Visegrad pozval další sousedy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Visegrad pozval další sousedy"

Transkript

1 Advee První český autonomní robot se představil v Bruselu Publicistika, str. 4 Tomáš Hruda Co přinese vědecké centrum, kam přijde 5 milard z EU? Evropan, str. 6 Martin Hric a Zdeněk Velíšek Novinářští doyeni komentují situaci v severní Africe Evropské horizonty, str. 2 a 3 Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 číslo 2 / 2011 ročník 8 cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 SLOVO Petr Zahradník, EU Office České spořitelny Kritérium rychlosti čerpání představuje pouze jeden z několika ukazatelů, jejichž prostřednictvím hodnotíme úspěšnost využívání nástrojů Kohezní politiky EU. V konečném důsledku totiž vůbec není podstatné, jak rychle se dotační prostředky vyčerpaly, ale určitě to, jaký přínos na reálné veličiny daného regionu či lokality pokud možno při zachování podmínky udržitelnosti měly. Dává určitě smysl rozvrhnout tempo čerpání pokud možno rovnoměrně po celé programovací období, resp. jeho tempo přizpůsobit důležitým potřebám, jež se ukáží v mezičase akutní (například jako anti-krizový stimulátor v čase zcela nedávném). Na druhou stranu připusťme, že když v polovině programovacího období je rychlost čerpání nízká, cosi to v tomto mezičase může signalizovat. Jak si stojí OP Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost? Na nedostatek zájmu a poptávky o tuto podporu si opravdu stěžovat nemohou. Finanční objem podaných žádostí v obou případech již nyní odpovídá přibližně objemu jejich celkové alokace (v prvním případě 96 % na konci roku 2010, ve druhém dokonce 100,8 %). Podíváme-li se na kritérium již schválených a smluvně krytých žádostí, ani zde to není rozhodně tak zlé (OP LZZ 76 % celkové alokace, OP VK ale jen 40 %). Avšak projektový proces má svůj přirozený vývoj a fáze, které nelze nadměrně urychlovat; a do konečného cíle, tedy uvolnění prostředků ze zdrojů EU, se zatím dostalo pouze 10,4 % alokace OP LZZ (z tématických OP druhé nejvyšší číslo po dopravě, v případě OP VK je pravdou, že 1,6 % není mnoho a představuje druhý nejnižší objem čerpání ze všech OP). Na druhou stranu právě nyní se v tomto OP chystají k uzavření významné výzvy pro vzdělávací programy; a současně máme ještě téměř pět let do konečného proběhnutí cílovou páskou, jež nastane po uplynutí času daném principem N + 2. Jakýkoliv přehnaný názor nyní je tudíž velmi, velmi předčasný. Visegrad pozval další sousedy Premiéři Visegrádské čtyřky spolu s představiteli Německa, Rakouska a Ukrajiny řešili v Bratislavě energetickou a potravinovou bezpečnost. Zleva: Werner Faymann, Viktor Orbán, Angela Merkel, Iveta Radičová, Petr Nečas, Donald Tusk a Mykola Azarov. foto: archiv vlády ČR Velké projekty se Česku vyplatí Doprava, životní prostředí, věda. To jsou oblasti, kam plynou obří dotace z evropských fondů. Slaví teď třeba na Univerzitě Pardubice zjistili, že sem připluje půl miliardy korun, mimo jiné na výzkumné centrum. Paradoxní je, že akademická půda tu je úspěšnější než město, a to několikanásobně. Jednou tahle doba vejde do dějin jako čas velkých projektů. Nebo chvíle, kdy země spala. V letech nabízí Unie z fondů určených pro rozvoj chudších regionů téměř čtyřiadvacet miliard eur. Přepočteno na hlavu to dělá přes tři sta eur ročně, země se tak dostala na špičku mezi všemi státy, kterým EU otevřela svou peněženku. Hlasy, že Unie jen vrací to, co od států vybrala, jsou v případě České republiky liché. Rozdíl mezi částkou, kterou stát posílá Bruselu, a sumou, jež se mu vrací, je šedesát miliard korun ročně. Tedy nevrací, může vrátit. Velká část zůstává stále nevyčerpaná. Ze stovek a tisíců popsaných formulářů vyčnívají takzvané velké projekty. Evropská komise je schvaluje zvláštní procedurou. Nejvíc peněz plyne do dopravy, projekty jsou nejnákladnější. Stejnojmenný operační program je největším v České republice. V letech tady může stát z evropských fondů odčerpat kolem sto padesáti milionů eur. Druhou ligu hrají silnice a dálnice, které na velký dotovaný projekt stále čekají. Schvalovací cesta je totiž náročnější, odborníci více zkoumají dopady na životní prostředí. Velmi úspěšné jsou naopak dráhy. Blýskly se například v Přerově, kde na rekonstrukci železniční stanice, která potrvá do roku 2015, získaly téměř tři miliardy korun. A nejen tím: Evropská komise v lednu schválila velký železniční projekt, který zaplatí práce na trati v úseku mezi Šatovem a Znojmem. Velké projekty, u nichž celkové náklady přesáhnou padesát milionů eur, doprovází velice zdlouhavý a náročný schvalovací proces u Evropské komise. V současné době jsou potvrzeny dotace u šesti velkých železničních projektů, což znamená příspěvek přes dvanáct miliard korun. Na poslední schválený Šatov Znojmo přispěje Unie částkou osm set osmdesát milionů korun, podotýká vedoucí tiskového oddělení ministerstva dopravy Jakub Ptačinský. Ministerstvo s Evropskou komisí podle něj aktuálně projednává dvanáct dalších velkých projektů, jejichž souhrnná dotace je přibližně třiačtyřicet miliard korun. DOTACE PRO DYJI Příkladem velkého projektu například z oblasti životního prostředí je řešení komplexní ochrany povodí řeky Dyje před znečištěním, který má pomoci od kontaminace povrchových a odpadních vod v Jihomoravském kraji a na Vysočině. (pokračování na straně 3) Byrokracia blokuje využitie eurofondov Takmer 16 miliárd eur dostalo Slovensko z eurofondov na obdobie rokov 2007 až 2013, no ani po zmene vlády nie je proces čerpania dostatočne rýchly. Odborníci sa tak obávajú, či krajina stihne minúť celý balík v spomínanej sume. Po tomto termíne sa budú môcť ešte ďalšie dva roky dodatočne vyplácať zazmluvnené finančné prostriedky. Problém je jasný: eurofondy sa míňajú pomaly aj pre nepresnosti úradníkov a tiež zaváňajú neúčelnosťou a korupciou. Čerpanie peňazí nestúpa dostatočne rýchlo a ku koncu roku sme mali vyčerpaných len asi 13,5 percenta použiteľných prostriedkov, povedal František Palko, riaditeľ Inštitútu hospodárskej politiky. Slovensko tak od roku 2007 stihlo minúť len niečo nad 1,5 miliardy eur. Nevyčerpanie všetkých prostriedkov na sto percent by bolo vrcholne nezodpovedné a bola by to obrovská škoda, povedal Ľuboš Vančo z KPMG Slovensko. Počas siedmich rokov čerpania totiž Slovensko do rozpočtu Únie na daniach prispeje sumou viac ako 5,1 miliardy eur. POMALÉ ČERPANIE BRZDIA CHYBY Čerpanie eurofondov spomaľujú aj chyby nájdené v oblasti verejného obstarávania. Za minulý rok bolo zistených až 166 chybných verejných obstarávaní, dodal Palko. Najviac chýb bolo v Operačnom programe Konkurencia a hospodársky rast. V tomto programe bola chybovosť viac ako 50 percent a zle bolo vyplatené v podstate každé druhé euro, dodal Palko. Problémy s čerpaním súvisia aj s nedostatkom kvalitných úradníkov. Osobne vidím najväčšie riziko v kapacite ľudí na jednotlivých ministerstvách, dodal Vančo. Ďalším často spomínaným problémom je korupcia štátnych úradníkov pri prideľovaní peňazí z eurofondov. Systém totiž už od začiatku funguje tak, že peniaze v rámci jednotlivého programu sa vyčlenia pre napríklad tristo úspešných projektov. Ak záujemcovia o peniaze pošlú viac projektov spĺňajúcich podmienky, je na rozhodnutí úradníkov, ktoré z projektov vyberú. (pokračovanie na strane 2) Regionální strany I v krajích vítězí silnice Regiony čerpají evropskou finanční pomoc jak v rámci celostátních operačních programů, tak i ze svých regionálních programů v jednotlivých regionech soudržnosti. Tady většinou poptávka převyšuje nabídku, a tak se hodně vybírá. Nejvíce prostředků jde i v ROPech na dopravu, velké prostředky dostává oprava památek, rozvoj cestovního ruchu i vylepšení nemocnic. Publicistika str.2 Itálie čelí imigraci Sicilský ostrov Lampedusa leží jen 70 km od afrických břehů a stává se tak otevřenou branou nelegální imigrace z Afriky do celé Evropské unie. Už léta Itálie žádá Evropskou unii o vypracování jasné a energické strategie v otázce nelegální imigrace. Konkrétně žádá intervenci evropské agentury pro kontrolu hranic Frontex při hlídkování ve Středozemním moři, pomoc se správou center pro imigranty a při nákladných repatriacích. Žádá také, aby se o lidi, kterým bude uznáno právo na azyl podle evropských norem, podělily všechny členské země Unie. Německá europoslankyně za Zelené Franziska Brantner upozornila na to, že evropská imigrační politika se opírá o spolupráci s diktaturami severoafrických států a že pokud padnou, bude to pro Evropu znamenat katastrofu. INZERCE

2 TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA 2 EURÓPSKE HORIZONTY MARTINA HRICA Egyptské a islamské rázcestia Byrokracia blokuje využitie eurofondov a výskum Slovenska je dnes na úrovni 10 percent. Máme 90 percent nevyčerpaných zdrojov a máme na to už len dva plus dva roky, upozornila premiérka. Podľa nej vyčerpať 90 percent je v podstate nesplniteľné zadanie. O nízkej aktivite svedčí aj 7. rámcový program, ktorý sa končí. Slovenská republika nevyčerpala v podstate nič. Predsedníčka vlády garantuje, že na každý vedecký a výskumný projekt, ktorý bude spĺňať štandardy a prísne kritériá, bude dostatok peňazí. Ja sa bojím opaku, že ich nevyčerpáme, zdôraznila. V krátkom čase majú byť vypísané nové výzvy. Vláda podľa premiérky tiež pripravuje zjednodušenie systému čerpania eurofondov. Pripomenula, že Slovensko čelí Bruselu, ktorý neuznal niektoré problematické projekty. Či už išlo o pilotné projekty sociálnych podnikov, Brusel neuznal ani cent. Premiérka komentovala, že v týchto prípadoch nešlo o projekty, ale o tunelovanie. Uistila ďalej, že silné vedecké a výskumné zázemie považuje za dôležité. Bez neho sa však pokrok robí ťažko. Na zámer vlády, presunúť eurofondy z balíka pre vedu a výskum na diaľnice, sa sťažuje v týchto dňoch vedecká komunita, ale aj univerzi- ty. Tvrdia, že z ich ukrojených peňazí (180 mil. eur) postaví vláda len 12 km diaľnic. Vedci spustili za záchranu vedy aj petíciu. Ministri schválili 2. februára presun celkovo 350 miliónov eur do Operačného programu Doprava. Ukrojili z financií Operačných programov Informatizácia spoločnosti, Výskum a vývoj, Vzdelávanie, Zamestnanosť a sociálna inklúzia. Hlavnú prioritu pri čerpaní eurofondov má výstavba diaľnic. foto: archiv autora (pokračovanie zo strany 1) Až nedávno sme sa dozvedeli zaujímavý fakt. Zbedačený ruský mužik či proletár sa až v roku 1938, po štvrť storočí, dožil životnej úrovne z roku Pritom aj táto slepá ulička vývoja mala demokratické ideály. Všetka moc sovietom, pôda tým čo na nej pracujú a tak. Ale k tomu tie milióny ľudských obetí. Analýza revolúcií v dejinách, ich prínosy, výsledky a obete, mohlo by to byť veľmi vzrušujúce čítanie. Demokratický svet bol fascinovaný Jelcinom, keď tankami potlačil puč parlamentu a nastolil demokraciu. Daňou za ňu bolo, že nebolo na dôchodky, mzdy robotníkov a armády. A dnes sa čudujeme popularite autoritatívneho Putina. Koniec koncov, ani naša nežná revolúcia nepriniesla taký výbuch blahobytu pre všetkých, ako sme sa nádejali. Aj súčasná slovenská premiérka pripúšťa, že 51 % obyvateľstva po dvadsiatich rokoch nedosahuje predrevolučnú úroveň. Keď pred časom vypukla demokratická revolúcia v Alžírsku, v slobodných voľbách na naše zdesenie zvíťazili islamskí radikáli s požiadavkou šarije. Demokraciu musela zachraňovať armáda, ktorá víťazov volieb posadila za mreže. A demokratický svet si vydýchol. Uvítali sme pád autoritatívneho režimu v Tunise. Spustili ho masy vysokoškolákov, ktorí sa nedokázali uživiť ani predajom zeleniny. Hlavu v smútku majú Taliani, pred tuniskou demokraciou tam utekajú tisíce emigrantov. A revolúcia v Egypte? Ani znalci si netrúfajú odhadnúť, na koľko percent bola spúšťačom túžba po demokracii, či ambície ľavicových strán a chudoba či Moslimského bratstva. Znalci pripúšťajú, že egyptskí moslimi sú umiernení, žiadny Taliban či Al Kajda. Ale za to v základoch Hamasu stáli oni. V čom je teda problém? Hodnoty demokracie a moslimského bratstva, islamu, majú k sebe značne ďaleko. A rýchle zvýšenie sociálnej úrovne neprinesie automaticky ani demokracia, ani moslimské bratstvo. Je to vec dlhodobého rozvoja ekonomiky. Všetky tri zložky egyptskej revolúcie stratili jediného spoločného menovateľa nenávisť k Mubarakovi. Na čom sa v budúcnosti zhodnú a ako budú proti sebe bojovať? Odpoveď môže znieť len - Inš Alláh. Ako dá Alah. EN č. 2 / 2011 Áno, toto je problém a riešiť by to mala polícia prostredníctvom využívania agentov provokatérov, dodal Palko. Ďalším problémom Slovenska je, že sa tu nepodporuje kvalita, ale nivelizácia a priemernosť. Navyše eurofondy sú na toto ako stvorené, keďže hlavným cieľom politikov ich je minúť, čiže vyčerpať, dodal Dušan Sloboda, analytik Konzervatívneho inštitútu M. R. Štefánika. Pri míňaní peňazí určených na výskum a vývoj neprišlo doteraz k žiadnemu porovnávaniu výsledkov. Tiež je úplne jedno, či je niekto zapojený v medzinárodných projektoch a uznávaný vo svojom odbore, a tu sa proste podporuje hocičo, dodal Sloboda. EUROFONDY NESTIHNEME VYČERPAŤ Napríklad pre vedu a výskum má ministerstvo školstva dostatočný balík peňazí, no problémom je práve nedostatočné čerpanie. Potvrdila to aj premiérka Iveta Radičová. Reagovala tak na kritikov, ktorí vláde vyčítajú, že chce financie určené vedcom presunúť na výstavbu diaľnic. Čerpanie eurozdrojov na vedu DIAĽNICE MAJÚ PRIORITU Hlavnú a najvýznamnejšiu prioritu pri čerpaní eurofondov má napokon výstavba diaľnic a rýchlostných ciest, tam pribudne vyše 600 miliónov eur. Vláda totiž schválila návrh premiérky Ivety Radičovej, aby peniaze z eurofondov tiekli prioritne do ciest. Viacero operačných programov tak o časť očakávaných dotácií príde. Ján Figeľ však tvrdí, že v doprave sa budú čerpať efektívnejšie. 389 miliónov eur, ktoré mali financovať napríklad informatizáciu spoločnosti alebo podporu zamestnanosti, budú o veľkú časť peňazí ukrátené. Výstavba ciest je témou aj zamestnanosti a zamestnávania. Vytvára množstvo pracovných príležitostí a zároveň pomáha mobili- te za prácou resp. pre investorov, určite je predpokladom pre zamestnávanie a investovanie, povedal minister dopravy Ján Fígeľ (KDH). Presun časti eurofondov do diaľnic by malo podľa rezortu dopravy znamenať ich efektívnejšie čerpanie. Slovensko totiž doteraz pri niektorých programoch reálne využilo len minimum. Hlavne sa využijú prostriedky, kde buď účel bol diskutabilný alebo nateraz slabá schopnosť reálneho využitia tých prostriedkov. Aj napriek tomu, že vláda už dala presunu peňazí zelenú, definitívne áno musí povedať Európska komisia. Rokovania pritom môžu trvať aj niekoľko mesiacov. NAJVÝZNAMNEJŠIE INVESTÍCIE? HUDBA BUDÚCNOSTI Čerpanie eurofondov z druhého programového obdobia rokov 2007 až 2013 v decembri vlaňajšieho roka stúplo o 1,48 percentuálneho bodu. Z viac ako 11 mld. eur, ktoré môže Slovensko ešte minúť v rámci nového programového obdobia, sa ku koncu minulého roka vyčerpalo 1,544 mld. eur, čo predstavuje čerpanie na úrovni 13,42 % a v medzimesačnom porovnaní spomínaný nárast čerpania o 1,48 percentuálneho bodu. Napríklad aj v oblasti školstva tečie dvojnásobne viac peňazí ako v období pred voľbami. Tak či tak, viacerí odborníci v danej problematike sa zhodli, že prekážkou v čerpaní európskych peňazí je stále byrokracia ako aj chyby v minulosti. Aj preto sa o najvýznamnejších investíciach z eurofondov na Slovensku zatiaľ nedá hovoriť. Jozef Havrilla Bude Itálie nucena čelit vlně masové imigrace samotná? Sicilský ostrov Lampedusa leží jen 70 km od afrických břehů a stává se tak otevřenou branou nelegální imgrace z Afriky do celé Evropské unie. Je si toho Evropa plně vědoma? V reportážích italských televizí z Tunisu v době protestů proti režimu exprezidenta Zína Abidína bin Alího se často ozýval požadavek, který znepokojil italskou vládu. Mnozí demonstranti doufali, že s pádem exprezidenta se uvolní možnost emigrace do Evropy. Jakmile režim padl a přerušilo se hlídkování při tuniském pobřeží, na moře vypluly staré rybářské čluny přeplněné lidmi, většinou mladými muži. Během čtyř dní jich dorazilo na Lampedusu téměř 5 tisíc. Nebyli to pouze Tunisané. Všude v severní Africe desetitisíce Afričanů z různých zemí čekají na příležitost, kdy se budou moci vydat přes moře do Evropy, na cestu k realtivnímu blahobytu. V Tunisku vládne násilí, není tam práce, je tam jen bída. Chci jen práci v Evropě, nejlépe ve Francii, ale třeba i v Německu nebo v Itálii, kdekoliv, vyprávějí mladí muži, kteří připluli na Lampedusu. Někteří chtějí jen víc než mají, auto nebo nový dům, ale pro jiné emigrace znamená uživit rodinu. Vlnu nelegální imigrace ze severní Afriky na Lampedusu může zastavit pouze špatné počasí na moři anebo přísné hlídkování u afrických břehů. S novým vývojem ale obavy rostou a italský ministr vnitra Roberto Maroni si stěžuje, že Evropa nechala v této situaci Itálii osa- mocenou. Je až neuvěřitelné, prohlásil ministr Maroni že tváří v tvář politické a sociální krizi v severoafrických zemích, kterou dokazuje vlna masové imigrace na Lampedusu z posledních dní, instituce Evropské unie jen přihlížely a čekaly, co se bude dít. Podle ministra Evropa opomíjí i nebezpečí terorismu související s nekontrolovanou imigrací. Už léta Itálie žádá Evropskou unii o vypracování jasné a energické strategie v otázce nelegální imigrace. Konkrétně žádá intervenci evropské agentury pro kontrolu hranic Frontex při hlídkování ve Středozemním moři, pomoc se správou center pro imigranty a při nákladných repatriacích. Žádá také, aby se o lidi, kterým bude uznáno právo na azyl podle evropských norem, podělily všechny členské země Unie. Co čeká tisíce nelegálních imigrantů, kteří připluli na Lampedusu v posledních dnech? Cituji opět ministra vnitra Maroniho: Zvážíme nejprve, zda a komu lze uznat právo na azyl a hodláme repatriovat imigranty, kterým toto právo uznáno nebude. Italská vláda, ale i katolická církev, považují za nutné pomoci finančně Tunisku, eventuálně i dalším severoafrickým zemím, aby se vytvářely pracovní příležitosti na místě a lidé nemuseli emigrovat. Evropa přislíbila Tunisku finanční pomoc, ale její objem (258 milionů eur za tři roky z toho ihned 17 milionů eur) vyvolal rozhořčenou reakci tuniského ministra průmyslu a technologie Afifa Chelbiho: Jsou to směšná čísla, do té míry, že když Catherine Ashton (evropská komisařka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Unie) oznámila našemu ministru zahraničí objem nabízené finanční pomoci, domníval se, že rozuměl špatně a optal se: miliony nebo miliardy? Evropa zřejmě nepochopila dimenzi a dopad toho, co se odehrává v Tunisku a dalších zemích Magrebu. (Obavy italské vlády sdílí například i německá europoslankyně za Zelené Franziska Brantner. Upozornila na to, že evropská imigrační politika se opírá o spolupráci s diktaturami severoafrických států a pokud padnou, bude to pro Evropu znamenat katastrofu.) Itálie zatím vidí rozhodová- ní Evropské unie jako liknavé a neefektivní. Některá italská média si položila otázku, jestli by Evropa nereagovala razantněji, kdyby italské úřady jednoduše poslaly tisíce nelegálních imigrantů vlakem a autobusy do Francie a Německa. Vědunka Lunardi, Řím Ostrov Lampedusa je pravidelným cílem emigrantů ze severní Afriky. Proto zde byl zřízen za podpory EU i sběrný tábor pro uprchlíky. foto: archiv EK

