REVITALIZACE KRAJINY V PRUMYSLOVÉ OBLASTI

Transkript

1 REVITALIZACE KRAJINY V PRUMYSLOVÉ OBLASTI Jaroslava VRÁBLÍKOVÁ Katedra přírodních věd, Fakulta životního prostředí, Univerzita J.E.Purkyně, Hoření 13, Ústí nad Labem, Česká republika ABSTRACT Vráblíková J.: Revitalization landscape in industrial areas Northern Bohemia, especially district Chomutov, Most, Teplice and Usti n.elbe are region, where in past 40 years dominate industry and brown coal opencast mining. There happen devastation of the ecosystem and systematic affect of all components environment, relief landscapes, hydrogeology rate and qualities of the soil. In last years happend to structural change, especially in consequence decrement mining. Presently is development effort about reclamation ecological function landscapes, especially on the reclamation soil. It is longtime action, financially very exacting but for the others development region is necessary. Key words: anthropogenic stress, revitalization, reclamation, restoration, disparity. ÚVOD Severní Čechy, zejména tzv. pánevní okresy Chomutov, Most, Teplice a Ústí n.labem jsou oblastí, kde posledních 40 let docházelo v důsledku průmyslové a důlní činnosti k silnému poškození krajiny, k exploataci přírodních zdrojů a změnám sídelní struktůry, byly součástí tzv. Černého trojúhelníku (Sasko, Slezsko, Podkrušnohoří). Antropogenní zátěž zde negativně ovlivnila krajinu, sídla i obyvatelstvo. Po r.1990 dochází v důsledku transformace na tržní ekonomiku k útlumu těžby, průmyslové činnosti ale i zemědělské produkce. V důsledku transformace se vyskytují problémy ve využití krajiny, ve venkovském prostoru, ale i v oblasti ekonomické i sociální. Útlum průmyslové i zemědělské činnosti sebou přináší dopady i do sociální a 309

2 ekonomické sféry Celý region vykazuje dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost v ČR. Řešením je komplexní revitalizace území, která zmírní disparity, které region řadí mezi problémové oblasti. CÍLE Cílem příspěvku je zaměřit se na problematiku revitalizace průmyslové krajiny a ohledem na některé disparity v oblasti půdního fondu a venkovské krajiny, které je nutno v nejbližším období řešit. Do řešení problematiky obnovy regionů, funkcí ekosystémů se již po dobu 15 let zapojuje Fakulta životního prostředí UJEP. Po výzkumu zabývajícím se zátěží prostředí v rámci výzkumného záměru MŠMT v letech Výzkum antropogenních zátěží v severočeském regionu a projektu VaV zabývajícím se využitím venkovského prostoru v antropogenně postižené krajině severních Čech č. 1J 056/05-DP2 Zkušeností z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova je od r řešen projekt - WD zaměřený na Modelové řešení revitalizace území průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří, který je zaměřen na řešení regionálních disparit. CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉ OBLASTI Zájmové území (okres Chomutov, Most, Teplice, Ústí n. L.) zaujímá rozlohu km 2, což je necelých 43 % rozlohy Ústeckého kraje (5 335 km 2 ). Plošně největší je okres Chomutov, který lze rozlohou 936 km 2 zařadit mezi středně velké okresy ČR, představuje více jak 40% řešeného území. Další tři okresy, Most (467 km 2 ), Teplice (469 km 2 ), Ústí nad Labem (404 km 2 ) řadíme rozlohou v rámci ČR k okresům malým. Antropogenně postižená oblast zasahuje do regionu NUTS II Severozápad a je situována při hranicích ČR se Spolkovou republikou Německo. 310

3 Zájmová oblast Obr. 1 Mapa antropogenně postižené oblasti Fig. 1 Map of anthropogenic disaster area METODIKA Příspěvek je zaměřen na provedení analýzy a orientační kvantifikace odstraňování následků těžby formou rekultivací v Podkrušnohoří. Uvádí rozsah ukončených rekultivací Poskytuje přehled o plánovaných rekultivacích, s předpokladem ukončování do r Důvodem této analýzy je informace o relativně významném podílu rekultivované půdy v zájmovém území, tak vysoký podíl antropogenních půd je v ČR ojedinělý a zasluhuje si výzkum a podporu pro jejich harmonické zapojení do krajiny. V další části je příspěvek zaměřen na analýzu nové zátěže brownfieldů v Podkrušnohoří, ve vybraných částech zájmového území a jejich rozdělení a kvantifikace. Příspěvek dále poukáže na možnosti a perspektivy využití zemědělské půdy v zájmovém území. 311

