VE SVÝCH DĚTECH ŽIJEME DÁL

Transkript

1 Úvod VE SVÝCH DĚTECH ŽIJEME DÁL EURIPIDES Kdo by si nepřál žít dál ve svých dětech? Předávat jim s láskou vše, čím nás obohatil život? Pro koho bychom žili, když ne pro ty, kteří půjdou v našich stopách. Mnohé z našich vlastností - ať už fyzických nebo duševních jim předá příroda prostřednictvím genů, mnoho jim můžeme předat sami. Měli bychom jim být vzorem, který se snaží napodobit - počínaje předávanou láskou, mateřskou řečí a výukou nejrůznějších dovedností, až po nenásilné vštěpování mravních základů lidského chování v rodině i společnosti. Největší radostí rodičů je dívat se na vlastní dítě, jak z maličkého bezmocného děťátka, které je zprvu zcela odkázané na péči své mámy, den po dni vyrůstá v samostatného človíčka, o kterého se sami budou moci na stáří opřít. Pro každého z nás je bolestná představa stáří bez pomoci nejbližších. Naše děti s jejich dětmi jsou pro nás světélkem naděje, že jsme nežili nadarmo. Pro ženu je mateřství nejen posláním, ale především veliká radost z naplněného života. Téma Těhotenství, porod a průpravná cvičení před porodem a po porodu jsem si vybrala proto, že jako každá žena i já bych chtěla být v budoucnu matkou. Zajímá mě, co mě čeká v průběhu těhotenství, během porodu i po něm. Chtěla jsem se dozvědět co nejvíce informací o tom, jak cvičit i v tomto období aniž bych ublížila dítěti či sobě. Domnívám se, že fyzicky aktivní způsob života je důležitý během celého života a ani v těhotenství není nutno - až na výjimku rizikového těhotenství a lékařský zákaz - být fyzicky pasivní. Cvičení v průběhu těhotenství je pro ženu přípravou na blížící mateřství nejen po stránce tělesné, ale i duševní

2 - 7 -

3 1 Období života ženy Život ženy se skládá ze tří základních období. První z nich je období pohlavní nezralosti čili dětství. Druhé je období pohlavní zralosti; jeho částí je doba těhotenství. Třetí je pak období pohlavní odkvetlosti. Těhotenství bývá považováno za nejdůležitější část života ženy. Je to doba, v níž se žena a její organismus připravuje na porod dítěte. V odborné lékařské literatuře se většinou uvádí, že teprve v těhotenství nalézá žena smysl svého života. Těhotenství začíná oplodněním (Trčka 2003)

4 2 Pohlavní orgány ženy Dělí se na - vnitřní pohlavní orgány (nacházejí se v dutině břišní) vaječníky, vejcovody, děloha a pochva - vnější pohlavní orgány (mimo dutinu břišní) tukový val nad kostí stydkou (Venušin hrbolek), velké a malé stydké pysky, poštěváček (klitoris) předsíň poševní VAJEČNÍKY (OVARIA) Vaječníky jsou párové žlázy uložené ve spodní části dutiny břišní po obou stranách dělohy, zavěšené vazy na vaječníkovém okruží (Trojan 2002).Velikost a tvar vaječníků jsou závislé na věku ženy, na počtu prodělaných ovulací a na hormonální aktivitě. Udává se, že vaječníky mladé dospělé ženy mají průměrné rozměry asi 4x2x1,5 cm a hmotnost do 10 g. Na povrchu je vaječník růžový a hladký. Čím starší žena je, tím víc je povrch vaječníků nerovný. U žen po klimakteriu jsou vaječníky svraštělé a velmi malé (Dylevský 2000). Skládají se ze dvou vrstev: vnější korové vrstvy a vnitřní dřeňové. Ve vaječnících se tvoří a dozrávají pohlavní buňky vajíčka. Ve vaječníku novorozené dívky je asi vajíček, uzavřených ve váčcích (folikulech). Počínaje dospíváním probíhá v kůře vaječníků 28denní vaječníkový (ovariální) cyklus. Jejich podstatou je dozrávání dosud nezralých vajíček (během reprodukčního života ženy jich uzraje asi ). Podstatou zrání vajíček je redukční dělení (meióza). Tento proces je dokončen až po ovulaci ve vejcovodu. Pod vlivem hormonů předního laloku podvěsku mozkového (adenofýzy) se nezralá vajíčka (oocyty), přeměňují v Graafův folikul. V první fázi vaječníkového cyklu dojde k vytvoření Graafova folikulu, což nastane asi 12 až 14 dní od poslední menstruace. V druhé fázi dojde k prasknutí Graafova folikulu a k uvolnění zralého vajíčka (ovulace) do břišní dutiny, kde je zachyceno řasinkami vejcovodu. Interval od jedné ovulace k druhé - 9 -

