VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU FAKULTY VOJENSKÝCH TECHNOLOGIÍ UNIVERZITY OBRANY

Transkript

1 VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU FAKULTY VOJENSKÝCH TECHNOLOGIÍ UNIVERZITY OBRANY ve znění 1. změny (platný od 26. října 2010)

2 OBSAH ČÁST I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 3 ČL. 1 PŮSOBNOST... 3 ČÁST II VOLEBNÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU... 3 ČL. 2 POSTAVENÍ A FUNKČNÍ OBDOBÍ SENÁTORŮ... 3 ČL. 3 VYHLÁŠENÍ VOLEB AKADEMICKÉHO SENÁTU... 4 ČL. 4 VOLEBNÍ KOMISE PRO VOLBY AKADEMICKÉHO SENÁTU... 4 ČL. 5 ORGANIZACE VOLEB AKADEMICKÉHO SENÁTU... 5 ČL. 6 PLATNOST VOLEB... 5 ČL. 7 MANDÁT SENÁTORA A NÁHRADNÍKA... 6 ČL. 8 PRÁVA A POVINNOSTI SENÁTORA... 6 ČL. 9 ODVOLÁNÍ SENÁTORA... 7 ČL. 10 DOPLŇOVACÍ VOLBY... 7 ČÁST III JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU... 8 ČL. 11 ZRUŠEN... 8 ČL. 12 USTAVUJÍCÍ ZASEDÁNÍ AKADEMICKÉHO SENÁTU... 8 ČL. 13 SLOŽENÍ A ORGÁNY AKADEMICKÉHO SENÁTU... 8 ČL. 14 PRAVIDLA JEDNÁNÍ AKADEMICKÉHO SENÁTU... 9 ČL. 15 ZASEDÁNÍ AKADEMICKÉHO SENÁTU ČL. 16 HLASOVÁNÍ V AKADEMICKÉM SENÁTU ČÁST IV VOLEBNÍ ŘÁD KANDIDÁTA NA DĚKANA ČL. 17 ORGANIZACE VOLBY KANDIDÁTA NA DĚKANA ČL. 18 PRŮBĚH VOLBY KANDIDÁTA NA DĚKANA ČL. 19 ODVOLÁNÍ DĚKANA ČÁST V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ ČL. 20 PLATNOST A ÚČINNOST

3 Akademický senát Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany se usnesl na tomto vnitřním předpisu: ČÁST I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. 1 Působnost (1) Tento volební a jednací řád Akademického senátu Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany (dále jen řád ) je ve smyslu 33 odst. 2 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) (dále jen zákon ) vnitřním předpisem Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany (dále jen fakulta ) uvedeným v čl. 9 odst. 1 písm. b) Statutu Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany (dále jen statut ). (2) Řád upravuje volby členů Akademického senátu Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany (dále jen akademický senát ), práva a povinnosti člena akademického senátu (dále jen senátor ), pravidla jednání akademického senátu a volby kandidáta na děkana. ČÁST II VOLEBNÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU Čl. 2 Postavení a funkční období senátorů (1) Akademický senát je samosprávným akademickým orgánem fakulty a je tvořen volenými zástupci akademické obce fakulty. Právo volit a být zvolen mají pouze členové akademické obce fakulty. (2) Funkční období senátorů je tříleté. (3) Akademický senát se může usnést na zkrácení funkčního období všech senátorů. (4) Funkční období všech senátorů skončí, jestliže akademický senát nekoná. Pojem nekoná vyjadřuje stav, kdy akademický senát po dobu šesti měsíců nepřijme usnesení k návrhu podanému podle 27 zákona, přičemž tato lhůta běží od data podání návrhu předsednictvu akademického senátu. 3