3 EN č. 2 / 2011 TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA 3 Velké projekty se Česku vyplatí (pokračování ze strany 1) Konkrétně půjde o výstavbu 53,1 kilometru nové kanalizace, opravu dalších 20,6 kilometru kanalizace a navazující rekonstrukci vodovodů. Dále sem spadá například rekonstrukce tří čističek odpadních vod a postavení jedné zcela nové, zmiňuje mluvčí ministerstva životního prostředí Jana Jabůrková. Peníze z Unie plynou do cestovního ruchu, i když tady projekty srovnatelné s dopravními stavbami poměrně chybějí. Téměř čtvrt miliardy korun se točí kolem lanovky na Sněžku, sportovně-turistický areál na Králickém Sněžníku za šest set milionů má slíbenou třetinu. Přes půl miliardy na projekty v rámci svého Integrovaného plánu rozvoje města dostane Liberec. PENÍZE PLYNOU I DO VĚDECKÉHO ZÁZEMÍ V porovnání s jinými oblastmi zaostává školství a věda, na podporu sem poslala Evropská unie jen přes tři miliardy. Podle ministerstva financí se ale částka výrazně zvýší. Ve hře je třeba sedmimiliardová investice do největšího laseru na světě v Březanech u Prahy, dotaci by měl Brusel schválit ještě na jaře letošního roku. Situace ve školství je ale odlišná region od regionu. Například Univerzita Pardubice se může pochlubit, že dostala na stavby o půlmiliardy korun víc než město. V Pardubickém kraji hraje prim. Nejlépe to demonstruje srovnání s magistrátem jeho největší dotace na sportoviště Sokola dosahovala Globalizační fond pomůže i Čechům Peníze z Evropského fondu, který podporuje pracovníky propuštěné v důsledku globalizace, jež zasáhla jejich firmy, jsou dostupné od 1. ledna Peníze čerpá Česká republika poprvé až v tomto roce pro bývalé zaměstnance společnosti Unilever ČR. Tehdejší komisař pro zaměstnanost, sociální otázky a rovné příležitosti Vladimír Špidla globalizační fond velmi obhajoval a nebyl ve své rodné zemi příliš slyšen. Podle jeho slov má otevírání obchodu své poražené stejně jako vítěze a Evropská unie nemůže být netečná k obrovským hospodářským a sociálním dopadům globalizace. Je třeba hledat nové cesty pro lidi, kteří vlivem centrálních rozhodnutí přijdou o práci, protože se například výroba přesunula do levnějších zemí a oni musejí vlivem globálních změn uvažovat nově o své kariéře, řekl v rozhovoru pro Evropské noviny a zároveň připustil, že se těmto otázkám věnuje Česká republika pouze okrajově nebo vůbec, a kritizoval také odmítavý postoj českého prezidenta. MÁLO PENĚZ, HODNĚ SLÁVY Nejvíce prostředků z operačních programů dostává dopravní infrastruktura. Odpůrci globalizačního fondu ovšem nejčastěji zmiňují jeho praktické fungování, populismus a prostor pro spekulace. Nejsilnější hlasy se ozývají ze Sdružení evropských obchodních a průmyslových komor (Eurochambers), jehož zástupci věří, že fond nebude mít dlouhého trvání. Označují jej za další z unijních omylů a za chybný signál, který vyvolává zbytečnou paniku a nesplnitelné naděje. V tiskovém prohlášení vysvětlují, že fond může vytvářet mylný dojem o tom, že jsme schopni ochránit Evropu před zbytkem světa, což zcela jistě nemůžeme. Jiné nástroje, jako je například Evropský sociální fond, jsou podle vyjádření sdružení schopné vyřešit problémy daleko efektivněji. PRVNÍ ČESKÁ VLAŠTOVKA Evropská komise poslala peníze také do Česka. A sice Továrna Unileveru v Nelahozevsi je nyní na prodej. 460 bývalým zaměstnancům společnosti Unilever. Celkem eur (přibližně necelých 18 tisíc korun českých na osobu) má pracovníkům z uzavřené továrny v Nelahozevsi na Mělnicku pomoci s hledáním nové práce. Česko využije globalizační fond vůbec poprvé v historii. Přidělení dotace vysvětlil komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor takto: Nelahozeves na Mělnicku je do značné míry na zpracování potravin závislá a více než 25 % lidí, kteří v této oblasti hledají práci, má pouze základní vzdělání. Bez dodatečné podpory hrozí těmto zaměstnancům propad do dlouhodobé nezaměstnanosti. foto: Miloš Spáčil šestatřiceti milionů, pro svou Dopravní fakultu Jana Pernera teď univerzita dostala z evropských fondů přes pět set milionů korun. V technologickém areálu v Doubravicích nedaleko Pardubic vznikne nové Výukové a výzkumné centrum v dopravě a historicky nejstarší objekt univerzity v centru města projde rozsáhlou rekonstrukcí v rámci projektu Univerzitní IT pro vzdělávání a výzkum, přibližuje mluvčí univerzity Valerie Wágnerová. Zejména studenti doktorských studijních programů a mladí výzkumníci jsou naším klíčovým badatelským potenciálem pro budoucí evropskou znalostní společnost. Nově budovaná centra mají pro jejich přípravu a práci poskytnout odpovídající moderní a motivující prostředí, doplňuje rektor Univerzity Pardubice Miroslav Ludwig Oslavuje teď i Zlín. Necelá miliarda korun míří na zdejší Univerzitu Tomáše Bati. Peníze jdou na projekt Centrum polymerních systémů. Ten nám umožní vybudovat moderní výzkumný komplex garantující světové parametry pro výzkum polymerních systémů a pro využití nejnovějších technologií, říká mluvčí univerzity Andrea Kadlčíková. Komplex během dvou let nabídne práci více než sto dvaceti výzkumným pracovníkům z České republiky i zahraničí. Polymery se na Fakultě technologické zkoumají už od jejího založení v roce Za tu dobu jsme dosáhli mezinárodní úrovně, tvrdí rektor Petr Sába. Přestože se řada subjektů snaží urvat z peněz co nejvíc, registruje Brusel případy, kdy členské země musí peníze vrátit. To se na konci loňského roku stalo zemědělským dotacím. Devatenáct států muselo poslat zpět téměř šest set milionů eur, tedy patnáct miliard korun. Problém byl s nedostatečnou kontrolou vyvážených surovin. Nepolevujeme v úsilí o zajištění co nejlepší kontroly způsobu, jakým jsou prostředky vynakládány, abychom ověřili, že se penězi daňových poplatníků neplýtvá, upozornil eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos. Jan Štifter Podle informací z tiskové zprávy stojí za uzavřením továrny hospodářská a finanční krize, a to kvůli výraznému poklesu poptávky jak v České republice, tak v celé Evropské unii. Společnost již v roce 2006 ukončila provoz v další tuzemské továrně, v Zábřehu na Šumpersku, a v současné době na území České republiky nevyrábí, ale pouze prodává dovezené výrobky ze svých zahraničních poboček. Peníze by měly zamířit zejména na pomoc s hledáním zaměstnání, na poradenství, školení, semináře či pomoc a propagaci podnikání. Vlastimil Růžička foto: realit.cz EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA Evropskou cestou k arabským cílům? Výbuch touhy po svobodě a po spravedlnosti, který smetl už dva autoritativní režimy v severní Africe, ukázal, že státy Evropské unie, zejména ty s vlastními zájmy v Maghrebu a na Blízkém východě, prokázaly svým paktováním s tamními despoty značnou nepředvídavost. I zahraniční politika Evropské unie jako celku byla vůči této oblasti nepředvídavá. Pomníkem její mylné důvěry ve stabilitu poměrů v zemích od Maroka po Sýrii bylo založení Unie pro Středomoří před necelými třemi roky. Hned po pár měsících, na přelomu let 2008 a 9 prozradilo její nefunkčnost krvavé vyhrocení arabsko-izraelské konfrontace kolem pásma Gazy. Izrael je totiž také členem Unie pro Středomoří. Dnes má zahraniční politika Evropské unie jednu přirozenou prioritu: nalézt nový přístup k oblasti na druhém břehu Středozemního moře, kterou zachvátil po desítky let zadržovaný duch vzpoury. Převrat se tu ale může zvrhnout v rozvrat, a pak v jinou formu despocie. Cestu k demokracii zatím v rozbouřených arabských zemích nikdo nevytyčil. Evropa se nemůže jen dívat. Konec konců už i ta nešťastná Unie pro Středomoří si vytkla konkrétní cíl: rozvoj jižních sousedů Evropy. Touto cestou chtěla EU především zastavit příliv migrantů z jihu. Ten důvod trvá. Exodus teď možná i zhoustne. EU nemusí měnit recept: spolupráci na rozvoji oblasti. Jde o to dohodnout a pak opravdu umět spoluvytvářet řešení tíživé sociální situace přímo na místě, pomáhat odstraňovat v arabském světě příčiny emigrace. Odstranit důvod k tomu, aby se Evropa musela bránit, aby musela odrážet invaze uprchlíků. Svoboda je především svoboda pohybu. Když po pádu železné opony stála tehdejší dvanáctičlenná Evropská unie tváří v tvář podobné situaci ve východní Evropě, kde se zhroutily totalitní režimy, vytvořila mechanismy schopné pomáhat stavět svobodné státy na demokratických základech. Jeden výmluvný příklad: prostředky z fondu Phare, spolu s tzv. kodaňskými kritérii, tedy zásadami demokracie, volného trhu a lidských práv, působily společně; slily se v jeden smysluplný impuls k transformaci osvobozených zemí. Podobný recept by mohla EU použít i teď, nevytvoří-li se na druhé straně hned zpočátku vůči Evropě animozita. Pokud tam vzniknou podmínky pro nové partnerství zemí kolem Středozemního moře, pak by se třeba mohlo hodit i to, že naše země byla jedním z pokusných králíků toho dnes už dvacet let starého úsilí o simultánní rozvoj ekonomiky i demokracie ve východní Evropě. Víme, jak snadné je sejít z cesty, dělat osudové chyby a neodhalit hned v zárodku pokusy o zneužití svobod a mezer v právních normách. I naše zkušenost může být cenná pro nové arabské režimy, budou-li chtít přijmout podanou ruku Evropy. Evropa jim ji ovšem musí podat co nejrychleji. I tak bude třeba počítat s tím, že po cestě, kterou jim ukáže a třeba ji pomůže i materiálně vydláždit, dojdou k arabským řešením. Pravděpodobně nevytvoří demokracii západního typu ani tehdy, kdy jim nebude její zavedení usnadňováno vojenskou intervencí jako v Iráku, ale budou si ji moci stáhnout v počítači z Googlu, řečeno obrazně. Mimochodem, jaká je vlastně ta dnešní demokracie západního typu? Je jednoznačně hodna následování? Eurofon informuje Jaké je postavení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci mezi fondy EU? Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) financuje projekty na pomoc pracovníkům propuštěným v důsledku globalizace. To znamená např. v případě bankrotu velkého podniku či při přemístění továrny mimo území EU, případně když je v určitém regionu v jednom odvětví propuštěno mnoho lidí najednou. Na rozdíl od strukturálních fondů, které jsou zaměřeny spíše na programy dlouhodobějšího, strategického charakteru, v tomto případě se jedná o jednorázovou, časově omezenou pomoc. EFG vznikl na základě nařízení z 20. prosince 2006, které bylo v roce 2009 upraveno tak, aby se fond stal účinnějším nástrojem v souvislosti s hospodářskou a finanční krizí. EFG má k dispozici max. 500 milionů eur ročně. Kdo může žádat o pomoc z tohoto fondu a na jaké projekty? O pomoc z tohoto fondu mohou požádat pouze členské státy. Pokud dojde k významnému propouštění v důsledku globalizace, je třeba, aby členský stát vypracoval plán pomoci postiženým pracovníkům a podal žádost EU o jeho spolufinancování. Členský stát může získat prostředky ve výši až 50 % nákladů plánovaných opatření (až 65 % v případě žádosti podané v období ). Prostředky lze využít např. na pomoc při hledání zaměstnání, profesní poradenství, rekvalifikace, podporu podnikání, pomoc při zahájení samostatně výdělečné činnosti či příspěvky na hledání zaměstnání, na mobilitu, příspěvky osobám navštěvujícím kurz v rámci celoživotního učení a odborné přípravy apod. Martina Finková, Eurofon

4 4 PUBLICISTIKA EN č. 2 / 2011 Deset závěrů Štrasburku Z posledního zasedání Evropského parlamentu Cestujete často autobusem? Kupujete si dražší léky? Zajímáte se o poslední vývoj v arabském světě? Pokud je odpověď alespoň na jednu z otázek kladná, pak by vás rozhodně mohl zajímat průběh únorového plenárního zasedání. Zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. V dálkové autobusové dopravě začíná nová éra. Parlament schválil předpis, který výrazně posiluje práva cestující na úkor dopravců. Ti budou mít od jara 2013 nárok na odškodnění v případě, že jejich linka bude mít více než devadesátiminutové zpoždění. Další nová legislativa se pro změnu týká padělaných léků, které stále více zaplavují evropský trh. Léčiva budou mít povinné bezpečnostní prvky na obalech a vznikne i seznam registrovaných lékáren. Nové předpisy se dotknou také prodejů přes internet. Život se částečně změní i výrobcům užitkových vozidel. Ta budou muset v budoucnu splňovat přísnější limity na vypouštění CO 2, které by se měly blížit limitům pro osobní auta. Podle poslanců to výrobce povzbudí k větším inovacím. Zpozornět by měli také vědci a vynálezci. Parlament dal zelenou vzniku společného celoevropského patentu, který by měl mimo jiné pomoct evropským vynálezům expandovat do světa. Nový systém však nebude platit v celé EU - stranou zůstávají Itálie a Španělsko, které s návrhem nesouhlasily kvůli pravidlu, že jazykový režim zůstane pouze v angličtině, francouzštině a němčině. Velice zásadní bylo únorové plenární zasedání i pro firmy obchodující s Jižní Koreou. Schválením dohody o volném obchodu mezi EU a Soulem zanikne v příštích letech většina celních poplatků. Na základě iniciativy poslanců se součástí dohody stala i ochranná doložka, která umožní obchodní bariéry znovu zavést v případě, že by například dovoz levných korejských automobilů zasáhl evropské výrobce. Další schválený dokument se týká dětské pornografie. Parlament navrhl vypracování nových předpisů pro boj se zneužíváním dětí. Během plenárního zasedání přišla řeč také na rozšiřování EU. Pokud Chorvatsko dotáhne do konce své reformy, mohlo by podle posledních hodnotících zpráv završit vstupní rozhovory již v první půli letošního roku. Stranou pozornosti nemohla zůstat ani situace v Egyptě a dalších arabských zemích. Poslanci se během debaty shodli, že EU by se nyní v tomhle regionu měla podstatně více angažovat a pomoct Egyptu i Tunisku s uskutečněním demokratických změn. Parlament se věnoval také následkům nové imigrační vlny, které čelí především Itálie. Komise v tomhle směru přislíbila Římu pomoc. Přesto, že Lisabonská smlouva vstoupila v platnost jen před rokem a několika měsíci, na evropské půdě se intenzivně diskutuje o její úpravě. V souvislosti se situací v eurozóně by podle jednoho z návrhů mělo být do smlouvy včleněno nové pravidlo týkající se rozpočtových schodků. (red) foto: archiv EP Advee tančil na Českém plese v Bruselu Na 4. Českém plese v Bruselu mohli tanečníci potkat na parketě prvního českého autonomního robota Advee. Robot na plese reprezentoval jeden z nejinovativnějších českých regionů - jižní Moravu. Akce se konala pod záštitou předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa, předsedy vlády ČR Petra Nečase a ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Unikátní robot vítal hosty oslovením, rozdával lístky do tomboly a dokonce i losoval vítěze. Čapek by měl radost, že Advee dal jeho slovu robot obsah. Robota vyvinuli vědci z Vysokého učení technického v Brně za podpory Jihomoravského inovačního centra. To týmu výzkumníků a studentů poskytlo prostory pro firmu Bender Robotics, kterou pro vývoj robota založili před 2 roky, a díky inkubačnímu programu JIC se mladým podnikatelům dostalo i mnoha cenných rad a podpory. Čeští vědci posunuli hranice umělé inteligence zase o kousek dopředu. Reklamní robot Advee je totiž zcela nové reklamní médium komunikující se zákazníky interaktivním způsobem. Robot se umí sám bez ovládání pohybovat, rozhodovat, hovořit se zákazníkem a rozpoznat lidské tváře. Advee má vlastní osobnost a specifické chování, což vytváří dojem živé umělé inteligence. Na požádání také vytiskne letáček či přehraje propagační videoklip. Český ples v Bruselu je pro Adveeho jednou z prvních pracovních zakázek. Netradiční propagaci robotem Advee realizovali a financovali Útvar transferu technologií VUT a Středoevropský technologický institut CEI- TEC. Advee je současně příkladem úspěšného komerčního výsledku nové technologicky orientované spin-off firmy založené zaměstnanci VUT. Podpora studentských start-upů a inovačních spin-off firem je jednou z našich priorit, a to, že robot Advee reprezentoval v Bruselu Vysoké učení technické v Brně a Středoevropský technologický institut CEITEC, jsme s radostí uvítali, shodli se rektor VUT Karel Rais a ředitel CEITEC Tomáš Hruda. Robot Advee sekundoval na Českém plese v Bruselu moderátorovi Tomáši Hanákovi. foto: jic.cz Studentský summit tentokrát o Egyptě V aule Vysoké školy ekonomické se sešli účastníci Pražského studentského summitu, aby se vyjádřili k nepokojům v Egyptě, potažmo také v oblasti severní Afriky a Blízkého východu. Panelová diskuze proběhla za účasti českého arabisty Eduarda Gombára, redaktorky Hospodářských novin Nataši Kubíkové, vedoucího Centra pro studium Blízkého východu Ondřeje Beránka a islamistky Zory Hesové. Diskuzi moderoval Šádí Shanaáh. Organizátoři Pražského studentského summitu uvádějí v tiskové zprávě, že výběr hostů byl koncipován tak, aby každý, vzhledem ke svým osobním zkušenostem a odbornému zaměření, hovořil o jiných aspektech či příčinách potíží, se kterými se nyní výše jmenovaná část arabského světa potýká. Summit reaguje na současné dění ve světě a svým účastníkům se snaží aktuální ožehavé téma podat trochu jinou formou, než jak ji prezentují zkratkovité zprávy z médií, vysvětlil hlavní koordinátor akce David Petrbok. Akce je zároveň posledním diskusním setkáním Pražského studentského summitu, o kterém Evropské noviny pravidelně informují. Studenti se rozejdou do jednotlivých orgánů a modelů, kde budou probíhat jak formální, tak kuloární debaty o mezinárodně-politických problémech, z nichž si sestaví agendu pro březnovou závěrečnou konferenci. Právě ta totiž bude okamžikem, kdy delegáti dostanou příležitost využít své získané znalosti a dovednosti, aby v intenzivním několikadenním jednání obhájili zájmy svých států a navrhovali svá řešení globálních otázek, pokračuje dále v debatě David Petrbok. Nutno dodat, že Pražský studentský summit je velmi dobrou příležitostí pro středoškolské a vysokoškolské studenty, jak nahlédnout do tajemného světa diplomacie, jak se stát respektovaným zástupcem některého státu a vyzkoušet si simulaci jedné ze tří mezinárodních organizací OSN, NATO či EU. Mladí účastníci zde získávají odborné znalosti a během jednání odhalí vlastní schopnosti přesvědčivě prezentovat své zájmy, srozumitelně argumentovat ve prospěch svého návrhu a v neposlední řadě mezi svými vrstevníky z celé České republiky mohou najít nové přátele. Organizátorem je Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Vlastimil Růžička Sokolovna, na kterou čekalo celé Žamberecko V Lukavici na Orlickoústecku se s pomocí evropské dotace dočkali kompletně zmodernizované sokolovny. Cesta k novému objektu, který poslouží celému regionu, ale nebyla snadná. Když se záměr na jaře 2006 objevil v zastupitelstvu, následovalo složité vyjednávání s Českou obcí sokolskou o převodu vlastnického práva a opakovaná žádost o dotaci. Lukavice uspěla, až když projekt přepracovala tak, že z něj vyjmula kapitolu vnitřního vybavení a požadovanou dotaci snížila na 80 procent nákladů. I tak obec ještě zatěžuje šestimilionový úvěr. Otevření sokolovny v Lukavici se stalo větší událostí, než by se na první pohled zdálo. Především to je jediný kvalitní sál v centrální části regionu Žamberecko, kde se dají pořádat akce většího rozsahu. Pro získání dotace hodně pomohlo, že nám vyjádřil podporu celý region, říká starostka Lukavice Ilona Severová. Postavila se za nás okolní města Vamberk a Letohrad, která také žádný univerzální sál nemají. Nemluvě o okolních obcích, kde je mládež ve věku do tanečních. Sokolovna prošla modernizací za 24 miliony korun. Obec čerpala sedmnáctimilionovou dotaci z oblasti podporující rozvoj venkova (prioritní osa rozvoj městských a venkovských oblastí). Kompletní rekonstrukce v praxi znamenala, že chátrající stavba z 20. let minulého století byla zcela srovnána se zemí a na jejím místě vznikl víceúčelový objekt. Modernizace trvala devět měsíců. Přišla za minutu dvanáct. Lukavická sokolovna, to byl sice celá desetiletí v regionu pojem, ale v poslední době už spíš hrůza. Člověk tam chtěl přibít hřebík a vypadlo kus zdi, obnažovaly se rákosové stropy, za sociální zařízení jsme se styděli, vzpomíná starostka Severová. Stavbou žila celá vesnice, téma se probíralo při každém setkání místních lidí. Sokolovnu totiž nevyužívají zdaleka jen sokolové. Konají se tu veškerá společenská setkání, plesy, dětské akce, sportovní turnaje. Mnohé přesahují rámec obce. V Lukavici také funguje řada spolků a jejich členové se scházejí právě v sokolovně. Většina sokolů jsou zároveň taky zahrádkáři nebo myslivci. Bez sokolovny si nikdo další fungování neumí představit, vysvětluje jednatel lukavických zahrádkářů Oldřich Hubálek. My tu v zimě nacvičujeme na mistrovství republiky. Do naší malé hasičárny bychom se rozhodně nevešli, dodává velitel místních dobrovolných hasičů Josef Lehký. Nová sokolovna se líbí místním i přespolním. První návštěvníci se shodli, že na stavbě je vidět každá zhodnocená koruna. Jsem opravdu překvapen, jak víceúčelově je budova vybavena, konstatoval při slavnostním otevření sokolovny hejtman Pardubického kraj Radko Martínek. Je vidět, že si obec dala záležet, aby získané finanční prostředky využila co nejlépe, dodal. V sokolovně je kvalitní sál s veškerým zázemím. Splňuje parametry pro volejbalová utkání krajské soutěže. Je tu sál pro aerobik, posilovna, dva výčepy, kuchyň, jídelna a byt pro domovníka. Samozřejmostí je protipožární a osvětlovací systém a bezbariérový přístup. V areálu současně vzniklo parkoviště pro 19 vozidel s dotací z programu Leader a také první LED-veřejné osvětlení v kraji, s nímž obec předběhla i Pardubice. Nová sokolovna v Lukavici tvoří nejen zázemí pro pořádání nejrůznějších akcí, ale také prostor, kde se lidé mohou prostě po sousedsku sejít a posílit obecní pospolitost. Zdá se, že v téhle vsi není o velké výzvy nouze. Už teď tu přemýšlejí o další investiční akci nové kanalizaci. Věra Hofmanová Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P - 8, čp. 80, Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: , centrální GSM: , IČ: Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Michal Tillgen. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené (kp). Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., IČ: Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, Brno. Příjem objednávek: telefon: , fax: , příjem reklamací: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, Bratislava 3, tel:02/ , 02/ , 02/ ;02/ , fax:02/ , Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 /25 SKK Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: X. Ročník 8, číslo 2, vychází Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

