezi nejdůležitější půdní horizonty patří podle SMOLÍKOVÉ (1982) horizont A (nejsvrchnější pásmo půdního profilu), horizont B (zhutnělý horizont obohacený o látky vyluhované z horizontu A), horizont G (obohacenými sloučeninami Fe 3+, horizont C a (s nahromaděným CaCO 3 ), horizont C (pevná matečná hornina) a horizont D (bezprostředně pod horizontem C viz tab str. 11). Půdní typy Podle vzniku půdy lze rozdělit půdu do tří základních skupin: 9

10 Půdy s profilem vytvořeným dlouhodobým působením podnebí a porostu (černozemě, hnědozemě, podzolované půdy). Půdy při jejichž vzniku působily převážně jiné půdotvorné faktory než podnebí (slinovatky-rendziny). Půdy vývojově mladé a vývojově neustálené (nivní náplavové půdy, svahové, skeletové, rašelinné). Charakteristika hlavních půdních typů Černozem má dva horizonty A, C. Horizont A je tmavý, humózní, se stálou drobtovitou strukturou. C horizont je obvykle hlinitá žlutka, silně vápenitá. Přechod z A do C horizontu se vyznačuje zpravidla jazykovitými záteky. U degradované černozemě je pod vlastním A horizontem přechodná vrstva šedavé nebo až narezlé barvy. Tato vrstva je slaběji humózní než u pravé černozemě. C horizont je beze změny. V našich podmínkách vznikaly černozemě v nížinách, se srážkami do 500 mm, v místech, kde byly původně stepi. Vlhčím podnebím byly však většinou změněny na černozemě degradované. Hnědozem má v průřezu tři půdní horizonty. A horizont je hnědý až šedohnědý, mírně humózní o mocnosti cm, pod ním se nachází B horizont od prvého ostře ohraničený, obvykle hnědě rezavý, jilnatější, obohacený sloučeninami železa. (iluviální). C horizont je různý, většinou tvořený sprašovou hlínou (žlutkou), obvykle silně vápenitou. Hnědozemě se vytvořily v polohách do nadmořské výšky asi 450 m, s ročním úhrnem srážek do 700 mm, v místech kde původně rostly listnaté a smíšené lesy. Podzolovaná půda -výrazně vyluhovaný typ. V profilu jsou patrny celkem čtyři základní horizonty. A 1 je hnědošedý, mírně humózní, s nestálou drobtovitou strukturou. Zpravidla je cm mocný. Pod ním je horizont A 2 podzolový, vybělený a ochuzený vyluhováním. Třetím horizontem je B, rezavé barvy, vyluhováním obohacený, kostkovité struktury, těžký, ulehlý. C horizont začíná v hloubce větší než jeden metr a je různý podle mateční horniny, zpravidla bezvápenatý. Podzolové půdy se vytvořily v polohách nad 500 m s ročními srážkami více než 700 mm. Původními porosty byly jehličnany. Příklady, poznámky, doplňující terminologie Definice půdy není jednotná, což je způsobeno tím, že půdu můžeme posuzovat z různých hledisek. Jako příklad je uvedena přírodovědecká definice V. NOVÁKA: Půda je ve smyslu přírodovědeckém přírodní útvar, který se vyvinul z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků ústrojných a jehož stavba i složení jsou výsledkem působení podnebí a živých organismů v půdě i na půdě žijících. Struktura půdy Půdní struktura vzniká jako výsledek spojování minerálních částic půdy, které vytvářejí stmelené shluky zrn agregáty. Půdní struktura je významnou vlastností půdy. Podle velikosti a tvaru těchto agregátů dostává půda určitý vzhled. Spojení obstarávají huminové látky humusu obsahující vápník. Proto má humus při tvorbě půdní struktury nejdůležitější ekologický význam. Rozlišuje se struktura stálá a nestálá. Čím více je v půdě huminových látek, tím je struktura stálejší. Struktura půdy se rozlišuje podle rozměrů agregátů na moučnou, prašnou (jemné písky), zrnitou, ořechovitou, hrudkovitou, kostkovitou, deskovitou. Za nejlepší formu půdní struktury je označena struktura hrudkovitá, která má velikost shluků 1 10 mm. Její jednotlivé shluky jsou různě stmelené a mají zaoblený tvar, což svědčí o sorpčně nasyceném půdním koloidním komplexu. Nestrukturní půda nemá agregáty. Proto je málo prostupná pro teplo, vodu a vzduch a rychleji vysychá vypařováním z povrchu. Půda se stálou strukturou je úrodnější, protože zlepšuje vodní, vzdušný a tepelný režim půdy. Je také kypřejší. V podzolových půdách se často vyskytují při nedostatku huminových látek nestálé agregáty. Po dešti se rozplývají a při zpracování půdy rozpadají. Proto taková půda při zpracování práší a po zamokření se na ní tvoří škraloupy, které brání přístupu vzduchu do půdy. Velké prostory (štěrbiny) mezi 10

11 agregáty naplněné vzduchem, se po dešti naplňují gravitační vodou, která se po odtoku opět uvolňuje pro přístup vzduchu. Agregáty bývají prostoupené kapilárami nasávajícími vodu, která zásobuje rostliny ještě dlouho po odtoku vody. Povrch agregátů pokrývají aerobní bakterie. Jejich činností dochází k rozkladu méně stálých humusových organických látek. Uvolněné minerální soli odčerpávají jemné kořínky rostlin ovinující povrch agregátů. Půdní horizonty (podle Hraško Bedrna 1988) Hlavní horizonty Diagnostický horizont označení Horizonty akumulace organických látek Horizonty nadložního humusu zvláště u lesních půd Rašelinový horizont T T Tmavošedý humusový horizont sorpčně nasycený tzv. černozemní O A O H Eluviální horizonty Iluviální horizonty Další humusové horizonty A h Nesouvislý eluviální horizont (A 2 ) e Souvislý dobře vyvinutý eluviální horizont A 2 E texturní B t I t slancový B Na I Na humusovoseskvioxidový B Sh I Sh Metamorfické horizonty Oxidačně-redukční horizonty Horniny seskvioxidový B S I S Horizont hnědnutí a tvorby jílu B V V Bez výrazného hnědnutí a výrazné tvorby jílu Horizont povrchového oglejení g g Glejový horizont způsobený vysokou hladinou podzemní vody Půdotvorný substrát, z něhož vznikla půda C P Podložní hornina, lišící se od substrátu D D Pevná nezvětralá hornina M M B m G V m G Tab. 1.1 Přehled půdních horizontů a jejich označení (HRAŠKO BEDRNA, 1988) 11

12 Obr Struktura a pórovitost různých půd: a písčitá půda s velkými póry, b bezstrukturní jíl, póry pouze jemně kapilární, c strukturní půda s velkými póry v agregátech jemně kapilární (podle ŠENNIKOVA, 1953, upraveno). Půdní typy v Moravskoslezských Beskydech (podle SATORY, 1982) Významnou přírodní hodnotu v Moravskoslezském kraji má CHKO Beskydy. Jako příklad uvádím výsledek pedologického průzkumu lesní plochy Moravskoslezských Beskyd, kde byly zjištěny tyto půdní typy: Hnědá lesní půda (typická kambizem) - zaujímá 85 % lesní plochy. Je to půda středně bohatá, kyselá, sorpčně nenasycená, písčitohlinitá, štěrkovito-kamenitá, kyprá, čerstvě vlhká, velmi hluboká. Vyskytuje se v dolních, středních i vyšších polohách (jako subtyp horská hnědozem) do 950 m n.m. na středně skloněných a příkrých svazích. Půdotvorný substrát tvoří z největší části hornina karpatského flyše v typickém vývoji se sřídáním pískovců a břidlic. Podzoly a podzolované půdy - zaujímají 8 %. Jsou představovány hlavně humusoželezitým podzolem na pískovcích. Jsou to půdy silně kyselé, sorpčně nenasycené, hlinitopísčité, štěrkovito-kamenité, kypré, čerstvě vlhké, hluboké. Vyskytují se ve vyšších polohách. Jejich výskyt se zhruba kryje s oblastí horizontálních srážek (nad 900 m n.m.). Oglejené půdy - v rozsahu kolem 5 % lesní plochy. Představují půdní typ s velmi narušeným vodním režimem. Jsou dlouhodobě povrchově zamokřené srážkovou vodou. Vyskytují se v nadmořských výškách m. Půdotvorným substrátem jsou pokryvy svahovin, sprašových hlín a lokálně též hlubší deluvia hornin karpatského flyše. Jejich fyzikální vlastnosti se utvářejí nepříznivě, agronomická hodnota a možnosti využití jsou malé. Náleží sem hlinitá, vlhká až mokrá úpatí, svahová prameniště, vlhká až mokrá aluvia žlebů. Rankery - jsou poslední skupinou půd. Zaujímají asi 2 % plochy. Jsou to dvoufázové půdy, kamenité, balvanité a štěrkovité sutě. Mezi těmito základními půdními typy je celá řada subtypů, variant, které jsou při zpracování rozhodujícími činiteli pro určení rozdílných ekologických jednotek. Příklad stratigrafie půdních horizontů ze sondy ve vrcholové části horského masivu Smrk v Moravskoslezských Beskydech (nadmořská výška 1115 m). Výsledky vzorků byly zpracovány analytickými postupy podle metodiky JAVORSKÉHO a KALAŠE (1986) a podrobeny prvkové analýze. Půdní typ je mírně humusosequioxidový podzol na godulském pískovci flyšového pásma ve vyšší horské oblasti. Jedná se o středně hlubokou půdu s charakterem hlinitého písku (frakce I. jílnaté částice menší než 0,01 - kolem 20 %, frakce II 0,01 0,05 mm, kolem 23 %), ve svrchní části středně štěrkovito-kamenitou, od 50 cm kamenitou, s vyšším obsahem štěrku ve spodních vrstvách (C 1 90 %). Zemina v půdním profilu je kyprá, humózní i v hlubších vrstvách, čerstvě vlhká. 12