4 VÝSLEDKY 1. PŘEHLED O PROVÁDĚNÍ REKULTIVACÍ V SEVEROČESKÉ HNĚDOUHELNÉ PÁNVI. Tab. 1 Ukončené rekultivace v SHP do r Tab. 1 Finish recultivation in SHP to year 2004 V ha Zemědělské Lesnické Hydrické Ostatní Celkem Ústecko 1197,08 613,16 20,30 43, ,8 Teplicko Bílinsko 571, ,57 141, Mostecko 1268, , , Chomutovsko 797,13 104,95 21,40 57,97 981,45 SHP celkem 3834, , , ,3 Do konce sledovaného období je v SHP ukončeno 9.496,3 rekultivací. Dominují rekultivace lesnické 43% a zemědělské celkem 40,4 %. Tab. 2 Rekultivace v SHP předpoklad ukončení v období Tab. 2 Recultivation in SHP assumption of ending in time V ha Zemědělské Lesnické Hydrické Ostatní Celkem Ústecko 59,79 674,4 257,29 146, ,26 Teplicko Bílinsko 339,59 779,78 28,47 436, ,12 Mostecko 568, ,1 411, ,2 3758,4 Chomutovsko 801,19 799,89 0,13 256, ,6 SHP celkem 1768,7 3722,13 696, , ,40 Do r se plánuje obnovit po těžbě celkem ha. Jiná bude struktura rekultivací ukončovaných v období , kdy rovněž dominují lesnické rekultivace 44,6%, na druhém místě jsou již ostatní formy rekultivací 25,8% ha, zemědělských rekultivací bude 21,2% a významný je i podíl hydrických rekultivací 8,4%. Území bude využíváno více pro rekreační účely a sport. Rekultivace jsou významným přínosem pro území zasažená povrchovou těžbou hnědého uhlí. Jsou zahajovány bezprostředně po ukončení těžby a opuštění pozemků důlním provozem. Jsou v Severočeské hnědouhelné pánvi prováděny více jak 50 let a po dlouholetém vývoji na přelomu 3. tisíciletí začíná dominovat obnova krajiny s cílem dosažení harmonické vyvážené krajiny, která zajišťuje nejen funkci krajinnou, ale i sociálně ekonomickou, zaměřenou na podnikatelské aktivity, sport a rekreaci. 312

5 PŮDA Půda je složkou na které lze demonstrovat disparity v Chomutovsko ústecké oblasti. I když jsou k dispozici údaje o Agrochemickém zkoušení půd, zátěži půdy těžkými kovy, využití zemědělského půdního fondu v současném období, problematice LFA, nejvýraznější disparity jsou z hlediska struktury půdního fondu s ohledem na vývoj od r. 1960, které stručně uvádíme. Dle jednotlivých okresů se zemědělská půda v období od r do r na okrese Chomutov snížila o 22,5%, v okrese Most o 26,8%, okrese Teplice o 23%, s nejméně na Ústecku o17,3%. Pro zájmové území je charakteristické nižší zastoupení zemědělské půdy (38,3%) - přibližně o čtvrtinu oproti celostátnímu průměru (54%). Přičemž nejméně zemědělské půdy nacházíme v okrese Most (29%), naopak nejvíce v okrese Ústí nad Labem (45,4%) ani v jednom ze studovaných okresů se tak nepřibližuje Krajskému ani celostátnímu průměru (viz obr. č.2) ,96 29,01 34,04 45,55 38, Chomutov Most Teplice Ústí n. L. ZU ČR Obr. 2 Porovnání podílu zemědělské půdy v ZU a ČR Fig. 2 Comparing of part of agricultural land Výrazné rozdíly jsou v kategorii ostatních ploch (viz obr. č. 3). 313

6 ,96 25,28 22,4 16,63 19,07 8,7 Chomutov Most Teplice Ústí n. L. ZU ČR Obr. 3 Podíl ostatních ploch v ZU a ČR Fig. 3 Part of others areas Podíl ostatních ploch se výrazně odlišuje od celostátního průměru. Porovnáme li vývoj ostatních ploch dle okresů za období r do r. 2005, tak na Chomutovsku se zvýšil ha,,mostecku o 3529 ha, Teplicku o 3312 ha a Ústecku o 2743 ha. U zemědělského půdního fondu došlo k největším změnám v kategorii trvalých travních porostů, jde o pozitivní jev, snižuje se % zornění. (viz obr. č. 4) ha Nárůst rozlohy TTP ve vybraných okresech Ústeckého kraje Chomutov Most Teplice Ústí n.l. Obr. 4 Trvalé travní porosty Fig. 4 Permanent grassland K největším změnám v rámci kategorií u zemědělského půdního fondu došlo u trvalých travních porostů., zejména na Chomutovsku, kde je jejich podíl 34,8% (ze zemědělského půdního fondu) na Ústecku dokonce 65% a Teplicku 39,7%. Negativním jevem je skutečnost, že produkce z trvalých 314