5 trvá zpravidla 28 dní. Následuje třetí fáze, kdy se do prasklého folikulu ukládá tuk a vzniká žluté tělísko. V případě že nedojde k oplodnění, žluté tělísko zaniká a je nahrazeno vazivovým bílým tělískem. Pokud dojde k oplodnění, žluté tělísko si zachovává svoji funkci a připravuje děložní sliznici pro uhnízdění oplozeného vajíčka (nidace). Ve vaječnících jsou produkovány dva hormony: estrogeny a progesteron. Estrogeny vznikají ve zrajícím folikulu. (rozvíjí ženské sekundární pohlavní znaky). U dospělých žen podněcují estrogeny ty funkce, které umožňují oplodnění vajíčka a jeho uchyceni v děloze. Progesteron se tvoří ve žlutém tělísku. Cílem produkce progestronu je zajistit co nejlepší pro případné těhotenství (Trojan 2002) VEJCOVODY (TUBA UTERINA) Vejcovody jsou párové, trubicové orgány, délky cm, které začínají u vaječníků rozšířenou nálevkou a na druhém konci ústí do děložních rohů. Během cesty vajíčka vejcovodem může dojít k jeho oplození (Dylevský 2000) DĚLOHA (UTERUS) Děloha je orgán, který vytváří vhodné prostředí k uhnízdění oplozeného vajíčka a jeho vývoji v zárodek a později plod. Skládá se z děložních rohů, děložního těla a děložního krčku. Stěnu dělohy tvoří hladká svalovina- myometrium, kterou zevnitř pokrývá slizniceendometrium a na povrchu pobřišnice - parametrum jsou to vazy, které drží dělohu ve správné poloze. Endometrium prodělává 4 stádia změn - menstruační cyklus. 1. fáze růstová (proliferační) - navazuje na ukončené menstruační krvácení, roste nová děložní sliznice; trvá asi týden (5.-12.dne cyklu) a je řízena estrogeny. 2. fáze vylučovací (sekreční) - sliznice se dále zvyšuje, žlázky produkují

6 velké množství hlenu; den cyklu, řízena progesteronem. 3. fáze nedokrvení (ischemická) - trvá asi 24 hodin, dostavuje se 28. dne cyklu; náhlý pokles progesteronu vede ke stažení cév zásobujících sliznici, nedokrvené endometrium se rozpadá. 4. fáze krvácení (menstruační) - odloučení a odstranění rozpadlé sliznice; začátek krvácení je 1. dnem, od kterého počítáme jednotlivé fáze (Trojan 2002) POCHVA (VAGINA) Pochva je trubice dlouhá asi 8 cm a široká přibližně 2,5-3 cm. Pochva je uložena v malé pánvi, pod dělohou. nad sebou má močový měchýř. Je zevní část samičích pohlavních orgánů a slouží k zavedení pohlavního údu při páření. Navazuje na děložní krček a přechází v poševní předsíň, která je z venku zakončena vulvou, na přechodu pochvy v poševní předsíň je slizniční řasa (panenská blána). Sliznici poševní předsíně a pochvy zvlhčují výměšky hlenových žlázek, umístěných v poševní předsíni. Vulva se skládá ze dvou stydkých pysků, v jejichž přední spojce je poštěváček (clitoris), před vyústěním pochvy je vyústění močové trubice VELKÉ STYDKÉ PYSKY Přecházejí do tzv. hráze a vpředu se pysky spojují s ochlupenou kůží na podbřišku, která kryje stydkou kost a vytváří Venušin hrbolek. Jejich podkladem je tuková tkáň MALÉ STYDKÉ PYSKY Nacházejí se mezi velkými pysky. Vpředu se spojují a tvoří ochranou stříšku před a za klitorisem. Chrání též otvor močové trubice. Jejich podkladem je tkáň vazivová (Dylevský 2000)