13 Vrstva Popis Horizont 0-3 šedohnědý, mírně vlhký, velmi kyprý, opad trav a bylin L 3-9 hnědá, velmi kyprá, čerstvě vlhká, drnem porostlá drť zbytků opadu, F trav a jehličí 9-14 černá, kyprá, bezstrukturní prokořeněná měl H hnědočerný, zrnitý až středně droptovitý, mokrý, kyprý, silně prokořeněný, slabě štěrkovitý (10%), s ostrým vlnitým barevným Ae přechodem do spodního horizontu šedý, hlinitopísčitý, kostičkovitý až jemně ořechovitý, vlhký, kyprý, E p prokořeněný, slabě štěrkovitý (10%), s ostrým vlnitým barevným přechodem do spodního horizontu hnědý, písčitohlinitý, ořechovitý, vlhký, mírně ulehlý, prokořeněný, středně štěrkovitý (25%), s ostrým vlnitým barevným přechodem do Bhs spodního horizontu rezivý, písčitohlinitý, zrnitý, čerstvě vlhký, mírně ulehlý, B s prokořeněný do 45 cm, silně kamenitý (75%), s mírným barevným přechodem do spodního horizontu šedohnědý, písčitohlinitý, zrnitý, čerstvě vlhký, ulehlý, neprokořeněný, silně štěrkovitý až kamenitý (90%), s difuzním barevným přechodem do spodního horizontu C 1 Tab.1.2. Stratigrafie půdních horizontů na sondě humusoželezitého podzolu v masivu Smrku 1116 m (KRPEŠ, 1990) Kontrolní otázky Kteří činitelé ovlivňují tvorbu půdy? Které jsou stavební složky půdy? Jaký význam pro tvorbu půdy má matečná hornina? Charakterizuj organickou složku půdy. Vysvětli význam pojmů litosféra, pedosféra, detrit, edafon. Proč má pro úrodnost půdy velký význam její struktura? Jak ovlivňuje tvorbu půdy hydrosféra a reliéf? Co je vlastně půda? Vysvětli proč její definice není jednotná. Jaký význam pro tvorbu půdy má zvětrávání a čím je působeno? Vyjmenuj půdní typy a charakterizuj je. Jak dochází ke genezi půdy? Otázky k zamyšlení 1. Proč můžeme tvrdit, že půda je nejen prostředím, ale i produktem organismů? 2. Proč je půda nejvhodnějším prostředím pro mnoho organismů? 13

14 Souhrn Půda je dynamickým ekologickým prostředím na němž závisí veškerý život rostlin. Poskytuje jim minerální výživu, upravuje vodní režim a umožňuje jejich zakotvení. Neustále se vyvíjí a podléhá změnám. Je tvořena dvěma hlavními složkami jimiž jsou minerální látky a organické látky rozdělené na organickou mrtvou hmotu (tzv. detritus) a na živé organismy, živočichy žijícími v půdě (tzv. edafon). Organické látky jsou v půdě výchozím materiálem pro tvorbu humusu. Na vznik a vývoj půdy neustále působí více činitelů, z nichž nejdůležitější jsou litosféra, hydrosféra, atmosféra, biosféra a reliéf. Jejich působení je nestejnoměrné, což je hlavní příčinou odlišných fyzikálních a chemických vlastností půdy. Půda vzniká zvětráváním matečné horniny a vzájemným přemisťováním a míšením minerální a organické stavební složky půdy. Výsledek jejího vývoje můžeme sledovat na tzv. vertikálním půdním profilu, který zobrazuje pravidelné uspořádání jednotlivých vrstev tvořících tzv. půdní horizonty. Pojmy k zapamatování Stavební složky půdy, matečná hornina, detrit, edafon, pórovitost půdy, textura půdy, struktura půdy, půdní horizont, půdní typy Půda jako třífázový disperzní systém Cíl: Seznámit s charakteristickými vlastnostmi pedosféry, která je chápána jako třífázový disperzní systém. Klíčová slova Disperze, půdní fáze, půdní frakce, textura, jemnozem, hrubozem, půdní druhy, pórovitost půdy, makropóry, kapilární póry, difuze, transportní procesy, gravitační voda, anoxie, hypoxie, dýchací kořeny, půdní vzduch, vertikální proudění, výpar. Průvodce Tato kapitola charakterizuje půdu jako určitý otevřený systém, v němž převládají tři hlavní fáze (pevná, kapalná a plynná). Tyto fáze nejsou od sebe odděleny neproniknutelnými bariérami, ale naopak navzájem se prolínají a na sebe působí, neustále se mění a ovlivňují. Změny mají disperzní charakter. Převládající pevná fáze je základnou na níž participují obě zbývající fáze. V celém systému probíhá neustálá interakce mezi organickou a anorganickou složkou přírody a odehrávají se zde velmi složité fyzikální, chemické a biologické děje, namnoze ještě obestřené tajemstvím. Předložený text si klade za cíl vzbudit zájem o studium této velice zajímavé problematiky, která zdůrazňuje ekologický význam pedosféry a vede nás k lepšímu pochopení složitých procesů odehrávajících se v přírodě a postavení člověka uprostřed nich. Půdu jako celek je nutno chápat jako oživený třífázový (fáze pevná, kapalná a plynná) heterogenní otevřený systém, v němž jsou zastoupeny i organismy. Půda je tvořena různými navzájem promíšenými disperzními složkami. Vztah těchto jednotlivých rozptýlených složek (podílů) je znázorněn v přehledu na obrázku

15 Obr Vzájemné vztahy hlavních složek půdy (KINCL, KRPEŠ, 2000) Pevná fáze Největší zastoupení v tomto systému má fáze pevná, která vytváří prostředí (dispergens) pro rozptýlenou vodu a půdní vzduch i pro půdní organismy. Je složena z minerálních a také organických částic. V podstatě se jedná o směs zrn různé velikosti, takže základní stavbu půdy můžeme označit za zrnitou. Zrnitost, čili půdní textura, patří k základním vlastnostem půdy a rozumíme jí vzájemný poměr zrn, která tvoří půdu. Zrna (půdní částice) se od sebe značně liší velikostí od mikroskopických rozměrů až po kusy velkých průměrů. Proto se zrnitost třídí do frakcí, takže za půdní frakci můžeme označit soubor zrn určité velikosti. Frakce jsou zastoupeny v půdě v různém poměru. Podle poměrného zastoupení těchto frakcí se dělí mechanické složení půdy (textura) do dvou základních skupin tj.na hrubozem a jemnozem. Za hrubozem je považován veškerý půdní materiál z půdní sondy včetně skeletu i různých půdních stmelenin (agregátů). Za jemnozem jsou označeny částice, které prošly sítem o velikosti oka 2 mm. Na textuře půdy závisí její fyzikální i chemické vlastnosti. S tím souvisí i úrodnost (bonita) půd. Podle půdní zrnitosti se nejčastěji určují půdní druhy. Jiným kritériem, charakteristickým pro půdní druh může být obsah uhličitanu vápenatého (CaCO 3 ) v půdě nebo obsah humusu. Půdní druhy podle zastoupení těchto složek rozdělujeme na: 1. Půdy skeletové: a) kamenité a balvanité (nad 50 % hrubých skeletových částic). b) štěrkovité (20 50 % drobnějších skeletových částic). 15

16 2. Půdy s převahou jemných částic (zvětralin) a) písčité (s převahou písku, méně než 10 % jílu), b) hlinitopísčité nebo písčitohlinité (s příměsí jílu do 30 %), c) půdy hlinité (prachová frakce %, jíl %), d) jílovitohlinité, jílové a jílovité (jílová frakce nad 45 %). 3. Vápenaté (výrazný obsah CaCO 3, reakce na slabou kyselinu půda šumí). 4. Humózní a humusové (stoupající podíl organických (humusových složek) Kapalná fáze Kapalná fáze (podíl) vytváří půdní roztok obsahující živiny, potenciálně přístupné pro rostliny v iontové formě. Kapalná a plynná fáze úzce souvisí s pórovitostí půdy, která vzniká tím, že pevné částice (zrna) různých velikostí a tvarů umožňují, aby mezi nimi a půdními agregáty vznikl systém pórů (soubor dutinek a prázdných prostor) naplněný částečně vzduchem a částečně vodou. Tento systém prostupuje půdou a umožňuje, její obrovskou kapacitu pro příjem a uchování látek a je vhodný i pro tlumení fyzikálních a chemických vlivů (teplota v půdě je stabilnější než v atmosféře, do půdy v podstatě neproniká záření, procesy výměny probíhají difuzí atd.). Důležitou vlastností pórů je jejich proměnlivá velikost a tvar, které se mění současně s pohybem částic při jejich shlukování, rozpadání apod. Pórovitost rozmělňuje a rozdrobuje horninu, významně ovlivňuje pedogenezi půdy, mění její fyzikální a chemické vlastnosti, urychluje tvorbu koloidních organických látek a agregaci půdních částic. Tím se také podílí na biologickém oživení půdy. Intenzita biologických procesů přímo závisí na stavu pórovitosti v půdě. Velikost pórů, jejich objem a poměrné zastoupení v půdním substrátu přímo určuje také zastoupení obyvatelných organismů v půdě. Tím působí i na kvalitu mikrobiálních procesů, které se zde odehrávají. Na kapalinu v pórech jsou také přímo vázány chemické děje, procesy rozpouštění, srážení, iontová výměna apod. Další velký význam má pórovitost pro průběh transportních procesů jako je translokace látek v půdě, vyluhování, obohacování rozpustnými solemi a další podobné přemisťování látek spojené s pohybem a rozptylem roztoků v pórovitém půdním prostoru. Podle charakteristického chování kapaliny v pórech podle určité velikosti a také z hlediska transportních poměrů třídíme póry na: 1. Submikroskopické (ultrakapilární) velmi malé, na fázovém rozhraní, nemohou obsahovat ani částice tekutiny, významné pro rozpouštění a výměnu iontů. 2. Kapilární fáze vody a plynu jsou odděleny fázovým rozhraním (viz obr. 1.4.) meniskem. Mají největší význam v transportním procesu, jsou nejdůležitější pro mikroorganismy i pro rhizosféru, zabezpečují kontakt kořenů s kapalnou fází. Rozlišují se dále na: a) Kapilární jemné měřítkem rozlišení je rychlost proudící vody nebo roztoku. b) Kapilární hrubé rychleji se odvodňují. 3. Makropóry (nekapilární póry) mají větší objem, neuplatňují se v nich kapilární síly (vazba kapilární vody je volná), dostávají se do nich cizorodé látky, dochází k promísení a turbulentnímu proudění. 16

