Vysoká škola ekonomická v Praze: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Ing. Ondřej Dvouletý, Ph.D., MSc. Ing. Vladimír Sodomka

Transkript

1 2018 Ex post hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA: MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ

2 Výstup veřejné zakázky Ex post hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace zadané Ministerstvem průmyslu a obchodu. Struktura výstupů a jejich barevné rozlišení: 1) Vstupní zpráva 2) Předběžná zpráva včetně manažerského shrnutí 3) Závěrečná zpráva včetně manažerského shrnutí 4) Výstup pro veřejnost Dodavatel: PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Ostrava Moravská Ostrava IČ: tel.: , web: info@rozvoj-obce.cz Vysoká škola ekonomická v Praze nám. Winstona Churchilla 1938/4, Praha Žižkov IČ: tel.: , web: ondrej.dvoulety@vse.cz Akses, spol. s r.o. 5. května 1640/65, Praha IČ: tel.: , web: sodomka@akses.cz. Realizační tým: PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.: Vysoká škola ekonomická v Praze: Akses, spol. s r.o.: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Ing. Ondřej Dvouletý, Ph.D., MSc. Ing. Vladimír Sodomka Ing. Ivana Foldynová, Ph.D. Doc. Ing. Ivana Blažková, Ph.D. Mgr. Jiří Svobodník Ing. Petr Proske Mgr. Andrea Hrušková Ing. Oto Potluka, Ph.D. Doc. Ing. Mgr. Martin Lukeš, Ph.D. Ing. David Kubáň Finální verze ze dne 21. září

3 Manažerské shrnutí Zhodnocení účinnosti a efektivity příspěvku operačního programu k naplnění jeho cílů, včetně dopadů na makroekonomické úrovni Z realizovaných evaluačních aktivit vyplývá, že cíle OPPI byly nastaveny v souladu s cíli hospodářské politiky České republiky a odpovídají potřebám cílových skupin programu. Nastavení aktivit podpořených v rámci OPPI je provedeno tak, aby jejich implementace přispěla k cílům OPPI a tím i k řešení potřeb cílových skupin. Ze srovnání v době realizace s platnými koncepčními a strategickými dokumenty vyplývá, že program OPPI svým nastavením reaguje na potřeby v oblasti hospodářské politiky a aktuální problémy v oblasti ekonomiky, podnikání a konkurenceschopnosti. Soulad aktivit a cílů OPPI s potřebami cílových skupin dokazuje také přímé vyjádření zástupců těchto skupin v rámci provedených šetření (více než 90 % zástupců oslovených podniků souhlasí, že programové aktivity řeší jejich rozvojové a inovační potřeby). Adekvátní nastavení programu OPPI potvrzuje také provedená analýza programové dokumentace, ve které byly nalezeny jasné vazby mezi jednotlivými úrovněmi globální cíl specifický cíl (prioritní osy) operační cíl (programy podpory) aktivity (výzvy programů podpory). Soulad nastavení programu, jeho cílů a výzev s potřebami podniku dokazuje také vysoká poptávka po finanční a dotační podpoře, která více než trojnásobně překračuje alokaci programu OPPI Alokace programu byla v rámci poslední aktualizované verze schválené Evropskou komisí navýšena, vyčerpána byla do míry přes 96 %. Nastavené operační a specifické cíle programu byly na úrovni podniků naplněny v souladu s předpokládanými dopady vymezenými v programovém dokumentu až na několik výjimek. Naplnění globálního cíle nebylo v období od ukončení programu prostřednictvím kvantitativných metod prokázáno. Vzhledem k nastavení cílů programu na jednotlivých úrovních operačního programu lze kvantitativně hodnotit naplnění cílů pouze na úrovni stanovených programových indikátorů. Ty byly v rámci všech prioritních os naplněny téměř v plné míře, což vzhledem k jejich správnému nastavení reflektujícímu obsah operačních a specifických cílů (viz níže) potvrzuje jejich naplnění. Kvantitativní vyhodnocení globálního cíle bylo provedeno prostřednictvím analýzy ekonomických ukazatelů srovnáním podpořených a nepodpořených projektů. Výsledky provedené kontrafaktuální dopadové analýzy ale ukazují, že realizace podpory z OPPI celkově neměla statisticky významný dopad na konkurenceschopnost podpořených podniků ve sledovaném