Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury DIPLOMOVÁ PRÁCE Adam ŠIMŮNEK

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury DIPLOMOVÁ PRÁCE 2014 Adam ŠIMŮNEK

2 Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury TANEC A JEHO ROLE V POHYBOVÉ AKTIVITĚ ADOLESCENTŮ Diplomová práce (Magisterská) Autor: Adam Šimůnek, TV UITV Vedoucí práce: prof. PhDr. Karel Frömel, DrSc. Olomouc 2014

3 Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Adam Šimůnek Název diplomové práce: Tanec a jeho role v pohybové aktivitě adolescentů Pracoviště: Katedra společenských věd v kinantropologii Vedoucí práce: prof. PhDr. Karel Frömel, DrSc. Rok obhajoby diplomové práce: 2014 Abstrakt: Práce se zabývá vyuţitím tanečních stylů Street Dance v hodinách tělesné výchovy. Za účelem zvýšení intenzity zatíţení a doby trvání proţitkovou a netradiční formou. Práce popisuje Hip Hopovou kulturu a jednotlivé její aspekty, které vytváří teoretické základy pro snazší pochopení prostředí, ve kterém vznikaly jednotlivé taneční styly Street Dance. Coţ umoţňuje následnou aplikaci do hodin tělesné výchovy. Klíčová slova: Street Dance, dospívající, tělesná výchova, ţivotní styl, Hip Hop

4 Bibliographical identification Author s first name and surname: Adam Šimůnek Tittle of master thesis: Dance and its role in physical activity of adolescents Workplace: Department of Social Science at Kineziology Supervisor: prof. PhDr. Karel Frömel, DrSc. The year of presentation: 2014 Abstract: The work deals with the use of dance Street Dance styles in classes of physical education. The goal is to increase the intensity and duration of an exercise with an experiential and unconventional way. The work describes the Hip Hop culture and its various aspects, which provide a theoretical rudiments for better understanding of the environment in which different styles of Street Dance were created. Which allows a subsequent application in physical education classes. Key words: Street Dance, Adolescents, Physical education, Life style, Hip Hop

5 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou (magisterskou) práci zpracoval samostatně pod vedením prof. PhDr. Karla Frömela, DrSc., uvedl všechny literární a odborné zdroje, a řídil se zásadami vědecké etiky. V Olomouci, dne

6 Děkuji prof. PhDr. Karlu Frömelovi, DrSc., za pomoc a vedení práce. Děkuji tanečnicím z amatérských skupin Calipso Dance Krnov a Flash Krnov za ochotu se zapojit do výzkumu a taneční komunitě za předané vědomosti, rady, podstatné připomínky a myšlenky, které velice usnadnily zpracování této diplomové práce.

7 OBSAH 1 Úvod Přehled poznatků Hip Hop DJing Rap Graffiti Break dance Street Dance Oldschool Dance New School Dance Význam Hip Hopové kultury ve školství Vymezení období adolescence Ţivotní styl adolescentů Ţivotní styl tanečníků Street Dance Street Dance v tělesné výchově Cíle a hypotézy Dílčí cíle Výzkumné otázky Hypotézy Metodika Charakteristika výzkumného souboru Postup Metody Výsledky Diskuze... 58

8 7 Závěry Souhrn Summary Referenční seznam Seznam pouţitých zkratek Seznam příloh... 73

9 1 Úvod Street Dance respektive Hip Hopová kultura je jedním z hlavních fenoménů současnosti. Tanečníci se objevují v reklamách, videoklipech, seriálech a jsou točeny tematicky zaměřené filmy například Let s Dance, Street Dance, Čechy připravovaný snímek U Can. Mezinárodní taneční akce získávají prestiţ a velký zájem ze strany sponzorů. Na sílící zájem široké veřejnosti reagují i televize, které zařazují přenosy z tanečních soutěţí do svého vysílání nebo vytváří pořady s taneční tématikou. V České republice se tanečním stylům, spadajícím do kategorie Street Dance, věnuje přes tanečníků registrovaných v taneční organizaci s názvem Czech Dance Organization, jehoţ název se do českého jazyka nepřekládá. Street Dance v České republice prošel výrazným vývojem, který byl ovlivněn pořádáním workshopů se zahraničními tanečníky, především se zakladateli jednotlivých tanečních stylů, kteří seznámili zájemce o Street Dance s historií, technikou a názvoslovím tanečních stylů. Dále předávali postoj k Street Dance jako ţivotnímu stylu. Došlo ke zvyšování povědomí a výkonnosti u jednotlivých tanečníků. Důsledkem jsou tuzemští lektoři a choreografové světového významu, kteří jsou zváni do ostatních koutů světa. Česká republika patří mezi tanečně silné země s bohatým výčtem tanečních úspěchů. Z výzkumů sice vyplývá sniţující se zájem o pohybovou aktivitu mládeţe, nicméně právě Street Dance je prostředkem jak děti a adolescenty získat pro aktivní trávení jejich volného času. Klasickým jevem je dospívající dívka, která chce tančit stejně jako tanečníci ve videoklipech nebo oblíbeném filmu. S postupem času se dostane i k jiným tanečním stylům, které ji pomohou v jejím individuálním tanečním projevu. Rovněţ získá pozitivní postoj k pohybu ve všeobecné rovině, coţ často vede k vykonávání dalších pohybových aktivit jako jsou běh, plavání, gymnastika apod. Aktuální situace v tělesné výchově je velice tíţivá. Ředitelé škol se obávají soudních pří s rodiči, proto učitelé tělesné výchovy mnohdy přistupují k neţádoucí korekci obsahu tělesné výchovy. Hlavní problém české tělesné výchovy však vidím v uvolňování studentů z vyučování tělesné výchovy. Častými důvody úniku od tělesné výchovy jsou přílišné lpění učitele tělesné výchovy na klasických sportovních aktivitách, nezájem studentů o pohybovou činnost nebo strach studentů ve formě obav ze zranění a posměchu spoluţáků. Zbytečně ztrácíme jednotlivce, kteří by se mohli v budoucnu věnovat některému sportovnímu odvětví. 7

10 Pokud vytvoříme vhodné podmínky pro výuku Street Dance v hodinách tělesné výchovy, jsme schopni, především v dívčích kolektivech, zapojit více studentů do vyučování v delším intervalu a intenzitě zatíţení. Spojením s proţitkovostí, která je s tancem spojena můţeme dosáhnout zvýšení zájmu o pohyb a vrátit hodinám tělesné výchovy i jejich relaxační ve vzdělávacím procesu. Dovoluji si osobní vyjádření, ţe tanec mi ţivot obzvláštňuje uţ 14 let. Věnuji se mu jako tanečník, choreograf, vedoucí taneční skupiny Calipso Dance Krnov a porotce tanečních soutěţí. Za sedm let co vedu taneční skupinu, jsem se setkal s různorodou skupinou lidí, které spojuje radost z tance a chuť se dále zlepšit. Tanec dokáţe promlouvat beze slov a to je jeho silnou devizou. Na tanci se mi líbí variabilita tanečníků a tanečního prostředí. Různorodost a proţitkovost jsou základními stavebními kameny, na kterých můţeme stavět aplikování Street Dance do školní tělesné výchovy. Street Dance ve školní tělesné výchově povaţuji za prostředek pro získání studentů pro pohybovou činnost nikoliv za náhradu tělesné výchovy jako takové. 8

11 2 Přehled poznatků 2.1 Hip Hop Kevin Smith neboli Dj Lovebug Starski pojmenoval kulturu, která vznikla z černošské hrdosti, afroamerického hudebního dědictví a potřeby nalezení uznání u bílé americké veřejnosti (Kurutz, 2014). Hip hop má rozvinutý kulturní a umělecký projev, který ovlivňuje kulturu dospívajících lidí po celém světě. Hip Hop odráţí sociální, ekonomické, politické a kulturní podmínky a realitu, v nichţ mladí lidé ţijí. Promlouvá jazykem a způsobem, kterému mladí jedinci rozumí (Derrick&Stewart, 2005). Hip Hop je povaţován za jeden z posledních hudebních proudů tzv. black music, který se vyvinul teprve na konci šedesátých let. V osmdesátých letech, kdy rap ovládá hudební průmysl, je Hip Hop chápán jako kultura, která zahrnuje veškeré aspekty umění, které vychází z pouličního ţivotního stylu (Fiedler, 2003). Otcem tohoto hudebního ţánru byl Clive Cambell alias DJ Kool Herc, který se na konci šedesátých let přestěhoval s rodinou z Jamajky do New Yorku (Veselý, 2010). Popsáním základních čtyř elementů Hip Hopové kultury vytvořím důleţitý teoretický základ pro snazší pochopení podmínek a prostředí vzniku Hip Hopové kultury na kterou navazuje vznik jednotlivých stylů Street Dance. Teoretický základ usnadní následnou aplikaci do školního prostředí DJing Veselý (2010, 187) popisuje rychlé Campbellovo vystřízlivění, městská část Bronx mu přišla chladná a šedá, ve škole se mu spoluţáci posmívali. Hledal cestu jak se zařadit do komunity Bronxu, řešením bylo vyuţití hudby. Z Jamajky si nepřivezl pouze přízvuk, ale také zkušenost s pojízdnými sound systémy. Otcovu aparaturu propojil dráty s kamarádovým hudebním systémem, získal tak aparaturu, kterou neměl nikdo široko daleko. Z Cambelova bytu se přesunul do komunitního centra, kde hrál na tanečních akcích. Akce měly větší a větší návštěvnost, ale Campbel měl pořád dojem, ţe k dokonalosti něco chybí: Sledoval jsem lidi a všiml jsem si, ţe na okraji moc netancovali, jen čekali, aţ ve skladbě zazní ta část s rytmickými přechody (Veselý, 2010, 187). 9

12 Jednoho lednového večera roku 1974 zkusil experiment, jehoţ výsledkem je zrod break beatu 1. Technika mixování hudby tehdy byla ještě v plenkách, s prolínáním skladeb si Campbell nedával ţádnou práci a ticho mezi deskami vyplnil skandováním hlášek a povzbuzováním tanečníků (Veselý, 2010). Mezi kluky, kteří chodili na jeho večírky, byl i jistý Joseph Saddler neboli Grandmaster Flash, který si myslel, ţe by Hercovo nešikovné mixování mohl vylepšit. Kdyby se naučil prolínat break beaty a drţet jednotnou rychlost, mohl by tanečníkům dát nepřerušovaný proud hudby, jak to dělali DJové na disco scéně. Saddler si musel upravit svoji aparaturu, přidal crossfader 2 a odposlech, tak aby mohl slyšet i desku nehrající do reproduktorů. To mu umoţnilo dopředu zjistit, kdy nastupuje break beat, dalo mu to šanci kompletně překopat píseň, kterou chtěl hrát tedy něco čemu se později bude říkat samplování a smyčkování, navíc v reálném čase s lidmi na parketu. Z jednoduchého nápadu svého učitele udělal novou uměleckou formu (Veselý, 2010). Grandmaster Flash měl také své následovatele, za pozornost stojí Grand Wizard Theodor, který v roce 1977 trénoval své dovednosti ve svém pokoji. Protoţe hrál, velice nahlas přišla ho umírnit jeho matka. Grand Wizard Theodor se lekl a zavadil o desku tak, ţe šla proti snímací jehle. V tento okamţik objevil světlo světa pro Hip Hop tak typický prvek, který nazýváme scratch 3. Tito průkopníci vytvořili hudební podklad celé Hip Hopové kultuře. Dali vzniknout prvnímu z elementů Hip Hopu Djingu (Veselý, 2010). DJové se stále zdokonalovali ve svých technikách. Hudba se stala hnacím motorem nejen pro tanečníky, ale pro rozvoj celé Hip Hopové kultury. 1 Break beat Jedná se o úder bubnu nejčastěji ze starých Funkových písní, který je vyuţit pro tvorbu hudebního podkladu rapové písně. 2 Crossfader Posuvné zařízení mixáţního pultu, které umoţňuje pohyb mezi kanály mixáţního pultu. V Djském ţargonu je nazýván rovněţ šavle. 3 Scratch - Jedná se o vytváření zvukového efektu pohybem (sem-tam) vinylové desky na určitém místě, to je nejjednodušší varianta tzv. baby scratch (bez pouţití faderu/šavle). Pro trochu náročnější scratch se pouţívá ještě fader/šavle (kterým se vypíná/zapíná scratchovaný sampl), tím se rozdělí scratch na několik částí. (Kosina, 2008). 10

13 2.1.2 Rap Rap má více významů, jeho výklad vţdy závisí na dané hip hopové generaci a místu působení daného interpreta. V prvopočátku byl význam spojen se souborem lţí a výmluv, které měli slouţit k oklamání oběti podvodníkem. V sedmdesátých letech význam označuje slova, která mají za cíl nás o něčem přesvědčit (např. získat vysněnou dívku). Dnes význam označuje proces rappera, tudíţ říkání slov do hudebního podkladu (Cook, 1984). Rap vzešel z černošské poezie, která se objevila během velké migrace černošské menšiny z jiţanských vesnic do severních velkoměst. Nová zkušenost s městským prostředím a moţnost vzdělávat se a být součástí kulturního dění zrodila básnické hnutí, jeţ vstoupilo do historie jako tzv. Harlemská renesance. Básníci se dočkali publikace svých děl v bělošských vydavatelstvích a těšili se u zájmu kritiky. Ovšem někteří radikálové označovali toto hnutí za zaprodance kniţních vydavatelství (Veselý, 2010). Veterán korejské války a básník Amiri Baraka ve své výzvě apeluje na černošskou komunitu: Chceme básně, které zabíjí, básně které střílí z pušky. Básně, které se rvou s policajty v uličce. Na tuto výzvu reagují básníci David Nelson, Gylan Khain, Felipe Luciano a Abiodun Oyewole, kteří se pojmenovali The Last Poets a jejich expresivní recitace poezie naplnila Barakovu vizi poezie která zabíjí (Veselý, 2010, 256). Jejich první deska s názvem The Last Poets je charakteristická umanutým syrovým přednesem doprovázena střídmým funkovým a jazzovým perkusivním groovem 4, který dává jejich slovům nebývale na síle. Deska se stala nečekaným hitem a umístila se v Top 10 (Veselý, 2010). V polovině sedmdesátých let dochází k poklesu obliby tzv. naštvaných básníků, kteří jsou nahrazováni diskţokeji (DJi). DJové nejprve uváděli jednotlivé písně a svými komentáři a povzbuzováním tanečníků udrţovali taneční atmosféru na tanečním parketu. Stejně postupoval i otec break beatu DJ Kool Herc, který brzy předal mikrofon svému partnerovi Coke la Rockovi. Coke la Rock do Hercových rytmů improvizoval podobně jako jamajští toasters 5. Dj Kool Herc, Coke la Rock a Clark Kent vytvořili první Hip Hopovou skupinu světa The Herculoids (Fiedler, 2003). 4 Groove slangové označení být v náladě, být v kondici. 5 Toaster styl lyrického zpěvu, kde DJ mluví do hudebního podkladu, oblíbený se stal v 60. a 70. letech minulého století (Rommer, 2014). 11

14 Úspěch The Herculoids měl výrazný vliv na rozvoj ostatních Hip Hopových skupin například Zulu Nation, Suger Hill Gang, King Tim III a další. DJ Koll Herz i Dj Grand Master Flash dostávali nabídky na komerční vydání jejich tvorby, ale oba odmítli, protoţe si nemysleli, ţe v záznamu jejich tvorby se skrývá nějaký komerční potenciál. Sugar Hill Gang hip hopová skupina poskládaná z vyhazovačů večerních klubů, kteří pouţívali, texty ukradené od raperů působících v jejich klubu se vydali komerční cestou. A jejich dnes uţ legendární singl Rapper s Delight exportoval hip hopovou kulturu do zahraničí. V osmdesátých letech patří rap mezi nejoblíbenější termíny světa populární hudby. Ohání se jím kdekdo od avantgardistů aţ po usedlé hvězdy středního proudu. Stává se hlavním proudem amerického hudebního průmyslu (Fiedler, 2003). Jedna z prvních kapel, které byly uvedené v MTV, byla slavná RUN DMC, která v roce 1986 vytvořila společně s rockovou skupinou Aerosmith hit Walk this way (Fiedler, 2003). Obliba RUN DMC přispěla k podpisu smlouvy s oděvní značkou Adidas. Společnost tak získala nové zákazníky z chudinských čtvrtí. Podpis smlouvy a následná propagace této značky vyzvedla Hip Hop z fanouškovského prostředí do komerční sféry. Fiedler (2003) charakterizuje osmdesátá léta nárůstem popularity tzv. Gangsta rapu, který se zaměřuje na vyjádření ţivotního stylu, který se zabývá popisem gangsterského ţivota afroameričanů prodeje drog, války gangů, smrti, rasismu a sexu ve velkoměstech USA. I přes snahu různých organizací je Gangsta rap nejoblíbenějším rapovým sub ţánrem. V devadesátých letech se střetly, dvě odlišné filozofie rapového pojetí tzv. West Coast rap a East Coast rap reprezentovaný Tupacem Shakurem a The Notorious B.I.G. Boj o nadvládu v hudebních ţebříčcích mezi oběma tábory měl za následek vzájemnou nevraţivost. Ta vedla k tvorbě tzv. disstracků, které měly za cíl zesměšnit protivníka. Disstracky nahradilo fyzické napadání, které vyústilo v pouţití střelných zbraní a není proto překvapivé, ţe toto období končí smrtí Tupaca Shakura. O rok později je zabit i The Notorious B. I. G. Hip Hopová kultura se vyznačuje kompetitivním charakterem. V tanci se pořádají tzv. battly, kdy se tanečníci poměřují ve svých výkonech, v hraní na gramofonech se Djové předhánějí v lepší technice, writeři vyhledávají prestiţní místa pro svá grafity, a také se snaţí vytvořit co nejoriginálnější grafity a rap navazuje na historii tzv. dozens. Veselý (2010) je popisuje jako slovní přestřelku ve formě veršovaných veršíků, které měli urazit oponenta. 12