4 Čl. 3 Vyhlášení voleb akademického senátu (1) Volby do akademického senátu jsou přímé a s tajným hlasováním. Akademičtí pracovníci volí senátory z volebního obvodu akademických pracovníků. Studenti volí senátory z volebního obvodu studentů. Ve volebních obvodech se volí ve volebních okrscích. (2) Akademický senát má 20 senátorů, z toho je 13 senátorů z obvodu akademických pracovníků a 7 senátorů z obvodu studentů. (3) Volby do akademického senátu vyhlašuje akademický senát usnesením nejpozději 60 dní před uplynutím funkčního období senátorů a organizuje je prostřednictvím koordinační volební komise a volebních komisí zřízených pro jednotlivé volební obvody. Termín voleb se stanovuje tak, aby včetně lhůt podle čl. 6 proběhly před koncem funkčního období senátorů. (4) Usnesení o vyhlášení voleb do akademického senátu musí obsahovat zejména: a) stanovení volebních okrsků v každém volebním obvodu a počty jim připadajících mandátů senátora, b) složení komisí zřízených dle čl. 4, c) způsob a lhůtu podávání návrhů kandidátů na senátory, d) den konání voleb a dny případného opakování voleb, e) popis hlasovacích lístků a způsob jejich úpravy při volbě. (5) V případě, že akademický senát do 60 dní před uplynutím funkčního období akademického senátu volby nevyhlásí nebo v případě, že akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná dle čl. 2 odst. 4, vyhlásí do 30 dnů a organizuje volby děkan, který v mezidobí od ukončení funkčního období akademického senátu do ustavujícího zasedání nového akademického senátu také převezme příslušné pravomoci akademického senátu vymezené v čl. 3, 4 a čl. 21 odst. 2 a 3 statutu. Čl. 4 Volební komise pro volby akademického senátu (1) Akademický senát jmenuje z členů akademické obce fakulty koordinační volební komisi pro volby akademického senátu a volební komise ve volebních obvodech. (2) Koordinační volební komise pro volby akademického senátu koordinuje činnost volebních komisí ve volebních obvodech a zveřejňuje zprávu o výsledcích voleb. (3) Volební komise jsou zodpovědné za přípravu a provedení voleb, shromažďování návrhů na kandidáty, zajištění regulérního průběhu voleb a dodržení tohoto řádu. Volební komise zpracovává výsledky voleb ve svém volebním obvodu a předá je v den konání voleb koordinační volební komisi. 4

5 Čl. 5 Organizace voleb akademického senátu (1) Volební komise sestaví jmenný seznam voličů podle podkladů z jednotlivých pracovišť fakulty a zveřejní jej nejpozději tři týdny přede dnem voleb akademického senátu tak, aby byl v každém volebním okrsku zpřístupněn seznam voličů tohoto okrsku. Požadavky na odstranění případných nesrovnalostí v seznamu voličů lze podávat příslušné volební komisi nejpozději čtvrtý den přede dnem konání voleb. Volební komise může k řešení těchto požadavků přizvat koordinační volební komisi. (2) Návrhy kandidátů na senátora předkládají členové akademické obce fakulty volební komisi svého volebního obvodu nejpozději dva týdny přede dnem konání voleb akademického senátu. Návrhy kandidátů musí být předloženy písemně a musí obsahovat vyjádření o souhlasu navrhované osoby s kandidaturou. Kandidovat nemůže osoba, která je členem volební komise nebo koordinační volební komise. (3) Volební komise zveřejní nejpozději týden přede dnem konání voleb akademického senátu v každém volebním okrsku seznamy kandidátů. (4) Zrušen (5) Nastane-li během voleb akademického senátu situace, kterou tento vnitřní předpis neřeší, rozhodne o jejím řešení usnesením akademický senát. Čl. 6 Platnost voleb (1) Koordinační volební komise vypracuje a zveřejní zprávu s výsledky voleb v první pracovní den následující po dni konání voleb. Zpráva musí obsahovat volební výsledky v jednotlivých volebních okrscích včetně seznamu zvolených senátorů a náhradníků senátora s jejich pořadím. (2) Není-li podána stížnost, nabudou zveřejněné výsledky voleb platnosti čtvrtým dnem po zveřejnění. (3) Každý člen akademické obce fakulty má právo nejpozději do tří dnů po zveřejnění výsledků voleb podat předsedovi koordinační volební komise písemnou stížnost s odůvodněním proti regulérnosti voleb ve volebním okrsku, ve kterém je zapsán do volebního seznamu. Podáním stížnosti se v uvedeném okrsku pozastaví nabytí platnosti volebních výsledků. (4) Koordinační volební komise do pěti dnů od podání stížnosti rozhodne, zda je stížnost oprávněná. V případě, že došlo k takovému porušení zákona nebo vnitřního předpisu fakulty, které ovlivnilo regulérnost nebo výsledky voleb, prohlásí koordinační volební komise výsledky voleb v daném okrsku za neplatné a vyhlásí v něm opakování voleb. V tomto případě neplatí termíny uvedené v čl. 5. (5) Zprávu s platnými výsledky voleb podepsanou všemi členy koordinační volební komise předá její předseda děkanovi. 5