dvouletém období po ukončení programu, a proto v krátkém období nelze jednoznačně říci, že by došlo ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky jako celku. Mechanismus naplnění globálního/specifického/operačního cíle je založený v reakci programu na aktuální problémy a situace v řešené oblasti prostřednictvím projektových aktivit, jejichž realizace a výstupy vedou ke vzniku krátkodobých a dlouhodobých dopadů 1. Tyto dopady znamenají změny v řešeném prostředí, které přispívají k naplnění jednotlivých cílů. Samotný mechanismus je ovlivněn vnějšími vlivy, existují také bariéry, které limitují splnění cílů na úrovni jednotlivých projektů, čímž je snižována míra naplnění cílů. Zároveň může docházet ke vzniku dopadů, které před realizací programu nebyly předpokládány. Skutečný průběh mechanismu ve velké míře odpovídá intervenční logice programu. 1 Mechanismus plnění jednotlivých cílů byl expertním týmem sestaven na základě intervenční logiky programu a následně ověřen prostřednictvím řady evaluačních aktivit, včetně případových studií vybraných projektů v každém z 15 programů podpory. Odpovědí na tuto evaluační otázku je soubor 15 verifikovaný teorií změny pokrývajících všechny programy podpory. 3

4 V rámci mechanismu naplňování cílů byly identifikovány podmínky na straně příjemců nebo obecně v podnikatelském prostředí, které jsou klíčové pro naplnění cílů v souladu s identifikovanými mechanismy realizace projektových aktivit a jejich dopadů na stanovené cíle. Zároveň existují různé externí faktory, které mohou míru naplnění cílů ovlivnit v průběhu projektu i po ukončení jeho realizace. Program podpory nikdy nemůže počítat se všemi potenciálními potřebami k naplnění stanoveného cíle a zahrnout je do podpořených aktivit. K efektivnímu dosažení cílů je také nutné splnění určitých předpokladů na straně příjemce podpory, které mu umožní plně využít potenciál rozvoje, který dotační podpora nabízí. Zároveň program podpory nemůže předvídat veškeré externí faktory, které mohou nastat, do takové míry, že by je mohl v rámci nastavení programu eliminovat. Z obecného hlediska lze říci, že příjemce musí disponovat dostatečně kvalitními lidskými zdroji pro efektivní realizaci projektu a kvalitními výrobky a službami, o které bude na trhu zájem a dostatečná poptávka. Při dosahování jednotlivých programových a operačních cílů existuje řada pozitivních i negativních nezamýšlených efektů. Pozitivní efekty svým výskytem převyšují výskyt efektů negativních. V oblasti finančních nástrojů se jedná především o rychlejší rozvoj podnikání, zároveň byla identifikována řada případů, kdy se podnikatelská činnost díky podpoře rozvinula do podoby, která se při začátcích zdála nedosažitelná. Při dotačních nástrojích se pozitivní dopady mezi jednotlivými programy podpory liší, z celkového pohledu však více než 27 % příjemců podpory identifikovalo alespoň jeden nezamýšlený pozitivní dopad svého projektu. Míra negativních nezamýšlených projektů je daleko nižší, v rámci svých projektů je identifkovaly pouze 4 % příjemců. Všechny negativní nezamýšlené dopady mají společného jmenovatele v podobě dodatečné finanční zátěže, a to v podobě nutnosti navazujících investic, provozních nákladů nebo vzdělávání zaměstnanců. Hodnocení naplňování cílů programu bylo kvantitativně zajištěno prostřednictvím monitorovacích indikátorů. Projektové indikátory jednotlivých programů podpory byly v zásadě vhodně zvoleny a umožňovaly odpovídající a věcně správné monitorování implementace programu. Podrobná analýza jednotlivých indikátorů z pohledu relevance, srozumitelnosti, dostupnosti, citlivosti a normativity ukázala, že indikátorová soustava OPPI je v zásadě vhodně nastavena pro účely monitorování. V rámci některých prioritních os a vybraných programů sice byly analýzou zjištěny určité nepřesnosti, ty však nikterak nebrání efektivnímu monitoringu programu. Jejich úprava by mohla mírně zjednodušit proces vykazování