Čtrnáctideník RC Opava Číslo 14. Ročník IV. Vyšlo dne SLUŽBA NAD VLASTNÍ ZÁJMY SERVICE ABOVE SELF

Transkript

1 Čtrnáctideník RC Opava Číslo 14. Ročník IV. Vyšlo dne SLUŽBA NAD VLASTNÍ ZÁJMY SERVICE ABOVE SELF I LETOS JSME SI S DĚTMI ROZUMĚLI O prázdninách se konal již třetí ročník tábora určený dětem ze Základní školy pro handicapované a zájemcům z Klubu přátel tělesně postižených ELIŠKA. Tentokrát jsme vybrali nezapomenutelné místo v hotelu Belaria v Hradci nad Moravicí. Dětí se sešlo 34, z toho 10 vozíčkářů. Staralo se o ně 6 vedoucích a 10 asistentů z různých středních, vyšších odborných a vysokých škol. Celotáborová hra se jmenovala "Z pohádky do pohádky". Pohádkové úkoly a hry provázely děti celým pobytem. Zpestřením byl výlet do Dinoparku u Ostravy, vycházka na zámek, opékání s rotariány, vystoupení country kapely AZYL a ukázka canisterapie s pejsky Gabriely Hrotekové. V táboře nechyběla noční stezka odvahy, pěvecká soutěž "Hradecký slavík", pohádkový karneval, malovali jsme trička barvami na textil, zdobili kameny ubrouskovou technikou. Počasí nám i letos přálo, tak jsme uvítali možnost neomezeného přístupu do bazénu. A již třetím rokem se tábor uskutečnil díky finanční i organizační podpoře ROTARY CLUBU OPAVA. Jitka Jelínková, hlavní organizátorka 1

2 2

3 Naše rotariánské studentky a rotariánští studenti jsou, z Brazílie, z Chile, z Indonésie a ze Spojených států OPAVSKÁ MÍLE LETOS PŘILÁKALA DVĚ STOVKY ZÁVODNÍKŮ Druhý ročník Opavské míle trať dlouhá 1609 metrů letos přilákala 194 závodníků. Za organizováním celé akce stojí především náš člen Jirka Sýkora a podpořit vše nejen během, přišli i opavští rotariáni (! Viz foto níže!) se svými přáteli. 24. září přinesla o tom ČT 1 reportáž, avšak ochuzenou o následující snímky. Letošní Opavskou míli odstartoval (viz další snímek) bývalý mistr ČSR na tři kilometry překážek a stříbrný medailista v této disciplíně z Mistrovství Československa v atletice z roku 1983, Jiří Kolbaba. Známý je také jako výborný fotograf, cestovatel a spisovatel. Jiří Kolbaba (*1957) procestoval 130 zemí šesti kontinentů. Loni navštívil potřetí Antarktidu, za poněkud dobrodružných okolností při plavbě na polské plachetnici Selma. Vystavuje, píše, přednáší, cestuje. Od roku 2004 vydal šest cestopisů. V té době byli v naší rotariánské rodině dva studenti a dvě studentky. Nikolas Wheeler (Nick) z USA a Martin da Costa (Martin) z Brazílie. Na snímku výše jsou i naše dvě studentky. Zcela vpravo Fabiola Mayte Rozas Scaramelli (Fabi) z města La Serena v Chile a Riah Erliana (Riah) z města Makassar na ostrově Sulawesi v Indonésii. Že nevíte kde to přesně je? Tak tedy napřed start a poté ostatní. 3

4 Odstartováno a máme zde Sulawesi. 4

5 RIAH se osobně setkala se Jirkou Kolbabou, netušíc s kým má tu čest, a byla překvapena, když na ní začal plynule mluvit indonésky. 5

6 Při uvítání na letišti Václava Havla Riah zdaleka netušila, co všechno ji čeká například, že se bude několik hodin denně učit česky a při tom také jezdit na kolečkových bruslích Studentka z daleké Indonésie, jak jsme již napsali z města Makassar na ostrově Sulawesi. Pro zajímavost Indonésie je s cca 250 milióny obyvatel čtvrtou nejlidnatější zemí na světě. Její první host rodinou jsou Křempkovi z Malých Hoštic a domovskou školou pak Slezské gymnázium v Opavě. Riah je muslimka s tím souvisí povinnost (pro ni je to však hrdost) neustále nosit na hlavě šátek a to i doma. Musím velmi pochválit přístup vedení školy, napsal nám Bob Křempek, které jí vytvořilo individuální podmínky, aby mohla ctít své muslimské tradice, pro ni velmi důležité. Začátky Riah v ČR byly velmi těžké a to zejména vzhledem k její chabé znalosti angličtiny. Na druhé straně je to zase výhodou, protože ji nezbývá nic jiného, než se co nejrychleji naučit česky. A nutno poznamenat, že si to vzala za své a vydrží se učit česky i několik hodin denně. Myslím, že Riah bude letos patřit k nejlepším češtinářům v celém distriktu. Z volnočasových aktivit si zatím nejvíce oblíbila badminton a jízdu na kolečkových bruslích. Minulou sobotu měla trošku adrenalinovější zážitek a to rafting na řece Moravici. 6

7 Ostatní studenty představíme v příštím čísle, nyní pouze pár snímků: Martin da Costa (na snímku s host rodinou na letišti). MARTIN je původem z Brazílie. Pobývá v Kravařích u rodiny Dudových. Chodí do tanečních se svými spolužáky Střední školy průmyslové a umělecké. Fotbal začal hrát v Česku. NICK Nicholas Aaron Wheeler přicestoval z USA. Bydlí v Opavě u rodiny Onderkových. Má rád knedlíky od host babičky a vepřové koleno. Hraje na kytaru. Dochází na Mendelovo gymnázium. Ještě zbývá 7

8 Fabi, i když je na prvním snímku příznivců Opavské míle, dejme ji ještě jednu více než mezinárodní šanci. Na dalším snímku je s šéfem výměny studentů Bobem Křempkem v Katowicích na MS ve volejbale mužů. Její první host rodinou jsou Herrmannovi z Malých Hoštic. Ale ostatní skutečně až příště. Dnes musíme trochu místa věnovat i čtyřem našim sličným velvyslankyním a dále také těm, kteří se námi vysláni zúčastnili mezinárodních rotariánských setkání. NAŠI V JINÝCH KRAJÍCH Čtrnáct dní v ráji Šikmá věž v Pise, špagety bolognese, Ferrari či země módy a umění. Myslím si, že jste to jistě již dávno uhodli. Ano, jedná se o Itálii. Na začátku letošního léta, se mi naskytla jedinečná příležitost absolvovat čtrnáctidenní letní kemp u jezera Como. Poznal jsem spoustu zajímavých lidí a viděl nespočet věcí, o kterých se mi ani nezdálo. Navíc mi bylo dovoleno nahlédnout do italské rodiny a to doslova. Kemp byl výborně organizován a bylo o nás dobře postaráno. Vyjma mě, se kempu zúčastnilo dalších třináct studentů, kteří dorazili z celé Evropy! Dorozumívacím jazykem byla angličtina. Ze začátku jsem měl s mluvením trochu problémy, ale díky trpělivosti ostatních se ledy brzy prolomily a pobyt jsme si velice užili. Pokud rádi poznáváte neznámé a jste milovníkem vodních sportů, letní kemp na jezeře Como je správná volba. 8 Nicolas Pérez

9 9

10 Summercamp Friendship Bavaria in Mainburg-Hallertau Linda Herrmannová Od jsem strávila krásných 14 dnů v německém městě Mainburg. Na letním kempu, který byl zaměřen na životní prostředí a přátelství, bylo celkem 10 studentů nejen z Evropy, ale i z Mexika, Taiwanu, Thajska a Turecka. Jelikož ubytování bylo v rodinách, zjistila jsem, že život Němců není nijak zvlášť odlišný od našeho. První den jsme měli exkurzi ve městě. Mainburg je hlavním městem chmelové oblasti Hallertau. Proto jsme navštívili několik pivovarů a muzeum, kde nám popsali, jak se chmel pěstoval v minulosti. Viděli jsme také, jak se vyrábí solární panely ve firmě Wolf, nebo jak se z několika plechů dá sestavit auto BMW. Na kole jsme projeli okolí města a na raftu poznali krajinu kolem řeky Donau. Neminula nás ani prohlídka historického města Landshut, v němž jsme mimo jiné viděli velkou sbírku středověkých kostýmů známé slavnosti Landshutská svatba 1475, která se zde koná každé čtyři roky a trvá asi čtrnáct dnů. O víkendu jsme neměli společný program, ale každá rodina měla svůj individuální. Tak jsem se dostala do města Regensburg; po cestě tam jsme například navštívili jednu z budov známého rakouského umělce Hundertwassera. Poslední byla návštěva Mnichova. Nejprve jsme město projeli na kole, poté například přišlo na řadu muzeum BMW. Zde jsme si mohli prohlédnout všechny historické typy aut dané značky. Našim úkolem v předposledním dnu před odjezdem domů, bylo postavit věž přátelství. K dispozici bylo jen dřevo a provaz. Uběhly asi dvě hodiny, než se podařilo věž úspěšně postavit. Dalším úkolem bylo, aby každý účastník namaloval vlajku, kterou pak pověsil na věž. Poslední den před 10

