ČASOVÁ VARIABILITA NÁSTUPU FENOFÁZÍ OVOCNÝCH DŘEVIN SLEDOVANÝCH VE FENOLOGICKÉ SÍTI ČHMÚ ZA OBDOBÍ
|
|
- Jindřich Vítek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ČASOVÁ VARIABILITA NÁSTUPU FENOFÁZÍ OVOCNÝCH DŘEVIN SLEDOVANÝCH VE FENOLOGICKÉ SÍTI ČHMÚ ZA OBDOBÍ Temporal variability of phenophase entrance of fruit trees at CHMI phenological network within Hájková L. 1, Richterová D. 1, Kohut M. 2 1 Český hydrometeorologický ústav Praha, pobočka Ústí nad Labem, Kočkovská 18, Ústí nad Labem 2 Český hydrometeorologický ústav Praha, pobočka Brno, Kroftova 2578/43, Brno Abstrakt. Fenologická síť ČHMÚ je rozdělena na fenologické stanice polních plodin, ovocných plodin a lesních rostlin. Do zpracování jsme zvolili nástupy vegetativních a generativních fenofází (rašení, první listy, počátek kvetení, konec kvetení, sklizňová zralost a opad listí) u následujících rostlinných druhů spadajících do fenologické sítě ovocných plodin: jabloň domácí (Malus domestica Borkh.), hrušeň obecná (Pyrus communis (L.) Gaert.), meruňka obecná (Armeniaca vulgaris Lam.), višeň obecná (Cerasus vulgaris L.), a ořešák královský (Juglans regia L.). Data byla vyhodnocena podle jednotlivých odrůd z vybraných stanic za období Byly zpracovány základní statistické charakteristiky a časová variabilita nástupu fenofází v posledním dvacetiletí. Klíčová slova: fenologie, fenofáze, počátek kvetení, jabloň domácí, višeň obecná, meruňka obecná Abstract. CHMI phenological network is divided into three types of stations: field crops, fruit trees, wild plants. There were executed vegetative and generative phenophases (bud burst, first leaves, beginning of flowering, end of flowering, fruit ripeness and leaves fall) by subsequent species from fruit trees phenological network: apple (Malus domestica Borkh.), pear (Pyrus communis (L.) Gaert.), apricot (Armeniaca vulgaris Lam.), morello (Cerasus vulgaris L.) and common walnut (Juglans regia L.). Data were processed according species from chosen stations within period Basic statistical characteristics and temporal variability of phenophase entrance were evaluated in the last twenty-year period. Key words: phenology, phenophase, beginning of flowering, apple, morello, apricot Úvod Nejdelší fenologickou řadu pozorování má počátek kvetení třešně sakury, která je nepřetržitě pozorována od roku 705 našeho letopočtu na císařském dvoře v japonském Kyoto. V Evropě počalo pozorování fenologie ovocných rostlin od Linného a ve střední Evropě pak aktivitou Societas Palatina v centrem v Mannheimu (Nekovář Hájková 2010). Od roku 1985 je fenologie ovocných dřevin samostatnou skupinou sítě ČHMÚ. Tehdy byla provedena rozdělení stávající sítě všeobecné fenologie na tři součásti. Základním metodickým návodem předchozí sítě všeobecné fenologie byla Příručka pro fenologické pozorovatele (Pifflová et al. 1956). Tato metodika specifikovala výběr polohy pozorovacích míst a rostlin. Fytofenologická pozorování obsahovala kapitolu ovocných stromů a keřů. Ve všeobecné fenologii se u ovocných stromů a keřů pozorovaly fenologické fáze: první květy, všeobecné kvetení, ukončení květu, první listy, všeobecné žloutnutí listí, počátek opadávání listí, zrání plodů a úroda ovoce. V roce 1985 byla vydána samostatná metodika ovocných dřevin, která byla v roce 2009 aktualizována (ČHMÚ 2009). Popisy fenologických fází včetně fotografií jsou uvedeny ve Fenologickém atlase (Coufal et al., 2004). V rámci ČHMÚ je sledováno celkem 14 rostlinných druhů v síti fenologických stanic ovocných plodin ve vybraných fenologických fázích. Ke zpracování jsme vybrali 5 ovocných dřevin: 87
2 jabloň domácí (Malus domestica Borkh.), hrušeň obecná (Pyrus communis (L.) Gaert.), meruňka obecná (Armeniaca vulgaris Lam.), višeň obecná (Cerasus vulgaris L.), a ořešák královský (Juglans regia L.). Nekovář, Bagar (2007) se zabývali tendencí nástupu jarních generativních fenofází u vybraných dřevin na střední Moravě v letech Monitoring fenologických fází ovocných dřevin včetně BBCH kodů na Slovensku zkoumali Šiška, Mezerová (2006). Vliv teplotních sum na nástup fenofáze počátek kvetení u meruňky obecné vyhodnocovali Středa, Rožnovský (2006). Jabloň domácí je pěstována v termofytiku a v mezofytiku (v orefytiku jen okrajově) na živinami bohatých, humózních půdách. Optimální průměrná roční teplota vzduchu je nad 6,5 C, roční srážky mm, nejvyšší hladina podzemní vody 1,5 m (na zakrslých podnožích až 1 m), půdní reakce ph 5,0 7,5; světlomilná (Hejný, Slavík et al. 2003). Hrušeň obecná je pěstována v termofytiku i mezofytiku (okrajově v oreofytiku) na živinami bohatých písčitohlinitých, hlinitých, jílovitohlinitých a nepodmáčených půdách, protože hluboko koření; optimální průměrná roční teplota vzduchu je nad 7,0 C, roční srážky mm, nejvyšší hladina podzemní vody 1,8 m a půdní reakce ph 5,5 7,5; ze všech ovocných druhů nejlépe snáší znečištění ovzduší oxidem siřičitým; kultivary se rozmnožují štěpováním na hrušeň planou, méně na kdouloň obecnou (Hejný, Slavík et al. 2003). Meruňky náležejí mezi teplomilné dřeviny, které rostou nejlépe na sušších, teplých, dobře propustných půdách, zásobených živinami. Vhlké a zamokřené půdy nesnášejí; přiměřená závlaha, zejména v letních měsících však příznivě ovlivňuje výnosy. Stromy se vysazují na svahy obrácené k jihu, popř. k jihovýchodu nebo jihozápadu. Oblasti pěstování jsou vymezeny v podstatě roční izotermou 8 C a červencovou izotermou 18 C. Nejvhodnější je nadmořská výška m s ročním množstvím srážek mm. Nevhodné jsou údolní polohy s teplotními inverzemi. Meruňka v době klidu snese souvislý mráz až do -30 C nesnáší však zimní a jarní kolísání teplot. Nejvíce citlivé na mráz jsou mladé plody, které opadávají již při -1 C. Klimaticky je nejvhodnější rychlý přechod zimy do jara bez velkých teplotních výkyvů. Meruňky plodí 4-5 rokem, v letech počínají odumírat. Stromy trpí často klejotokem a tzv. mrtvicí, kdy předčasně hynou jednotlivé větve nebo celé stromy (Hejný, Slavík et al. 2003). Višeň obecná se pěstuje v sadech a zahradách po celém území, především však v termofytiku a nižších polohách mezofytika. Ve vyšších polohách, i když je višeň odolnější než třešeň, nepřináší již pravidelné dobré výnosy. Na horní hranici submontánního stupně se pěstuje zpravidla již jen ojediněle, a mnohdy jen jako pěstitelská zvláštnost (max.: Bílé