6 Čl. 7 Mandát senátora a náhradníka (1) Mandát senátora a mandát náhradníka vznikají zvolením. (2) Kandidáti získávají mandát senátora v pořadí podle počtu obdržených hlasů až do naplnění počtu mandátů v daném volebním okrsku. V případě, že více kandidátů obdrželo stejný počet hlasů a jejich počet přesahuje počet nerozdělených mandátů v tomto volebním okrsku, určí pořadí kandidátů volební komise losem. Kandidáti, kteří v témže volebním okrsku obdrželi hlasy a nezískali mandát senátora, získávají mandát náhradníka v pořadí podle počtu obdržených hlasů. V případě, že více náhradníků obdrželo stejný počet hlasů, určí jejich pořadí volební komise losem. (3) Senátor skládá na první schůzi akademického senátu, které se zúčastní, slib předepsaný statutem. Složení slibu potvrdí svým podpisem. (4) Mandát senátora zaniká: a) odepřením složení slibu, b) prohlášením senátora na schůzi akademického senátu, kterým se mandátu vzdává, nebo okamžikem doručení písemného oznámení o vzdání se mandátu předsedovi akademického senátu, c) uplynutím funkčního období senátora, d) ukončením příslušnosti senátora k akademické obci fakulty, e) zánikem fakulty, f) dnem, kdy se senátor ujal funkce rektora, prorektora, děkana nebo proděkana, g) odvoláním (čl. 9). h) Zrušeno (5) Mandát náhradníka platí po celé funkční období senátora, pokud nezanikl. Okamžikem zániku mandátu senátora nabývá tohoto mandátu náhradník, který je první v pořadí podle odst. 2, s výjimkou zániku mandátu podle odst. 4 písm. c) nebo písm. e), pokud s jeho nabytím vysloví souhlas. Čl. 8 Práva a povinnosti senátora (1) Senátor odpovídá za výkon své funkce členům té části akademické obce, za kterou získal mandát. (2) Senátor má právo předkládat návrhy, podněty a připomínky v záležitostech spadajících do působnosti akademického senátu a ostatních akademických orgánů fakulty a požadovat jejich řešení. (3) Senátor má právo hlasovat ve všech záležitostech projednávaných akademickým senátem s výjimkou případu podle čl.18 odst. 3. 6

