KRAJINA 2002 OD POZNÁNÍ K INTEGRACI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KRAJINA 2002 OD POZNÁNÍ K INTEGRACI"

Transkript

1 KRAJINA 2002 OD POZNÁNÍ K INTEGRACI Ústí nad Labem 2002

2 Obal: kaňon Labe u Hřenska (foto: Václav Sojka) Zadní obal: okolí České Lípy - sekce číslo 28, výřez z mapy 1 : prvního vojenského mapování (tzv. josefské). Vzniklo v letech Originál mapy uložen v Österreische Kriegsarchiv ve Vídni. Foto barevná příloha: Václav Sojka, Jan Němec Editor: RNDr. Jan Němec Ministerstvo životního prostředí, Praha 2002 ISBN

3 OBSAH Antropogenní geologické procesy v Severních Čechách Mirka Blažková 6 Historické geologické mapy jako nástroj pro obnovu krajiny v České republice Tillfried Cernajsek, Karel Pošmourný 10 Identifikace základních parametrů prostoru Komořanského jezera a jeho vývoje podle starých map Jiří Cibulka 12 Evropská úmluva o krajině: zásady, nové přístupy, současný stav a výhledy Eladio Fernández-Galiano, Jindřiška Staňková, David Vačkář & Jan Plesník 20 Letecký průzkum a paměť české krajiny Martin Gojda 24 Několik poznámek k trase dálnice Praha - Drážďany (D8) v úseku mezi Trmicemi a státní hranicí Marek Hanuš 30 Ekonomický rozvoj, ekonomické nástroje a péče o krajinu z regionálního pohledu Miroslav Hájek 32 Historické mapování Petr Havránek 37 Historické aspekty a perspektívy vývoja krajinnej štruktúry vo vzťahu k poľnohospodárstvu Karol Kočík, Peter Jančura 38 Sledování historického vývoje krajinné struktury s využitím starých map Zdeněk Lipský 44 Koexistence přírody a průmyslu Miroslav Richter 49 Změny přirozené vegetace vlivem lidské činnosti v krajině střední a východní Evropy Milan Rivola 52 Proměny severočeské krajiny a ochrana přírody Martin Říha 56 Krajinně-ekologické interpretace starých map prostřednictvím geobotaniky: příklad Josefského mapování Jiří Sádlo, Petr Karlík 58 Studium krajiny a srovnávací kartografické prameny Eva Semotanová 63 Význam sledování změn krajinné heterogenity při obnově krajiny narušené povrchovou těžbou Petr Sklenička 71 Strom v kulturní krajině Helena Součková 80 Revitalizace krajiny v marginálních oblastech zemědělskou činností Miloslav Šoch 82 Analýza funkčnosti krajiny na základě specifických vyhodnocení indikačních skic map a svazků stabilního katastru Pavel Trpák, Ivana Trpáková 85 Současný stav využití starých map pro sledování krajinných změn Lenka Uhlířová 93 Evropská krajina z ekologické perspektivy David Vačkář 96 Zkušenosti z obnovy krajiny po těžbě uhlí Vráblíková Jaroslava, Vráblík Petr 101 Srovnání českých a amerických metod ochrany maloplošných přírodních lokalit Michal Wagner 105 Grenzüberschreitende Zusammenarbeit in der Sächsisch-Böhmischen Schweiz Jürgen Phoenix 110 Co má, resp. měl by vědět o geoinformatice absolvent Fakulty životního prostředí? Vladimír Brůna 111 Historische Kartenwerke in Sachsen als Grundlage für Untersuchungen zur Landschaftsentwicklung Ulrich Walz 113

4 Motto: Každý z nás by měl mít stále na paměti, že příroda se bez člověka obejde, člověk bez přírody nikoli. Krajina je velmi složitým a zranitelným systémem, který se v čase neustále mění a vyvíjí. Všechny změny ve společnosti, ať již ekonomické, sociální aj. se dříve či později projeví i na krajině na přístupu společnosti k jejímu využívaní, k její ochraně a kultivaci. Každá vývojová etapa společnosti zanechává na krajině své určité charakteristické rysy. Období bezohledné devastace krajiny a rozsáhlých záborů půdy pro těžbu nerostných surovin, stejně jako vytváření přírodě cizích lánů orné půdy je snad již minulostí. Ovšem i v současnosti je krajina poznamenávána mnohdy nepříliš citlivými zásahy společnosti, jako jsou parcelace krajiny dopravními sítěmi, výstavba na zelené louce a v poslední době také stále častější rozsáhlé živelné pohromy, jimž se narušená krajina obtížněji brání. Severní Čechy jsou jednou z oblastí, která by o proměnách krajiny mohla mnoho vyprávět. Proto rozhodnutí uspořádat konferenci Krajina 2002 právě v tomto regionu a na půdě Univerzity J. E. Purkyně, jejíž Fakulta životního prostředí vychovává specialisty v oblasti životního prostředí, považuji za velmi prozíravé. Hlavním smyslem konferencí, pracovních jednání a setkání podobného zaměření je napomoci podnítit zájem veřejnosti a vyzvat ji k odpovědnému chování vůči krajině, poukázat na závažnost krajinné problematiky ve všech jejích souvislostech a zároveň zdůraznit fakt, že ochrana krajiny a optimální soužití člověka a krajiny je zájmem veřejným. Skutečnost, že konference Krajina 2002 se konala na univerzitní půdě považuji za přímo symbolický výraz vyjádření spoluzodpovědnosti všech stupňů našeho vzdělávacího systému na výchově dalších generací k úctě a uvážlivému chování vůči krajině a přírodě. Pro mne, jako představitele Univerzity, je velkým potěšením sledovat, že spolupráce mezi akademickou obcí a veřejnou správou je stále aktivnější. Setkání odborníků z akademické sféry, státní správy i samosprávy i z vědeckých a odborných pracovišť jsou vždy velmi dobrou příležitostí k výměně poznatků a zkušeností a tento sborník jako jeden z výstupů mezinárodní konference Krajina 2002 je toho důkazem. Doc. Ing. Iva Ritschelová, CSc. Prorektorka pro vědu a zahraniční vztahy Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

5 Hlavním účelem letošní konference Krajina 2002 od poznání k integraci v Ústí nad Labem bylo hledat východiska společného přístupu státní správy, místní a regionální veřejné správy a akademické sféry k účelnému zacházení s krajinou v rámci aktivní politiky ochrany přírody a krajiny. Jedním z hlavních impulsů je současně probíhající proces ratifikace Evropské úmluvy o krajině, jejíž přijmutí před nás postaví řadu úkolů, které bude účelné řešit nejen ve vzájemné spolupráci, ale i při použití nových moderních informačních technologií. To, že naše jednání proběhlo právě v Ústí nad Labem, není zcela náhodou, ale vyplývá z dlouhodobější spolupráce ministerstva životního prostředí s Univerzitou J.A Purkyně především v oblasti využívání technologií GIS ve státní správě a spolupráce na grantu Identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny. I tato předchozí činnost, která v sobě spojuje praktické propojení akademické sféry se státní sférou, vedla k uzavření dohody o vzájemné spolupráci mezi Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Ministerstvem životního prostředí v oblastech vědecko-výzkumné a publikační činnosti, teoreticko-metodologickém výzkumu kvalitativního i kvantitativního rozvoje výuky a výchovy studentů v oblasti environmentálně orientovaných disciplin. Jako forma účelné spolupráce byla koncipována i pracovní konference, jejímž smyslem byla společná formulace cílů, zásadních otázek dalšího postupu, způsobů řešení i orientace další činnosti v problematice krajiny. Zvláštní zřetel byl směřován do využití informačních technologií, především využití technologie GIS, a do využití historického mapování krajiny a to nejen jako zvláštní možnosti vyplývající ze získání kompletního I. vojenského josefského a od nedávna i II. vojenského mapování, ale především i možnosti účelného využívání historických informací o krajině moderními technologiemi. Jsem přesvědčen, že toto své poslání konference splnila. Na závěr bych chtěl poděkovat představitelům Krajského úřadu Ústeckého kraje, Magistrátu města Ústí nad Labem a Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně za vytvoření vhodných podmínek pro průběh konference. Ing. Josef Běle, CSc. náměstek ministra ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí

6 ANTROPOGENNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY V SEVERNÍCH ČECHÁCH Mirka Blažková Abstrakt Antropogenní geologické procesy jsou v příspěvku prezentovány na modelovém území severních Čech. Jedná se především o těžbu nerostných surovin, která má v Čechách tradici již od středověku. Dopady těžby na litosféru probíhají po staletí a vrcholí v létech 20. století tzv. sibiřskou geologií, tedy rabováním ložisek nerostných surovin. Po roce 1990, z důvodu hospodářských změn dochází k výraznému snížení těžby většiny druhů surovin v průměru o cca 40%, ale stopy po dřívější těžbě nebyly zahlazeny. Klíčová slova: antropogenní geologické procesy, litosféra, horninové prostředí, těžba nerostné suroviny, rekultivace území Úvod Název " antropogenní geologické procesy", použil již v 19.stol. A. Pavlov, (In. Kettner 1948). Ty začínají ve čtvrtohorách (antropozoiku), kdy se jedinečný systém Země, tvořený litosférou a jejími vnějšími obaly, rozšířil o člověka. Člověk nezačal měnit jenom složení biocenóz, například lovem zvěře, ale uvádí do chodu i dlouhodobé geologické děje. Již v roce 1955 Prof. Radim Kettner upozorňuje na zásahy člověka do litosféry: "Každý velký zásah do ustálených přírodních poměrů může vyvolat podstatné změny v přírodě jinde, které mohou nakonec mít i katastrofální ráz". Člověk ovlivňuje i samotné geologické procesy, zejména působí, jako exogenní činitel. Jsou to například procesy zvětrávání a eroze, vzniku půd, svahové pohyby, ale i tektonické procesy, petrogeneze, vznik minerálů nebo sedimentace. Ta část litosféry, která je ovlivněna člověkem, tvoří specifický ekosystém a nazývá se "horninové prostředí". Antropogenní geologické procesy se dramaticky mění v 19. století s rozvojem průmyslu a jejich negativní vliv prudce narůstá. "Antropogenní geologické procesy" (antropogenní vlivy), ovlivňující litosféru lépe její část,do které zasahuje činnost člověka tzv." horninové prostředí" se zásadně liší od procesů přírodních. Jsou mnohem rychlejší a drastičtější! Přehled nejčastějších antropogenních geologických procesů Procesy fyzikálně mechanického charakteru a) Narušování mechanické stability horninového prostředí (zakládání staveb, sesuvná území) b) Eroze zemědělských půd. c) Stará důlní díla, opuštěné těžebny d) Antropogenní sedimenty (odvaly, skládky, násypy apod.) e) Negativní důsledky soustředěné průmyslové činnosti f) Záměrné úpravy reliéfu a jejich následky Procesy chemického charakteru a) Havarijní stavy horninového prostředí v důsledku významných úniků škodlivin b) Velkoplošné znečištění horninového prostředí způsobené zemědělstvím Antropogenní svahové pohyby mohou být způsobeny např. změnou sklonu svahu nebo jeho výšky (zemní práce), zatížením svahu násypy, haldami, skládkami, změnou režimu spodní i povrchové vody, odlehčením paty svahu při zemních pracích. Erozi urychlujeme vykácením lesů, špatným obhospodařováním polí, která jsou na svahu. Časté jsou pohyby způsobené poddolováním. Pozemky a objekty na povrchu jsou ohroženy při sedání nadložních zemin, po vydobytí suroviny. Poruchy se projevují v rozsahu zálomového úhlu, který je cca 20 od svislice. Na povrchových dolech jsou časté havárie lomových svahů. Odlehčení paty Krušných hor na lomu Československá armáda, které bylo plánováno při postupu těžby uhlí pod horami v 90 létech, vyvolávalo obavu z obřích sesuvů na úbočí Krušných hor v okolí zámku Jezeří. Postup těžby předpokládal likvidaci zámku. 6

7 Další tektonické změny a vrásové deformace vznikají v oblastech poddolovaných. Při gravitačních pohybech jílovitých hornin, dochází k plastickému shrnování a k deformacím v jílech, vypálených zemními požáry. Jiným jevem je sedimentace a usazování na patě svahu většinou v příkopu, která vzniká při splachování ornice z polí. Změny koryt řek, potoků a celé hydrologické sítě byly realizovány v Severočeské hnědouhelné pánvi při povrchové těžbě uhlí. Přerušené vodoteče z Krušných hor byly svedeny do umělých kanálů a potrubí. Místo původních vodních nádrží, např. Dřínovské, byly vybudovány nové, na místě mimo dobývací prostory. Obrovský je i zásah do režimu podzemních vod, který je udržován v chodu sítí čerpacích stanic. V současné době nejzávažnější antropogenní procesy ovlivňující litosféru, jsou "těžba nerostných surovin a zemědělské obdělávání". V případě těžby se jedná zejména o nadměrné čerpání a nevhodné využívání neobnovitelných přírodních zdrojů. Např. exploatace hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi v severních Čechách, v nedávné minulosti. Vliv kontaminace cizorodými látkami ve velkých městských aglomeracích a průmyslových zónách. Například přirozené pozadí složení půd v průmyslových zónách v Ústí nad Labem prakticky neexistuje. Podobná situace je ve vojenských prostorech, ne jenom po"sovětské armádě". Zemědělské obdělávání a jeho dopady na půdu, jako nejsvrchnější část horninového prostředí, včetně vlivu na povrchové a podzemní vody, jsou všeobecně známé a prezentované. Významný vliv na horninové prostředí má i antropogenní činnost související se stavbami a to jak plošnými, tak liniovými. Kromě mechanického narušení litosféry připadá v úvahu i chemická interakce při případných havariích. Litosféra je i místem ukládání odpadů a to odpadů všeho druhu. Nejvýznamnějším antropogenním vlivem do horninového prostředí v severních Čechách je povrchová těžba hnědého uhlí. Nejstarší záznam je registrován v duchcovské městské knize. Podle zápisu koupili 16.března 1403 čtyři občané z Míšně (pravděpodobně horníci) od duchcovského občana Stisly jeho podíl na uhelné šachtě, která se nacházela v "hraničním lese" (Grenzwald). I městský znak, který byl propůjčen městu Duchcovu králem Jiřím z Poděbrad roku 1459, vykazuje dva černé pruhy na znamení, že již tehdy bylo provozováno dobývání uhlí. V nejstarší horní knize z Hrobu je záznam z roku 1566 o existenci dobývky a vitriolovny, patřící oseckému klášteru, pronajaté dne 23. srpna 1566 opatem Balthasarem několika chomutovským občanům. Skutečně bylo dobýváno uhlí v 16. století i v chomutovsko - kadaňské části pánve u Pětipsů a u Libědic a dále na Mostecku a u Koporeče. V obou podkrušnohorských hnědouhelných revírech se těží uhelná substance průmyslovým způsobem více než 150 let a jen v období od roku 1945 do roku 1998 byly vytěženy již téměř 3,4 miliardy tun hnědého uhlí. až do konce 2. světové války však dosahovala těžba hnědého uhlí v této oblasti jen výjimečně úroveň vyšší než 20 mil. tun za rok. V roce 1945 vytěžily oba severočeské revíry (SHR a SR) v souhrnu 14,4 mil tun. V poválečném období se však začala těžba hnědého uhlí prudce zvyšovat. Rostla v podstatě za každé pětileté plánovací období o více než 10 mil. tun a v polovině 80. let dosáhl sokolovský revír (SR) maximální hrubé těžby ve výši 22,6 mil. tun a severočeský hnědouhelný revír (SHR) 74,6 mil tun za rok. Podle útlumové varianty těžeb, vycházející z vládních usnesení z roku 1991 k územně ekologickým limitům velkolomové těžby zůstane v Podkrušnohoří po roce 2000 dlouhodobě v provozu pouze šest lomů o následující životnosti: Mostecká uhelná společnost a.s. -Čs. armáda ( cca 2020), Hrabák (cca 2045) Severočeské doly a.s. - Bílina (cca 2030), Libouš (cca 2031) Sokolovská uhelná a.s. -Jiří (cca 2026), Družba (cca 2036) Útlumová varianta vývoje těžeb znamená definitivní a nenávratné ukončení těžby hnědého uhlí v severozápadních Čechách na začátku 30. let 21 století. 7