Karpaty, Nová Lhota, ca 800 m). Podobně rozšířené jsou i zplanělé rostliny, které však zpravidla, zejména ve vyšších polohách, nedosahují vysokého věku (Hejný, Slavík et al. 2003). Ořešák královský se pěstuje hojně na celém území (Hejný, Slavík et al. 2003), s výjimkou horských a lokálně klimaticky drsných oblastí. Optimum pro pěstování je v planárním a kolinním stupni, kde také občas zplaňuje a proniká i do přirozených nebo polopřirozených porostů. V suprakolinním stupni (výjimečně i v submontánním) je pěstování omezeno na příznivá chráněná stanoviště (max.: Krkonoše, Jánské Lázně, 700 m; Kašperské hory, ca 700 m). Materiál a metodika V rámci fenologického pozorování jsou dle metodiky ČHMÚ u jabloně domácí a hrušně obecné sledovány následující fenofáze: rašení smíšených pupenů, první listy, butonizace, počátek kvetení, plný rozkvět, počátek opadu korunních plátků, konec kvetení, tvorba pupenů, ukončení růstu letorostů, sklizňová zralost, konec opadu listí. U ořešáku královského jsou sledovány fenofáze rašení listových pupenů, první listy, počátek kvetení samčích květů, plný rozkvět, konec kvetení, sklizňová zralost a konec opadu listí. U meruňky obecné jsou zapisovány fenofáze rašení květních pupenů, rašení listových pupenů, butonizace, počátek kvetení, plný rozkvět, první listy, konec kvetení, tvorba pupenů a sklizňová zralost. U višně obecné jsou sledovány fenofáze rašení listových 88
3 pupenů, rašení květních pupenů, butonizace, počátek kvetení, plný rozkvět, první listy, počátek opadu korunních plátků, konec kvetení, tvorba pupenů, sklizňová zralost a konec opadu listí. Datum sklizně je rovněž zapisováno u výše popisovaných rostlinných druhů (Český hydrometeorologický ústav, 2009). Za sledované období 1991 až 2010 jsme vyhodnotili různé odrůdy vybraných ovocných dřevin (jabloň domácí, hrušeň obecná, meruňka obecná, višeň obecná a ořešák královský). Statistické výpočty byly provedeny pomocí aplikace Microsoft Excel. V místě pozorování fenologických stanic nejsou ve většině případů zároveň umístěny klimatologické stanice, proto jsme pro výpočty doplňkových meteorologických charakteristik spočetli tzv. technické řady potřebných meteorologických prvků pro geografické souřadnice fenologických stanic. Metodika výpočtu byla následující: před samotným výpočtem technických řad byly vstupní údaje z klimatologických stanic ČHMÚ podrobeny kontrole kvality dat použitím softwaru ProClimDB (Štěpánek, 2009). Metodika detekce chyb v měřeních kombinuje několik postupů, např. porovnání diferencí se sousedními stanicemi, porovnání s očekávanou hodnotou vypočtenou s očekávanou hodnotou vypočtenou pomocí geostatických metod atp., výsledkem této kombinace je, že ji lze snadno automatizovat. Po opravě chyb byly řady homogenizovány použitím několika statistických testů, různých referenčních řad, iterací testování-posouzení-oprava nehomogenit. Oprava nehomogenit byla provedena přímo v denních údajích (více např. in Štěpánek et al., 2009). Pro každou stanici byly dále pomocí geostatických metod doplněny chybějící hodnoty v období 1991 až Z těchto homogenních a doplněných staničních řad byly nakonec vypočteny nové technické řady ve vybraných bodech (odpovídajících polohám původních stanic). Samotný výpočet technických řad vychází z metody IDW, kdy použité údaje okolních stanic jsou nejprve standardizovány na nadmořskou výšku bodu, pro který počítáme novou řadu (Štěpánek et al., 2011) a poté je váženým průměrem spočtena nová hodnota. Nastavení parametrů výpočtů se liší pro každý meteorologický prvek. K technickým řadám pro geografické souřadnice fenologických stanic za období 1991 až 2010 byly pro následné zpracování přiřazeny výsledky nástupu fenologických fází rostlinného druhu na příslušné fenologické stanici v daném roce. Z takto připravených dat byly vypočítány meteorologické charakteristiky podle následujícího postupu: pentádní teplota vzduchu byla spočtena jako průměrná teplota vzduchu pěti dní za sebou následujících před dnem nástupu vybrané fenofáze v daném roce. Teplota vzduchu v den nástupu fenofáze již nebyla do výpočtu zahrnuta, vzhledem k tomu, že metodický pokyn neukládá pozorovateli přesnou hodinu obchůzky na sledovaných lokalitách. Sumy teploty vzduchu, úhrny slunečního svitu a počet dní se srážkovým úhrnem alespoň 1 mm ve vybraných fenofázových intervalech byly spočteny v celém tomto intervalu (tedy zahrnují den nástupu fenofáze). Teplotní sumy jsou zpracovány jako sumy průměrných denních teplot vzduchu v daném fenofázovém intervalu ( D), úhrny slunečního svitu jako součet denních úhrnů slunečního svitu ve fenofázovém intervalu (hod) a počet dní se srážkovým úhrnem větší nebo rovným 1 mm vychází z denních úhrnů srážek ve vybraných dnech fenofázového intervalu odpovídající zvolenému kriteriu. Výsledky a diskuse V tabulkách 1 až 5 jsou uvedeny průměrná data nástupu vybraných vegetativních a generativních fenofází včetně pentádní teploty vzduchu ke dni nástupu fenofáze. 89
4 Tab. 1 Jabloň domácí (Malus domestica Borkh.) průměrné datum nástupu vybrané fenofáze Table 1 Apple (Malus domestica Borkh.) selected phenophase onset mean date Rašení smíšených pupenů (BBCH 07) Počátek kvetení (BBCH 61) Konec kvetení (BBCH 69) Opad listí (BBCH 97) Odrůda * ** * ** * ** * ** Idared , , , ,6 Spartan , , , ,1 Golden , , , ,8 Delicious Pozn: * - průměrné datum nástupu fenofáze, ** - pentádní teplota vzduchu ke dni nástupu fenofáze Tab. 2 Hrušeň obecná (Pyrus communis (L.) Gaert.) průměrné datum nástupu vybrané fenofáze Table 2 European pear (Pyrus communis (L.) Gaert.) selected phenophase onset mean date Rašení smíšených pupenů (BBCH 07) Počátek kvetení (BBCH 61) Konec kvetení (BBCH 69) Opad listí (BBCH 97) Odrůda * ** * ** * ** * ** Williamsova , , , ,9 Čáslavka Lucasova , , , ,7 Konference , , , ,7 Pozn: * - průměrné datum nástupu fenofáze, ** - pentádní teplota vzduchu ke dni nástupu fenofáze Tab. 3 Meruňka obecná, odrůda Velkopavlovická (Armeniaca vulgaris Lam.) průměrné datum nástupu vybrané fenofáze Table 3 Apricot (Armeniaca vulgaris Lam.) selected phenophase onset mean date Rašení listových pupenů (BBCH 07) Počátek kvetení Konec kvetení Opad listí (BBCH 61) (BBCH 69) (BBCH 97) Odrůda * ** * ** * ** * ** Velké , , , ,6 Pavlovice (200 m n. m.) Želešice (230 m n. m.) Holovousy (345 m n. m.) , , , , , , , ,8 Pozn: * - průměrné datum nástupu fenofáze, ** - pentádní teplota vzduchu ke dni nástupu fenofáze 90