5 EN č. 2 / 2011 ČESKÁ REPUBLIKA 5 Pražské kavárny svět, který voní čerstvou kávou Praha proslula nejen krásnou architekturou, ale také umělci a intelektuály, kteří hledali a stále hledají inspiraci v lahodném šálku kávy a příjemné společnosti. Pokud už jste navštívili všechny hlavní pražské památky, ale k plnému prožitku vám stále něco schází, zkuste zajít do jedné z tradičních kaváren, která na vás dýchne jedinečnou atmosférou. Navštívit můžete řadu proslulých míst, která jsou spjata s významnými postavami českých dějin, i moderní designové kavárny. ZAČAL TO ARAB První kavárny spatřily světlo světa v Mecce, sloužily pouze k náboženským účelům a teprve později se staly centrem zábavy i společenského dění. Jen v samotné Káhiře bylo v 17. století na dva tisíce kaváren. Není proto divu, že se tento vynález dostal zanedlouho i do Evropy a do samotné Prahy. Roku 1714 otevřel na malostranském konci Karlova mostu Georgius Deodatus Damascenus první pražskou kafírnu, jak se podniku tehdy říkalo. Georgius Deodatus zpočátku chodil po Praze v orientálním kaftanu, širokých kalhotách, ve střevících se zdviženými špičkami a nabízel kávu přímo na ulici. Pražáci mu proto neřekli jinak než Arab. Na turbanu měl zvláštní podnos a na něm džbánek s kávou. Nápoj ohříval na pánvi s uhlím. Za peníze vydělané pouličním prodejem si později v domě U Zlatého hada otevřel první pražskou kavárnu. Kávu, nedaleko Karlova mostu, vařil a prodával až do své smrti v roce 1730, kdy ho odnesli v rakvi přímo z podniku. KREATIVNÍ KAVÁRENŠTÍ POVALEČI V první polovině 20. století byla Praha kavárenský ráj na zemi. Posezení v kavárně bylo nedílnou součástí života velkoměsta. Zlatou éru pražského kavárenství představovalo období konce rakouského mocnářství a první republiky. Nezval, Seifert, bratři Čapkové, Poláček, Hašek, Kafka a mnozí další spisovatelé, novináři, architekti, umělci a podnikatelé měli své oblíbené kavárny. U stolků nad oblaky cigaretového dýmu se probírala politika, umění i mezilidské vztahy. Doušek lahodné voňavé kávy si i dnes vychutnáte v mnoha tradičních pražských kavárnách a pokud hledáte spíše moderní trendy podnik, který pulsuje současností, můžete vybírat z celé řady možností. V DUCHU STARÉ DOBY Kavárna Slavia, naproti Národnímu divadlu, je jednou z nejstarších a nejoblíbenějších pražských kaváren. Poprvé byla otevřena roku 1863 a stala se tradičním místem setkání umělců a intelektuálů, jako byl Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Jaroslav Seifert nebo Bedřich Smetana a Antonín Dvořák. Interiér kavárny ve stylu Art Deco prosvětlují velká okna, která nabízí úchvatný výhled na Hradčany, Národní divadlo a Karlův most. Ve Slávii si kromě kávy pochutnáte na sladkých i slaných palačinkách, horké čokoládě nebo šálku lahodného grogu. Café Louvre patří ke slavnému prvorepublikovému odkazu, který však drží krok s dobou. Secesní podnik byl poprvé otevřen roku 1902 a cestu k němu si našla řada významných osobností, například Franz Kafka a Albert Einstein. Kavárna na vás dýchne starými časy i dnes ke čtení tu zdarma najdete noviny, pro zábavu společenské hry, ale také secesní kulečníkovou místnost. Mimo výborných zákusků nabízí Louvre také pokrmy pro vegetariány. Café Imperial vyniká unikátním interiérem, který vás přenese daleko od všedních dní, až do dalekého Orientu. Stěny a sloupy kavárny pokrývají keramické dlaždice s rostlinnými a zvířecími motivy zobrazujícími maurské scény. Poprvé se honosná kavárna hotelu Imperial představila hostům roku Café Savoy se nachází na západním břehu Vltavy poblíž ostrova Kampa v přízemí secesního domu. Interiér kavárny se sedmimetrovým stropem a mohutnými lustry je novorenesančním skvostem. Původní kavárna Savoy byla otevřena už v roce Jednalo se o dekadentní kavárnu a v době po sametové revoluci zase o oblíbenou zakouřenou putyku. Dobrou pověst tradičního českého kavárenství jí vrátil vstup společnosti Ambiente do řízení provozu. Vaše chuťové buňky ocení jakýkoli z lákavých zákusků nebo třeba lehký výtečný oběd. Kavárna v Obecním domě nedaleko náměstí Republiky patří k nejkrásnějším pražským kavárnám. Jako celý Obecní dům i interiér kavárny je ve zdobném secesním slohu s prostornými okny, vysokými stropy, zrcadly a křišťálovými lustry. Noblesní kavárna se zaměřuje především na sladké pohoštění v podobě dortů vlastní výroby, ale vybrat si můžete ze široké nabídky salátů, sendvičů a lehkých jídel. Grand Cafe Orient, jediná kubistická kavárna na světě, sídlí od roku 1912 v elegantním domě U Černé Matky Boží. Ve světě ojedinělou kubistickou tvář vtiskl domu mistr moderní architektury, architekt Josef Gočár. Výjimečnost domu však nespočívá pouze v jeho fasádě, ale hlavně v kubistickém interiéru prvního poschodí, kde se nachází zmíněná kavárna. Gočár zde navrhl kubistický bufet-bar a veškeré vybavení včetně lustrů a luceren. Kavárna byla otevřena po rozsáhlé rekonstrukci, kde jedinou pomůckou restaurátorů byly černobílé fotografie, podle kterých znovu zhotovili všechen nábytek a mosazné lustry. V Grand Café Orient vám nabídnou například domácí jablečný závin s teplou karamelovou zmrzlinou, mléčné koktejly a lahodné cappuccino. MODERNÍ & TRENDY CAFÉ Silničáři předvedli zimní údržbu v přímém přenosu Správa a údržba silnic Pardubického kraje je na výši nejenom v oblasti technologií. Nyní ukázala, že jí není cizí ani otevřenost vůči veřejnosti. Té nabídla na svém chrudimském cestmistrovství pohled pod svou pokličku, když uspořádala akci Zimní údržba v přímém přenosu. Návštěvníci akce měli jedinečnou možnost seznámit se s tím, jak to v praxi probíhá na území Pardubického kraje, když udeří zima. Zajímavou akci si nenechala ujít ani senátorka Miluše Horská, starosta Chrudimi Petr Řezníček nebo předseda finančního výboru krajského zastupitelstva Miroslav Krejčí. A přestože ten den zima svou moc nepředváděla, vůbec to nevadilo. I bez přívalů sněhu mohli silničáři ukázat, jak prostřednictvím Akci krajských silničářů si nenechali ujít ani (zleva) senátorka Miluše Horská, ředitel SÚS Pk Miroslav Němec, starosta Chrudimi Petr Řezníček a předseda finančního výboru krajského zastupitelstva Miroslav Krejčí. Silničáři ukázali návštěvníkům také svůj vozový park a techniku. moderních technologií získávají informace o aktuální situaci, jak vypravují, koordinují a kontrolují jednotlivá vozidla. Silničáři představili systémy, které na základě informací z různých meteorologických stanic a webových kamer hlásí teplotu vzduchu, teplotu vozovky, rosný bod či rychlost větru a které dispečerům umožňují poslat techniku tam, kde je jí opravdu potřeba. Podobně jako třeba u zdravotnické záchranné služby díky navigačním systémům vědí, kde se aktuálně jejich vozidla pohybují, jak provádějí údržbu či jak rychle jedou. Mohou tak nejen poslat vozidlo na správné místo, ale mohou také vyhodnotit ujeté kilometry a spotřebovaný materiál. Tahle skutečnost je pro nás velmi důležitá. Můžeme svou práci dělat efektivně, máme přehled o spotřebovaném materiálu a o tom, zda je užíván tam, kde má být. To nám samozřejmě šetří také finanční prostředky, které pak můžeme investovat alespoň do malých oprav poničených silnic, řekl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Myšlenku uspořádat akci, která by veřejnosti zblízka předvedla činnost silničářů a ukázala technologie, které cestáři používají, kvitoval i náměstek hejtmana Jan Tichý. Představitel Pardubického kraje, který má v gesci dopravu, dopravní obslužnost a investice, tvrdí, že moderní technologie nejenom usnadňují silničářům práci, ale i šetří peníze kraji. Technologie, které používá Správa a údržba silnic Pardubického kraje, patří už několik let nejenom ke špičce v naší republice, ale v celé Evropě. Tyto prostředky zvyšují efektivitu práce našich silničářů, což pochopitelně přináší kraji úsporu finančních prostředků, konstatoval náměstek hejtmana Tichý. Jsem rád, přestože jsem se akce bohužel nemohl zúčastnit, že se s prací silničářů mohla seznámit veřejnost. Občané tak měli možnost vidět, co všechno jejich činnost obnáší a že někdy i při nejvyšším úsilí a nasazení není možné zvládnout všechny momentální rozmary počasí. Myslím, že nejenom s prací krajských silničářů, ale i s jejich snahou o neustálé zdokonalování péče o silnice můžeme být spokojeni. Al Cafetero je nekuřácká kavárna, která jako první v ČR začala připravovat kávu jedinečným způsobem, a to ve vacuum potu. Můžete si zde vychutnat čerstvě pražené organické BIO jednodruhové kávy z různých mikroplantáží z celého světa. Chuťové buňky ocení francouzské sýry, domácí štrůdly nebo výbornou toskánskou zeleninu s čerstvě upečenou bagetkou. Siddharta Café je skvělou variací na koncept známého Budha Baru. Interiér představuje harmonické spojení původní výzdoby domu, orientálních motivů a moderního designu. Šéfkuchař Tomáš Stehlík pro hosty Siddharta Café vytvořil menu plné chutí a vůní světové kuchyně. Ethiopia Café se nachází na Vinohradech v Krkonošské ulici. Nekuřácká kavárna nabízí nevšední africké speciality z Etiopie, Mali, Konga a dalších zemí. Více tipů na výlety a dovolenou v Česku najdete na Redakce portálu Kudy z nudy, CzechTourism Jiří Mašík z chrudimského cestmistrovství názorně předvedl činnost dispečinku.

6 6 EVROPAN EN č. 2 / 2011 Naším úkolem není zachránit svět, ale podpořit špičkovou vědu, říká ředitel projektu CEITEC Tomáš Hruda Město Brno se pomalu ale jistě stává centrem české vědy a výzkumu. Na projekty vědeckých center a pracovišť jdou z Evropské unie miliardy. V čele těchto projektů stojí centrum excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů CEITEC, které v současnosti čeká na schválení dotace 5,246 miliardy z OP Výzkum a vývoj pro inovace. Důraz klade ředitel projektu Tomáš Hruda na slovo excelence. Vědu už tady totiž máme a v mnoha případech je to velmi dobrá věda. Ale ke špičkové úrovni stále něco chybí. Poslední článek, který by dal kvalitním českým vědcům příležitost pracovat v nejlepším a s nejlepšími. A hlavně o tom by měl být CEITEC. Projekt CEITEC je jedním z nejnákladnějších vědeckých projektů u nás. Jak byste ho představil? Co je vlastně CIE- TEC? Zjednodušeně je to centrum, kde se dělá špičková věda v oblastech věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií. Ještě jednodušeji řečeno, je to centrum s tím nejmodernějším technickým zázemím. CEITEC je místo, kde kvalitní vědci dělají kvalitní vědu, a to všechno probíhá v systému řízení, který tyto vědce podněcuje ke kreativitě a adekvátním špičkovým výsledkům. V praxi je to tedy daleko jednodušší, než to vypadá. V CEITECu bude pracovat více než 600 lidí. V čem je jejich práce odlišná? Nebo lépe řečeno: V čem bude spočívat unikátnost tohoto centra? Na projektu je nejunikátnější asi ten záběr. Většina center, se kterými se setkáváme, je obvykle přísně vymezená. To je samozřejmě legitimní přístup, ale my chceme jít jinou cestou. Smyslem CEITECu je integrovat to nejlepší, co v Brně je a ještě k tomu přidat něco navíc. Dnes je potřeba věnovat se vědě jako celku. V momentě, kdy máte úzkou specializaci, tak logicky ztrácíte kontext ostatních oborů. Proto významná část těch opravdu zásadních objevů z poslední doby je mezioborová. CEITEC se snaží tento moderní trend zachytit. Druhou unikátností, alespoň v českém prostředí, je důraz na excelenci. To je nejdůležitější. Aby byly vědecké výstupy opravdu špičkové, aby se publikovalo v těch nejlepších publikacích, abychom byli schopní získávat prestižní granty. Od toho se totiž odvíjí všechno ostatní. Jestli tomu dobře rozumím, tak ze získaných peněz se bude stavět nový komplex? Je to trochu složitější. My to vnímáme tak, že na konci má být centrum, které generuje špičkové vědecké výsledky. S tím, že ten projekt je pouze prostředkem, není to cíl sám o sobě. Pokud bych mluvil o projektu, který jsme podali do OP Výzkum a vývoj pro inovace, tak jde skutečně z osmdesáti procent o infrastrukturní projekt. Tedy peníze půjdou hlavně na přístroje a výstavbu nových budov. Zároveň ale CEITEC převezme část stávající infrastruktury. Vizualizace CEITEC: kampus MU v Bohunicich. Kdy vlastně myšlenka centra excelence CEITEC vznikla? Ta myšlenka na podobné centrum je tu už víc než pět let. Konkrétní projekt byl oficiálně spuštěn v roce 2009, kdy jsme zareagovali na výzvu ministerstva školství. Od té doby proběhlo několik kol hodnocení na různé úrovni. V současné době čekáme na schválení Evropskou komisí. Rozhodnuto by mělo být během několika týdnů. Potom přijde výběr dodavatelů a realizace. Kompletně hotovo by mělo být v roce Objevily se během příprav projektu nějaké problémy nebo překážky, kvůli kterým jste si třeba říkal: Tak to je konec... Tou největší překážkou je obrovská administrativní náročnost. V Česku jsou strukturální fondy dělány podle mne hodně komplikovaně s předpokladem, že žadatelé jsou potencionální zločinci. To znamená, že se všechno jistí mnohem složitěji, než je tomu třeba ve starých členských zemích. Z toho vyplývá opravdu náročná administrativa, která je příčinou nedůvěry ve smysl takové dotace. Totiž v momentě, kdy za každou korunu co získám, utratím 50 halířů za různé administrativní práce, tak mám v budoucnu jen malou motivaci si to zopakovat. Myslím, že projekty pod nějakou kritickou úroveň prakticky nestojí za to podávat. Už kvůli tomu, že ten člověk najednou musí jen vyřizovat papíry, místo toho aby pracoval na projektu. Na projektu CEITEC spolupracuje šest partnerů především ze sféry vysokého školství. Co ale třeba spolupráce s krajem nebo městem? Protože čas od času se setkáváme s případy, kdy si jednotlivé instituce spíše hází klacky pod nohy, než aby spolupracovaly... My tu máme obrovskou výhodu a štěstí, že v Brně, potažmo v Jihomoravském kraji, tyhle věci fungují. Tady existuje jasná strategie, kterou řídí Jihomoravské inovační centrum. Nejde tedy o žádné výstřely naslepo bez nějaké hlubší analýzy. Tady se ty věci řeší opravdu koncepčně a i úspěch projektů v OP VaVpI dokládá, že se to dělá dobře. Dobré zázemí je tu dané i historicky z hlediska počtů studentů a vybudované infrastruktury. Z těchto důvodů se můžeme soustředit pouze na kvalitní vědu. Naším úkolem není zachránit celý svět nebo vyřešit všechny problémy Brna, ale právě podpořit špičkovou vědu. Z tohoto pohledu nám to přístup města i kraje hodně ulehčuje. Velmi důležitá je u vědeckých projektů spolupráce s konkrétními školami. Jaké to bude v tomto případě? Budou se moci zapojit studenti? Třeba formou praxe? S tím určitě počítáme. Považuji to dokonce za jednu z největších výhod faktu, že projekt připravují z velké části samy univerzity. Budeme totiž disponovat obrovským infrastrukturním zázemím a byla by velká škoda toho nevyužít. Počítáme s významným zapojením už na úrovni magistrů. Chceme ty nejlepší z nich nalákat, aby měli zájem o to stát se doktorandy právě v CEITECu. Opět ale zdůrazňuji tu kvalitu. CEITEC nebude pro všechny. Bude pro ty, kteří budou mít opravdový zájem dostat se ke skutečně kvalitní vědě. Když zůstaneme u spolupráce. Jak bude vypadat spolupráce se zahraničními subjekty? Jsme si dobře vědomi toho, že Brno má 400 tisíc obyvatel a pravděpodobnost, že tu sami objevíme něco geniálního, je poměrně malá. Konkurence je obrovská a center, která jsou větší a mají lepší podmínky, je celá řada. Náš koncept operuje se třemi základními atributy: Tím prvním je požadavek, aby klíčový management pocházel ze zahraničí. V současnosti začínáme hledat kapacity na klíčové pozice vědeckého a výkonného ředitele a ta laťka pro přijetí bude nasazená poměrně vysoko. Chceme lidi, kteří řídili podobné centrum někde v západní Evropě nebo ve Spojených státech. Druhým aspektem je hodnocení vědy, které bude na úrovni. Nebudeme přispívat k tomu, že si v Čechách v rámci malého rybníčku všichni vzájemně hodnotí, jak jsou kvalitní. My chceme jít jinou cestou. U nás bude posuzování kvality probíhat prostřednictvím Mezinárodní vědecké rady, ve které jsou pouze špičkoví odborníci ze zahraničí. Tím třetím aspektem jsou strategická partnerství. Každý ze sedmi programů, které máme, naváže strategické partnerství s významným zahraničním pracovištěm v daném oboru. Pokud bychom se přesunuli v čase do roku Co bude znamenat pojem CEITEC? Tak předně to nebude pouze CEITEC. Těch projektů v Brně bude víc, i když CEITEC z nich bude s velkou pravděpodobností největší. Myslím, že v roce 2030 bude v Brně přeplněný technopark. V rámci výzkumu se zde budou produkovat špičkové výrobky s tím, že zde bude pět nebo šest dominantních oborů, jako je v současnosti třeba elektronová mikroskopie. Tomáš Hruda vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy na Karlově univerzitě v Praze. Svoji profesní kariéru zahájil jako projektový manažer ve státní agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Řídil např. významný investiční projekt příchodu automobilek Toyota a PSA Peugeot Citroen do České republiky. Později se přesunul do Japonska, kde působil jako ředitel tamější pobočky CzechInvestu. Po návratu do České republiky byl jmenován generálním ředitelem agentury a zodpovídal tak za podporu podnikání, inovací a přílivu zahraničních investic. Následně působil v bankovním sektoru a od počátku roku 2009 zastává pozici ředitele projektu CEITEC. foto: archiv CEITECu Můžete dát příklad takových výstupů? Například v oblasti medicínských aplikací. Představte si, že se povede vyvinout materiál s velmi specifickými vlastnostmi, který se dá použít v rámci proteomiky. Ale to je jen jeden příklad. Špičkové věci často vznikají náhodou, takže nelze úplně předjímat. Nicméně s takovou koncentrací špičkových vědců půjdeme tomu štěstí hodně naproti. Dovolím si zeptat se na úroveň české vědy. Jak si podle vás stojíme ve světě a kam se zařadí CEITEC? Například v rámci Evropské unie. V České republice máme několik lidí, výzkumných skupin nebo míst, které jsou skutečně špičkové i ve světovém měřítku. Nicméně obecně, kdybychom vzali šedý průměr, tak to není žádná sláva a rozhodně to neodpovídá potenciálu, který naše země má vzhledem k prostředí a lidem, kteří v ní jsou. A není to ani tak moc o penězích. Není to o tom, že by se v Česku neinvestovalo do vědy. Je to o tom, že peníze jsou rozdělovány zbytečně plošně místo toho, aby je dostávali ti nejlepší. CEI- TEC bude do jisté míry unikátní i v Evropě. My nestavíme na zelené louce, ale spíše se snažíme rozvíjet to, co už tady je. Doufáme, že se naše centrum zařadí mezi ty nejlepší v Evropské unii. Tedy po bok podobných center v Itálii, Portugalsku nebo Španělsku. Podstatné je, že v některých konkrétních oblastech budeme zapojeni i do těch celoevropských projektů, jako je třeba síť ESFRI. I to dokazuje, že kvalita infrastruktury a odborného zázemí je tu na slušné úrovni. Kvalita vědy ovšem závisí i na kvalitě mladých vědců a přístupu těch, kteří se o vědu teprve začínají zajímat. Co byste poradil těm, co se chtějí dostat na tu nejvyšší úroveň? Tak to je jednoduché, stačí sledovat webové stránky CEITECu... (smích). Ne tak samozřejmě se musí naučit, že ta nejlepší věda nikdy nevznikne sama od sebe. Pokud budou vědu dělat s opravdovým zájmem, pokud budou vyhledávat ty nejpřísnější profesory a školy s největšími nároky místo těch, které jim dají zadarmo titul, pak se skutečně mohou dostat na tu nejvyšší úroveň a česká věda se někam posune. Co byste na závěr na základě své zkušenosti s CEITECem vzkázal organizacím, které by chtěli také požádat o peníze na nějaký projekt? Základem je mít jasně definované cíle. Ty peníze nesmí být cílem samy o sobě, to musí být opravdu pouze prostředek. Je to stejné jako v politice. Během pěti minut poznáte rozdíl mezi politikem, pro něhož je ta konkrétní pozice cílem a mezi tím, pro kterého je prostředkem. V momentě, kdy je pro toho politika ta pozice cílem, tak slíbí cokoliv a jeho přístup nikam nevede. Ve chvíli, kdy je pozice pouze prostředkem, tak je ten politik schopen celou věc někam posunout. S čerpáním dotací je to stejné. Klíčem je ujasnit si, čeho chci dosáhnout, a potom hledat jestli na ten konkrétní cíl nejsem schopen někde sehnat peníze. Rozhodně by to nemělo fungovat tak, že si někdo projede, jaké peníze jsou k dispozici a pak podle toho bude vymýšlet projekty. To je podle mne špatný přístup. Rozhovor vedl Filip Appl