7 (4) Senátor je povinen účastnit se zasedání akademického senátu a jeho dalších orgánů, do kterých byl usnesením akademického senátu delegován, a aktivně přispívat k plnění jejich poslání a úkolů. (5) Nemůže-li se senátor zúčastnit zasedání, je povinen se předem omluvit předsedovi akademického senátu nebo jinému členu předsednictva. Pokud tak senátor ze závažných důvodů nemůže učinit, je povinen se do pěti dnů dodatečně omluvit předsedovi akademického senátu. (6) Zrušen Čl. 9 Odvolání senátora (1) Návrh na odvolání senátora může písemně podat předsedovi akademického senátu nejméně 10 % členů volebního okrsku, ve kterém byl senátor zvolen. (2) Je-li podán návrh na odvolání senátora podle odst. 1, akademický senát v příslušném volebním okrsku vyhlásí odvolací hlasování a jmenuje hlasovací komisi. Hlasovací komise zveřejní nejpozději tři dny přede dnem odvolacího hlasování seznam voličů oprávněných k účasti na odvolacím hlasování a řídí odvolací hlasování. Požadavky na odstranění nesrovnalostí v seznamu oprávněných voličů lze podávat hlasovací komisi nejpozději jeden den přede dnem odvolacího hlasování. (3) Odvolací hlasování je tajné. Koná se nejdříve čtvrtý den a nejpozději 30. kalendářní den po podání návrhu. (4) Návrh na odvolání senátora je přijat, jestliže se odvolacího hlasování zúčastnilo nejméně 30% oprávněných voličů příslušného volebního okrsku a pro odvolání se vyslovila nadpoloviční většina účastníků hlasování. (5) Zanikl-li volební okrsek, který senátora zvolil, může návrh na odvolání senátora písemně podat předsedovi akademického senátu nejméně 10 % členů volebního obvodu, ve kterém byl senátor zvolen. Ve věci návrhu na odvolání senátora podle tohoto odstavce se postupuje přiměřeně podle odstavců 2 až 4. Čl. 10 Doplňovací volby (1) Uprázdní-li se mandát senátora v průběhu jeho funkčního období, připadne náhradníkovi zvolenému v prvním pořadí. Není-li náhradník, vyhlásí akademický senát doplňovací volby. Doplňovací volby se konají do 100 kalendářních dnů ode dne zániku mandátu senátora ve volebním okrsku, ve kterém uprázdněný mandát vznikl. (2) Funkční období senátora, který převzal mandát senátora jako náhradník a senátora zvoleného v doplňovacích volbách trvá do doby, do níž trvalo funkční období senátora, jehož mandát zanikl. (3) Pro doplňovací volby platí ustanovení tohoto řádu s tím, že a) lhůty pro zveřejnění seznamu voličů a předkládání návrhů kandidátů mohou být rozhodnutím akademického senátu zkráceny, 7

8 b) zprávu s výsledky doplňovacích voleb předá předseda koordinační volební komise předsedovi akademického senátu. (4) Doplňovací volby se nekonají v posledních třech měsících před uplynutím funkčního období senátorů. ČÁST III JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU Čl. 11 Zrušen Čl. 12 Ustavující zasedání akademického senátu (1) Ustavující zasedání akademického senátu svolá na návrh předsedy koordinační volební komise děkan. (2) Ustavující zasedání akademického senátu se může konat nejdříve první den a nejpozději do 30 kalendářních dnů po uplynutí předchozího funkčního období senátorů. (3) Ustavující zasedání akademického senátu zahájí a řídí až do zvolení předsedy akademického senátu předseda koordinační volební komise nebo jím pověřený člen koordinační volební komise. Senátoři složí slib senátora před shromážděním senátorů za přítomnosti děkana. (4) Předseda akademického senátu se volí tajným hlasováním zpravidla z řad profesorů a docentů. Návrh na předsedu senátu může podat každý senátor. Volen může být jen ten kandidát, který se svou kandidaturou souhlasí. Před volbou mají navržení kandidáti právo na vystoupení před senátem. Senátoři jim mohou klást dotazy. (5) V případě volby předsedy akademického senátu z více kandidátů se pro volbu použije přiměřeně čl. 18 odst. 7 až 9. (6) Akademický senát zvolí další členy předsednictva ve složení: místopředseda, tajemník a dva členové předsednictva. Studenti mají v předsednictvu jednoho zástupce. Čl. 13 Složení a orgány akademického senátu (1) Předseda akademického senátu řídí činnost a jednání akademického senátu a zastupuje ho navenek v souladu s ustanoveními zákona, vnitřních předpisů fakulty a jednotlivými usneseními akademického senátu. 8