5 Tab. 4 Višeň obecná (Cerasus vulgaris L.) průměrné datum nástupu vybrané fenofáze Table 4 Morello (Cerasus vulgaris L.) selected phenophase onset mean date Rašení listových pupenů (BBCH 07) Počátek kvetení (BBCH 61) Konec kvetení (BBCH 69) Opad listí (BBCH 97) Odrůda * ** * ** * ** * ** Záhoračka , , , ,6 Ujfehertoi Furtos , , , ,2 Morela , , , ,9 pozdní Pozn: * - průměrné datum nástupu fenofáze, ** - pentádní teplota vzduchu ke dni nástupu fenofáze Tab. 5 Ořešák královský (Juglans regia L.) průměrné datum nástupu vybrané fenofáze Table 5 Common Walnut (Juglans regia L.) selected phenophase onset mean date Rašení listových pupenů (BBCH 07) Počátek kvetení samčích květů (BBCH 61) Konec kvetení Opad listí (BBCH 69) (BBCH 97) Odrůda * ** * ** * ** * ** Polopapírek , , , ,0 Krapáč , , , ,7 Apollo , , , ,1 Pozn: * - průměrné datum nástupu fenofáze, ** - pentádní teplota vzduchu ke dni nástupu fenofáze Grafy 1 až 5 představují dynamiku trvání kvetení včetně butonizace v letech
6 Jabloň domácí (odrůda Idared) - trvání doby kvetení včetně butonizace na stanici Lhenice (562 m n.m.) Rok Butonizace - počátek kvetení Počátek kvetení - konec kvetení Den v roce Obr.1 Jabloň domácí (Malus domestica Borkh.) trvání kvetení včetně butonizace Fig. 1 Apple (Malus domestica Borkh.) - flowering season duration including inflorescence emergence Rok Hrušeň obecná (odrůda Konference) - trvání doby kvetení včetně butonizace, stanice Holovousy (345 m n. m.) Butonizace - počátek kvetení Počátek kvetení - konec kvetení Den v roce Obr. 2 Hrušeň obecná (Pyrus communis (L.) Gaert.) trvání kvetení včetně butonizace Fig. 2 European pear (Pyrus communis (L.) Gaert.) flowering season duration including inflorescence emergence 92
7 Meruňka obecná (odrůda Velkopavlovická) - trvání doby kvetení včetně butonizace na stanici Velké Pavlovice (200 m n. m.) Rok Butonizace - počátek kvetení Počátek kvetení - konec kvetení Den v roce Obr. 3 Meruňka obecná, odrůda Velkopavlovická (Armeniaca vulgaris Lam.) trvání kvetení včetně butonizace Fig. 3 Apricot (Armeniaca vulgaris Lam.) flowering season duration including inflorescence emergence 93
8 Višeň obecná (odrůda Morela pozdní) - trvání doby kvetení včetně butonizace na stanici Lhenice (562 m n. m.) Rok Butonizace - počátek kvetení Počátek kvetení - konec kvetení Den v roce Obr. 4 Višeň obecná (Cerasus vulgaris L.) trvání kvetení včetně butonizace Fig. 4 Morello (Cerasus vulgaris L.) flowering season duration including inflorescence emergence Ořešák královský (odrůda Papírek) - trvání doby kvetení od počátku samčích květů do konce kvetení na stanici Litoměřice (200 m n. m.) Rok Počátek kvetení samčích květů - konec kvetení Den v roce Obr. 5 Ořešák královský (Juglans regia L.) trvání kvetení Fig. 5 Common Walnut (Juglans regia L.) flowering season duration 94
9 Tabulky 6 až 10 uvádějí trvání intervalu od rašení po opad listí včetně sumy teploty vzduchu ( D), trvání slunečního svitu a počtu dní se srážkovým úhrnem alespoň 1 mm v tomto intervalu. Tabulka 6 Jabloň domácí (Malus domestica Borkh.) průměrné trvání intervalu mezi nástupy fenofází včetně meteorologických charakteristik Table 6 Apple (Malus domestica Borkh.) selected phenophase onset average interval duration including meteorological characteristics Rašení smíšených pupenů opad listí Odrůda * ** *** **** Idared ,3 Spartan ,8 Golden Delicious ,5 Pozn: * - trvání intervalu (dny), ** - suma teploty vzduchu ( D), *** - trvání slunečního svitu (hod.), **** - počet dní se srážkovým úhrnem > 1 mm Tabulka 7 Hrušeň obecná (Pyrus communis (L.) Gaert.) průměrné trvání intervalu mezi nástupy fenofází včetně meteorologických charakteristik Table 7 European pear (Pyrus communis (L.) Gaert.) selected phenophase onset average interval duration including meteorological characteristics Rašení smíšených pupenů opad listí Odrůda * ** *** **** Williamsova ,0 Čáslavka Lucasova ,5 Konference ,7 Pozn: * - trvání intervalu (dny), ** - suma teploty vzduchu ( D), *** - trvání slunečního svitu (hod.), **** - počet dní se srážkovým úhrnem > 1 mm Tabulka 8 Meruňka obecná, odrůda Velkopavlovická (Armeniaca vulgaris Lam.) průměrné trvání intervalu mezi nástupy fenofází včetně meteorologických charakteristik Table 8 Apricot, species Velkopavlovická (Armeniaca vulgaris Lam.) - selected phenophase onset average interval duration including meteorological characteristics Rašení listových pupenů opad listí Stanice * ** *** **** ,7 Velké Pavlovice (200 m n. m.) Želešice (230 m n. m.) Holovousy (345 m n. m.) , ,9 Pozn: * - trvání intervalu (dny), ** - suma teploty vzduchu ( D), *** - trvání slunečního svitu (hod.), **** - počet dní se srážkovým úhrnem > 1 mm 95
10 Tabulka 9 Višeň obecná (Cerasus vulgaris L.) průměrné trvání intervalu mezi nástupy fenofází včetně meteorologických charakteristik Table 9 Morello (Cerasus vulgaris L.) selected phenophase onset average interval duration including meteorological characteristics Rašení listových pupenů opad listí Odrůda * ** *** **** Záhoračka ,2 Ujfehertoi Furtos ,3 Morela pozdní ,6 Pozn: * - trvání intervalu (dny), ** - suma teploty vzduchu ( D), *** - trvání slunečního svitu (hod.), **** - počet dní se srážkovým úhrnem > 1 mm Tabulka 10 Ořešák královský (Juglans regia L.) průměrné trvání intervalu mezi nástupy fenofází včetně meteorologických charakteristik Table 10 Common Walnut (Juglans regia L.) selected phenophase onset average interval duration including meteorological characteristics Rašení listových pupenů opad listí Odrůda * ** *** **** Polopapírek ,2 Krapáč ,8 Apollo ,2 Pozn: * - trvání intervalu (dny), ** - suma teploty vzduchu ( D), *** - trvání slunečního svitu (hod.), **** - počet dní se srážkovým úhrnem > 1 mm Závěr Dynamika nástupu fenofází u všech pěti zkoumaných ovocných dřevin byla ve sledovaném období 1991 až 2010 je velmi variabilní. Na časnost či opoždění fenofází má vliv průběh počasí v daném roce, druh odrůdy a stanovištní podmínky na sledovaných lokalitách. U jabloně domácí v průměru nastává rašení smíšených pupenů od 26. března do 17. dubna. Zalisťování začíná většinou současně s butonizací, v průměru mezi 5. dubnem a 2. květnem. První generativní fenofáze butonizace v průměru nastává mezi 12. dubnem a 5. květnem, kvetení mezi 