7 3 Těhotenské změny na rodidlech Na jednotlivých pohlavních orgánech těhotné ženy pozorujeme řadu změn. Děloha v těhotenství plní úlohu orgánu zajišťující prostředí pro vývoj plodového vejce. Za porodu vypuzuje děloha plodové vejce porodními cestami z matčina těla. K tomuto účelu je anatomicky a funkčně přizpůsobena a ještě v těhotenství se na porodní úlohu dále připravuje. Z hmotnosti 50 g před otěhotněním dosáhne koncem těhotenství 900 až 1200 g a objem její dutiny se zvýší z 2-3 ml na ml. Původně hruškovitý tvar dělohy se v druhé polovině těhotenství změní na vejčitý, případně kulovitý. Zmnoží se cévní zásobení a průtok krve dělohou z ml/min. u netěhotné ženy, na ml/min. u ženy na konci těhotenství (viz.obr.1). Děloha mění v těhotenství svou konzistenci (je měkká, prosáklá, chabého tonu), barvu (následkem překrvení), velikost a tvar. Děložní hrdlo plní funkci uzávěru děložní dutiny a zachovává až do konce gravidity svůj tvar (u prvorodiček kónický, u vícerodiček válcovitý). Je prosáklé, na pohmat měkké, překrvené, zevně uložené a je uložené více vzadu. Žlázové buňky sliznice, vystýlající děložní hrdlo, tvoří vazký hlen, který ční ze zevní branky jako zátka. Pochva a vulva jsou překrvené, prosáklé, sliznice má (namodralou) barvu. Poševní stěna je poddajná. Kromě překrvení bývají zevní rodidla zvýšeně pigmentovaná (Macků 2002). obr. 1: zvětšování dělohy během těhotenství (miminko.com)

8 4 Těhotenství Těhotenství trvá 10 lunárních měsíců, tedy 40 týdnů či 280 dnů. V průběhu těhotenství se plod v děložní dutině rychle zvětšuje. Na konci druhého lunárního měsíce (jeden lunární měsíc je 28 dní) je hmotnost plodu 5 gramů a měří 4 cm. Během třetího lunárního měsíce plod svou hmotnost ztrojnásobí, takže na konci třetího lunárního měsíce, tj. po dvanácti týdnech těhotenství, má již hmotnost 15 gramů a měří 10 cm. V 28 týdnech váží již gramů a měří 35 cm. V této době už má v podstatě vyvinuty všechny orgány a v případě předčasného ukončení těhotenství je již života schopný Dobu těhotenství dělíme na tři etapy: 1) zygoty prvních čtrnáct dní těhotenství 2) embryonální od čtrnáctého dne do šedesátého třetího dne 3) fetální od devátého týdne do porodu 4. 2 Vznik jedince Vznik jedince začíná spojením dvou pohlavních buněk, mužské spermie a ženského vajíčka. Toto spojení se uskutečňuje při pohlavním aktu souloži kdy dojde u muže k výronu semene ejakulaci (Rokyta 2002). Obvyklé množství ejakulátu je 2,5-3,5 ml. 1 ml ejakulátu obsahuje milionů spermií. K oplození je tedy k dispozici milionů spermií. Klesne-li počet spermií pod 10 milionů v 1 ml ejakulátu, je muž prakticky sterilní. Záleží ovšem i na funkčnosti a morfologické zdatnosti spermií (Trojan 2002). Mužská zárodečná buňka spermie je nepatrné tělísko viditelné jenom mikroskopem. Skládá se z hlavičky, krčku a bičíku. Spermie se pohybují přímočaře vlnitým pohybem bičíku rychlostí 1cm za 3 minuty. Děložní dutina je vystlána řasinkovým epitelem a míhání řasinek usměrňuje pohyb spermií. Z děložní dutiny pak putují spermie do vejcovodu. Nejpohyblivější spermie tak dosáhnou vejcovodu

