49 18'31.41"N 14 11'28.02"E. GPS poloha:

Transkript

1 Jarník Kopec 49 18'31.41"N 14 11'28.02"E V kopcovité krajině Píseckých hor asi 3 km východně od Písku se vypíná do výšky 609 m vrch Jarník. Z výhledového místa na vrcholku je pěkný panoramatický výhled na Písek směrem na západ i do krajiny Vltavotýnska směrem na jihovýchod. Na jihovýchodním svahu je opuštěná zlatorudná jáma s pozůstatky štoly z období těžby zlata na Písecku. Jihozápadní strana je přitažlivá opuštěným vápencovým lomem, kde je možné si prohlédnout přírodní skalní most. Z Písku vede k vrcholku Jarníku trasa červené značky s napojením na modrou (asi 4 km). Červená pokračuje přes Jarník k Albrechticím nad Vltavou a dál do Týna nad Vltavou. Po modré je možné dojít k vrcholku také z Chřešťovic (asi 10 km) nebo z Kluk (asi 5 km). Další informace najdete zde: Řežabinec Rybník 49 15'5.52"N 14 5'32.92"E Řežabinec je jedním z největších rybníků budějovicko- vodňanské pánve. Leží asi 7 km jihozápadně od Písku a asi 2 km jihozápadně od Putimi v prostoru mezi Putimí, Ražicemi a Sudoměří. Jeho vodní plocha měří 87 ha, hráz je dlouhá 550 m. Byl vybudován v 16. století. Rybník s břehovými porosty byl vyhlášen národní přírodní rezervací, která slouží k ochraně vodních rostlinných společenstev a k ochraně vodního ptactva. Ze vzácnějších ptačích druhů tu hnízdí např. pochop rákosní, husa velká, bukač velký, moudivláček lužní a další. Rezervace není přístupná veřejnosti. Okolo rybníka vede trasa zelené značky z Putimi k Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Žižkovu Památníku u Sudoměře. Další informace najdete zde: Hrad Písek 49 18'30.56"N 14 8'5.06"E Hrad je jednou z nejvýznamnějších památek města Písek v Jihočeském kraji. Hrad měl čtyři křídla, obklopující nádvoří, s arkádovými chodbami v přízemí i v patře, západní nároží zpevňovaly věže. Zůstalo zachováno pouze západní křídlo s původním královským palácem, které se v přízemí otevírá do dvora třemi arkádovými oblouky. Skvostný je velký sál v patře, zdobený cennými pozdně gotickými malbami z roku Návštěvníci si mohou prohlédnout rozsáhlou expozici, která představuje dějiny a přírodu regionu, jsou tady mj. i doklady o rýžování zlata, velká akvária s rybami apod. Hrad založil zhruba v polovině 13. století král Přemysl Otakar II. jako panovnické sídlo v nově budovaném královském městě. Počátkem 15. století v období husitských válek hrad získalo na krátkou dobu město, ale již roku 1436 byl opět v majetku panovníků. Od roku 1509 patřil znovu do majetku města a to zůstalo jeho vlastníkem až do současné doby. Od 17. století přestal být hrad využíván a začal jeho postupný úpadek. Jižní křídlo s kaplí bylo přeměněno na pivovar, severní křídlo bylo přestavěno na kasárna a jihovýchodní křídlo, do té doby užívané jako radnice, bylo v polovině 19. století zcela zbořeno. Písecký hrad byl postaven na pravidelném, téměř čtvercovém půdorysu. Na západní straně byl chráněn řekou a dvěma nárožními věžemi. Na zbývajících stranách byl od města oddělen parkánem, za kterým byl hradní příkop. S ostatním městem byl spojen padacím mostem umožňujícím přístup z náměstí. V jižní části hradu bývala kaple. Do současnosti se zachovalo jen část jižního a západní křídlo, bývalý královský palác. Má přízemní arkádovou chodbu s křížovou klenbou. V patře v tzv. Rytířském sále se dochovaly pozdně gotické nástěnné malby z druhé poloviny 