19. dubnem a 7. květnem a odkvět mezi 3. a 20. květnem. Jablka dozrávají časově velmi proměnlivě v průměru mezi 30. srpnem a 11. říjnem (v závislosti od odrůdy). Opad listí přichází v průměru mezi 7. listopadem a 4. prosincem. V období mezi rašením smíšených pupenů a nástupem prvních listů uplyne v průměru 14 dní, mezi butonizací a počátkem kvetení 6 dní a doba kvetení trvá v průměru 13 dní. Jabloň domácí dozrává v průměru za 133 dní po odkvětu. Vegetační období vymezíme-li jej od rašení smíšených pupenů po opad listí trvá v průměru 230 dní. Tři různé odrůdy (Spartan, Idared a James Grieve) vykazují téměř u všech fenofází (kromě rašení smíšených pupenů a konce opadu listí) celkovou tendenci k dřívějšímu nástupu fenofází. U hrušně obecné v průměru nastává rašení smíšených pupenů od 26. března do 15. dubna, zalisťování začíná většinou současně s butonizací, v průměru mezi 16. dubnem a 27. dubnem. První generativní fenofáze butonizace v průměru nastává mezi 16. dubnem a 28. dubnem, kvetení mezi 20. dubnem a 30. dubnem a odkvět mezi 2. květnem a 10. květnem. Hrušky dozrávají velmi variabilně, v závislosti od odrůdy v průměru mezi 2. září a 4. říjnem. V období mezi rašením smíšených pupenů a nástupem prvních listů uplyne v průměru 18 dní, mezi butonizací a počátkem kvetení 5 dní 96
11 a doba kvetení trvá v průměru 11 dní. Hrušeň dozrává v průměru za 135 dní po odkvětu. Vegetační období vymezíme-li jej od rašení smíšených pupenů po opad listí trvá v průměru 218 dní. U meruňky obecné v průměru nastává rašení listových pupenů od 26. března do 12. dubna, zalisťování v průměru mezi 14. a 27. dubnem (7 až 11 dní po rozkvětu). Meruňka obecná je nejdříve kvetoucím ovocným stromem, je obzvlášť citlivá na jarní mrazy. Začínají kvést před olistěním, první generativní fenofáze butonizace v průměru nastává mezi 3. a 16. dubnem, kvetení začíná v průměru za 2 až 6 dní po butonizaci, tedy mezi 7. a 19. dubnem, odkvět mezi 17. a 28. dubnem. Kvetení trvá v průměru 11 dní. Dozrávání meruněk je velmi různorodé, v závislosti na odrůdě nastává v průměru mezi 8. a 27. Červencem, v průměru za 99 dní od začátku kvetení resp. Za 88 dní po odkvětu. Opad listí přichází v průměru mezi 27. říjnem a 10. listopadem. Vegetační období vymezíme-li jej od rašení listových pupenů po opad listí trvá v průměru 212 dní. Odrůda Velkopavlovická vykazuje celkovou tendenci k dřívějšímu nástupu u všech fenofází. U višně obecné v průměru nastává rašení listových pupenů mezi 27. březnem a 11. dubnem. Zalisťování začíná většinou pár dní po butonizaci, v průměru mezi 17. dubnem a 4. květnem. První generativní fenofáze butonizace v průměru nastává mezi 14. dubnem a 28. dubnem, kvetení mezi 21. dubnem a 2. květnem; odkvět mezi 3. až 16. květnem. Višně dozrávají v průměru mezi 4. a 23. červencem. Opad listí přichází v průměru mezi 14. říjnem a 9. listopadem. V období mezi rašením listových pupenů a nástupem prvních listů uplyne v průměru 22 dní, mezi butonizací a počátkem kvetení 6 dní a doba kvetení trvá v průměru 13 dní. Višeň dozrává v průměru za 67 dní po odkvětu. Vegetační období, vymezíme-li jej od rašení listových pupenů po opad listí, trvá v průměru 207 dní. Odrůda Morela pozdní (stanice Lhenice) u rašení listových pupenů a sklizňové zralosti vykazuje tendenci k pozdějšímu nástupu, odrůda Záhoračka (stanice Morkůvky) vykazuje tendenci k pozdějšímu nástupu u zralosti sklizňové a opadu listí a odrůda Ujfehertoi Furtos (stanice Dětkovice) u zralosti sklizňové vykazuje tendenci k pozdějšímu nástupu, u ostatních fenofází je vykazován posun do dřívějších datumů. U ořešáku královského v průměru nastává rašení listových pupenů na sledovaných stanicích a u vybraných odrůd od 7. do 23. dubna. Zalisťování začíná většinou pár dní před počátkem kvetení samčích květů (v průměru 9 dní), mezi 16. dubnem a 5. květnem. První generativní fenofáze počátek kvetení samčích květů v průměru nastává mezi 28. dubnem a 11. květnem, odkvět mezi 7. a 19. květnem. Ořechy dozrávají velmi proměnlivě, v průměru mezi 19. září a 1. říjnem. Opad listí začíná v průměru mezi 23. říjnem a 6. listopadem. V období mezi rašením listových pupenů a nástupem prvních listů uplyne v průměru 11 dní, doba kvetení trvá v průměru 9 dní. Ořešák královský dozrává v průměru za 134 dní po odkvětu. Vegetační období, vymezíme-li jej od rašení listových pupenů po opad listí, trvá v průměru 197 dní. Všechny analyzované odrůdy vykazují za 20leté období celkovou tendenci k dřívějšímu nástupu fenofází (kromě fenofáze sklizňová zralost a konec opadu listí). Dedikace Příspěvek byl zpracován a publikován s podporou projektu MŠMT České republiky č. OC09029 Atlas fenologie Česka. Použitá literatura BAGAR, R., NEKOVÁŘ, J., 2007: Tendence nástupu jarních generativních fenofází vybraných ovocných dřevin na střední Moravě v období Meteorologický časopis 10, 2007, s COUFAL, L. et al, Fenologický atlas. 1. vydání. Praha: ČHMÚ. 264 s. ISBN
12 HEJNÝ, SLAVÍK, et al., 2003: Květena ČR 2. Praha, Academia, 540 s. ISBN , METODICKÝ PŘEDPIS č. 3, Návod pro činnost fenologických stanic ovocné plodiny. Praha: Český hydrometeorologický ústav. 90 s. NEKOVÁŘ, J., HÁJKOVÁ, L., Fenologická pozorování v Česku Historie a současnost. Praha: Meteorologické zprávy, ročník 63, č. 1, s ISSN PIFFLOVÁ, L. et al., 1956: Příručka pro fenologické pozorovatele. Hydrometeorologický ústav Praha, 1956, 152 s. D STŘEDA, T., ROŽNOVSKÝ, J., 2006: Vliv teplotních sum na nástup fenofáze počátek kvetení u meruňky (Prunus armeniaca L.). Fenologická odezva proměnlivosti podnebí, Brno , ISBN ŠIŠKA, B., MEZEROVÁ, I., 2006: Fenologický monitoring ovocných drevín na SPU a v podmienkach SROV. Fenologická odezva proměnlivosti podnebí, Brno , ISBN ŠTĚPÁNEK, P.,2009. : ProClimDB software for processing climatological datasets. CHMI, regional office Brno. Kontaktní adresa: Ing. Lenka Hájková, ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem, Kočkovská 18, P. O. BOX 2, Ústí nad Labem Kočkov, hajkova@chmi.cz, tel
RELATIONSHIP OF PHENO & CLIMA-DATA IN NORTH BOHEMIA REGION
VZTAH FENOLOGICKÝCH A KLIMATICKÝCH DAT SEVERNÍCH ČECH RELATIONSHIP OF PHENO & CLIMA-DATA IN NORTH BOHEMIA REGION Hájková, Lenka - Nekovář, Jiří (Czech Hydrometeorological Institute) In the work is performed
VíceVLIV TEPLOTNÍCH SUM NA NÁSTUP FENOFÁZE POČÁTEK KVETENÍ U MERUŇKY (Prunus armeniaca L.)