9 již asi za jednu hodinu a obklopí vajíčko. Spermie si udrží schopnost oplodnit vajíčko asi 20 až 30 hodin (Rokyta 2002). V každém z obou vaječníků je uloženo velké množství drobných měchýřků, které dozrávají v Graafově folikulu. Každý měsíc dozrává v jednom Graafově folikulu vajíčko. Buňky vystýlající vnitřní stěnu Graafova folikula začnou vylučovat během zrání vajíčka tekutinu zvanou folikulární hormon, v níž vajíčko plave. Přibližně za čtrnáct dní od prvního dne menstruace dosáhne měchýřek velikosti hrášku a přesune se až k povrchu vaječníku. Stěna měchýřku se stále ztenčuje, až praskne; vajíčko je v tom okamžiku zároveň s tekutinou vystříknuto do dutiny břišní. Vajíčko je nadáno zvláštní schopností pohybu, dostane se až do zevního ústí vejcovodu, jehož řasinkami je pak unášeno směrem k děložní dutině. Jestliže se v tu dobu při pohlavním styku dostaly mužské zárodečné buňky do vnitřních pohlavních orgánů ženy, putují děložním hrdlem do děložní dutiny a z ní potom do vejcovodu; kde se mohou setkat s vajíčkem (Trčka 2003). Po ovulaci je vajíčko schopno oplození ještě asi 12 hodin. Po uplynutí této doby se vajíčko rozpadá a je obvykle vstřebáno sliznicí vejcovodu. Když se sperma setká s vajíčkem, seskupí se paprsčitě kolem něho. K oplodnění dojde, když spermie pronikne vnitřní vrstvou ženského vajíčka. Do vajíčka proniká hlavička a krček spermie(hlavička spermie obsahuje jádro a genetický materiál). Bičík spermie je před uzavřením povrchu vajíčka odhozen. Poté, co jedna ze spermií prorazí vajíčko, dojde k chemickým změnám, které pomocí enzymů zabrání vstupu jakékoli další spermie. Jde tu tedy vlastně o splynutí jediné spermie s jediným vajíčkem. Vniknutím hlavičky a krčku spermie do vajíčka vznikne buněčný útvar, kterému říkáme zygota (Trojan 2002) Určení pohlaví V okamžiku spojení spermie a vajíčka je určeno pohlaví jedince, které je závislé na složení pohlavních chromozomů. Neoplozené vajíčko je nositelem pohlavního chromozomu X, spermie může mít chromozom