ze strany příjemců. Vzhledem k efektivnímu nastavení programu OPPI lze předpokládat trvalé (případně dlouhodobé) zlepšení identifikovaných potřeb rozvoje. Tento stav však mohou ovlivnit případné neočekávané změny v podnikatelském prostředí na národní nebo mezinárodní úrovni. Udržitelnost pozitivních dopadů realizace projektů v rámci OPPI dokládají samotní příjemci programu. Ve všech programech podpory považuje většina příjemců (více než 75 %) dopady svých projektů za udržitelné za aktuálních či v blízké době predikovaných podmínek v podnikatelském prostředí. Při neustálých změnách v tržním prostředí, v politických strategických cílech a technologickému rozvoji lze však jen těžko mluvit o trvalé udržitelnosti bez dalšího rozvoje financovaného z vlastních nebo veřejných zdrojů (finanční nebo dotační podpora v následujících programových obdobích). V případě, že nastanou nečekané a velké změny situace na trhu, může se období udržitelnosti dopadů programu výrazně zkrátit. Zhodnocení dopadů OPPI na ekonomickou situaci a konkurenceschopnost podpořených podniků Součástí evaluace bylo i zhodnocení dopadů OPPI na ekonomickou situaci podpořených podniků prostřednictvím kontrafaktuální dopadové analýzy (CIE), jejíž podstatou je provedení srovnání finančních výsledků podpořených subjektů v rámci OPPI s výsledky nepodpořených subjektů se 4

5 zaměřením na hospodářskou situaci a konkurenceschopnost podpořených podniků. V rámci kontrafaktuální dopadové analýzy byly samostatně vyhodnoceny dopady programů zaměřených na podporu podnikání prostřednictvím finančních nástrojů a dotací. Výsledky získaných odhadů jsou prezentovány pro jednotlivé programy finančních nástrojů (START, PROGRES a ZÁRUKA) i pro jednotlivé dotační programy (ROZVOJ, ICT V PODNICÍCH, ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY, EKO-ENERGIE, INOVACE, POTENCIÁL, SPOLUPRÁCE, PROSPERITA, ŠKOLICÍ STŘEDISKA, NEMOVITOSTI, PORADENSTVÍ A MARKETING). Evaluace obsahuje ale také celkové zhodnocení dopadů dotací a finančních nástrojů. V souhrnném hodnocení dopadů podpory je kladen důraz na indikátory reflektující krátkodobé efekty (pro hodnocení bylo uvažováno dvouleté období po realizaci podpory) a indikátory relevantní k danému typu podpory, protože podrobná kontrafaktuální analýza všech programů OPPI zahrnovala i ukazatele, jejichž logická souvislost s možným vlivem podpory konkrétního programu na hospodaření podpořených podniků je diskutabilní, nebo jejichž hodnocení by bylo vhodné provádět až s delším časovým odstupem od realizace podpory. V tabulkách uvedených v příloze této závěrečné zprávy jsou však uvedeny a statisticky vyhodnoceny všechny indikátory dle zadávací dokumentace. Provedená analýza zaručuje standardní statistickou sílu a robustnost, nicméně je třeba podotknout, že vypovídací schopnost analýzy je ponížena o subjekty, pro které se nepodařilo, nebo nebylo možné z podstaty jejich právní formy a činnosti, získat firemní data. Za nejvýraznější dopad podpory z OPPI lze považovat pozitivní vliv na zvýšení hodnoty stálého majetku u podpořených podniků po realizaci projektů ve srovnání s podniky nepodpořenými, který byl potvrzen téměř ve všech jednotlivých programech jako statisticky významný nebo byl alespoň pozorován jako jednotný směr vlivu při použití všech tří technik párování obou skupin. Toto navýšení hodnoty hmotného investičního majetku lze označit jako očekávaný důsledek realizované podpory, protože nejčastěji byla podpora z OPPI zaměřena na nákup nových zařízení, strojů, technologií a inovačních aktivit podpořených podniků, což je nezbytný předpoklad pro růst a rozvoj podniku a zvyšování jeho konkurenceschopnosti. Se zvýšením hodnoty stálého majetku logicky souvisel i nárůst odpisů u podpořených podniků, což bylo taky potvrzeno v naprosté většině programů, kde došlo u podpořených podniků ke zvýšení stálých, a tedy odepisovatelných aktiv. Navýšení hodnoty hmotného investičního majetku při současné nedostatečné tvorbě tržeb vedlo u řady podniků ke snížení obratu celkových aktiv, nicméně lze předpokládat, že zvýšení investic v důsledku podpory zpomalilo obrat celkových aktiv především z důvodu krátkého období analýzy. Obecně lze investice považovat za dlouhodobou záležitost, kdy v prvních letech po investování obvykle nedosahují dostatečných výnosů. I když pokles obratu aktiv může být považován za negativní vývoj, v případě krátkodobých účinků podpory lze tento výsledek považovat za očekávaný a přiměřený, pokud došlo současně s růstem stálého majetku i k navýšení tržeb, ale bezprostředně po investici byl růst hodnoty majetku rychlejší než růst tržeb (což bylo prokázáno při souhrnném hodnocení všech dotací z OPPI). Významný vliv měla podpora z OPPI také na osobní náklady v podpořených podnicích, a to zejména v programech ICT v podnicích, Inovace, Potenciál a Marketing, kde došlo v důsledku realizace projektů pravděpodobně ke změnám v zaměstnanosti, ať už se jednalo o zvýšení počtu zaměstnanců v důsledku růstu podniku nebo o zvýšení finančního ohodnocení zaměstnanců. Vliv na zaměstnanost se vůbec neprojevil v programech Nemovitosti, Školicí střediska a v programech finančních nástrojů, což logicky vyplývá z povahy projektů podpořených v těchto programech, které byly zaměřeny spíše na investice do nových budov, jejich vybavení a majetku na rozvoj podniku než na podporu zaměstnanosti. Změny ve struktuře a výši zdrojů financování nebyly u podpořených podniků ve většině programů významné, růst cizích zdrojů po realizaci projektů byl významný především u programů finančních 5

6 nástrojů Progres a Záruka pravděpodobně díky lepšímu přístupu k cizímu kapitálu v důsledku podpory formou zvýhodněných bankovních nástrojů, a u programu ICT v podnicích, Potenciál (pouze v porovnání se skupinou podniků se zamítnutými žádostmi v tomto programu) a Nemovitosti. Jako relevantní ukazatele konkurenceschopnosti podniků jsou obecně považovány ukazatele založené na přidané hodnotě a tržbách, produktivita a rentabilita podniků, proto je vliv podpory na konkurenceschopnost podpořených podniků hodnocen na základě souhrnného posouzení vývoje těchto ukazatelů. Z výsledků kontrafaktuální analýzy celkových dotací z OPPI je zřejmé, že podpořené podniky vykazovaly výrazně vyšší tržby oproti podnikům, jejichž žádosti o podporu byly zamítnuty. Ve srovnání se subjekty, které o podporu z OPPI nikdy nežádaly, ale tyto rozdíly ve vytvořených tržbách po realizaci podpory nebyly pozorovány. U většiny programů byl také zjištěn pozitivní dopad na přidanou hodnotu podpořených podniků. Nejednoznačné výsledky byly prokázány ve většině případů u ukazatelů provozní výkonnosti, rentability tržeb a rentability vlastního kapitálu, což může být důsledkem krátkodobosti analýzy. Výsledky analýzy z pohledu zvyšování konkurenceschopnosti provedené v jednotlivých programech naznačují většinou nejednoznačný efekt realizace podpory na příslušné ukazatele, což vede k závěru, že realizace podpory z OPPI celkově neměla statisticky významný dopad na konkurenceschopnost podpořených podniků ve sledovaném dvouletém období po ukončení programu. Zhodnocení dopadů OPPI na tržní podíl a export podpořených podniků K zodpovězení evaluačních otázek týkajících se dopadů OPPI na tržní podíl a export vycházel evaluační tým z výsledků realizovaného dotazníkového šetření mezi podpořenými subjekty. Výzkumný tým si je vědom, že míra návratnosti dotazníkového šetření je nízká, a proto považuje za důležité zmínit, že odpovědi na následující evaluační otázky je třeba interpretovat s jistou opatrností. Na základě realizovaného dotazníkového šetření lze vliv podpory z OPPI formou finančních nástrojů na velikost tržního podílu podpořených firem hodnotit jako pozitivní, protože většina respondentů uvedla nárůst tržního podílu jejich firmy v období po realizaci projektu. Současně naprostá většina těchto respondentů vyjádřila přímou