VLIV TEPLOTNÍCH SUM NA NÁSTUP FENOFÁZE POČÁTEK KVETENÍ U MERUŇKY (Prunus armeniaca L.) Tomáš Středa Jaroslav Rožnovský SUMMARY: THE EFFECT OF TEMPERATURE SUMS ON THE ONSET OF THE PHENOLOGICAL STAGE OF
VíceČasová a prostorová proměnlivost vybraných indikátorů fenologického předjaří za období 1991-2009
Časová a prostorová proměnlivost vybraných indikátorů fenologického předjaří za období 1991-2009 Hájková Lenka 1) - Kohut Mojmír 3) - Nekovář Jiří 2) - Novák Martin 1) - Richterová Dáša 1) 1) ČHMÚ Praha,
VíceWild plants phenology in the Czech republic during
Wild plants phenology in the Czech republic during 1991-2010 Lenka Hajkova 1), Vit Vozenilek 2), Radim Tolasz 3) Jiri Nekovar 3), Alena Vondrakova 2) Ales Vavra 2) 1) Czech Hydrometeorological Institute
VícePOŽADAVKY OVOCNÝCH DRUHŮ NA KLIMATICKÉ FAKTORY
POŽADAVKY OVOCNÝCH DRUHŮ NA KLIMATICKÉ FAKTORY JABLONĚ Svými nároky na klimatické podmínky jabloně patří mezi velmi plastické ovocné druhy. Tato plasticita je dána širokým sortimentem pěstovaných odrůd
VíceIndikace pylové sezóny alergologicky zajímavých rostlin v síti ČHMÚ
Indikace pylové sezóny alergologicky zajímavých rostlin v síti ČHMÚ Lenka Hájková Jiří Nekovář Summary: Indication of pollen season allergology interesting plants in the Czech Hydrometeorological Institute
VíceDYNAMIKA NÁSTUPU FENOFÁZÍ KONVALINKY VONNÉ (CONVALLARIA MAJALIS L.) V ZÁVISLOSTI NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH
DYNAMIKA NÁSTUPU FENOFÁZÍ KONVALINKY VONNÉ (CONVALLARIA MAJALIS L.) V ZÁVISLOSTI NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH Lenka Hájková Dáša Richterová ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem Konvalinka vonná (CONVALLARIA
VíceTENDENCE VÝVOJE VEGETACE NA JIHOZÁPADNÍ MORAVĚ
TENDENCE VÝVOJE VEGETACE NA JIHOZÁPADNÍ MORAVĚ Rudolf Bagar Jiří Nekovář Summary: The paper is contribution to the vegetation development in southwest Moravia based on meteo station Kostelní Myslová -Telč
VícePorovnání růstových podmínek v I. IV lesním vegetačním stupni Growing conditions comparison inside 1 st to 4 th Forest Vegetation Layer
Porovnání růstových podmínek v I. IV lesním vegetačním stupni Growing conditions comparison inside 1 st to 4 th Forest Vegetation Layer R. BAGAR and J. NEKOVÁŘ Czech Hydrometeorological Institute Brno,
VíceDYNAMIKA PODNEBÍ JIŽNÍ MORAVY VE VZTAHU K VYMEZENÍ KLIMATICKÝCH REGIONŮ
DYNAMIKA PODNEBÍ JIŽNÍ MORAVY VE VZTAHU K VYMEZENÍ KLIMATICKÝCH REGIONŮ Jaroslav Rožnovský, Petra Fukalová, Filip Chuchma, Tomáš Středa Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, Kroftova 43, 616 67
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
VíceStejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT
VLIV LESNÍCH VEGETAČNÍCH STUPŇŮ NA KVALITU SEMEN JEDLE BĚLOKORÉ (ABIES ALBA MILL.) FOREST VEGETATION ZONES INFLUENCE ON SEED QUALITY OF SILVER FIR (ABIES ALBA MILL.).) JANA STEJSKALOVÁ, IVO KUPKA ABSTRACT
VíceANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS
ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS Pavel Tomšík, Stanislava Bartošová Abstrakt Příspěvek se zabývá analýzou struktury zaměstnanců
VíceFENOLOGICKÉ POMĚRY ČESKA prostorové analýzy a vizualizace
Vít Voženílek Alena Vondráková Aleš Vávra Lenka Hájková Radim Tolasz Univerzita Palackého v Olomouci Český hydrometeorologický ústav FENOLOGICKÉ POMĚRY ČESKA prostorové analýzy a vizualizace věda o časovém
VícePorovnání odhadu sklizní k s 3-letým průměrem sklizní. 3-letý průměr sklizní (tuny)
Druh Porovnání odhadu sklizní k 1.9.2017 s 3-letým průměrem sklizní Odhad sklizně ovoce k 1.9.2017 (tuny) 3-letý průměr sklizní 2014-2016 (tuny) Srovnání sklizně v % (odhad k 1.9.2017/3- letý průměr) Jabloně
VíceČeský hydrometeorologický ústav, oddělení biometeorologických aplikací, Na Šabatce 17, Praha 4 - Komořany,
VYHODNOCENÍ VYBRANÝCH TEPLOTNÍCH CHARAKTERISTIK VE VEGETAČNÍM OBDOBÍ NA ÚZEMÍ ČR V OBDOBÍ 1961 2010 Lenka Hájková 1) Věra Kožnarová 2) 1) Český hydrometeorologický ústav, oddělení biometeorologických aplikací,
VíceRostliny na jaře VY_12_INOVACE_PRV.123.07
Rostliny na jaře VY_12_INOVACE_PRV.123.07 Mgr.Charlotta Kurcová srpen 2011 Já a můj svět, Prvouka 1. 3.ročník Téma:Rostliny na jaře Podtéma: části rostlinného těla, jarní květiny, stromy na jaře a jejich
VíceVYHODNOCENÍ SMĚRU A RYCHLOSTI VĚTRU NA STANICI TUŠIMICE V OBDOBÍ 1968 2012. Lenka Hájková 1,2) Věra Kožnarová 3) přírodních zdrojů, ČZU v Praze
VYHODOCÍ MĚRU A RYCHLOTI VĚTRU A TAICI TUŠIMIC V OBDOBÍ 19 1 Lenka Hájková 1,) Věra Kožnarová 3) 1) Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ústí nad Labem, ) Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká
VíceVliv kapkové závlahy na výnos a kvalitu hroznů Effect of drip irrigation on yield and quality grapes
Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Vliv kapkové závlahy na výnos a kvalitu hroznů Effect of drip irrigation on yield and
VíceKALENDÁŘ PŘÍRODY - LEDEN Rostlina měsíce - vhodná k pozorování: vřesovec červený
Fenologický rok: 00 KALENDÁŘ PŘÍRODY - LEDEN Rostlina měsíce - vhodná k pozorování: vřesovec červený Fenologická fáze: ZIMA Všechny rostliny, kromě mrazuvzdorných, mají vegetační klid, organismy hybernují.