7 EN č. 2 / 2011 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 7 Stavaři opět mohou soutěžit o nejlepší dopravní stavbu Ministerstvo dopravy ČR společně se Státním fondem dopravní infrastruktury vyhlašují nový ročník soutěže Česká dopravní stavba Pod záštitou předsedy Senátu ČR Milana Štěcha a ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáva Slamečky mohou projektanti i zhotovitelé usilovat o tituly ve třech různých kategoriích Dopravní stavba, Dopravní technologie a Výrazná inovace dopravních prostředků. Stavba mimoúrovňového propojení silnice II/468 a průmyslové zóny v Třinci - Balinách Stavba ve stísněných podmínkách řeší mimořádně funkčně a esteticky propojení silnice II/468 a průmyslové zóny v Třinci-Balinách. Mimoúrovňové křížení s železniční tratí a železniční vlečkou splňuje bezpečnostní a kapacitní požadavky napojení průmyslové zóny. Stavba je vstupní bránou do města Třince, a tak si specifika stavby vynutila návrh dvou síťových oblouků s velmi stlačenou konstrukční výškou betonové mostovky, jež spolu s kolmo navazujícími rampami půdorysně připomínají tvar maltézského kříže. Do soutěže mohou být přihlášeny dopravní stavby, úseky dopravních staveb, samostatné objekty a technologie, které byly uvedeny do provozu v období od 1. ledna do 31. prosince Hodnotit se bude efektivita stavby, její začlenění do krajiny a ohleduplnost k životnímu prostředí, dále význam stavby pro bezpečnost dopravy, snížení dopravně-energetické náročnosti, ale také provedení stavby z hlediska uživatelského komfortu. Všechny přihlášené soutěžní stavby budou zveřejněny na internetových stránkách soutěže a jejích vypisovatelů. Odborná porota z přihlášených projektů nominuje na titul Česká dopravní stavba / Technologie roku 2010 nejvýše 12 staveb a 4 technologie. Nominace budou zveřejněny v odborném tisku i na internetových stránkách soutěže k hlasování veřejnosti. Vítězové budou vyhlášeni na slavnostním Galavečeru v červnu 2011, odkud si ocenění odnese 5 staveb a 2 technologie a také bude vyhlášena Cena veřejnosti. Kromě těchto titulů mohou být udělena i ocenění další např. Cena ministra dopravy, Cena ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury, Cena ministra životního prostředí, Cena prezidenta Svazu dopravy ČR a mnoho dalších. Do ročníku 2010 je důležité projekt přihlásit nejpozději 9. května Náležitosti přihlášky, její formulář i bližší pravidla soutěže jsou uveřejněny na www. sfdi.cz a V loňském roce se soutěže zúčastnilo rekordních 30 společností, které přihlásily 43 různých staveb a technologií. Rozdáno bylo 21 cen. Titulem Česká dopravní technologie roku 2009 byla oceněna Dálniční SOS hláska TC SIPO 2. Titul Česká dopravní stavba roku 2009 získaly hned čtyři stavby, a to Mimoúrovňové propojení silnice II/468 a průmyslové zóny v Třinci Balinách; Modernizace západní části žst. Praha Hlavní nádraží, 2. část, nástupiště I-IV; Modernizace trati Veselí nad Lužnicí Tábor, 1. část Doubí u Tábora Tábor a Rekonstrukce silnice III/2956 Vrchlabí Strážné Dolní dvůr Lánov. Udělena byla také Zvláštní Cena veřejnosti, tu získal nový most spojující obce Roudné a Vidov. Cyklostezky údolími Tiché Orlice a Třebovou Rekonstrukce silnice III/2956 Vrchlabí - Strážné - Dolní dvůr Lánov Hlavní předností stavby je využití stávající polní a lesní cesty v příměstských oblastech. Význam této investice je potvrzen monitoringem, který udává, že stavbu využívá denně více jak tisíc obyvatel. Cyklostezky tak podporují aktivní turistiku na Orlicko-třebovsku. Mají několik úseků s absolutním vyloučením motorových vozidel, dále mají úseky s povoleným vjezdem dopravní obsluhy a konečně mají i úseky vedené po komunikacích s plným provozem. Modernizace západní části železniční stanice Praha - Hlavní nádraží Kompletní rekonstrukce horské silnice III/2956 procházející Krkonošským národním parkem byla provedena velmi citlivě ke krajině a životnímu prostředí. Bylo maximálně využito recyklace stávající konstrukce a tím sníženy dopady provádění na její okolí. Prakticky nová silnice v délce 13,7 kilometru vybudovaná v náročných horských podmínkách výrazně zvýší bezpečnost dopravy. Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora Tábor Kompletní přestavba nástupišť I IV se zvýšením hran nástupišť na 550 milimetrů nad temenem kolejnice zajistila komfortní výstupy a nástupy cestujících do vlakových souprav. Realizací stavby je zajištěn bezbariérový přístup na nástupiště - stávající schodiště byla doplněna výtahy a pohyblivými eskalátory. Dopravní rozdělení I. IV. nástupiště stanice na sever a jih umožňuje současné odjezdy vlakových souprav do dvou směrů od každé nástupištní hrany, čímž došlo ke zvýšení kapacity stanice. Liniová stavba je významná zejména zdvoukolejněním celého úseku, zvýšením rychlosti až na 160 km/h a zvýšením kapacity. Nové zabezpečovací zařízení a mimoúrovňové přístupy na nástupiště výrazně zvýšily bezpečnost železničního provozu. Úpravy provedené v rámci stavby rovněž podpořily zkvalitnění příměstské dopravy v řešené aglomeraci Planá nad Lužnicí Sezimovo Ústí Tábor. Projekt se snaží vyjít vstříc cestující veřejnosti a zejména nevidomým a slabozrakým. Samozřejmostí je bezbariérový přístup.

8 8 EN č. 2 / 2011 KRÁTCE Pražská městská rada odsouhlasila šest projektů ze sedmé výzvy Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost. 231 milion korun je určen na revitalizaci městské zeleně v Malešicích, Štěrboholích, Řepích a v pražské ZOO. Úpravy čekají také Grébovku v Praze 2 a park U Zahrádkářské kolonie v Praze Libuši. Původně uvolněná částka 111 milionů korun se díky kvalitě projektů zvýšila na konečný 231 milion korun. Pro projekt Ústřední čističky odpadních vod na Císařském ostrově vznikla při pražském magistrátu komise, která bude posuzovat podmínky tendru na veřejnou zakázku na stavbu Nové vodní linky. Cílem je vyloučení všech pochybností. Členy komise jsou například náměstek primátora Březina, radní Lohynský, zástupci opozice Zdeněk Tůma, Pavel Richter a Viktor Pázler nebo vysokoškolští odborníci profesor Wanner a profesor Pollert. Carlo des Dorides, nový výkonný ředitel evropské agentury Galileo Supervising Authority, která zajišťuje provoz evropského navigačního systému Galileo, navštívil Prahu. Administrativní centrum GSA bude sídlit v Praze. Program družicové navigace Galileo, připravovaný EU ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, má konkurovat současnému navigačnímu systému GPS provozovaného USA - s tím rozdílem, že bude pod civilní kontrolou. Loni v prosinci Rada EU potvrdila že centrum GSA bude sídlit v Praze. NUTS II PRAHA Nejvíc investic z OP Praha jde do tramvajových tratí Největší projekty, podporované pražským Operačním programem Konkurenceschopnost, jsou z oblasti Podpora ekologicky příznivé povrchové dopravy - rekonstrukce tramvajových tratí. Momentálně se jich realizuje nebo je ukončeno šest za téměř dvě miliardy korun. PRODLOUŽENÍ TRASY A METRA Asi nejzajímavějším a také nejnákladnějším projektem posledních měsíců je prodloužení trasy metra A z Dejvic do Motola, i když peníze na něj nejdou ani z jednoho z pražských operačních programů. Celkem má prodloužení pražského metra za stanici Dejvická stát 18,7 miliardy korun, podle předběžných odhadů bude možné z Operačního programu EU Doprava čerpat až 2,2 miliardy korun. Jsou připraveny přístupové štoly a sjízdné rampy k budoucím stanicím a traťovým tunelům, bude nasazen první razící štít ze staveniště na Vypichu směrem do Dejvic, řekl první náměstek primátora Březina. Úsek trasy metra V.A s délkou m navazuje na úsek I.A ve stanici Dejvická a má celkem čtyři stanice, z toho tři stanice ražené. Stanice Petřiny a Červený Vrch budou jednolodní, stanice Veleslavín pak trojlodní, stanice Motol povrchová. Všechny podzemní stanice budou raženy novou rakouskou tunelovací metodou a budou bezbariérové. Traťové tunely z Vypichu do stanice Motol budou dvoukolejné a ražené novou rakouskou tunelovací metodou, ostatní ražené štítem budou jednokolejné. Vlastní stavba začala v dubnu TRAMVAJOVÉ TRATĚ ZA PŮLMILIARDY Největším tramvajáckým projektem je prodloužení trati Radlická za 511 milionů korun. V Radlicích vzrostla poptávka po veřejné dopravě mezi obyvateli a ekonomickými subjekty, které sídlí v okolí stanice metra pro ty, kteří nemohou využívat metro, bude tato trať lepším spojením do centra Prahy. V rámci projektu byly také zpřístupněny zastávky pro vozíčkáře. S postupným rozšiřováním počtu nízkopodlažních tramvají budou moci být provozovány na této trati nízkopodlažní vozidla. Za téměř půl miliardy korun jsou i další dva projekty 470 tisíc půjde z OPPK na rekonstrukci tramvajové trati Plzeňská od Klamovky ke koncovému tramvajovému obratišti Sídliště Řepy, projekt bude hotov v červnu. Dalších 480 tisíc je uvolněno na prodloužení tramvajové trati ze stávající smyčky Podbaba k plánované železniční zastávce Praha Podbaba a související rekonstrukci tramvajové trati v úseku mezi ulicemi Zelená a Podbabská. Tato trať bude dokončena letos v listopadu. Prodloužení tramvajové části tratě Radlická. VÍCE VZDUCHU DO ULIC A PLIC Operační program Praha Konkurenceschopnost je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a prostřednictvím investic do dopravní infrastruktury, životního prostředí, vědy, výzkumu a rozvoje podnikání má foto: archiv MHMP zlepšit a zkvalitnit život Pražanů. První prioritní osa má zlepšovat dostupnost dopravních a telekomunikačních služeb a veřejné dopravy sem spadají zmíněné rekonstrukce tramvajových tratí. Kromě toho se investuje také do nových informačních systémů ve veřejné správě. Méně nákladné bývají projekty z osy Životní prostředí, v jejímž rámci se obnovují rekreační zóny, parky, stavějí se dětská hřiště či sportoviště a investuje se do obnovitelných zdrojů energie, a z osy Inovace a podnikání: ta má zvýšit konkurenceschopnost hlavního města investicemi do rozvoje a efektivního využití inovačního potenciálu. Eva Potužníková NUTS II STŘEDNÍ ČECHY KRÁTCE Vzhledem k velkému množství přijatých žádostí se u výzvy č. 55 z oblasti podpory podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu prodlužuje doba pro vyhodnocení formálních náležitostí projektů do 18. března Od podzimu funguje v Pečkách nové dětské hřiště. Dětské hřiště vzniklo na veřejném prostranství, které navazuje na městský park. Využijí ho hlavně žáci základní školy, družiny a školního klubu. V Kolíně mají nové Komunitní centrum sociálních služeb Kolárka. Projektanti revitalizovali stará kolínská kasárna a vytvořili tak zázemí, zároveň zvýšili kapacitu a zlepšili dostupnost již existujících sociálních služeb. Výstavba tohoto centra byla financována z ROP Střední Čechy částkou 35 milionů korun. Kromě programů pro lidi ohrožené sociálním vyloučením, pro uživatele drog, poradenského centra pro oběti násilí a primární prevence mládeže je v Kolárce nově i nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a poradna pro lidi v tísni. Od loňského podzimu funguje v Holubici zmodernizovaná základní škola. Nově probíhá výuka jednotlivých tříd odděleně, došlo také k rozšíření šaten, jídelny, kabinetu a sborovny a vznikla nová počítačová učebna a družina. Projekt byl financován z ROP Střední Čechy částkou 11,3 milionu korun. Nejvíc jde na dopravu a nemocnice Středočeský kraj je nejlidnatějším v České republice - s jedním milionem a dvěma sty šedesáti tisíci obyvatel je podle údajů Českého statistického úřadu zalidněnější než Praha nebo Jihomoravský kraj. Ve více než 70 procentech obcí přitom počet obyvatel stále roste a ekonomika je vzhledem ke geografické poloze více než jinde provázána s hlavním městem. Proto je pochopitelné, že bez ohledu na stranickou příslušnost samosprávy a rozložení politických sil patří k dlouhodobým prioritám kraje investice do dopravní infrastruktury a sociálních projektů. Tedy opravy silnic, nové křižovatky, rekonstrukce a modernizace nemocnic. NOVÝ MOST ČI OBCHVAT DOSTALY PO 200 MILIONECH Největší náklady vyžadují tradičně projekty v prioritní ose doprava - silnice, křižovatky a podobně tam, kde jde o rozsáhlé opravy stávající či výstavbu nové infrastruktury. Investičně náročné jsou také projekty z oblasti zdravotnictví, kde se jedná o nákup moderního přístrojového vybavení největších nemocnic v regionu, říká Irena Dudová, vedoucí Oddělení technické pomoci a publicity ROP Střední Čechy. Konkrétním příkladem z oblasti dopravní infrastruktury bylo dobudování silničního obchvatu obce Lány, na který ROP SČ přispěl 188 miliony korun. Stavba znamená snížení rizika dopravních nehod v obci jednak díky menší intenzitě dopravy a také díky kruhovým objezdům. Investičně náročným projektem je také rekonstrukce mostu v Brandýse nad Labem, ROP SČ alokoval přes 200 milionů korun. Projektanti odstranili původní přemostění Labe v Brandýse nad Labem Staré Boleslavi z roku 1978 a budují most nový. MODERNIZACE NEMOCNICE STÁLA PŘES 300 MILIONŮ Přes 300 milionů korun uvolnil regionální operační program na rekonstrukci a modernizaci Oblastní nemocnice Kolín. Objekt má být vybaven novými zdravotnickými technologiemi, které čtvrt milionu obyvatel nabídnou evropské standardy v oblasti klinické biochemie, neurologie, ortopedie, novorozenecké intenzivní péče a dalších. Modernizace se ale týká i další z pětadvaceti středočeských nemocnic v Kladně vzniká Centrum akutní medicíny, které se stane pracovištěm specializovaným na těžké pooperační stavy a komplikace. ROP SČ LONI ROZDĚLIL PŘES DVĚ MILIARDY Rekonstrukce mostu v Brandýse nad Labem. V současné době region Střední Čechy realizuje desítky projektů v oblasti dopravy a integrovaného rozvoje území, na něž uvolnil dotace přes dvě miliardy korun. ROP SČ v loňském roce rozdělila téměř 2,2 miliardy korun, přičemž peníze uvolněné na výzvy přesáhly pět miliard. K tzv. velkým projektům, tedy projektům s dotací nad 50 milionů eur, sice nepatří žádné, ale o to více foto: archiv ROP SČ je těch menších - loni Úřad Regionální rady regionu podepsal na 150 nových smluv o poskytnutí dotací. Eva Potužníková

9 NUTS II JIHOZÁPAD EN č. 2 / Investují do silnic, nemocnice i ZOO Projekty financované z evropských peněz patří mezi nejvýznamnější v krajích, jinak tomu není ani na jihozápadě Čech. Nejvíce peněz putuje do dopravní infrastruktury. Největším projektem podpořeným ROP Jihozápad v Jihočeském kraji je výstavba nové přeložky silnice II/159 v úseku Husinec Běleč. Projekt uspěl v 1. výzvě ROP Jihozápad a byl podpořen částkou Kč. Stavba navazuje na již vybudovanou a provozovanou novostavbu silnice v úseku křižovatka Vitějovice s provizorním ukončením u obce Běleč. Součástí přeložky je most, který řeší komplikovaný úsek s řadou zatáček a nebezpečným přejezdem. Uvedením tohoto úseku do provozu došlo k významnému zkvalitnění jedné z klíčových komunikací směřujících na Šumavu. DĚTI MOHOU STONAT V NEMOCNICI S DOPROVODEM Dalším významným počinem podpořeným z ROP Jihozápad je v Jihočeském kraji výstavba nového pavilonu dětského oddělení českobudějovické nemocnice. Projekt uspěl v rámci 3. výzvy ROP Jihozápad a byl podpořen částkou Kč. Technické a prostorové uspořádání nového objektu již zcela vyhovuje moderním požadavkům. Pavilon, který je vybaven dvoulůžkovými, maximálně třílůžkovými pokoji s vlastním sociálním zařízením, nabízí také oddělené sociální zázemí pro personál, návštěvy a doprovod pacientů, říká Adam Kotalík, mluvčí ROP Jihozápad. ODVEDLI TRANZITNÍ DOPRAVU V sousedním Plzeňském kraji je podle Adama Kotalíka největším projektem podpořeným z evropských peněz výstavba silnice III. třídy Oselce Chanovice. Projekt uspěl v 1. výzvě ROP Jihozápad a byl podpořen částkou téměř 120 milionů Kč. Silnice probíhá severně od obce Chanovice. Začátek trasy je ohraničen silnicí II/188 jižně od obce Oselce, konec trasy je na okraji silnice III/02015 před obcí Bezděkov u Kasejovic. Celková délka úpravy činí 5,31 km. Projekt, díky kterému došlo ke zlepšení dopravního napojení celé odlehlé oblasti a tamních venkovských sídel Chanovic a Nové Vsi, která dohromady čítají přibližně 900 obyvatel, také vyřešil odvedení tranzitní - zejména nákladní - dopravy z Chanovic a Nové Vsi a snížil se tím negativní dopad dopravy na životní prostředí a bezpečnost místních obyvatel. AFRIKA A ASIE LÁKAJÍ DO PLZEŇSKÉ ZOO Nový pavilon dětského oddělení českobudějovické nemocnice vyhovuje moderním požadavkům. foto: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Jiným významným projektem v Plzeňském kraji je výstavba africké a asijské expozice Zoologické a botanické zahrady města Plzně. Projekt byl podpořen v rámci 2. výzvy ROP Jihozápad částkou ve výši Kč. V rámci projektu byly vybudovány tři nové tématické okruhy pro návštěvníky ZOO Plzeň - Africká savana, Africký rovníkový prales a Asijská step. Každý okruh je vytvořen tak, aby návštěvníkům představil podobu těchto oblastí, včetně typických zvířat, fauny i klimatických podmínek v rámci jednotlivých pavilonů. Cílem projektu je zvýšit atraktivitu ZOO Plzeň jako vyhledávaného cíle turistického ruchu nejen v Plzni, ale také v rámci Plzeňského kraje, popisuje Adam Kotalík další z velkých projektů na Plzeňsku. Jana Bartošová KRÁTCE Projekt Rekonstrukce kostela a fary v Prachaticích byl v rámci 2. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou 13,3 milionu. Cílem projektu bylo napravit havarijní stav střešní krytiny kostela sv. Jakuba. V souvislosti s rozvojem turistického ruchu je nyní využíván velkolepý prostor chrámového krovu k výstavám, k uměleckým vernisážím a prezentacím města. Návštěvníky přilákají i zrestaurované gotické nástěnné malby objevené v prostorách presbytáře během restaurátorského průzkumu. Záměrem projektu Silnice II/154 v průtahu obcí Šalmanovice bylo opravit komunikaci II/154 za účelem zajištění kvalitní dopravní obslužnosti území, zvýšení bezpečnosti silničního provozu a kvalitní propojení silnice II. třídy na nadřazenou silniční síť. Projekt byl v rámci 2. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou téměř 60 milionů korun. Na 25. ZŠ v Plzni se zapsalo na počátku letošního roku rekordních 126 budoucích prvňáčků. Stalo se tak i díky novinkám zrealizovaným ve škole v minulém roce v rámci projektu Rozšíření a modernizace 25. ZŠ v Plzni nástavba, který byl podpořen z programu ROP Jihozápad. Dotace pomohly ke zvýšení atraktivity školy, což se odrazilo při rozhodování rodičů o výběru školy. NUTS II SEVEROZÁPAD Významné projekty startují kraje, města i podniky Regionální operační programy nejsou samozřejmě jediným zdrojem evropských peněz pro projekty na území Ústeckého a Karlovarského kraje. Značný objem finančních prostředků míří do těchto regionů i z celostátních operačních programů. Mezi nejvyužívanější patří Operační program Životní prostředí. NEJVÍC PENĚZ JDE Z OPŽP Velké objemy finančních prostředků čerpají z OPŽP vodohospodářské projekty. Navzdory tomu nejsou příliš známé a mediálně vděčné. Přesto si zaslouží pozornost. Velkou investiční akci, která je na začátku své realizace, připravilo například město Nejdek. Konkrétně jde o zlepšení vodohospodářské infrastruktury na území města za necelých 300 milionů korun. Ještě větší projekt ale probíhá na Chebsku. Soukromý investor zde realizuje sérii akcí, které zavádějí řadu opatření v oblasti životního prostředí na Chebsku. V rámci projektu za více než 627 milionů korun dojde například k intenzifikaci ČOV v Chebu. Celkově by se měla zlepšit kvalita odvádění a čištění odpadních vod v Chebu, Mariánských Lázních a Františkových Lázních. Práce začaly v říjnu loňského roku. Podle našich propočtů by celá realizace projektu měla trvat asi třicet měsíců, uvedla ředitelka investující společnosti CHEVAK Michaela Polidarová. Zajímavé investiční akce můžeme najít i v ostatních oblastech. S nákladným projektem v oblasti kultury a cestovního ruchu přišel i Terezín. VÝSTAVBA D8 BY MĚLA POKRAČOVAT Město chce zrekonstruovat řadu historických prostor a vytvořit kvalitní zázemí pro turisty. Projekt bude financován částkou půl miliardy korun z Integrovaného operačního programu. Plánovaný termín dokončení čtyř objektů z první vlny projektu oživení je rok Byli osloveni partneři, kteří budou skutečně schopni opraveným budovám vdechnout nový život. Proto Terezín v silné konkurenci ostatních projektů na českém ministerstvu kultury uspěl, uvedla radní Ústeckého kraje Jana Ryšánková. A co doprava? Dopravních projektů najdeme v kraji každoročně celou řadu. Zaměřme se pouze na ten největší a mediálně nejznámější. Jde o výstavbu dálnice D8, konkrétně o úsek Lovosice Řehlovice v Ústeckém kraji. Stát na tuto stavbu za více než 13 miliard korun už získal dotaci z Operačního programu Doprava. Zda se ale začne letos stavět, jisté není. Ministerstvo dopravy pro to podle Víta Bárty udělá maximum. Vítám, že se dostavba dálnice D8 pohne konečně z místa a že ministerstvo uznalo, že dálnice je nezbytná pro vyřešení Terezín bude mít po revitalizaci moderní zázemí pro turisty. kritického stavu dopravy na objízdných trasách. Ministerstvo by teď mělo ještě určit závazný termín a skutečně ho dodržet, řekla hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová. ROP PŘISPĚJE NA SILNICE I VÍNO Nákladné investiční akce startují města Ústí nad Labem, Chomutov a Most. Jde o modernizaci městské hromadné dopravy. Zatím však nebylo rozhodnuto o tom, která města získají potřebnou dotaci z ROP SZ. Pro podporu záměrů, které mají za cíl zlepšit kvalitu hromadné dopravy ve velkých městech regionu Severozápad, máme v této výzvě k dispozici 486 milionů korun. Města přitom z evropských zdrojů chtějí na podporu svých plánů přes 620 milionů. Je tedy jasné, že nebudeme moci uspokojit všechny žadatele, řekl ředitel Úřadu Regionální rady Petr Kušnierz. Další projekt doslova z jiného soudku finišuje v Litoměřicích. Investice do rekonstrukce tamního gotického hradu byla podpořena částkou 137 milionů korun z ROP Severozápad. V prostorách hradu vzniká Svatostánek zdroj: českého vinařství, což bude centrum obsahující například expozici o českém vinařství, kongresový sál, vinárnu a řadu dalších atraktivit. Slavnostní předání stavby je naplánováno na 4. března. Následně proběhne zkušební provoz a na 22. a 29. března chystáme dny otevřených dveří pro veřejnost, uvedl Jiří Patzl, vedoucí gotického hradu v Litoměřicích. A projektů, které by bylo možné jmenovat, je daleko víc. S pomocí ROP Severozápad se budou rekonstruovat silnice, budovat cyklostezky nebo opravovat krajské budovy. Filip Appl KRÁTCE V Ústeckém kraji startuje projekt Realizace rozvojových aktivit v obcích regionu České Švýcarsko. Akce reaguje na důsledky povodně, která vloni zasáhla obce v oblasti Českého Švýcarska. Do projektu bude zapojeno až dvanáct obcí. Jsem rád, že projekt uspěl a díky dotaci tak dostanou příležitost i obce, které postihla loňská povodeň, uvedl zástupce obecně prospěšné společnosti Jan Eichler. ROP SZ podpořil projekt čtyřmi miliony korun. Realizace projektu Terezín oživení historických památek začala slavnostním zahájením prací na rekonstrukci takzvaných zelených střech na objektu Kavalír II. Zahájení prací se účastnila i radní Ústeckého kraje Jana Ryšánková. Přeji Terezínu a nám všem, aby se za pár let stalo město stejně vyhledávanou turistickou destinací jako sousední Litoměřice, prohlásila při té příležitosti radní. Karlovarské kardiocentrum bude mít nové špičkové přístroje. Znamená to lepší péči o pacienty, kteří se v nemocnici léčí s chorobami srdce. Na pořízení nových přístrojů za téměř 60 milionů korun přispěje EU z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Prostředí karlovarského kardiocentra dobře znám a vím, že nové vybavení jednak ještě zvýší kvalitu péče, ale také usnadní práci lékařům, uvedl hejtman Josef Novotný.

10 10 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA EN č. 2 / 2011 Superstrategie hledá nové formy financování dopravní infrastruktury Ministerstvo dopravy po konzultacích se Státním fondem dopravní infrastruktury, Asociací krajů ČR, dopravními odborníky, přepravci a dalšími schválilo tzv. Superstrategii dopravy. Jedná se o první koncepční dokument, který řeší komplexní problematiku rozvoje dopravního sektoru a který naznačuje kromě směru dalšího rozvoje také směry koordinovaného rozvoje všech modů dopravy s prioritou podpory ekologických druhů dopravy. Posiluje úlohu železniční dopravy jako páteřního typu dopravy a podporuje multimodální dopravu a veřejná logistická centra. Materiál nabízí reálný kritický pohled na současný stav dopravní infrastruktury a s ohledem na předpokládané finanční rámce do roku 2025 popisuje reálné možnosti rozvoje dopravní infrastruktury. Dokument bude předložen k projednání vládě ČR. DOPRAVNÍ POLITIKA A MOŽNOSTI PLÁNOVÁNÍ Zpracování nové Superstrategie je nutno zasadit do kontextu zajištění celé řady potřeb, jako je např. zajištění integrovaných vnitrostátních veřejných dopravních služeb v železniční, silniční, vodní i letecké dopravě, zajištění kvalitních služeb systému osobní městské dopravy a efektivní míry integrovaných regionálních služeb, zajištění obslužnosti hlavních průmyslových oblastí, zajištění souladu při dosahování strategických regionálních cílů s politikou EU, dodržování požadavku environmentálních politik ČR a EU, naplňování energetické politiky ČR, zvýšení účinnosti pohonných jednotek a zavádění alternativních pohonů (např. CNG, elektro, hybridy), ale také např. zajištění efektivního systému infrastruktury pro leteckou dopravu se zapojením soukromého sektoru ve větší míře, než je tomu nyní nebo podpora rozvoje terminálu intermodální dopravy s logistickými centry, která napomůže zapojit jak stávající tuzemské společnosti, tak i nové zahraniční společnosti do mezinárodních přepravních proudů. Geografická poloha České republiky nabízí dobré předpoklady pro rozvoj tohoto odvětví. Superstrategie se zabývá jak problematikou dopravní infrastruktury, tak i související otázkou organizace dopravního sektoru (jednotlivých organizací). Všechny kroky musí striktně podléhat pravidlům EU. Předpokládá se dokončení procesu transformace železničního sektoru vytvořením živé řízené dopravní cesty (převodem zaměstnanců řídících provozů z Českých drah do Správy železniční dopravní cesty) včetně dokončení převodu majetku souvisejícího s dopravní infrastrukturou. Budou tak připraveny podmínky pro případný vznik holdingového uspořádání. V rámci realizovaného projektu Model financování dopravní infrastruktury budou prověřeny také možnosti zvýšení efektivity fungování ostatních resortních organizací (Ředitelství silnic a dálnic ČR, Státní fond dopravní infrastruktury a další). OSOBNÍ DOPRAVA vní cestu silnice a železnice Strategie předpokládá zkvalitnění nabídky veřejné dopravy. Cílem je vzájemná symbióza s individuální automobilovou dopravou realizovaná přes dostatečné parkovací plochy u dopravních terminálů. Tímto krokem lze čelit nedostatečné kapacitě silniční sítě v hustě osídlených oblastech. Veřejná hromadná doprava osob se v žádném vyspělém státě neobejde bez příspěvků z veřejných zdrojů. Smlouvy ve veřejných službách jsou uzavírány v případech, kdy není možno zajistit požadovanou obsluhu území na komerčním základě a kde je provozování veřejné dopravy ve veřejném zájmu. Pokud by nebyla veřejná doprava provozována v dostatečném rozsahu, vedlo by to nutně k výraznému zvýšení nároku na individuální dopravu, což by se projevilo negativními důsledky v oblasti životního prostředí, bezpečnosti i ekonomických ztrát ze vzniku dopravních kolon. ŽELEZNIČNÍ A AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Železniční doprava by měla v systému veřejné dopravy plnit funkci páteře Systému. Není vhodná a efektivní při plošné obsluze území a tuto funkci by měla plnit jen omezeně v odůvodněných případech. Autobusová doprava by měla plnit funkci návazné dopravy na páteřní systémy a zajistit plošnou obsluhu území často malými autobusy vykazujícími nižší provozní náklady. Dále by měla doplňovat páteřní systémy tam, kde není dostatečně rozvinuta kolejová infrastruktura. Snahou je přenést funkční integrované dopravní systémy po vzoru Jihomoravského kraje i do dalších regionů ČR. Důležitou oblastí je rovněž otevírání trhu v železniční dopravě. Vzhledem k očekávané vyšší efektivitě otevřeného trhu veřejných služeb ministerstvo dopravy předpokládá tento trh otevřít. Předpokladem je vypsání nabídkového řízení na 5 až 15 % výkonu ročně, a to do výše až 75 % objednávaného rozsahu výkonu v dálkové dopravě do roku Kromě toho mohou být nejvýznamnější směry ve vnitrostátní dopravě (např. rychlé spojení v relaci Praha Ostrava) vhodné pro úplné otevření trhu a spoje mohou být provozovány různými dopravci na komerční bázi bez intervence z veřejných rozpočtů. NÁKLADNÍ DOPRAVA V rámci odvětví nákladní dopravy je cílem uplatnit evropský princip komodality, který sleduje optimální využití druhů dopravy samostatně nebo v jejich kombinaci. Vedle nezastupitelné úlohy silniční nákladní dopravy superstrategie předpokládá využívání volných kapacit v dopravě železniční a vodní. Nové úvahy jsou také spojené s budoucností ČD Cargo, a. s., v němž je stát v současné době majoritním akcionářem prostřednictvím Českých drah, a. s., a má proto zájem zachovat jeho současné postavení čtvrtého největšího železničního dopravce v Evropě s ohledem na realizované přepravní výkony. Vývoj evropského železničního prostředí prohlubuje trend vytváření nadnárodních společností a strategických partnerství. ČD Cargo čelí dlouhodobému trendu poklesu objemu přepraveného zboží, dlouhodobě se proto může rozvíjet pouze tehdy, pokud si zachová určitou míru kritické velikosti. Zejména s ohledem na geografickou polohu ČR budou analyzovány např. možnosti společného podnikání s provozovateli z jiných států, což může vytvořit pákový efekt pro ekonomicky životaschopné podnikání. Pro ČD Cargo, a. s., bude nutno hledat dostatečně silného strategického nadnárodního partnera v oblasti železniční, silniční, letecké nebo námořní dopravy s logistickým zázemím a možným expanzním potenciálem do Polska nebo Slovenska (příklad modelu Deutsche Bahn Schenker). VEŘEJNÁ LOGISTICKÁ CENTRA Pokud má ČR udržet krok s vyspělými státy a zajistit optimální využití investic do železniční a vodní infrastruktury, musí zajistit podporu vzniku sítě veřejných logistických center (VLC) a terminálu kombinované dopravy jako propojovacích uzlů mezi sítěmi jednotlivých druhů dopravy, a to prostřednictvím veřejných rozpočtů. Stát nebude přebírat odpovědnost za podnikání, ale bez intervence se uvažované projekty neprosadí. Podporovány budou jen životaschopné projekty nevyžadující provozní podporu. Zvláštní pozornost je nutno věnovat snížení negativních dopadů tranzitní dopravy a souvisejícím infrastrukturním potřebám. Tranzitní doprava jen málo přispívá přímo státu přes který prochází. Proto se poskytuje finanční podpora EU z důvodu snížení zátěže na státní rozpočet. Nejen tranzitní, ale i vnitrostátní doprava by měla platit spravedlivý příspěvek na náklady, které vyvolává. Podle současných pravidel EU nelze do mýtného systému zohlednit externí náklady a náklady související s dopravními kolonami. To znamená, že uživatelé (jak místní, tak tranzitní) nehradí náklady v plné výši. V současnosti se připravuje úprava pravidel EU s cílem usnadnit zahrnutí externích nákladů. Po schválení tohoto opatření by měl být český systém co nejdříve upraven příslušným způsobem. (pokračování na straně 12) Příloha č. 9 Platby ČD Cargo za použití dopravní cesty za 1-6/2010 Platby ČD Cargo za použití dopravní cesty za 1-6/2010 Výkon Platba Kč vlkm tis. hrtkm vlkm tis. hrtkm celkem Plán celý rok 2010 Výkony a platby celkem z toho slevy % slevy Výkon Sleva Kč vlkm tis. hrtkm vlkm tis. hrtkm celkem celkem Jednotlivé vozové zásilky Vlaky kombinované dopravy Ekologická hnací vozidla Příspěvek v rámci tématického seriálu Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice. Přínos nových slev Varianta 350 % slevy Platba Kč - nyní Požadovaná sleva Kč Platba Kč - po zvýšení slev

11 NUTS II SEVEROVÝCHOD EN č. 2 / Letošní rok: vodohospodářské a vědecké projekty Největší současné projekty na území spadající pod Regionální operační program Severovýchod se pohybují ve stovkách milionů korun. V některých případech jde dokonce o více než půlmiliardové projekty. Kromě obligátní dopravní infrastruktury najdeme velké investice podpořené Evropskou unií také v oblasti vědy a výzkumu nebo životního prostředí. O VODOHOSPODÁŘSKÝCH PROJEKTECH SE NEMLUVÍ Mezi největší investice v regionu patří nepříliš známé vodohospodářské projekty v Libereckém a Pardubickém kraji. Jde o nákladné akce přesahující svým objemem částku půl miliardy korun. V případě projektu Vodohospodářského sdružení Turnov Čistá Jizera jde dokonce o více než miliardu korun. Projekt je ovšem rozložen do dvou částí, každá s rozpočtem přes půl miliardy. Akce, která má za cíl odkanalizovat pět měst v okresu Semily, se v letošním roce završí položením posledních čtyř kilometrů kanalizace v Turnově. Podle předsedy VsT Milana Hejduka jde většina peněz z EU. I tato stavba se ovšem neobešla bez problémů. Samozřejmě, že při takto složité a náročné stavbě musíme řešit mnoho každodenních problémů, a proto na některých místech dochází k menším úpravám harmonogramů. To je však běžné, řekl již dříve Hejduk. Stavba na které se finančně podílí i řada měst Libereckého kraje by měla být dokončena na podzim letošního roku. Druhým pokračujícím vodohospodářským projektem, který je financován z OP Životní prostředí, je modernizace biologické čistírny odpadních vod v Pardubicích. Investorem stavby za téměř 600 milionů korun jsou Vodovody a kanalizace Pardubice, které už v minulosti realizovaly výstavbu kanalizační sítě v Pardubicích a okolí za 800 milionů korun. VĚDA A DOPRAVA Výzkumné centrum pro nanomateriály, které staví Technická univerzita v Liberci, bude stát 800 milionů korun. zdroj: Také na vědu a výzkum se letos dostane. Ten největší projekt už probíhá v Liberci. Výzkumné centrum pro nanomateriály za 800 milionů korun se tu staví od října. Investorem je Technická univerzita. Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace je největší investicí v historii univerzity. Dotaci poskytlo ministerstvo školství z evropských zdrojů a stavbu musíme dokončit do 66 týdnů, řekl rektor univerzity Zdeněk Kůs. Velké projekty startuje pardubická univerzita. V Doubravicích vznikne nové Výukové a výzkumné centrum v dopravě a rozsáhlou rekonstrukcí projde univerzitní objekt v centru města. Každý z těchto projektů bude stát přes 266 milionů korun. Velká část prostředků přijde z EU prostřednictvím OP Výzkum a vývoj pro inovace. Cílem obou projektů je zlepšení kvality vzdělávání s vazbou na výzkumně vývojové a inovační aktivity univerzitních pracovišť, řekl rektor univerzity Miroslav Ludwig. Klíčovou oblastí je tradičně doprava. Nejdražší dopravní projekty obvykle realizuje ŘSD ČR. To však v letošním roce nebude vyhlašovat žádné nové akce. Dokončují se tak pouze ty rozestavěné. Největší z nich je výstavba čtyřproudé komunikace v úseku Březhrad Opatovice mezi Pardubicemi a Hradcem. Náklady se vyšplhaly na 1,8 miliardy korun. Pro rok 2011 je na stavbu vyčleněno 866 milionů. 700 milionů této částky jde z OP Doprava. ROP ZAPLATÍ MODERNIZACI LETIŠTĚ Velká investice přijde v letošním roce do letiště v Pardubicích, které spravuje akciová společnost EBA. Dotace z ROP Severovýchod už přitom byla schválena, a to ve výši 252 milionů korun. Letiště čeká modernizace. Počítáme se stavbou technického zázemí civilní části letiště včetně rozšíření pohybových ploch, prozradil ředitel společnosti EBA Jan Andrlík. Rozšíří se a zkvalitní technické a servisní služby letiště, což podle něj pocítí od konce roku 2012 obyvatelé města, návštěvníci regionu i další cestující. EU přispěje více než 214 miliony korun. Areál bude po celou dobu realizace projektu v plném provozu, kromě tří týdnů, kdy se stavba přiblíží k přistávací ploše, dodal Andrlík. Z dalších větších projektů podpořených ROP Severovýchod lze jmenovat například nový autobusový terminál v Tanvaldu nebo 14 nových trolejbusů, které přibudou do vozového parku Pardubic. Filip Appl KRÁTCE Pro příjemce ze 14. kola výzvy, kteří získali dotaci na projekty v oblasti cestovního ruchu, připravil Úřad Regionální rady úvodní semináře. Účastníci se v Hradci Králové dozvěděli důležité informace o způsobilých výdajích, přípravě monitorovacích zpráv nebo o publicitě. Pro některé účastníky byl navíc připraven workshop zaměřený na finanční a projektové řízení a také na řešení úkolů spojených s realizací veřejných zakázek. S příchodem února odstartovala i nová výzva do ROP Severovýchod. Žadatelé z krajských měst mohou podávat své projekty v rámci schválených integrovaných plánů Hradce Králové, Pardubic a Liberce. Na základě usnesení vlády z 19. ledna tohoto roku dostanou příjemci evropskou dotaci, ale ne už 7,5 procent od státu. O tyto prostředky musí navýšit vlastní finanční podíl na projektu, řekl Zdeněk Vašák z Úřadu Regionální rady. Na přelomu ledna a února se v Bruselu konalo Páté kohezní fórum. Diskuse se zúčastnilo více než osm set zástupců členských států Evropské unie, včetně českých. Mezi účastníky byl i předseda Regionální rady ROP SV Radko Martínek. A diskutovalo se i o situaci po roce Dokument Evropské komise vyvolal debatu, zejména o tom, jaké aktivity se budou z unijních prostředků po roce 2013 dotovat, řekl Radko Martínek. NUTS II JIHOVÝCHOD Desítky milionů míří do silnic i do hvězdárny Kraj Vysočina se letos může těšit na obří investici do opravy silnic. Region získal dotaci 320 milionů korun z Regionálního operačního programu Jihovýchod na rekonstrukci tří silnic druhé třídy. Modernizace se dotkne silnice na trase Jihlava - Pelhřimov, v okolí Moravských Budějovic a Třeště. Financování podpořil Výbor Regionální rady Jihovýchod na svém dnešním zasedání. Na trase Jihlava Pelhřimov se začne modernizovat silnice II/602 včetně přestavby mostu nad Kladinským potokem. Po dobu jeho rekonstrukce sice vznikne provizorní most, opravená silnice se však stane součástí páteřní sítě kraje Vysočina, která propojuje významná sídla, průmyslová centra i turistické cíle. Kraj hodlá postupně modernizovat celou tuto páteřní síť silnic. Komunikace má význam nejen pro spádovost směrem k Jihlavě a Pelhřimovu, ale je také objízdnou trasou dálnice D1. Intenzita dopravy na úsecích silnice se pohybuje kolem osobních vozidel a 934 těžkých nákladních vozidel denně. V některých místech bude silnice rozšířena, zvýší se tak bezpečnost motoristů. Rekonstrukce se dotkne téměř osmi kilometrů silnice. U Moravských Budějovic na Třebíčsku se začne v dubnu rekonstruovat silnice druhé třídy. Obnoveno bude až 11 kilometrů na trase Moravské Budějovice-Dešov-Uherčice. Krajská silnice je spojnicí Moravských Budějovic s komunikací první třídy směřující k Vranovské přehradě, tudíž je vytížená hlavně v létě. Odstraňovat se budou deformace vozovky, příčné a podélné trhliny. Každá z uvedených dopravních staveb má velký význam pro bezpečnost a plynulost dopravy. S výstavbou začneme na jaře, uvedl Libor Joukl, náměstek hejtmana pro oblast dopravy a majetku. HVĚZDÁRNA ZBOŘÍ MÝTY O VĚDĚ V Brně letos poputuje významná dotace do zcela jiné oblasti. Na Kraví hoře vzniká moderní multivizuální centrum přírodovědné exploratorium. Brněnská hvězdárna je od června 2010 pro návštěvníky sice uzavřena, ale práce na přeměně pokračují a nové centrum se otevře na konci roku Projekt získal téměř 65 milionovou dotaci z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Tradiční pojetí hvězdáren a planetárií, jak jsme je znali v posledním půl století, je již z velké části překonané. Popularizace vědy k nám přivádí stále větší počet návštěvníků, uvedl ředitel hvězdárny a planetária Jiří Dušek. Nové exploratorium se chystá spojit různé vědní disciplíny a pomocí moderní techniky a speciálních programů je přiblíží široké veřejnosti včetně dětí, seniorů a handicapovaných osob. Věda tak podle Duška přestává být doménou středních či vysokých škol, ale otevře své brány široké veřejnosti. Cílem je vytvořit prostředí, ve kterém budou návštěvníci aktivními spoluúčastníky a spolutvůrci nabízených aktivit, dodal Jiří Dušek. SLUNEČNÍ SOUSTAVU SI LIDÉ OSAHAJÍ Architekt Martin Rudiš vytvořil komplex divácky atraktivních, univerzálně využitelných prostor s řadou audiovizuálních prvků s moderní technikou. Dříve kapacitně nedostačující vstupní hala propojí budovy hvězdárny a planetária. Kromě tradičního zázemí pokladen a prodejny astronomického zboží, bude součástí haly i prostor pro výstavy a společenské akce. Prostor bude navíc bezbariérový. Z brněnské hvězdárny vznikne moderní multivizuální centrum. Srdcem centra se stane samotné exploratorium v suterénu budovy. V interaktivní expozici si návštěvníci budou moci osahat skutečné exponáty či reálně zasáhnout do výstavy, která bude v prvních letech věnována příběhům Sluneční soustavy. Samozřejmostí jsou moderované prohlídky se školeným personálem. Renovace se dotkne také nejexponovanějšího místa hvězdárny, tedy přednáškového sálu, ve kterém budou probíhat nejrůznější experimentální představení. Michal Tillgen zdroj: Hvězdárna a planetárium Brno KRÁTCE Díky 43 milionové dotaci z Regionálního operačního programu Jihovýchod mohli začátkem února otevřít v Počátkách multifunkční kulturní centrum. Město získalo nový kulturní stánek pro milovníky filmu, divadla, knih a galerií. Původní kino s divadelním jevištěm vzniklo v padesátých letech minulého století rekonstrukcí pivovaru. Objekt byl ve velmi špatném technickém stavu, vybavení již zastaralo a nedostatečné bylo také zázemí pro účinkující a personál. Rekonstrukcí tak město zachránilo cenné budovy na náměstí. O největší porci vyčerpaných financí se v rámci ROP Jihovýchod tradičně postaraly investiční projekty v oblasti dopravy proplacenou částkou 4,8 miliardy korun. V cestovním ruchu jsou již ukončeny projekty za téměř 900 milionů korun. Evropské dotace ve výši 2,3 miliardy korun pomáhají rozvíjet kulturu, sociální a zdravotní oblast i veřejná prostranství v mnoha městech na jižní Moravě a Vysočině. Dokončeno je více než 300 projektů. Během tří let se díky dotacím ROP Jihovýchod kompletně změní vzhled interního oddělení, neurologického a rehabilitačního oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě. Veřejnosti začne sloužit nejen jedno z nejmodernějších fyzioterapeutických center v regionu, ale i nová jednotka intenzivní péče interních oborů, kardiologie nebo velký dialyzační sál.

12 12 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Opatření: Superstrategie hledá nové formy financování dopravní 1. Zpoplatnění celé sítě silnic 1. třídy 2. Navýšení sazby mýta infrastruktury 3. Změna cenové politiky SŽDC, případně i správců infrastruktury v okolních zemích (pokračování ze strany 10) Opatření k omezení tranzitní dopravy (viz Švýcarsko v minulosti) jsou podle evropského práva považována za diskriminační. Tranzitní doprava však pro příslušný stát nemusí být jen ztrátová, zejména pokud je možno vytvořit přidanou hodnotu ve formě logistických služeb. Tato situace je reflektována podporou multimodality dopravy mimo jiné podpora rozvoje VLC. ilnice a železnice y ČD Cargo za použití dopravní cesty za 1-6/2010 TARIFNÍ POLITIKA - TVORBA CENY ZA POUŽITÍ DOPRAV- NÍ CESTY Tarifní politika podle principu Opatření: uživatel a znečišťovatel platí představuje jeden z důležitých nástrojů k dosažení cílů dopravní politiky. Výkonové zpoplatnění postupně také zahrne internalizaci externích nákladů, a to v souladu se schvalováním pravidel v EU. Výkonové zpoplatnění musí být realizováno za použití % slevy takové technologie výběru, jejíž provozní náklady budou ve srovnání s vybranou částkou akceptovatelné. také vyžádá příslušné legislativní úpravy. Zhodnoceny budou možnosti Navýšení poplatku za silniční dopravu se v Superstrategii objevuje především z důvodu zvýšení finančních zdrojů na realizaci nových investic, ale i za účelem regulace a podpory přesunu nákladní dopravy na železnici. Poplatky za mýtné vzrostou v roce uplatnění výkonového zpoplatnění osobních vozidel do 3,5 tuny na dálnicích a rychlostních silnicích (především s ohledem na pravidla spolufinancování EU). V případě, že by tento krok ohrozil možnost maximálního využití prostředků z fondů EU, bude zachováno časové 2011 o 25 %, v roce dalším rovněž o 25 % (vyjma Návrh vozidel opatření: splňu- zpoplatnění. Systém jících emisní slev za normu DC pro EURO ČD Cargo nová % slevv). Snížení mýta se předpokládá pro sleva % autobusy, a to od 3. čtvrtletí roku Od roku 2012 bude zavedena DPH z mýtného za účelem navýšení a stabilizace příjmové Návrh stránky opatření: Státního fondu dopravní infrastruktury. nová % slev Toto opatření si vyžádá příslušné legislativní úpravy. Předpokládá se, že v průběhu roku 2012 bude výběr mýtného pro nákladní automobily nad 3,5 tuny rozšířen na silnice I. třídy a rovněž na vybrané silnice II. a III. třídy mimo rezidenční oblasti. Toto opatření si 1. Zpoplatnění celé sítě silnic 1. třídy 2. Navýšení sazby mýta 3. Změna cenové politiky SŽDC, případně i správců infrastruktury v okolních zemích Vlaky kombinované dopravy 40 Jednotlivé vozové zásilky 15 Vlaky kombinované dopravy 45 Jednotlivé vozové zásilky 30 Trasa Zboží Cíl: V rámci železniční nákladní dopravy dojde ke snížení současných poplatků za použití dopravní cesty tak, aby se přeprava zboží v klíčových dálkových relacích stala kon- sleva % kurenceschopnou, a to nejen ve vztahu k silniční dopravě, ale i k železniční dopravě v okolních státech. Stát má jednoznačný zájem podpořit využívání železniční dopravy v nákladní dopravě, což se snaží ovlivnit mimo jiné i výší ceny za roční objem (t) km z toho zpoplatněné používání dopravní infrastruktury. V rámci vodní dopravy je v úvahách o zpoplatnění nutno zohlednit fakt, že technická zařízení na vodních tocích, která slouží vodní dopravě, jsou zároveň určena pro vodohospodářské a energetické účely, a hrají svoji roli v omezování dopadu povodní nebo naopak v obdobích sucha. Proto se s výkonovým zpoplatněním ve vodní dopravě ani do budoucna nepočítá. EN č. 2 / 2011 Harmonizace nákl Harmonizace nákladů na dopravní cestu silnice a železnice ny a platby celkem Platby ČD 2 Cargo za použití 511 doprav n netto, 1000 tun brutto) ŽDC (Kč) Přínos nových slev Varianta 350 % slevy Platba Kč - nyní Silnice (návěsová souprava, ložná hmotnost 25 tun) mýto (Kč) BEZPEČNOST SILNIČNÍ o radikální snížení počtu dopravních nehod a jejich ná- % DOPRAVY z toho slevy sledků. V rámci bezpečnosti slevy Důležitou úlohu v Superstrategii hraje také bezpečnost de důraz na odstranění nedo- silniční infrastruktury se kla- Jednotlivé vozové zásilky 15 silniční dopravy, která bude Vlaky statků kombinované infrastruktury dopravy ovlivňujících dopravu, hnací vozidla na zlepše- 40 zohledněna v novém přístupu v rámci BESIP a v jeho klíní současných průtahů a pře- Ekologická čovém dokumentu Národní devším na výstavbu obchvatu strategie bezpečnosti silničního provozu. V případě silpečnosti na železničních pře- obcí a také na zvyšování bezniční dopravy existuje snaha jezdech. rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy navrhovaný stav - 30% sleva na DC stávající stav Horní Bříza - Bechyně kaolin a navýšení mýta o 25% navrhovaný stav jen navýšení mýta o 25% Komentář k tabulce rozšíření - z mýta porovnání na celou je vidět, síť silnic že samotné 1. třídy navýšení mýta o 25% zlepšení konkurenceschopnosti 110 železnice nepřinese a navýšení - určité mýta zlepšení o 25% nastane, pokud zároveň dojde ke snížení sazeb za použití železniční dopravní 110 cesty teprve ale rozšíření zpoplatnění silniční sítě na celý rozsah silnic 1. třídy přinese potřebné stávající stav Třebušice Příspěvek narovnání - Příbram v rámci podmínek tématického mezi silniční seriálu a železniční hnědé Rozvoj uhlí dopravu dopravní infrastruktury 140 v České 50 republice navrhovaný stav jen navýšení mýta o 25% rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy a navýšení mýta o 25% mýto (Kč/t) náklady na 1 tunu (Kč) Požadovaná sleva Kč Výkony a platby celkem 1 Železnice (vždy vlak 1000 tun netto, 1000 tun brutto) km ŽDC (Kč) ŽDC (Kč/t) Příloha č. 9 Platba Kč - po zvýšení slev Vlaky kombinované dopravy Jednotlivé vozové zásilky Varianta 700 % slevy Platba Kč - nyní Požadovaná sleva Kč Platba Kč - po zvýšení slev Vlaky kombinované dopravy Jednotlivé vozové zásilky stávající stav Solnice - Mladá Boleslav autodíly, 12 tun stávající stav na silniční stávající stav Solnice - soupravu Mladá Boleslav autodíly, 12 tun navrhovaný stav jen navýšení mýta o 25% náklady na na silniční ŽDC (Kč/t) rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy navrhovaný stav - 30% sleva na DC tunu (Kč) a navýšení mýta o 25% 120 soupravu stávající stav Libuň - Teplice lesní brána písek stávající stav navrhovaný stav jen navýšení mýta o 25% rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy navrhovaný stav - 30% sleva na DC a navýšení mýta o 25% stávající stav Meclov - Bechyně živec stávající stav navrhovaný stav jen navýšení mýta o 25% rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy navrhovaný stav - 30% sleva na DC a navýšení mýta o 25% stávající stav Horní Bříza - Bechyně kaolin stávající stav navrhovaný stav jen navýšení mýta o 25% rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy navrhovaný stav - 30% sleva na DC a navýšení mýta o 25% stávající stav Třebušice - Příbram hnědé uhlí stávající stav navrhovaný stav jen navýšení mýta o 25% rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy navrhovaný stav - 30% sleva na DC a navýšení mýta o 25% stávající stav Nová Ves nad Lužnicí - Teplice živec stávající stav navrhovaný stav jen navýšení mýta o 25% Výkon Platba Kč vlkm tis. hrtkm vlkm tis. hrtkm celkem Plán celý rok 2010 Výkon Sleva Kč o slevy vlkm tis. hrtkm vlkm tis. hrtkm celkem celkem notlivé vozové zásilky ky kombinované dopravy Systém slev za DC pro ČD Cargo logická hnací vozidla Vlaky kombinované dopravy 40 Jednotlivé vozové zásilky 15 Vlaky kombinované dopravy 45 Jednotlivé vozové zásilky 30 Trasa Cíl: km z toho zpoplatněné mýto (Kč) náklady na 1 tunu (Kč) mýto (Kč/t) navrhovaný stav jen navýšení mýta o 25% rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy a navýšení mýta o 25% stávající stav Libuň - Teplice lesní brána písek navrhovaný stav jen navýšení mýta o 25% rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy a navýšení mýta o 25% stávající stav Meclov - Bechyně živec navrhovaný stav jen navýšení mýta o 25% rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy a navýšení mýta o 25% stávající stav Nová Ves nad Lužnicí - Teplice živec Zboží roční objem (t) Přínos Vlaky ko Jednotliv Vlaky ko Jednotliv Silnice (návěsová souprava, ložná hmotnost 25 tu náklady tunu (

13 NUTS II STŘEDNÍ MORAVA EN č. 2 / Stovky milionů na vědu nebo životní prostředí Na území obou krajů, které spadají pod Regionální operační Střední Morava, byly už proinvestovány miliardy z rozpočtu Evropské unie. Ty největší projekty přitom spadají pod Operační program Životní prostředí nebo pod Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Ovšem i z ROP jdou do obou krajů nemalé finanční prostředky. VĚDA JE V KURZU Evropské peníze se daří čerpat Univerzitě Palackého v Olomouci. Projektem, který univerzita dokončila v závěru loňského roku, je nové Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů. Vybudování tohoto moderního centra stálo téměř 545 milionů korun. Přes 460 milionů zaplatila EU prostřednictvím OP Výzkum a vývoj pro inovace. Primárním cílem projektu je intenzivní uplatnění výsledků výzkumu v průmyslové a podnikatelské praxi a zvýšení konkurenceschopnosti regionu i země. Vysoký odborný kredit pracovníků centra, nadstandardní úspěšnost získávání velkých grantových projektů, zapojení do prestižních vědeckých sítí a dlouhodobá orientace na výzkum a transfer technologií praxe jsou, podle mého názoru, hlavními důvody obdržení dotace z programu OP VaVpI, prohlásil ředitel centra Radek Zbořil. Letošní investiční akcí, kterou teprve na konci ledna podepsal ministr školství Josef Dobeš, je dostavba Teoretických ústavů Lékařské fakulty Univerzity Palackého. I tento projekt získal dotaci z OP Výzkum a vývoj pro inovace, a to tentokrát ve výši 678 milionů korun. Realizace projektu byla zahájena v únoru. Na pozemcích univerzity má vzniknout nový objekt, který bude určen hlavně pro studenty doktorských programů. Cílem je zkvalitnit výuku a tím i přispět ke zlepšení výchovy mladých vědeckých pracovníků v oblasti biomedicíny. OBCE PRO LEPŠÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Univerzita Palackého se snaží maximálně využívat evropských fondů. V říjnu bylo slavnostně otevřeno centrum pokročilých technologií. zdroj: I letos budou na Střední Moravě pokračovat investiční akce podpořené OP Životní prostředí. O ty největší se přitom starají obce. Nebo lépe řečeno jejich svazky. Prvním takovým projektem je odkanalizování aglomerace Dolní Lhota. Projekt za 286 milionů korun podpořil kromě svazku příslušných obcí i kraj, a to částkou 28,6 milionu korun. V současném roce projekt pokračuje plánovaným čištěním přehrady v Luhačovicích za další 151 milion. Třicátý první květen je reálný termín, kdy by čištění přehrady mohlo být ukončeno. To je ovšem velmi závislé na počasí, poznamenal Radim Světlík, generální ředitel Povodí Moravy. Ještě větší projekt ovšem realizuje Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko. Má název Čistá řeka Bečva a jeho druhá fáze běží právě teď. Investice 1,8 miliardy do tohoto projektu patří mezi historicky největší v regionu. Většinu zaplatí EU. V rámci projektu bude během tohoto a následujících let zbudováno přes 160 kilometrů nových kanalizačních sítí. Rozšíření se dočkají i čistírny odpadních vod. PODPORA PRO SILNICE NEBO INFORMAČNÍ SYSTÉM V letošním roce bude pokračovat celá řada projektů podpořených z ROP Střední Morava a řada projektů bude teprve startovat. Do první skupiny patří například budování komplexního odbavovacího, řídícího a informačního systému veřejné hromadné dopravy ve Zlínském kraji. Zřízen má být centrální dispečink a zaveden informační systém pro cestující. Jedním z velmi důležitých dopadů projektu bude jednoznačné zmírnění zátěže území osobní automobilovou dopravou, uvedl náměstek hejtmana Zlínského kraje Jaroslav Drozd. Projekt za 116 milionů financuje kraj s pomocí ROP Střední Morava. A projektů kraje je víc. Příkladem je i plánované využití 500 milionů z ROP SZ na revitalizaci bývalého areálu firmy Baťa ve Zlíně. Ze soukromých projektů lze jmenovat vytvoření moderního a konkurenceschopného výstaviště Floria v Kroměříži za 115 milionů korun. Oba kraje budou pak investovat do dopravy. Zlínský kraj letos plánuje dokonce 15 silničních staveb. Dohromady mají hodnotu téměř 800 milionů korun, přičemž na jejich financování se mají významnou měrou podílet evropské fondy. Plán investičních staveb na rok 2011 ještě není konečný a může během roku doznat změn. Investiční záměry jednotlivých staveb budou postupně předkládány ke schválení radě Zlínského kraje, uzavřel šéf Ředitelství silnic Zlínského kraje Bronislav Malý. Filip Appl KRÁTCE Začátkem února vyhlásil Úřad regionální rady výzvu s pořadovým číslem 22. Výzva je zaměřena na dobudování páteřních tras cyklostezek v Olomouckém kraji. Obce, města a podnikatelé v Olomouckém kraji mohou připravovat další projekty. Důraz bude přitom kladen na Moravskou a Jantarovou stezku. Na území Olomouckého kraje chybí necelé čtyři kilometry těchto cyklostezek. Právě na ně je vyčleněna částka 20 milionů korun. Desítky milionů korun podpoří lázeňství v regionu. S podporou ROP Střední Morava byl ve Slatinicích na Prostějovsku zrekonstruován lázeňský dům. Pro klienty to znamená hlavně lepší kvalitu ubytování. Celá rekonstrukce lázeňského domu Hanačka přišla na čtyřicet milionů korun. Z toho necelou polovinu získal z dotace ROP Střední Morava. A u výzev zůstaneme. Výbor Regionální rady totiž schválil harmonogram výzev na rok A přineslo to i negativní zprávu: Při tvorbě finančního plánu a harmonogramu výzev musel Výbor vzít v úvahu usnesení vlády, kterým bylo zrušeno spolufinancování regionálních operačních programů ze státního rozpočtu a kurzové ztráty, díky kterým přišel ROP Střední Morava v součtu o 1,3 miliardy korun, řekl předseda Regionální rady Martin Tesařík. NUTS II MORAVSKOSLEZSKO Do provozu jdou letos desítky významných projektů K rekordní částce 4,8 miliardy korun, která byla v roce 2010 uvolněna z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko, přibudou letos další přibližně tři miliardy korun. Koloběh podpory investičních záměrů penězi z fondů Evropské unie doprovodí v roce 2011 zprovoznění desítek projektů. Je příjemné sledovat, jak se schválení projektu a impulz k realizaci vždy s několikaměsíčním odstupem mění v konkrétní užitek pro lidi, kteří v našem kraji žijí, komentuje průběh čerpání z ROP Moravskoslezsko od roku 2007 Marian Lebiedzik, místopředseda Regionální rady Moravskoslezsko a náměstek hejtmana. Z více než 500 záměrů podpořených částkou 11,4 miliardy korun je jich dnes v provozu přibližně 250. Letos vše odstartovalo plné zprovoznění Integrovaného bezpečnostního centra, které provázalo, zkvalitnilo a zrychlilo činnost hasičů, záchranářů a Rozsáhlé rekonstrukce se dočkalo Slezské divadlo v Opavě. zdroj: Slezské divadlo Opava policistů na celém území kraje, poukazuje Lebiedzik na největší projekt financovaný z Evropské unie. Z celkové investice téměř 700 milionů korun zajistila dotace z ROP Moravskoslezsko 628 milionů. Přestože se lidé do nové budovy bezpečnostního centra vybavené nejmodernější technikou zřejmě nikdy nepodívají, zcela zásadně může ovlivnit jejich běžný život. Ke slovu přichází každodenně při desítkách výjezdů a zásahů, které jsou odtud vysílány a řízeny, dodal Lebiedzik. Centrum je připraveno také na mimořádné události a okolnosti, jako jsou hromadné nehody, velké požáry nebo povodně. PŘES STO MILIONŮ PRO DIVADLO Evropské peníze se významně vepsaly i do dalších událostí, které se letos dají očekávat. Na konci února proběhlo otevření Slezského divadla v Opavě, které v několika posledních měsících prošlo zásadní vnitřní rekonstrukcí a modernizací. Investice do jeviště a hlediště, osvětlení a klimatizace by mělo přispět k intenzivnějším prožitkům diváků. Dotace činí 104 miliony korun. V dubnu se otevře Divadlo loutek v Ostravě po vnitřní rekonstrukci a přístavbě nové alternativní scény. Odehrává se za přispění 70 milionů korun z ROP Moravskoslezsko. O měsíc později proběhne otevření rozšířené a modernější Regionální knihovny v Karviné, které je financováno dotací 82 milionů korun. V září se chystá zprovoznění novojičínského vzdělávacího centra Educa, které vzniká přestavbou bývalé a nevyužívané základní školy. Dotace na projekt jsou 32 miliony korun. O sedm milionů méně se přispěje na rekonstrukci areálu baziliky panny Marie ve Frýdku, známého poutního místa. Proběhne rovněž v září, kdy se zpřístupní také Zámecký park a nový park Jižní svahy v centru Frýdku-Místku. Projekt je dotován částkou 25 milionů korun. PENÍZE DOSTANE GOLF I ARMÁDA SPÁSY Mezi investicemi do sociálních služeb doslova vyčnívá výstavba azylového domu Armády spásy v Ostravě, ve kterém má od října najít útočiště až padesát lidí. V přehledu finančně nejvýznamnějších investic nemůže chybět ani otevření GolfParku Darkov v Karviné. Nový golfový areál vzniká revitalizací poddolovaného území a už svým umístěním a okolím bude specifický. Evropský příspěvek je 50 milionů korun. Do oběhu budou v roce 2011 uvolněny přibližně tři miliardy korun z ROP Moravskoslezsko. Mezi projekty za bezmála dvě miliardy korun, které jsou aktuálně v hodnocení, je například početný balík projektů středně velkých měst a malých obcí, které žádají dotace na vlastní vybavenost v oblasti vzdělávání a volného času či na vybavenost a úpravu veřejných prostranství. Úspěšné projekty mají být známy v létě. Předpokládat se dá zvýšená aktivita Ostravy, která zatím uplatnila pouze desetinu z přibližně 1,5 miliardy korun, které má na své projekty vyhrazené do roku Michal Tillgen KRÁTCE Peníze z evropských fondů přispějí k nákupu 86 nových autobusů pro příměstskou dopravu cestujících v Moravskoslezském kraji. Čtyři dopravní společnosti využijí 150 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Obnova vozového parku proběhne v horizontu dvou let. Projekty chválila Regionální rada Moravskoslezsko. Nové, bezbariérové a ekologické autobusy zajistí komfortnější příměstskou dopravu. Umožní vyřadit starší stroje z provozu, řekl Miroslav Novák, člen Výboru Regionální rady Moravskoslezsko a první náměstek hejtmana kraje. Opava uplatní dotaci téměř 70 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko při rekonstrukci kulturního domu Na Rybníčku. Pokryje tak výraznou část z celkových nákladů projektu, které jsou kalkulovány na téměř 153 miliony korun. Přeměna kulturního domu v moderní kongresové centrum započala loni v říjnu, ukončena má být počátkem roku Město uspělo také s žádostí o dotaci 30 milionů korun na probíhající rekonstrukci tělocvičny Tyršova stadionu. Oba projekty schválila Regionální rada Moravskoslezsko.

14 14 PUBLICITA EN č. 2 / 2011 Žádost o dotaci z Operačního programu Doprava podali na Jesenicku, zahajují v Pečkách u Prahy Národní orgán pro koordinaci, který má přístup k informacím o strukturální pomoci Evropské unie v České republice, vydal pravidelnou měsíční monitorovací zprávu o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů. Jedná se o hlavní výstup finančního monitoringu realizace operačních programů v rámci období Účel vydávání monitorovací zprávy je dvojí - zpráva podává informace o pokroku čerpání strukturální pomoci zainteresovaným institucím i veřejnosti a také je nástrojem efektivního řízení strukturální pomoci Evropské unie. Z hlediska finančních alokací je nejobjemnějším Operační program Doprava, jehož finanční prostředky jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy a dopravní infrastruktury. Řídícím orgánem Operačního programu Doprava je Ministerstvo dopravy ČR, funkci zprostředkujícího subjektu pak vykonává Stát- Projekty silniční ní fond dopravní infrastruktury. REALIZACE OP DOPRAVA dopravní Od počátku realizace OP Doprava byly k 5. lednu 2011 podány 203 žádosti v celkové hodnotě cca 207,7 mld. Kč, což představuje 121 % z celkové alokace na program. Z podaných žádostí jich bylo schváleno 118 v souhrnné výši cca 166,2 mld. Kč, to znamená 97 % z alokace programu. Proplaceno bylo 55 % z celkové alo- infrastruktury kace na období , tedy cca 94,4 mld. Kč. Certifikované výdaje dosahují 28,7 mld. Kč, to je 17 % alokace na OP Doprava na celé programové období. Finančně ukončené projekty Plzeňsk Jihočesk ,8 0 0,0 0 0, ,6 0 0,0 podporované PODANÉ ŽÁDOSTI Královehrad ,7 0 0, , , ,8 Kraj Vys ,1 0 0, , ,7 0 0,0 Olomouc , , ,8 5 7,5 3 2,3 Jihomorav FS ,5 0 0, , , ,0 V průběhu prosince 2010 byla v rámci OP Doprava podána jedna nová žádost, a to v oblasti podporující rekonstrukce a modernizace silnic I. třídy nespadajících do silniční transevrop- z prostředků ské sítě v rámci České republiky, konkrétně v okrese Jeseník. Na modernizaci silnice je požadována dotace o objemu cca 660 mil. Kč. Celkový objem finančních prostředků, které jsou požadová- Evropské unie ny v podaných žádostech, se tak zvýšil na cca 207,7 mld. Kč, což o 21 % přesahuje alokaci OP Doprava na programové období PROJEKTY S VYDANÝM ROZHODNUTÍM / PODEPSA- NOU SMLOUVOU V meziměsíčním srovnání bylo vydáno jedno nové Rozhodnutí/ podepsána Smlouva o poskytnutí dotace ve výši 337,9 mil Kč. Objem finančních prostředků v projektech s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou k 5. lednu 2011 celkově dosahuje cca 166,2 mld. Kč, což představuje 97 % z alokace na operační program na období Nejvyšší podíl schválených prostředků vzhledem k alokacím jednotlivých oblastí podpory je stále evidován v oblastech podporujících modernizace silnic a vnitrozemských vodních cest. Ve všech uvedených případech jsou alokace pro jednotlivé aktivity již přezávazkovány. PROPLACENÉ PROSTŘEDKY PŘÍJEMCŮM V průběhu prosince 2010 došlo k nárůstu objemu prostředků proplacených příjemcům ve výši cca 6,3 mld. Kč, což zvýšilo celkový objem proplacených prostředků příjemcům k 5. lednu 2011 na cca 94,2 mld. Kč (více než polovina z celkové alokace OP Doprava). Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava je čerpání finančních prostředků urychlováno na základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace provedených prací v měsíčních intervalech. Ve sledovaném období bylo v rámci OP Doprava finančně ukončeno dalších osm projektů (především v oblasti transevropské železniční sítě) v hodnotě cca 10,7 mld. Kč, což představuje více jak 120% nárůst objemu finančních prostředků ve finančně ukončených projektech ve srovnání se stavem v předchozím měsíci (listopad 2010). K 5. lednu 2011 bylo finančně ukončeno 45 projektů. CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE PŘEDLOŽENÉ EVROPSKÉ KOMISI Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 9 - Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa/ Oblast podpory V rámci celého OP Doprava byly certifikovány všechny prostředky předložené k certifikaci, tj. 28,7 mld. Kč. Meziměsíční nárůst nebyl v průběhu prosince 2010 zaznamenán. V PEČKÁCH SPOUŠTĚJÍ PROZATÍM POSLEDNÍ PROJEKT Zatím posledním zahájeným projektem je komplexní rekonstrukce technologie stávající trakční měnírny v Pečkách u Prahy. Rekonstrukcí projdou rozvodny, transformátory i související stavební objekty, které zjišťují funkčnost trakční měnírny jako samostatného technologického celku. Významným věcným účinkem rekonstrukce měnírny bude zvýšení její výkonnosti v napájení trakční soustavy na trati Praha Kolín a Poříčany Nymburk na 150 % současného výkonu, a také možnost pokračování v dodávce elektřiny pro Výzkumný ústav železniční (VÚŽ). Trakční měnírna a rozvodna 110 kv byla vybudována roku Tvoří důležitý napájecí bod pro I. tranzitní železniční koridor Podané žádosti Žádosti vyřazené z administrace Žádosti ve schvalovacím procesu MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA PROSINEC 2010 (v úseku Rostoklaty - Kolín), pro odbočnou trať Poříčany - Nymburk i pro cizí subjekty (konkrétně VÚŽ). Původně instalovaná technologická zařízení jsou nevyhovující a ohrožují bezpečnost a spolehlivost železničního provozu. Tato zařízení nelze v současné době udržovat v plně funkčním stavu vzhledem k jejich morální a fyzické zastaralosti. Hlavním obsahem stavby je komplexní rekonstrukce technologie stávající trakční měnírny Pečky včetně rozvodny 110 kv a transformátorů 110/23 kv. S tím přímo souvisí rekonstrukce a úpravy rozvodů, sdělovacích, řídících a signalizačních systémů měnírny a stavební úpravy příslušných objektů. Součástí stavby jsou i úpravy opotřebovaných a narušených ostatních objektů a zařízení měnírny. Nově instalovaná technologická zařízení budou samozřejmě na úrovni současné techniky a budou splňovat požadavky bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Navržené stavebně technické řešení dále vyhovuje požadavku Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou na unifikaci technologických celků na nově rekonstruovaných napájecích stanicích v působnosti správce SDC SEE Praha. Moderní technologické zařízení také umožní dálkové řízení provozu z centrálního dispečerského stanoviště včetně dálkového dohledu kamerovými systémy. To vše vytváří podmínky ke snížení energetických ztrát, k racionalizaci obsluhy a servisu a tím k zhospodárnění vlastního provozu měnírny. Žádost o dotaci z Operačního programu Doprava, jejímž příjemcem je Správa železniční dopravní cesty, byla Řídícím orgánem OP Doprava schválena 30. prosince loňského roku, 1. února 2011 pak bylo stanoveno jako datum zahájení. Projekt by měl být ukončen 31. ledna Projekt byl schválen v rámci prioritní osy 1 Modernizace železniční sítě TEN-T, oblast podpory 1.1 Modernizace a rozvoj železniční sítě TEN-T včetně železničních uzlů. Z Fondu soudržnosti je na tento záměr uvolněna částka ve výši cca 192,3 mil. Kč, přičemž celkové náklady projektu včetně DPH jsou více než 308 mil. Kč. - počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč - a b c d e f g h i j - od počátku období od počátku období aktuální stav od počátku období od počátku období ,2 0 0, , , , ,1 0 0, , , , ,4 0 0, , , , ,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0, ,8 0 0,0 0 0, ,6 0 0, ,7 0 0, , , , , , , , , , , , , , ,0 0 0, ,0 0 0,0 0 0, ,1 0 0, , ,7 0 0, , ,7 0 0,0 3 31,1 3 31, , ,0 0 0, , , , , , , , ,6 0 0,0 0 0, ,0 2 22, ,6 0 0,0 0 0, ,0 2 22,4 ERDF , , , , ,7 MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA PROSINEC 2010 OP D , , , , ,7 Poznámka: V OP Doprava nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. Zdroj: MSC V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. Zdroj: MSC Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Celková alokace Projekty s vydaným podpory Rozhodnutím/ podepsanou Prioritní osa/ Oblast Proplacené prostředky Prostředky předložené Certifikované výdaje Podané žádosti podpory příjemcům k certifikaci předložené EK Smlouvou - v mil. Kč v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % - a b b/a c c/a d d/a e e/a f f/a , ,2 96, ,9 3379, ,5 49, ,5 18, ,5 18, , ,1 77, ,8 51, ,7 29,8 879,0 26,2 879,0 26, , ,4 95, ,8 77, ,1 48, ,6 18, ,6 18, , ,8 154, ,6 159, ,1 77, ,0 4, ,0 4, ,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0, , ,8 145, ,6 150, ,1 72, ,0 4, ,0 4, , ,7 38, ,6 36, ,7 31,5 989,1 8,5 989,1 8, , ,7 38, ,6 36, ,7 31,5 989,1 8,5 989,1 8, , ,3 146, ,8 107, ,7 67, ,3 36, ,3 36, , ,3 146, ,8 107, ,7 67, ,3 36, ,3 36, , ,0 212,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0, , ,1 126,1 655,7 66,9 446,7 45,6 0,0 0,0 0,0 0, , ,1 203,6 655,7 6,7 446,7 4,6 0,0 0,0 0,0 0, ,4 502,8 217,3 31,1 13,4 31,1 13,4 4,2 1,8 4,2 1, , ,5 118, ,6 112, ,6 85, ,3 68, ,3 68, ,5 76,5 33,6 7,5 3,3 1,9 0,9 0,0 0,0 0,0 0, , ,8 119, ,2 99, ,6 75, ,6 59, ,6 59, ,6 668,6 32, ,0 57,5 237,2 11,5 207,9 10,1 207,9 10, ,6 668,6 32, ,0 57,5 237,2 11,5 207,9 10,1 207,9 10,1 ERDF , ,2 143, ,0 106, ,3 67, ,9 38, ,9 38,5 FS , ,5 115, ,6 94, ,9 51, ,6 11, ,6 11,2 OP D , ,7 121, ,7 96, ,1 55, ,4 16, ,4 16,7 Měnový kurz: EUR 25,24 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, Prostředky předložené certifikaci Certifikované výdaje předložené EK jsou přepočteny kurzem době zaúčtování Měnový kurz: 1 EUR = 25,24 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, Prostředky předložené k certifikaci a Certifikované výdaje předložené EK jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování 5v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. 5v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. Zdroj: MSC Zdroj: MSC stav k 01 34