11 odjezdem byla závěrečná party, kde byli pozváni všichni, koho jsme v průběhu 14 dnů potkali. Dobře jsme se bavili o svých zážitcích. Jsem ráda, že jsem díky Rotary mohla poznat nové lidi z celého světa, cizí zemi, a že jsme se dozvěděla nové věci. 11

12 Z AMERICKÉHO DENÍKU VENDULY JANČÁLKOVÉ (1) V americkém Silver Lake ve státě Ohio žije a studuje již několik týdnů naše rotariánská studentka Vendula Jančálková. Na svém blogu zveřejňuje zajímavé postřehy, pocity a zkušenosti. Není nekritická vůči sobě, ale i vůči svému okolí. Je to zajímavé čtení. Autorka svolila, abychom některé její texty postupně zveřejňovali i v našem listě. Pročež tak činíme. 32 dní, 768 hodin = nespočet zážitků a počínající rutina To snad ani není možné, že už měsíc mé výměny je za mnou. Utíká to jako voda, ani se za tím vším nestačím ohlížet. I když pravda je, že dny mi tu zevšedněly. Měsíc a všechno upadá do rutiny. Sem tam zpestření, jinak opět studentský život. Angličtinou jsem dočista "načichla". Vědomky i nevědomky rozšiřuju slovní zásobu a urychluju překladač v hlavě. Probouzím se do angličtiny, jsem s ní během dne a taky s ní usínám. Bylo by nemožné, aby to na mě nezanechávalo žádné stopy, i když pravdou je, že na psy ještě někdy spustím česky (ale tak těm je to asi šumafuk :)). Ve škole je to zatím v pohodě, učivo těžké není, jenom to neustálé unavující překládání. Nejhorší je ten pocit bezmoci, když víte odpověď, ale ve svém jazyce, takže prakticky nevíte nic. No, zatím jsou učitelé na mě hodní a dovolí mi používat překladač, ale někteří už přiostřují a rázné "Bez překladače" mi trochu komplikuje chápání v hodinách. Spolužáci mě neustále učí slangu (doufám, že jen slušnému) a jejich zvědavost ohledně Evropy, Česka a Prahy doteď neopadla. Počasí se tu na mě jenom směje. Možná 2 zamračené dny a jedno tornádo. O tom vám moc nepovím, jelikož jsem ho prospala v bezpečí domova, ale zhruba 4 kilometry od našeho domu se do sytosti vyřádilo. Co je jediné pozitivum, že tornáda tu nejsou až tak nebezpečná, ale zamávat s vámi trochu můžou. :) Sport a Amerika? Na kole jsem prakticky každý den. Dvacet kilometrů, ticho, klid a idylu rušící mé funění. Skoro nikdy jsem se u nás nesetkala s tím, že se na vás míjející lidé usmějí nebo dokonce pozdraví, aniž by vás znali. Pěkné gesto. Úsměv nic nestojí, ale udělá mnoho :). "Není škola jako škola" Tři týdny a já jsem ve škole pořád zmatená. Holt "cérka" z malého vsetínského gymplu na velké americké škole. Musím přiznat, že "můj" gympl mi opravdu chybí, a to jsem si myslela, že si po něm ani nezastesknu. No, ale zpátky ke Cuyahoga Falls. 1. Škola čítá přes 2000 studentů všech národností a kultur. 2. Vyučování nám začíná 7:45 a končí 14:40, vyjma středy, kdy je rozvrh o hodinu zkrácený (13:40). 3. Přestávky jsou pouze pětiminutové. 4. Každý den máme 8 hodin. 5. Nezdravější školní jídelnu jsem v životě neviděla. 12