VíceJabloně. Angold. Bohemia. Daria. Denár. Discovery
Angold Jabloně Doba sklizně: 2/2 září - zač. října Plody jsou velké, kulovité až kulovitě kuželovité, pravidelné; slupka je hladká, lesklá, středně tlustá, zelenavě žlutá, žíhaná jasně červenou krycí barvou.
VíceFENOLOGICKÁ SLUŽBA ČESKÉHO HYDROMETEOROLOGIC- KÉHO ÚSTAVU
FENOLOGICKÁ SLUŽBA ČESKÉHO HYDROMETEOROLOGIC- KÉHO ÚSTAVU Jiří Nekovář Jaroslav Rožnovský SUMMARY. PHENOLOGICAL SERVICE OF Czech Hydrometeorological Institute In the Czech Hydrometeorological Institute
VícePOČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract
POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550
VíceRožnovský, J., Litschmann, T., Středa, T., Středová, H., (eds): Extrémy oběhu vody v krajině. Mikulov, 8. 9.4. 2014, ISBN 978-80-87577-30-1
Charakteristika přívalových srážek ve vybraných lokalitách na jižní Moravě v období 2003-2013 The characteristic of downpours in selected locations within South Moravia Region in the period 2003-2013 Gražyna
VíceSklizeň ovoce bude vyšší než v posledních dvou letech
Sklizeň ovoce bude vyšší než v posledních dvou letech Odhady sklizně ovoce (bez jahod) k 15.6.2013, které byly zpracovány Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) Brno, ukazují, že
VíceVÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ
VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ GRAS PRODUCTION RATE FOR ENERGY UTILIZATION J. Frydrych -,D.Andert -2, D.Juchelková ) OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov Zubří
VíceMarie Doleželová. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, oddělení meteorologie a klimatologie, Kroftova 43, 616 67 Brno
Nízké a vysoké extrémy srážek v regionu jižní Moravy a Vysočiny v období 1981 2013 Low and high precipitation extremes in the regions of southern Moravia and Vysočina during the period 1981 2013 Marie
VíceZpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech
Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 1 30.3.2011 13. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy 3. Doporučení 1. Aktuální situace Všechny ovocné druhy se ve východních Čechách (Holovousy) převážně
VíceTHE PHENOLOGICAL PERIODICITY OF THE CORNI-QUERCETA PETRAEAE-PUBESCENTIS COMMUNITY
THE PHENOLOGICAL PERIODICITY OF THE CORNI-QUERCETA PETRAEAE-PUBESCENTIS COMMUNITY Lenka Kvasničková, Petr Maděra, Luboš Úradníček Abstract: The paper deals with the phenological periodicity of the tree
VíceMonitorování vývoje meteo situace nad ČR pomocí GPS meteorologie
Monitorování vývoje meteo situace nad ČR pomocí GPS meteorologie Bc. Michal Kačmařík Instutut geoinformatiky, Hornicko-geologická fakulta, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu
VíceČasová a prostorová variabilita nástupu vybraných fenofází břízy bradavičnaté v Česku
Časová a prostorová variabilita nástupu vybraných fenofází břízy bradavičnaté v Česku L. HÁJKOVÁ (1), V. SEDLÁČEK (1) and J. NEKOVÁŘ (2) (1) ČHMÚ, Kočkovská 18, 400 11 Ústí nad Labem, Česká republika (e-mail:
VíceCHEMAP AGRO s.r.o 3. 1 Prémiová výživa 5
obsah CHEMAP AGRO s.r.o 3 1 Prémiová výživa 5 1.1 LISTER Zn 80 SL 6 1.2 LISTER Cu 80 SL 7 1.3 LISTER Mn 80 SL 8 1.4 LISTER Mo 80 SL 9 1.5 LISTER Fe 130 WP, LISTER Fe Plus 80 SL 10 1.6 LISTER Co 50 SL 11
VícePorovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2
Porovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2 1 ČHMÚ, pobočka Ústí n.l., PS 2, 400 11 Ústí n.l., novakm@chmi.cz 2 PřF UK Praha, KFGG, Albertov 6, 128
VíceObsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
VícePříručka pro vyplňování a podání Formuláře prokazujícího objem vlastní produkce v rámci opatření Ekologické zemědělství
Příručka pro vyplňování a podání Formuláře prokazujícího objem vlastní produkce v rámci opatření Ekologické zemědělství Tato příručka představuje návod pro žadatele na vyplnění a podání formuláře prokazujícího
VíceKlíčová aktivita 06 Učebnice Okrasné dřeviny Realizační tým:
Environmentální výchova v zemědělských a zahradnických školách CZ.1.07/1.1.00/08.0042 Klíčová aktivita 06 Učebnice Okrasné dřeviny Realizační tým: Ing. Martin Vlasák, Ph.D. - řešitel klíčové aktivity 06
VíceOdhady sklizně operativní zpráva k 15. 9. 2015
Odhady sklizně operativní zpráva k 15. 9. 2015 Metodické vysvětlivky Odhad výnosů a sklizně zemědělských plodin k 15. 9. 2015 porovnání s výsledky v roce 2014 celkem kraje pšenice ječmen žito, oves, triticale
VíceSeznam ovocných dřevin prostokořených
ŠKOLNÍ STATEK MĚLNÍK DOBROVSKÉHO 1777 ZAHRADNICKÉ CENTRUM Seznam ovocných dřevin prostokořených t : 724 883 171 150 Kč 150 Kč 150 Kč PRŮSVITNÉ LETNÍ jabloň letní Doba sklizně: polovině července Skladovatelnost:
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 20 Akát Ing. Hana Márová
VíceRežim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2
Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách
VíceZpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech
Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 2 4.4.2011 14. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy teplot 3. Doporučení 1. Aktuální situace Všechny ovocné druhy se ve východních Čechách (Holovousy) převážně
VíceTendence vývoje vegetace v závislosti na a klimatických podmínkách v přírodní lesní oblasti Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
Tendence vývoje vegetace v závislosti na a klimatických podmínkách v přírodní lesní oblasti Bílé Karpaty a Vizovické vrchy BAGAR Rudolf, Brno - NEKOVÁŘ Jiří, ČHMÚ Praha 1.Úvod V České republice v současnosti
VícePracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů
Pracovní verze NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Vláda nařizuje podle 3a odst. 4 a odst. 5 písm. f), 3i, 3l a 3m zákona č. 252/1997 Sb.,
VíceMožné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724185617 fax: 541 421 018, 541 421 019 Možné dopady měnícího se
VíceMetodika stanovení záchranných sortimentů ovocných odrůd