9 (2) Předsednictvo akademického senátu v období mezi zasedáními akademického senátu řeší otázky vyplývající z působnosti akademického senátu. Je zodpovědné za přípravu programu jednotlivých zasedání akademického senátu, za organizační a materiální zajištění zasedání a činnosti akademického senátu a za splnění úkolů, jež mu akademický senát usnesením uloží. (3) Místopředseda akademického senátu zastupuje předsedu akademického senátu na jeho pokyn nebo v jeho nepřítomnosti. Při zastupování předsedy akademického senátu má místopředseda akademického senátu práva a povinnosti předsedy akademického senátu. (4) Tajemník akademického senátu soustřeďuje podkladové materiály pro a ze zasedání akademického senátu, zaznamenává průběh zasedání a připravuje zápis ze zasedání akademického senátu, kontroluje přítomnost senátorů na jednání a na prezenční listině zaznamenává důvody neúčasti omluvivších se senátorů, vede dokumentaci akademického senátu, případně plní další úkoly spojené s činností předsednictva akademického senátu. (5) Akademický senát může jako své pracovní a poradní orgány svým usnesením zřizovat stálé nebo dočasné komise, jejichž členy mohou být kromě senátorů i další členové akademické obce fakulty a se souhlasem děkana i další příslušníci fakulty. Předsedou komise akademického senátu je senátor. (6) Jednat o odvolání předsedy akademického senátu nebo člena předsednictva akademického senátu lze jen na písemný návrh nejméně pěti senátorů. Čl. 14 Pravidla jednání akademického senátu (1) Zasedání akademického senátu jsou veřejně přístupná. Veřejnost může být vyloučena jen z důvodu ochrany utajovaných informací. Přítomnost veřejnosti je omezena kapacitou pro ni vyhrazeného prostoru a předsedající má právo v tomto směru její účast omezit. Žádná z osob nemá bez souhlasu akademického senátu právo z prostoru pro veřejnost zasahovat do jednání akademického senátu nebo jednání jinak rušit. (2) Akademický senát stanoví na návrh předsednictva program svého jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů programu. Každý senátor má právo podávat návrhy na změnu nebo doplnění programu jednání. (3) Právo vystoupit v průběhu jednání mají senátoři, rektor nebo jím pověřený prorektor, děkan nebo jím pověřený proděkan a pozvaní hosté. (4) Každý člen akademické obce fakulty má právo písemně, v listinné nebo elektronické formě z účtu vedeného na serveru UO, cestou předsednictva požádat akademický senát o projednání závažné skutečnosti. Součástí žádosti musí být návrh usnesení akademického senátu. Předsednictvo akademického senátu žádost o projednání zařadí do návrhu jednacího pořadu zasedání akademického senátu tak, aby byly splněny lhůty podle odst. 5. Existuje-li ve věci nebezpečí z prodlení, může člen akademické obce fakulty o projednání věci písemně, včetně návrhu usnesení, požádat akademický senát v průběhu jeho zasedání. Akademický senát žádost posoudí a hlasováním rozhodne, zda bude na probíhajícím zasedání o záležitosti jednat. 9