13 6. Učitel = tvůj kamarád 7. Úkoly každý den, 1/3 výsledné známky na vysvědčení. 8. Nejsou tu stabilní třídy. A teď trochu pocitově. První dny to bylo k zbláznění. Nevěděla jsem kam jít, co dělat, kdy začínají hodiny a kdy končí, kde je jídelna a kde zase knihovna, prostě nic. Až jsem se z prvotního šoku trochu oklepala, začala se kostrbatě ptát na cestu do učeben. Většina radících byla opravdu milá a snažila se mi pomoct, jak nejvíce mohla. A tak se čas od času stávalo, že jsem dorazila do správné třídy, sic s desetiminutovým zpožděním, ale úspěch byl, že jsem vůbec dorazila. Teď už jsem v tom přece více zběhlá, ale i tak je náročné během pěti minut se prodrat mezi dvoutisícovkou studentů na druhý konec školy. A nejlepší je to s "lockerem" (skříňkou), protože ta je v úplně jiné části budovy. Prakticky, hodina vám končí v budově C, musíte se dostat do budovy B, ale locker s učebnicemi máte v budově A. Jako úloha z matiky, která nevychází. Můj každodenní rozvrh vypadá následovně: První hodina drama. Je to prakticky jenom hraní her, scének a trocha divadelní teorie. Opravdu jsem byla překvapena, když učitelka začala vysvětlovat, kde sedí diváci, že herec nesmí stát zády k sledujícímu a že se nesmí v divadelnické mluvě šeptat, jelikož by z toho poslední řady měly zhruba velké NIC. Nad tím se mi protočily oči a ihned jsem si vzpomněla na pana profesora Urubka a vybavily se mi chvíle ze zkoušek. Pravda je, že trochu se mi zastesklo. Další hodina - matematika. K neuvěření mi bylo, že jsme začali opakovat řešení rovnic, nerovnic, absolutních hodnot, definičních oborů a oborů hodnot. Úroveň základní školy. Co je ovšem příjemné, že v matice opět perlím: D, nevím sice na jak dlouho, ale v Česku s tím do čtvrťáku moc nepočítám. Následuje biologie, která je úrovní (když přivřu oko) skoro stejná jak u nás. Začali jsme teda velmi zlehka genetikou, v čemž se úplně vyžívám. Vždycky se těším, protože většina pojmů je díky latině velmi podobná. Ohledně biologického "materiálu" - hodinu s námi sdílí zakrslý králík a jeden šutr z Yellowstownu, toť vše. IE, homeroom - S tímto jsem se ještě nesetkala. Hodina, kdy musíte být v patřičné učebně a dělat úkoly či jinou práci. Pro mě hodina NIČEHO. Jíst nemůžete, pít taky ne, a tak tam prostě sedíte a hledíte z okna, posloucháte písničky, povídáte si s kamarády anebo šprtáte". Samozřejmě nad tím vším nicneděláním máme učitelský dozor. Americká historie - Jeden z mých oblíbených předmětů. Často je hodina prokládána různými záznamy a zajímavostmi. Učí se plus mínus 300 let zpátky, ale vše opravdu dopodrobna. Mám tu parádní třídu, všichni se o Českou republiku zajímají, ačkoli nemají ani zdání, kde vůbec je. Obědová pauza (něco kolem půl hodiny) - Oběd, jediné jídlo ve škole. Tady se během přestávek nesvačí, protože by se to prostě nestihlo. A tak se všichni do jídelny hrnou jak stádo, pravda u nás na gymplu tomu je nejinak: D (gympláčtí vzdělanci prahnoucí po žvanci). Hodně lidí si nosí obědy z domu v podobně sanwichů, jiní jí ve školní jídelně. A co nám může "pestrý" jídelníček školy nabídnout? Je libo hamburger, tortilu, pizzu (tady jsou pizzy smažené, ne pečené), těstoviny ze sáčku nebo bagetu? Tak se docela nedivím, že děcka vypadají, jak vypadají. Španělština - Hola, me llamo Vendula. Soy de República Checa. Tak začínám po malých krůčcích třetí jazyk, děsně mě to baví. Kdyby to bylo možné, ráda bych si přibrala na druhý semestr i francouzštinu. Holt jazyky to je moje a učit se jazyk v jazyku, kterým nemluvíte plynule, to je teprve výzva. Španělština v angličtině a to si ještě bleskově překládat do češtiny? Pro mě ideál. 13