souvislost nárůstu tržního podílu s realizací projektu. V případě změny exportní aktivity po realizaci projektu ale vliv podpory formou finančních nástrojů nebyl potvrzen ani v jednom z programů. Nicméně tento výsledek dotazníkového šetření koresponduje se skutečností, že projekty v rámci finančních nástrojů nebyly primárně zaměřeny na růst exportu. Z výsledků dotazníkového šetření v podnicích, které čerpaly podporu z OPPI v rámci výše hodnocených dotačních titulů, vyplynulo, že většina příjemců podpory realizovala v období po skončení projektu zvýšení tržního podílu. Většina těchto respondentů také potvrdila přímý vliv realizace projektu na tento růst tržního podílu. Při souhrnném hodnocení vlivu podpory na exportní aktivitu podpořených podniků jsou výsledky dotazníkového šetření méně příznivé, protože zvýšení exportní aktivity v období po realizaci projektu uvedla pouze polovina respondentů. Je však vhodné upozornit na skutečnost, že projekty v rámci řady dotačních programů nebyly primárně cíleny na zvýšení exportu podpořených firem. Zhodnocení dopadů OPPI na kvalitu, inovace, procesy a výkonnost podniku K zodpovězení evaluačních otázek týkajících se dopadů OPPI na kvalitu, inovace, procesy a výkonnost podpořených podniků vycházel evaluační tým z výsledků realizovaného dotazníkového šetření mezi podpořenými subjekty. Výzkumný tým si je vědom, že míra návratnosti dotazníkového šetření je nízká, a proto považuje za důležité zmínit, že odpovědi na následující evaluační otázky je třeba interpretovat s jistou opatrností. 6

7 Na základě výsledků dotazníkového šetření v podnicích podpořených v programech finančních nástrojů došlo u většiny z nich v období po realizaci projektu ke zlepšení kvality výrobků nebo služeb. Naprostá většina z nich považuje přímý vliv podpory na toto zlepšení za pozitivní. Nadpoloviční většina respondentů také uvedla, že po realizaci projektu byla v jejich podniku zavedena nová nebo zlepšená metoda výroby nebo zpracování výrobků nebo služeb. Z nich většina se domnívá, že přímý pozitivní vliv na to měla realizace projektu. Také zefektivnění podnikových procesů v období po realizaci projektu bylo pozorováno v nadpoloviční většině podniků podpořených formou finančních nástrojů, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. Z výsledků dotazníkového šetření v podnicích, které čerpaly podporu z OPPI v některém z dotačních programů, vyplynulo, že ve většině dotázaných podniků došlo v období po realizaci projektu ke zlepšení kvality výrobků nebo služeb. Z těchto respondentů většina potvrdila, že přímý vliv podpory na zvýšení kvality výrobků nebo služeb byl pozitivní. Rovněž zavedení nové nebo zlepšené metody výroby nebo zpracování výrobků nebo služeb po realizaci projektu uvedla nadpoloviční většina respondentů. Většina z nich se také shodla na tom, že získání podpory z OPPI mělo přímý pozitivní vliv na zavedení nové metody výroby nebo zpracování. Nejméně příznivé výsledky byly zjištěny v otázce zvýšení efektivnosti podnikových procesů, kdy méně než polovina respondentů se vyjádřila k této otázce kladně. Dotazníkové šetření ukázalo, že realizace podpory z dotačních programů OPPI vedla ve většině podniků ke zlepšení kvality výrobků nebo služeb a/nebo k zavedení nové nebo zlepšené metody výroby nebo zpracování výrobků nebo služeb, nicméně k zefektivnění stávajících podnikových procesů ve většině podniků nedošlo. Doporučení pro OPPIK do konce programového období Na základě evaluačních zjištění byla evaluačním týmem ve spolupráci s expertním panelem sestavena sada doporučení pro OPPIK do konce programového období. Doporučení jsou rozdělena do tematických skupin a reagují na hlavní problémy OPPI, na které je řídící orgán programu schopen reagovat, respektive má ke změnám v těchto oblastech kompetenci. Doporučení pro OPPIK do konce programového období Doporučení A: Snížení administrativní náročnosti a vyšší transparentnost A1: Zjednodušené formuláře