10 (5) Materiály (dokumenty) k záležitostem, o nichž má akademický senát na svém zasedání rozhodnout nebo je schválit podle čl. 21 odst. 2 a 3 statutu, je třeba předložit předsednictvu akademického senátu nejméně deset dnů a jeho cestou senátorům nejméně týden před termínem zasedání akademického senátu. Předsednictvo akademického senátu může v odůvodněných případech, s výjimkou záležitostí podle čl. 21 odst. 2 statutu, uvedené lhůty zkrátit. (6) O zasedání akademického senátu se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad zasedání, jaké návrhy byly podány a přehled výsledků hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných návrhů, přijatých usnesení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. (7) Zápis po jeho projednání v předsednictvu akademického senátu podepisuje osoba, která zasedání akademického senátu řídila (předsedající). (8) Výsledky zasedání akademického senátu se zveřejňují na nástěnce akademického senátu a prostřednictvím elektronického informačního systému UO nejpozději do čtrnácti dnů po konání zasedání akademického senátu. (9) Dokumentaci akademického senátu předávají předseda a tajemník akademického senátu nově zvolenému předsednictvu akademického senátu. Čl. 15 Zasedání akademického senátu (1) Akademický senát zasedá podle potřeby, nejméně však dvakrát za semestr. Termíny řádných zasedání v kalendářním roce stanovuje předsednictvo akademického senátu. (2) Mimořádné zasedání akademického senátu svolává jeho předseda na základě rozhodnutí předsednictva akademického senátu nebo na základě písemné žádosti: a) nejméně jedné pětiny všech senátorů, b) rektora, zastupujícího prorektora, děkana, případně zastupujícího proděkana, c) nejméně jedné desetiny členů akademické obce volebního obvodu, d) akademického senátu UO. (3) Žádost o mimořádné zasedání akademického senátu musí být předsedovi akademického senátu předložena písemně. Předseda akademického senátu svolá mimořádné zasedání tak, aby se konalo nejpozději do jednoho týdne po předložení písemné žádosti. (4) Zasedání akademického senátu zahájí předsedající ve stanovenou dobu, je-li přítomna nadpoloviční většina všech senátorů, případně do 15 minut po stanovené době, jakmile je přítomna nadpoloviční většina všech senátorů. Po marném uplynutí této lhůty předsedající prohlásí zasedání za zmařené a nově svolá zasedání akademického senátu tak, aby se konalo do jednoho týdne. (5) Ztratí-li akademický senát během zasedání schopnost přijímat usnesení (čl. 16 odst. 1), předsedající zasedání přeruší a svolá jeho pokračování tak, aby se konalo do jednoho týdne. 10

11 Čl. 16 Hlasování v akademickém senátu (1) Akademický senát je způsobilý se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech senátorů. (2) K přijetí předloženého návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných senátorů, nestanoví-li zákon nebo řád jinak. (3) K přijetí návrhu na kandidáta na děkana, na zvolení předsedy akademického senátu a ve věcech podle čl. 21 odst. 2 písm. a) a b) statutu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. (4) K přijetí návrhu na odvolání děkana, na odvolání předsedy akademického senátu a na zkrácení funkčního období všech senátorů se musí souhlasně vyslovit nejméně tři pětiny všech senátorů. (5) O každém návrhu usnesení k projednávané věci se akademický senát usnáší hlasováním. Je-li návrhů usnesení k věci více, hlasuje se o nich v opačném pořadí, než v jakém byly předkládány. Předsedající vyhlásí výsledek hlasování. (6) Hlasování může být podle rozhodnutí akademického senátu tajné (hlasovacími lístky) nebo veřejné. Ve věci volby kandidáta na děkana a předsedy akademického senátu nebo jejich odvolání je přípustné pouze tajné hlasování. Před tajným hlasováním, není-li volební komise, zvolí senát dva senátory do funkce skrutátorů. (7) V případech, kdy je to nutné z časových důvodů nebo vzhledem k relativní jednoduchosti a jednoznačnosti dokumentace a požadovaného rozhodnutí, může předseda akademického senátu mimo zasedání akademického senátu písemně předložit ostatním senátorům návrh usnesení, které má být přijato (dále jen hlasování per rollam ). Návrh usnesení musí obsahovat lhůtu, během níž mají senátoři písemně vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas. Pokud se některý ze senátorů ve stanovené lhůtě k návrhu usnesení písemně nevyjádří, má se za to, že s návrhem usnesení nesouhlasí. K přijetí usnesení hlasováním per rollam je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. Výsledek hlasování per rollam oznámí předseda senátu všem senátorům nejpozději na nejbližším zasedání akademického senátu. Hlasování per rollam o témže návrhu je přípustné pouze jednou. O hlasování per rollam se pořizuje zápis, který podepisuje předseda senátu. Hlasování per rollam je vyloučeno zejména pro návrhy ve věcech uvedených v ustanoveních čl. 21 odst. 2 a 3 písm. a) až b) statutu. 11