17 Obr Fázové rozhraní (meniskus) v kapilárním a nekapilárním póru (podle KUTÍLKA, 1990). Pórovitost je nejvyšší v humusovém horizontu, klesá směrem do hloubky. Systém pórů a jeho funkčnost závisí na humózním složení, zrnitosti a struktuře půdy a na kvalitě genetického substrátu. Půdy s převahou minerální složky mají oproti půdám s převahou organické složky pórovitost nižší. Odlišná pórovitost rozhoduje o propustnosti půdy pro vodu (půdní roztok) a vzduch. V písčitých půdách se vyskytuje vysoký podíl hrubých nekapilárních pórů. Volná vazba vody v těchto pórech umožňuje velkou propustnost a rychlý odtok gravitační vody. Póry se po odtoku rychle naplňují vzduchem, dochází k provzdušnění a urychlenému vysychání povrchu. V hlinitých půdách je propustnost pro vodu menší, protože četné kapilární póry ji zadržují kapilárními silami a ještě dlouho zásobují rostlinu půdním roztokem po odtoku gravitační vody. Kapilární pohyb vody postupuje z hlubších horizontů k svrchním (vertikální proudění). Čím menší jsou půdní částice (jílovité půdy), tím více vzrůstá kapilarita a propustnost se snižuje. Nejoptimálnější z hlediska úrodnosti jsou hlinitopísčité půdy s přiměřeným množstvím prachových částic a jílů u nichž dochází k potřebnému provzdušnění i k zásobení vodou Plynná fáze Plynná fáze je tvořena půdním vzduchem, který vyplňuje dutinky a štěrbiny v pórech. Jeho obsah v půdě značně závisí na půdní textuře a struktuře. S přibývající hloubkou klesá. Složením se půdní vzduch liší od atmosférického. Vždy obsahuje více CO 2, který vzniká jako produkt biogenních pochodů v půdě. Zvýšená mikrobiální činnost může vystupňovat jeho obsah až na %. CO 2 se v půdě váže s vodou na kyselinu uhličitou (H 2 CO 3 ), která je sice slabá, ale přesto působí jako důležité rozpouštědlo mnohých minerálních látek. Půdní vzduch obsahuje také značné množství vodní páry. Ta při ochlazení kondenzuje a stavá se důležitým zdrojem půdní vlhkosti. Rozdíl mezi kvantitativním složením půdního a atmosférického vzduchu je vyrovnáván difuzí. Nejdůležitějším projevem plynné difuze v půdě je difuzní tok CO 2 z půdy do atmosféry a difuzní tok O 2 z atmosféry do půdy jak znázorňuje následující schéma (KUTÍLEK, 1990): atmosféra 21% O 2 0,03 % CO 2 difuze do půdy difuze do atmosféry půda <21 % O 2 > 0,03 % CO 2 17

18 Úloha kyslíku v půdě. Důležitým faktorem, zajišťující normální vývoj rostlin, je množství kyslíku v půdě. Vzdušný kyslík se do půdy dostává difuzí mizí půdními částicemi z atmosféry nad půdním povrchem. Je využíván rostlinami při dýchání kořenů a také půdními organismy, které kyslík nutně potřebují ke svému životu. Zásobení kořenů kyslíkem je ovlivněno vertikálním prouděním vody, při kterém dochází k vytlačování kyslíku z pórů vodou a opětnému jeho nasávání. Dobře provzdušněné a kyslíkem obohacené půdy jsou úrodnější. Naopak, při jeho nedostatku je omezován růst kořenů a tím i negativně ovlivňován růst rostlin. Pletiva kořenů trpí hypoxií (= sníženým množstvím kyslíku) nebo anoxií (= úplným nedostatkem kyslíku). Stává se to např. při záplavách, kdy půda nemůže čerpat atmosférický kyslík. Také přílišné zalévání květin vede k zaplnění půdních pórů vodou, vzduch je z nich vytlačován a rostlina trpí nedostatkem kyslíku. Málo kyslíku se vyskytuje zejména v nestrukturních půdách a v půdách kde převažují jemné kapilární póry s malou světlostí (jílovité půdy). Některé rostliny se nedostatku kyslíku v půdě dokáží přizpůsobit. Buď mají geneticky vytvořený speciální povrchový kořenový systém nebo jsou schopny morfologické adaptace tohoto systému podle hloubky provzdušněné půdy. Rostliny rostoucí v bažinatých půdách a v půdách často zaplavovaných vodou zajišťují příjem kyslíku tzv. dýchacími kořeny vyrůstajícími negativně geotropicky z půdy do vzduchu odkud přijímají vzdušný kyslík nebo tzv. chůdovými kořeny, které jsou trvale umístěny nad povrchem půdy. Jde o speciální adaptační systémy Interakce mezi plynnou a kapalnou fází. Plynná a kapalná půdní fáze jsou značně proměnlivé, navzájem se prostupují, jsou v nestálém poměru a mísí se. S prouděním a se stlačováním nebo rozpínáním půdního vzduchu je také úzce spojeno proudění vody v půdě, které má značnou důležitost pro pedogenezi. V jeho důsledku se mohou v profilu půdy objevovat půdní horizonty s vysokou nebo nízkou vlhkostí nebo s plným nasycením půdy živinami po určité období. Vlivem vsakující (= infiltrační) nebo vzlínající ( = výparné) vody může přenos látek v půdě probíhat ve vertikálním směru nebo i různými směry, jestliže souvislá hladina vody zasahuje do půdního profilu. Infiltrační i výparné proudění probíhá za velmi složitých podmínek a podléhá mnoha vlivům (blíže viz NĚMEČEK, SMOLÍIKOVÁ, KUTÍLEK, 1990). Jde o základní činitele ovlivňující rozhodujícím způsobem procesy přeměn v pedosféře (oxidačně - redukční děje, rozpouštění, srážení, poměry hydratace aj.). Velký význam proudění vody spočívá také v tom, že voda slouží jako transportní médium. Zajišťuje pohyb rozpustných látek, případně iontů a jemných disperzních pevných částic (koloidů). Při proudění se tyto látky promísené s vodou v disperzním prostředí rozptylují. Jejich rozptyl (= disperze) zajišťuje přísun látek do potřebných míst. Je způsoben difuzí a hydrodynamickou disperzí. Ta vzniká jednak parabolickým rozdělením rychlostí při průtoku vody trubicí, jednak tvarovou a směrovou proměnlivostí půdních pórů větvením a spojováním pórů a existencí pórů nedostatečně propojených s hlavními proudovými vlákny (KUTÍLEK, 1990). Při půdotvorných procesech se stupeň disperzity mění, vzniká polydisperzní soustava se zastoupením různých částic organického i minerálního původu a různých velikostí. Výsledkem těchto procesů je vznik pedosféry určitých chemických a fyzikálních vlastností, které rozhodujícím způsobem ovlivňují růst a vývoj rostlin. 18

19 Příklady, poznámky, doplňující terminologie Kapilární zdvih Voda v kapilárách se pohybuje převážně vzestupným směrem (= vzlínající voda). Vzlínavost se vysvětluje povrchovým napětím hladiny menisků v kapilárách a adhezí (= přilnavostí). Vzlínavost závisí na textuře půdy, průměru kapilár, stejnorodosti pórů aj. Rychlost pohybu vzlínající vody je u různých půdních druhů různá a může být vyjádřena tzv. kapilárním zdvihem (obr 1.4.). Obr Diagram kapilárního zdvihu u různých druhů půdy: 1. sprašová hlína, 2. půda písčitohlinitá, 3. půda hlinitopísčitá, 4. písek podle MICHÁLKA, (1968). Pórovitost půdy Pórovitost půdy (P) lze určit v procentech tak, že bereme v úvahu určitý objem půdy (V T ) v němž je obsažen objem (Vp) nezaplněný pevnou půdní fází obsahující póry. Pórovitost P je potom poměr objemu V p /V T. Poměrné číslo (P < 1) se udává v procentech: P = V p /V T 100 Určit prostorovou velikost pórů, která souvisí s jejich velice proměnným tvarem lze tak, že skutečnou velikost každého póru v daném místě definujeme jako poloměr koule, která je v daném místě póru vepsaná (KUTÍLEK 1990). Půdy složené z hrubších částic (písčité) mají větší póry, ale menší pórovitost. Půdy složené z jemnějších částic (jílovité) mají větší pórovitost, ale průměr pórů je menší. ŠÁLY (1978) uvádí jako dolní hranici pórovitosti 26 %. U lesních půd se pohybuje pórovitost v rozmezí %, u humusu ve svrchních horizontech % a u rašeliny %. Průměr póru v půdách různého složení činí 0,3 0,7 mm průměru pevných částic. Póry pod 0,001 mm nejsou obyvatelné ani mikroorganismy. Kontrolní otázky Charakterizuj půdu jako otevřený třífázový systém. Vysvětli význam pojmů půdní textura a frakce, uveď příklady. Vysvětli proč textura ovlivňuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy a její úrodnost. Uveď druhy půd a charakterizuj je. Jak vzniká pórovitost půd, jak se od sebe póry liší a jakou funkci v půdě plní? Proč má kapalná fáze pedosféry zásadní význam pro výživu rostlin? Charakterizuj vztah mezi kapalnou a plynnou fází pedosféry. Jak se rostliny adaptují na nedostatek kyslíku v půdě a jak tento nedostatek vzniká? 19

