Klíčová aktivita 06 Učebnice Okrasné dřeviny Realizační tým:

Transkript

1 Environmentální výchova v zemědělských a zahradnických školách CZ.1.07/1.1.00/ Klíčová aktivita 06 Učebnice Okrasné dřeviny Realizační tým: Ing. Martin Vlasák, Ph.D. - řešitel klíčové aktivity 06 Osnova učebnice: Kapitoly: 1. Obecná charakteristika aplikované dendrologie 2. Listnaté dřeviny: Stromy Keře Liány 3. Jehličnaté dřeviny 4. Poznávání dřevin v době vegetačního klidu 5. Okrasné školkařství 6. Přehled dřevin Činnost do : 2. kapitola Listnaté dřeviny: Stromy. Zařazeno bylo 43 rodů ve 142 druzích a 230 kultivarech. Z této kapitoly jsou rozpracovány keře zhruba do poloviny, což zahrnuje 42 rodů ve 106 druzích a 276 kultivarů. 4. kapitola Poznávání dřevin v době vegetačního klidu má kompletní fotodokumentaci. 5. kapitola Okrasné školkařství má před dokončením podkapitolu Množení dřevin, kde vedle obecné části jsou popsány způsoby množení u 65 vybraných rodů dřevin.

2 Ukázky textu a fotografií: 2. kapitola Listnaté dřeviny: Stromy Alnus glutinosa (L.) Gaertn. - olše lepkavá Habitus: m vysoký strom s kuželovitou korunou, starší borka černohnědá, podlouhle rozpraskaná, mladé letorosty hustě žláznaté a lepkavé, zimní pupeny stopkaté. Listy: Široce obvejčité až široce eliptické, 4-9 cm dlouhé, tupé, zaokrouhlené nebo mělce vykrojené, na bázi široce klínovité, hrubě dvojitě pilovité, svrchu leskle tmavě zelené, lysé a lepkavé, vespod až na žlutohnědé svazečky chlupů v paždí žilek lysé, řapík 1,3-2,5 cm dlouhý. Květy: jehnědy 5-10 cm dlouhé, po 3-5. Plody: Šištice po 3-5, vejčité, 1,5-1,8 cm dlouhé, zřetelně stopkaté. Rozšíření: Téměř celá Evropa, včetně ČR (chybí v severní a v centrální Skandinávii) až do západní Sibiře, západní Asie a Persie, severní Afriky. Použití: Velmi důležitá dřevina do krajiny, zejména jako vegetační doprovod vodních toků. Význam má i lesnický. Roste poměrně rychle a má výraznou pařezovou výmladnost. 'Imperialis', listy menší, hluboce dělené, laloky úzké, špičaté, většinou celokrajné, růst slabý. 'Laciniata' podobný 'Imperialis', ale listy ne tak hluboce a úzce laločnaté, laloky většinou bez zubů, špičaté až ostře zašpičatělé, růst silnější. Keře Hydrangea paniculata Sieb. - hortenzie latnatá Habitus: Až 2 m vysoký keř (díky častému zpětnému řezu často velmi hustě rozvětvený), v domovině také stromovitý a až 10 m vysoký, mladé letorosty chlupaté. Listy: Eliptické až vejčité, 5-15 cm dlouhé, zašpičatělé, na bázi zaokrouhlené nebo klínovité, pilovité, svrchu lysé, vespod štětinatě chlupaté, řapík 1,5-2,5 cm dlouhý. Květy: V kuželovitých, cm dlouhých latách, plodné květy bílé, neplodné bílé, později růžové, asi 3 cm široké, pravidelně rozmístěné v latách, kvetou od srpna do září. Rozšíření: Japonsko, jižní Kurily, jihovýchodní Čína, Sachalin. Použití: Výrazná solitéra. Pěstuje se pouze v různých kultivarech. Grandiflora, lata cm dlouhá, složená téměř jen z velkých, neplodných květů. Pinky Winky, robustní, vzpřímeně rostoucí, neplodné květy velké, zprvu bílé, pak výrazně červenající. Vanilla Freis, vzpřímená, 30 cm dlouhá květenství, jednotlivé květy drobné, ale hustě nahloučené, na začátku kvetení bílé, později růžové až do červena.

3 4. kapitola Poznávání dřevin v době vegetačního klidu

4 Fraxinus excelsior Rhamnus catharticus Alnus glutinosa Lonicera tatarica Sophora japonica Viburnum lantana

5 5. Okrasné školkařství Generativní rozmnožování Generativním rozmnožováním se rozumí množení pomocí semen rostlin. Používá se pro množení druhů s ustálenými dědičnými vlastnostmi. Omezeně ho lze použít pro množení kříženců a kultivarů (Například Berberis thunbergii Atropurpurea ). Tento způsob množení dává vzniknout jedincům s individuálními genetickými vlastnostmi. Vzniká tak vnitrodruhová variabilita, která je podstatná pro stabilitu populací dřevin, čehož se využívá například v lesnictví (DIRR, 2006). Původ osiva zásadně ovlivňuje čistotu druhu a klíčivost. Pro krajinářské výsadby a v lesnictví má význam i zeměpisný původ provenience, kdy se v rámci přirozeného areálu rozšíření druhu sledují rozdílné stanovištní podmínky (zejména nadmořská výška). Pro sběr osiva se proto používají uznané porosty, případně semenné sady. U nepůvodních druhů jsou semena získávána z parkových porostů nebo importována z domovských zemí (BÄRTELS, 1995). Způsoby množení vybraných rodů listnatých dřevin Acer javor Výsev: Většina druhů dozrává v září a říjnu. Semena rychle ztrácejí klíčivost. Obvykle se stratifikují 2 4 měsíce. Vedle jarního výsevu je možné A. campestre a A. saccharinum vysévat na podzim. Řízkování: Bylinnými řízky se množí především kultivary A. palmatum. Řízky se odebírají z mladých, přirychlených matečných rostlin a ošetřují se stimulátory (1% IBA). Štěpování: Očkováním se množí kultivary A. platanoides, A. pseudoplatanus a A. negundo. Pod sklem se roubují kultivary A.palmatum a A. japonicum. Podnoží je vždy základní druh. Aesculus jírovec Výsev: Vysévá se hned na podzim nebo na jaře po stratifikaci. Semena se kladou do rýh pečlivě bílou jizvou směrem dolů. Na přemokřených plochách zahnívají. Kopčení: A. parviflora lze množit kopčením. Štěpování: Očkování je možné, ale není rozšířené. Roubování se provádí buď na jaře ve volné půdě, nebo v zimě pod sklem. Pro všechny druhy a kultivary se používá jako podnož A. hippocastanum.