15 Z dozens se vyvinuly freestylové battly, které nemusí mít uráţlivý charakter, ale mohou mít za úkol bez přípravy popsat určité téma lépe neţ protivník. Většinou se freestylové battly zvrhnou v sérii uráţek. Úspěchy ve freestylových battlech (druhé místo na Rap Olympics) dostaly Marshala Bruce Matherse III známého pod přezdívkou Eminem na pomyslný Hip Hopový vrchol. Eminem, 50 cent a producent Dr. Dre mají největší zásluhu o rozšíření Hip Hopové kultury po celém světě. Hip Hop v novém tisíciletí byl globalizován a náctiletí z celého světa se seznamovali s příběhy jednotlivých umělců a celou hip hopovou kulturou. Rozvoj české Hip Hopové subkultury sdruţující rapery, hudebníky, graffiti writery, b boys a DJs se v Čechách začala naplno formovat v druhé polovině devadesátých let. Předcházely tomu první a dodnes respektované pokusy kapel, jako jsou J. A. R, Manţelé nebo Piráti (Veselý, Souček, &Vladimir 518, 2011). Veselý et al. (2011, 234) zastávají názor: První iniciační skupina do Hip Hopové scény vnesla zdravý základ, který je dodnes zřejmý. Pravděpodobně nejviditelnější pozůstatek těchto ideálů je akcent na vlastní nezávislost. V roce 1996 vydává skupina Chaozz své první album, které se dostalo, do tehdy populárního pořadu Medúza. Od této chvíle začíná rozmach Hip Hopu v České republice a jeho následná komercializace. Dalším silným impulzem bylo, vydání alba Dává mi od skupiny Kontrafakt. Kontrafakt přinesl do československé Hip Hopové scény zlobu a nenávist typickou pro americkou produkci. Jednotliví umělci a skupiny se v novém tisíciletí přetransformovali pod tzv. labely. Nejsilnější labely v roce 2014 jsou Ty Nikdy, Hypno 808 a Big Boss.. 13

16 2.1.3 Graffiti Graffiti ve své původní definici označuje tvorbu značek na veřejném prostranství. Ve formě rytin a nápisů (Gastman&Neelon, 2011). Graffiti je výborným prostředkem lidové tvořivosti. Historie graffiti tak jak ho známe, začíná po příjezdu amerických vojáků z 2. Světové války a války ve Vietnamu, kteří psali frázi Killroy was Here. Chicagské gangy si pomocí graffiti vytyčovaly teritoria svého působení, New Orleanské gangy psaly na zdi své přezdívky a typ oblíbené zbraně. Školáci psali svá jména na rohy ulic a hřiště, kde si hráli. Radikálové psali své politické názory, zamilovaní vyznávali lásku, básníci psali poezii (Gastman&Neelon, 2011). Graffiti se stalo vyjadřovacím prostředkem urbanistické společnosti. Do historie graffiti se zapsali tři kluci, kteří si říkali CORNBREAD, TITY a KOOL KLEPTO KIDD. Tito sprejeři popsali svými přezdívkami většinu Severní a Západní části Philadelphie. Tímto výkonem se stali veřejně známými postavami tohoto města (Gastman&Neelon, 2011). Generace mladých Newyorčanů našla v graffiti způsob, jak komunikovat se širokým spektrem obyvatel New Yorku. Graffiti byl prostředek, který jim umoţňoval promlouvat skrz město pomocí maleb napříč společenskými úrovněmi, čtvrtěmi, rasami a sousedstvími. Nejznámějšími sprejery jsou TAKI 183, LSD OM, DINO NOD, SUPER KOOL 223, STAY HIGH 149, PHASE 2, PHIL T GREEK, SNAKE a JUNIOR 161. Tagg TAKI 183 je sloţeninou přezdívky TAKI a číslem ulice, ve které řecký mladík Demetrius ţil. TAKI 183 byl poštovním doručovatelem. Aby si roznášení dopisů zpříjemnil, svůj rajón doplňoval o své taggy 6 (podpisy TAKI 183). Na základě toho, ţe neobvyklé jméno s číslovkou se objevovalo na kaţdém rohu, o něm v roce 1971 New York Times napsali článek (Fiedler, 2003). Tento článek proslavil Takiho tvorbu, ale především byl dalším impulsem pro rozvoj graffiti v amerických městech. 4 Tag (tagging) witerův podpis vytvořený osobitým stylem, kterým se prezentuje na zdích a různých veřejných místech. Cílem je popularizovat writerovo jméno pokud moţno tak aby bylo viditelné téměř na kaţdém místě (Fiedler, 2003). 14

17 V období let inovace jednotlivých sprejerských technik dosáhlo vrcholu. Z důvodu finanční krize New Yorku byl transitní systém ve špatném stavu, coţ nahrávalo writerům 5 v tzv. bombingu. V tomto období byla posprejovaná souprava metra kaţdodenní realitou (Felisbret, 2009). Období osmdesátých let je charakteristické stupňováním restrikcí proti wrtiterům. Byly přijaty zákony zakazující nákup sprejů nezletilým, obchodníci museli umisťovat spreje do uzamčených skříní, aby došlo ke ztíţení krádeţe. Nejzásadnějším krokem bylo navýšení tzv. antigraffiti rozpočtu metropolitního dopravního úřadu. To mělo za následek zvýšení ostrahy, výstavby sofistikovaných plotů, které byly rychle opravovány, čištění posprejovaných ploch ţivotnost jednotlivých graffitů se sníţil z měsíců na dny. Writeři nebyli ohroţováni pouze systémem, ale i jednotlivým gangy. Tyto gangy chránily svá teritoria i za cenu pouţití zbraní. Pro jedny toto období bylo, novou výzvou, pro jiné znamenalo ukončení své umělecké kariéry (Felisbret, 2009). Dne 12. května roku 1989 vyhlašuje metropolitní dopravní úřad vítězství nad graffiti. Ředitelství metropolitního dopravního úřadu nastavilo politiku čistých vozů všechny posprejované soupravy byly vyřazeny z provozu. I přes tyto restrikce je tzv. bombing metra nebo vagónu vlaku nejvyšší sprejerskou metou. Stejně jako Hip Hopová hudba, tak i graffiti se k nám dostávalo obtíţnou cestou. Graffiti se na našem území začalo objevovat po pádu ţelezné opony. Moţnost cestovat nabízela objevovat nové moţnosti sebevyjádření. Česká graffiti scéna byla ovlivněna především německou scénou. Praha je označována za jednu z nejoriginálnějších scén. V našich končinách se jedná spíše o moţnost sebevyjádření, mladistvá potřeba adrenalinového záţitku. Ţádné výrazné nebezpečí, ale tento fenomén ve skutečnosti nepředstavuje a jen zřídkakdy je v našich podmínkách spojen s opravdovou kriminalitou (Veselý, Souček, &Vladimir 518, 2011). Čeští graffitisté nebo streetartisté jsou z jiného kmenu i těsta. Pocházejí ze středních vrstev a protoţe dospívali v éře kapitalismu nehrozilo jim, ţe by byli kvůli původu společensky diskriminováni. Nejlepší z nich jsou dnes třicátníci a uţ se neschovávají, protoţe si vybudovali sebevědomí (Volf, 2012). 5 Writer slangové označení pro umělce věnující se tvorbě graffiti. 15

18 Pracují ve veřejném prostoru a nebojí se vystupovat sami za sebe: doby, kdy po nich šla policie, protoţe sprejovali po zdech, kde to nebylo moţné, jsou minulostí (Volf, 2012). Přední čeští writeři vystudovali umělecky zaměřené školy. Zdeněk Řanda (Pasta) vystudoval střední grafickou školu a podílel se na odborném dohledu při natáčení filmu Gympl. Jan Kaláb (Point) vystudoval Akademii výtvarných umění. Případ Řandy a Kalába poukazuje na transformaci nekomerční hobby aktivity s prvky kriminality na plnohodnotnou uměleckou činnost, která je vystavována v galeriích po celé zemi (Volf, 2012) Break dance Tanec je pevně spjat s počátky Hip Hopové kultury, protoţe úmysl DJů, bylo svým umem roztancovat klub, ve kterém hrají. Pouličních tanců souvisejících s Hip Hopovou kulturou je sice více, ale b-boying 7 má jisté výsadní místo. Na rozdíl od dalších stylů tvoří totiţ základní prvek této kultury. Je to dáno především tím, ţe b-boying vznikl a rozvíjel se v New Yorku, na stejných místech, ve stejném čase a ve stejných podmínkách jako ostatní prvky kultury (Návratová, Vašek et al., 2010). Dnes bych si dovolil označit čtvrtým elementem Street Dance, jako vše zastřešující název pro pouliční taneční styly. Taneční styly Street Dance rozdělujeme podle doby vzniku, charakteru hudebního podkladu a tanečního projevu na Old school a New School. Taneční styly zařazené do kategorie Old school vznikaly od sedmdesátých do konce osmdesátých let. Kategorie New school obsahuje taneční styly vzniklé po začátku devadesátých let. Níţe popisované taneční styly jsou dle mého názoru vhodné pro zařazení do hodin tělesné výchovy. Netradiční a proţitkovou formou jsme schopni rozvíjet motorické a kondiční aspekty našich studentů. 7 B-boying - Pohybová aktivita tanečníků break dance. 16

19 2.2 Street Dance 2.2.1Oldschool Dance Break dance Samotné označení pro tanečníky Break Dance má na svědomí Dj Kool Herc, který před jedním ze svých vystoupení zvolal: B boys are you ready?, B girl are you ready? Tanečníci najednou věděli, kdy začne break beatová pasáţ, coţ jim usnadnilo začátek tancování. Break dance vychází ze širokého spektra tanečních stylů toprocking, uprocking, step, lindi hop, salsa, afro-kubánských tanců a tzv. good foot, který pouţíval zpěvák James Brown při svých vystoupeních. Fiedler (2003) označuje taneční styl good foot jako první freestylový tanec, který obsahoval prvky zahrnující pády, točení a záklesky. Ačkoli se toprocking vyvíjel s identifikovatelnou strukturou prvků, vţdy bylo mnoho prostoru pro improvizování, které zvyšovalo přirozenou soutěţivost tanečníků. Výsledkem soutěţivosti bylo rozšíření tanečního repertoáru o tzv. freeze zastavení pohybů v dané poloze a footworky rychlá práce nohou, která umoţňuje tanečníkovi vyjádřit pohybem rychlé rytmy hudební předlohy (Paboon, 1999). Tanečníci break dance mohou začínat nahoře při top rocku a přes tzv. drop přechod jdou na zem kde přechází v techniku footworku. Z důvodu efektivnosti a oblíbenosti dropů došlo k jejich rozvoji. Nejčastěji se pouţívali čelní výpady, výpady vzad a otočky slangově vývrtky. Čím čistší přechod mezi horní a spodní pozicí tím je lépe hodnocen (Paboon, 1999). Freezy se většinou pouţívají k ukončení předváděné kombinace, slouţí také k zesměšnění a poníţení soupeře. Mezi nejznámější patří chair freez a baby freez. Chair freez umoţňoval velký rozsah pohybů. Tanečníkova ruka, předloktí a loket vytvářely oporu pro volný pohyb nohou a boků. Z chair freezu přešel tanečník do tzv. backspinu po navázání dalšího backspinu došlo k vzniku prvku windmill helikoptéry. Tento taneční prvek na začátku osmdesátých let tlačil tanec novým směrem do tzv. éry power moves silových prvků (Paboon, 1999). Jedná se o jeden z nejznámějších breakdancových prvků. Windmill má podíl na zvýšení atraktivnosti break dance a jeho rozmachu po celém světě. 17

20 Power moves jsou královskou disciplínou break dance patří do nich točení na zádech, hlavě, ruce, koleně a kola. Kola (Flare) byla převzata z gymnastiky, jde o modifikaci základního prvku na koni našíř, kde byla poprvé předvedena. Odtud ji gymnasti přenesli na gymnastický koberec a odtud ji převzali tanečníci break dance. Kola mechanicky znázorňují kombinaci kyvadla a obloukového rotačního kyvadla. Široký rozsah pohybu nohou během otáčení těţiště podél eliptické dráhy dovoluje cvičenci dosáhnout maximální amplitudu pohybu s poměrně malým úsilím (Fiedler, 2003). Tanečníci break dance často doplňovali svá vystoupení o pasáţe jiných tanečních stylů např. locking, popping. Break dance se v osmdesátých letech dostal na filmová plátna. Filmy Breakin, Flash Dance, Wild Style a Beat Street se podíleli na celosvětovém tanečním šílenství. Tyto filmy byly startovacím impulsem pro Street Dance v Československu. Charakteristikou taneční scény v osmdesátých letech v Československu bylo, ţe povaţovala veškeré taneční prvky za součást break dance. Vznikaly lokální názvy jednotlivých prvků, a to ve spartánských podmínkách doslova na koleně. Vše bylo zapříčiněno nulovou informovaností, kdy se tanečníci učili první prvky a kombinace z pašovaných zahraničních časopisů, například německého časopisu Bravo. Významným průkopníkem československé a později české break dancové scény je Petr Jeţek, který vychoval velké mnoţství break dancových tanečníků a tomuto odvětví se věnuje dodnes. Po pádu ţelezné opony česká break dancová scéna zaţívá obrovský rozmach a přední tanečníci reprezentují naši zemi na významných světových akcích například Mistrovství Světa, Evropy nebo taneční komunitou nejvíce ceněnou akcí Battle of the Year. Aţ po roce 2000 nastává ujasnění terminologie jednotlivých tanečních stylů i v post komunistických zemí. Základní techniky Break Dance dle Boschma (2009): a) Flares (kola) prvky vyuţívající rotačního pohybu tanečníka a dobré stability k vytvoření kruhového pohybu b) Flips (salta) prvky zaloţené na rotaci těla okolo své osy c) Footworks (footworky) počáteční činnost tanečníka slouţí k získání potřebné rychlosti pro další prvky nebo pro navázání dalších prvků d) Freeze (freezy) výdrţe v určitých polohách vyuţívající komplex pák lidského těla 18

21 e) Mills (mlýny) prvky vyuţívající rotační pohyb a dobrou flexibilitu k rotaci dolních končetin f) Spins (otočky) točení na jednotlivých částech těla ( na ruce, hlavě, kolenu) Locking Zatímco čtvrti v New Yorku se zabývaly toprockem, uprockem a break dance, mladí lidé na západním pobřeţí byli ovlivněni hudebními ţánry soul, r&b a funk. Od toho se odvíjelo i tančení, které nemělo za cíl zastrašit, ale pobavit (Pabon, 1999). Don Cambell (Cambellock) je povaţován za objevitele tohoto tanečního stylu, který při jednom tanečním čísle se snaţil imitovat místní tanec tzv. funky chicken. Došlo k chybě, kdy z rychlého rytmu došlo k blokaci rukou a těla. Tato chyba dodala tanci větší dynamiku a stal se z ní plnohodnotný prvek známý jako Lock zamknutí je velmi charakteristickým prvkem, podle něho se jmenuje celý taneční styl. Taneční styl Locking pojí dohromady kombinace kroků a pohybů s freezy nebo náhlou pauzou. Kombinace se můţe skládat z prvku point, který ukazuje do různých směrů a variací kroků scooby doo nebo skener rabbit. Tanečníci vytvářejí odlišné variace spojením jednotlivých prvků s fantazií daného tanečníka (Pabon, 1999). Don Cambell působil v Los Angelských nočních klubech, kde se potkal s dalšími tanečníky. Z tanečníků zformoval uskupení The Lockers, které se zaslouţilo o popularizaci tohoto tanečního stylu. Jednotliví členové The Lockers rozvíjeli lockingovou techniku a tvořili nové prvky např. the lock, points, skeeters, scooby doos, stop n'go a which-away (Pabon, 1999). The Lockers se dostali se svojí show do televize, vystupovali například v Saturday Night Live a především v pořadu Soul Train 8. 8 Soul Train představuje nejdéle vysílanou hudební show v historii amerického televizního vysílání. Vysílání začalo 17. Srpna 1970 a uţ roku 1972 se stalo nejpopulárnějším programem. Pořad mířil na černošskou komunitu, ukazoval nové taneční styly, vystupovali zde významní hudebníci Jacksons 5, Stevie Wonder, James Brown, Beastie Boys a další. Díky tohoto pořadu došlo k popularizaci a rozvoji tanečních stylů po celé Americe (Kabát, 2012). 19