12 ČÁST IV VOLEBNÍ ŘÁD KANDIDÁTA NA DĚKANA Čl. 17 Organizace volby kandidáta na děkana (1) Akademický senát se usnáší o návrhu na děkana. Návrh senátu předkládá předseda akademického senátu rektorovi. (2) Kandidátem na děkana je zpravidla profesor nebo docent, příslušník akademické obce fakulty, jehož způsobilost, zkušenosti a mravní vlastnosti poskytují záruku, že bude funkci řádně vykonávat. (3) Volbu kandidáta na děkana vyhlašuje akademický senát svým usnesením minimálně dva měsíce před ukončením funkčního období stávajícího děkana. Termín volby stanoví akademický senát tak, aby se konala nejméně měsíc před ukončením funkčního období stávajícího děkana. (4) Usnesení o vyhlášení voleb kandidáta na děkana zveřejní akademický senát na úřední desce UO, na nástěnce akademického senátu a v elektronickém informačním systému UO. (5) Usnesení o vyhlášení voleb kandidáta na děkana musí obsahovat zejména: a) složení volební komise včetně jejího předsedy, b) den konání volby, c) termín a způsob podávání návrhů kandidátů. (6) Pro volbu kandidáta na děkana ustavuje akademický senát volební komisi, jejímž členem nemůže být osoba, navržená na kandidáta na děkana. Volební komise shromáždí návrhy, každou navrženou osobu seznámí s návrhem a vyžádá si její stanovisko k návrhu. (7) Návrh na kandidáta na děkana může podat každý člen akademické obce fakulty. Návrhy se předkládají dvojmo, písemně předsedovi volební komise. Převzetí návrhu předseda volební komise potvrdí na druhém výtisku návrhu a návrh neprodleně zveřejní. Volena může být jen osoba, která souhlasí s kandidaturou. Vyslovením souhlasu s návrhem se navržená osoba stává uchazečem. (8) Uchazeč má právo vystoupit před akademickým senátem se svým prohlášením (programem). Volební komise stanoví uchazečům stejnou dobu vystoupení, s níž uchazeče předem seznámí. Pořadí vystoupení uchazečů určí volební komise losem. Senátoři a se souhlasem akademického senátu i akademická veřejnost fakulty mohou uchazečům pokládat dotazy. 12