7 travních porostů má nedostatečné využití v důsledku poklesu stavu hospodářských zvířat. PROBLEMATIKA BROWNFIELDS V SEVERNÍCH ČECHÁCH Brownfield je v minulosti zastavěná lokalita, která je nyní z ekonomického hlediska nedostatečně využívaná, ležící ladem, zanedbaná nebo kontaminovaná. Brownfieldové lokality přispívají často k sociálnímu úpadku a způsobují vážné environmentální problémy. Vytvářejí i nepříznivou image, bránící hospodářskému rozvoji a cestovnímu ruchu. V Ústeckém kraji bylo identifikováno v letech přes 780 lokalit typu brownfieldů o celkové ploše hektarů. To odpovídá 0,45% celkové výměry regionu. Z uvedeného počtu je 35 lokalit (4% z celkového počtu) větších než 10 ha a 415 lokalit (53% z celkového počtu) menších než 1 ha. Průměrná velikost lokality je 3,1 ha. V severních Čechách v číselném vyjádření dominují rezidenční (36%) a zemědělské lokality (27%) z celkového počtu všech brownfieldů. Zatímco zemědělské lokality jsou stále nejvýznamnější co do plochy 679 ha (28% z celkové plochy), bývalé montážně-výrobní lokality představují 493 ha (20% z celkové plochy). Celkově bývalé průmyslové lokality představují 67% všech lokalit větších než 10 ha. Na následující tabulce je rozdělení brownfieldů v Chomutovsko ústecké oblasti, podle celkové plochy v ha a z toho zemědělských (viz tab. č. 3). Tab. 3 Rozsah brownfieldů v zájmové oblasti v ha Tab. 3 Area of brownfields in area of interest in ha Druh/ plocha CHo Mo Te UL Oblast v ha celkem Celkem 255,5 146,7 130,0 199,4 731,6 Zemědělské 78,0 14,0 36,5 13,4 141,9 % zem. 30,5 9,5 28,0 6,7 19,4 braunfields ZÁVĚR V důsledku strukturálních změn v hospodářství se snižuje průmyslová výroba i těžba uhlí. V severních Čechách krajina získává novou dimenzi. To umožňuje se více zaměřit na problematiku revitalizace krajiny po důlní činnosti, na likvidací starých zátěží a brownfieldů. Změnami podmínek ale nedochází k vyššímu využívání zemědělské půdy, ale naopak rozměr zemědělství se snižuje. Omezení živočišné výroby negativně ovlivňuje využívání trvalých travních porostů. Využitím průmyslové krajiny a problematikou disparit se zabývá uvedený projekt který řeší netradiční 315

8 využívání území, zejména pro rekreaci a volný čas. I zemědělská půda se bude vyžívat netradičně - formou pěstování biomasy pro energetické využití. LITERATURA Anděl J.: Geografie Ústeckého kraje, 151 s.ujep, 2000 Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje 64 s, 2005 Statistická ročenka Ústeckého kraje, Krajská správa Statistický úřad, 2005 Vráblík P.: Lokality typu brownfields v krajině Severních Čech. Str Studia Oecologica XV. SBN Univerzita J.E. Purkyně, Ústí n.l., 2006 Vráblík P., Pondělík M.: Deprivující průmyslové dědictví v ČR a Ústeckém kraji. Str Acta Universitatis Purkynianae 124, Studia Geographica VII. ISBN Univerzita J.E. Purkyně, Ústí n.l., 2006 Vráblík P., Vráblíková, J.: Příspěvek k problematice zemědělského využívání krajiny v oblasti severních Čech. str Acta Facultatis Ecologiae, vol.7. ISBN Technická univerzita vo Zvolene, Vráblíková J., Vráblík P.: Rekultivace v Podkušnohoří. Str Studia Oecologica XV. ISBN Univerzita J.E. Purkyně, Ústí n.l., 2006 Vráblíková J. a kol: Studie o využití antropogenně postižené oblasti, 40 s. UJEP, FŽP 2006 SOUHRN Severní Čechy, zejména okresy Chomutov, Most, Teplice a Ústí n.labem, jsou oblastí, kde v minulých 40 letech dominoval průmysl a těžba hnědého uhlí povrchovým způsobem. Docházelo zde k devastaci ekosystémů a soustavnému narušování všech složek životního prostředí, reliéfu krajiny, hydrogeologických poměrů a kvality půd. V posledních letech dochází ke strukturálním změnám, zejména v důsledku útlumu těžby.v současnosti je vyvíjeno úsilí o obnovu ekologických funkcí krajiny, zejména na rekultivovaných půdách. Je to proces dlouhodobý, finančně velmi náročný ale pro další rozvoj regionu nezbytný. Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. Katedra přírodních věd Fakulta životního prostředí Univerzita J.E.Purkyně Hoření 13, Ústí nad Labem Česká republika vrablikova@fzp.ujep.cz tel. č.: