Profil žádaného knihovníka/knihovnice: co očekávají knihovny od nových zaměstnanců?

Transkript

1 Publikováno na Inflow.cz ( Profil žádaného knihovníka/knihovnice: co očekávají knihovny od nových zaměstnanců? Čechová Hana Tématem práce bylo vytvořit profil nově přijímaného knihovníka. Autorka se zaměřila na to, co knihovny od nově přijímaných zaměstnanců očekávají jaké jsou požadované dovednosti, schopnosti a znalosti, které by měli nově přijímaní knihovníci mít. Podobné průzkumy byly již provedeny v zahraničí, ale v České republice se podobný průzkum ještě neprováděl. Poznámka redakce: jedná se o výtah z bakalářské diplomové práce: ČECHOVÁ, Hana. Profil žádaného knihovníka/knihovnice: co očekávají knihovny od nových zaměstnanců (obsahová analýza inzerátů). Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra informačních studií a knihovnictví, s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Ladislava Suchá. V inzerátech hledajících nového knihovníka se většinou můžeme setkat s několika předkládanými informacemi. Jedná se především o pracovní náplň, požadavky, nabídky, popřípadě jaké dovednosti jsou výhodou pro danou pozici. V posledních letech stále více do práce knihovníka vstupují také informační a komunikační technologie (nebo jen ICT), jejichž ovládání patří mezi klíčové kompetence nejen knihovníků. Knihovníci jakožto kvalifikovaní pracovníci knihovny musí provádět základní knihovnické práce a zajišťovat tak chod knihovny. Teoretická část se zabývala především objasnění pojmů z oblasti knihovnických a informačních služeb. Jednalo se o pojmy knihovna, druhy knihoven, veřejné knihovnické a informační služby, knihovník. Další část se věnovala kompetencím typickým pro knihovnické a informační pracovníky. Kdy jsem se zaměřila na Evropského průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb[1], klíčovými kompetencemi[2] formulovanými Americkou knihovnickou asociací a Kompetencemi pro informační profesionály 21. století[3] V rámci teoretické části jsem se věnovala zahraničním výzkumům zabývajícími se požadavky kladenými na nově přijímané knihovníky. Z těchto výzkumů vyplynula nutná znalost ICT, a cizích jazyků především pro katalogizaci knih a vyhledávání cizojazyčných zdrojů.

2 Praktická část se pak zabývala analýzou inzerátů hledajících nové knihovníky. Cílem tohoto výzkumu tedy bylo sesbírat inzeráty za posledních pět let, ve kterých knihovny hledají nové spolupracovníky (knihovníky), a posléze udělat jejich obsahovou analýzu, aby bylo možné zjistit, jaké požadavky jsou na nově přijímané zaměstnance kladeny. Pro moje šetření jsem se rozhodla sesbírat inzeráty z následujících čtyř zdrojů: Diskusní skupina knihoven a automatizace knihoven - KNIHOVNA List ( Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK - sekce Pracovní příležitosti ( Ikaros - sekce příležitosti ( Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU - sekce Aktuality ( Bylo potřeba projít tyto zdroje inzerátů a vybrat pouze ty, v nichž hledali nové knihovníky. Z toho vyplývá, že inzeráty poptávající brigádníky nebyly do našeho šetření zařazeny, stejně tak jako inzeráty knihovníků hledajících zaměstnání i inzerátů poptávajících informační profesionály. Po sesbírání inzerátů následovalo roztřízení jednotlivých inzerátů, jejich očíslování a vyřazení těch, v nichž nebylo možné dohledat potřebné informace, protože odkazovaly na jiné stránky, které jsou už bohužel nedostupné. Bylo potřeba označit i ty inzeráty, které se vyskytly ve více než v jednom zdroji, popřípadě i v tom samém zdroji vícekrát. Z očíslovaných inzerátů se následně data přepisovala do Excelu, s tím, že po identifikačním číslu inzerátu následovalo datum nástupu nově přijímaného knihovníka, město, ve kterém se daná knihovna (či instituce) nacházela, druh této instituce, požadovaná pozice knihovníka, požadované vzdělání, jazyk, technologie, profesní a osobnostní kompetence a to, zda knihovna požaduje praxi, a samozřejmě také zdroj inzerátu. Jak již bylo v úvodu zmíněno, tento výzkum je prováděn na materiálech z období posledních pěti let. Do mého šetření jsou tak zahrnuty inzeráty hledající knihovníky od ledna 2006 až po březen Výzkumné otázky Aby bylo snadněji možné zjistit, jaké požadavky jsou na nově přijímané knihovníky kladeny, bylo zapotřebí definovat výzkumné otázky. V mém výzkumu byly stanoveny následující otázky: Jaké pozice jsou nejčastěji poptávané? Jaké jsou požadavky na vzdělání knihovníků? Jaké jsou kladeny jazykové požadavky na nově přijímané knihovníky? Je počítačová gramotnost klíčová pro nově přijímané pozice? Jaké druhy knihoven poptávají nové knihovníky nejčastěji? Jaké jsou kladeny požadavky na osobní a profesní dovednosti? Je požadovaná předchozí praxe v oboru? Tyto výzkumné otázky by měly umožnit přehlednější interpretaci výsledků šetření a také svým způsobem udávají základní proměnné našeho výzkumu. Základními proměnnými se tedy staly hledaná pozice, druh knihovny, dosažené vzdělání, jazykové znalosti, technologické dovednosti