22 Popularita The Lockers měla za následek zařazení Lockingu do diskotékové scény v USA (Higgins, 2010). Získala na oblibě u mladých lidí v černošských a hispánských čtvrtích, kterou vyplňovali svůj volný čas. Tanec obsahoval pop kulturní odkazy sedmdesátých let ve formách tanečních prvků, které imitovali postavičky z animovaných filmů prvek z animovaného seriálu Scooby Doo, imitace náborových plakátů americké armády Uncle Sam point, kopírování a rozšiřování tanečních kreací krále soulu Jamese Browna. Taneční projev Jamese Brown v 60. a 70. letech napodobovala spousta afroameričanů, včetně Michaela Jacksona (Návratová, Vašek et al., 2010). Taneční styl Locking je velmi vhodný pro zařazení do tělesné výchovy, z důvodu optimistického charakteru tance. Locking má určené jednotlivé prvky, coţ zjednodušuje práci učitele. Hlavní devizou tohoto tanečního stylu je počáteční jednoduchost, protoţe u Lockingu se nevyuţívá práce hrudníku, jak je tomu například u tanečního stylu House tzv. Jackingu. Tanečník vyuţívá práci hlavy, horních a dolních končetin. Hudební doprovod vyuţívá Funky rytmů, jedná se o pohodovou a optimistickou hudbu. V pozdějších hodinách můţeme vyuţít rychlejších hudebních podkladů, pro zvýšení fyzické zátěţe studentů. Hudba je velice důleţitým prvkem, který motivuje ţáky ke konání pohybové aktivity. Locking můţeme vyuţít pro rozvoj kondičních a koordinačních schopností a pohybových dovedností. Základní techniky tanečního stylu Locking dle Higgins (2010): a) Giving or asking giving five (Nabídnutí nebo plácnutí) vychází z odkazu na tradici afroamerické komunity, pouţívá se k vyjádření respektu vykonání plácnutí nebo k zesměšnění tanečník nabídne svou dlaň a posléze uhne. b) Locking points (Lockingové míření) soubor prvků podporující komunikaci tanečníka s obecenstvem nebo soupeřem. Nejznámějším je Uncle Sam Point. c) Muscle man (Svalovec) gesto vyuţívající pocitu hrdosti. d) The Funky guitar (Funky kytara) gesto, které vystihuje hudební podklad simulací pohybů při hře na kytaru. e) The Scooby Doo prvek který imituje chůzi kreslené postavičky ze seriálu Scooby Doo. Jedná se o základní lockingový prvek, který je často pouţit na začátku taneční variace. f) The Skeeter Rabit dynamický prvek zaloţený na střídavých výkopech dolních končetin během rotace tanečníka a je zakončen prvkem The Scooby Doo. 20

23 g) The which a way/leo walk prvek jehoţ pohyb vychází z kyčelního kloubu dolní končetiny jsou pokrčeny v kolenním kloubu a střídají se v rytmu hudebního podkladu. h) Pacing (Kráčení) prvek slouţící k přechodům, jedná se o chůzi doplněnou o dynamické pohyby zápěstí. i) Hugging (Obejmutí) gesto odkazující k jednotě a uznání New School Dance New Jack Swing Termín New Jack Swing v Evropě označován jako Hype. Popisuje propojení dvou odlišných entit hip hopu a r&b. Do roku 1988 kdy tento sub ţánr vznikl, působili hip hopové kapely odděleně od soulových zpěváků. New Jack Swing našel střední cestu mezi těmito dvěma tábory a vznikl tak hudební ţánr, ve kterém se zpěváci oblékají a chovají jako rapeři. Jedná se o komercializaci tzv. městské hudby, která prodává ţivotní styl za pomoci tanečních kreací, účesů a stylu oblékání. Autorem názvu New Jack Swing je filmař Barry Michael Cooper (Mikolai, 2011). Právě New Jack Swing a jeho videoklipy byly prvotním impulsem pro porevoluční generaci českých tanečníků. Videoklipy interpretů Janet Jackson, Mc Hammera, německé skupiny Snap, Wrecks n Effect a dalších byly populární učebnicí tanečních kroků, které si tanečníci nahrávali na videokazety a následně se je učili a vylepšovali je. New Jack Swing se svým charakterem trefil do porevoluční euforie, která vládla u mladých a dospívajících lidí v České republice. Na tomto tanečním stylu vyrostly přední postavy české street dance scény Pavla Loučková (Magic Free Group), Martin Fiedler (Beat Up), Ruda Oračko (Crazy Dancers), Vladan Šperlink (Ego Brno). Masová popularita byla krátkodobá a v letech došlo k přesycení trhu. Interpreti se začali vracet ke kořenům rapu a New Jack Swing byl nahrazen Gangsta rapem. Do popředí se dostávají rapové skupiny jako Wu Tang Clan na východním pobřeţí a na západním pobřeţí interpreti Ice Cube, Snoop Dog, kteří vrací surovost pouliční reality do popředí témat svých písní (Mikolai, 2011). Přes svou krátkodobost na výsluní hlavního proudu, tento kulturní sub ţánr vyprodukoval spoustu tanečních prvků a kombinací, které uchvacují tanečníky a diváky dodnes. 21

24 Taneční styl New Jack Swing je rovněţ vhodný pro zařazení v hodinách tělesné výchovy. Z důvodu jeho dynamičnosti a jednoduchosti základních tanečních prvků. Jednoduchá je rovněţ rytmizace New Jack Swingových skladeb. Pro New Jack Swing charakteristický tzv. bounce nadlehčování těla a předozadní pohyby horní poloviny těla do rytmu hi hat ( hajtky ). Tento základní prvek je většinou obtíţný pro začátečníky, po jeho zvládnutí dochází k zlepšení tanečního projevu. Bounce je ojedinělým limitem tohoto tanečního stylu. New Jack Swing zařazuji ve své praxi na začátek taneční sezóny na tzv. roztančení nováčků, kteří přijdou do mé taneční skupiny. Taneční styl zapojuje celé tělo v různých polohách a dynamice provedení. Zvýšení intenzity zatíţení dosáhneme zařazením záklesků, dřepů, výskoků a neustálým pohybem po tanečním parketu. Základní techniky Hype dle (Link, Sallers, Strech, 2008; Fiedler, 2003): a) Bounce (houpání) pohyb hrudníku a horních končetin zepředu dozadu, základní prvek který se objevuje v ostatních prvcích. b) Shamrock(trojlístek) pohyb rameny zprava do leva, pohyb ramenou začíná s úkrokem do strany. c) Reebok pohyb pěstí směrem k hlavě, zařazují se i poskoky. d) Happy Feet práce nohou, dynamická výměna ze špičky na patu. e) Snap / Runnigman (běţící muţ) hlavní prvek Hypu výměna nahou se zapojením těla tzv. bounce. f) Smurf(šmoula) střídavý pohyb pravé a levé horní končetiny do předpaţení pokrčmo. g) Prep(příprava) příprava tanečníka na vlastní vystoupení, pomocí pohybů rukou si uvědomírytmizaci hudební předlohy, coţ mu usnadní taneční vstup. h) Cabbage patch přenášení váhy z pravé nohy na levou za pomoci předklonu a záklonu těla, jedná se o variaci na pas de bourree. 22

25 House dance Termín House začal pouţívat Dj Frankie Knuckles pro své mixy, označuje ducha společenství, jeţ brzy překonalo hranice rasy i sexuální orientace a domáckou atmosféru klubu (Veselý, 2012). Housová hudba přímo navazuje na disco hudbu, ale obohacuje ji o prvky salsy, funku a vokálů (Cheesman, 2003). Hudba byla specificky tvořena jako taneční hudba nekonečnost hudebního doprovodu řídí nekonečnost tanečního projevu (Sommer, 2001). Tanec má kořeny ve stepu, jazzu, latinských tancích, afro tancích a mnoha dalších tanečních stylech například capoiera (Santiago, 2012). Hlavními středisky housové kultury byli Chicago s klubem Warehouse a New York s klubem Paradise Garage, který si prošel zlatou érou v letech (Sommer, 2001). Pro rozvoj housového hudby potaţmo tance je důleţitý rok 1986, kdy chicagské housové mixy byly hrány předními evropskými DJi. Housová hudba rostla na popularitě a bez podpory vnitrostátních rádiových stanic se dostala do nejlepších deseti skladeb britské klubové scény. Farley Jackmaster Funk a jeho skladba "Love Can't Turn Around", Razova skladba "Jack The Groove" a Steve "Silk" Hurley se skladbou "Jack Your Body" se zaslouţily o vytvoření nového módního slova pro housovou klubovou scénu Jack slovo popisuje pohyb vycházející z pánve, který vytváří efekt vlnění. Jack je základní prvek, ze kterého vychází veškeré pohyby a kroky (Cosgrove, 2010). Většina starých housových prvků vycházela z pohybů New Yorských raperů, kteří rapovali své texty do housového podkladu. Nejznámějším byl Big Daddy Kane, který rapoval do housových podkladů chicagských DJů (Santiago, 2012). Další změny housových prvků vycházejí z vlivu hudebních trendů v průběhu let. Latinský charakter některých pohybů odkazuje na latinskoamerické tance, salsu, brazilské tance a prvky afrického tance. Latinský charakter souvisí s dědictvím tanečníků pocházejících z hispánských čtvrtí (Cox, 2005). Vyuţití tanečního stylu House dance ve školním prostředí můţe být obtíţné. Jackin je zprvu nepřirozený pohyb, ale po jeho zvládnutí pomáhá tanečníkovi při vedení kaţdého pohybu. House má velký přínos ve změně rytmizace tanečního podkladu a lehkosti provádění tanečních prvků. Student tak zdokonaluje rytmizaci svého pohybu a především ladnost pohybů. Při zařazení loftových prvků do tanečních vazeb zvyšujeme fyzické zatíţení dané tréninkové jednotky. Taneční styl house dance se pouţívá v některých tréninkových blocích bojového umění pro rozvoj koordinace a stability, která je velmi důleţitá u sportovců věnující se Capoiře a dalším bojovým sportům. 23

26 Další tance, které mají přímý dopad na house dance (Cox, 2005): - The Hustle Přenesený společenský tanec z diskotékové éry. Dnes se jedná o velmi oblíbený taneční styl- - Wacking Interpratace lockingu homosexuálními tanečníky, předchůdce tanečního stylu Vogue- - Vogue Imitace pohybů modelek na módním molu, doplněn o pózy a pohyby modelek při focení- - Dancing on skates Přenesení housového a disco tančení na kolečkové brusle- Základní techniky House Dance dle Santiago (2012): a) Jacking (zvedání)je základní hnací silou celého tanečního stylu House dance. Dává tanečníkovi moţnost manipulovat s energií, která vychází z hudební předlohy. Do této kategorie řadíme prvky Basic Jackin a Jackin in the Box prvek při němţ dochází k vytáčení kolen do stran a pohybu hrudníku do stran nebo vzad. b) Stomping (podupávání) je disciplinovaný těţký pohyb, zároveň ukazuje soustředění a osobitost v kaţdém kroku Patří sem prvky Farmer a Stomping. c) Skating (bruslení) je popisován jako čistá práce těla s obrovskou schopností přenosu napříč rytmem a prostorem. Patří sem například prvky Skate a Pivoting Skate. d) Loftingje technikou, která je typická častým kontaktem se zemí, dává tomuto tanečnímu stylu nový rozměr a rozšiřuje moţnosti tanečního projevu. Zařazujeme sem prvky Ground Sweeps, Dolphins Dive. e) Footworking (práce nohou) je technika, která ukazuje jasný postoj tanečníka, jedná se o precizní práci nohou, která spolu s jackingem tvoří základ housového tančení. Nejznámějším prvkem je Pas de Bourée další prvky jsou Happy Feet, Salsa Step, Two Step, Shuffle a další. 24

27 New Style Termín New Style, pochází z Evropy a odkazuje na New Yorský styl tance. Evropští tanečníci, kteří se vzdělávali u Hip Hopových tzv. OG 9 tanečníků. Snaţili se definovat odkaz na New Yorský styl tance, později se tento termín zkrátil na New Style a v tomto tvaru přetrvává dodnes (Durden, 2009). Výraznou osobností Hip Hop Dance/New Style je Buddha Stretch, který je povaţován za zakladatele tohoto nového stylu, na němţ stojí základy současného New Stylu. Buddha Stretch začínal s break dance a poppingem. Stejně jako jiní tanečníci i on se pokoušel zvládnout nejrůznější, mezi pouličními tanečníky oblíbené prvky. Nebyl zdaleka jediný, ale byl ve správnou dobu na správném místě a byl osobností, které se podařilo nově vznikající styl zpopularizovat. V letech 1986 a1987 vystupoval jako tanečník na celé řadě koncertů, tehdy jiţ oblíbených hudebníků jako SaltnPeppa, Heavz D, Will Smith nebo Jezzy Jeff (Návratová et al., 2010). Pro tento taneční styl je charakteristická volnost a individuálnost a častá improvizace v tanečním projevu. Hlavní důraz je kladen na osobitý taneční projev, který nejlépe vystihuje hudební předlohu. New Style je tvořen modifikací prvků jednotlivých tanečních stylů Street Dance. U tohoto tanečního stylu můţeme říct, ţe tanečník tancuje celým tělem. Vyuţívá svalových kontrakcí, izolací jednotlivých částí těla a vzájemných protipohybů pro zvýšení efektivity tanečního vystoupení. Jackson (2001) řadí improvizaci do místní afroamerické taneční tradice, která obsahuje komplex známých forem, kroků doplněné o taneční kreace rukou, rytmické poklepávání, stepování a řadová tančení. Improvizace vyţaduje důkladnou znalost těchto tradic a jednotlivých tanečních stylů a jejich prvků, protoţe tanec vţdy začíná a končí některým z definovaných kroků nebo prvků. New Style nabízí kaţdému tanečníkovi moţnost vlastního tanečního projevu bez direktivního dodrţování jednotlivých tanečních prvků. Stejně jako u předešlých tanečních stylů vývoj a rozmach podporovaly taneční filmy, především Honey, You Got Served, Step Up nebo Street Dance. Dalším silným impulsem byl rozvoj internetu, coţ usnadnilo přístup k jednotlivým informacím a nastalo propojení celé Street Dancové komunity. 9 OG Dancer old generation - tanečník staré generace, který byl na počátku příchodu daného tanečního stylu a své zkušenosti a dovednosti předává dál. Ve street dancové komunitě se mu dostává uznání a respektu. 25

28 Uplatnitelnost tanečního stylu New Style ve školním prostředí je limitován, pouze kreativitou učitele tělesné výchovy. V dnešní době existuje nepřeberné mnoţství tutoriálů jednotlivých tanečních pohybů na serveru Youtube, coţ můţe usnadnit přípravu učitele. Velkou výhodou je vyuţití soudobé hudební předlohy na rozdíl od tanečních stylů, jako jsou New Jack Swing nebo Locking. Studenti se tak mohou podílet na výběru své oblíbené písničky, kterou znají z internetového serveru Youtube, rádia nebo hudebních televizních stanic. Stejně jako u předešlých tanečních stylů jsme schopni snadno variovat intenzitu zatíţení v jednotlivých hodinách tělesné výchovy a tréninkových jednotkách. Další tance, které mají přímý dopad na New Style: - Krump jedná se o velmi silový a dynamický taneční styl s prvky agrese, který pochází z ulic Los Angeles- - Jerk taneční styl, který vnesl do tanečního projevu nové prvky Dougie, Jerking a pozměnil tak taneční projev tanečníků- - Dancehall jedná se o dynamický a pozívni taneční styl, který pochází z tanečních továren z Jamajky- Základní techniky New Style dle (Link, Sallers & Stretch 2011): a) Little shake move rychlé střídání ramen, za postupného snoţování v kolenou. b) Cris cross (kris kros) kříţení nohou, stoj rozrkročný, stoj skřiţmo pravou vpřed, stoj rozkročný, stoj skřiţmo levou vpřed. c) Basic Two steps (základní dva kroky) základní kroky kdy na prvou vykračujeme, na druhou dobu přinoţujeme. d) Four corners (čtyři rohy) vykračujeme pravou vpřed, levou vpřed, pravou vzad, levou vzad. e) Reject (zamítnutí) dochází k výměně nohou, pravá švihová jde ze předu do zadu v zadu se změní na stojnou a levá stojná jde pohybem vpřed jako švihová. 26

29 2.3 Význam Hip Hopové kultury ve školství Rap popisuje osudy lidí, postoje a témata, která souvisí s ţivotem v urbanistické společnosti. Často jednoduchou formou popisuje kaţdodenní realitu dospívajících v jednotlivých částech světa. To přináší popis násilných činů, prodeje a konzumace drog a alkoholu, sexu a velké mnoţství sprostých slov. Popis různých situací a témat bez příkras je jedním z důvodu velké obliby u dospívajících posluchačů. Graffiti je dalším vyjadřujícím prvkem Hip Hopové kultury, která stojí na hraně mezi vandalismem a uměním. Především nedodrţováním zásad vytvořeným samotnými sprejery. Jsou města zaplavena ohyzdnými taggy, které jsou často umisťovány na historické budovy a nové fasády. Chápejme Hip Hopovou kulturu jako soubor moţných prostředků jak ozvláštnit školní prostředí. Příkladem můţe být server Flocabullary.com, který vyuţívá Rapu k jednoduššímu zapamatování probírané látky nebo nových slovíček. Témata jsou rozdělena na Social Studies, Langueage Arts, Math, Vocabulary a Science. Probírané téma má svou rapovou píseň s animovaným videem. Pro upevnění vědomostí jsou připravené kontrolní otázky, interaktivní texty a mini hry. Další aplikací Hip Hopové kultury je vyuţití graffiti jako současného uměleckého pojetí. V dnešní době je materiální zázemí na dobré úrovni. Jedná se o prostředek rozvoje kreativity a seznámení s historií a zákonitostmi uměleckého projevu, s kterým se ţáci kaţdodenně setkávají. Vyuţitím tanečních stylů Street Dance ve školním prostředí můţeme také dosáhnout větší intenzity zatíţení po delší dobu trvání pohybové aktivity. Výstupem této aktivity mohou být různá taneční vystoupení na akcích školy. 27