8 Ekologické aspekty antropogenních geologických procesů při těžbě uhlí v severních Čechách. Změny regionální, resp.lokální a vlivy na ostatní složky ŽP Celé území je postiženo změnami georeliéfu. Byly vytvořeny rozsáhlé deprese po vytěžených zeminách a ty budou většinou zaplaveny. Například hydrická rekultivace lomů Most, v budoucnu Bílina, Československá armáda apod. Nové elevace tvoří vnější výsypky, jako je například Radovesická. Postup povrchových lomů si vyžádal likvidaci sídelních struktur a technické infrastruktury. Bylo zbouráno více než 80 obcí a město Most. Byla zrušena významná část silnice č. 13 a některé části železničních tratí. Rozsáhlé změn prodělala hydrografická síť a hydrogeologický režim podzemních vod. Povrchové toky z Krušných hor byly přerušeny lomy na upatí. Byly svedeny do umělých kanálů a potrubí (např. řeka Bílina). Původní vodní nádrže v dobývacích prostorech zmizely a byly nahrazeny novými na místech mimo těžená území. Regulace hladiny podzemní vody v území důlní činnosti, je prováděna trvale, pomocí sítě čerpacích stanic. Hlučnost technologických těžebních mechanismů, prašnost v období sucha, emise z hořících slojí, i když silně sníženy, jsou v rozporu s hygienickými předpisy. Nezvratné změny způsobené těžbou v minulosti Změny tvaru povrchu, jako jsou poklesové kotliny a propadliny, změny reliéfu, vyvolávají a urychlují erozi. Trvalé změny funkcí krajiny o rozsahu záboru 260 km 2. Narušení až likvidace obcí i města Mostu, silnic, produktovodů, Likvidace a ohrožení historických památek - královské město Most, zámek a arboretum Jezeří. Narušení původních biocenter a biokoridorů např. Radovesice, nebo změny v přírodních poměrech např.destrukce lesních porostů, antropogenní novotvary - haldy. Změny hydrografické sítě, jako zatopení terénu, mokré varianty, umělá vodní síť, severní Čechy řeka Bílina, umělé odvedení potoků z Krušných hor. Závěr Změny hydrologického režimu podzemních vod - vliv těžby na lázeňské prameny Teplice. Změna chemizmu důlní vody. Dlouhodobé zábory pozemků a degradace půd SHP. Severní Čechy a hlavně antropogenní geologické procesy v této oblasti, již tradičně vyznívají velmi pesimisticky. V závěru je proto správné připomenout i antropogenní činnost, jevy positivní. Více než 50 let trvající rekultivace přinášejí významné výsledky. V článku jsou sice uvedeny nezvratné změny způsobené v minulosti těžbou, ale plánovaná a částečně již realizovaná hydrická rekultivace přinese nové, lépe staronové prvky do krajiny. Právě z historických map je patrný rozsah Komořanského jezera, které se rozprostíralo pod Krušnými horami. Město Most začíná mít svoji, i když zatím krátkou historii i specifickou atmosféru. Jirkovský koridor a další komunikace, nahrazují ty původní. Umělé kanály a nové retenční nádrže nahrazují původní hydrologickou síť. Radovesické údolí je zavezeno, ale na Radovesické výsypce se vytváří nová biocentra. Většinu zalesněných výsypek v okolí Mostu již málokdo odliší od původního terénu. Další vývoj, tedy nezávisí na schopnostech a zájmu obyvatel regionu, ale na politické a tím i ekonomické situaci státu. Literatura Blažková, M.: Geologie a životní prostředí. MŽP ČR. Program PHARE. Praha 1996, 160 str. Dirner, V., a kol.: Ochrana životní prostředí. MŽP ČR, Praha 1998, 333str. Kettner, R.: Všeobecná geologie. Část III. Melantrich,Praha 1948, 764str. Lysenko, V.: Geologové proti ničení životního prostředí. Sborník přednášek. MŽP ČR, Praha 1995, 62str. Malkovský, M.: Geologie severočeská hnědouhelné pánve a jejího okolí.úúg, ČSAV Praha 1985,424 str. 8

9 Moldan, B., a kol.: Duhový program - ozdravení životního prostředí ČR. Academia, Praha 1991, 83str Stübiger, G.: Sborník k XV. sjezdu Čs. společnosti pro mineralogii a geologii.teplice 1964 Valášek, V.: Sborník " Energetika pro 3. tisíciletí. FŽP UJEP, Ústí n.l 2000,32 str. RNDr Mirka Blažková, Ph.D. Fakulta životního prostředí University J.E. Purkyně Ústí nad Labem 9

10 HISTORICKÉ GEOLOGICKÉ MAPY JAKO NÁSTROJ PRO OBNOVU KRAJINY V ČESKÉ REPUBLICE Tillfried Cernajsek, Karel Pošmourný Abstrakt Česká geologická služba, stejně jako Rakouský spolkový geologický ústav (Geologische Bundesanstalt, Wien), disponují ve svých archívech množstvím cenných historických geologických podkladů z území České republiky. Tyto materiály zachycují mnohdy geologické a geomorfologické poměry "zmizelé" a zaniklé krajiny. Vidíme na nich často rozmístění starých lomů, dolů a šachet, stav území před velkými lidskými zásahy do krajiny (stavbami měst, průmyslových podniků, přehrad, úpravami průběhu vodních toků ap.), zahrnují i lokalizaci výchozu geologicky a ložiskově důležitých horizontů a vrstev nebo tektonických struktur spolu s množstvím dalších zajímavých informací, které dokreslují historický reliéf krajiny. Mohou mít někdy i zásadní význam pro poznání dřívějších geologických, geodynamických, hydrologických a hydrogeologických poměrů. V Českém geologickém ústavu (nyní Česká geologická služba) vznikl v r projekt na využití jedinečných historických mapových podkladů pro obnovu krajiny, uložených v nynějším Rakouském spolkovém geologickém ústavu ve Vídni. Jeho řešení pokračuje až dosud. Na základě poznání současného stavu bylo rakouskou stranou doporučeno, aby Rakouský spolkový geologický ústav a Česká geologická služba navrhly rekonstrukční mapování, spolu s katalogizací a inventarizací historických map jako projekt Evropské unie. O průběh řešení a výsledky rekonstrukčního mapování již projevují zájem i organizace spolupracující s odbory Ministerstva životního prostředí České republiky. Na základě doporučení z ČGS realizovaly ve spolupráci s rakouskou stranou své vlastní studie. HISTORICAL MAPS FOR THE RESTORATION OF THE LANDSCAPE IN THE CZECH REPUBLIC The Austrian Geological Survey in Vienna and Czech Geological Survey in Prague have at their disposal in their archives plenty of very precious source materials that can be used for a very topical task of complex problem of the restoration of the landscape. As it is well known, on many places of the Czech Republic there gradually took place considerable changes of environment due to building and other industrial activities, especially mining mineral raw materials. Among largest and most conspicuous encroachment there are the change of the relief of the landscape, the change of the river network and hydrogeological conditions. We know that the largest changes and damages occur in the area of surficial exploitation of brown coal in the North Bohemian and Sokolov brown coal basins where quantitatively largest dislocations of materials take place. Into this class fall also othere damaged areas, especially underground pit coal mining areas (Ostrava and its surrounding, Karvina and surroundings) areas of uranium exploitation (Stráž pod Ralskem and Hamr na Jezere, Příbram and its surroundings, the area of Rožinka and Jachymov), exploitation of mineral and building materials such as limestone (Bohemian Karst, Moravian Karst), gravel sands (the area of Třebon, Litoměřice, Mělník, Olomouc, Kroměříž), agglomerates (Ceske stredohori Mts.) and others. Also during huge floods that took place in the area of Northern and Central Moravia in July 1997 and follow-up slope slides, the morphology of the landscape underwent conspicuous changes. That means change of river beds and accumulation of ablated river sediments. In these cases historical maps and other historical materials are of important help for all specialists who solve the problems of reclamation and rehabilitation of the landscape. They provide documentary evidence for the original character of the areas from the morphological, geographical and geological point of view, or give a survey of some of their time stages. Then not only topographical but also geological bases become very important because they enable to estimate the original situation and are of basic importance for discovering geodynamic, hydrological and hydrogeological situation. These materials often record geological and geomorphological situation of a disappeared and extinct landscape. In them we can see allocation of old quarries, mines and pits, the condition of the area before large antropogenous interferences into the landscape (building of towns, industrial enterprises, dams, changing the courses of rivers etc.), location of outcrops, horizons and layers or tectonic structures and sediments interesting from geological point of view together with a lot of further interesting information that complete the historical relief of the landscape. Common problems of historical materials is their incompleteness. It is due to the fact that during the years many precious old material got lost or were destroyed. The workers of the organisations of the state geological service realise this. 10