20 Vysvětli proč disperze ovlivňuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy? Charakterizuj pevnou fázi půdy. Otázky k zamyšlení Souhrn 1. U které fáze pedosféry se projevuje nejvíce negativní působení člověka? 2. Jak může ovlivnit stupeň disperzity ekologickou funkci půdy? Půdu chápeme jako otevřený třífázový heterogenní disperzní systéma. Rozeznáváme fázi pevnou, kapalnou a plynnou. Každá fáze se významně podílí na pedogenezi. Největší zastoupení má pevná fáze, která je tvořena pevnými částicemi, vytváří prostředí pro kapalnou a plynnou fázi lokalizovanou v systému půdních pórů. Každá fáze podléhá neustálým změnám, jimiž se mění fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Změny probíhají za složitých chemických reakcí a fyzikálních pochodů a za účinné spoluúčasti organismů. Složité procesy výměny látek v půdě a jejich přenosy jsou dominantně ovládány disperzí a difuzí. Pojmy k zapamatování Třífázový heterogenní systém, textura půdy, kapilární póry, makropóry, půdní frakce, skeletové půdy, půdní vzduch, vápenaté půdy, humozní půdy, disperze, difuze, půdy z jemných zvětralin. Korespondenční úkol Na základě studia odborné literatury zpracujte krátký referát na téma: Půdní koloidy, jejich základní vlastnosti a funkce Organická složka v půdotvorném procesu Cíl: 1. Zdůraznit rozhodující význam organické složky půdy pro vznik a vývoj pedosféry. 2. Vysvětlit koloběh biogeochemických cyklů. 20

21 Klíčová slova Detrit, edafon, detritový potravní řetězec, dekompozitoři, rekrece, biogeochemický cyklus, humus, huminové látky, moder, mul, mykotrofie. Průvodce V této kapitole budeme hledat odpověď na řadu zajímavých otázek. Především nás bude zajímat, jaké procesy probíhají v půdě, jestliže na nich mají účast organismy, ať už jako mrtvý opad fauny a flóry, nebo jako žijící biomasa. Poukážeme na druhové složení a činnost tzv. dekompozitorů (rozkladačů) a půjdeme cestou, kterou prochází půdotvorný proces, začínající činností jednoduchých bakterií a hub a končící činností živočichů žijících v půdě. Zjistíme, že živá biomasa tvoří podstatnou složku půdy. Celá tato obrovská masa pracuje k přetvoření půdy a má rozhodující zásluhy na tom, že se v ní koncentrují potřebné živiny pro rostliny a tím i pro člověka. Vysvětlíme, jak dochází působením organismů v půdě k její mineralizaci a humifikaci, které jsou konečnými produkty pedogeneze. Můžeme si položit i zásadní otázku jaký to má všechno význam? Ono totiž všechno nekončí jen mineralizací a humifikací, ale vlastně znovu začíná. Jak se dostávají živiny, které rostliny potřebují ke svému životu znovu do půdy? Také na tuto otázku budeme hledat odpověď Organická složka pedosféry. Organická složka je v půdě zastoupena: a) Mrtvou biomasou odumřelé části rostlin (větve, plody, květy, listí, kořeny aj.), mrtví živočichové a jejich exkrementy, odumřelé mikroorganismy, společný název detritus. Odumřelé zbytky rostlin ve formě kořenů a nadzemních částí jsou nejvydatnějšími zdroji organické hmoty v půdě. b) Živými organismy zastoupenými půdní flórou a faunou (půdní mikroorganismy bezobratlí i obratlovci), společný název edafon. Edafon obývá půdní prostředí a tvoří ho: Bakteriální edafon (hlízkové bakterie, choroboplodné bakterie). Rostlinný edafon fytoedafon (plísně, houby, aktinomycety, kořenové systémy). Živočišný edafom zooedafon (prvoci a další taxonomické skupiny). Edafon obsahuje velký počet druhů živočichů. Na jednom m 2 se vyskytuje až 200 tisíc jedinců mikrofauny a miliardy jedinců mikrofauny. Obsah a složení edafonu podle O.BRANOVÉ (1986) (in SMOLÍK, KINCL, KRPEŠ 1992) je následující: 21

22 Druh Počet v g půdy Kg.ha -1 Bakterie Aktinomycéty Mikromycéty Kvasinky Řasy Protozoa Nematoda do 50 Tab Obsah a hmotnostní složení edafonu podle BRANOVÉ (1986). Půdní organismy se podílejí rozhodujícím způsobem na půdotvorném procesu, tj. na přeměně matečné horniny v půdu. V povrchové vrstvě hornin a půd probíhají nepřetržité procesy rozkladu a syntézy organických látek, které nejsou dosud zcela objasněby. Transformátory odumřelých organických zbytků detritu jsou půdní organismy a živočichové. Rozklad detritu probíhá za určitých (hlavně klimatických) podmínek v tzv. detritovém potravním řetězci. Podílejí se na něm dekompozitoři (= rozkradači) detritu, kteří získávají jeho konzumem potřebnou výživu a energii. Jsou to fytofágové, živící se rostlinným odpadem a zoofágové živící se živočichy. Detritový potravní řetězec začíná činností půdních bakterií (aktinomycety) a hub, včetně kvasinek a plísní (= první rozkladači detritu). Právě oni tvoří hlavní biomasu půdních mikroorganismů a jsou i nejdůležitější součástí potravního řetězce. Na jejich činnost navazují půdní prvoci (nálevníci, kořenonožci, bezbarví bičíkovci aj.), tzv. mikrozooedafon živící se půdními mikroorganismy, např. řasami, sinicemi aktinomycety, půdními bakteriemi (velikost < 100 µm). Následuje mezozooedafon, drobní živočichové (100 µm 1 cm), mravenci, termiti, vosy aj., kteří plní důležitou funkci tím že rozmělňují mrtvou organickou hmotu na jemné části. Řetězec uzavírá makrozooedafon (organismy > 1 cm), hraboši, žížaly, myši, mlži, ropice aj. jejich význam spočívá v promíchávání a převracení půdy, jejím obohacováním trusem a minerálními látkami. Vytvářejí půdní shluky (agregáty), příznivě ovlivňují strukturu půdy, vodní a vzdušný režim. V konečné fázi rozkládají dekompozitoři půdu až na tvorbu huminových látek. Úplný rozklad končí mineralizací, hlavně sacharidů, uhlíku a dalších biogenních prvků, původních součástí detritu. Při mineralizaci se uvolňuje z organických látek energie ve formě tepla, provázející životní pochody rozkladačů. Intenzitu rozkladných procesů detritu je možné měřit stanovením produkce CO 2, který se uvolňuje při mineralizaci. Je-li známo, že při produkci 1 g CO 2 se dýcháním uvolní 11,1 kj tepelné energie, můžeme stanovit celkové uvolněné teplo Tvorba humusu a jeho význam Rozkladná činnost dekompozitorů vede nejen k mineralizaci půdy, ale i k vytváření humusu. Obsah minerálních látek v půdě je úzce spjat s rozkladem organických látek v půdě, který si uvedeme v hrubém přehledu: 22

23 Obr Rozklad organických látek v půdě v procesu mineralizace a humifikace (podle KINCLA, KRPEŠE, 2000). Zejména pro naše půdy, které jsou chudé na humus, je nutné, aby mezi mineralizací a humifikací, tj. tvorbou humusu, byl správný poměr, tzn., aby humifikace alespoň slabě převyšovala mineralizaci. Humus je totiž v půdě nenahraditelným produktem mikrobiální činnosti. Humus, vznikající biologickými procesy dekompozitorů, obohacuje půdu o koloidní organické látky, které mění chemické, ale i fyzikální vlastnosti půdy. Mineralizace humusu a rozklad organických látek je úzce spjat s tepelným a vlhkostním režimem i s provzdušňováním půdy. Nadměrná mineralizace humusu, i organických látek v půdě, je nejvíce ovlivňována vykácením lesa, rozoráním louky a pastviny, nesprávným obděláváním a vysoušením půdy (ŠARAPATKA, DLAPA, BEDRNA 2002). Základní složení organické půdní hmoty sleduje následující schéma: Obr Zjednodušená hierarchie složení půdní organické hmoty (ŠARAPATKA a kol. 2002, upraveno). Humifikační proces vlastně představuje poměrně rychlé odbourávání odumřelé organické hmoty půdními mikroorganismy. Humifikace však není jen pouhým rozkladem (aerobní = tlení, anaerobní = hnití). Odumřelé a přeměněné organické látky jsou promíchávány s minerální složkou půdy a tak se vytvářejí složité organominerální sloučeniny, komplexy (cheláty).produktem humifikace je i CO 2, který se hromadí v půdních pórech. Jeho difuzní transport v půdě závisí na 23

