Karel Jaromír. Erben. Kytice z povìstí národních

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Karel Jaromír. Erben. Kytice z povìstí národních"

Jakub Hruda
před 8 lety
Počet zobrazení:

2 Karel Jaromír Erben

4 Karel Jaromír Erben Kytice z povìstí národních

5 Dokoran, 2002 Illustrations Pavel Rut, 2002 ISBN

6 KYTICE

8 Zemøela matka a do hrobu dána, siroty po ní zùstaly; i pøicházely každièkého rána a matièku svou hledaly. I zželelo se matce milých dítek; duše její se vrátila, a vtìlila se v drobnolistý kvítek, jímž mohylu svou pokryla. Poznaly dítky matièku po dechu, poznaly ji a plesaly; a prostý kvítek, v nìm majíc útìchu, mateøí-douškou nazvaly. Mateøí-douško vlasti naší milé, vy prosté naše povìsti! Natrhal jsem tì na dávné mohyle komu mám tebe pøinésti? Ve skrovnou já tì kytici zavážu, ozdobnì stužkou ovinu; do šírých zemí cestu ti ukážu, kde pøíbuznou máš rodinu. 7

Poznaly dítky matièku po dechu, poznaly ji a plesaly; a prostý kvítek, v nìm majíc útìchu, mateøí-douškou nazvaly.

9 POZNAMENÁNÍ KYTICE Povìst o prvopoèátku mateøídoušky, tak jak tuto jest uvedena, vypravuje se v bývalém kraji Klatovském v Èechách: i pošla bezpochyby z pouhého výkladu slova samého: mateøí douška, t. matèina duše, jakož pak ta bylina i také v polském macierza-duszka neb macierzanka a v jihoslovanském vùbec materina dušica slove. V jazyku staroslovanském jmenuje se prostì dušica, èehož i Rusové tak užívají. POKLAD Povìst i jinde v Evropì známa, jen v okolnostech rozliènì se promìòujíc. V staré literatuøe èeské nalézáme ji vetkanou v legendu o sv. Klimentu papeži. Trajan, císaø øímský, dal totiž sv. Klimenta utopiti v moøi, kázav jemu moøskou kotvu k hrdlu pøivázati. Legenda vypravuje, že každého roku v den jeho skonèení až do sedmého dne na tøi míle moøe se rozstupovalo, a poutníci tam po suchu vcházejíce, nalézali chrám mramorový zázraènì zpùsobený a v nìm tìlo sv. Klimenta v krásné skøíni. Tu také jedna žena se svým dítìtem den sedmý rozstoupení moøského k hrobu pøišla; a když jí zatím dì átko usnulo, poèalo nenadále moøe øváti, zase se zavírajíc. Tu ta žena u velikém strachu s jinými lidmi, i dítìte zapomenouc, na bøeh utekla; ale tu pomyslíc na dítì žalostnì volala a plaèíc dlouho hledala, zdali by moøe asi mrtvé dítì její na bøeh vyvrhlo. A když se již do dítìte rozpáèila, vrátila se domù a to celé léto strávila v žalosti. Potom po roce, když se moøe zase rozstoupilo, pøed jinými lidmi první k hrobu sv. Klimenta se utekla, a tu pohledìvši spatøila, ano dítko její na témž místì, kdež je 171

V jazyku staroslovanském jmenuje se prostì dušica, èehož i Rusové tak užívají. POKLAD Povìst i jinde v Evropì známa, jen v okolnostech rozliènì se promìòujíc.

10 byla ostavila, spí. I vzbudila je a s velikou radostí je k sobì tulíc tázala se, kde ten celý rok bylo? Dítì pak odpovìdìlo: Nevím, byl-li jest rok, ale jen jednu noc pøespalo jsem. V kùru zpívají pašije. Vypravuje se, že v týden pašijový v ten èas, když se v kostele pašije zpívají, otevøeny jsou poklady zemské; na èemž tato povìst osnována. SVATEBNÍ KOŠILE Tato povìst vypravuje se v Èechách dvojím, podstatnì rozdílným zpùsobem; ano jsou i pozùstatky národních písní, jimiž se u nás opìvala. V jedné z nich pobíz umrlec dívku, aby šla s ním, tìmito slovy: Vstaò se, má milá, vstaò se šnìrovat, èas mùj uchází, nemám kdy èekat; mùj kùò je rychlý jak støelná rána, ujede s námi sto mil do rána. Povìsti a písnì národní, ježto vypravují, že umrlý z hrobu vstav pøišel pro dívku, kterou za živa miloval, aneb i také pro svou milou sestru, nalézají se témìø u všech Slovanùv, a též u jiných národùv. Srbové mají píseò, že zemøelý Jovan pøijel na koni hrobovém pro sestru svou Jelicu. Slováci vypravují, že dívka pøivolala mrtvého miláèka svého, v kaši vaøíc umrlèí hlavu, kterážto varem vydávala hlas: Pojï, pojï, pojï! Též Malorusové mají podobnou píseò, jako je srbská. Povìst ruskou v báseò odìl Žukovský a tolikéž Mickiewicz povìst polskou aneb litevskou. Bürgerova nìmecká Lenora známa jest vùbec. V národní písni skotské vypravuje se, kterak mrtvý Vilém pøišel pro svou milou Margretku; a stará píseò bretaòská opìt líèí bratra, kterýž v bitvì padl a potom v noci 172