11 In the Austrian and Czech Geological Survey in 1989 there was created a proposal project for using up unique historical map materials filed in the present Austrian Institute in Vienna and in the other organisation of the Austrian state, for example Austrian State Archives (Österreichische Staatsarchiv) for rehabilitation and reclamation of the landscape. The planned co-operation was made easier by the fact that the Czech Geological Survey together with the Austrian Geological Institute and other European geological services are partners united in the international organisation FOREGS. One of important points of the Czech-Austrian co-operation is therefore theme The history of geology - common work on the condition of geological mapping of the Czech countries up till the years It has been worked on for more then 11 years. The latest stage of Czech-Austrian co-operation continued on the basis of the results of previous stages that are rounded up and clearly published in Jahrbuch Geologische Bundesanstalt from the year This stage evaluated historical geological maps from the point of view of the possibility of their further use in contemporary practise. A stress was laid on researching geological, mining and thematic maps of a small scale and other historical archive materials from industrial areas of Northern Bohemia, the surroundings of Kladno, Příbram and Ostrava. Applicable studies based on historical map bases serve especially for practical aims, as for example reconstruction map mapping of areas with strongly antropogenetically damaged geological environment. Thus they directly contribute to the study of the reclamation of the landscape and to solving topical problems of everyday life such as influencing hydrogeological situation by anthropogenous activities, influence of melioration, changes of microclimate, landslide areas, including the impact of both surface and underground mining. They play an important part in creating urbanistic studies and rehabilitation of damages caused by contamination from old dumping grounds. Their evaluation bring suggestion for solution. On the basis of recognition of the temporary situation the Austrian partner recommended that Austrian Geological Survey and Czech geological Survey should suggest reconstruction mapping together with cataloguing and inventory - making of historical maps as a project of European Union. Even organisations collaborating with some sections of the Ministry of Environment of the Czech Republic have shown interest in the results of the above mentioned research and furthers information connected with this activity. On the basis of recommendation from Czech Geological Survey they made their own studies in the Austrian Geological Survey. As an example there can be mentioned the study of V. Bruna (UAPP Most) from 1999: Reconstructional maps of North-West Bohemia - Using Historical Maps in rehabilitation of the landscape of North-West brown coal basin. The above mentioned historical sources will be subjected to further analysis for reconstruction mapping in the framework of the project of the Czech Geological Survey and for some map studies of the Survey from the area of the Bečva and Morava rivers in central Moravia. In the framework of the project there are followed the change the river network, influence on hydrogeological condition, changes of geomorphology, the development of the relief and microclimate, the influence of melioration, the impacts an geodynamics - slides, urbanism, impacts connected with old mining activity etc. and all that in the longest possible period. On basis of the agreement about cooperation with Austrian Geological Survey Czech Geological survey has obtained colour copies of historical topographic map material from the so called Joseph ( ) and Francis ( ) mapping periods from the area of the river beds of Morava and Becva, between Litovel and Uherske Hradiste that have been most intensively damaged by huge floods. These materials will enable to compare the change of the landscape after more then 200 years. By the accreditation of the director of GBA Prof. Dr. Schönlaub, this matter has been arranged in the State Austrian Archives by Dr. T. Cernajsek. By this deed Austria by means of GBA have carried out their help to the Czech party in solving the damages caused by floods in Tillfried Cernajsek Geologische Bundesanstalt, FA Bibliothek & Verlag, Geodatenzentrale u. Wiss. Archiv Tongasse 10-12, A-1031 Wien, Postf. 127, Österreich, Karel Pošmourný Česká geologická služba Klárov 3, Praha 1, 11

12 IDENTIFIKACE ZÁKLADNÍCH PARAMETRŮ PROSTORU KOMOŘANSKÉHO JEZERA A JEHO VÝVOJE PODLE STARÝCH MAP A DOBOVÝCH PODKLADŮ Jiří Cibulka Komořanské jezero nacházející se severně od Mostu při úpatí Krušných hor a protékané řekou Bílinou bylo nesporně přírodním fenoménem, který formoval život v oblasti. První písemná zmínka o krajině u Komořanského jezera pochází ze vzpomínek židovského obchodníka Ibrahíma ibn Jakuba na cestu Německem a slovanskými zeměmi, které se účastnil v letech 965 až 966 jako člen poselstva kordobského chalífy al-hakam II. k císaři Ottovi I. Existují však i odpůrci vztažení krajiny popisované v cestopisu na prostor Komořanského jezera. Historik 17. století Bohuslav Balbín, ve svých Rozmanitostech z historie Království Českého z roku 1681, popisuje Komořanské jezero jako obdivuhodně velké jezero, z něhož vytéká řeka Bělá. Obyvatelé, kteří mají povoleno v jezeře ryby chytat mu prý ukázali i tůně, jejichž voda se nedá nikdy odčerpat, protože jsou pod zemí s jezerem spojeny. Zároveň uvádí, že jezero je plné podivných druhů ryb. Schaller (1787) ve své typografii vyzvedá zvláště nádherné štiky, kapry, úhoře a mníky. O rozloze Komořanského jezera informují četné zdroje, většinou však velmi rozporně. Autoři se často odvolávají na předchůdce, aniž by se zabývali detailnějšími rozbory. Největší rozlohu jezera uvádí Dr. Zapletal v pojednání z roku Podle něho mělo jezero před 700 lety, v době nejvyššího vodního stavu, rozlohu 70 km 2 a hloubku 40 m. Opačným extrémem je tvrzení Pokorného, v příspěvku z roku 1963, který dochází k závěru, že i nejstarší dochované písemné zprávy nemluví nikdy o jezeře, ale pouze o bažinách. Podle popisu jezerního prostoru, uvedeného v projektu na vysušení jezera z roku 1831, nepřesahovaly bažinaté zbytky jezerní vodní plochy, tzv. Kachní louže, výměru 0,55 km 2. Důvody pro rozporná tvrzení o rozsahu jezerní hladiny je zřejmě potřebné hledat v základních charakteristikách jezerního prostoru. Z listin soudních sporů v období let (tzv. Seernhen) je zřejmé, že postačoval velmi malý zásah člověka nebo přírody, aby se plocha jezerní hladiny zásadně změnila. Karafiátem zveřejněný protokol ze soudního sporu (spor o záplavu, Archiv města Teplic, městská kniha 1683, pag. D 3) uvádí, že bylo velmi obtížné rozlišit, zda k ovlivnění rozlohy vodní hladiny došlo zásahem člověka nebo přírodních procesů. Dobové soudní spisy ze sporů o rozsah vodní hladiny v jezeře dokládají i vraždy mezi odpůrci. V návazné informaci se zaměřuji pouze na identifikaci základních parametrů prostoru Komořanského jezera z hlediska podmínek pro vznik rozličných forem vodních ploch v historickém období. Přitom pojem historické období vztahuji na období od doloženého začátku osídlení prostoru k současnosti. Prezentovaný rozbor a jeho výsledky vycházejí z geologických podkladů, archeologických průzkumů, informací identifikovaných ve starých mapách a dostupných výsledcích přírodovědných rozborů jezerního prostoru. Pro potřeby rozboru a prezentaci vývojových schémat byl soubor dostupných starých i novodobých map převeden do jednotného měřítka a za účelem sledování prostorových změn elektronicky zprůhledněn. Pro prezentaci grafických výstupů byla za podkladovou mapu použita mapa vojenských mapování vydaná v roce 1949 v měřítku 1:50 000, neboť zachycuje sledované území před zásadní destrukcí povrchovou těžbou a má výraznou kresbu. V pozdějších a současných mapách nacházíme na místě býv. Komořanského jezera většinou pouze bílá místa bez záchytných bodů. Podrobnější informace dochované informace o životě obyvatel v prostoru jezera, rozbory vlivu jezera na osídlení, podrobnější identifikace archeologických podkladů, výsledky přírodovědných rozborů (vývoj klimatu, fauny a flory a informace získané z jezerních sedimentů), systém využívání užitků jezerních vod člověkem a další, včetně zdrojového rejstříku bude obsahovat připravovaná publikace. Prezentovaná schémata jsou v barevném a větším provedení na doprovodném posteru. I. vývojová fáze období člověkem neovlivněného vývoje jezerního prostoru (definování maximálního rozsahu jezera) Podmínky pro vznik jezera a jeho rozlohu formovaly geologické změny v průběhu třetihor. V terciérních sedimentačních procesech vznikají severočeské uhelné sloje i mocné vrstvy nadložních jílů a jílovců. Ve stejném období dochází i k zásadním vertikálním deformacím geologických struktur v podélném i příčném směru pánve a k vulkanické činnosti na okrajích pánve, která místně ovlivnila pánevní struktury. Geologická struktura v okolí jezerního prostoru je velmi komplikovaná a názory geologů na jejich vývoj jsou často rozporné. Jezerní depresi kyjovitého tvaru s nejužším profilem u býv. obce Souš a hlavicí kyje u paty Krušných hor ohraničují známé geologické útvary. Severní hranici tvoří Krušnohorský zlom, po kterém došlo k vyzdvižení Krušných hor a zřejmě i poklesu celé pánve, západní hranici útvary Jezersko ryzelského vulkanického hřebene a východní hranici deformace v ose centrumského zlomu (D. Jiřetín H. Jiřetín). Méně výrazné, ale pro vývoj v jezerní depresi zásadní, jsou deformace uvnitř takto vymezené plochy. Jednou z nich je antiklinální deformace s osou Ervěnice Komořany, která místně vyzdvihla vulkanické série z uhelného podloží až nad úroveň okolního terénu. Po odplavení uhelných vrstev se na povrch dostaly materiály vulkanické série a erozně odolnější polohy nadložních vrstev. Hlava antiklinály rozdělila jezerní depresi na dvě části, na část komořanskou a soušskou, vytvořila přirozenou vzdouvací hráz pro komořanskou část jezera, podmínky pro jezerní osídlení (Ervěnice, Komořany) a pro komunikační propojení napříč jezerní depresí. Obdobné deformace nebo sesuvy, pro které však nejsou dostupné přesnější geologické podklady, byly zřejmě příčinou vzdutí vody v soušské části jezerní deprese. Maximální úrovně vzdutí hladin vody v obou částech 12

13 jezerní deprese však byly v historické době rozdílné. Lze tak oprávněně usuzovat podle úrovní založení osad podél jezerního prostoru. Zásluhou pylových analýz organogenních vrstev jezerních sedimentů, které byly provedeny v předválečném období a následně i v 80. letech minulého století, existují poměrně obsažné podklady ke stáří jezera včetně charakteru vegetace v okolí jezerního prostoru. Neexistuje však jednotný názor na stáří podložních sedimentů. Hurník (1969) uvádí, že jezerní prostor prošel třemi vývojovými etapami. V prvé, na rozhraní pleistocénu holocénu, proběhla sedimentace anorganických hornin za oligotrofních podmínek v jezeře. Ve druhé, v období preboreálu až atlantiku, proběhla akumulace rozsivkových zemin až gyttji za eutrofních podmínek v jezeru a ve třetí etapě, v období od atlantiku po historické období, se vlivem eutrofizace vytvořily močály a bažiny, na velké ploše vznikly rašeliniště a poměrně rychle postupoval zazemňovací proces. Jezero v té době mělo stále více distrofní charakter. Hranici maximálního dosahu hladiny jezera v historických dobách jednoznačně vymezují osady v okolí jezera. Archeologické nálezy dokládají, že pás území s osadami, které bezprostředně lemuje jezero, patří mezi nejraněji osídlené oblasti v Čechách. Nejstarší nálezy pocházejí z pozdní doby kamenné - paeolitu (naleziště Komořany - tzv. kultura Fedemesser, charakteristická obloukovitými pazourkovitými či křemennými nožíky). Do stejné doby patří i nález zoomorfní nádobky v Ervěnicích. Konec pozdního paeolitu v severozápadních Čechách je datován cca před rok př.n.l. Hranice maximální zátopy v zásadě koresponduje s hranicí rozsahu rašelinišť, publikovanou již v roce 1940 Losertem. Historické písemné prameny a staré mapy poskytují i údaje, které umožnily rekonstruovat hloubkové poměry v hlavní, komořanské části jezera. Dokládají, že i při maximálním vzdutí nemohla hloubka v této části jezera významně přesáhnout 150 cm (měřeno od úrovně jezerních sedimentů), neboť dosah hladiny limitovala úroveň vyvýšeniny v místě odtoku řeky Bíliny (nazývaném Duchcovský prah), která oddělovala komořanskou a soušskou část jezera. Ve středu jezera, v prostoru za Jezerním prahem, nebyla hloubka při povodních dokonce vyšší než cm. Výsledek rozboru je dokumentován na příčném řezu vedeném v ose řeky Bíliny. Protože průměrná mocnost organogenních sedimentů v jezeře činila 150 cm (lokální maximum v místní depresi 3,34 m), přičemž většina z nich má původ v předhistorickém období, lze usuzovat, že jezero nebylo v historických dobách, a to ani při povodňových průtocích, hlubší než 2 m, max. 2,5 m. Podle rekonstrukce historických povodní provedené v 80. letech minulého století nepřesáhla maximální hladina v komořanské části jezera úroveň 229,60 m.n.m. a v soušské části 226,50 m.n.m. Charakter a umístění archeologických nálezů v profilech blízkých dosahu maximální hladiny v jezeře (např. archeologických nálezů z období paeolitu, na výběžku do jezerního prostoru mezi Evěnicemi a Dřínovem nebo člunu u H. Jiřetína), svědčí tom, že hladina blízká uvedené maximální hladině byla po dlouhé období spíše jevem trvalým, než jevem, který se vyskytoval pouze při povodních. Přitom materiály hrázového předělu v profilu výtoku z jezera (v 13

14 historických pramenech nazývaného Duchcovský prah podle blízkého Duchcovského rybníka) neměly vysokou protierozní odolnost. Tento rozpor lze vysvětlit jedině tak, že v krajině vznikl rovnovážný stav, stabilizovaný vlivem minimálních spádů návazného území a vysoké schopnosti jezerního prostoru tlumit povodňové odtoky, který zásadně narušily až zásahy člověka v souvislosti s jeho snahou hradit jezero. Nelze vyloučit ani jednorázové katastrofické narušení hrázového předělu u Duchcovského prahu při průchodu povodně, na kterém do té doby postačovalo k udržení maximální hladiny hrazení do 1 m. Svědčí o tom zákresy ve starých mapách, ze kterých lze odvodit, že v období od konce 15. století do začátku 19. století dochází k zaklesnutí dna Duchcovského odtokového prahu o cca půl metru. II. vývojová fáze období zřizování vodních ploch v prostoru jezera Zarůstáním a zanášením jezera a především vlivem eroze vzdouvacích prahů v důsledku zásahů člověka došlo postupně k zásadnímu omezení rozsahu přirozených vodních ploch v jezerním prostoru. Pokud by nedocházelo k umělému vzdouvání vody zbyla by z celého jezera pouze vodní plocha v depresi za terénní vyvýšeninou v centru jezerního prostoru s odtokovým prahem, který je ve starých pramenech nazýván Jezerním či Historickým prahem. Z následného vývoje lze odvodit, že tímto prahem vzdutá vodní plocha by měla rozlohu cca 0,55 km 2 (viz. schéma Velikost jezera před odvodněním ). Potřeby obživy pro narůstající počet obyvatel okolních osad a zřejmě i nárůst obchodu s rybami byly nejspíše hlavními impulsy pro zvyšování výměry vodních ploch v jezerním prostoru.. Plochý charakter jezerního prostoru umožňoval zřizovat nové vodní plochy ohrázováním depresí a vzdouváním vody na přírodních prazích s vysokým efektem. Hráze byly z dnešních hledisek velmi nízké, max. 3/4 až 1 m. O začátku zřizování umělých vodních ploch můžeme pouze spekulovat, zřejmě probíhalo již od začátku osídlení okolí jezera. K dispozici máme pouze nejstarší mapové podklady, které se odvolávají na období před rokem Tyto mapy obsahují zákresy rybníků s označením alte teich. Některé z nich jsou již evidentně zanesené. Rozbory mapových podkladů dokládají, že výška hladiny rybníků zřizovaných po obvodě jezerního prostoru byla v zásadě shodná s maximální povodňovou hladinou. Rozsah všech rybníků v jezerním prostoru byl 4,8 až 5 km 2 a včetně zahrazené centrální plochy do 7 km 2. Protože rybníky byly budovány po obvodě jezerního prostoru, mohl pro nezasvěcené vzniknout dojem, že se jedná o souvislé zatopení celého jezerního prostoru. I takto lze vysvětlit výroky historiků 17. a 18. století o ohromném jezeru. Ze zákresů v nejstarších mapách je zřejmé, že hladina zbytkového jezera v centrální části byla na výtokovém Jezerním prahu zvyšována slupicovým hrazením. Právo zvyšovat vodní hladinu na Jezerním prahu bylo jedním z důležitých výsadních práv jezerní rybářské obce. Soudní spory z období, ve kterém začal převažovat zájem na získávání dalších zemědělských ploch, svědčí o tom, že právo komořanských zahrazovat jezero bylo obecně uznávané a bylo respektováno dokonce ještě v roce 1831 projektem na vysušení jezera. Tento projekt uvádí i údaje o rozsahu vzdouvání vody na Duchovském prahu a na prahu u obce Souš. O výškových poměrech v jezeře svědčí i skutečnost, že i ze zbytkové vodní plochy v centrální části jezerního prostoru se rybáři mohli dostat na loďkách až do Komořan, kde měli přístav. 14

15 III. vývojová fáze převod jezerních vodních ploch na zemědělské pozemky V souvislosti s obecnými historickými trendy začíná koncem 17. století převládat zájem na zvyšování zemědělských ploch na úkor rybníkářství. Rušením vodních ploch a zanášením obvodových rybníků vznikly v prostoru jezera rozsáhlé jezerní louky, odvodňované stále obnovovanou a rozšiřovanou sítí odvodňovacích příkopů. Dochovaly se doklady o rozdělení jezerních luk mezi okolní obce. Jedním z nich je Contracts z roku 1459 zachycený na mapě z let těsně po roce 1704, který pochází z některého ze soudních sporů (viz. polster prezentovaný samostatně). Spory většinou směřovaly proti právu rybářů zvyšovat vodní hladinu ve zbytkovém jezeře. Postupně zcela převládl zájem na zajištění větší výměry zemědělské půdy a tehdejší vlastník jezerních pozemků hrabě Ferdinand Lobkowitz se rozhodl pro vysušení jezerního prostoru. Reliéfní poměry však neumožňovaly úplnou likvidaci centrální vodní plochy. I po realizaci prací zde zůstala souvislá bažinatá vodní hladina. Dochoval se projekt vysušení zpracovaný Stanclem v roce 1831, který obsahuje i doprovodnou mapu s údaji o výškových poměrech v ose řeky Bíliny od Mostu po Jezerní práh. Rekonstrukci výškových poměrů zachycuje schéma v úvodu. Stanclovu koncepci odvodnění obsahuje následné schéma. O úrovni zemědělského využití jezerního prostoru svědčí i skutečnost, že Stancl v projektu zakreslil jako dominantní objekt jezerních luk jedinou vrbu. Projekt byl realizován do roku