24 pórovitosti a vlhkosti půdy, i na gradientu koncentrace CO 2. Jestliže objem vzduchu v pórech klesne na 10 % a méně, póry přestávají být spojité a difuzní tok CO 2 se blíží nule (KUTÍLEK 2001). Je nutno však zdůraznit, že rozklad organických látek v půdě uvolňuje i CO 2 do půdního vzduchu a odtud do atmosféry, a tím se snižuje obsah uhlíku v půdě. To ovlivňuje způsob kultivace i vlastnosti dané půdy. Maximum ztrát CO 2 v obdělávaných půdách lze zaznamenat po orbě. Dýchání půdních organismů, procesy dekompozice až mineralizace organických zbytků + dýchání kořenů, nejintenzívnější v červnu až srpnu a přímo závislé na teplotě povrchových vrstev půdy, určují tzv. půdní respiraci. Drátovci, ponravy aj. larvy se v půdě orientují ke zdroji CO 2 a tak snadno nalézají kořeny rostlin jako svou potravu. Sám růst kořenů negativně ovlivňuje především nedostatek kyslíku v půdě. Mineralizací se za postupné činnosti různých mikroorganismů uvolní určité množství látek pro rychlou spotřebu. Humusové složky uvolňují ionty jen pomalu (= pozvolná mineralizace), takže jsou rostlinám zpřístupňovány postupně (PRÁT 1964) a jsou proto zásobárnou živin v půdě. Biodegradace humusu je určována kolísáním půdní vlhkosti (SEIFERT 1982), když se zvýší obsah vody, že zaplní půdní póry, baktérie se množí a množí se tak dlouho, až vyčerpají tuto možnost a půdní póry se vyplní vzduchem. Frakční složení humusu vyjadřuje podrobněji vztahy v sorpčním komplexu, určené půdním genetickým typem. Humusové látky (= humus) představují komplex vysokomolekulárních a polyfunkčních dusíkatých organických sloučenin (slabě humózní půdy obsahují méně než 1 % humusu, silné humózní půdy přes 4%), které mají specifické vlastnosti. Nejvýznamnější jsou huminové kyseliny, fulvokyseliny a v alkalických roztocích nerozpustné huminy. Kvalitu humusu určuje především poměr huminových a fulvokyselin. Huminové kyseliny mají koloidní charakter, tmavé zbarvení, jsou nerozpustné ve vodě i v kyselinách a rozpustné jsou jen v alkáliích. S kationty vápníku vzniká humát vápenatý, který přispívá k drobtovité struktuře půdy, čimž se zlepšují její fyzikálně chemické vlastnosti a tím i provzdušňování a vodní režim půdy. S těžkými kovy vytvářejí nerozpustné komplexy. Fulvokyseliny (lat. fulvus = žlutý) jsou rozpustné ve vodě i v kyselinách a jsou v půdním profilu pohyblivé. Převažují-li nad huminovými kyselinami, probíhají v půdě procesy podzolizace a degradace, protože zvyšují aciditu půdy a jsou příčinou ochuzování živin z půdního profilu. Uvedené kyseliny humusu umožňují vznik chelátových komplexů v půdě (= organominerálních sloučenin s kovy), které v sobě uzavírají živiny. V zamokřených půdách, i zcela pod vodou, se z organických látek vytváří rašelina, obsahující přes 50 % a u rašeliny vrchovištní a přechodové i nad 85 % spalitelných látek. Proto se rašelinou i topilo. Dnes ji používáme k nakypřování a provzdušňování zahradnické zeminy. Zvlášť se hodnotí její nasákavost. Na druhé straně nelze přehlédnout, že jde o kyselý substrát, který může i výrazně změnit i půdní reakci. Také opad (detritus) jehlic smrku, borovice i vřesu, brusinky aj. zvyšuje kyselost substrátu a vede k tvorbě surového humusu. Zdrojem humusu v zemědělsky obdělávaných půdách jsou především uhynulé části rostlin, a to jak z porostů (předvším z kořenových systémů), tak i z organických hnojiv. Humus + vápenaté soli stmelují minerální částice půdy a drobtovitá půdní struktura pak ovlivňuje její provzdušňování i vodní režim. Díky koloidní povaze jeho sorpční kapacita chrání živiny před vyplavováním. Na půdní reakci má tlumivý (pufrovací) účinek a příznivě ovlivňuje i půdní mikroorganismy. Humus rostlinám poskytuje živiny i fyziologický aktivní látky (vitamíny, fytohormony aj.). Především ovlivňuje růst kořenů, jejich větvení a tvorbu kořenových vlásků a v rostlině zvláště aktivitu řady enzymů. 24

25 Rašelina Přebytek vody v půdě a nedostatek kyslíku vede k procesu rašelinění, který je spojen se vznikem rašeliny. Mikroorganismy se při rašelinění uplatňují ve velmi omezeném množství. Detritus si zachovává svou strukturu, vyskytuje se v něm vysoká koncentrace uhlíku. Rašelinnou hmotu tvoří především mech rašeliník (Sphagnum sp. div.) Rašelinná hmota má kyselou reakci. Rozkladem mechů, především různých druhů ostřic vzniká ve stojatých vodách slatinná hmota, která má neutrální až alkalickou reakci. Rašelina a slatina jsou produktem rašelinění a označují se obecným termínem humolit. V rašeliništích převládají rozpustné huminové kyseliny, od kterých nabývá voda hnědou nebo tmavou barvu. Kromě organických kyselin se v rašeliništích vyskytují a tvoří i jiné produkty neúplného rozkladu jako metan, sirovodík aj. Chudá minerální výživa na rašeliništi je příčinou výskytu nejméně náročných druhů rostlin. Takovou rostlinou je i sám rašeliník a jeho průvodci. Rostliny trpí nedostatkem minerální výživy čímž se vysvětluje mykotrofie některých vyšších rostlin na rašeliništích a přechod některých z nich na doplňkovou výživu živými organismy. Rostliny rostoucí na substrátech bohatých na humus se nazývají humifyty (= humikolní rostliny). Mezi rostlinné druhy vázané na rašelinné formy humusu patří např. kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), brusinka (Vaccinium vitis idea), ostřice (Carex lasiocarpa, C. pauciflora, C. limosa), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a ostatní rosnatky, rod pěnišníku (Rhododendron), kavyl (Stipa), rojovník bahenní (Ledum palustre). Na mulovou formu humusu jsou vázány druhy rodu (Stipa) kavyl, mezi humifyty patří např. hlístník hnízdák (Neottia nidus avis), korálice trojklanná aj Koloběh minerálních živin mezi rostlinami a půdou Minerální látky a jednoduché výchozí sloučeniny, případně konečné iontové produkty se stávají (jako výsledek rozkladu detritu), znovu hlavním zdrojem minerálních živin pro rostliny, které jsou jejich primárními producenty. Kruh se uzavírá. Uvnitř každého ekosystému dochází ke koloběhu jednotlivých látek, nejčastěji prvků (= biogeochemické cykly). Jeho podstata spočívá v tom, že rostliny přejímají minerální živiny z půdy a navracejí je znovu do půdy buď přímo rekrecí nebo nepřímo začleněné v opadu v organických látkách, aby je odtud po mineralizaci detritu znovu přijali. Látky, mineralizované od mikrobů a půdních živočichů se dostávají k půdním koloidům a odtud k rostlinám. V půdním roztoku je rozpuštěno jen velmi malé množství živin (< 0,2 %), což činí malý zlomek jejich zásoby. Zbývající živiny (98 %) jsou vázány v půdě v těžko rozpustných organických sloučeninách a v organických zbytcích, nebo jsou zabudovány ve vlastních minerálech. Necelá 2 % jsou vázána na půdní koloidy. Nerozpustné živiny tvoří pomalu se uvolňující rezervu. Do rostlin se živiny dostávají z půdního roztoku jako ionty solí difuzí spolu s vodou přes parenchym kořenové kůry savých kořenů. Příklady, poznámky, doplňující terminologie Ekologický význam živočichů žijících v půdě. Již CH. DARWIN upozornil na velký význam dešťovek. Podle jeho zjištění propouštějí dešťovky půdu zažívacím traktem a vyměšují ji ve změněném stavu na povrch. Množství takto vynesené půdy dosahuje podle DARWINA během jednoho roku 15 m 3 /ha. ŠENNIKOV (1953) uvádí, že červi rozmělňují a zanášejí do svých chodeb listy a ostatní rostlinné a živočišné zbytky a urychlují jejich rozklad v bezprostřední blízkosti kořenů rostlin. Jejich tělem prochází minerální a organické částice, které roztírají a rozmělňují ve svých svalnatých žaludcích. Proto jejich exkrementy obsahují materiál, který snadněji chemicky a biologicky větrá. Půda vyloučená v exkrementech červů je obohacená vápnem a solemi dusíku a fosforu. Vápno se vylučuje zvláštními žlázkami ve střevech a prostupuje exkrementy. Podle nedávných pozorování byly konkrece uhličitanu vápenatého pozorovány v exkrementech po půldruha 25

Zlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku

Zlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 31 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Zlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku 1. POPIS PROBLÉMU Nedostatek kyslíku ve vodě je problémem na řadě úseků vodních

Více

Nabídka mapových a datových produktů Hydrologické charakteristiky

Nabídka mapových a datových produktů Hydrologické charakteristiky , e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Hydrologické charakteristiky OBSAH: Úvod... 3 Trvale zamokřené půdy... 4 Periodicky zamokřené půdy... 6 Hydrologické skupiny půd...

Více

Podpovrchové vody PŮDNÍ VODA

Podpovrchové vody PŮDNÍ VODA Podpovrchové vody PŮDNÍ ODA Podpovrchové vody = část hydrosféry, která se nachází pod zemským povrchem a to bez ohledu na formy výskytu a skupenství Půdní voda HYDROPEDOLOGIE část podpovrchové vody obsažené

Více

Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace

Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

Organismy. Látky. Bakterie drobné, okem neviditelné, některé jsou původci nemocí, většina z nich je však velmi užitečná a v přírodě potřebná

Organismy. Látky. Bakterie drobné, okem neviditelné, některé jsou původci nemocí, většina z nich je však velmi užitečná a v přírodě potřebná Organismy Všechny živé tvory dohromady nazýváme živé organismy (zkráceně "organismy") Živé organismy můžeme roztřídit na čtyři hlavní skupiny: Bakterie drobné, okem neviditelné, některé jsou původci nemocí,

Více

Projekční činnost (dendrologické průzkumy, náhradní výsadby, osazovací plány, realizační dokumentace), realizace sadových úprav, údržba, poradenství

Projekční činnost (dendrologické průzkumy, náhradní výsadby, osazovací plány, realizační dokumentace), realizace sadových úprav, údržba, poradenství Předpis ke správné údržbě díla po předání PÉČE O TRÁVNÍKY Trávníky založené výsevem vyžadují zejména v prvním roce po založení zvýšenou péči. V tomto období je nutné zapěstovat trávník tak, aby vytvořil

Více

KLIMATICKÉ REGIONY ČR

KLIMATICKÉ REGIONY ČR PŘEVOD BPEJ NA STG V rámci BPEJ se rozlišuje celkem: - 10 klimatických regionů, které však byly konstruovány výhradně pro účely BPEJ; klimatické regiony jsou značeny kódem 0-9 na prvé z pěti pozic kódu

Více

Pojem ekosystém se používá ve dvojím smyslu:

Pojem ekosystém se používá ve dvojím smyslu: Z připravovaných skript MZLU LDF Biomy Země - Jeník J. & Pavliš J. Ekosystémy a geobiocenózy Pojem ekosystém se používá ve dvojím smyslu: (1) V nejobecnějším pojetí ekosystém je každá soustava, v níž je