30 2.4 Vymezení období adolescence Největší intenzita taneční aktivity je dosahována v období adolescence, a proto se zaměřujeme pouze na tuto periodu ontogenetického vývoje. Období adolescence je druhou fází relativně dlouhého časového úseku dospívání. Švingalová (2003) určuje období adolescence od let, resp. do dosaţení plné reprodukční zralosti, dokončení tělesného růstu, psychický vývoj dále pokračuje. Vstup do fáze adolescence je biologicky ohraničen pohlavním dozráním (Vágnerová, 2000). Koncem tohoto období se vyrovnávají vývojové rozdíly mezi pohlavími (Číţková et al., 2008). Mladý člověk získává nové role, spojené s vyšší sociální prestiţí. Emancipace z vázanosti na rodinu je obvykle dokončena, vztahy s rodiči se stabilizují a zklidňují. Vrstevníci jsou ještě významnější, neţ byli dříve. Partnerské vztahy bývají mnohem zralejší (Vágnerová, 2000). Číţková et al. (2008) a Vágnerová (2000) označují hlavním rysem tohoto období hledání a rozvoj vlastní identity. Vytváření pocitu identity u adolescenta je spojováno s otázkami: Kdo jsem, co umím, kam směřuji, jak mě druzí hodnotí, jaké role zastávám (Číţková et al., 2008). Hlavními vývojovými úkoly adolescenta jsou (Číţková et al., 2008): - pocit vlastní identity - přijetí norem společnosti - vytvoření si povědomí vlastní hodnoty - přijetí morálních principů dané společnosti - postupně se stát nezávislým na rodičovské autoritě Nalezení vlastní identity je velmi důleţité, dochází ke snaze o zařazení do nějaké zájmové skupiny vrstevníku. Rovněţ dochází ke snaze se odlišit. Adolescenti tak vytváří specifickou subkulturu s odlišným vyjadřováním, oblečením a úpravou, s moţností zaloţení formálních i neformálních seskupení, která je odlišná jak od dětí, tak od dospělých (Langmajer&Krejčířová, 1998). Adolescenti proţívají konflikt, kdy najednou mají pocit, ţe nikam nepatří. Uţ nejsou děti a stále ještě nejsou dospělí, coţ je motivuje k výše popsaným činnostem. 28

31 Somatické změny u adolescentů jiţ nemají takovou dynamiku, jako tomu bylo u pubescentů. Nedochází zde jiţ k prudkým změnám, spíše ke zklidnění vývoje a ukotvení změn, k nimţ došlo u pubescentů. Probíhá dozrávání mozku, které se ustaluje po šestnáctém aţ sedmnáctém roku ţivota (Vašutová, 2005). Dívčí postava se stává ryze ţenskou, a to především růstem ňader a boků. Koţní ţlázy zvyšují svou produkci a tělo tak dostává i výraznější dráţdivý pach (Říčan, 2004). Tělesná proměna má pro dospívající zásadní význam. Vlastní zevnějšek je součástí identity, a proto je tato změna intenzivně proţívána. V krajním případě můţe zásadní a zjevná proměna těla dokonce vést ke ztrátě sebejistoty. Přijetí proměny vlastního těla především závisí na psychické vyspělosti jedince a na sociálních reakcích, které tyto změny doprovázejí. Dospívající můţe být se svou proměnou těla spokojen, ale také nemusí, to záleţí na okolnostech (Vágnerová, 2005). Vašutová (2005) označuje toto počínání jako tělové schéma, které představuje prioritní a nejdůleţitější součást vlastní (celkové) identity, zejména pokud splňuje aktuální ideál. V období pozdní adolescence dochází k završení vývoje a integrace motoriky, k tělesnému růstu v průměru 3cm a 6kg, mluvíme o druhém vrcholu motoriky. Tuková vrstva se u dívek ukládá na predilekčních místech (břicho, hýţdě, stehna) coţ má za následek zaoblení postavy. Mezi rokem dochází ke zpomalení a dokončení tělesného růstu a dosaţení pohlavní dospělosti. Vyváţením tělesných proporcí dostává tělo dospělou podobu. Dochází k integraci, harmonizaci a individualizaci úrovně motoriky, mizí klátivost a neobratnost, dívky mají ladnější pohyby a zvládají i obtíţnou koordinaci těla. Zlepšuje se a stabilizuje fyzická výkonnost, střídání motorické aktivity a pasivity jiţ není tak výrazné, tvoří se ţivotní návyky a styl (Číţková et al., 1999). 29

32 2.4.1 Životní styl adolescentů Ţivotní styl je způsob, jakým lidé ţijí, tedy jak bydlí, stravují se, vzdělávají se, chovají se v různých situacích, baví se, pracují, spotřebovávají, vzájemně komunikují, jednají, rozhodují se, cestují, vyznávají určité hodnoty (Dubský, 2008). Podle Ivanové (2006) je ţivotní styl termínem označujícím projevy ţivota jednotlivých částí společnosti, můţeme jej pak označit jako formu projevu ţivota jednotlivců a skupin, který je spjat s konkrétními podmínkami jejich práce, společenským ţivotem, participací na vzdělání a kulturních jevech, vyuţíváním volného času apod. Podle Bunce (2009, 11) ţivotní styl charakterizuje tedy souhra dobrovolného chování (výběr jedince způsobu chování) a ţivotní situace (moţnosti). Nejedná se však jen o krátkodobé, momentální projevy chování a reakce na danou situaci, ale o určitý druh aktivit a stereotypů v delším časovém období. Ţivotní styl je vyjádřením myšlení a jednání člověka, kterému byla dána určitá genetická predispozice, v němţ se odráţí jeho zvyklosti, dodrţování respektovaných norem, ţivotní hodnoty, zájmy, vzdělání, ale také věk, rasová příslušnost, pohlaví a moţnosti s ohledem na ekonomickou situaci a zdravotní stav (Bunc, 2009). Způsob ţivota současných adolescentů je silně spjat s rozvojem informačních a telekomunikačních technologií. Ještě v devadesátých letech se hlavně televize a videokazety podílely na úbytku pohybové aktivity a sedavém způsobu ţivota u dětí a adolescentů. Po roce 2000 došlo ke sníţení ceny za poskytování internetu, coţ má za následek ţe téměř kaţdá domácnost je připojena k internetu. Dnes uţ je běţnou praxí, ţe v rodině vlastní svůj počítač, notebook, netbook nebo tablet kaţdý ze členů domácnosti. Výsledky výzkumu sedavého ţivotního stylu a pasivního trávení volného času českých školáků podle Hamřík, Kalman, Bobáková a Sigmund (2012) potvrzují zvyšující se trend sedavého ţivotního stylu. U televize nebo DVD tráví 2 a více hodin denně nadpoloviční většina dětí, a to ve všech věkových kategoriích. S rostoucím věkem se čas strávený při sledování TV nebo DVD sniţuje. Z důvodu změny priorit a potřeb adolescentů, jim nestačí pasivně čekat na TV pořady, ale aktivně vyhledávají jednotlivé seriály, filmy nebo videoklipy, které vystihují jejich aktuální potřeby a zájmy. Internet je místem, které nabízí veškerý multimediální obsah. Z domova k němu máme přístup, coţ je dvousečná zbraň, protoţe je stále co sledovat nebo čemu se věnovat a to má dopad na sniţující se pohybovou aktivitu takto smýšlejících adolescentů. 30

33 Výzkum se rovněţ zabývá dobou strávenou při hraní počítačových her na PC nebo Playstationu zaujímá ve všedních dnech 2 a více hodin denně u nadpoloviční většiny chlapců. S věkem se počet hodin strávených hraním her zvyšuje. Nejméně času hraním her na PC nebo Playstationu zjišťujeme u 15letých dívek (Hamřík et al. 2012). Konec základní školy a především střední škola jsou obdobím chlapeckých hráčů, kdy tráví velké mnoţství času hraním počítačových her. Objevují se tzv. hardcore 10 hráči, kteří tráví hraním více jak 6 hodin denně. U hardcore hráčů není problém hrát i 10 a více hodin v kuse. Ovšem s narůstajícím věkem a tím přístupem k novým moţnostem trávení volného času se hardcore komunita těchto zapálených hráčů zmenšuje. Mnoho hráčů si projde klasickým přerodem z hobby hráče přes hardcore hráče na hráče, který si selektivně vybírá, co bude hrát, aţ se dostane do fáze, kdy přestane hrát úplně. Pokud se bavíme o herním času dívek, musíme brát v potaz čas strávený hraním Casual 11 her, které si uţivatelé stahují do svých chytrých telefonů nebo tabletů. Hry jsou rozděleny na hry zdarma, free to play hry a hry placené. Jednoduchý přístup ke hrám, snadná instalace a optimalizace pro vlastněný přístroj jsou lákavou kombinací pro široké hráčské spektrum. Jedná se o významný protipól vůči PC a konzolovému hraní, kdy hráči musí mít určité dovednosti, aby byli schopni si zahrát určitou hru. I přesto, ţe casual hry jsou designovány na krátkou hrací dobu v řádech jednotek minut. Hráči u nich nevědomky tráví významnou dobu dne. Poslední částí, kterou se výzkum zabýval je Chatování, brouzdání po internetu, ování, domácí úkoly na počítači ve všední dny. Z výsledků vyplývá, ţe 46% patnáctiletých ţáků tráví denně 2 3 hodiny touto aktivitou. Významný vliv na tomto fenoménu má zlidovění sociálních sítí především Facebook, dnes i Twitter a Instagram. 10 Hardcore hráč hráč počítačových nebo konzolových her, který vyhledává informace o hrách a ví, kdy jednotlivá hra vychází a je schopen zvolenou hru dohrát. 11 Casual hry jsou málo časově náročné hříčky s jednoduchým ovládáním a cílem pro splnění. 31

34 Na sociální sítě se přenesla veškerá komunikace jednotlivých zájmových skupin například skupiny školních tříd, kde ţáci řeší, co bude zítra na písemku, jaké jsou úkoly nebo sdílení učebních materiálů. Objevují se i učitelé, kteří pro snazší interakci se svými ţáky na sociální sítě vstupují. Spousta dospívajících přenesla svou činnost z reálného prostoru do prostoru sociálních sítí. Výrazným fenoménem je odliv dospívajících z mainstreamových sociálních sítí, důvodů je mnoho. Mezi hlavní důvody patří figurování rodičů a prarodičů na sociálních sítích typu Facebook. Získali tak přístup k činnostem jejich dětí. Coţ se samozřejmě nelíbí dospívajícím a Facebook během roku 2012 a 2013 zaznamenává úbytek celých 10 % adolescentních uţivatelů (Watson, 2014). Obrázek 1. Meziroční výkyvy v oblíbenosti jednotlivých sociálních sítí (Watson, 2014) Internet není jen zlo, je interaktivní učebnicí rozmanité palety oborů a ţánrů. Na serverech jako je Youtube můţeme najít jednotlivé tutoriály. Stačí zadat tematický okruh našeho zájmu a během pár vteřin se můţeme vzdělávat. Dnešním trendem je cvičit pomocí tutoriálu jednotlivé tělesné partie nebo zdokonalovat se v tanci od těch nejlepších lektorů světa. Výrazný vliv na dnešní dospívající je kompetice, kterou přináší internetová síť. Uţivatel se naučí nějaký taneční prvek a neustálým trénováním dojde k jeho vylepšení. Další uţivatelé se je učí a hledají nová vylepšení. 32

35 Díky internetu je urychlen rozvoj našich činností. Proto nemůţeme internet zatracovat. Je to na kaţdém z uţivatelů jak s moţnostmi internetu naloţí a jak je přenese do svého reálného ţivota Životní styl tanečníků Street Dance Ţivotní styl tanečníků Street Dance je hnán potřebou neustále se zlepšovat a učit novým věcem. Tanečníci mimo svých běţných tréninků navštěvují víkendové workshopy, účastní se soutěţí nebo tráví hodiny u Youtube, kde sledují nejnovější taneční videa z celého světa. Tančení je spjato s poznáváním nových lidí a navazování dlouholetých přátelství. Tanečníci věnující se stylům Street Dance jsou ovlivněni Hip Hopovou kulturou. Z toho vyplívá jejich styl oblékání. Kabát in (Návratová et al., 2010) označuje tento styl oblékání jako street fashion, volné oblečení a sportovní tenisky jsou pouţívány kvůli variabilitě vyuţití, muselo se v něm dát utéct policistům, zahrát street ball s kamarády nebo schovat zbraň. Tanečníci break dance pouţívali volné oblečení především teplákové soupravy pro udrţení svalů v zahřátém stavu, hip hopoví tanečníci vyuţívají volné oblečení pro dosáhnutí efektu mohutnosti tanečních prvků a pohybů a taky k zakrytí určitých nedostatků v tanečním projevu. Volné oblečení odkazuje na svobodu a volnost hip hopové kultury. Dynamika ţivotního stylu tanečníků Street Dance je způsobena soutěţním kalendářem, kterému jsou přizpůsobené tréninky. Přípravné období září listopad slouţí k roztančení po letních prázdninách. Tréninky na konci listopadu a v prosinci jsou zaměřené na přípravu na vánoční show jednotlivých tanečních škol. V lednu a únoru se intenzita tréninkových jednotek zvyšuje, jsou zařazovány dobrovolné tréninky, víkendová soustředění, která mají za úkol postavit taneční formaci a vyladit ji do finální formy. V březnu se zvyšuje intenzita zatíţení blíţící se k hodnotám soutěţního zatíţení. Od ledna do první soutěţe se ţivot tanečníků omezí na tréninky a povinnosti. Po první soutěţi se ladí detaily a čistí se technika jednotlivých tanečních stylů. Co vede lidi ke Street Dance? Hlavním důvodem proč se lidé věnují Street Dance je faktor seberealizace. Protoţe tanec je pro tanečníka nástrojem, díky němuţ můţe vyjádřit myšlenku, vyprávět příběh a především je nástrojem pro prezentaci sebe sama. 33

36 Choreograf má moţnost představit své vize a představy divákům a vyvolávat u nich emoce. Moţnost seberealizace je umocněná volností a svobodou na které staví celá Hip Hopová kultura. Dalším důvodem jsou průvodní pocity a proţitky, které mají za následek neustálého vracení se k tanci. Tanec je velice specifická volnočasová aktivita, která je velice náročná na psychiku tanečníka. Především na začátku tanečník cítí pocit zmaru a musí se vypořádat s pocitem studu, který ho limituje v tanečním projevu (Šimůnek, 2012). Ve chvíli, kdy překoná prvotní negativní pocity, dochází ke zvyšování sebevědomí a zlepšení tanečního projevu. Zvýšené sebevědomí a rozvoj osobnosti tanečníka patří k hlavním aspektům ţivotního stylu tanečníků, které se přenáší i do ostatních sfér ţivota. Posledním zjištěným důvodem je únik od reality respektive nalezení útočiště, kde jsou tanečníci schopni relaxovat. Získat tak energii pro zvládnutí kritických okamţiků nebo příkoří, které se občas v ţivotě objeví. Ţivotní styl tanečníků je ovlivněn interakcí uvnitř taneční komunity, která má svou hierarchii podle mnoţství dosaţeného respektu jednotlivých tanečníků nebo tanečních skupin. Interakcí získávají nové informace o historii tanečních stylů, o místech kde budou taneční soutěţe nebo battly, termínech workshopů nebo soustředění (Šimůnek, 2012). Tanečníky můţeme dělit na tři skupiny. První skupinou jsou tanečníci, kteří naplno ţijí hip hopovým ţivotním stylem. Zabývají se získáváním informací o historii a vývoji hip hopové kultury, jednotlivých tanečních stylů. Dbají na správné provedení jednotlivých technik, nebojí se utratit peníze za workshopy se zahraničními tanečníky nebo míří za vzděláním do zahraničí. Tito tanečníci nejvíce přispívají k rozvoji street dance v České republice. Jsou hlavními hybateli v tanečním odvětví a jejich aktivita má mezinárodní přesah. Taneční komunita je označuje jako Underground tanečníky. Nejčastěji se věnují tanečním battlům, ale z důvodu ekonomického zabezpečení učí i ve velkých tanečních skupinách. Nejvýznamější undergroundový tanečníci jsou Waha Akopjan, Robert Spy Roby Novotný, Zuzana Zizoe Veselá a Tereza TESS Lampertová. Druhou skupinou tanečníků můţeme označit za zlatý střed. Jedná se o tanečníky, kteří mají rádi hip hopovou kulturu, o kterou se i částečně často zprostředkovaně zajímají. Jsou součástí tanečních skupin, které reprezentují na tanečních soutěţích nebo battlech. Rovněţ navštěvují workshopy a soustředění, ale na rozdíl od první skupiny tanečníku se jedná o fandovský přístup ke Street Dance. Mezi nejvýznamnější street dancové skupiny řadíme BDS Academy Praha, Beat Up, T Bass, Project AWA z undergroundovějších High Edition a Alyaschca Crew. 34