15 EN č. 2 / 2011 Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé 15 Zusammenfassung EU-Fonds: Halbzeitstand bei ihrer Inanspruchnahme Verkehr, Umwelt, Wissenschaft. Dies sind die Bereiche, in die Riesensummen an Fördermitteln aus den europäischen Fonds fließen. Von bietet die Union fast vierundzwanzig Milliarden EUR aus ihren, zur Entwicklung ärmerer Regionen bestimmten Fonds an. Pro Kopf umgerechnet, macht dies über dreihundert EUR im Jahr aus, das Land gelangte somit an die Spitze aller Staaten, denen die EU ihre Geldbörse öffnete. Das meiste Geld fließt in den Bereich Verkehr mit den aufwändigsten Projekten. Von kann der Staat hieraus ca. hundertfünfzig Millionen EUR in Anspruch nehmen. Wegen der untersuchten Umweltauswirkungen ziehen sich die Straßenprojekte jedoch lang hin. Relativ sehr erfolgreich ist die Bahn, die beispielsweise fast drei Milliarden Kronen für die bis 2015 dauernde Renovierung des Bahnhofs in Přerov erhielt. Als Beispiel für ein großes Projekt aus dem Umweltbereich sei die Lösung für den ganzheitlichen Schutz des Einzugsgebiets der Dyje vor Verschmutzung genannt, das die Kontamination des Oberflächen- und Grundwassers in den Bezirken Südmähren und Vysočina beseitigen soll. Die Situation im Schulwesen ist von Region zu Region unterschiedlich. So kann z.b. die Universität Pardubice mit Stolz darauf verweisen, dass sie für Bauvorhaben über eine halbe Milliarden Kronen mehr als die Stadt erhielt. Auch Zlín feiert jetzt. Fast eine Milliarde Kronen gehen an die hiesige Tomáš Baťa Universität, und zwar für das Projekt Zentrum für Polymersysteme. (sti) Inanspruchnahme durch Fehler verzögert Für den Zeitraum von 2007 bis 2013 gehen fast 16 Milliarden EUR an die Slowakei, jedoch auch nach dem Regierungswechsel ist der Prozess der Inanspruchnahme nicht schnell genug. Fachleute befürchten somit, dass es das Land nicht schafft, das gesamte Paket in Höhe der erwähnten Summe zu nutzen. Das Problem ist klar: die Eurofonds werden langsam ausgegeben, auch wegen der Ungenauigkeit der Behörden, und sie klingen nach Unzweckmäßigkeit und Korruption. Die Inanspruchnahme der Gelder geht nicht schnell genug vonstatten und Ende des Jahres hatten wir lediglich ca. 13,5 Prozent der nutzbaren Mittel in Anspruch genommen, äußerte sich František Palko, Direktor des Instituts für Wirtschaftspolitik. Seit 2007 schaffte es die Slowakei somit, nur etwas mehr als 1,5 Milliarden EUR auszugeben. Die Inanspruchnahme der Eu-Fonds wird auch durch Fehler im Bereich der öffentlichen Beschaffung verlangsamt. Im letzten Jahr wurden bis zu 166 fehlerhafte öffentliche Beschaffungen festgestellt, ergänzte Palko. "Die Inanspruchnahme der EU-Mittel für Wissenschaft und Forschung in der Slowakei liegt heute auf einem Niveau von 10 Prozent. Wir haben 90 Prozent nicht in Anspruch genommene Mittel und uns stehen hierfür nur noch zwei plus zwei Jahre zur Verfügung, warnte die Regierungschefin. Am 2. Februar bewilligten die Minister den Transfer von insgesamt 350 Millionen EUR in das Operationsprogramm Verkehr. Die erste und wichtigste Priorität bei der Inanspruchnahme der EU-Fonds liegt dabei im Bau von Autobahnen und Schnellstraßen, diese werden mit über 600 Millionen EUR aufgestockt. (jha) Top-Wissenschaft in Brno konzentriert Die Stadt Brno wird langsam aber sicher zum Zentrum der tschechischen Wissenschaft und Forschung. In die Projekte der wissenschaftlichen Zentren und Arbeitsplätze fließen Milliarden der EU. An der Spitze dieser Projekte steht das Zentrum CEITEC, das derzeit auf die Bewilligung von Fördermitteln in Höhe von 5,246 Milliarden aus dem OP Forschung und Entwicklung für Innovation wartet. Der Europäischen Zeitung wurde das Projekt von seinem Direktor, Tomáš Hruda, vorgestellt: Vereinfacht ausgedrückt, handelt es sich um ein Zentrum, in dem Top-Wissenschaft in den Wissenschaftsbereichen der lebendigen Natur und hochentwickelter Materialien und Technologien betrieben wird. Das Geld ist vor allem für Geräte und die Errichtung neuer Gebäude bestimmt. Gleichzeitig aber übernimmt CEITEC einen Teil der vorhandenen Infrastruktur. Unsere Vorstellungen gehen dahin, dass es in 2030 mehrere derartiger Projekte in Brno geben wird, auch wenn CEITEC mit großer Wahrscheinlichkeit das größte davon sein wird. Ich denke, dass es zu diesem Zeitpunkt einen überfüllten Technopark in Brno geben wird. Im Rahmen der Forschung werden hier Spitzenprodukte produziert, wobei es fünf oder sechs dominante Bereiche geben wird, wie derzeit beispielsweise die Elektronenmikroskopie. (fap) EU funds: Half-time report Transport, the environment and science. These are areas that benefit by massive subsidies from the European funds. In the period, the Union is offering almost twenty-four billion Euros for the development of less-favoured regions. Per capita, this corresponds to more than three hundred Euros a year; the country has thus attained the top position amongst all the countries for which the EU has opened its wallet. The problem is clear: the EU funds are being spent slowly partly because of mistakes made by officials, while raising suspicions of ineffectiveness and corruption. The money is not being drawn at a sufficient pace - at the end of the year, we had spent only about 13.5 percent of the available funds, says František Palko, Director of the Economic Policy Institute. Slovakia has thus managed to spend only slightly more than 1.5 billion Euros since The drawing of European funds is also retarded by mistakes in the area of public procurement. As many as 166 erroneous public procurement processes were discovered during In simple terms, this is a centre for top-level science in the fields of living nature and advanced materials and technology. The scope of the project is probably its most unique feature. Today we must focus on science as a whole. Another unique aspect, at least in the Czech environment, lies in its emphasis on excellence. Scientific outputs must be really top-notch, they must be published in the best journals and we must be able to obtain prestigious grants. The project is only a means, rather than a goal as such. The money will be provided particularly to obtain instruments and erect new buildings. However, at the same time, CEITEC will take over part of the existing infrastructure. We are currently beginning to seek candidates for the key positions of scientific and executive directors, Projects which are denoted as major are the ones that are most scrutinised from among the hundreds and thousands of filled-in forms. The European Commission approves these projects through a special procedure. Most funds flow to the area of transport, where projects are most expensive. The eponymous Operational Programme is indeed the largest in the Czech Republic. In , the state is able to draw about one hundred and fifty million Euros in this sector. Only second fiddle is played by highways and motorways, which are still waiting for a large subsidised project. This is due to the fact that the approval procedure is more complex here, as experts make a more thorough assessment of the environmental impact. In contrast, railways have been very successful. They have made a great achievement in this respect, for example, in the city of Přerov, where almost three billion crowns have been obtained for reconstruction of the railway station; this project will not be completed until In January the Commission also approved a major railway project, which will pay for work on the route from Šatov to Znojmo. The project of comprehensive protection of the Dyje river basin against pollution, which should assist in eliminating contamination from surface waters and wastewater in the Southern Moravian region and in the Vysočina region, is an example of a major project in the area of the environment. The situation in education differs region by region. For example, the University of Pardubice can pride itself on obtaining half-a-billion crowns more for construction projects than the city itself. It plays first fiddle in the Pardubice region. Our key research potential for a future European knowledge society lies particularly in the students of postgraduate study programmes and young researcher workers. The newly built centres should provide a suitable modern and motivating environment for their preparation and work, adds the rector of the University of Pardubice, Miroslav Ludwig. Zlín has also been celebrating. Almost a billion crowns will be provided to its Tomáš Baťa University. The money is earmarked for the Polymer Systems Centre project. Jan Štifter Mistakes slow down drawing of funds Almost 16 billion Euros have been provided to Slovakia from the European funds for the period; however, even a change in the Government was not sufficient to accelerate the process of drawing these funds. Experts are thus concerned about whether the country will be able to spend the entire package in the said amount. the past year, adds Palko. For example, the Ministry of Education has sufficient money for science and research, but the problem lies in its inadequate drawing. This has also been confirmed by the Prime Minister, Iveta Radičová. She thus responded to criticisms reproaching the Government for allegedly planning to transfer the finances earmarked for science to the construction of motorways. The European sources for science and research have been drawn in Slovakia to the extent of 10 percent. We have 90 percent unused sources and have only two plus two years to go, noted the Prime Minister. On 2 February the ministers approved the transfer of a total of 350 million Euros to the Operational Programme Transport. They took the money from the Operational Programmes Information of Society, Research and Development, Education and Employment and Social Inclusion. The main and most important priority in drawing European funds thus lies in the construction of motorways and expressways, which will be provided with an additional more than 600 million Euros. Several experts in this field have agreed that drawing of European money is still being hindered by bureaucracy and past mistakes. This, too, is a reason why we are still unable to speak about the most important investments from the EU funds in Slovakia. Jozef Havrilla Top-notch science is finding its base in Brno The city of Brno is slowly, but surely, becoming a centre of Czech science and research. Billions from European money are being provided for projects of scientific centres and workplaces. At the top of these projects stands the CEITEC Centre of Excellence in the area of sciences concerned with living nature and advanced materials, which is currently awaiting approval of a subsidy of billion crowns from the Operational Programme Research and Development for Innovations. The project was described to Evropské noviny by its Director, Tomáš Hruda. where the demands will be relatively high. We want people who have managed a similar centre somewhere in Western Europe or the United States. We anticipate that there will be several such projects in Brno in 2030, but CEITEC is likely to be the largest one. I believe that an overfilled technological park will exist in Brno in Top products will be generated here within research, including five or six dominant fields, such as the currently popular electron microscopy. To a certain degree, CEITEC will also be unique at the European level. We are not beginning from scratch, but rather attempting to develop the existing assets. We hope that our centre will become one of the best in the European Union. Filip Appl RÉSUMÉ Fonds de l UE: La situation au milieu de la période de prélèvement Transport, environnement, science. Voilà les secteurs vers lesquels se dirigent les énormes subventions provenant des fonds européens. Dans les années , l'union propose presque vingt-quatre milliards d'euros issus des fonds destinés au développement des régions pauvres. Converti par habitant, cela représente plus de trois cents euros par an, le pays s'est ainsi retrouvé à la pointe de tous les États auxquels l'ue a ouvert son porte-monnaie. C'est dans le transport, où les projets sont les plus coûteux, que se dirige le plus d'argent. Dans les années , le pays peut ici prélever autour de cent cinquante millions d'euros dans les fonds européens. Mais les projets routiers prennent du retard à cause des impacts observés sur l'environnement. Les voies ferrées font preuve d'une assez bonne réussite. Cela est le cas par exemple à Přerov, où ont été obtenues presque trois milliards de couronnes pour la reconstruction de la gare qui durera jusqu'en La conception d'une protection complète du bassin de la rivière Dyje contre la pollution, devant aider à éviter la contamination des eaux de surface et usées dans la région de Moravie du Sud et de la Vysočina, constitue un exemple de grand projet dans le domaine de l'environnement. La situation dans le domaine de l'enseignement diverge région par région. L'université de Pardubice peut, par exemple, s'enorgueillir d'avoir reçu pour ses bâtiments un demi milliard de couronnes de plus que la ville. C'est au tour de Zlín de fêter maintenant un succès. Quasiment un milliard de couronnes vont aller à l'université locale Tomáš Baťa. L'argent est destiné au projet Centre des systèmes polymères. (sti) Des erreurs freinent un prélèvement lent La Slovaquie a reçu presque 16 milliards d'euros issus des fonds européens pour la période , mais, même après le changement de gouvernement, le processus de prélèvement n'est pas assez rapide. Les spécialistes craignent ainsi que le pays n'arrive pas à dépenser l'ensemble du paquet pour la somme mentionnée. Le problème est clair: les fonds européens se dépensent lentement également du fait de l'imprécision des fonctionnaires et un relent d'incohérence et de corruption plane aussi. Le prélèvement de l'argent ne se déroule pas suffisamment rapidement et, à la fin de l'année, nous n'avions prélevé qu'environ 13,5 pour cent des fonds utilisables, a déclaré František Palko, directeur de l'institut de politique économique. La Slovaquie n'est ainsi arrivée à dépenser depuis 2007 qu'un peu plus de 1,5 milliard d'euros. Le prélèvement des fonds européens est également ralenti par les erreurs constatées dans le domaine des marchés publics. Pour l'année passée, jusqu'à 166 marchés publics erronés ont été constatés, a ajouté Palko. "Le prélèvement des fonds européens pour la science et la recherche slovaques est aujourd'hui à un niveau de 10 pour cent. Nous avons 90 pour cent de fonds non prélevés et ne disposons plus pour cela que de deux ans plus deux, a averti la chef du gouvernement. Les ministres ont approuvé le 2 février le transfert d'un total de 350 millions d'euros dans le Programme opérationnel Transport. L'édification d'autoroutes et de voies rapides, à laquelle viendra se rajouter un montant de 600 millions d'euros, est en outre la principale et la plus importante priorité lors du prélèvement des fonds européens. (jha) La science de pointe se concentre à Brno La ville de Brno devient lentement mais sûrement le centre de la science et de la recherche tchèques. Plusieurs milliards issus de l'union européenne vont vers des projets de centres et de sites scientifiques. Le centre CEITEC, qui attend à l'heure actuelle l'approbation d'une subvention de 5,246 milliards en provenance du Programme opérationnel Recherche et développement pour les innovations, est à la tête des ces projets. Son directeur, Tomáš Hruda, a présenté le projet à Evropské noviny : Pour simplifier, il s'agit d'un centre où s'applique une science de pointe dans les domaines des sciences consacrées à la nature vivante et aux matériaux et technologies avancés. L'argent sera avant tout destiné à des appareils et à la construction de nouveaux bâtiments. Mais CEITEC prendra dans le même temps possession d'une partie de l'infrastructure actuelle. Nous supposons que plusieurs projets de cette sorte existeront à Brno en 2030, même si CEITEC sera très probablement le plus grand d'entre eux. Je pense que le parc des technologies de Brno sera alors confronté à un trop-plein. Dans le cadre de la recherche s'y fabriqueront des produits de pointe et cinq ou six secteurs dominants, tels que, par exemple, la microscopie électronique à l'heure actuelle, y existeront. (fap)

16 16 INZERCE EN č. 2 / _Inz_JARO_EV_276x409.indd :42

Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě

Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě V Moravskoslezském kraji se rodí unikátní projekt operačního a krizového řízení

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

OPERAČNÍ PROGRAMY NA SLOVENSKU

OPERAČNÍ PROGRAMY NA SLOVENSKU OPERAČNÍ PROGRAMY NA SLOVENSKU Slovensko má 11 operačních programů pro období 2007 13 Vláda Slovenské republiky schválila na mimořádném zasedání 8. října 2006 jedenáct operačních programů, jejichž prostřednictvím

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Rámec přípravy programu Časový rámec Dohoda o partnerství v nové verzi zaslána na EK K 30. 11. 2013 (3. 12. 2013) odevzdaná 3. verze OP VVV Prosinec 2013 předpokládaný

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika 02.11.2010 Dunajská strategie Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika Další z projektů regionálního partnerství podporovaného Evropskou unií, tzv. Dunajská strategie, se

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Příprava Královéhradeckého kraje na nové programové období 2014-2020

Příprava Královéhradeckého kraje na nové programové období 2014-2020 Příprava Královéhradeckého kraje na nové programové období 2014-2020 Konference Příležitosti pro města a obce v období 2014-2020 Zita Kučerová Centrum investic, rozvoje a inovací Příprava Královéhradeckého

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Brusel 13. 4. 2010 Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje 2 OBSAH PREZENTACE 1. Tradice a zkušenosti s územní spoluprací 2. Region

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti Evropská komise Rue de la Loi 200 1040 Brusel Belgie. Praha, 12.

Komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti Evropská komise Rue de la Loi 200 1040 Brusel Belgie. Praha, 12. PhDr. Vladimír Špidla Komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti Evropská komise Rue de la Loi 200 1040 Brusel Belgie K RUKÁM PANA KOMISAŘE Věc: Žádost o podporu Praha, 12.prosince

Více

Spolupráce mezi hospodářskou sférou a vědou, příležitosti a bariéry. Pavel Němeček Technická univerzita v Liberci

Spolupráce mezi hospodářskou sférou a vědou, příležitosti a bariéry. Pavel Němeček Technická univerzita v Liberci Spolupráce mezi hospodářskou sférou a vědou, příležitosti a bariéry Pavel Němeček Technická univerzita v Liberci 1. října 1953 Vysoká škola strojní v Liberci otevírá své brány prvním 259 studentům. 1960

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Obecný přehled: Evropské strukturální a investiční fondy (2014-2020)

Obecný přehled: Evropské strukturální a investiční fondy (2014-2020) Obecný přehled: Evropské strukturální a investiční fondy (2014-2020) Mgr. Hana Bláhová Eurocentrum Ostrava Úřad vlády ČR Odbor komunikace o evropských a institucionálních záležitostech Ministerstvo pro

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Ing. Marta Novotná vedoucí oddělení regionálního rozvoje Krajský úřad Olomouckého kraje Koncepce zemědělsk lské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje Důsledná

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce Spolupráce MMR s NSZM Finanční zdroje MMR pro města a obce XVII. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR Ing. Michal Janeba náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch Ministerstvo

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 CÍLE A OBSAH PROGRAMU Hlavní cíl Urychlit strukturální posun ČR směrem ke znalostní ekonomice poháněné lidským kapitálem prostřednictvím investic

Více

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e www.survio.com Současná kvalita života ve Vašem městě Obsah 1 Základní údaje 3 2 Náhled dotazníku 4 3 Statistika respondentů 7 4 Přehled odpovědí 8 1. Váš věk.......................................................

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS 2 JIHOVÝCHOD PRIORITNÍ OSA 3 UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL Hlavním cílem prioritní osy 3 je systematické zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly Eva Žáková EU a kultura čl. 167 Lisabonské smlouvy podpora kultury do agendy EU začleněna v rámci Maastrichtské smlouvy (1992) podpora kultury

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Přehled priorit a opatření

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Přehled priorit a opatření Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Přehled priorit a opatření Prosinec 2006 Prioritní osy programu Prioritní osa 1: Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje... 2 Prioritní osa 2: Rozvoj spolupráce veřejného

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Zlín, 30. 4. 2015 Programové období 2014 2020 Strategie Evropa

Více

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem

Více

ANALÝZA ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ EU V OBDOBÍ 2004-2007

ANALÝZA ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ EU V OBDOBÍ 2004-2007 ANALÝZA ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ EU V OBDOBÍ 2004-2007 Podle aktuálních údajů se k 31. 12. podařilo beze zbytku vyčerpat peníze vyčleněné v evropských fondech na rok 2004, a to i v programech pro hlavní město

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov

Více

MPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020

MPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020 MPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020 Národní konference Venkov 2012 Nové Hrady, 1.-3. října 2012 Ing. Vladimír Kváča Ph.D., MPSV ČR Obsah

Více

Z á p i s. dle prezenční listiny. Ing. Miroslav Uchytil, Ing. Jan Chaloupka, Mgr. Zdeněk Jonáš. Neomluveni: Rudolf Fiala

Z á p i s. dle prezenční listiny. Ing. Miroslav Uchytil, Ing. Jan Chaloupka, Mgr. Zdeněk Jonáš. Neomluveni: Rudolf Fiala Z á p i s z 23. jednání výboru pro dopravu Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 3. 11. 2011 od 9hod. v zasedací místnosti Správy a údržby silnic Královéhradeckého kraje, a.s. Přítomni:

Více

Regionální operační program NUTS II Severovýchod

Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Severovýchod Řízení projektů financovaných z fondů Evropské unie Hotel Studánka, Rychnov nad Kněžnou, 25.11.2010 ROP Severovýchod Víceletý rozvojový programový dokument,

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace

7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace 7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace Regionální podpora výzkumu, vývoje a inovací kde a jak získat finance Brno, 25.1.2007 LENKA HAVLÍČKOVÁ NCP pro regiony TECHNOLOGICKÉ CENTRUM

Více

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE Mgr. Tomáš Nezmeškal BDO Czech Republic EU Office s. r. o. 27. listopad 2014 Obecné informace k aktuální situaci Pro Českou republiku byly pro období

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast rtd PS3: Vzdělávání a využití památek pro vzdělávání a rozvoj kreativního průmyslu Ing. David Koppitz Zásadní problémy

Více

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Celostátní finanční konference 4. prosince

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů KRAJ II. třídy v km III.třídy v km Celkem Podíl silnic v rámci ČR v % Pořadí Rozloha v km2 Počet obyvatel Počet obyvatel na km2

Více

Podpora podnikání v České republice

Podpora podnikání v České republice Podpora podnikání v České republice MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Podpora podnikání v České republice 2006 OBSAH Úvod......9 A. VŠEOBECNÉ PODPORY 1. Podpora malých a středních podniků.........13 Programy

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Kronika projektu OPPA

Kronika projektu OPPA Kronika projektu OPPA Základní informace o projektu Název Projektu: společnostech Casablanca Registrační číslo projektu: V rámci programu: Operační program Praha Adaptabilita Prioritní osa: 1 - Podpora

Více

KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU

KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU Ing. Tomáš Lafek EC CONSULTING A.S. Národní obrany 45 160 00 Praha 6 tomas.lafek@ecconsulting.cz www.ecconsulting.cz

Více

SOUHRN PROGRAMŮ EUZAMĚŘENÝCH NA VZDĚLÁVÁNÍ

SOUHRN PROGRAMŮ EUZAMĚŘENÝCH NA VZDĚLÁVÁNÍ SOUHRN PROGRAMŮ EUZAMĚŘENÝCH NA VZDĚLÁVÁNÍ Programy na podporu vzdělávání čekají pro nadcházející období významné změny. Evropská komise chce lépe koordinovat tyto programy a zamezit dosavadní roztříštěnosti

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

soutěž DOBRÁ RADA NAD ZLATO

soutěž DOBRÁ RADA NAD ZLATO soutěž DOBRÁ RADA NAD ZLATO Praha, 17. dubna 2009 Národní vzdělávací fond, o.p.s. Ivana Sládková Soutěž pro všechny kraje ČR o nejlepší počin v oblasti RLZ a zaměstnanosti DOBRÁ RADA NAD ZLATO cíl soutěže:

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Hradec Králové a Pardubice spolu stvrdí spolupráci 26.6.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy

Hradec Králové a Pardubice spolu stvrdí spolupráci 26.6.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Hradec Králové a Pardubice spolu stvrdí spolupráci 26.6.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Univerzita Pardubice Města Hradec Králové a Pardubice společně s nejdůležitějšími partnery

Více

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Tisková zpráva Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Podle Komorového barometru malí a střední podnikatelé začínají věřit v lepší zítřky Praha, 24. září 2013 Rozhodování

Více

Národní nanotechnologický

Národní nanotechnologický Národní nanotechnologický program (NNP) Zdůvodnění potřebnosti a přínosu NNP pro VaV i výrobu v oblasti nanotechnologií v České republice. 30. 3. 2010 Příprava NNP Příprava národního nanotechnologického

Více

AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ

AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ Poodhalte budoucnost českého zadávání, aneb co nás čeká a nemine AKADEMIE VEŘEJNÝCH INVESTIC AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ Ing. Klára Dostálová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR STATISTIKA ČERVENEC

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

MEDIA KIT. Proč inzerovat v deníku PRÁVO? Kde inzerovat v deníku PRÁVO? Kdo jsou čtenáři deníku PRÁVO? [Zadejte text.]

MEDIA KIT. Proč inzerovat v deníku PRÁVO? Kde inzerovat v deníku PRÁVO? Kdo jsou čtenáři deníku PRÁVO? [Zadejte text.] Proč inzerovat v deníku PRÁVO? Kde inzerovat v deníku PRÁVO? Kdo jsou čtenáři deníku PRÁVO? [Zadejte text.] KDO JSME? Vydavatelství Borgis a.s. vydávající deník PRÁVO Deník PRÁVO: vychází 6x týdně Elektronická

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Budoucnost evropských dotací 2014 2020

Budoucnost evropských dotací 2014 2020 Budoucnost evropských dotací 2014 2020 Tomáš Vacenovský GRANTIKA České spořitelny, a.s. Den malých obcí, Vyškov, 1. března 2012 Osnova prezentace 1. VÝCHOZÍ PŘEDPOKLADY 1.1. Časový harmonogram 1.2. Návrh

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Naděžda Witzanyová witzanyovan@msmt.cz NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Klub OP VaVpI - Brno 27. června 2012 POLITICKÝ KONTEXT Národní program udržitelnosti II je nástrojem, který naplňuje cíle obsažené

Více

Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý

Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje návrh Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Důvody 1. Snaha čelit problémům - nedostatečná výkonost ekonomiky kraje, nedostatek

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly

Více

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky Ing. Oldřich Vlasák Hradec Králové, 9. března 2006 Všudepřítomná Evropská unie Dopad politik EU / ES na zdravotnictví Pracovní

Více

Regionální operační program Severovýchod

Regionální operační program Severovýchod Regionální operační program Severovýchod Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury... 2 Prioritní osa 2 - Rozvoj městských a venkovských

Více

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR Organizačně součástí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS LEDEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 ZAJIŠTĚNÍ VIDITELNOSTI POLITIKY SOUDRŽNOSTI: PRAVIDLA KOMUNIKACE A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ V OBDOBÍ 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla

Více

Finanční podpora pro živé umění

Finanční podpora pro živé umění Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19

Více

Rozvoj EPC v lokálních a evropských podmínkách

Rozvoj EPC v lokálních a evropských podmínkách Mezinárodní konference o úsporách energie Energetické služby se zárukou perspektivní zdroj úspor v Londýně, v Berlíně i v Praze 26. listopadu 2013, Magistrát hl. m. Prahy Rozvoj EPC v lokálních a evropských

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Internetové stránky o EU. Oficiální informace o EU Portál EUROPA: http://europa.eu/index_cs.htm

Internetové stránky o EU. Oficiální informace o EU Portál EUROPA: http://europa.eu/index_cs.htm Internetové stránky o EU Oficiální informace o EU Portál EUROPA: http://europa.eu/index_cs.htm Řídící instituce Evropské unie Evropská komise: http://ec.europa.eu/index_cs.htm Evropský parlament: http://www.europarl.europa.eu/portal/cs

Více

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

Více

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI 9. prosince 2010, Praha Clarion Congress Hotel, Praha Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 2013

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

Podpora rozvoje území Moravskoslezského kraje současnost a budoucnost

Podpora rozvoje území Moravskoslezského kraje současnost a budoucnost Podpora rozvoje území Moravskoslezského kraje současnost a budoucnost Martin Sikora, náměstek hejtmana kraje Klimkovice, 10. června 2014 Formy podpory rozvoje území v Moravskoslezském kraji: Nefinanční

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více