SVATEBNÍ KOŠILE Tato povìst vypravuje se v Èechách dvojím, podstatnì rozdílným zpùsobem; ano jsou i pozùstatky národních písní, jimiž se u nás opìvala.

11 Pravice jeho podpírala se o dlouhý železný holý meè, kterýž mu až pod vousy dosahoval. Levou rukou držel štít se staromìstským znakem, u nohou pak jemu ležel lev, kterýžto lev i štít potud se ještì spatøují. Øeèený znak na štítu byl udìlen Staromìstským léta 1475 od císaøe ridricha III., z èehož se poznává, že ta socha z pozdìjší doby jest. Bylo to vlastnì znamení práva mostského, tak øeèené mostské jurisdikcí, kteréžto právo císaø Karel IV. Starému Mìstu byl daroval. Lid obecný nazýval tu sochu vùbec Bruncvíkem, pro znamení lva i meèe, maje v pamìti známou kroniku o Bruncvíkovi, již záhy z jazyka nìmeckého v èeský pøevedenou, kdež tento bájeèný hrdina tolikéž s meèem a lvem se zobrazoval. Pøi obležení Prahy od Švédù l urazila koule nepøátelská polovici té sochy až po pás i s meèem, a jen bøich a nohy s ostatními pøíznaky zùstaly, tak jak se nyní ještì vidí. Této pak spodní polovice ujala se povìst nadøeèená ve smysl ten: že pøedstavuje pøed oèi sobství a pošetilou samolibost, ježto prý nyní vùbec panují, a že nemùže dobøe býti, dokavad upøímné srdce a zdravý rozum neobdrží svého místa. Poznámka nakladatele Toto vydání bylo pøipraveno podle vydání upraveného Rudolfem Skøeèkem a Antonínem Grundem, které vyšlo roku 1956 ve Státním nakladatelství krásné literatury a umìní v Praze. Sbírka obsahuje i pùvodní Poznamenání Karla Jaromíra Erbena k legendám a povìstem, z nichž pøi psaní Kytice vycházel. 182

, z èehož se poznává, že ta socha z pozdìjší doby jest. Bylo to vlastnì znamení práva mostského, tak øeèené mostské jurisdikcí, kteréžto právo císaø Karel IV. Starému Mìstu byl daroval.

12 OBSAH KYTICE 5 POKLAD 9 SVATEBNÍ KOŠILE 35 POLEDNICE 53 ZLATÝ KOLOVRAT 9 ŠTÌDRÝ DEN 77 HOLOUBEK 87 ZÁHOØOVO LOŽE 95 VODNÍK 119 VRBA 133 LILIE 143 DCEØINA KLETBA 151 VÌŠTKYNÌ 157 POZNAMENÁNÍ 171 Poznámka nakladatele 182

LOŽE 95 VODNÍK 119 VRBA 133 LILIE 143 DCEØINA KLETBA

13 malá, ale silná káva Karel Jaromír Erben Kytice z povìstí národních Vydání v Dokoøán první. Grafická úprava a ilustrace Pavel Rùt. Redakce Marcela Tureèková. Vydalo nakladatelství Dokoøán, s.r.o., Kovákù 10, Praha 5, dokoran@dokoran.cz, cz, jako svou 27. publikaci roku Vytiskla tiskárna Akcent, Vimperk. Doporuèená maloobchodní cena 119 Kè.

Vydalo nakladatelství Dokoøán, s.r.o., Kovákù 10, Praha 5, dokoran@dokoran.cz, http://www.

Podobné dokumenty

školní četba Karel Jaromír Erben KYTICE Z POVĚSTÍ NÁRODNÍCH VYCHÁZÍ K DVOUSTÉMU VÝROČÍ NAROZENÍ AUTORA

školní četba Karel Jaromír Erben KYTICE Z POVĚSTÍ NÁRODNÍCH VYCHÁZÍ K DVOUSTÉMU VÝROČÍ NAROZENÍ AUTORA Kytice z pověstí národních (1853) básnická sbírka obsahující české báje, obraz dávných lidových představ