37 Třetí skupinou jsou tanečníci, kteří se věnují Street Dance z důvodu přijatelné formy volnočasové pohybové aktivity. Vyuţívají charakteru Street Dance pro udrţení kondice a formování svého těla. Nepovaţují za důleţité trávit čas hledáním informací nebo výrazným sebezdokonalováním. Proto navštěvují tzv. open class, které trvají minut, obsah nemá návaznost a docházka zájemce je zaloţena na dobrovolnosti. Ţivotní styl tanečníků Street Dance je pevně spjat s pohybem a také radosti ze zvládnuté taneční vazby od respektovaného tanečníka nebo zvládnutí technicky náročného prvku, vytvoření vlastního prvku, pohybu nebo celé taneční vazby. Výrazným specifikem tančení je neustálé vracení se na začátek. To znamená, ţe stačí, aby přišel jiný trenér nebo lektor s novou taneční vazbou nebo tanečním stylem a dosaţené dovednosti vám nestačí. Následkem je proměnlivost tanečního ţivota, který jen tak nezevšední. Lidé, kteří se dlouhodobě a pravidelně věnují tanci, posilují svou psychiku, houţevnatost a vytrvalost. 35

38 2.5 Street Dance v tělesné výchově Tance svým obsahem přispívají k rozvoji rytmických schopností a souladu pohybu s hudbou, ale jsou i prostředkem rozvoje kondičních schopností, koordinačních schopností a pohybové paměti. Tvoří značnou část pohybových programů pro volný čas, ale aplikují se i jako kondiční bloky ve sportech, kde rytmus pohybu nebo cvičení je součást sportovního výkonu. V současnosti je široký arzenál moderních a nových druhů tanců, kterými jsou: sportovní tance, akrobatický rocknroll, disco tance, akrobatické tance, break dance, Street Dance to znamená, ţe jde o celou škálu výrazových prostředků, které zvyšují estetické cítění, sociálnost a kreativitu. (Strešková at al., 2006). Moţnost aplikace Street Dance ve školní tělesné výchově má své zakotvení v Rámcovém Vzdělávacím Programu (pro Základní Vzdělávání, Gymnázia, Střední odborné školy), kde je moţnost tzv. další pohybové činnosti v tělesné výchově, která závisí na moţnostech školy a zájmech ţáků. Zájem se objevuje především u studentek, coţ dokazuje studie Sigmund, Frömel, Chmelík, Lokvencová a Groffik (2009). Studie zobrazuje oblíbenost jednotlivých pohybových aktivit u děvčat, kde tanec zaujal druhé místo za plaváním. Jedná se o data získaná v letech dnes důvodem působením marketingu a zjednodušeného přístupu k tanci jsem toho názoru, ţe zájem o tanec je větší. Obrázek 2. Preferovanost jednotlivých druhů PA při celorepublikovém šetření preferencí PA děvčat z let (Sigmund, et al., 2009) 36

39 Nejdůleţitějším přínosem této studie pro aplikaci Street Dance a jiných tanců do školního prostředí je představení dat, která poukazují na závislost obliby pohybové aktivity a míry zatíţení. U oblíbeného obsahu (pohybové hry, tanec a aerobik) vyučovacích jednotek tělesné výchovy děvčat se vyšší intenzita pohybové aktivity neprojevuje negativně v jejich hodnocení vyučovacích jednotek (Sigmund, et al. 2009). V současnosti je běţná spolupráce tanečních skupin a tanečních škol se vzdělávacími institucemi. Ve formě pronájmu prostorů pro tréninky tanečníků, vystoupení tanečníků na akcích vzdělávacích institucí, alternativa volnočasové aktivity pro studenty dané školy nebo zapojení tanečních lektorů pro ozvláštnění tělesné výchovy. Příkladem můţe být taneční skupina T Bass Hradec Králové, která se podílela na projektu Street Dance Školám. V rámci tohoto projektu se studenti gymnázia Boţeny Němcové a Střední uměleckoprůmyslové školy v Hradci Králové, zúčastnili netradiční tělesné výchovy, během které se naučili různé tance a styly Street Dance. Taneční lektoři byli obohaceni o cenné zkušenosti s jiným osazenstvem tanečního sálu. Cílem projektu bylo ukázat, ţe tanci se můţe věnovat kaţdý (T-BASS. 2012). Další moţností vyuţití tanečních stylů Street Dance nabízí Rámcově Vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) ve formě taneční a pohybové výchovy (TPV). Specifik tance vyuţívá TPV k formování osobnosti ţáků. Vytváří trvalé vztahy mezi myšlením, emocemi a fyzickou sloţkou ţáka, harmonizuje jeho fyzický vývoj. Rozvíjí tvořivost, citovost, citlivost a inteligenci těla. Učí vnímavosti vůči prostředí, rozvíjí sociální inteligenci. Na jedné straně učí spontaneitě, na druhé straně sebekázni. Rozvíjí pozitivní vztah k pohybové aktivitě a ke zdraví (RVP ZV, 2013). TPV nezahrnuje úzce účelové činnosti zaměřené na dosaţení taneční techniky a výsledných pohybových tvarů. Nezaměřuje se na prvenství, rychlost, výsledek, úspěch, ale nabízí soustředění, sebepoznávání, úctu k druhým, radost a potřebu pečovat o společně sdílený prostor. TPV je chápána jako tvůrčí umělecká činnost, která je prostředkem ke znovuobjevování těla, jeho moţností a citlivosti, k sebepoznávání a rozvíjení vyjadřovacích schopností neverbálním způsobem. Jedním z hlavních úkolů je podněcování k samostatné tvůrčí činnosti (RVP ZV, 2013). K rozvíjení klíčových kompetencí ţáků a k naplňování cílů základního vzdělávání prostřednictvím tance a pohybové výchovy je nezbytné věnovat pozornost čtyřem základním doménám, které v taneční a pohybové výchově prostupují veškeré konání a jsou obsaţené v nejrůznějších formách v celém vzdělávacím obsahu (RVP ZV, 2013). 37

40 Rozdělení obsahu dle RVP ZV (2013): a) Objevování svého místa jsou činnosti, jejichţ prostřednictvím ţák hledá a poznává prostor svého těla, a které zprostředkují a vizualizují představu fyzického propojení tělesnosti s prostorem a prostředím. Pocit poznání a uvědomění si svého těla v prostorovém kontextu vede k uvědomění si své jedinečnosti v rámci sounáleţitosti s celkem napojení se na řád věcí. Toto poznání doprovází úcta, pokora a svoboda. b) Rozvíjení inteligence těla jsou činnosti směřující k rozvíjení přirozeného pouţívání pohybu v závislosti na individuálních anatomických, fyziologických a psychologických předpokladech ţáka. Jedná se o dlouhodobý proces podmíněný vůlí, směřující ke kvalitám rozvíjeným a získávaným v závislosti na záměru, talentu a inteligenci. Činnosti směřující k rozvíjení inteligence těla nejsou cestou mechanického opakování a drilu. c) Původnosti/originality jsou činnosti, které rozvíjejí osobnost ţáka a během dlouhodobého procesu mu pomáhají hledat jedinečný způsob jeho vyjádření světa. Smyslem skutečné původnosti/originality není upoutávat pozornost za kaţdou cenu. Je to cesta jedinečně uchopeného jiţ existujícího tvarosloví. Záměrem je pomáhat vyrůst osobnostem, které budou této původnosti schopny. d) Vytváření společenství jsou činnosti, které evokují proţitek sounáleţitosti a sdílení. Tanec můţe zprostředkovat proţitek společenství jako jednu ze základních lidských potřeb. TPV navozuje pocity sounáleţitosti a sdílení, čímţ působí proti odcizení a vykořenění a podporuje pozitivní (partnerskou) sociální interakci. Obsaţení taneční a pohybové výchovy a rovněţ modifikovatelnost tělesné výchovy v rámcově vzdělávacím programu v hlavním vzdělávacím dokumentu Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy nám usnadňuje vyuţití tanců a tanečních stylů Street Dance ve školním prostředí. Ze studie Sallise et al. (in Sigmund, E. et al., 2009), mapující názory 10-18letých ţáků a studentů na školní TV vyplývá, ţe bez rozdílu mezi věkem, národností, pohlavím a rozdílnými rodinnými socioekonomickými podmínkami, respondenti prioritně od školní TV poţadují: 38

41 - Pocit proţitku a uspokojení z pohybové aktivity (PA) a přátelské atmosféry ve výuce. - Moţnost vyuţití realizované PA i ve volném čase mimo školu. - Nabídku preferovaných druhů PA, které lze provádět spolu s rodiči. Street Dance je prostředkem, který tyto poţadavky je schopen plnit v celé své míře. Proţitkovost a přátelská atmosféra hodin vychází z charakteru tance a hudební předlohy, rovněţ netradičnost tanečních hodin v tělesné výchově zvyšuje oblíbenost této činnosti. Street Dance i jiné tance mají, přesah do volného času studentů jsou ukázkou varianty aktivního trávení volného času, který jde provozovat ve specializovaných tanečních skupinách, s kamarády v parku nebo na zahradě. S rodiči v rámci speciálních vystoupení kdy se rodič zapojuje do tanečního vystoupení nebo dochází ke sdílení proţitků ve vztahu rodič a student tanečník během tanečních vystoupení nebo tanečních soutěţí. Dnes je významným trendem, ţe se rodiče přes své děti dostávají k tanečním stylům Street Dance. Na tento trend reagují profesionální taneční skupiny s rozšířením nabídky i na rodiče. Jedná se o taneční skupiny Dancers 4 You, T-Bass, Magic Free Group, Spider Dance Company. Vyuţití tanečních stylů Street Dance ve školním prostředí respektive ve školní tělesné výchově, by měla být vyuţívána jako prostředek popularizace pohybové aktivity a jedním z motivačních principů v tělesné výchově, nabídkou moţnosti aktivního trávení volného času. Vysoké preference aerobiku, tance a dalších druhů PA s hudbou nesmí způsobit vytěsňování tradiční tělesné výchovy reprezentované atletikou nebo gymnastikou ze školní tělesné výchovy (ŠTV). Snaha o všestrannost je ve ŠTV stále ţádoucí, neboť její vyučovací jednotky jsou pro mnohé adolescenty jediným zdrojem kvalifikovaného pohybového vzdělávání (Sigmundová, 2005). Vyuţívejme tance pro: a) Navození uvolňovacího charakteru hodin ŠTV. b) Zdůvodnění nácviku jednotlivých pohybových dovedností a schopností. c) Prevenci stereotypu v hodinách ŠTV. d) Zdůraznění individuality, kaţdého jednotlivce. 39

42 Taneční výchova je důleţitá součást komplexního vzdělávání pro všechny studenty. Je uměleckou formou, která podporuje rozvoj komunikace, vyjadřování myšlenek, pocitů, pohledů a konceptů pomocí pohybového způsobu učení. Studenti jsou aktivně zapojeni do vyučování novými přístupy, které vedou k rozšíření řady motorických schopností, zvyšující schopnost řešit problémové situace, spolupráce, kritického myšlení a převzetí vedení. Výsledkem, je získání estetické povědomí o sobě a ostatních. Studenti se naučí vyuţívat tanec jako prostředek pro vyjádření vlastních ţivotních událostí a emocí. Podílet se na výuce svou kreativitou můţe kaţdý, a zaţít radost z tančení s ostatními (Cone&Cone, 2011). 40

43 3 Cíle a hypotézy Cílem diplomové práce je zjistit, jak taneční aktivity přispívají k celkové týdenní pohybové aktivitě. Dále specifikovat roli tanečních vyučovacích jednotek ve školní tělesné výchově a v ţivotním stylu adolescentů. 3.1 Dílčí cíle 1. Porovnat sportovní preference taneční a netaneční skupiny. 2. Zjistit diference v pohybové aktivitě děvčat taneční a netaneční skupiny během školního dne. 3. Zjistit asociace mezi účastí na tréninkových tanečních jednotkách a denní pohybovou aktivitou děvčat taneční skupiny. 4. Porovnat výsledky pohybové aktivity taneční a netaneční skupiny v rámci školních dnů a víkendu. 3.2 Výzkumné otázky 1. Jaká je nejoblíbenější pohybová aktivita děvčat obou skupin? 2. Jaké jsou rozdíly v úrovni pohybové aktivity děvčat taneční a netaneční skupiny v rámci školního dne? 3. Jak ovlivňuje taneční trénink pohybovou aktivitu děvčat ve školních dnech? 4. Jak se liší pohybová aktivita děvčat taneční a netaneční skupiny ve školních a víkendových dnech? 3.3 Hypotézy H 1 H 2 Taneční skupina dosahuje vyšší týdenní pohybové aktivity neţ netaneční skupina. Během víkendových dnů dochází k výraznému poklesu pohybové aktivity u obou zkoumaných skupin. 41

44 Poznámky: - Očekáváme, ţe členové taneční skupiny dosahují vyšší pohybové aktivity během školních dnů z důvodu účasti na tréninkových tanečních jednotkách, které jsou zařazovány do časového úseku po vyučování, pohybová aktivita spojená s transportem na tréninky a podaným výkonem během tréninkových jednotek jsou chápány jako hlavní indikátory nárůstu výsledné pohybové aktivity během školních dnů. - Úroveň pohybové aktivity je charakterizována průměrným denním počtem kroků naměřenými pedometry YAMAX SW Závislá proměnná je vyjádřena vykonanou pohybovou aktivitou v krocích za den, nezávislá proměnná je vyjádřena účastí taneční a netaneční skupiny na výzkumném šetření. 42

45 4 Metodika 4.1 Charakteristika výzkumného souboru Celkem bylo dotazováno 52 studentek Střední Pedagogické a Střední Zdravotnické Školy v Krnově (Tabulka 1). Výzkumný soubor je tvořen třídami 1.B a 2.B oboru pedagogického lycea. Pro potřeby výzkumného šetření jsme výzkumný soubor rozdělili na dvě skupiny: taneční a netaneční. Netaneční skupinu tvoří studentky, které se nevěnovaly a nevěnují organizovaným tanečním aktivitám ve svém volném čase. Taneční skupina je tvořena studentkami, které se věnují organizovaným tanečním aktivitám ve svém volném čase. Navštěvují tréninkové jednotky tanečních skupin Flash Krnov a Calipso Dance Krnov spadající pod Střediska Volného Času Méďa Krnov. Taneční skupiny Flash Krnov a Calipso Dance Krnov mají dlouholetou tradici. Tanečnice skupiny Calipso Dance Krnov se v taneční sezóně staly Mistry České republiky v kategorii Velké Produkce. Dlouhodobě se umisťují na předních pozicích na Mistrovství České republiky, především v kategorii Street a Disco show formací. Tabulka 1 Charakteristika výzkumného souboru Skupina počet (n) NETANEČNÍ (26) TANEČNÍ (8) Věk (roky) Výška (cm) Hmotnost (kg) BMI 16,5±1,1 167,3±6,0 61,8±11,2 22,0±3,5 16,5±1,0 170,0±6,4 59,5±5,12 20,6±1,3 Tabulka 2 Charakteristika pouţitých výzkumných technik Výzkumná technika Počet (n) Krokoměry (týdenní monitoring) 34 Akcelerometr školní den (n = počet monitorovaných dnů) 78 Dotazník sportovních preferencí 52 43

46 4.2 Postup Výzkumnému šetření předcházelo představení výzkumného projektu studentkám SPGŠ SZŠ Krnov, které mělo za úkol vyřešit případné nejasnosti a dostatečně motivovat studentky k aktivní účasti ve výzkumném šetření. Studentky získaly vytištěné souhrnné informace, které rovněţ obsahovaly souhlasy rodičů. Souhlas rodičů podmiňoval účast studentek na měření. Výzkumné šetření bylo schváleno etickou komisí Fakulty Tělesné Kultury Univerzity Palackého v Olomouci v rámci výzkumného grantu GAČR č S. Výzkumné šetření bylo zahájeno , rozdělením jednotlivých tříd na dvě skupiny. První skupina se v počítačové učebně zaregistrovala do internetového systému INDARES a následně vyplnila sérii dotazníků, které byly zaměřeny na sportovní preference, způsob ţivota a pohybovou aktivitu studentek. Největší zájem vzbudila moţnost získat informace o kalorickém výdeji, který je především v dívčích kolektivech objektem zájmu. Druhá skupina se zúčastnila vstupního školení, kde studentky získaly další informace o výzkumném šetření. Seznámily se s funkcemi akcelerometru ActiTrainer a s ním souvisejícím snímáním srdeční frekvence hrudním pásem a dále s krokoměrem. Studentky si osvojily manipulaci s monitorovacími přístroji a byly seznámeny se zákonitostmi uţívání. Vstupní školení bylo zakončeno rozdáním dotazníků The Social and Health Assessment zkoumající emoční stav a psychickou zdatnost a dotazníkem International Physical Activity Questionnaire zabývající se pohybovou aktivitou probandů. Studentky byly proškoleny s principy vyplňování dotazníků a v následné diskuzi byly vyřešeny vzniklé nejasnosti. Na závěr podepsaly prohlášení o bezúhonnosti za případnou ztrátu nebo poškození měřících přístrojů a došlo k výměně obou skupin. Taneční skupina absolvovala večer tréninkovou jednotku s lektorem Luďkem Číhalíkem, který si připravil trénink na téma New Jack Swing. Úkolem tréninkové jednotky bylo simulovat hodinu tělesné výchovy, proto trvala 45 minut a průměrná hodnota naměřená krokoměry dosahovala 2500 kroků. Taneční skupina krokoměry naměřené hodnoty měla zapsat do svých dotazníků. 44