Metodika stanovení záchranných sortimentů ovocných odrůd str. 1 CERTIFIKOVANÁ METODIKA VÚKOZ,v.v.i. č. 8/2014-050, Certifikace 2014 Autoři: Ing. Martin Lípa*, Ing. Stanislav Boček, Ph.D.**, Ing. Adam Baroš***
VíceVýživa a hnojení ovocných rostlin
Ovocné dřeviny v krajině 2007 projekt OP RLZ CZ.04.1.03/3.3.13.2/0007 Výživa a hnojení ovocných rostlin Stanislav Boček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU, státním rozpočtem
VícePREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Voda v krajině, Lednice 31.5. 1.6.21, ISBN 978-8-8669-79-7 PREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY Jaroslav Rožnovský, Petra Fukalová, Hana Pokladníková Český hydrometeorologický
VíceVýznam meteorologických měření v systému integrovaného pěstování ovoce
Význam meteorologických měření v systému integrovaného pěstování ovoce Tomáš Litschmann Dne 29. března 2005 nabylo účinnosti nařízení vlády č.119/2005 Sb., které ve svém 14a ukládá pěstitelům žádajícím
Více7. Zastoupení odrůd pěstovaných ve vinohradě Modrý Portugal (červená odrůda) Původ této odrůdy není jednoznačný, od konce 18. století se pěstuje v
Zuzana Bártová, 4.A, Základní škola Velké Pavlovice * Listopad 2013 Název projektu: HISTORIÍ VELKOPAVLOVICKÝCH VINOHRADŮ 1. Název trati (spisovný, hovorový) - NOVÉ HORY Spisovný název viniční trati: Nové
VíceKLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ
KLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ Seed Germination and Vigor of Chosen Species of Spring Cereals in Relation to Yield in Organic Farming
VíceTEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 242-253 TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY
VícePOTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU
VíceSBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H :
Ročník 2014 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : 307. Nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů
VíceRozsah a výsledky cíleného průzkumu výskytu škodlivých organismů v ČR za rok 2006
Rozsah a výsledky cíleného průzkumu škodlivých organismů v ČR za rok 2006 Úvod Státní rostlinolékařská správa (SRS) provedla v roce 2006 cílené detekční průzkumy, které se zaměřily na průzkum chorob a
VíceSlivoně dosahují výšky do pěti metrů; foto: okrasná a ovocná školka Fytos
Švestka: jakou odrůdu si vybrat Tereza Macháčková Švestka a slivoň dva pojmy, které se často zaměňují. Vysvětlím vám, jaký je mezi nimi rozdíl, a poradím, jak pěstovat švestky na zahradě. Než nějakou odrůdu
VíceGenerativní rozmnožování ovocných dřevin
Generativní rozmnožování ovocných dřevin Generativní množení představuje množení rostlin semenem. V rámci ovocnářství se tímto způsobem množí některé podnože pro jádroviny, červené a modré peckoviny. Generativní
VíceBučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň
Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny
VíceVYUŽITÍ MAPOVÉ TVORBY V METEOROLOGII A KLIMATOLOGII
Kartografické listy, 2008, 16. Radim TOLASZ VYUŽITÍ MAPOVÉ TVORBY V METEOROLOGII A KLIMATOLOGII Tolasz, R.: Using of map products for meteorology and climatology. Kartografické listy 2008, 16, 16 figs.,
VíceSalaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 306 311, ISSN 0139-6013
HODNOCENÍ PRŮBĚHU KVETENÍ V LETECH 1951-2010 A ZDRAVOTNÍHO STAVU (2009-2010) VZHLEDEM KE ZMĚNÁM KLIMATU VE VÝSADBÁCH MERUŇKY OBECNÉ (PRUNUS ARMENIACA L.) The Impact of Climate Change on the Course of Flowering
VíceOvocné sady 2012 (Strukturální šetření)
Úvod Metodika Ovocné sady 212 (Strukturální šetření) Komentář 1. Ovocné sady k 1. 5. 212 Tab. 1-1. Pěstování ovoce podle právních forem Tab. 1-2. Základní údaje o ovocných sadech Tab. 1-3. Pěstitelé ovoce
Více2446. 47. týden 2006 ZPRÁVA O TRHU OVOCE. Vývoj cen zem. výrobců: Komoditní zpravodajství. Ceny zemědělských výrobců.
Ročník X., čtrnáctideník, 23.11.2006 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 428, fax: 222 871 536 e-mail: tis.ovoce@szif.cz ZPRÁVA O TRHU OVOCE Vývoj cen zem. výrobců: Obsah: Jablka Idared tř. V...
VíceVyužití matematického zpracování údajů o množstvi plynnovzdušné směsi získaných z monitoringu odplyňovacích vrtů
Využití matematického zpracování údajů o množstvi plynnovzdušné směsi získaných z monitoringu odplyňovacích vrtů Iveta Cholovová 1 a Josef Mazáč 2 Utilizationof processing mathematic data on gas air mixtures
VíceWeigela florida 'Red Prince' Vajgélie květnatá
Weigela florida 'Red Prince' Vajgélie květnatá stanoviště: přímé slunce výška: 1,5-2 m použití: soliterní, skupinová výsadba tvar: rozložitý olistění: opadavé barva listu: světle zelená barva květu: červená
VíceVodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek
VíceOVOCE VY_12_INOVACE_PRV.123.24
OVOCE VY_12_INOVACE_PRV.123.24 Mgr.Charlotta Kurcová srpen 2011 Já a můj svět, Prvouka 1. 3.ročník Téma: Ovoce Podtéma: dělení ovoce, druhy ovoce. Anotace: seznámení s tématem, jednotlivými druhy ovoce
VíceŠEST LET FENOLOGICKÝCH POZOROVÁNÍ NA IPG V DOKSANECH
ŠEST LET FENOLOGICKÝCH POZOROVÁNÍ NA IPG V DOKSANECH Daniel Bareš, Martin Možný, Jiří Nekovář Abstrakt: The International Phenological Gardens (IPG) is a unique network in Europe for wild plants observation.
VíceEFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT
EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT Homola L., Hřivna L. Department of Food Technology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska
VíceSucho, součást našeho podnebí. Jaroslav Rožnovský e-mail: roznovsky@chmi.cz roznov@mendelu.cz
Sucho, součást našeho podnebí Jaroslav Rožnovský e-mail: roznovsky@chmi.cz roznov@mendelu.cz Okruhy přednášky Výskyty extrémů počasí v posledních letech Sucho Predikce podnebí Závěry Ostrava_090215 Extrémy
VíceVYHODNOCENÍ FENOLOGIE MLADÉHO SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA
VYHODNOCENÍ FENOLOGIE MLADÉHO SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA Bednářová, E., Merklová, L. Abstract: Evaluation of the phenology of young Norway spruce stand in the Drahanská vrchovina.
VíceOvocné dřeviny v krajině 2007 projekt OP RLZ CZ.04.1.03/3.3.13.2/0007. Obecná pomologie. Ing. Stanislav Boček, Ph.D.