Více

BIOKATALYZÁTORY I. ENZYMY

BIOKATALYZÁTORY I. ENZYMY BIOKATALYZÁTORY I. Obecné pojmy - opakování: Katalyzátory látky, které ovlivňují průběh katalyzované reakce a samy se přitom nemění. Dělíme je na: pozitivní (aktivátory) urychlující reakce negativní (inhibitory)

Více

HORNÍ LIPKA MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ STUDNY NA P.P.Č. 2553 VÝSTAVBOU PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ V K.Ú. HORNÍ LIPKA

HORNÍ LIPKA MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ STUDNY NA P.P.Č. 2553 VÝSTAVBOU PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ V K.Ú. HORNÍ LIPKA HORNÍ LIPKA MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ STUDNY NA P.P.Č. 2553 VÝSTAVBOU PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ V K.Ú. HORNÍ LIPKA Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí Ústí nad Orlicí, červen 2013 Název akce: Horní Lipka možnosti

Více

Úvod do problematiky vsakování vod a sesuvů půdy

Úvod do problematiky vsakování vod a sesuvů půdy vsakování vod a sesuvů půdy výklad základních pojmů v oboru hydrogeologie a svahových deformací Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz Vymezení hlavních bodů týkajících

Více

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál

Více

TECHNOLOGIE TVÁŘENÍ KOVŮ

TECHNOLOGIE TVÁŘENÍ KOVŮ TECHNOLOGIE TVÁŘENÍ KOVŮ Tvářením kovů rozumíme technologický (výrobní) proces, při kterém dochází k požadované změně tvaru výrobku nebo polotovaru, příp. vlastností, v důsledku působení vnějších sil.

Více

Návrh opevnění. h s. h min. hmax. nános. r o r 2. výmol. Obr. 1 Definice koryta v oblouku z hlediska topografie dna. Vztah dle Apmanna B

Návrh opevnění. h s. h min. hmax. nános. r o r 2. výmol. Obr. 1 Definice koryta v oblouku z hlediska topografie dna. Vztah dle Apmanna B Topografie dna v oblouku. Stanovení hloubky výmolu v konkávní části břehu a nánosu v konvexní části břehu. Výpočet se provádí pro stejný průtok, pro nějž byla stanovena odolnost břehů, tj. Q 20. Q 20 B

Více

I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb 1 VŠEOBECNĚ ČSN EN 1991-1-1 poskytuje pokyny pro stanovení objemové tíhy stavebních a skladovaných materiálů nebo výrobků, pro vlastní

Více

Kvalita a zdraví půd 23.9.2013. Přednáška č.4. zajímavé postřehy. Mezi sebou a hladem má člověk pouze tenkou vrstvu půdy Autor neznámý

Kvalita a zdraví půd 23.9.2013. Přednáška č.4. zajímavé postřehy. Mezi sebou a hladem má člověk pouze tenkou vrstvu půdy Autor neznámý 25. 1. 2013, Brno Připravil: Vítězslav Vlček, Ph.D. Kvalita a zdraví půd Přednáška č.4 zajímavé postřehy. Mezi sebou a hladem má člověk pouze tenkou vrstvu půdy Autor neznámý Větrná eroze (fyzikální degradace)

Více

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Komplexní přehled o podílu jednotlivých druhů

Více

účetních informací státu při přenosu účetního záznamu,

účetních informací státu při přenosu účetního záznamu, Strana 6230 Sbírka zákonů č. 383 / 2009 Částka 124 383 VYHLÁŠKA ze dne 27. října 2009 o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních

Více

-1- N á v r h ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy

-1- N á v r h ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy -1- I I. N á v r h VYHLÁŠKY ze dne 2009 o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:

Více

Soli jsou chemické sloučeniny složené z kationtů kovů (nebo amonného kationtu NH4+) a aniontů kyselin.

Soli jsou chemické sloučeniny složené z kationtů kovů (nebo amonného kationtu NH4+) a aniontů kyselin. Soli Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Bednaříková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje

Více

OBEC MIKULČICE. O Z N Á M E N Í o vydání opatření obecné povahy č. 2/2008 V E Ř E J N O U V Y H L Á Š K O U. svým usnesením č. 5 ze dne 6.5.

OBEC MIKULČICE. O Z N Á M E N Í o vydání opatření obecné povahy č. 2/2008 V E Ř E J N O U V Y H L Á Š K O U. svým usnesením č. 5 ze dne 6.5. OBEC MIKULČICE O Z N Á M E N Í o vydání opatření obecné povahy č. 2/2008 V E Ř E J N O U V Y H L Á Š K O U Změna č. 2 územního plánu sídelního útvaru Mikulčice Zastupitelstvo obce Mikulčice, příslušné

Více

Malé vodní elektrárny

Malé vodní elektrárny Malé vodní elektrárny Malé vodní elektrárny slouží k ekologicky šetrné výrobě elektrické energie. Mohou využívat potenciálu i těch vodních toků, které mají kolísavý průtok vody a jsou silně závislé na

Více

VIZP Vodohospodářské inženýrství

VIZP Vodohospodářské inženýrství VIZP Vodohospodářské inženýrství a životní prostředí Přednáška č.3 3 Vodní toky Přirozené évodní ítoky Účel úprav vodních toků, návrhové veličiny Opevnění upraveného koryta Ekologizace l i vodních toků

Více

Přednáška č.10 Ložiska

Přednáška č.10 Ložiska Fakulta strojní VŠB-TUO Přednáška č.10 Ložiska LOŽISKA Ložiska jsou základním komponentem všech otáčivých strojů. Ložisko je strojní součást vymezující vzájemnou polohu dvou stýkajících se částí mechanismu

Více

Kótování na strojnických výkresech 1.část

Kótování na strojnických výkresech 1.část Kótování na strojnických výkresech 1.část Pro čtení výkresů, tj. určení rozměrů nebo polohy předmětu, jsou rozhodující kóty. Z tohoto důvodu je kótování jedna z nejzodpovědnějších prací na technických

Více

ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem), udržet všechna kola ve stálém styku s vozovkou.

ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem), udržet všechna kola ve stálém styku s vozovkou. 4 ODPRUŽENÍ Souhrn prvků automobilu, které vytvářejí pružné spojení mezi nápravami a nástavbou (karosérií). ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem),

Více

Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5

Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5 Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5 Základní pojmy Pro účely těchto Zásad pro prodej nemovitostí (pozemků, jejichž součástí jsou bytové domy) Městské části Praha 5 (dále jen Zásady )

Více

Hnědé kontejnery jsou určeny k odkládání bioodpadu. Tříděním bioodpadu klesá objem komunálního odpadu přibližně o 40% a snižuje se jeho zápach.

Hnědé kontejnery jsou určeny k odkládání bioodpadu. Tříděním bioodpadu klesá objem komunálního odpadu přibližně o 40% a snižuje se jeho zápach. Hnědé kontejnery jsou určeny k odkládání bioodpadu. Tříděním bioodpadu klesá objem komunálního odpadu přibližně o 40% a snižuje se jeho zápach. Připravovaný nový zákon o odpadech přinese přísnější pravidla

Více

SKLÁDANÉ OPĚRNÉ STĚNY

SKLÁDANÉ OPĚRNÉ STĚNY Široký sortiment betonových prvků pro vnější architekturu nabízí také prvky, z nichž lze buď suchou montáží anebo kombinací suché montáže a monolitického betonu zhotovit opěrné stěny. Opěrná stěna je velmi

Více

P - 2. stupeň. rozmanitost životních podmínek přírodniny živé přírodniny neživé botanika zoologie přírodní děje

P - 2. stupeň. rozmanitost životních podmínek přírodniny živé přírodniny neživé botanika zoologie přírodní děje Obecná biologie a genetika zařadit správně přírodniny mezi živé a neživé vysvětlit, co zkoumají jednotlivé vědy vyjmenovat přírodní děje zdůvodnit vliv jednotlivých přírodních dějů na přírodu vymezit základní

Více

Ohlédnutí za hospodařením podle principů Pro Silva na Černokostelecku. lesnický odkaz prof. Polena

Ohlédnutí za hospodařením podle principů Pro Silva na Černokostelecku. lesnický odkaz prof. Polena PRO SILVA BOHEMICA. P.S. ČLS Katedra pěstování lesů FLD ČZU v Praze Školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy Ohlédnutí za hospodařením podle principů Pro Silva na Černokostelecku lesnický odkaz

Více

Orientační průvodce mateřstvím a rodičovstvím v zadávacích dokumentacích poskytovatele

Orientační průvodce mateřstvím a rodičovstvím v zadávacích dokumentacích poskytovatele Orientační průvodce mateřstvím a rodičovstvím v zadávacích dokumentacích poskytovatele Z důvodu ulehčení, snazší orientace, poskytnutí jednoznačných a široce komunikovatelných pravidel v otázkách mateřství

Více

Pexeso Kam kráčíš, člověče?