47 V úterý jsme provedli kontrolu probandů, zda mají monitorovací přístroje funkční. U některých studentek jsme v případě potřeby vyměnili krokoměry a u dalších hrudní pás. Pro další případné dotazy a vzniklé komplikace jsme vytvořili skupinu na sociální síti Facebook, která slouţila k jednoduché a rychlé komunikaci mezi výzkumníky a probandy. V úterý a ve čtvrtek proběhly další tréninkové taneční jednotky, které byly zahrnuty do celodenního monitorování pomocí akcelerometrů ActiTrainer a krokoměrů. Čtvrteční tréninková jednotka znovu simulovala hodinu tělesné výchovy. Po konzultaci s vedením školy jsme se domluvili na sběr monitorovacích zařízení a dotazníků na pátek Z důvodu širokého spektra školních a mimoškolních aktivit studentek se samotný sběr protáhl aţ do ledna Metody Monitoring byl realizován v třídenním cyklu za vyuţití akcelerometru ActiTrainer, který je ideální nástroj pro sběr dat, díky záznamu pohybové činnosti a tepové frekvence (Actigraph in Jakubec, 2011). ActiTrainer kombinuje akcelerometr a tepovou frekvenci, který je monitorován snímačem v hrudním pásu (Lee, Macfarlane, &Cerin, 2013). Dále obsahuje elektronický krokoměr, sklonoměr a senzor okolního světa. Zaznamenávaná data můţeme prohlíţet na vestavěném displeji, ale během měření je schován v obalu. Po zapnutí vydrţí ActiTrainer sledovat a průběţně ukládat data po dobu 7 dnů (Sigmund, Sigmundová, Šnoblová, &Madarasová-Gecková, 2013). Validita a reliabilita přístroje byla potvrzena v mnoha výzkumech (Groffík et al., 2012; Neuls, 2008; Tryon, 2005). Obrázek 3. Actitrainer (Actigraph, 2011) 45

48 Týdenní pohybová aktivita a inaktivita byla monitorována pomocí pedometru Yamax Digi Walker SW 700. Pedometry jsou jednoduchá elektronická zařízení, která odhadují ušlou vzdálenost nebo počet kroků za měřenou jednotku času (Schneider, Crouter, Karabulut, &Bassett 2003). Krokoměr Yamax SW 700 je zaloţen na principu horizontálně uloţeného pruţinového kyvadélka, které se při vertikálním pohybu pasu pohybuje nahoru a dolů. Kyvadélko svým pohybem při kaţdém kroku spouští a vypíná elektronický obvod, čímţ dochází k počítání kroků (Crouter et al., 2003). Krokoměr o rozměrech 50x38x14 mm a hmotnosti 21 g nabízí tři funkce: celkový počet kroků, celkovou překonanou vzdálenost v kilometrech a výsledný energetický výdej vyjádřený v kilokaloriích. Před zahájením monitorování je potřeba do přístroje vloţit údaje o délce kroku v centimetrech a tělesnou hmotnost v kilogramech (Yamax in Jakubec, 2011). Krokoměr byl připevněn pomocí klipsy k pasu (Leicht&Crowther, 2009). Digitální displej včetně tlačítek chrání plastový kryt zabraňující nechtěnému smazání měřených dat v průběhu jeho pouţívání. K upevnění k pasu slouţí klipsna doplněná o bezpečnostní pásek (Jakubec, 2011). Validita a realiabilita přístroje byla potvrzena ve výzkumech (Leicht&Crowther, 2009; Neuls, 2008; Schneider, Crouter, Lukajic, &Bassett, 2003). Obrázek 4. Krokoměr Yamax SW 700 (Yamax, 2014) 46

49 Pro zpracování výzkumného šetření, jsme vyuţili online aplikace Indares.com, která je komplexním systémem se zaměřením na nahrávání, analýzu a porovnávání dat sledující pohybovou aktivitu uţivatelů. Účelem projektu Indares.com je podpora vzdělávání a výzkumu v oblasti pohybové aktivity. Dále cílí na nárůst vzdělanosti v oblasti pohybové aktivity a poskytnutí prostředků ke zlepšení ţivotního stylu uţivatelů. Projekt Indares.com byl navrţen pro jednotlivé uţivatele, skupinu uţivatelů a jejich administrátora a výzkumníky tak, aby byl snadno modifikovatelné pro jednotlivé výzkumné záměry. Online aplikace je zpřístupněna v šesti jazycích (čeština, slovenština, polština, němčina, angličtina, španělština) a je zcela zdarma (Chmelík, Frömel, Křen, &Fical, 2013). Základní funkce systému Indares (Chmelík et al., 2013): a) Funkce pro jednotlivé uţivatele - Pohybová aktivita Modul pohybové aktivity umoţňuje uţivatelům zadávat vykonané pohybové aktivity do svého deníku a získat tak na míru vytvořenou zpětnou vazbu ve formě grafů a tabulek. - Kroky Modul je určen pro uţivatele pedometrů nebo aplikací pro chytré telefony, které zaznamenávají počet kroků. Uţivatel vloţením hodnot do databáze Indares.com získává zpětnou vazbu ve formě grafů a tabulek. - Fitness sebehodnocení Modul obsahuje 11 testů, které jsou rozděleny na 4 kategorie: sílu, vytrvalost, flexibilitu a funkčnost tělesných parametrů. - Online průzkumy Modul obsahuje tři typy dotazníků: Dotazník sportovních preferencí, Dotazník mezinárodní pohybové aktivity, Motivy opatření pohybové aktivity b) Funkce uţivatelských skupin Funkce nabízí tvorbu skupin. V okamţiku kdy uţivatel vytvoří skupinu stává se jejím administrátorem. Získává přehled o aktivitách studentů a výsledcích jejich online dotazníků. 47

50 c) Funkce pro výzkumníky Funkce umoţňuje tvorbu a řízení skupin. Rozdělování podle různých kritérií a získaná data exportovat do.txt nebo.xls formátů, coţ značně usnadňuje další práci se statistickými programy. Pro statistické zpracování dat byl vyuţit program Statistica 10, pomocí něhoţ byly vypočítány základní statistické veličiny. Pro zjištění rozdílu byl vyuţit Mann-Whitneův U test, post-hoc test Fisherova LSD a opakovaná ANOVA. 48

51 5 Výsledky 5.1 Jaké je nejoblíbenější pohybová aktivita děvčat obou skupin? Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku č. 1 uvádíme sportovní preferenční vztahy u taneční a netaneční skupiny. Pro získání preferenčních dat jsme vyuţili dotazníkového šetření respektive dotazník sportovních preferencí, kterého se zúčastnilo 63 probandů (taneční n=11 a netaneční n=52 ). Výsledky dotazníku přehledně ukazují preference nejoblíbenější PA, rytmické a taneční aktivity a souhrn sportovních aktivit. Tabulka 3 Charakteristika nejoblíbenější pohybové aktivity u netaneční skupiny Pořadí Pohybová aktivita Body (celkem) 1. Moderní tance (break dance, disko, hip hop) Volejbal (beach, přehazovaná) 6 3. Balet, výrazový tanec 3 3. Florbal (pozemní hokej, hokejbal) 3 Tabulka 4 Charakteristika nejoblíbenější pohybové aktivity u taneční skupiny Pořadí Pohybová aktivita Body (celkem) 1. Moderní tance (break dance, disko, hip hop) 8 2. (Nejsem rozhodnut) 1 2. Sportovní gymnastika 1 2. Balet, výrazový tanec 1 Tabulka 5 Charakteristika preferencí rytmické a taneční aktivity u netaneční skupiny Pořadí Pohybová aktivita Body (celkem) Body (průměr) 1. Moderní tance (break danca, disko, hip-hop) 157,5 2,97 2. Balet, výrazový tanec 241,5 4,56 3. Moderní gymnastika 253,5 4,78 4. Latinsko-americké tance 259,5 4,9 49

52 Tabulka 6 Charakteristika preferencí rytmické a taneční aktivity u taneční skupiny Pořadí Pohybová aktivita Body (celkem) Body (průměr) 1. Moderní tance (break danca, disko, hip-hop) 12 1,09 2. Balet, výrazový tanec 28 2,55 3. Moderní gymnastika 43 3,91 4. Latinsko-americké tance 56 5,09 Tabulka 7 Charakteristika preferencí sportovní aktivity souhrnně u netaneční skupiny Pořadí Typ pohybové aktivity Body (celkem) Body (průměr) 1. Týmové sporty 154,5 2,92 2. Individuální sporty 168 3,17 3. Rytmické a taneční aktivity 199 3,75 4. Kondiční aktivity 222 4,19 Tabulka 8 Charakteristika preferencí sportovní aktivity souhrnně u netaneční skupiny Pořadí Typ pohybové aktivity Body (celkem) Body (průměr) 1. Rytmické a taneční aktivity 20,5 1,86 2. Kondiční aktivity 36 3,27 3. Týmové sporty 36,5 3,32 4. Individuální sporty 45 4, Jaké jsou rozdíly v úrovni pohybové aktivity děvčat netaneční a taneční skupiny v rámci školního dne? Celkový počet kroků u netaneční a taneční skupiny v rámci jednotlivých částí školního dne byl zaznamenáván akcelerometrem. Největších hodnot dosahovaly netaneční a taneční skupiny v období po vyučování. Během tří monitorovaných školních dnů bylo naměřeno 5220 ± 3534 kroků/den u netaneční skupiny a 6185 ± 3906 kroků/den u taneční skupin. 50

53 kroky/den Nejméně kroků bylo zaznamenáno v období školních přestávek. Netaneční skupina dosahovala 984 ± 560 kroků/den a taneční skupina 1013± 457 kroků/den. před vyučováním přestávky vyučovací hodiny po vyučování taneční skupina netaneční skupina Obrázek 5. Rozdíly celkového počtu kroků děvčat netaneční a taneční skupiny v rámci školního dne Pro lepší názornost přikládáme tabulky 9, 10 a 11, které porovnávají pohybovou aktivitu netaneční a taneční skupiny v rámci jednotlivých úseků dne. 51

54 Tabulka 9 Charakteristika pohybové aktivity v období před vyučováním netaneční a taneční skupiny Pohybová aktivita před vyučováním Charakterristiky netaneční skupina taneční skupina P PA Mdn Mdn U P η 2 (IQR) (IQR) Kcal kg -1 hod -1 52,08 42,85 (počet) (44,24) (39,05) 0,67 0,500 0,009 Kroky hod -1 (počet) 1385,18 (935,3) 1192,65 (934,305) 0,70 0,484 0,009 Pohybová 27,38 35,75 inaktivita 0,76 0,447 0,010 (23,75) (32,625) (min/hod) <3 METs (min/hod) 22,9 (8,97) 25,2 (8,71) 0,79 0,432 0,010* 3 5,9 METs (min/hod) 5,74 (7,03) 3,25 (5,42) 0,78 0,435 0,010* 6 METs (min/hod) 0,0 (0,8) 0,11 (1,54) 0,87 0,382 0,011* 3METs (min/hod) 1,10 0,270 0,014* U Mann-Whitney test; p hladina významnosti */ 0.01 ŋ 2 <0.06 nízký effect size ; **/ 0.06 ŋ 2 <0.14 střední effect size a ŋ vysoký effect size. 52

55 Tabulka 10 Charakteristika pohybové aktivity v období vyučování netaneční a taneční skupiny Pohybová aktivita během vyučování netaneční taneční Charakteristiky skupina skupina PA Mdn Mdn U P η 2 (IQR) (IQR) Kcal kg -1 hod -1 0,27 0,27 (počet) (0,23) (0,24) 0,46 0,643 0,006 Kroky hod ,84 463,75 (počet) (300,22) (369,925) 0,11 0,916 0,001 Pohybová 42,09 41,78 inaktivita (min/hod) (8,67) (6,10) 0,39 0,697 0,005 <3 METs 14,93 14,30 (min/hod) (7,42) (5,52) 0,37 0,715 0, ,9 METs 1,55 1,07 (min/hod) (1,61) (1,71) 0,03 0,975 0,000 6 METs 0,11 0,06 (min/hod) (0,44) (0,19) 1,15 0,250 0,015* 3METs 1,74 1,17 (min/hod) (2,38) (1,88) 0,56 0,573 0,007 U Mann-Whitney test; p hladina významnosti */ 0.01 ŋ 2 <0.06 nízký effect size ; **/ 0.06 ŋ 2 <0.14 střední effect size a ŋ vysoký effect size. 53

56 Tabulka 11 Charakteristika pohybové aktivity v období po vyučování netaneční a taneční skupiny Pohybová aktivita po vyučování Charakteristiky netaneční skupina taneční skupina P PA Mdn Mdn U P η 2 (IQR) (IQR) Kcal kg -1 hod -1 42,93 39,76 (počet) (37,21) (30,845) 0,02 0,985 0,000 Kroky hod , ,04 (počet) (770,67) (905,045) 0,04 0,965 0,001 Pohybová 181,25 197,5 inaktivita (min/hod) (139) (143,125) 1,31 0,192 0,017* <3 METs 19,43 16,99 (min/hod) (9,87) (11,68) 1,01 0,313 0,013* 3 5,9 METs 4,11 3,61 (min/hod) (4,24) (2,83) 0,54 0,590 0,007 6 METs 0,24 0,73 (min/hod) (1,110) (2,24) 0,27 0,788 0,003 3METs (min/hod) 0,01 0,995 0,000 U Mann-Whitney test; p hladina významnosti */ 0.01 ŋ 2 <0.06 nízký effect size ; **/ 0.06 ŋ 2 <0.14 střední effect size a ŋ vysoký effect size. Průměrná tepová frekvence dosahovala největších hodnot v období před vyučováním u obou měřených skupin. Netaneční skupina dosahovala 106,4 ± 23,67 tepů/min a taneční skupina 107,41 ± 18,5 tepů/min. Nejmenší hodnoty byly naměřeny v období vyučovacích hodin, kdy netaneční skupina dosahovala 90,68 ± 11,51 tepů/min a taneční skupina 93,76 ± 14,22 tepů/min. 54

57 tepy/min tepy/min před vyučováním přestávky vyučovací hodiny po vyučování taneční skupina netaneční skupina Obrázek 6. Rozdíly průměrné tepové frekvence děvčat netaneční a taneční skupiny v rámci školního dne před vyučováním přestávky vyučovací hodiny po vyučování taneční skupina netaneční skupina Obrázek 7. Rozdíly minimální tepové frekvence děvčat netaneční a taneční skupiny v rámci školního dne 55

58 kroky/den 5.3 Jak ovlivňuje taneční trénink pohybovou aktivitu děvčat ve školních dnech? Sedmidenní monitoring pohybové aktivity byl proveden pomocí krokoměru. Netaneční skupina dosáhla nejvíce kroků za den v úterý (12843 ± 4337 kroků/den), nejméně kroků bylo naměřeno ve čtvrtek (11149 ± 4616 kroků/den). Nejvíce kroků u taneční skupiny bylo naměřeno ve čtvrtek (14759 ± 3647 kroků/den). Nejméně kroků dosaţených taneční skupinou bylo naměřeno ve středu (1023 ± 3787 kroků/den). Průměrná hodnota dosahovaných kroků v rámci školních dnů je ± 3417 kroků/den. Post-hoc test Fisherovy LSD vyjadřuje nevýznamnost rozdílu dosaţených průměrných hodnot pohybové aktivity za jednotlivé dny. Pondělí (p = 0,744), úterý (0,802), středa (0,494), čtvrtek (0,131), pátek (0,406). Z toho důvodu zamítáme hypotézu H taneční skupina netaneční skupina Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Obrázek 8. Průměrný počet kroků v rámci taneční skupiny u jednotlivých školních dnů 56

59 kroky/den 5.4 Jak se liší pohybová aktivita děvčat taneční a netaneční skupiny ve školních a víkendových dnech? Data, které jsme získali sedmidenním monitoringem, vykazují výrazný pokles pohybové aktivity taneční skupiny v rámci víkendu. Rozdíl počtu kroků ve školních a víkendových dnech činí 5279 kroků/den. Netaneční skupina rovněţ vykazuje pokles pohybové aktivity konané o víkendu. Rozdíl počtu kroků je menší, činí 3123 kroků/den. Rozdíly v dosaţené aktivitě u taneční a netaneční skupiny v rámci školních dnů a víkendu jsou signifikantní (F = 5,078, p 0,000). Signifikantnost naměřených dat nám umoţňuje přijmout hypotézu H školní dny víkendové dny taneční skupina netaneční skupina Obrázek 9. Rozdíl pohybové aktivity taneční a netaneční skupiny v rámci školních a víkendových dnů 57

60 6 Diskuze Výzkumným šetřením jsme se snaţili zjistit sportovní preference členek taneční a netaneční skupiny. Šetření probíhalo vyplněním dotazníku sportovních preferencí, z něhoţ jsme získali výsledná data. Největší preference v oblasti nejoblíbenější pohybové aktivity získala pohybová aktivita zaměřená na tzv. moderní tance (break dance, disko, hip hop). Došlo k potvrzení stávajícího trendu obliby tanečních pohybových aktivit u adolescentních dívek. Trend je podporován aktivitami zábavního a hudebního průmyslu, kdy se tanec objevuje ve filmech a hudebních videoklipech zahraničních interpretů, ale rovněţ i tuzemských interpretů. Taneční vystoupení jsou vysílány i na ČT 4 Sport a pořadech veřejnoprávní televize a komerčních televizních stanic. Moderní tance (break dance, disko, hip hop) se umístily u obou dotazovaných skupin na prvním místě. Obliba moderních tanců se objevuje i v jiných výzkumech Jakubce (2011) a Kudláčka (2010). Nejvíce preferencí v oblasti rytmických a tanečních aktivit dosáhly moderní tance (break dance, disko, hip hop), které byly preferovány oběma dotazovanými skupinami. Velkým překvapením bylo zjištění výrazného zájmu o balet a výrazový tanec netaneční skupinou (Tabulka 5). Tuto preferenci chápeme jako potřebu dotazovaných po proţitkovosti v hodinách tělesné výchovy. Moderní tance, balet a výrazový tanec můţeme vyuţít jako prostředek pro získání pohybové rytmizace a zdokonalení pohybové paměti, coţ nám ulehčí trénink jiných pohybových a sportovních aktivit. Rozdílnost zájmů obou pozorovaných skupin se projevila v souhrnu preferencí sportovních aktivit. Kdy netaneční skupina preferuje týmový a individuální sport a na třetím místě rytmické a taneční aktivity (Tabulka 7). Taneční skupina nejvíce preferuje taneční a rytmické aktivity, kondiční aktivity a týmové sporty (Tabulka 8). Tyto výsledky nám ukazují, ţe netaneční skupina má vysoký zájem o rytmické a taneční aktivity. Vnímá je spíš jako doplněk týmového a individuálního sportu. Preferovanost rytmické a taneční aktivity u taneční skupiny nebyla pro nás překvapením. Preferenci kondičních aktivit u taneční skupiny chápeme jako potřebu udrţení kondice pro taneční vystoupení a taneční tréninky, rovněţ jako výsledek ţivotního stylu tanečníků. Výsledky preferencí taneční skupiny korespondují se zjištěnými výsledky ve výzkumech Jakubce (2011) a Kudláček (2010). 58

61 Monitoring pohybové aktivity byl realizován vyuţitím pedometru Yamax SW 700 a akcelerometru ActiTrainer. Monitoringem pohybové aktivity jsme získali data pohybové aktivity taneční a netaneční skupiny v rámci jednotlivých částí dne, rozdílnost pohybové aktivity jednotlivých školních dnů a rozdíl pohybové aktivity v pracovních a víkendových dnech. Monitoring pohybové aktivity u taneční a netaneční skupiny v rámci školního dne jsme rozdělili na oblasti před vyučováním, vyučování a po vyučování. Nejvyšších hodnot dosahovaly účastnice šetření v období po vyučování, kdy taneční skupina dosahovala 6185 kroků a netaneční skupina 4685 kroků. Pro lepší názornost pohybové aktivity vyuţíváme průměrný počet kroků za hodinu. Nejmenších hodnot dosahují obě skupiny během vyučování taneční skupina 464 kroků/hodinu a netaneční skupina 400 kroků/hodinu. Nízké rozdíly v pohybové aktivitě během vyučování jsou především ovlivněny stejným charakterem vyučování u obou sledovaných skupin. Nejvyšších hodnot dosahují obě skupiny v období před vyučováním, coţ souvisí s transportem do školy. Střední pedagogickou a střední zdravotnickou školu Krnov navštěvují studentky z Opavska, Bruntálska, Albrechticka, Zlatohorska a dalších regionů to má za následek nejvyšších dosahovaných hodnot v rámci školního dne. Vyšších hodnot dosahuje netaneční skupina 1385 kroků/hodinu a taneční skupina dosahuje 1192 kroků/hodinu. Niţší hodnoty taneční skupiny jsou ovlivněny tím, ţe členky sledované skupiny bydlí ve stejném městě, jako je situována daná škola. Monitoring pohybové aktivity během školních dnů byl monitorován pedometrem Yamax SW 700. Získaná data ukazují rozdílnost pohybové aktivity v jednotlivých školních dnech, která korespondují s tréninkovými jednotkami. Nejvíce kroků dosáhla taneční skupina ve čtvrtek s celkovým počtem kroků/den. Nejméně kroků bylo naměřeno ve středu, kdy neprobíhá trénink. Taneční skupina dosáhla kroků/den a nesplnila tak hranici kroků, kterou doporučuje (Tudor-Locke et al., 2011; Vincent&Pangezi, 2002). Netaneční skupina má malý rozptyl dosaţených kroků, to znamená rozdíl mezi úterkem ( kroků/den) a čtvrtkem ( kroků/den) je 1694 kroků. Netaneční skupina vykonávala během školních dnů podobnou pohybovou aktivitu. Rozdíl vykonané pohybové aktivity mezi školními a pracovními dny je výraznější u taneční skupiny. Taneční skupina dosahuje během víkendových dnů o 5280 kroků méně neţ ve školní dny. Naměřené hodnoty můţe být ovlivněno faktem, ţe v období výzkumného šetření nebylo víkendové soustředění nebo taneční soutěţ. 59

62 Víkendů bez tanečních povinností je velmi málo, proto je tanečnice vyuţívají k regeneraci a pasivnímu trávení volného času. Pohybová aktivita u taneční skupiny v průběhu víkendových dnů nesplňuje doporučení dle Frömela, Novosada asvozila, (1999). Netaneční skupina dosahovala během víkendových dnů 8715 kroků/den. Dochází k sníţení pohybové aktivity o 3123 kroků. Rovněţ nesplňují doporučení 9000 kroků. Výzkum provázela řada komplikací, které byly úspěšně vyřešeny. Největší komplikací byla kolize termínu školení probandů s mimoškolní aktivitou střední školy. Z důvodu kolize bylo školení přesunuto na náhradní termín. Škola byla motivována získáním certifikátu o účasti na výzkumném šetření, také získáním zpětné vazby o sportovních preferencích studentů. Účastníci šetření byli motivováni školou získáním speciálním hodnocením za absolvování výzkumného šetření, získali rovněţ osobní zpětnou vazbu ve formě hodnocení pohybové aktivity a inaktivity (příloha). Taneční skupina získala navíc přístup k taneční lekci s lektorem Luďkem Číhalíkem. Přes dostatečné zázemí a solidní motivační program, jak ze strany školy, tak výzkumníků jsme byli nemile překvapeni nedůsledností nošení měřících přístrojů některých tanečnic. Jejich nedůsledné nošení mělo za následek nesplnění podmínky o nejméně desetihodinového bezchybného záznamu a vyřazení dat z výsledného měření. Proto výsledky taneční a netaneční skupiny nedosahovaly námi předpokládaných hodnot. 60

63 7 Závěry - Průměrný počet kroků, poskoků a změn poloh těţiště za den měla taneční skupina kroků/den a netaneční skupina kroků/den. V objemu pohybové aktivity nebyl zjištěn signifikantní rozdíl mezi sledovanými skupinami. - Nejvíce kroků u taneční skupiny bylo naměřeno ve čtvrtek (14759 ± 3647 kroků/den). - V průběhu všech školních dnů překonaly obě skupiny doporučenou hranici 9000 kroků/den (Frömel et al., 1999), ale hranice kroků/den (Tudor-Locke et al., 2011; Wincent &Pangrazi, 2002) nebyla překonána taneční skupinou pouze ve středu. - O víkendových dnech nebyla překonána hranice 9000 kroků respektive kroků Netaneční skupina se alespoň přiblíţila, kdyţ dosáhla 8715 kroků. - Rozdíl v celkovém počtu kroků mezi školními a víkendovými dny byl zaznamenán u taneční skupiny (rozdíl 5279 kroků) i netaneční skupiny (rozdíl 3123 kroků) skupiny. - Rozdíly v dosaţené aktivitě u taneční a netaneční skupiny v rámci školních dnů a víkendu jsou signifikantní (F = 5,08, p 0,000). - Výsledky dotazníků sportovních preferencí ukázaly, ţe netaneční a taneční skupiny preferuje moderní tance (break dance, disko, hip hop) jako nejoblíbenější pohybovou aktivitu. - Netaneční a taneční skupina rovněţ preferuje moderní tance (break dance, disko, hip hop) jako nejţádanější rytmickou a taneční aktivitou. 61

64 8 Souhrn Diplomová práce seznamuje čtenáře s Hip Hopovou kulturou. Popsáním jednotlivých elementů Hip Hopu (DJing, Rap, Graffiti a Break dance) odhalujeme, prostředí ve kterém kultura vznikala a vyvíjela se do podoby, jak ji známe dnes. Elementy Rap, Graffiti a Break dance jsou zobrazeny i v rámci českého prostředí. Popsáním vzniku a vývoje jednotlivých elementů získáváme důleţitý teoretický základ pro pochopení prostředí a podmínek jednotlivých tanečních stylů Street Dance. Teoretický základ nám usnadní aplikaci Street Dance do školního prostředí. Pro aplikaci jsme vybrali taneční styly Street Dance (Locking, House, New Jack Swing a New Style). Taneční styly jsou rozděleny na Old School a New School, obsahují teoretickou oblast ve formě historického vývoje, seznámení s významnými představiteli, základní baterii technik a tanečních prvků a případné limity aplikace do hodin tělesné výchovy. Teoretická část vymezuje období adolescence, které je dále rozšířeno o ţivotní styl adolescentů a ţivotní styl tanečníků Street Dance. Způsob ţivota tanečníků Street Dance je ovlivněn přicházejícími trendy v hudbě, oblečení, gestech atd. Jedná se o velmi specifický ţivotní styl, který je ovlivňován tréninkovým plánem a taneční sezónou. Aplikaci Street Dance do školního prostředí, respektive hodin tělesné výchovy, opíráme o RVP ZV (2013), které vymezuje samostatnou taneční a pohybovou výchovu a rovněţ je moţnost tzv. další pohybové činnosti v tělesné výchově. Ta závisí na moţnostech školy a zájmech ţáků (RVP pro ZV, Gymnázia a Střední odborné školy). Výsledky výzkumného šetření, za vyuţití dotazníku sportovních preferencí, ukazují významnou míru preference moderních tanců (break dance, disko, hip hop) v hodinách tělesné výchovy. Zájem byl zjištěn u taneční i netaneční skupiny. Obě skupiny označily moderní tance (break dance, disko, hip hop) jako nejoblíbenější pohybovou aktivitu. Netaneční skupina rovněţ projevuje zájem o balet a scénické tance, coţ nám poukazuje na akceptaci pohybové aktivity ve formě tance. Zájem na straně studentek a nízké pořizovací náklady na vybavení pro taneční výuku, dělají ze Street Dance respektive tance alternativu tělesné výchovy, která nemá za cíl nahradit klasické pojetí tělesné výchovy (sportovní gymnastika, atletika, míčové sporty atd.), ale svou proţitkovostí a uvolňovacím charakterem zvýšit zájem o pohybovou aktivitu především v dívčích kolektivech. 62

65 Rozdílnost pohybové aktivity v rámci školního dne je velmi malá. V období před vyučováním dosahuje netaneční skupina o 193 kroků/hodinu více, coţ je způsobeno transportem do školy. Statistické zpracování potvrdilo malou významnost těchto výsledků (p = 0,965; η 2 = 0,01). Pohybová aktivita v období vyučování dosahuje podobných hodnot z důvodu stejného charakteru vyučování. V období po vyučování dochází ke zvýšení pohybové aktivity u netaneční skupiny na 4685 kroků/den a taneční skupiny 6185 kroků/den. Po přepočtu dosaţených kroků za hodinu netaneční skupina dosahuje 994 kroků/hodinu a taneční 1026 kroků/hodinu. Dochází ke sníţení rozdílu mezi oběma skupinami z důvodu, ţe taneční skupina se chystá na tréninkovou jednotku, na které doţene svou pohybovou aktivitu. Statistické zpracování nepotvrdilo významnost těchto výsledků (p = 0,484; η 2 = 0,001), čímţ byla vyvrácena hypotéza H 1. Taneční skupina dosahuje rozdílné pohybové aktivity v závislosti na absolvování tréninkových jednotek. Ve středu, kdy nebyla tréninková jednotka nesplnila taneční skupina nesplnila doporučení kroků dle Tudor-Locke et al. (2011); Vincent&Pangrazi (2002). Pokles pohybové aktivity ve víkendových dnech nastává u obou skupin, u taneční skupiny je pokles výraznější o 5280 kroků/den méně. Rozdíly v dosaţené aktivitě u taneční a netaneční skupiny v rámci školních dnů a víkendu jsou signifikantní (F = 5,08, p 0,000). Signifikantnost naměřených dat nám umoţňuje přijmout hypotézu H 2. Výsledek taneční skupiny je ovlivněn absencí soustředění nebo taneční soutěţe během monitorovaného víkendu. Výsledkem práce je potvrzení zájmu o taneční aktivity, jak ve školních, tak volnočasových aktivitách. Proto bychom se měli aplikací Street Dance, respektive tance do školního prostředí, v budoucnu důkladněji zabývat v teoretickém i praktickém hledisku. 63

66 9 Summary This thesis introduces the reader to the Hip Hop culture. By describing of individual elements (DJing, Rap, Graffiti and Break dance) of Hip Hop, it reveals an environment in which this culture originated and evolved into the form we know today. Elements such as Rap, Graffiti and Break dance are also displayed in the Czech environment. By describing of the origins and development of these individual elements, we receive an important theoretical basis for understanding the environment and conditions of individual dance styles of Street Dance. The theoretical basis will facilitate the application of Street Dance in the school environment for us. We have chosen four styles of Street Dance for the application - Locking, House, New Jack Swing and New Style. Dance styles are divided into Old School and New School. They include a theoretical area in the form of historical development, meeting with prominent leaders, basic battery of techniques and dance elements and any limits of the application into physical education classes. The theoretical part defines the period of adolescence, which is further enhanced the lifestyle of adolescents and Street Dance lifestyle. The way of life of Street Dance dancers is affected by the incoming trends in music, clothes, gestures, etc. This is a very specific lifestyle that is influenced by a training schedule and the dance season. Street Dance application to the school environment or physical education classes rely on RVP ZV (2013), which defines the independent dance and physical education and there is also a possibility of other physical activities in physical education, which depends on the capabilities of schools and pupils' interests (RVP for ZV, grammar schools and secondary vocational schools). The results of the survey using questionnaires sporting preferences show a significant degree of preference of modern dance (break dance, disco, hip hop) in physical education classes. The interest was detected in a dancing and non-dancing group. Both groups have marked modern dance (break dance, disco, hip hop) as the most popular physical activity. The non-dancing group also expressed an interest in ballet and scenic dance, which points us to the acceptance of physical activity in the form of dance. The interest on the part of female students and low cost of the equipment for dance lessons, make the new Street Dance or dance an alternative for the physical education, which is not intended to replace traditional concepts of physical education (sports gymnastics, athletics, ball games, etc.), but by its personal experience and relaxing character it increases the interest in physical activity, especially in the girls' teams. 64

67 The diversity of physical activity within the school day is very small. In the period before school, the non-dancing group achieves of 193 steps / hour more, which is caused by the transportation to school. Statistical tests confirmed a small significance of these results (η 2 = 0.01).The physical activity in the teaching period achieves similar values due to the same kind of teaching. The physical activity increases among non-dancing group to 4685 steps / day and 6185 steps / day among the dancing group in the after-teaching preiod. After the calculation of steps achieved per hour, the non-dancing group reaches 994 steps / hour and the dancing group 1026 steps / hour. There is a reduction of the difference between these two groups because the dancing group is going to a training unit, in which they will catch up their physical activity. The statistical control did not confirm the significance of these results (η 2 = 0.001).The dancing group achieves a different physical activity in relation to training units. On Wednesday, when there was no training unit, the dancing group did not meet the recommendation of 11,000 steps according to (Tudor- Locke et al,. 2011; Vincent & Pangrazi, 2002).The decline in physical activity on weekends occurs in both groups. It is much more significant in the dancing group, about 5280 steps / day earlier. The result of the dancing group is affected by a lack of concentration or a dance contest during the monitored weekend. The result is a confirmation of interest in dance activities, both in school and leisure activities. Therefore, we should applications Street Dance, or dance in the school environment, in the future more thoroughly addressed in the theoretical and practical aspects. 65