3 (především počítačová gramotnost), osobnostní a profesní dovednosti a také předchozí praxe. Analýza získaných dat Analýza zdrojů inzerátů Pro výzkum a analýzu inzerátů jsem se rozhodla sesbírat inzeráty z již zmíněných čtyř zdrojů, které jsou specifické především tím, že je možné na jednom místě nalézt inzeráty hledající převážně knihovníky, informační pracovníky a také brigádníky z oboru knihovnictví. KNIHOVNA List - tento zdroj obsahoval nejvíce inzerátů, a proto je možné jej považovat za základní zdroj. Navíc pokrýval celé požadované období - bylo zde tedy možné najít inzeráty od roku 2006 (i starší), který byl prvním rokem započítaným do našeho výzkumu. Celkem zde bylo nalezeno tři sta padesát sedm inzerátů hledajících nového spolupracovníka. Z toho počtu muselo být čtyřicet dva inzerátů vyřazeno z důvodu nedostatečných nebo nedohledaných informací. Dalších šestnáct bylo vyřazeno, protože se v tomto zdroji objevily dvakrát. Celkem tedy bylo z tohoto zdroje použito dvě stě devadesát devět inzerátů. Pro snadnější orientaci bude v následujícím textu použita pro tento zdroj zkratka LIST. UISK - druhý zdroj, který také pokrýval celé období, ale obsahoval mnohem méně inzerátů, protože zde uváděné nabídky měly spíše charakter brigády, a proto vůbec nebyly do celkového počtu započítány. Bylo vybráno sto devatenáct inzerátů, ze kterých muselo být dvacet čtyři vyřazeno z důvodu nedostatečných informací a padesát sedm z důvodu výskytu již v předchozím zdroji. Zbytek - třicet osm inzerátů - byl zařazen do našeho výzkumu. IKAROS - třetí zdroj, ze kterého byly čerpány informace. Tento zdroj však obsahoval velice málo inzerátů, a to nejen z prvních dvou let našeho výzkumu (2006, 2007) ale i z let následujících. Celkem zde bylo vybráno dvacet pět inzerátů. Z toho počtu musíme odečíst jeden inzerát, který byl vyřazen z důvodu nedostatečných informací, a patnáct se již vyskytlo v předchozích dvou zdrojích. Do našeho výzkumu tak bylo zařazeno zbylých devět inzerátů. KISK - tento poslední zdroj obsahoval inzeráty pouze od roku Přesto zde bylo vybráno dvacet dva inzerátů, bohužel polovina z nich odkazovala na jiné (již nedostupné) zdroje, a proto musely být tyto inzeráty vyřazeny. Dalších šest bylo shodných s inzeráty z předchozích zdrojů, a tak jich do našeho šetření bylo zahrnuto pouze pět. Pro názornost uvádím následující tabulku, v níž je možné vidět celkový počet inzerátů a počet vyřazených inzerátů ať už z důvodu nedostatečných informací nebo z důvodu opakování inzerátu. Modře jsou označeny inzeráty zařazené do šetření a bílou barvou jsou označené inzeráty vyřazené