Pexeso Kam kráčíš, člověče? Pexeso Kam kráčíš, člověče? Hana Cídlová, Pavel Galle Katedra chemie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Česká republika e-mail: cidlova@centrum.cz Milí přátelé! Připravili jsme pro Vás zábavnou

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola 6. ročník Základní EVVO Fotosyntéza

Více

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda Přírodopis 9. ročník Výstupy ŠVP Učivo Přesahy, metody a průřezová témata Žák rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty s použitím určovacích pomůcek. Určí a stručně popíše běžné nerosty

Více

ÚZEMNÍ PLÁN NÁVRH ODŮVODNĚNÍ

ÚZEMNÍ PLÁN NÁVRH ODŮVODNĚNÍ KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou DOLNÍ KRUPÁ ÚZEMNÍ PLÁN NÁVRH ODŮVODNĚNÍ Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění

Více

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)

Více

Dříve než začnete kácet stromy na své zahradě nebo dvorku, přečtěte si pár vložených informací:

Dříve než začnete kácet stromy na své zahradě nebo dvorku, přečtěte si pár vložených informací: Dříve než začnete kácet stromy na své zahradě nebo dvorku, přečtěte si pár vložených informací: Kácení na vlastním pozemku Dnem 1. listopadu 2014 nabyla účinnosti novela vyhlášky 222/2014 Sb. Podle současného

Více

13. Přednáška. Problematika ledových jevů na vodních tocích

13. Přednáška. Problematika ledových jevů na vodních tocích 13. Přednáška Problematika ledových jevů na vodních tocích Obsah: 1. Úvod 2. Základní pojmy 3. Vznik a vývoj ledu 4. Vznik ledových jevů 5. Proudění pod ledem 1.Úvod Při déle trvajícím mrazivém počasí

Více

Základy sálavého vytápění (2162063) 6. Stropní vytápění. 30. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč

Základy sálavého vytápění (2162063) 6. Stropní vytápění. 30. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč Základy sálavého vytápění (2162063) 6. Stropní vytápění 30. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč Obsah přednášek ZSV 1. Obecný úvod o sdílení tepla 2. Tepelná pohoda 3. Velkoplošné vodní sálavé vytápění 3.1 Zabudované

Více

3. Abiotické formy znehodnocení dřeva

3. Abiotické formy znehodnocení dřeva 3. Abiotické formy znehodnocení dřeva Dřevo se degraduje a ztrácí své původní užitné vlastnosti nejen vlivem aktivity biotických škůdců, ale i v důsledku působení rozličných abiotických činitelů. Hlavní

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z I. název vzdělávacího oboru: ZEMĚPIS (Z) II. charakteristika vzdělávacího oboru: a) organizace: Vzdělávací obor Zeměpis spadá do vzdělávací oblasti 2. stupně základního vzdělávání Člověk a příroda. Ta

Více

Decentrální větrání bytových a rodinných domů

Decentrální větrání bytových a rodinných domů 1. Úvod Větrání představuje systém, který slouží k výměně vzduchu v místnostech. Může být přirozené, založené na proudění vzduchu v důsledku jeho rozdílné hustoty, která odpovídá tlakovým poměrům (podobně

Více

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti Vyučovací předmět: Psychologie a komunikace Škola: SZŠ a VOŠZ Znojmo Učitel: Mgr. Olga Černá Třída + počet žáků: 2. ročník, obor ZA, 24 žáků Časová jednotka: 1 vyučovací jednotka

Více

METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA SYSTÉMU VZDUCH-VODA

METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA SYSTÉMU VZDUCH-VODA METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA SYSTÉMU VZDUCH-VODA Získávání tepla ze vzduchu Tepelná čerpadla odebírající teplo ze vzduchu jsou označovaná jako vzduch-voda" případně vzduch-vzduch". Teplo obsažené

Více

Vodní elektrárna v distriktu Čarch, potenciál projektu.

Vodní elektrárna v distriktu Čarch, potenciál projektu. Vodní elektrárna v distriktu Čarch, potenciál projektu. Vydalo: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Provinční rekonstrukční tým Lógar, Afghánistán zpracovatel: Ing. Alena Lišková, civilní expertka PRT stavební

Více

ochrana a organizace povodí

ochrana a organizace povodí ochrana a organizace povodí Tomáš DOSTÁL doc.ing. Dr. Tomáš LABURDA, Ing.; Jan DEVÁTÝ Ing., Martin NEUMANN Ing., Petr KAVKA Ing.Ph.D. katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství B602, dostal@fsv.cvut.cz

Více

Příloha 5. Pracovní list z chemie. Úkol č. 1: Důkaz thiokyanatanových iontů ve slinách

Příloha 5. Pracovní list z chemie. Úkol č. 1: Důkaz thiokyanatanových iontů ve slinách Příloha 5 Pracovní list z chemie Úkol č. 1: Důkaz thiokyanatanových iontů ve slinách teorie: Sliny jsou u člověka vylučovány třemi páry slinných žláz (příušní, podčelistní a podjazykové). Produkce slin

Více

Název školy Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0977. Číslo šablony VY_32_inovace_ZZV14

Název školy Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0977. Číslo šablony VY_32_inovace_ZZV14 Název školy Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56 Název projektu Digitalizace výuky Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0977 Číslo šablony VY_32_inovace_ZZV14 Číslo materiálu 17 Autor Bc. Lenka

Více

1. DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍŤ V OKRESECH ČR

1. DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍŤ V OKRESECH ČR 1. DÁIČNÍ A SIIČNÍ SÍŤ V OKRESE ČR Pro dopravu nákladů, osob a informací jsou nutné podmínky pro její realizaci, jako je kupříkladu vhodná dopravní infrastruktura. V případě pozemní silniční dopravy to

Více

Metodika kontroly naplněnosti pracovních míst

Metodika kontroly naplněnosti pracovních míst Metodika kontroly naplněnosti pracovních míst Obsah Metodika kontroly naplněnosti pracovních míst... 1 1 Účel a cíl metodického listu... 2 2 Definice indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst...

Více

Brambory od hnojení po kultivaci

Brambory od hnojení po kultivaci Brambory od hnojení po kultivaci Při pěstování brambor k různému účelu je třeba přizpůsobit způsob výživy. Sadbovým bramborám zvýšený podíl dusíku v poměru živin průmyslových hnojiv prodlouží vegetaci

Více

R ů z n é. Metodika výběru ploch pro plošnou chemickou melioraci lesních půd. Ing. Vít ŠRÁMEK, Ph.D. Úvod

R ů z n é. Metodika výběru ploch pro plošnou chemickou melioraci lesních půd. Ing. Vít ŠRÁMEK, Ph.D. Úvod 1 2005 P R O L E S N I C K O U P R A X I Metodika výběru ploch pro plošnou chemickou melioraci lesních půd Úvod Ing. Vít ŠRÁMEK, Ph.D. Lesní půdy jsou základní součástí lesních ekosystémů. Jejich vlastnosti

Více

STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA

STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA ÚVOD Při válcování za studena je povrch vyválcovaného plechu znečištěn oleji či emulzemi, popř. dalšími nečistotami. Nežádoucí

Více

VYR-32 POKYNY PRO SPRÁVNOU VÝROBNÍ PRAXI - DOPLNĚK 6

VYR-32 POKYNY PRO SPRÁVNOU VÝROBNÍ PRAXI - DOPLNĚK 6 VYR-32 POKYNY PRO SPRÁVNOU VÝROBNÍ PRAXI - DOPLNĚK 6 Platnost od 1.1.2004 VÝROBA PLYNŮ PRO MEDICINÁLNÍ ÚČELY VYDÁNÍ PROSINEC 2003 1. Zásady Tento doplněk se zabývá průmyslovou výrobou medicinálních plynů,

Více

MDT xxx TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC Schválena: 01.06.1979. Ochrana zabezpečovacích zařízení před požárem

MDT xxx TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC Schválena: 01.06.1979. Ochrana zabezpečovacích zařízení před požárem MDT xxx TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC Schválena: 01.06.1979 TNŽ 34 2612 Generální Ředitelství Českých drah Ochrana zabezpečovacích zařízení před požárem TNŽ 34 2612 Tato oborová norma stanoví základní technické

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Ze dne 21.01.2016 Částka 10/2016 Účinnost od 01.09.2016 (za 184 dní) http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 11 ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ A JEJICH VYUŽITÍ ČLOVĚKEM 7. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 11 ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ A JEJICH VYUŽITÍ ČLOVĚKEM 7. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 11 ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ A JEJICH VYUŽITÍ ČLOVĚKEM 7. ročník DOPORUČENÝ ČAS NA VYPRACOVÁNÍ: 20 minut INFORMACE K TÉMATU: CIVILIZACE PLNÁ ODPADŮ Produkce odpadů stále

Více

JAK VÍTĚZIT NAD RIZIKY. Aktivní management rizik nástroj řízení úspěšných firem

JAK VÍTĚZIT NAD RIZIKY. Aktivní management rizik nástroj řízení úspěšných firem JAK VÍTĚZIT NAD RIZIKY Aktivní management rizik nástroj řízení úspěšných firem 1 2 PhDr. Ing. Jiří Kruliš JAK VÍTĚZIT NAD RIZIKY Aktivní management rizik nástroj řízení úspěšných firem Linde Praha akciová

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : Ročník 2016 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : 27. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Strana 234

Více

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu 7. Domy a byty Sčítání lidu, domů a bytů 2011 podléhají všechny domy, které jsou určeny k bydlení (např. rodinné, bytové domy), ubytovací zařízení určená k bydlení (domovy důchodců, penziony pro důchodce,

Více

Měření změny objemu vody při tuhnutí

Měření změny objemu vody při tuhnutí Měření změny objemu vody při tuhnutí VÁCLAVA KOPECKÁ Katedra didaktiky fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Anotace Od prosince 2012 jsou na webovém portálu Alik.cz publikovány

Více

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana MATEMATIKA A BYZNYS Finanční řízení firmy Příjmení: Rajská Jméno: Ivana Os. číslo: A06483 Datum: 5.2.2009 FINANČNÍ ŘÍZENÍ FIRMY Finanční analýza, plánování a controlling Důležité pro rozhodování o řízení

Více

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ Systém ASPI - stav k 24.4.2016 do částky 48/2016 Sb. a 9/2016 Sb.m.s. - RA852 27/2016 Sb. - vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - poslední stav textu 27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. ledna

Více

Dřevoobráběcí stroje. Quality Guide. Vyhodnocení nástrojů

Dřevoobráběcí stroje. Quality Guide. Vyhodnocení nástrojů Dřevoobráběcí stroje Quality Guide Vyhodnocení nástrojů 2 PrůVoDce kvalitou Vyhodnocení nástrojů Dávno jsou pryč doby, kdy se nástroje od sebe výrazně odlišovali kvalitou a vzhledem provedení. V současnosti

Více

1 BUBNOVÁ BRZDA. Bubnové brzdy používané u vozidel jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi.

1 BUBNOVÁ BRZDA. Bubnové brzdy používané u vozidel jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi. 1 BUBNOVÁ BRZDA Bubnové brzdy používané u vozidel jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi. Nejdůležitější části bubnové brzdy : brzdový buben, brzdové čelisti, rozporné zařízení, vratné pružiny, štít