16 IV. vývojová fáze vstup těžby uhlí do jezerního prostoru V prostoru jezera byly první hnědouhelné doly otevřeny u Souše v roce Těžba v centrálním jezerním prostoru se však začala rozvíjet až po roce Již v roce 1902 byl jeden z dolů postižen průvalem vod, při kterém zahynulo 43 horníků. Zásadní pro další vývoj v jezerním prostoru je skutečnost, že v této době začíná systematické snižování hladiny spodní vody odčerpáváním, které trvá až do současnosti. V současné době se z jezerního prostoru odčerpává cca 6,3 mil. m 3 za rok. Vlivem těžby a zanedbáním péče o území postupně již do roku 1945 zanikl citlivý odvodňovací systém jezerního prostoru budovaný mnoha generacemi. V poklesových depresích a navazujících pozemcích vznikají rozsáhlé vodní plochy. Jejich rozsah v jezerním prostoru před nástupem velkoplošné lomové těžby zachycuje například mapa z roku Po druhé světové válce začíná převládat těžba v otevřených lomech, která vyžaduje při postupech stále do větších hloubek rozsáhlé vnější výsypné prostory. Dochází k totální destrukci jezerního prostoru přetěžením nebo přesypáním výsypkami. Voda je zásadní nepřítel hornictví. Veškeré vodní toky a nádrže, včetně nádrží ochranného charakteru, které byly zřízeny již v období těžby (např. nádrž Dřínov), jsou postupně vytěsňovány mimo oblast těžby. Ochranné systémy lomů se zaměřují na podchycení a odvedení všech povrchových a podpovrchových přítoků mimo prostory lomů. Ve svazích Krušných hor jsou zřizovány štolové převody horských potoků, které spojují jednotlivá údolí a odvádějí potoky mimo dobývací prostory. Přirozená hladina spodní vody je snížena čerpacími bariérami na úroveň 5 až 10 m pod úroveň lomů (na cca minus 100 m.n.m.). Po ukončení těžby, které se předpokládá v letech , zůstane v jezerním prostoru rozsáhlá zbytková jáma o výměře cca 1300 ha. Vyhodnocením starých a báňských map byly stanoveny plochy v jezerním prostoru, které nebyly totálně znehodnoceny těžbou. Tyto plochy by měly být chráněny pro výzkumné účely. Výsledek zachycuje presentované schéma. V. vývojová fáze obnova území po těžbě (podmínky obnovy území) Dlouhodobou těžbou a totální destrukcí území paradoxně nedošlo k zásadní změně reliéfních podmínek pro opětné vytvoření jezera v jeho maximální velikosti. Naopak, břehové prostory Komořanského jezera minulosti byly zvýšeny nadúrovňovými výsypkami, vysokou výsypkou byl přesypán i nejnižší bod prostor bývalého odtoku z jezera na Duchcovském prahu. Konečná zbytková jáma lomu není nic jiného než hlubokou jámou v jezerním prostoru. Zásadním problémem však je, že na jezerní louky, v období těžby odvodněné depresním kuželem lomů a odvodňovacím systémem, byly dislokovány četné průmyslové objekty a báňská zařízení trvalého charakteru. 16

17 Vývoj Komořanského jezera dokládá, že přes usilovnou snahu o minimalizaci přítoků do jezerního prostoru vždy docházelo ke vzniku nezvládnutelných přebytků vod. V současnosti se z těžebního prostoru lomu ČSA odčerpá ročně cca 6,3 mil. m 3 vod nezachycených obvodovým odvodňovacím systémem. Výpočty provedené v roce 2001 v rámci studie Vodohospodářské podmínky pro revitalizaci pánevních oblastí prokázaly, že po ukončení těžby a sanování území se bilanční přebytky vod v prostoru zbytkové jámy budou pohybovat v rozmezí 2,5 až 5,5 mil. m 3 rok. Je nutné zdůraznit, že stávající systém gravitačních převodů vod z přirozeného povodí mimo prostor zbytkové jámy nelze již podstatně zdokonalit a přítoky do prostoru zbytkové jámy snížit. Báňské návrhy sanace území po těžbě předpokládají, že zbytkové jámy budou zaplněny vodou do úrovně 50 m pod hranu lomu (180 m.n.m.) a variantně k hraně lomu (230 m.n.m.). V obou případech pod úroveň přirozených recipientů. Z hlediska zastavění území je to logický návrh, neřešen však zůstává problém likvidace přebytků vod vzniklých především podpovrchovými přítoky ze strany Krušných hor. Pokud nebudou přečerpány do recipientu, vyvolají vystoupání hladiny ve zbytkové jámě v rozmezí 20 až 45 cm za rok. Vize potěžebního vývoje Po zániku těžebních organizací nebudou obce schopny nebo ochotny zajistit finanční prostředky ve výši cca 2,5 až 3 mil. Kč ročně na přečerpávání přebytků vody ze zbytkové jámy lomu ČSA do Bíliny a tím udržet hladinu vody ve zbytkové jámě na stabilní úrovni. Nad přirozenou hladinu již napojenou na odtokový recipient, která se za několik málo let vytvoří, budou čnít polozatopené opuštěné objekty býv. Komořanských strojíren a objekty zaniklé těžební organizace. Na hladině se bude udržovat souvislá vrstva ropných látek z opuštěných jímek živelně zaniklý objektů, nezajištěné svahy Krušných hor včetně zbytků vegetace budou postupně mizet v zatopené jámě.. Nebylo by vhodnější se poučit z historie území a sanační plány korigovat? 17

18 Souhrn Příspěvek vymezuje charakteristická vývojová stádia prostoru bývalého Komořanského jezera z hlediska rozsahu vodních ploch v minulosti a v období hnědouhelné těžby. V závěru stručně uvádí východiska pro obnovu území po těžbě z hlediska konfigurace jezerního prostoru a hodnotí primární návrhy na obnovu území. IDENTIFICATION OF BASIC PARAMETERS OF THE KOMORANY LAKE S AREA AND ITS DEVELOPMENT ACCORDING TO OLD MAPS AND PERIOD DATA Abstract The paper includes a result of the analysis of development and characteristic parameters of the water-stretch in the area of the former Komorany Lake north of the town Most at the foot of Krusne hory mountains. The analysis is based on old maps, period data and results of archaeological, pedological and other studies. The analysis proved that in the history, the lake level reached maximally up to 17,9 km 2. However, its outlet bed and dam reefs had been deepened by erosion, consequently reducing the water-stretch. Then there were established ponds with the area of 4,8 5 km 2. In the first half of the 19 th century the increased interest in agricultural arable land accelerated the conversion of the ponds into pastures. At the end of the 19 th century there started a deep mining of 18

19 brown coal in the lake area and later on, in the time directly before the World War II, open-cast mining, which by now totally devastated the lake area. Nowadays the level of ground water in the lake area has been artificially reduced under the level of the mine ground (cca. 100 m.o.s.). To regenerate the area it is substantial to be aware of the crucial finding that by external hoppers the peripheral dams of the former Komorany Lake were significantly increased and the outlet corridors poured over. Therefore, if no artificial interventions are made, the Komorany Lake level will stabilise when the mining and drawing of water from the lake area are terminatedon a higher level than its historical maximum. The analysis also established individual less damaged segments of the lake area, which can be used to study the lake sediments. Jiří Cibulka Ministerstvo životního prostředí ČR, 19

20 EVROPSKÁ ÚMLUVA O KRAJINĚ: ZÁSADY, NOVÉ PŘÍSTUPY, SOUČASNÝ STAV A VÝHLEDY Eladio Fernández-Galiano, Jindřiška Staňková, David Vačkář & Jan Plesník V dubnu 1998 uspořádala Rada Evropy v italské Florencii mezivládní konzultační konferenci, na níž se vůbec poprvé diskutovala možnost uzavřít Evropskou úmluvu o krajině (někdy překládanou i jako Úmluva o evropské krajině, European Landscape Convention). Zúčastnili se jí nejen představitelé příslušných ministerstev evropských zemí, zabývajících se rozmanitými aspekty ochrany a řízené péče (managamentu) o krajinu a udržitelného využívání jejích složek, ale i zástupci regionálních a místních samospráv, mezinárodních a národních nevládních organizací, občanských sdružení a odborných společností. Na konferenci byl prezentován návrh výše uvedené mezinárodní vícestranné konvence. Na základě závěrů florentinské konference pověřil Výbor ministrů Rady Evropy dvanáctičlenný výbor expertů sepsáním podrobného textu Evropské úmluvy o krajině. Protože krajina na našem kontinentě představuje značně komplexní téma, byli ve výboru expertů zastoupeni odborníci na krajinnou ekologii, ochranu a péči o krajinu, kulturní a historické dějiny, etiku, estetiku, sociologii a právo v životním prostředí. Uvedený výbor, do něhož byl nominován i autor článku, se od září 1999 do ledna 2000 sešel celkem třikrát. Text úmluvy projednalo v březnu 2000 ve francouzském Štrasburku společné zasedání dvou orgánů Rady Evropy, Výboru pro činnosti v oblasti biologické a krajinné rozmanitosti a Výboru pro kulturní dědictví. Výbor ministrů Rady Evropy text v červenci 2000 s určitými úpravami přijal. Úmluva proto byla v říjnu 2000 vystavena k podpisu jednotlivými evropskými zeměmi na konferenci evropských ministrů o ochraně krajiny, konané v rámci rozsáhlé kampaně Rady Evropy Evropa: společné dědictví symbolicky opět ve Florencii. Členy Rady Evropy, založené v roce 1949, se mohou stát státy geograficky, nikoli politicky vymezené Evropy, které uznávají tradiční hodnoty jako je pluralitní demokracie, ochrana lidských práv včetně menšin, vzděláváni či kultura. Na rozdíl od Evropských společenství (ES) představuje Rada Evropy mezivládní mezinárodní organizaci, nikoli tak organizaci politické či hospodářské integrace. Díky své celoevropské působnosti a zaměření tak Rada Evropy zůstala jedinou organizací, v jejímž rámci bylo možné Evropskou úmluvu o krajině, z pochopitelných důvodů označovanou jako Florentinská úmluva, sjednat. Přestože byl souhrn Evropské úmluvy již několikrát publikován, stojí za to stručně představit nakonec přijatou verzi. Krajina hraje významnou roli z hlediska veřejného zájmu v oblasti kultury, životního prostředí a života společnosti, přispívá k vytváření místní kultury, je základní složkou evropského přírodního a kulturního dědictví a přispívá k spokojenému životu lidí a k udržení evropské identity. Pro účely úmluvy je krajina účelově definována jako část území, vnímaná člověkem, jejíž charakter je výsledkem činností a vzájemnou interakcí přírodních anebo antropogenních činitelů. Úmluva tak chápe holisticky krajinu jako v čase se měnící systém. Přitom se nevztahuje pouze na přírodovědecky, historicky nebo esteticky cennou krajinu, ale týká se veškeré krajiny, s odůvodněním, že všechny typy krajiny ovlivňují rozhodujícím způsobem prostředí, v němž obyvatelé Evropy žijí. Cílem úmluvy je zabezpečit ochranu a péči o krajinu a krajinné plánování a organizovat evropskou spolupráci v otázkách, souvisejících s krajinou. Smluvní strany se zavazují zajišťovat dodržování úmluvy svými vlastními prostředky, a to v souladu s vlastním rozdělením kompetencí mezi jednotlivými odvětvími a s uspořádáním státní správy a samosprávy. Každý stát signatář Úmluvy o evropské krajině dále zakotví ve vlastních právních předpisech princip, podle něhož krajina je podstatnou složkou prostředí lidské populace, výrazem rozmanitosti (diverzity) jejího společného kulturního a přírodního dědictví a základem identity populace s prostředím. Kromě toho formuluje a realizuje strategie na ochranu krajiny, péči o krajinu a pro krajinné plánování přijetím specifických opatření jako jsou školení, výchova a vzdělávání, uvědomování veřejnosti, výchova odborníků, hodnocení krajiny a stanovení cílů v péči o krajinu. Smluvní strany úmluvy dále zabezpečí účast nejširší veřejnosti, místních i regionálních úřadů a dalších partnerů při realizaci výše uvedených strategií a začlení krajinu do strategií, koncepcí a programů urbanismu a regionálního plánování a do státních koncepcí, strategií a programů kulturní, zemědělské, sociální a hospodářské politiky a politiky životního prostředí, jakož i v ostatních odvětvových strategiích s možným přímým nebo nepřímým vlivem na krajinu. Všechny signatářské státy se přijetím úmluvy zavazují k osvětové činnosti zaměřené na občanskou společnost, soukromé organizace a veřejné orgány, mající za cíl zvýšit vědomí o hodnotách krajiny, její úloze a změnách v ní, k výchově specialistů krajinářů a k proškolování pracovníků profesionálně ovlivňujících krajinu, jakož i k zakotvení krajinných hodnot a úloh spojených s jejich ochranou, péčí a plánováním ve školní výuce. Využíváním aktivní účasti nejširší veřejnosti a regionálních a místních úřadů a ve snaze zlepšovat vědomí o významu krajiny se signatářské země dále zavazují mapovat krajiny na vlastním území, analyzovat jejich charakteristiky, dynamiku a tlaky, pod kterými se mění, a zhodnotit je s ohledem na specifické hodnoty přisuzované jim veřejností a místními a regionálními úřady, dalšími partnery a zainteresovanými stranami. 20

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ

Více

Využívání území v prumyslové krajině Land use in the industrial landscape

Využívání území v prumyslové krajině Land use in the industrial landscape Využívání území v prumyslové krajině Land use in the industrial landscape J. VRÁBLIKOVÁ and P. VRÁBLÍK Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem, Česká republika (e-mail: Vrablikova@fzp. ujep.cz) Abstract

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Skládkování odpadů v Podkrušnohoří 1. Ing. Věra Kreníková Fakulta životního prostředí UJEP

Skládkování odpadů v Podkrušnohoří 1. Ing. Věra Kreníková Fakulta životního prostředí UJEP Skládkování odpadů v Podkrušnohoří 1 Ing. Věra Kreníková Fakulta životního prostředí UJEP Skládkování odpadů v Podkrušnohoří, Produkce odpadů Průmyslové odpady: z vlastní průmyslové výroby odpady z energetiky

Více

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití

Více

VII. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ

VII. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ VII. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Horninové prostředí jako jedna ze základních složek životního prostředí ovlivňuje svojí stavbou a vlastnostmi využití řešeného území prostřednictvím těchto faktorů: zdroje

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP

PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP Ing. Lukáš Žižka, Ing. Josef Halíř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.,budovatelů 2830, 434 37 Most ABSTRAKT: V zájmovém

Více

Vývoj hydrografické sítě mezi roky 1720 a 2010 v oblasti dolů Nástup Tušimice N map Specializovaná mapa s odborným obsahem

Vývoj hydrografické sítě mezi roky 1720 a 2010 v oblasti dolů Nástup Tušimice N map Specializovaná mapa s odborným obsahem Projekt NAKI DF12P01OVV043 - Rekonstrukce krajiny a databáze zaniklých obcí v Ústeckém kraji pro zachování kulturního dědictví Vývoj hydrografické sítě mezi roky 1720 a 2010 v oblasti dolů Nástup Tušimice

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Kristýna Bartůňková

Více

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní

Více

REVITALIZACE KRAJINY V PRUMYSLOVÉ OBLASTI

REVITALIZACE KRAJINY V PRUMYSLOVÉ OBLASTI REVITALIZACE KRAJINY V PRUMYSLOVÉ OBLASTI Jaroslava VRÁBLÍKOVÁ Katedra přírodních věd, Fakulta životního prostředí, Univerzita J.E.Purkyně, Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem, Česká republika ABSTRACT Vráblíková

Více

Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina

Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina Ing. Jiří Kašpar Bc. Lenka Měsková Mostecká uhelná a.s., odbor báňského rozvoje a zahlazování Zahlazování následků báňské činnosti a obnova těchto

Více

Název přednášky: Stavby na územích po hornické činnosti

Název přednášky: Stavby na územích po hornické činnosti Hornická Příbram ve vědě a technice 2004 Ing. Jiří Kašpar Mostecká uhelná společnost, a.s., právní nástupce, vedoucí referátu koncepce zahlazování Bc. Lenka Měsková Mostecká uhelná společnost, a.s., právní

Více

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ doc.ing.arch. Ivan Vorel, CSc, Ing.arch. Simona Švecová Katedra urbanismu

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení

Více

Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991

Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Rekultivace - historie, principy a legislativa Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Typy rekultivaci z hlediska krajinotvorby Způsob projednávání

Více

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných

Více

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu s í d e lního útvaru Novosedly nad Nežárkou úvod červenec 2009 O pořízení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Novosedly nad Nežárkou (dále též jen

Více

THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA

THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA PROBLEMATIKA ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY V CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI Hálek V., Hanuš L. Ústav krajinné

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

NÁVRH ZADÁNÍ PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE REBEŠOVICE

NÁVRH ZADÁNÍ PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE REBEŠOVICE NÁVRH ZADÁNÍ PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE REBEŠOVICE Zpracování změny č.1 ÚPO Rebešovice bylo zadáno firmě Urbanistické středisko Brno, spol.s.r.o., Ing.arch.Emilu Přikrylovi. Pořizovatelem

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY Pořizovatel: Městský úřad Tábor, odbor územního rozvoje, Žižkovo nám.2, 39002 Tábor Určený zastupitel: starosta obce Milan Mrázek Březen 2012 1 OBSAH A)

Více

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY Workshop Větrné elektrárny a životní prostředí 10.3.2009 Jindřichův Hradec doc.ing.arch Ivan Vorel, CSc katedra urbanismu a územního plánování

Více

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY pro společné jednání dle zákona č.183/2006 Sb. pořizovatel: M Ú O d o l e n a V o d a BŘEZEN

Více

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERZITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF WATER STRUCTURES STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

PREVENCE NEKONTROLOVATELNÝCH VÝSTUPŮ DŮLNÍCH PLYNŮ V PLOCHÁCH OPUŠTĚNÝCH UHELNÝCH DOLŮ ČESKÉ ČÁSTI HORNOSLEZSKÉ PÁNVE

PREVENCE NEKONTROLOVATELNÝCH VÝSTUPŮ DŮLNÍCH PLYNŮ V PLOCHÁCH OPUŠTĚNÝCH UHELNÝCH DOLŮ ČESKÉ ČÁSTI HORNOSLEZSKÉ PÁNVE The International Journal of TRANSPORT & LOGISTICS Medzinárodný časopis DOPRAVA A LOGISTIKA ISSN 1451-107X PREVENCE NEKONTROLOVATELNÝCH VÝSTUPŮ DŮLNÍCH PLYNŮ V PLOCHÁCH OPUŠTĚNÝCH UHELNÝCH DOLŮ ČESKÉ ČÁSTI

Více

Ing. Kamil Kaulich Ústřední pozemkový úřad

Ing. Kamil Kaulich Ústřední pozemkový úřad Ing. Kamil Kaulich Ústřední pozemkový úřad 2 3 Protierozní opatření: = současně vodohospodářská opatření, zpomalující odtok vody z území = často přímo protipovodňová opatření, ochraňující obce, majetek

Více

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,

Více

VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY

VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY ŠANCE DAM DAM SAFETY SUPERVISION DURING DRAINAGE TUNNEL CONSTRUCTION AND GROUT CURTAIN REHABILITATION Tomáš Kantor, Petr Holomek Abstrakt:

Více

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

Severočeské doly a.s. Chomutov

Severočeské doly a.s. Chomutov Severočeské doly a.s. Chomutov leader a trhu hnědého uhlí Jaroslava Šťovíčková specialista strategie a komunikace základní fakta o naší společnosti největší hnědouhelná společnost v ČR vznik 1. ledna 1994

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Projekt suché nádrže na toku MODLA v k.ú. Vlastislav (okres Litoměřice) DIPLOMOVÁ

Více

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Projektant: Ing.arch. Štěpánka Ťukalová, UA PROJEKCE, Boleslavova 30, 370 06 České Budějovice Pořizovatel: Městský úřad Blatná, odbor výstavby

Více

Vyhláška č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území. Městská, vesnická, archeologická Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Vyhláška č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území. Městská, vesnická, archeologická Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Metodický návod č. 3 Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady (vyjma údajů o technické a dopravní infrastruktuře, které jsou obsaženy v metodických návodech č. 1 a 2): Zpodrobněná příloha

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové

Více

Staré mapy jako cenný zdroj informací o stavu a vývoji krajiny

Staré mapy jako cenný zdroj informací o stavu a vývoji krajiny Staré mapy jako cenný zdroj informací o stavu a vývoji krajiny Mostecko na starých mapách Vladimír Brůna, Kateřina Křováková Místo úvodu Našimi vedoucími myšlenkami při tomto všeobecně užitečném opatření

Více

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Změna č. 2 územního plánu Trhové Sviny NÁVRH ZADÁNÍ Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Pořizovatel: Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování Datum: leden 2013

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Důsledky zhoršování životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatická změna. Proč klesá samočisticí vlastnosti

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí geografickou polohu ČR, posoudí a další aspekty polohy

Více

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Pro realizaci protipovodňových opatření potřebujeme mimo jiné projekty + pozemky + peníze. Pozemkové úpravy nám mohou pomoci s každou

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH)

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH) ZADÁNÍ (NÁVRH) ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC Pořizovatel: Městský úřad Nový Bor stavební úřad a úřad územního plánování Nám. Míru 1, 473 01 Nový Bor návrh ZADÁNÍ pro zpracování změny č.3 územního

Více

Návrh zadání 8. změny územního plánu města Most

Návrh zadání 8. změny územního plánu města Most Návrh zadání 8. změny územního plánu města Most schváleno na zasedání zastupitelstva města dne Textová část Výkresová část výkres limitů měřítko 1: 10 000 Vypracoval: odbor rozvoje a územního plánu Ing.

Více

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MIKULČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU Změna č.3 I. ZMĚNA Č.3. ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz

Více

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR RNDr. Hana Prchalová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha Podzemní vody ve vodárenské praxi Dolní Morava, 1. 2. dubna

Více

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz 48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba

Více

Praktická stránka přípravy města na adaptaci. (příklad -Hradec Králové)

Praktická stránka přípravy města na adaptaci. (příklad -Hradec Králové) Praktická stránka přípravy města na adaptaci a Evropské fondy (příklad -Hradec Králové) doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., Mgr. Michael Pondělíček, Ph.D. Vysoká škola regionálního rozvoje Typy

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. Česká republika základní informace

Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. Česká republika základní informace Název školy Číslo projektu Název projektu Klíčová aktivita Dostupné z: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Tematická oblast: Téma: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ,

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

Předmět: Praktikum ze zeměpisu

Předmět: Praktikum ze zeměpisu Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Nepovinné předměty Předmět: Praktikum ze zeměpisu Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1)

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) ŠINDLAR s.r.o. konzultační a projekční kancelář obor vodní stavby a krajinné inženýrství V Býšti, listopad 2005

Více

Martin Weber NOSNÉ MYŠLENKY EVROPSKÉ ÚMLUVY O KRAJINĚ A JEJICH NAPLŇOVÁNÍV ČR. Motto

Martin Weber NOSNÉ MYŠLENKY EVROPSKÉ ÚMLUVY O KRAJINĚ A JEJICH NAPLŇOVÁNÍV ČR. Motto Martin Weber Motto Tato země není tak chudá, aby pro budoucnost své krajiny nenašla a nemohla vynaložit potřebné prostředky. Kromě toho dobře připravené programy a projekty nalézají příznivou odezvu v

Více

Odhad dlouhodobého a hloubkového geochemického vývoje důlních vod rosicko-oslavanské uhelné pánve ve vztahu k optimalizaci nutného čištění důlních vod

Odhad dlouhodobého a hloubkového geochemického vývoje důlních vod rosicko-oslavanské uhelné pánve ve vztahu k optimalizaci nutného čištění důlních vod MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd JAN JAROLÍM Odhad dlouhodobého a hloubkového geochemického vývoje důlních vod rosicko-oslavanské uhelné pánve ve vztahu k optimalizaci

Více

Změna č. 1 ÚP Žďár nad Metují

Změna č. 1 ÚP Žďár nad Metují ÚZEMNÍ PLÁN ŽĎÁR NAD METUJÍ Změna č. 1 ÚP Žďár nad Metují etapa: NÁVRH ZMĚNY ÚP Ateliér "AURUM" s.r.o. ateliér ARCHITEKTURA URBANISMUS leden 2013 Zpracovatel: Ateliér "AURUM" s.r.o., Pardubice Zodpovědný

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Obsah Úvod Stávající skládka Porto Romano Požadavky zadavatele Přírodní charakteristiky svozové oblasti Metodika

Více

POZNATKY Z OBNOVY ÚZEMÍ NA MOSTECKU KNOWLEDGE OF LANDSCAPE REGENERATION IN MOST AREA

POZNATKY Z OBNOVY ÚZEMÍ NA MOSTECKU KNOWLEDGE OF LANDSCAPE REGENERATION IN MOST AREA POZNATKY Z OBNOVY ÚZEMÍ NA MOSTECKU KNOWLEDGE OF LANDSCAPE REGENERATION IN MOST AREA Vráblíková Jaroslava, Vráblík Petr, Hlávka Miroslav Univerzita J.E.Purkyně, Fakulta životního prostředí, Ústí nad Labem

Více

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550

Více

Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914

Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914 Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914 Údolní přehrada královského města Most, dnes vodní dílo Janov, leží na Loupnici asi 2 km nad Litvínovem. Těsně před nádrží přitéká potok od Klínů,

Více

Plány pro zvládání povodňových rizik

Plány pro zvládání povodňových rizik Plány pro zvládání povodňových rizik Mgr. Ing. Jana Tejkalová oddělení ochrany před povodněmi, odbor ochrany vod MŽP jana.tejkalova@mzp.cz Informační seminář Zlínský kraj 12.2.2015 Rozdělení plánování

Více

Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV

Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Abstract In the year 2007 research program on test locality Melechov continued

Více

Bytový projekt Skanska Milíčovský háj

Bytový projekt Skanska Milíčovský háj Bytový projekt Skanska Milíčovský háj Podklad pro jednání s občanským sdružením Hezké Jižní město Praha, 19.12.2012 Úvod 1. Společnost Skanska a občanské sdružení Hezké Jižní město ( dále jen HJM ) vedou

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO určený k projednání. Zpracováno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby

Více