4 Tabulka č. 1 - Počet inzerátů zařazených a vyřazených ze šetření Z tabulky je tedy zřejmé, že celkově bylo sesbíráno pět set dvacet tři inzerátů, avšak sto sedmdesát dva jich bylo vyřazeno, a proto náš výzkum bude pracovat pouze se zbylými tři sta jednapadesáti inzeráty, které budou od této chvíle považovány za sto procent, pokud by tomu bylo jinak, tak to bude uvedeno u příslušného grafu nebo tabulky. Zajímavým faktem je také vývoj počtu inzerátů v jednotlivých letech, což dokládá následující graf, na němž je patrné, že nejvíce inzerátů máme z roku 2007 a v následujících letech dochází k mírnému úbytku. Opačný efekt tedy zvýšení počtu inzerátů si můžeme všimnout pouze při porovnání roku 2006 a 2007, kdy došlo k nárůstu o celých deset procent. Nejnižší procentuální hodnota se nachází u roku 2011, to je způsobeno především tím, že se nejedná o celý rok, ale pouze o jeho malou část, a proto musíme brát tuto informaci v potaz při naší interpretaci.

5 Graf č. 1 - Počet inzerátů v průběhu let Analýza výzkumných otázek Ze stanovených výzkumných otázek je možné definovat sedm okruhů, na které se náš výzkum zaměřil. Konkrétně se jedná o zjištění nejčastěji poptávané pozice, vzdělání, jazykových požadavků, počítačové gramotnosti, druhu knihovny, osobní a profesní dovednosti a požadované praxe. Při procházení inzerátů jsem však narazila na několik zajímavých požadavků, které tvoří osmý okruh. Tento okruh je doplněn i informacemi, které sice primárně nebyly zkoumány, přesto zde bylo možné vysledovat určitou tendenci. Pokud to údaje umožňovaly, jsou výsledky tohoto šetření porovnány s výsledky zahraničních výzkumů. 1. Nejčastěji poptávaná pozice V prvním okruhu bylo třeba zjistit, jaké pozice jsou v knihovnách nejčastěji vyhledávané. Problémem ovšem bylo, že někdy samotné inzeráty blíže danou pozici nespecifikovaly, pouze zmiňovaly, že hledají nového spolupracovníka - knihovníka. Tato informace se objevila přibližně u poloviny zkoumaných inzerátů, jak je dobře patrné z následujícího grafu znázorňujícího nejčastěji poptávané pozice. Mezi blíže specifikovanými pozicemi se potom objevily pozice hledající knihovníka do výpůjčních služeb, do oddělení služeb, do studovny, nebo také do vedoucích pozic jako je ředitel knihovny, vedoucí oddělení nebo knihovny.

6 Graf č. 2 - Nejčastěji poptávané pozice Z grafu lze vyčíst, že mezi dvě blíže specifikované a nejčastěji zmiňované pozice patří katalogizátor a knihovník do výpůjčních služeb. Obě tyto pozice získaly v našem šetření osm procent. Také oddělení služeb představuje poměrně velkou skupinu knihovníků. Poměrně málo pracovníků je požadováno do služeb meziknihovních výpůjčních služeb (MVS) a MMVS (mezinárodních meziknihovních výpůjčních služeb), hudebního oddělení či dětského oddělení. Avšak podíváme-li se ještě na následující tabulku (Tabulka č. 2 - nejčastěji poptávané pozice), ve které jsou všechny pozice zmíněné v inzerátech seřazené pozice podle nejvyšší četnosti výskytu, můžeme si všimnout, že kdybychom dali dohromady všechny pozice poptávající ředitele knihoven, vedoucí knihoven a vedoucí oddělení, dostali bychom třetí velkou skupinu, která by přibližně procentuálně odpovídala předchozím dvěma skupinám hledajícím katalogizátory a knihovníky do výpůjčních služeb.

7 Tabulka č. 2 - Nejčastěji poptávané pozice 2. Vzdělání knihovníků Dalším zkoumaným faktorem bylo vzdělání knihovníků. Ve velké části inzerátů jsme se setkali s tím, že bylo požadované vzdělání knihovnického směru - někde bylo ještě blíže specifikováno, že stačí středoškolské knihovnické vzdělání, jinde vysokoškolské. Avšak v některých inzerátech byl pouze údaj knihovnické vzdělání bez další specifikace. Avšak různé možné kombinace vzdělání by činily pochopení grafu obtížným. Proto byly jednotlivé kombinace roztříděné do tří hlavních kategorií - VŠ, VOŠ a SŠ, přičemž pokud se jednalo o kombinaci více kategorií, byl údaj připočítán pouze do nejnižší kategorie, aby tak bylo zřejmé minimální požadované vzdělání, jak je znázorňuje graf č. 3. Z něj je patrné, že téměř v polovině inzerátů bylo středoškolské vzdělání dostačující. Graf č. 3 - Požadované minimální vzdělání knihovníků Ve srovnání se zahraničními výzkumy je vysokoškolské vzdělání požadováno mnohem méně, ale

8 může to být zapříčiněno i tím, že zahraniční výzkumy byly orientovány spíše na akademické knihovny. Kdybychom tedy chtěli tyto výsledky porovnat, museli bychom vzít v potaz pouze vzdělání knihovníků požadované univerzitními knihovnami, to však nebylo cílem našeho šetření. Můžeme tak tedy pouze konstatovat, že vysokoškolské vzdělání na rozdíl od zahraničí nespadá do základních požadavků kladených na nově přijímané zaměstnance. 3. Jazykové požadavky na knihovníky Třetím zkoumaným okruhem jsou jazykové požadavky. Přibližně dvacet procent inzerátů neobsahovalo údaj o požadovaných jazykových schopnostech, a proto byly vyřazeny. Následující graf pracuje pouze s ostatními osmdesáti procenty, která jsou považována za celkové množství 100 procent. Graf č. 4 - Požadované jazykové znalosti Z grafu je patrné, že nejčastěji chtějí knihovny knihovníky se znalostí anglického jazyka, popřípadě i anglického a německého jazyka dohromady. Někdy se v inzerátech pouze vyskytl údaj, že je potřeba znát světový jazyk, ale chyběla přesnější specifikace. Většinou pro katalogizační pozice byla poptávaná pasivní znalost více jazyků především ruštiny, francouzštiny, latiny nebo bylo napsáno románské, popřípadě slovanské jazyky. Pro určité funkce (především ředitel knihovny) se objevila i potřeba znalosti českého jazyka. Inzeráty požadující češtinu nejsou do předchozí tabulky zahrnuty, neboť se domnívám, že občané ČR český jazyk ovládají. Znalost anglického jazyka byla několikrát zmíněná především u pracovníků informačních služeb a studoven, kdy je potřeba se domluvit se zahraničními studenty (v případě univerzitních knihoven) nebo jinými uživateli knihovny, kteří neovládají český jazyk. Ve srovnání se zahraničními výzkumy je u nás kladen větší důraz na znalost cizího jazyka, a to někdy skoro o padesát procent. V tomto výzkumu jsme dospěli k tomu, že je vyžadována nebo preferovaná znalost cizího jazyka u přibližně osmdesáti procent všech hledaných knihovnických pozic, kdežto v zahraničí se pohybuje hranice znalosti cizích jazyků okolo třiceti procent.

9 4. Počítačová gramotnost Dalším okruhem, na který jsem se při svém zkoumání zaměřila, byla počítačová gramotnost. Ve většině vybraných inzerátů byla požadována určitá počítačová dovednost. V některých bylo možné setkat se s tím, že vypsali znalosti jako balíček MS Office, jinde schopnost práce s PC, jinde Open Office, ICT, popřípadě přímo počítačová gramotnost. Pouze v šestnácti procentech všech inzerátů nebyla počítačová gramotnost zmíněna, ale je možné, že ji považovali za samozřejmou. Ve zbylých osmdesáti čtyřech procentech požadovaly knihovny po knihovnících určitou počítačovou gramotnost. Sice naše výsledky nedosahují sto procent, jak tomu bylo u výzkumu Deekenové a Thomasové[4], přesto bych ráda s autorkami souhlasila, protože dnes každý knihovník ke své práci počítač nutně potřebuje. Proto se domnívám, že počítačová gramotnost je pro knihovníky klíčová. Podobně to už v závěru svého výzkumu naznačili Lynch a Smith[5], kdy počítačovou gramotnost přestávají řadit mezi specifické znalosti, ale řadí ji k základním požadavkům knihovnické profese. Kromě počítačové gramotnosti byla zmiňována velice často i znalost knihovního systému. Některé inzeráty obsahovaly pouze údaj - znalost knihovního systému výhodou, jinde byl knihovní systém blíže specifikován jako LANius, Clavius a Aleph. Přičemž knihovní systémy LANius a Clavius byli zmiňovány především v prvních letech našeho výzkumu. V souvislosti se znalostí knihovního systému a počítačovou gramotností byla zmiňována i znalost elektronických informačních zdrojů a vyhledávání v nich stejně tak jako vyhledávání v databázích. 5. Druh knihovny hledající nové spolupracovníky Další výzkumná otázka byla zaměřená na to, jaké druhy knihoven nové knihovníky poptávají. Třicet sedm procent knihoven poptávající knihovníky jsou univerzitní knihovny. Další velkou skupinou jsou speciální knihovny jako je Národní technická knihovna (dříve Státní technická knihovna), knihovna Akademie věd, muzejní knihovny, galerijní knihovny, Parlamentní knihovna, knihovna Ministerstva financí a další. Poměrně velkou část tvoří základní knihovny (městské a obecní knihovny). Ostatní knihovny poptávají nové zaměstnance méně. 6. Osobnostní a profesní dovednosti požadované u knihovníků Předposledním zkoumaným okruhem byly osobnostní a profesní dovednosti. Nejčastěji zmiňovanými zaměřeními byly orientace na osobní vztahy a organizaci. Především byly požadovány komunikační schopnosti, samostatnost, vstřícnost, ale také schopnost týmové spolupráce, flexibilita, iniciativa a prezentační dovednosti.

10 Tabulka č. 3 - Osobnostní dovednosti Tabulka osobnostních dovedností zobrazuje patnáct nejčastěji požadovaných dovedností. Jako jedna z nejčastěji uváděných dovedností byla komunikativnost. Dalšími ve výzkumu zmíněnými dovednostmi byly - práce s veřejností, příjemné vystupování, systematičnost, prezentační dovednosti, odolnost vůči stresu, kultivovanost projevu, pracovitost, práce s dětmi, iniciativa, manažerské dovednosti, pedagogické schopnosti, plánování, ochota, vize do budoucnosti, společenské vystupování, logické myšlení a všeobecný přehled. Z profesních dovedností byly nejčastěji požadované základní znalosti katalogizace, s čímž souvisí i několikrát zmiňovaná znalost AACR2 nebo MARCu. Podobně tomu bylo i ve výzkumu, který provedli Du, Stein a Martin[6]. Potřebné jsou také znalosti akvizičních a rešeršních činností, popřípadě základy tvorby webu a jazyka HTML. Výjimkou nebyla ani znalost knihovnických standardů a legislativy. 7. Požadovaná praxe Posledním zkoumaným okruhem byla požadovaná praxe, popřípadě její délka. U velkého množství inzerátů nebyl tento údaj uveden. Jinde bylo napsáno, že praxe je vítaná, ale není podmínkou. Pouze u čtyř inzerátů jsem našla informaci, že je pozice vhodná i pro absolventy.

11 Graf č. 5 - Praxe Z grafu je patrné, že praxe je požadovaná u jen velice málo pozic, u čtvrtiny pozic je vítaná a ve více než polovině případů požadovaná není. Naproti tomu výzkumy, které provedli Deekenová a Thomasová[7] a Beile a Adams[8] shodně udávějí, že praxe byla požadována přibližně v šedesáti procentech inzerátů. Délka praxe se pohybovala od jednoho roku až po deset let praxe. V mém výzkumu byla délka praxe specifikovaná pouze u patnácti inzerátů, z toho pět se týkalo vedoucí pozice. Nejkratší byla taktéž jeden rok, ale nejdelší pouze sedm let praxe. Nejčastěji byla požadovaná praxe v délce tří let. Tabulka č. 4 - Délka požadované praxe 8. Zajímavosti v inzerátech Při procházení inzerátů a jejich zpracovávání jsem narazila na několik zajímavostí. Jedná se především o informace, které se vyskytly buď jen v jednom inzerátu, popřípadě u jedné instituce. Jeden inzerát požadoval, aby nově přijímaný pracovník měl trvalé bydliště v Praze, kde se nacházela i nabízená pozice. Dalším zajímavým požadavkem bylo, aby nově přijímaný knihovník byl nekuřák. Tato informace se vyskytla dokonce u dvou různých institucí. Dalším zajímavým faktorem byla i obec, která poptávala nového knihovníka. Samozřejmě, že

12 nejvíce nových pozic bylo právě v Praze, dalším městem bylo Brno, ostatní města jsou zahrnuta do skupiny ostatní, kam patří města: Benešov, Břeclav, Havlíčkův Brod, Hodonín, Hradec Králové, Karlovy Vary, Kutná Hora, Liberec, Litvínov, Louny, Nový Bydžov, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Pelhřimov, Plzeň, Strakonice, Turnov, Uherské Hradiště, Ústí nad Labem, Úvaly, Vizovice, Vlašim, Zlín a Žamberk. Graf č. 6 - Město Závěr Předchozí část analyzovala inzeráty tak, aby byly zodpovězeny výzkumné otázky. Mohli jsme si povšimnout několika zajímavých závěrů. Především se jednalo o naprosto odlišné výsledky tohoto výzkumu v porovnání se zahraničními výzkumy. Nejvíce se tento výzkum odlišoval v oblastech jazykových požadavků, vzdělání a praxe. Z výzkumu vyplynulo především to, že v České republice je více kladen důraz na znalosti cizích jazyků než v zahraničí, a to téměř o padesát procent. Může to být způsobeno tím, že výzkumy byly prováděny především ve Spojených státech amerických, kde je oficiálním jazykem angličtina. Právě v angličtině vychází řada dokumentů, které je pak potřeba následně zpracovat, a proto u nás patří angličtina mezi požadované jazykové znalosti spolu se znalostí němčiny. Má-li však někdo zájem o pozici katalogizátora, měl by mít alespoň pasivní znalost více jazyků. V oblasti vzdělání tento výzkum dospěl k závěru, že v polovině nově obsazovaných pozic bylo jako dostačující (či minimální) vzdělání udáváno právě středoškolské. V zahraničí však měli naprosto odlišné výsledky, kdy požadovaným vzděláním bylo vysokoškolské, ovšem tyto výzkumy se specializovaly především na univerzitní knihovny.