Více

SINICE A ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY V E D N E V N O C I

SINICE A ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY V E D N E V N O C I SINICE A ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY Přestože jsou sinice a řasy často spojovány, jedná se o zcela rozdílné skupiny. Sinice jsou bakterie, které získaly schopnost fotosyntézy. V jejich buňkách

Více

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.20 EU OP VK. Zdroje energie

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.20 EU OP VK. Zdroje energie Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.20 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Únor 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Zdroje energie

Více

FIORO ZÁMKOVÁ A SKLADEBNÁ DLAŽBA

FIORO ZÁMKOVÁ A SKLADEBNÁ DLAŽBA NOVINKY FIORO ZÁMKOVÁ A SKLADEBNÁ DLAŽBA Unikátní skladebná dlažba z kategorie dlažeb imitujících kámen. Společným rysem těchto dlažeb je nepravidelný tvar dlažebního kamene a falešné spáry, které se spolu

Více

Ploché výrobky z konstrukčních ocelí s vyšší mezí kluzu po zušlechťování technické dodací podmínky

Ploché výrobky z konstrukčních ocelí s vyšší mezí kluzu po zušlechťování technické dodací podmínky Ploché výrobky z konstrukčních ocelí s vyšší mezí kluzu po zušlechťování technické dodací podmínky Způsob výroby Dodávaný stav Podle ČSN EN 10025-6 září 2005 Způsob výroby oceli volí výrobce Pokud je to

Více

A PRŮVODNÍ ZPRÁVA B SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

A PRŮVODNÍ ZPRÁVA B SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA A PRŮVODNÍ ZPRÁVA B SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA MULTIFUNKČNÍ SPOLEČENSKÁ MÍSTNOST Č.P. 102 BRNIŠTĚ DOKUMENTACE PRO ZADÁNÍ STAVBY Investor : Obec Brniště Brniště 102 47129 Brniště Zodp. Projektant : Vladimír

Více

STANOVISKO č. STAN/1/2006 ze dne 8. 2. 2006

STANOVISKO č. STAN/1/2006 ze dne 8. 2. 2006 STANOVISKO č. STAN/1/2006 ze dne 8. 2. 2006 Churning Churning je neetická praktika spočívající v nadměrném obchodování na účtu zákazníka obchodníka s cennými papíry. Negativní následek pro zákazníka spočívá

Více

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST

Více

Problematika negativního dopadu intenzivní chemické ochrany polních plodin

Problematika negativního dopadu intenzivní chemické ochrany polních plodin Klasifikace: Draft Pro vnitřní potřebu VVF Oponovaný draft Pro vnitřní potřebu VVF Finální dokument Pro oficiální použití Deklasifikovaný dokument Pro veřejné použití Název dokumentu: Problematika negativního

Více

7Konference, Ráčková dolina 2003. Environmentální aspekty geologie na příkladech severních Čech.

7Konference, Ráčková dolina 2003. Environmentální aspekty geologie na příkladech severních Čech. 7Konference, Ráčková dolina 2003 Environmentální aspekty geologie na příkladech severních Čech. Mirka Blažková Fakulta životního prostředí Universita J.E. Purkyně Ústí nad Labem blazkova@fzp.ujep.cz ÚVOD.

Více

Ekologie II 9. Základy ekologie půdy

Ekologie II 9. Základy ekologie půdy Ekologie II 9. Základy ekologie půdy Co je to půda? Směs zvětralé zemské kůry, živých organismů a jejich rozkladných produktů Není jen činitelem prostředí organismů, ale zároveň i jejich produktem půda

Více

POKYNY. k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2012

POKYNY. k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2012 dz_12dpfo5405_19_pok.pdf - Adobe Acrobat Professional POKYNY k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2012 Pokyny k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických

Více

MAGIS ve strojírenské firmě Strojírna Vehovský s.r.o.

MAGIS ve strojírenské firmě Strojírna Vehovský s.r.o. Tel : 553 607 521 MAGIS ve strojírenské firmě Strojírna Vehovský s.r.o. Obchodní evidenci, tj. Nabídky, Objednávky. Skladovou evidenci, nákup materiálu. Technologickou přípravu výroby. Řízení a plánování

Více

Zásady pro vypracování disertační práce Fakulty strojní VŠB-TUO

Zásady pro vypracování disertační práce Fakulty strojní VŠB-TUO Účinnost dokumentu od: 1. 4. 2014 Fakulty strojní VŠB-TUO Řízená kopie č.: Razítko: Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 1/6 Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního

Více

Výpočet dotace na jednotlivé druhy sociálních služeb

Výpočet dotace na jednotlivé druhy sociálních služeb Výpočet dotace na jednotlivé druhy sociálních služeb (dotace ze státního rozpočtu na rok 2015) Popis způsobu výpočtu optimální výše finanční podpory - Liberecký kraj Kraj bude při výpočtu dotace postupovat

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Příloha č. 7 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE pro veřejnou zakázku na stavební práce mimo režim zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění, a dle Závazných pokynů pro žadatele

Více

KAPITOLA 6.3 POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A ZKOUŠENÍ OBALŮ PRO INFEKČNÍ LÁTKY KATEGORIE A TŘÍDY 6.2

KAPITOLA 6.3 POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A ZKOUŠENÍ OBALŮ PRO INFEKČNÍ LÁTKY KATEGORIE A TŘÍDY 6.2 KAPITOLA 6.3 POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A ZKOUŠENÍ OBALŮ PRO INFEKČNÍ LÁTKY KATEGORIE A TŘÍDY 6.2 POZNÁMKA: Požadavky této kapitoly neplatí pro obaly, které budou používány dle 4.1.4.1, pokynu pro balení

Více

1. Hydrosférou rozumíme (vyberte nejsprávnější tvrzení):

1. Hydrosférou rozumíme (vyberte nejsprávnější tvrzení): VODSTVO Voda je nejdůležitější složkou přírodního prostředí. Voda má v krajinné sféře funkci látky umožňující nejen pohyb hmoty, ale i její nepřetržitě probíhající výměnu. Je i velmi významným přírodním

Více

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO PODNIKY A PRŮMYSL Pokyny 1 V Bruselu dne 1. února 2010 - Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů 1. ÚVOD Účelem tohoto dokumentu je

Více

Chemické metody stabilizace kalů

Chemické metody stabilizace kalů Stabilizace vápnem Podmínky pro dosažení hygienizace kalu na úroveň třídy I. : - alkalizace vápnem nad ph 12 a dosažení teploty nad 55 o C a udržení těchto hodnot po dobu alespoň 2 hodin - alkalizace vápnem

Více

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Podzemní voda cvičení doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/28.0009. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

4.5.1 Magnety, magnetické pole

4.5.1 Magnety, magnetické pole 4.5.1 Magnety, magnetické pole Předpoklady: 4101 Pomůcky: magnety, kancelářské sponky, papír, dřevěná dýha, hliníková kulička, měděná kulička (drát), železné piliny, papír, jehla (špendlík), korek (kus

Více

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA ÚŘAD MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 4/2000 Změněna vyhláškou č. 13/2005 s účinností od 15.12.2005!!! Změněna vyhláškou č. 2/2006 s účinností od 2.5.2006!!! Změněna vyhláškou č. 12/2006

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ze dne 17.12.2012 Částka 177/2012 Účinnost od 01.01.2013 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí nám. Svobody 138, 342 01 Sušice I telefon: 376 540 111, fax: 376 52 64 24 OPATŘENÍ OB E C N É POVAHY

MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí nám. Svobody 138, 342 01 Sušice I telefon: 376 540 111, fax: 376 52 64 24 OPATŘENÍ OB E C N É POVAHY MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí nám. Svobody 138, 342 01 Sušice I telefon: 376 540 111, fax: 376 52 64 24 Číslo jednací: 2764/13/ZPR/Kal V Sušici dne 20.11.2013 Spisová značka: 2724/13/ZPR/Kal

Více

POSOUZENÍ STAVU HLAVNÍHO OBJEKTU BUDOVY Č. OR. 10 V JEZDECKÉ ULICI V PROSTĚJOVĚ

POSOUZENÍ STAVU HLAVNÍHO OBJEKTU BUDOVY Č. OR. 10 V JEZDECKÉ ULICI V PROSTĚJOVĚ z.č.: 13-1672-81 POSOUZENÍ STAVU HLAVNÍHO OBJEKTU BUDOVY Č. OR. 10 V JEZDECKÉ ULICI V PROSTĚJOVĚ Vypracoval: Ing. Daniel Lemák, Ph.D. Zhotovitel: Zakázkové číslo: 13-1672-81 Objednatel: STATIKA Olomouc,

Více

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Srubec, okr.

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Srubec, okr. ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola Srubec, okr. České Budějovice Adresa: Srubec čp. 30, 370 06 České Budějovice Identifikátor

Více

MS měření teploty 1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové

MS měření teploty 1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové 1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové 1.1. Nepřímá metoda měření teploty Pro nepřímé měření oteplení z přírůstků elektrických

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0425

CZ.1.07/1.5.00/34.0425 [1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie

Více

Miroslav Kunt. Srovnávací přehled terminologie archivních standardů ISAD(G), ISAAR(CPF) a české archivní legislativy

Miroslav Kunt. Srovnávací přehled terminologie archivních standardů ISAD(G), ISAAR(CPF) a české archivní legislativy Příloha č. 2 k výzkumné zprávě projektu VE20072009004 Miroslav Kunt Srovnávací přehled terminologie archivních standardů ISAD(G), ISAAR(CPF) a české archivní legislativy Pozn.: Za českou archivní legislativu

Více

Strojní součásti, konstrukční prvky a spoje

Strojní součásti, konstrukční prvky a spoje Strojní součásti, konstrukční prvky a spoje Šroubové spoje Šrouby jsou nejčastěji používané strojní součástí a neexistuje snad stroj, kde by se nevyskytovaly. Mimo šroubů jsou u některých šroubových spojů

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Základy paprskové a vlnové optiky, optická vlákna, Učební text Ing. Bc. Jiří Primas Liberec 2011 Materiál vznikl

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více