14 Fotografování - V této hodině jsme vyloženě mezinárodní třída. Sešlo se tu Česko, Francie, Mexiko, Porto Rico a Argentina. Co musím uznat je, že máme opravdu dobrého učitele. Všechno vysvětluje tak, aby i mezinárodní skupina stihla vše pochopit. A co se tady vlastně učíme? Především jak fotit (makro, portrét, krajinu aj.), úpravu fotek a taky práci s Photoshopem. Při posledním rozhovoru jsem poznala, že je náš pan učitel docela i znalcem sportu, jelikož se rozbásnil na téma český hokej, Jarda Jágr a Martina Navrátilová. Konečně někdo, kdo o Česku krapet ví. :) Angličtina - no, několikrát jsem si tu už na paní profesorku Pivodovou vzpomněla. Holt angličtina tady a angličtina u nás, to je trochu jiné kafe. Hodina je složena z psaní, čtení a poslouchání. Myslím si, že pro děcka tady to není až tak složité, protože mluví plynule, ale já? Minulý týden jsme dostali třicetistránkovou povídku od Hemingwaye a měli jsme udělat rozbor. V češtině nic těžkého, ale v angličtině to trochu drhne. Ačkoli je to těžké, nevzdávám se, bojuju a doufám, že uvidím výsledky. :) POZNATKY, ZAJÍMAVOSTI a PERLIČKY na závěr V některých hodinách učitelé za správné odpovědi hází sladkosti (to se všichni pak jinak snaží) Na střední škole si můžeš vybrat, co se chceš učit. A tak rozvrh nenáročného člověka může vypadat: drama, vaření, fotografování, angličtina, IE, žurnalistika, informatika a tanec (matematika, angličtina a další jsou povinné na základních školách). ZEMĚPIS jako předmět? Chybí. Od toho se možná odvíjí další má zkušenost. Spolužák s klidným hlasem prohlásil, že Česko je v Africe. Kamarádka se mi snažila vysvětlit, že jsme součástí Ruska (a nejspíš o tom nevím). Někdo pak tvrdil, že Evropa je Velká Británie. Policie ve škole? Ano, pro případ nouze (Příště i s fotografiemi, níže zatím pouze Vendula v Michiganu) 14

15 VENDULČINY TŘI DALŠÍ KOLEGYNĚ: Klára Wiltavská nás reprezentuje v Peru (město Arequipa) 15

16 Kristýna Legerská (na snímku zcela jistě vpravo), zamířila do Brazílie, stát Sao Paolo (město Santos) Dominika Cziosová je také v Brazílii, stát Minas Gerais (město Sete Lagoas). Zatím pouze její snímek pár hodin před odletem: 16

17 ROTARY KLUB VALTICE BŘECLAV zámeček La Veneria, K Venerii 82, Valtice Valtice Meeting: úterý Tuesday: IV. - X , XI. - III K Venerii 82, Valtice IČO Valtice, Vážení rotariánští přátelé, náš klub, působící v samém srdci Moravské vinařské oblasti, si Vás dovoluje pozvat na X. mimořádný meeting našeho klubu. Tradiční klubovou přednášku na aktuální téma: LIGHT UP ROTARY přednese přítel MUDr. Karel Klanica součástí meetingu je chutnávání mladého vína Meeting se bude konat v pátek 7. listopadu 2014 od hod. v Hotelu Kraví Hora Bořetice. Ochutnávání mladého vína bude doplněno gastronomickým zážitkem, kterým bude pečená husa, jejíž přípravu provede restaurace Hotelu Kraví Hora. Účastnický poplatek byl stanoven na Kč za osobu. Součástí večera bude aukce archivních a oceněných vín. Čistý zisk z této akce bude věnován na charitativní projekty RC Valtice - Břeclav. Svojí účastí přispějete k naplnění letošní hesla DG Jožky Polákové AŤ ROTARY ZÁŘÍ NECH ROTARY ŽIARI Pro zdárnou a kvalitní přípravu akce je nutné odeslat závaznou přihlášku s předstihem. Proto Vás žádáme o zaslání přihlášky se sdělením, kolik přátel s partnery z Vašeho klubu přijede. Závaznou přihlášku zašlete, prosím, nejpozději do 4. LISTOPADU 2014 na rotary@jarabenda.cz Možnosti ubytování: Hotel Kraví Hora Hotel Modré Hory hotelmodrehory@zdboretice.cz, Penzion MLÝN Bořetice Na vaši návštěvu se všichni členové Rotary klubu Valtice Břeclav upřímně těší. Milan Polášek, prezident Jaroslav Benda, past prezident tel tel polasekvaltice@seznam.cz rotary@jarabenda.cz 17