68 10Referenční seznam Alridge, P. D., &Stewart, B. J. (2005). Effect Hip Hop in History: Past, Present, and Future.The Journal of African American History, 90(3), Boschma, J. (2009). Breaking It Down: Breaking Terminology 101.Retrived from the World Wide Web: Bunc, V. (2009). Tělesné sloţení u adolescentů jako indikátor aktivníhoţivotního stylu.česká kinantropologie, 13(3), Cook, D. (1984). An historici definitiv of the term rap. Retrieved from the World Wide Web: Cone, S.,& Cone, T. (2011). Assessing dance in physical education.strategies: A Journal for Physical and Sport Educators,24(6), Cosgrove, S. (2000). History of Chicago House music. Retrieved from the World Wide Web: Cox, B. (2009). Major Contributors in House Dance. Retrieved from the World Wide Web: Crouter E. S., Schneider, L. P., Karabulut, M., &Basset, R. D. (2003). Validity of 10 Electronic Pedometers for Measuring Steps, Distance, and Energy Cost. Medicine and Science in Sports and Excercise, 35(8), Číţková, J.et al. (1999). Přehled vývojové psychologie. Olomouc: VUP. Cheesman, P. (2003). The history of House. Retrieved from the World Wide Web: 66

69 Dubský, J. et al. (2008). Sociologie ţivotního stylu. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk. Durden, Moncell (Director) (2009). History and Concept of Hip-Hop Dance (DVD). DLex Productions/Dancetime Publications. Felisbret, E. (2009). History part one. Retrieved from the World Wide Web: Felisbret, E. (2009). History part two. Retrieved from the World Wide Web: Fiedler, M. (2003). Hip Hop Forever. Olomouc: Hanex. Frömel, K., Novosad, J., & Svozil, Z. (1999). Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeţe. Olomouc: Univerzita Palackého. Frömel, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého. Gastman, R., &Neelon, C. (2011). The history of American graffiti. New York, NY: Harper Design. Groffík, D., Sigmund, E., Frömel, K., Chmelík, F., &Nováková-Lokvencová, P. (2012). The contribution of school breaks to the all-day physical activity of 9 and 10 year old overweight and non-overweight children. International Journal of Public Health,57(4), Hamřík, Z., Kalman, M., Bobáková, D., &Sigmund, E. (2012). Sedavý ţivotní styl a pasivní trávení volného času českých školáků. Retrieved from the World Wide Web: Higgins, J. (2010). TheSteps & Moves of Locking. Retrieved from the World Wide Web: 67

70 Chmelík, F., Frömel, K., Křen, F., &Fical P. (2013). Indares.com: International Database for Research and Educational Support. Procedia - Social and Behavioral Sciences, 83, Ivanovová, K. (2006). Ţivotní styl jako sociální determinant zdraví. Praha: Univerzita Karlova. Jackson, D. J. (2001). Improvisation in African-American Vernacular Dancing. Dance Research Journal, 33(2), Jakubec, L. (2011). Struktura pohybové aktivity studentů ubytovaných na domově mládeţe a kaţdodenně dojíţdějících na Gymnáziu Jana Blahoslava a Střední pedagogické škole v Přerově.Diplomová práce, Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, Olomouc. Kabát, L. (2012). Zemřel tvůrce legendárního pořadu Soul Train. Retrieved from the World Wide Web: Kabát, L. (2010). Street Dance. In J.Návratová,., R.Vašeket al.(eds.),sborník Tance v České republice (pp ). Praha: Institut umění. Kosina, L. (2008). Scratchování (turnbalis). Retrieved from the World Wide Web: Kudláček, M. (2010). Pohybová aktivita a sportovní preference středoškoláků. In V. Muţík, P., Vlček et al. (Eds.), Škola a zdraví pro 21. století, 2010: Škola, pohyb a zdraví: Výzkumné výsledky projekty (pp ). Brno: Masarykova univerzita. Kurutz, S. (2014). Artists biography by Steve Kurtuz. Retrieved from the World Wide Web: Langmajer, J., &Krejčířová, D. (1998). Vývojová psychologie. Praha: Grada publishing. 68

71 Lee, K. Y., Macfarlane, D. J., &Cerin, E. (2013). Comparison of three models of actigraph accelerometers during free living and controlled laboratory conditions. European Journal of Sport Science, 13(3), Leicht, S. A., &Crowther, G. R. (2009). Influence of non-level walking on pedometer accuracy. Journal of Science and Medicine of Sports,12(3), Link, H. (Director), Sallers, C. (Actor), & Stretch B. (Actor) (2008). New School Dictionary (DVD). ADHIP. Mikolai. (2011). The Lifelounge to New Jack Swing. Retrieved from the World Návratová, J., Vašek, R., et al. (2010). Sborník Tance v České republice. Praha: Institut umění. Neuls, F. (2008). Validity and reliability of step count function of the actitrainer activity monitor under controlled conditions. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Gymnica,38(2), Pabon, J. (1999). Physical graffiti history of hip hop dance. Retrieved from the World Wide Web: Wide Web: RVP ZV. (2013). Upravený Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání účinný od Retrieved from the World Wide Web: Romen, M. (2014). Toasting. Retrieved from the World Wide Web: Říčan, P. (2004). Cesta ţivotem vývojová psychologie. Praha: Portál. 69

72 Santiago, J. (2012). Origins of House Dance. Retrieved from the World Wide Web: Schneider, P. L., Crouter, S. E., Lukajic, O., & Bassett, D. R. (2003). Accuracy and reliabilit of 10 pedometres for measuring steps over a 400 m walk. Medicine & Science in Sports & Excercise, 35, Sigmund, E., Frömel, K., Chmelík, F., Lokvencová, P., & Groffik, D. (2009). Oblíbený obsah vyučovacích jednotek tělesné výchovy pozitivně hodnocený prostředek vyššího tělesného zatíţení děvčat. Tělesná kultura, 32(2), Sigmund, E., Sigmundová, D., Šnoblová, R., &Madarasová-Gecková, A. (2013). ActiTrainer-determined segmented moderate-to-vigorous physical activity patterns among normal-weight and overweight-to-obese Czech schoolchildren. European Journal of Pediatrics. 173, Sigmundová, D. (2005). Semilongitudinální monitorování pohybové aktivity gymnaziálních studentů. Disertační práce, Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, Olomouc. Sommer, R. S. (2001). Research Journal, 33(2), "C'mon to My House": Underground-House Dancing. Dance Strešková, E. etal. (2006). Gymnasstika, tance, úpoly, kulturistika, aerobik a fitnes pre športovú prax. Bratislava: Národné Športovné Centrum. Šimůnek, A. (2012). Psychologické aspekty Street Dance.Bakalářská práce, Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, Olomouc. Šmíčková-Číţková et al. (2008). Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého. Švingalová, D. (2003). Kapitoly z vývojové psychologie pro učitele mateřských škol. Liberec: Technická univerzita. 70

73 T- Bass. (2012). Street Dance ve školách- tělocvik jinak. Retrieved from the World Wide Web: Tryon, W. W. (2005). The reliability and validity of two Ambulatory Monitoring actigraphs. Behavior Research Methods, 37(3), Tudor-Locke, C., et al. (2011). How many steps/day are enough? For children and adolescents. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity,8, 78. Vágnerová, M. (2000). Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál. Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha: Karolinum. Vašutová, M. (2005). Pedagogické a psychologické problémy dětství a dospívání. Ostrava: Ostravská Univerzita. Veselý, K. (2010). Hudba ohně. Praha: Big Boss. Veselý, K., Souček, T.,& Vladimir 518 (2011). Kmeny. Praha: Big Boss. Vincent, S. D., & Pangrazi, R. P. (2002). An examination of the activity patterns of elementary school children. Pediatric Exercise Science, 14(4), Volf, P. (2012). Graffiti po Česku: Ilegální umění v legálním světě?nesmysl!. Retrieved from the World Wide Web: Watson, C. (2014). Teens aren t abandoning social. They re just using the word correctly. Retrieved from the World Wide Web: Yamax. (2014). Yamax Digi Walkers pedometers. Retrieved from the World Wide Web: 71

74 11 Seznam použitých zkratek MTV Music Television R&B Rhytm and Blues TV Televize DVD Digital Versatile Disc PC Personal Computer TPV Taneční a pohybová výchova RVP ZV Rámocově vzdělávací program pro Základní Vzdělávání PA Pohybová Aktivita GAČR Grantová agentura České republiky 72

75 12 Seznam příloh Seznam příloh: 1) Dopis rodičům 2) Záznamový formulář GAČR ActiTrainer 3) Záznamový formulář Záznam týdenní pohybové aktivity krokoměrem 4) Pokyny pro monitor 5) Zpětná vazba 73

76 1) Dopis rodičům Institut aktivního životního stylu, Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci Vedoucí: Prof. PhDr. Karel Frömel DrSc. Tř. Míru 115, Olomouc tel.: fax: karel.fromel@upol.cz Vážení rodiče, dovolujeme si Vás požádat o souhlas s účastí Vašeho syna/dcery na výzkumném šetření Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci v rámci výzkumného záměru Grantové agentury České republiky č S s názvem OBJEKTIVIZACE KOMPLEXNÍHO MONITORINGU ŠKOLNÍHO FYZICKÉHO A PSYCHICKÉHO ZATÍŽENÍ ADOLESCENTŮ V KONTEXTU S FYZICKOU A PSYCHICKOU KONDICÍ. Na mezinárodní úrovni tato výzkumná šetření navazují na výzkumný grant IPEN Adolescent: International Study of Built Environment, Physical Activity, and Obesity NIH (USA), No. R01 HL Vybraní studenti zúčastní měření pohybové aktivity akcelerometrem a krokoměrem a budou mít možnost zapisovat údaje o pohybové aktivitě do námi zaštítěného internetového systému Indares.com (rovněž slouží k vyplnění online dotazníků a zhodnocení fyzické kondice). Přístroje nebudou omezovat studenty v běžném životě a denních povinnostech a v případě poškození přístrojů nebude ze strany Institutu aktivního životního stylu požadována náhrada. Výzkumná metodika je již ověřena na mnoha školách u nás i v zahraničí a splňuje všechna zdravotní, sociální a etická kritéria (výzkum byl schválen Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci). Z měření nevyplývají pro studenty žádná nebezpečí, naopak získají velmi zajímavé informace o individuálním energetickém výdeji, velikosti pohybové aktivity a další informace související se zdravím člověka. Každý student, který dokončí výzkum, obdrží počítačově zpracované individuální výsledky, které nebudou zveřejněny. Výsledky výzkumu v skupinové formě bude také možné ve škole využít pro zkvalitnění mezipředmětové tématické integrace. V současné době realizujeme obdobná měření i na dalších školách u nás a v zahraničí, protože zjišťování informací o pohybové aktivitě žáků je součástí celosvětově organizovaného výzkumu. Hlavním smyslem výzkumného šetření je hledat možnosti zlepšení zdravotní prevence a zlepšení podmínek pro aktivní životní styl dětí a mládeže. Děkujeme Vám za pochopení významu a za souhlas! V Olomouci Prof. PhDr. Karel Frömel DrSc. odpovědný řešitel Souhlasím, aby se můj syn/dcera.. účastnil/a výzkumného šetření FTK UP.... Datum a podpis rodiče 74

77 2) Záznamový formulář GAČR Actitrainer Centrum kinantropologického výzkumu Fakulta tělesné kultury Záznam týdenní pohybové aktivity (ActiTrainer) Jméno a příjmení: Výška: Hmotnost: Datum narození: Číslo přístroje: Datum zahájení záznamu:. A. ActiTrainer - Čas nošení přístroje 1. den 2. den 3. den 4. den 1. ráno - nasazení přístroje - čas v v v v klidová tepová frekvence: 1. měření 2. měření 3. měření odchod z domova - čas v v v v 2. cesta do školy / ze školy do ze do ze do ze do ze Zaškrtni jeden způsob transportu, který na tvé cestě do i ze školy nejvíce převaţoval. pěšky kolo auto, autobus, vlak 3. příchod do školy - čas v v v v rozvrh předmět P/S předmět P/S předmět P/S předmět P/S 0. hodina Kaţdou vyučovací hodinu označ příslušným písmenem: P (pohoda) je hodina, která pro tebe nebyla stresující, S (stres) je hodina, která pro tebe byla stresující. Po skončení vyučování najdi nejvíce a nejméně stresující hodinu a označ ji krouţkem (zakrouţkuj příslušné písmeno P a S). 1. hodina 2. hodina 3. hodina 4. hodina 5. hodina 6. hodina 7. hodina 8. hodina 4. odchod ze školy - čas v v v v 5. odpolední organizovaná pohybová aktivita (pod vedením trenéra, cvičitele) 1. trénink od do od do od do od do 2. trénink od do od do od do od do Zde uveď důvod, proč tebou zvolené hodiny byly označeny jako nejméně a nejvíce stresové. 1. den 2. den 3. den 4. den 75

78 3) Záznamový formulář Záznam týdenní pohybové aktivity krokoměrem Centrum kinantropologického výzkumu Fakulta tělesné kultury Záznam týdenní pohybové aktivity krokoměrem Jméno: Příjmení: Hmotnost kg : Č. přístroje: Datum zahájení měření: Datum ukončení měření: Výška cm : Věk: Jak zapisovat údaje z krokoměru? Do příslušných kolonek tabulky zapisujte v průběhu jednotlivých sledovaných dnů časy a z krokoměru počty kroků a kcal. Krokoměr vţdy ráno před nasazením vynulujte. Organizovanou pohybovou aktivitou (na rozdíl od neorganizované) rozumějte pohybovou aktivitu pod vedením cvičitele nebo trenéra. Nošení přístroje: Krokoměr noste na Vašem pase, měl by být nošen na pravém boku. Nasaďte si jej ráno ihned poté, co vstanete z postele. Sundejte jej těsně předtím, neţ jdete spát. Během dne přístroj sundávejte pouze na sprchování, koupání a plavání. Den měření Poznámky Ráno Škola příchod - čas - kroky kcal čas - kroky - kcal Zahájení - čas - kroky - kcal TĚLESNÁ Ukončení - čas VÝCHOVA - kroky - kcal Zahájení - čas - kroky - kcal VELKÁ Ukončení - čas PŘESTÁVKA - kroky - kcal Škola odchod - čas - kroky - kcal Zahájení - čas - kroky - kcal Ukončení - čas - kroky - kcal Večer - čas - kroky - kcal Organizovaná pohybová aktivita 76

79 4) Pokyny pro monitorování Centrum kinantropologického výzkumu Fakulta tělesné kultury Pokyny pro monitorování - žáci Obecné informace: Dotazníky jsou k dispozici na sekce Dotazníky. Doba monitorování přístrojem ActiTrainer (červený s hrudním pásem) 4 dny, krokoměrem 7 dnů. Po skončení monitorování se přístroje odevzdávají zpět i s kompletně vyplněnými protokoly. Monitorování přístroji:!!! Upozornění: Krokoměr se resetuje (nuluje) jen večer před spánkem tak, aby se ráno začínalo od hodnoty 0 a večer byl zaznamenán celkový počet kroků a spálené kcal za celý den!!! Po probuzení: 3x změřit klidovou tepovou frekvenci: Ihned po probuzení nahmatat puls a připravenými hodinkami, které měří vteřiny, spočítat počet úderů za dobu 60 nebo 15 vteřin. Výsledek z patnáctivteřinového měření pak vynásobit čtyřmi a zapsat do protokolu přístroje ActiTrainer. Počet naměřených úderů za 15 vteřin 4 = Klidová tepová frekvence Př.: 16 4 = 64 tepů/min Mírně navlhčit vodou hrudní pás a připnout jej na hruď. Nasadit přístroj Actitrainer a krokoměr. Do obou protokolů zapsat čas nasazení. Počet kroků a počet spálených kcal je ráno roven nule. Před odchodem z domova zapsat čas odchodu do protokolu přístroje ActiTrainer. Příchod do školy: Zapsat do obou formulářů čas příchodu do školy, počet kroků, spálených kcal a vyznačit převaţující způsob transportu v protokolu přístroje ActiTrainer. Vyučování: Do protokolu přístroje ActiTrainer průběţně zapisovat rozvrh dne včetně hodnocení hodiny ( P jako pohoda, S jako stres). Velká přestávka: Při zahájení velké přestávky zapsat čas, počet kroků a spálené kcal do formuláře krokoměru. Při skončení přestávky zapsat čas, počet kroků a spálené kcal do formuláře krokoměru. Hodina TV: Pokud je v monitorovaném dnu hodina TV, do formuláře s krokoměru na začátku i konci TV zapíše čas, počet kroků a spálené kcal. Odchod ze školy: Při skončení výuky se do obou formulářů zaznamená čas odchodu ze školy a do formuláře krokoměru navíc i počet kroků, spálené kcal. Do Formuláře přístroje ActiTrainer se navíc označí a zdůvodní nejvíce a nejméně stresující hodina a vyznačí se převaţující způsob transportu cestou domů. Odpolední trénink: Pokud je v monitorovaném dnu organizovaná pohybová aktivita (vedená trenérem, cvičitelem, instruktorem apod.) před začátkem i po jeho skončení se do obou formulářů zapíše čas začátku a skončení tréninku a do formuláře krokoměru navíc čas, počet kroků a spálené kcal před zahájením tréninku a po jeho skončení. Večer: Před spaním se vyplní celá druhá strana obou formulářů. Ihned při sundání obou přístrojů se do formuláře pro krokoměr zapíše čas sundání krokoměru, počet kroků a spálené kcal. Krokoměr se navíc vyresetuje (vynuluje), aby byl připraven na další den monitorování. 77

80 5) Zpětná vazba 78