Ovocné dřeviny v krajině 2007 projekt OP RLZ CZ.04.1.03/3.3.13.2/0007 Obecná pomologie Ing. Stanislav Boček, Ph.D. ZF MZLU v Brně Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU, státním
VíceZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA
ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT
VíceTýden 1/2014. 1.ledna 2014-5.ledna 2014
Týden 1/2014 1.ledna 2014-5.ledna 2014 30.12.2013 31.12.2013 1.1.2014 2.1.2014 3.1.2014 4.1.2014 5.1.2014 Týden 2/2014 6.ledna 2014-12.ledna 2014 6.1.2014 7.1.2014 8.1.2014 9.1.2014 10.1.2014 11.1.2014
VíceDOBROVOLNÍCI PRO ZAHRADU VILY ČERYCH. Hledáme dobrovolníky na práci v památkově chráněné a neobyčejné zahradě Vily Čerych
Více
CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)
CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ KORLAČNÍ FUNKCE DĚLOHY U HRACHU (Pisum sativum L.) Mikušová Z., Hradilík J. Ústav Biologie rostlin,
VíceDLOUHODOBÉ KOLÍSÁNÍ POČÁTKU VEGETAČNÍ SEZÓNY V ČR V LETECH
DLOUHODOBÉ KOLÍSÁNÍ POČÁTKU VEGETAČNÍ SEZÓNY V ČR V LETECH 1876-2005 M. Možný 1 and J. Nekovář 2 1 Český hydrometeorologický ústav, Observatoř Doksany, 41182 Doksany, ČR, martin.mozny@chmi.cz 2 Český hydrometeorologický
Víceč. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření
Ve znění: č. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření Předpis č. K datu Poznámka 114/2008 Sb. (k 15.4.2008) mění celkem 49 novelizačních bodů;
VíceRegistrace insekticidu Rapid nabízí nové možnosti kontroly škůdců v řepce a máku RNDr.Tomáš Spitzer, Ph.D., Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž,s.r.o.
Registrace insekticidu Rapid nabízí nové možnosti kontroly škůdců v řepce a máku RNDr.Tomáš Spitzer, Ph.D., Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž,s.r.o. Pěstování ozimé řepky není jednoduchou záležitostí.
VícePrimární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace
Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická
VíceWWW.HOLUB-CONSULTING.DE
WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu
VíceFENOLOGICKÁ DATA ZA POSLEDNÍCH 150 LET Svitáková Zuzana Kott Ivan Nekovář Jiří
FENOLOGICKÁ DATA ZA POSLEDNÍCH 150 LET Svitáková Zuzana Kott Ivan Nekovář Jiří Summary: Phenological data in recent 150 year period Phenological data are disposable at Czech Hydrometeorological Institute
VícePočasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou
VíceKantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN
KOMPARACE PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU DOUGLASKY TISOLISTÉ NA ŽIVNÝCH A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN COMPARISON OF THE PRODUCTION POTENTIAL OF DOUGLAS FIR ON MESOTROPHIC AND ACIDIC SITES OF UPLANDS PETR
VíceMístní klima Sloupnice a okolí
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Místní klima Sloupnice a okolí Olomouc Jiří Komínek 27. 12. 2013 1. Ročník RG Obsah 1 Úvod... 3 2 Konstrukce mapy... 4 3 Klimatické
VíceFenologický kalendář přírody České republiky. Hájková Lenka 1) - Kohut Mojmír 2) - Novák Martin 1) - Richterová Dáša 1)
Fenologický kalendář přírody České republiky Hájková Lenka 1) - Kohut Mojmír 2) - Novák Martin 1) - Richterová Dáša 1) 1) ČHMÚ Praha, pobočka Ústí nad Labem, Kočkovská 18, 400 11 Ústí nad Labem 2) ČHMÚ
VíceCharakteristika jednotlivých užitkových
Živá neživá příroda IV Charakteristika jednotlivých užitkových skupin organismů Přednáška č. 6 Ovocnictví Ing. Jedličková Helena Mgr. Hiklová Ivana Úvod: Obsah Základní charakteristika ovocných rostlin
VíceTVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage
TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage Badalíková B., Bartlová J. Zemědělský výzkum, spol. s
VíceMapa kontaminace půdy České republiky 137 Cs po havárii JE Černobyl
Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. 140 00 Praha 4, Bartoškova 28 Mapa kontaminace půdy České republiky 137 Cs po havárii JE Černobyl Zpráva SÚRO č. 22 / 2011 Autoři Petr Rulík Jan Helebrant Vypracováno
VíceSMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.
SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE
VíceDlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K
Dlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K 1 2 3 Ohled na Stáří rostliny Vegetační fáze Typ podnože Druh, odrůda Agrotechnika Agrotechnika - zatravnění nebo úhor? 1 2 3 Černý
VíceDufková Jana Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
POROVNÁNÍ KLIMATOLOGICKÝCH INDEXŮ CHARAKTERUÍCÍCH VLHKOSTNÍ RÁZ KRAINY COMPARISON OF CLIMATOLOGICAL INDEXES THAT DESCRIBE HUMIDITY CHARACTER OF LANDSCAPE Duková ana Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
VíceJABLEČNÉ MOŠTY Z BÍLÝCH KARPAT
JABLEČNÉ MOŠTY Z BÍLÝCH KARPAT Radim Machů 1 Abstrakt Od roku 2000 dodává moštárna v Hostětíně v Bílých Karpatech na český trh přírodní jablečnou šťávu jablečný mošt. Přibližně 80% produkce je certifikováno
VíceZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA
ZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA Emilie BEDNÁŘOVÁ Lucie MERKLOVÁ SUMMARY: Evaluation of phenological stages of shrub layer at the edge
VíceDYNAMIKA FENOFÁZÍ KVETENÍ MERUŇKY
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 2004, ISBN 80-86690-12-1 DYNAMIKA FENOFÁZÍ KVETENÍ MERUŇKY Jaroslav Rožnovský, Zdeněk Bauer Summary Dynamics of the
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2015 ZDENĚK KOUREK Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie Zpracování dlouhodobých řad
VíceZjištění objemu vytěženého stromového inventáře na základě veličin měřených na pařezu pro dřevinu SMRK
Zjištění objemu vytěženého stromového inventáře na základě veličin měřených na pařezu pro dřevinu SMRK Metodika terénního měření a zpracování dat Copyright ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Plzeň prosinec
VíceHrách setý Pisum sativum L.
hrách, peluška 1 Hrách setý Pisum sativum L. Rod hrách dělen v našich podmínkách pouze na dva poddruhy: 1. Hrách setý pravý pěstuje se na semeno zralé (polní) nebo zelené (zahradní) 2. Hrách setý rolní
VíceMÉNĚ ZNÁMÉ DRUHY JETELOVIN PRO POTENCIÁLNÍ PĚSTOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU
MÉNĚ ZNÁMÉ DRUHY JETELOVIN PRO POTENCIÁLNÍ PĚSTOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU Less known species of the legumes for potential growing in arid climate conditions Pelikán J. 1, Knotová D. 1, Raab S.
VíceHYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák
Lis tová hno jiva n e j ž e n e... víc HYCOL do e kol o g ic ké p ro d u kce BIHOP-K+ HYCOL-BMgS HYCOL-NPK chmel, kukuřice, mák HYCOL-E OBILNINA řepka, slunečnice, mák zelenina, slunečnice pšenice, ječmen,
VíceÚbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás
Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Libuše Májková, Státní rostlinolékařská správa Opava Tomáš Litschmann, soudní znalec v oboru meteorologie a klimatologie, Moravský
VíceProtokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"
parc.č. 471/1 x plocha 1 Acer campestre javor babyka 9,12,15 3,4,5 2m2 4,0 3-kmen, mladý stromek 2 Rosa canina růže šípková 6m2 4,0 keř 3 Sambucus nigra bez černý 8m2 3,5 keř 4 Sambucus nigra bez černý
Více