15. století. Historie Královský hrad byl ve 14. století pojat do západní části Městského opevnění. Hrad sloužil jako rezidence při příležitostných návštěvách panovníků a patřil k umělecky náročným dílům českého raně gotického stavitelství. V roce 1509 se hrad stal majetkem města, v roce 1532 však spolu s městem vyhořel a zůstal v troskách. Byl pak zřejmě provizorně opraven, protože po roce 1621 sloužil jako občasné sídlo Martina de Hoeff Huerty, po jeho smrti však zpustl. Jeho části pak byly postupně zbourány a nahrazeny novými stavbami? v místě východního křídla vznikla v letech 1740? 1765 radnice se dvěma věžemi, severní křídlo padlo v roce 1751 za oběť kasárnám, jižní trakt byl upraven na pivovar, zachováno zůstalo pouze západní hradní křídlo. V objektu nyní sídlí Prácheňské muzeum, které v roce 1996 získalo v Barceloně jako první z regionálních muzeí v České republice ocenění Muzeum Evropy. Další informace najdete zde: Velký Mehelník Kopec 49 17'36.82"N 14 13'28.78"E Nejvyšší vrch Píseckých hor (633 m) leží asi 5,5 km jihovýchodně od Písku. V řídkém lese těsně pod vrcholkem leží pověstmi opředený balvan "Loupežnický stůl". V pravěku měl údajně sloužit jako kultovní místo a mísy a žlábky na jeho povrchu prý sloužily pro oběti Pohanským bohům. Ve skutečnosti jsou tyto mísy přírodního původu. Kromě zvětralých balvanů se na hřbetu Mehelníku vyskytují i mrazové skalní sruby. Lesní porost vrchu je tvořen z větší části původním jedlobukovým porostem. Další informace najdete zde: Pohádková kovárna Výletní místo VELIKONOCE V POHÁDKOVÉ KOVÁRNĚ 49 15'7.42"N 14 11'35.95"E Jestli jste zvědaví, jak to o Velikonocích vypadalo ve vesnickém stavení, jaká vajíčka si malují naši čerti a hastrmani, proč odlétají o Velikonocích zvony do Říma a jak se zdobí perníčky, přijďte se i Vy podívat o velikonoční sobotu nebo neděli do Pohádkové kovárny v Selibově u Písku. Můžete si zde vyrobit vlastní velikonoční výzdobu, uplést pomlázku, zúčastnit se soutěží s kohoutkem a slepičkou a společně ozdobíme velikonoční strom a obří dračí vajíčko, aby se z něj dráčkovi vesele klubalo! Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Kovárnou samotnou vás tentokrát provede velikonoční zajíček. Nebo že by kuřátko? To zjistíte, když nás navštívíte v sobotu 26. nebo v neděli 27. března 2016 od 10 do 17 hodin. Tak se na Vás kamarádi móóóc těšíme a pilně se učíme koledy! Hody hody doprovody, dejte vejce malovaný Chcete- li vstoupit do pohádky, navštivte starobylou kovárnu v Selibově, která se nachází na půli cesty mezi Pískem a Protivínem. V malebné vesničce uprostřed návsi si dali dostaveníčko čerti, hastrmani a víly z nedalekého Tálínského rybníka, a jiná pohádková havěť. Pokud chcete spatřit na vlastní oči, jak to vypadá v pekle, když se čerti žení, musíte sebrat odvahu a projít okolo draka, který tu hlídá princeznu. Cestou si můžete nasadit korunku, věneček nebo plášť a stát se opravdovými králi, princeznami a vílami. Potom projdete tajuplným lesem, kde možná potkáte i Karkulku s vlkem, Jeníčka a Mařenku loupající perníčky, skřítka Šumavouse i Hejkala. Ve slavnostní čertovské komnatě pan kovář okovává čertíkům kopýtka, aby se jim na svatbě dobře tančilo. A bát se nemusíte, čerti jsou hodní, alespoň ti v pohádkách V kreativní dílně si pak každý může vymodelovat nebo namalovat svoji pohádkovou postavičku, u dvanácti měsíčků pak posedět a utrhnout si nefalšovanou pohádkovou jahůdku. Vládnoucí měsíc vás zde zcela jistě nechá opéci si na ohni buřtíky. V jabloňovém chrámu najdete zlatá jablka a při odchodu si nezapomeňte zazvonit na zvoneček štěstí! Pohádková kovárna má i svoji turistickou známku! Čerti a hastrmani se tu na vás těší v květnu, červnu a září o víkendech a svátcích a od července do srpna každý den, vždy od hodin. Pro skupiny je možná návštěva i v jiném termínu předem domluveném. Tel , , info@pohadkovakovarna.cz Autor článku: prochazkova.terinka Další informace najdete zde: Park Písek - Palackého sady 49 18'35.26"N 14 8'55.78"E Městský park vznikl na místě zrušeného příkopu a valu před městskými hradbami ve čtyřicátých letech 19. století. Na památku jeho zakladatele, krajského hejtmana Schrenka, zde byl v roce 1841 postaven empírový pavilon, skrývající v nápisu uvnitř stavby kryptogram se Schrenkovým jménem. Vedle se nachází pomník historika a politika Františka Palackého (1886), dále pomník básníka Adolfa Heyduka (1935) a kopie barokní sochy Neptuna (1771), která původně zdobila již neexistující Kašnu na Velkém náměstí. Další informace najdete zde: Most Most v Písku 49 18'35.38"N 14 8'44.63"E Most přes řeku Otavu v Písku je nejstarším dochovaným mostem v Čechách. Byl druhým Kamenným mostem u nás (po pražském Juditině mostě, který se však nedochoval). Severně od Alp je starší pouze Kamenný most v Regensburgu (SRN) z let Přesné datum výstavby mostu není známo. V písemných pramenech je poprvé vzpomínán v roce 1348, kdy Karel IV. stanovil, aby pokuty vybírané ve městě byly použity na údržbu právě tohoto mostu. Ochrana mostu a současně i dnešního historického jádra města byla zajištěna věžovými branami na jeho obou stranách. Brána na levém břehu zanikla zřejmě při povodni v roce 1768, vnitřní brána stála až do roku 1825, kdy byla odstraněna. Na mostních pilířích stojí barokní sochy pocházející většinou z 18. století. Stavba je vyzděná ze žulových kvádrů spojených vápennou maltou a železnými skobami. Most je Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 tvořen šesti polokruhovitými oblouky spočívajícími na pilířích, které jsou proti proudu opatřeny klínovitým břitem, a je mírně vyklenut proti proudu. Jeho délka činí 111 m, široký je 6,3 m. Při normálním stavu vody je jeho výška asi 5,5 m nad hladinou. Další informace najdete zde: Písek Elektrárna král. města Písku Elektrárna 49 18'27.08"N 14 8'46.81"E Elektrárnu královského Města Písku najdeme na jezu nad starým mostem v sousedství hradu. Jedná se o nejstarší veřejnou fungující hydroelektrárnu v Čechách - byla uvedena do provozu v roce 1888 a Písek se tak stal prvním městem v Čechách se stálým veřejným elektrickým osvětlením. V roce 1901 byl zrušen pohon velkým vodním kolem a byly instalovány dvě Francisovy turbíny, které pracují dodnes. Nejvyšší výkon turbín je 2x 50 hp. Elektrárna původně dodávala do sítě střídavý proud o napětí 150 V. Změna na třífázový proběhla v roce V současnosti slouží budova elektrárny jako muzeum osvětlení a vodních motorů. V srpnu 2002 byl objekt elektrárny zatopen povodní do výše 2-4 metry. Provozní doba: duben až říjen denně kromě pondělí a (v červenci a srpnu do ), mimo tuto dobu na objednávku. Vstupné: 30 Kč. Autor článku: Mirek Vostrý Další informace najdete zde: Písek - Kostel Narození Panny Marie Kostel 49 18'22.78"N 14 8'56.51"E Trojlodní stavba ze druhé poloviny 13. století, původně s dvojicí stejně vysokých věží. Jedna z nich byla v roce 1489 přistavěna a nyní dosahuje výšky 71 metrů. Mezi lety 1741 a 1743 byla k jižní lodi chrámu přistavěna kaple svatého Jana Nepomuckého, a to v barokním slohu. Socha sv. Jana Nepomuckého je umístěna ve výklenku na vnější straně kaple. V průčelí kostela je žulový portál se znakem českého lva. Uvnitř kostela je vpravo na oltáři umístěna kopie gotické Písecké madony. Další informace najdete zde: Písek - Kostel Povýšení sv. Kříže Kostel 49 18'27.72"N 14 8'49.29"E Upomíná na někdejší Dominikánský klášter, který stál na jih od tohoto kostela od poloviny 13. století až do 20. srpna 1419, kdy byl zničen vyznavači kalicha. V pobělohorské době došlo k obnovení kláštera, ale za Josefa II. byl zrušen. Klášterní kostel má výrazné renesanční sgrafitové průčelí, pozůstatek z doby, kdy objekt sloužil jako městská solnice. Nad levým portálem znak dominikánského řádu. Na věži visí dva zvony z let 1575 a Kostel je opačně orientován a jeho půdorys má tvar kříže. Hlavní oltář je ze 17. století, oltáře v kaplích pocházejí ze století osmnáctého. Pod dlažbou se nachází švamberská krypta ze 17. století. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Písek - Mariánské morové sousoší Socha 49 18'27.13"N 14 8'56.76"E Uprostřed Alšova náměstí se nachází Mariánské morové sousoší, které upomíná na poslední velký mor v Čechách v roce Jeho střed tvoří sloup, na jehož hlavici stojí plastika Neposkvrněného početí Panny Marie. Na čtvercové balustrádě jsou pak umístěny sochy svatých (v pořadí napravo od vchodové mřížky): Rocha, Václava, Vavřince, Barbory, Františka Xaverského, Pia V., Maří Magdalény, Josefa a Šebestiána. Pod kopií znaku města s letopočtem 1715, který je upevněn na sloupu, se nachází kopie plastiky sv. Rosalie. Autorem sousoší je plzeňský sochař Christian Widemann, který na díle spolupracoval s horažďovickým kameníkem Františkem Zeberem. K sousoší se v minulosti pravidelně každou první neděli po 8. červnu, na památku osvobození města od francouzských okupantů v roce 1742, ubíralo církevní procesí, tzv. Městská slavnost. Další informace najdete zde: Písek - Městská elektrárna Technická památka 49 18'27.90"N 14 8'46.85"E Vodní elektrárna královského Města Písku je nejstarší tohoto typu v Čechách. Po rozsáhlé rekonstrukci byla zpřístupněna veřejnosti v roce Písek byl prvním městem v Čechách, které mělo stálé veřejné elektrické osvětlení. Instaloval ho zde český elektrotechnik František Křižík 23. června 1887, když rozsvítil několik obloukových lamp v centru města. O rok později bylo osvětlení rozšířeno a namísto provizorního pohonu lokomobilou přestavěli Písečtí starý mlýn při řece Otavě na elektrárnu, první v Čechách. Dynama k výrobě proudu pohánělo zpočátku vodní kolo, v roce 1901 jej nahradily dvě Francisovy turbíny. Tyto turbíny byly v roce 1994 zrekonstruovány, staré technické zařízení uvedeno do provozu a elektrárna opět vyrábí proud, který dodává do sítě. Návštěvníci se mohou seznámit nejen s historií písecké elektřiny, ale uvidí i staré výrobní zařízení v provozu. Další informace najdete zde: Písek - Městské hradby Hradby 49 18'22.19"N 14 8'47.46"E Pro svou obranu si měšťané hned od vzniku města ve 13. stol. budovali pevné hradby, až na 10 m byly zvýšeny v stol. Jejich prstenec svíral město ze všech stran a dovnitř bylo možno vstoupit