13 Poslední oblastí, která se od zahraničních výzkumů lišila, byla požadovaná předchozí praxe, která byla v tomto výzkumu zmiňována pouze ve třinácti procentech inzerátů. Naopak v zahraničí byla vyžadována mnohem více a také délka požadované předchozí praxe se liší. Lze tedy říci, že pokud bychom chtěli pracovat jako knihovníci v zahraničí a uspět tam na trhu práce, potřebovali bychom vyšší vzdělání a také určitou předchozí v praxi v oboru. Shodných výsledků jako v zahraničí jsme si mohli povšimnout především v oblasti počítačové gramotnosti, která je v posledních letech považována za základní dovednost, jež by měl každý knihovník ovládat. Z oblasti požadovaných osobnostních kompetencí to potom byla především komunikativnost, samostatnost a spolehlivost. V profesních dovednostech podobně jako v zahraničních výzkumech se objevila především znalost katalogizace. Nejčastěji požadovanými pozicemi jsou knihovníci ve výpůjčních službách, knihovníci obstarávající katalogizaci a knihovníci ve vedoucích pozicích (ředitelé, vedoucí knihovny nebo oddělení). Proto uchazeči o tyto pracovní pozice mají šanci, že seženou práci rychleji než ostatní. Použitá literatura ABELS, Eileen, et al. Competencies for Information Professionals of the 21st Century [online]. Revised edition. USA : Special Libraries Association, June 2003 [cit ]. Dostupné z WWW: < ALA Executive Board. ALA's Core Competences of Librarianship [online]. Chicago : ALA Council, January 27th 2009 [cit ]. Dostupné z WWW: < BEILE, Penny M.; ADAMS, Megan M. Other Duties as Assigned: Emerging Trends in the Academic Library Job Market. The entity from which ERIC acquires the content, including journal, organization, and conference names, or by means of online submission from the author. College & Research Libraries [online]. July 2000, vol. 61, no. 4, p , [cit ]. Dostupný z WWW: < ISSN DEEKEN, JoAnne; THOMAS, Deborah. Technical Services Job Ads: Changes Since College & Research Libraries [online]. March 2006, vol. 67, no. 2, p , [cit ]. Dostupný z WWW: < DU, Yunfei; STEIN, Barbara; MARTIN, Robert S. Content Analysis of an LIS Job Database: A Regional Prototype for a Collaborative Model. Libri [online]. 2007, vol. 57, pp , [cit ]. Dostupný z WWW: < ISSN LYNCH, Beverly P.; SMITH, Kimberley Robles. The Changing Nature of Work in Academic Libraries. IN College & Research Libraries [online]. September 2001, vol. 62, no. 5, p [cit ]. Dostupný z WWW: <

14 SKIP. Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb. [online] Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2006 [cit ] Dostupný z WWW: < [1] SKIP. Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb. [online] Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2006 [cit ] Dostupný z WWW: < [2] ALA Executive Board. ALA's Core Competences of Librarianship [online]. Chicago : ALA Council, January 27th 2009 [cit ]. Dostupné z WWW: < [3] ABELS, Eileen, et al. Competencies for Information Professionals of the 21st Century [online]. Revised edition. USA : Special Libraries Association, June 2003 [cit ]. Dostupné z WWW: < [4] DEEKEN, JoAnne; THOMAS, Deborah. Technical Services Job Ads: Changes Since College & Research Libraries [online]. March 2006, vol. 67, no. 2, p , [cit ]. Dostupný z WWW: < [5] LYNCH, Beverly P.; SMITH, Kimberley Robles. The Changing Nature of Work in Academic Libraries. IN College & Research Libraries [online]. September 2001, vol. 62, no. 5, p [cit ]. Dostupný z WWW: < [6] DU, Yunfei; STEIN, Barbara; MARTIN, Robert S. Content Analysis of an LIS Job Database: A Regional Prototype for a Collaborative Model. Libri [online]. 2007, vol. 57, pp , [cit ]. Dostupný z WWW: < ISSN [7] DEEKEN, JoAnne; THOMAS, Deborah. Technical Services Job Ads: Changes Since College & Research Libraries [online]. March 2006, vol. 67, no. 2, p , [cit ]. Dostupný z WWW: < [8] BEILE, Penny M.; ADAMS, Megan M. Other Duties as Assigned: Emerging Trends in the Academic Library Job Market. The entity from which ERIC acquires the content, including journal, organization, and conference names, or by means of online submission from the author. College & Research Libraries [online]. July 2000, vol. 61, no. 4, p , [cit ]. Dostupný z WWW: < ISSN Štítky: knihovna, inzerát, zaměstnání