18 Do toho dnešního, vpravdě mezinárodního čísla, poslala zajímavý a milý text Mirka Melecká. Nejprve se jí zdálo, jestli je vhodné, aby psala o příběhu z vlastní rodiny, nicméně proč ne, když jde o příběh nejen pravdivý, ale krásný. Je o tom, že dorozumění a pochopení lidí se navzájem, je podmíněno něčím úplně jiným, než třeba tím, že hovoří stejným jazykem. NA SVATBU PŘILETĚLY I TŘI MAMINKY Z KANADY Před šesti lety vycestoval student Josef Melecký (na snímku třetí zleva) za Rotary Club Ostrava International do Britské Kolumbie (stát Kanada). Studoval a žil v malém městě Salmon Arm. Výměnný rok prožil jako ostatní studenti - plný překvapení, radosti a poznání. 18

19 Vystřídal několik rodin a poznal spoustu přátel z celého světa. Se svými host rodinami byl občas v kontaktu a s některými studenty se po letech znovu setkal. Třeba v Praze, když přicestoval kamarád ze Švédska do Prahy, vloni se svou přítelkyní v Brazílii v Sao Paulu při cestě na celosvětové setkání katolické mládeže s papežem v Riu, či letos v belgických Bruggách. Letos v létě se Josef ženil a na svatbu pozval také své dřívější kanadské host maminky. Přiletěly všechny tři - Jannice, Lynda a Rita (na snímku). Moje 70letá maminka, píše dále Mirka, která si svatbu svého vnoučka naplno užila, po svatbě prohlásila: Já jsem si s tou Ritou tak rozuměla! Pro upřesnění Rita umí pouze anglicky a máma pouze česky. Zdánlivě si ty dvě vůbec nemohly rozumět. Najednou mi došlo, že nikoliv jazyk, ale především srdce, lidi spojuje. A tak bych si moc přála, aby rotariáni a všichni lidé na tomto světě našli porozumění. A proto jsem také v rotary 19

20 PRO NAŠE PŘÁTELE A PŘÍZNIVCE V MÍSTĚ A V REGIONU (PŘÍPADNĚ I JINDE) je k dispozici nová služba RRR (RODINNÁ ROTARIÁNSKÁ REKLAMA) Zájemci o komerční reklamu týkající se podnikatelských aktivit našich členů a rotariánů z regionu mají k dispozici stránky OPAVSKÉHO ROTARINÁNA zcela zdarma. Stačí poslat podklady na adresu redakce. Pokud se sami rozhodnete reklamu zpoplatnit (dle vlastního uvážení) je to možné. Zašleme fakturu za zveřejnění. Takto získané prostředky budou použity mimo jiné také na krytí režie vydávání tohoto listu. Konkrétní využití takto získaných prostředků bude v určitých časových intervalech veřejně oznámeno. 20

21 OPAVSKÝ ROTARIÁN čtrnáctideník RC OPAVA. IV. ročník. Vychází každé druhé pondělí v nakladatelství a vydavatelství MORAVSKÁ EXPEDICE. Odpovědný redaktor: Petr Andrle. Adresa vydavatele: Růžová 14, Opava (rotary.opava@seznam.cz ). Adresa redakce: Petr Andrle, Čeladná 711, Čeladná. Tel.: ; mobil: ; petr.andrle@rotary2240.org (další možné spojení y pro případ výpadku sítě vpoutnik@tiscali.cz ; petr.anderle@tiscali.cz ; ondrejnikrozhledna@seznam.cz) Toto číslo 14/2014 vyšlo dne 22. září