žádosti o podporu včetně vzorových příkladů vyplnění. A2: Zaměřit se především na kontrolu výstupů projektů (na úkor kontroly vykazování výdajů). A3: Zkvalitnění informačního a monitorovacího systému a jejich propojení s ostatními informačními systémy, kde lze žádat o prostředky z Evropských fondů. Zjednodušení uživatelského rozhraní aplikace. A4: Větší transparentnost hodnotícího procesu a bodových kritérií - poskytování zpětné vazby neúspěšným žadatelům o podporu, průběžné zveřejňování podpořených a nepodpořených projektů. A5: Zvýšení hranice pro povinnost výběrových řízení v rámci projektu (nebo podstatné zjednodušení u zakázek malého rozsahu do 2 mil. Kč). A6: Zvýšení počtu veřejně organizovaných seminářů věnovaných výběrovému řízení a proplácení finančních prostředků z projektu. A7: Důsledné využívání informací z centrálních registrů veřejné správy. A8: Minimalizace významných změn mezi jednotlivými výzvami u stejných programů. Doporučení B: Zrychlení procesu administrace projektu (od podání žádosti přes schválení projektu po jeho realizaci a proplacení podpory). B1: Důraz na nastavení projektových indikátorů a průběžný monitoring v době realizace a udržitelnosti projektu. Je zejména zapotřebí monitorovat průběžný stav daných indikátorů v čase tak, aby bylo možné 7

8 porovnávat počáteční stav v jednotlivých podnicích se stavem v době realizace a udržitelnosti. B2: Zjednodušit a zrychlit změny v projektu z důvodu dynamického vývoje na trhu v oblasti technologií. B3: Zkrácení doby hodnocení projektů. B4: Stanovení a vyžadování přesných maximálních lhůt v rámci rozhodovacího procesu. Doporučení C: Zvýšení právní a informační jistoty ze strany poskytovatele podpory. C1: Závaznost sdělovaných stanovisek. Doporučení D: Zohlednění regionálních disparit. D1: Zavedení bodové bonifikace pro hodnocení projektových žádostí ze znevýhodněných regionů. D2: Alokace prostředků na regionální úrovni, např. zvážení zavedení podpory ITI (Integrovaných územních investic). Doporučení E: Zvýšení efektivity programu. E1: Podpora jednodušších nástrojů zaměřených na homogenní výstupy (typizované projekty), kde by žadatelé vyplňovali jen předpřipravené šablony. E2: Finanční nástroje jsou z ekonomického hlediska v porovnání s dotacemi efektivnější (neboť alokované prostředky do úvěrů i záruk jsou potenciálně návratné, v porovnání s dotacemi, které jsou nevratné), je ale nutné, aby byly alokovány v souladu s cíli operačního programu. E3: Pro další směřování podpory podnikání je třeba diskutovat nastavení různých nástrojů a forem podpory (dotace, finanční nástroje, exportní podpora) a sladění těchto nástrojů, aby se navzájem nepřekrývaly a nekonkurovaly si. E4: Zvážení diferenciace administrativních požadavků na žadatele dle velikosti projektu, výše a formy podpory. E5: Umožnění zavedení vícekriteriálních hodnocení v rámci výběrových řízení, umožňujícím zohlednit jak kvalitu, tak cenu nabízených řešení. E6: Možnost soutěžních dialogů u komplexnějších projektů (viz TAČR). Doporučení F: Evaluační a monitorovací doporučení F1: Zavedení povinnosti reportu finančních výsledků hospodaření formou finančních výkazů a dalších informací v průběhu jednotlivých let realizace a udržitelnosti projektu. Tato data musí být dodávána v digitalizované a počítačově-zpracovatelné podobě. F2: Zavedení možnosti poskytnout externím evaluátorům informace o hodnotícím procesu ze strany poskytovatele podpory. F3: Nastavení dlouhodobé spolupráce s Českým statistickým úřadem (ČSÚ) a Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) za účelem poskytování dat potřebných pro realizaci evaluací. F4: Doplnění žádosti o podporu o souhlas žadatelů s využitím dostupných a dodaných dat pro evaluační a monitorovací účely. F5: V rámci tvorby zadávacích dokumentací využívat mechanismus předběžné tržní konzultace za účelem diskuze nad vhodností výběru sledovaných indikátorů, metod a proveditelnosti poptávaných řešení. 8