třemi branami. Dole u mostu stála nejvýstavnější zvaná Pražská, nebo také Dolní, na opačné straně města Budějovická či Týnská nebo též Horní a v jihozápadní části Putimská. Posledně jmenovaná byla zbořena jako první již v roce 1836 a dodnes nám ji připomíná znárodnělá studentská píseň "Když jsem já šel tou Putimskou branou". Zbylé dvě brány ustoupily provozu kolem poloviny 19. století. V té době se již také hojně ubourávaly samotné hradby a zejména bašty, které sloužily k jejich obraně - jediná polokruhová se dochovala poblíž pomníku lva v Budovcově ulici a okrouhlá naproti poště. Zbytky Městské hradby můžeme ještě vidět nad řekou a v Palackého sadech. Další informace najdete zde: Písek - Prácheňské muzeum Muzeum 49 18'32.07"N 14 8'47.82"E Významná stavba české hradní architektury. Byl zbudován ve druhé polovině 13. století píseckozvíkovskou stavební hutí pro českého krále Přemysla Otakara II., který na jeho výstavbu osobně dohlížel. Hrad stál při okraji města a byl projektován skutečně velkoryse. Nevelké nádvoří obíhala čtyři arkádová Křídla se třemi obrannými věžemi, reprezentační prostory, k nimž patřila kaple a dva velké sály, se nacházely v prvním patře. Město hrad zakoupilo do svého majetku v roce 1509, avšak během následujících staletí došlo k jeho devastaci - přestavby a demolice nám znemožňují obdivovat původní krásu hradu, který přišel o všechny věže a tři Křídla. Dodnes zůstalo zachováno pouze západní křídlo nad řekou Otavou, v němž je přístupný velký gotický sál vyzdobený kopiemi fresek z roku V areálu bývalého hradu dnes sídlí Prácheňské muzeum, založené v Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 roce Muzeum má rozsáhlé sbírky dokumentující dějiny a přírodu regionu. Za expozice, které každoročně navštíví desítky tisíc návštěvníků, získalo od Rady Evropy titul Evropské muzeum roku Další informace najdete zde: Písek - Plastika Svatého Floriána Socha 49 18'31.24"N 14 8'58.55"E O zřízení barokní plastiky Svatého Floriána na náměstí zvaném Kozí břesk se v roce 1735 zasloužili sami obyvatelé této lokality. Plastika tohoto Světce, považovaného za patrona hasičů a kominíků, byla umístěna do středu nevelkého náměstíčka, ale později ji Písečtí vzhledem k průběžné komunikaci přesunuli stranou. V nedávné době se však opět vrátila zhruba na původní místo. Plastika vlastně dala i nový název náměstí, které se od té doby nazývalo Floriánské. Až od roku 1900 dostalo oficiální jméno Havlíčkovo, ale ono původní, podle populárního světce, stále přetrvává. Další informace najdete zde: Alšovo náměstí v Písku Náměstí 49 18'13.09"N 14 9'1.41"E Ve středověku současné Alšovo náměstí bylo zřejmě hlavním rynkem v Písku. V místech kde dnes stojí dům s řeznictvím stávalo na rynku rychtářství, sídlo rychtáře, zástupce královské moci ve městě. Dominantou náměstí je Mariánské morové sousoší postavené na paměť morové epidemie v roce Morový sloup na jehož hlavici stojí plastika Panny Marie je obklopen sochami svatých stojících na čtvercové balustrádě. Marianské morové sousoší je dílem plzeňského sochaře Christiana Widemanna a kameníka z Horažďovic Františka Zebera. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: Písek - Informační centrum Ostatní 49 18'29.95"N 14 8'50.89"E Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Heydukova 97, Písek tel.: Provozní doba: v letní sezoně denně 9:00-18:00 hod. mimo hlavní sezónu v pracovní dny 9:00-17:00 hod. Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Písek - Alšovo náměstí Náměstí 49 18'26.95"N 14 8'56.34"E Alšovo či také Malé náměstí bývalo patrně hlavním rynkem středověkého Písku. V místech nynějšího řeznictví stával výstavný gotický dům, v němž sídlil zástupce krále - rychtář. Na místě nejstarší dochované školní budovy (je na ní osazena deska k poctě J. A. Komenského) stávalo kdysi gymnázium, vedlejší dům byl známým hotelem a centrem plesů a zábav U Zlatého kola". Další informace najdete zde: Rozhledna Jarník Rozcestí 49 18'30.46"N 14 11'27.14"E Rozhledna na kopci Jarník u Písku stojí tři výškové metry pod vrcholem kopce. Je z ní nádherný výhled do okolí, ať už na Písek nebo na vzdálené Novohradské hory, ale také do Brd nebo na Šumavu. Na Jarníku stála provizorní rozhledna již před rokem 1918, a to protipožární dřevěná věž na Provazcích. Ta ale v roce 1918 zanikla. K obnovení rozhledny došlo až v roce 1997, kdy byla postavena současná věž, která byla vystavěna telekomunikačním operátorem. Na základě dohody s městem vznikla na věži vyhlídková plošina, která slouží veřejnosti. Zajímavostí rozhledny jsou dvě schodiště, jedno sloužící pro výstup a druhé pro sestup, což je velmi praktické pro situace, kdy je na rozhledně více lidí. Vyhlídková plošina se nachází ve 34,5 metrech a vede na ni 182 schodů. Celková výška rozhledny je 57,5 metru. Turistické informace Rozhledna je celoročně přístupná, a to volně, bez placení vstupného. Na rozhlednu se dostanete po modré turistické značce od rozcestí U Vodáka nebo z rozcestí v Živci. Červená turistická značka, která je uvedena např. na Mapy.cz, na rozhlednu nevede. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: Písek - Obnovený gotický příkop Ostatní 49 18'22.43"N 14 8'47.51"E Parková úprava dnes zdobí někdejší hradební příkop, který byl vytvořen ve třináctém století spolu s budováním píseckého hradu a jeho opevnění. Sloužil k obranným účelům, ale také jako středověká kanalizace. Od Putimské brány, která otevírala městské hrady směrem k jihu, se nad příkopem klenul dřevěný padací most. V době renesance jej nahradil Můstek kamenný, ještě později, v r.1842, k němu měšťané přizdili po celé délce monolitický blok, aby most rozšířili pro povozy. Rekonstrukce začala na podzim 2005, na počátku května 2006 byl příkop slavnostně otevřen. Otevření připomínají otisky prvních lidských (dětských) nohou, které do prostoru obnoveného mostního oblouku po více než jednom a půl století poprvé oficiálně vstoupily. Další informace najdete zde: Písek má nejstarší lesnickou školu v Česku Ostatní 49 18'37.66"N 14 8'7.80"E Písečané se mohou chlubit, že mají nejstarší lesnickou školu v zemi. Vždyť o založení lesnické školy se v Písku uvažovalo již 60. létech 19. století. Byl u toho tehdejší ředitel reálného gymnázia v Písku Jan Krejčí a učitel na lesnické škole v Bělé pod Bezdězem Emanuel Purkyně. Ti společně navrhli přemístit bělskou lesnickou školu do Písku a počeštit ji, neboť v té době ještě neexistovala Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 lesnická škola s českým vyučovacím jazykem. Oběma pedagogům se záměr, pro který oba jeho navrhovatelé získali podporu významných osobností, nevydařil. Podruhé oživil myšlenku zřídit v Písku lesnickou školu písecký měšťan, mlynář Karel Drahomír Skuhra v roce Ale ani jemu se ji nepodařilo prosadit. Teprve na potřetí, kdy podal tento návrh ředitel písecké rolnické školy Ladislav Burket v roce 1884, padla myšlenka na úrodnou půdu. Jeho a společným úsilím daších radních pak bylo dosaženo usnesení o zahájení lesnického běhu tedy kursu při rolnické škole. Tento běh byl ale od 1. října 1885 nahrazen dlouhodobým dvouletým během, záhy dále přetvořeným na již samostatnou dvoutřídní školu. Nu a to je událost, která je datována jako vznik lesnické školy v Písku. Její vedení bylo svěřeno Josefu Zenkrovi, ovšem v podřízenosti rolnické školy a jejího ředitele Ladislava Burketa. Z užšího kruhu zakladatelů a budovatelů školy v období bezprostředně po jejím založení vynikají čtyři jména: Ladislav Burket, František Gamisch, Josef Zenkr a Bedřich Schwarzenberg. Bedřich Schwarzenberg, podle něhož se nyní škola pojmenovala Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek, byl zvolen předsedou kuratoria rolnické a lesnické školy v roce Zaslouženě vyslovilo 28. prosince 1900 zastupitelstvo královského Města Písku Bedřichu, který byl ještě poslancem zemského sněmu, prezidentem zemědělské rady Království českého, předsedou ústřední hospodářské společnosti pro Království české a starostou okresu píseckého, milevského a mirovického, své plné uznání za zásluhy o zvelebení lesnické školy, a tím i o prospěch Města Písku. Není bez zajímavosti ani jeho pozdější podnět ke zřízení lesnické Vysoké školy v Písku, který ovšem nenalezl odezvu a nebyl realizován. Období let se stalo kritickým přelomem v počátečním vývoji mladé školy. V roce 1887 zemřel František Gamisch a novým předsedou kuratoria rolnické školy byl zvolen JUDr. Bedřich Schwarzenberg. A v r odstoupil z odborného vedení lesnické školy Josef Zenkr, a toto bylo nadále svěřeno Josefu Bohdaneckému s tím, že zároveň byl ředitelem lesnické i rolnické školy potvrzen Ladislav Burket. Právě toto období nutno hodnotit jako zlatý věk lesnického školství v Písku, ze kterého vyrostla, a ze kterého dosud i žije, tradice nynější Střední lesnické školy. Ladislav Burket a Bedřich Schwarzenberg, kteří se stali vůdčími osobnostmi školy, se ukázali být pro školu šťastnou volbou, a je především zásluhou této dvojice, že škola nejen že rychle překonala obtíže svého vzniku, ale vzápětí jako zázrakem vyrostla až do předního postavení mezi lesnickými školami Rakousko uherského mocnářství. Roku 1897 se zformovala ve školu revírnickou dvouletou, od roku 1910 pak tříletou, ke které byl v r připojen dvouletý vyšší ústav lesnický tedy revírnická škola, jež připravovala příručí a revírníky s cílem přípravy vyššího ústavu byli odborníci schopní podrobit se odborné zkoušce pro samostatné lesní hospodáře. A jak hodnotil soudobý odborný tisk... Österraichische Forst- und Jagdzeitung v roce 1902? Téměř přes noc, k velkému překvapení zainteresovaných kruhů, stál tu pojednou vyšší lesnický ústav v Písku, s učebnou osnovou, která u každého nepředpojatého vzbuzuje obdiv organizačního talentu zúčastněných činitelů a která písecký ústav staví na výši moderních akademií německých a francouzských. Ladislav Burket a Bedřich Schwarzenberg nalezli i způsob, jak ústavy finančně zajistit, a to z nadace, založené panovníkem. Písecké lesnické ústavy opravdu získaly mezinárodní proslulost. Dnes se zdá být neuvěřitelné, ale je skutečností, že například dne 11. února 1911 se pan Raphael Zon, vedoucí lesnického odboru státního