13 Čl. 18 Průběh volby kandidáta na děkana (1) Volba kandidáta na děkana probíhá na zasedání akademického senátu a řídí ji předseda volební komise. (2) Nastane-li během volby kandidáta na děkana situace, kterou není možné řešit na základě řádu, je způsob jejího řešení v pravomoci akademického senátu. (3) Senátor, který se uchází o zvolení kandidátem na děkana, ztrácí v kolech volby, ve kterých může být volen, práva senátora a nemůže se zúčastnit kladení dotazů ani hlasování. (4) Senátor hlasuje vložením hlasovacího lístku s příjmením uchazeče, kterého volí, do volební schránky. Chce-li se senátor zdržet hlasování, vloží do schránky prázdný hlasovací lístek. (5) Návrh na jmenování děkana je přijat, jestliže se pro uchazeče v tajném hlasování vyslovila nadpoloviční většina všech senátorů. (6) Je-li navržen jediný uchazeč a nebyl-li návrh schválen, ale vyslovily se pro něj alespoň dvě pětiny všech senátorů, koná se týž den doplňkové kolo voleb. Pokud nebyl návrh schválen ani v doplňkovém kole, vyhlásí akademický senát neprodleně nové volby podle čl. 17 a stanoví jejich termín tak, aby se konaly do dvou týdnů od data voleb, ve kterém nebyl uchazeč zvolen. (7) V případě, že je více uchazečů, probíhá volba kandidáta na děkana ve volebních kolech, mezi nimiž je přestávka. Před volbou v každém kole mohou senátoři a se souhlasem akademického senátu i akademická veřejnost klást uchazečům dotazy. (8) Není-li žádný uchazeč zvolen, vyřadí se pro další kolo ti uchazeči, kteří neobdrželi žádný hlas, a nejsou-li takoví, vyřadí se uchazeč, který obdržel nejmenší počet hlasů. Je-li více uchazečů s nejmenším počtem hlasů, uskuteční se mezi nimi doplňkové vyřazovací kolo, které se opakuje až do rozhodnutí o vyřazení. Vyřazování končí při dvou uchazečích. (9) V případě, že potřebnou nadpoloviční většinu všech senátorů nezíská žádný z posledních dvou uchazečů, uskuteční se týž den doplňkové kolo volby z těchto dvou uchazečů. Pokud ani v doplňkovém kole volby nedojde k rozhodnutí, volby kandidáta na děkana se opakují nejpozději do pěti dnů při účasti všech uchazečů, kteří s nominací do voleb souhlasili. Jestliže ani při těchto opakovaných volbách žádný z uchazečů není zvolen, vyhlásí akademický senát neprodleně nové volby podle čl. 17 a stanoví jejich termín tak, aby se konaly do dvou týdnů od data opakovaných voleb. Čl. 19 Odvolání děkana (1) Akademický senát může navrhnout odvolání děkana, zjistí-li se, že jeho způsobilost a mravní vlastnosti neodpovídají požadavkům obecně považovaným za závazné pro jím zastávanou funkci. Jednat o odvolání děkana může akademickému senátu písemně navrhnout předsednictvo akademického senátu nebo nejméně jedna pětina senátorů. 13

14 Předseda akademického senátu tuto skutečnost neprodleně oznámí děkanovi a svolá k této záležitosti mimořádné zasedání akademického senátu. (2) O návrhu na odvolání děkana se akademický senát usnáší tajným hlasováním. Senátor hlasuje vložením hlasovacího lístku se slovem odvolat nebo neodvolat do hlasovací schránky. Chce-li se senátor zdržet hlasování, vloží do schránky prázdný lístek. (3) S návrhem na odvolání děkana je akademickým senátem vysloven souhlas, hlasují-li pro odvolání nejméně tři pětiny všech senátorů. Akademickým senátem schválený návrh na odvolání děkana předloží předseda akademického senátu rektorovi. ČÁST V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. 20 Platnost a účinnost (1) Tento řád byl schválen podle 27 odst. 1 písm. b) zákona dne 20. května 2008 Akademickým senátem Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany. (2) Tento řád nabývá platnosti podle 9 odst. 1 písm. b) zákona dnem schválení akademickým senátem Univerzity obrany a účinnosti dnem Týmž dnem se zrušuje Volební a jednací řád Akademického senátu Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany schválený dne 11. května 2006 Aakademickým senátem Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany. plk. prof. Ing. Zdeněk VINTR, CSc. děkan FVT o. z. doc. Ing. Zbyněk RŮŽIČKA, CSc. předseda Akademického senátu FVT *** Volební a jednací řád Akademického senátu Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany schválil podle 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Akademický senát Univerzity obrany dne 18 června *** Návrh 1. změny Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany schválil podle 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Akademický senát Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany dne 6. října

15 1. změnu Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany schválil podle 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Akademický senát Univerzity obrany dne 26. října změna Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany nabyla účinnosti dnem 26. října