departmentu USA ve Washingtonu, obrátil dopisem na ředitelství lesnických ústavů v Písku s prosbou o zaslání fotografických snímků veškerého zařízení školy, organizačního schématu a popisu studia, aby posloužily jako vzor lesnickému školství v USA, teprve zde vznikajícímu. Období vzestupu ústavů učinila konec první světová válka, která hospodářský rozvrat a finanční potíže (nejen lesnickým ústavům, doposud nadačním). Pak s jejím koncem přišel Rakousko Uherského císařství do řady nových nástupnických států, mezi kterými vznikla i Československá republika. Není divu, že v revoluční atmosféře, kdy se hroutily staré a prosazovaly nové mocenské struktury, se staly terčem kritiky Císaře a krále Františka Josefa I. nadační ústavy lesnické. Nejen pro jejich pojmenování po stařičkém (a nyní vysmívaném) mocnáři; i jich dlouholetý ředitel, Ladislav Burket, nutně musil být v očích Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 českých národovců až příliš sepjatý s mocnářstvím. A tak zatímco mladá republika se postupně stabilizovala, potíže nadačních ústavů lesnických v Písku se naopak prohlubovaly. Východisko bylo nalezeno v převzetí jejich financování státem, a dosavadní dva ústavy se v průběhu let reorganizovaly na jedinou státní vyšší lesnickou školu (čtyřletou s maturitou, nominálně připravující absolventa jako samostatného lesního hospodáře). To ovšem již předznamenává následující období, které je, spíše než čímkoliv jiným, již postupným ústupem školy ze slávy. Státní vyšší lesnická škola sice přečkala i druhou světovou válku, aby po roce 1949 byla (v souladu s tehdy předpokládaným trendem technizace společnosti) přejmenována na Lesnickou technickou školu, jejíž název byl r znovu pozměněn na Střední lesnickou technickou školu. Absolutní uplatnění jednotného modelu správy lesa v období centrálně řízeného hospodářství vedlo nejprve k zrušení institutu samostatného lesního hospodáře a v zápětí poté k představě, že v socialistickém lesnictví může být lesním hospodářem pouze inženýr, jemuž podřízení lesní musí mít maturitu. V důsledku toho byly zrušeny mistrovské (tj. bývalé hájenské) školy a později byly střední lesnické školy, včetně Střední lesnické školy v Písku, zaměřeny na přípravu lesních (nyní revírníků) a mistrů. Dnem 1. září 1991 MŠMT ČR nově zřídilo jako nástupnickou organizaci předchozích lesnických škol Střední lesnickou školu Písek, jako státní rozpočtovou organizaci s právní subjektivitou. Jejím posláním bylo (a dosud je) připravovat absolventy základních škol ve čtyřletém studijním oboru s maturitou jako lesnicky kvalifikované odborníky, zejména revírníky výkonné lesní hospodáře. V rozmezí let byl na Střední lesnické škole Písek experimentálně vyučován nástavbový studijní obor Lesnictví pro absolventy lesnických středních odborných učilišť, dvouletý, ukončovaný odbornou (nikoliv maturitní) zkouškou; v rozmezí let zde byli také k maturitě připravováni absolventi gymnázií, ve dvouletém kvalifikačním pomaturitním studiu. K výročí stodeseti let od založení školy (v r. 1995) propůjčilo MŠMT ČR škole čestný název Bedřicha Schwarzenberga. V r zřídilo MŠMT ČR nově Vyšší odbornou školu lesnickou, a sloučilo jí se Střední lesnickou školou do jediného právního subjektu pod názvem Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek. Autor článku: Petr Skála Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9