10 X nebo Y. Při oplození vajíčka vzniká pohlavní buňka zvaná gameta, ve které se spojují chromozomy vajíčka i spermie. Je li spermie nositelem X chromozomu, vzniká kombinace XX a vyvíjí se ženské pohlaví. Mužské pohlaví XY vznikne tehdy, když spermie nese chromozom Y(Rokyta 2002) Vývojová stadia plodu Oplodněné vajíčko, zygota, je peristaltickými pohyby vejcovodu a kmitáním řasinek buněk vystýlajících vejcovod posunováno směrem k děložní dutině migruje. Přitom se vajíčko dělí: již za 22 až 28 hodin po oplodnění vznikly ze zygoty první dvě buňky blastomery, za dalších 48 hodin vznikl kulovitý útvar z 8 až 16 blastomer, připomínající plod moruše, odtud jeho název morula. Kolem ní je dosud ještě obalová vrstva buněk a pevná blána, na nichž se hranice blastomer jeví jako rýhy, proto se dělení zygoty nazývá rýhování. Dalším stadiem vývoje 5. den po oplodnění je blastocysta, tvořená 50 až 60 blastomerami, připomínající váček (nebo puchýřek) s dutinkou. U tzv. časné blastocysty je ještě degenerující buněčný obal. U tzv. pozdní blastocysty o den až dva později již tento obal není a jsou odlišeny povrchové buňky od buněk uložených uvnitř při stěně váčku. Vznikl tak obal blastocysty trofoblast, zevnitř k němu přiléhá na jednom pólu terčovitý shluk větších buněk embryoblast (zárodečný terčík). Z trofoblastu se později vyvíjejí plodové obaly. Embryoblast je základem pro budoucí embryo a plod. Pohyb rýhujícího se vajíčka se zpomaluje. Blastocysta se dostává do děložní dutiny 4. až 5. den ve stadiu časné blastocysty, zůstane asi 48 hodin ležet blíže děložního rohu. Výživu získávalo rýhující se oplodněné vajíčko zprvu ze sekretu žlázek děložní sliznice. Když se trofoblast zanoří do stěny dělohy, začíná se formovat placenta (porodnice.cz)

11 4. 5 Placenta Placenta je již od 12. týdne samostatným orgánem. Ten má různý tvar, nejčastěji tvar kruhu nebo elipsy. Na konci těhotenství je šířka placenty 15 až 20 cm a váží půl kilogramu, což představuje šestinu váhy plodu. Barva placenty je tmavě červená. Skládá se z části mateřské a z části plodové. Má dvě vrstvy buněk, které udržují krevní oběh plodu v placentě odděleně od krevního oběhu matky, avšak mnohé látky touto barierou z matky k dítěti procházejí (Weston 2003). Funkce placenty - dodává z matčina těla všechnu potravu a kyslík, který plod potřebuje, a je schopna eliminovat odpadní látky plodu. (Oxid uhličitý, odpadní produkty a hormony odcházejí z plodu do matky. Kyslík, živiny, jednoduché cukry, tuky a aminokyseliny z matky do plodu). Placenta funguje i jako bariéra ochraňující plod před potenciálně škodlivými látkami. Produkuje několik hormonů, z nichž některé zabraňují těhotné ženě uvolňovat další vajíčka a mít menstruační cyklus. Její hormony se také podílejí na přípravě prsních žláz ke kojení a ukládání tuku jako budoucího zdroje energie. Placenta a plod jsou spojeny pupeční šňůrou, která se vytváří ve 2. měsíci těhotenství. V pupeční šňůře jsou dvě tepny, které vedou odkysličenou krev od plodu do placenty, a jedna žíla, vedoucí okysličenou krev z placenty do plodu. Je to tedy obráceně než v oběhu v dospělosti. Pupeční šňůra je dostatečně dlouhá, takže plod je dostatečně pohyblivý (měří zhruba 50 cm). Může však dojít i k omotání pupeční šňůry kolem plodu, a tím vznikají nebezpečné komplikace v těhotenství Uložení plodu Zárodek se vyvíjí v uzavřeném obalu. Obal je tvořen dvěma blanami. Zároveň s vyvíjejícím se plodem se tyto blány nazývají plodové vejce. Vyvíjející se plod je v plodovém vejci obklopen ze všech stran tekutinou, jež se jmenuje plodová voda. Je to kapalina žlutavé barvy. Chrání plod před poraněním při náhlém úderu z vnějšku a také mu umožňuje změny polohy. Těhotnou ženu chrání před bolestmi, které by mohly vznikat

12 při prudších pohybech plodu. Na konci těhotenství bývá v plodovém vejci přibližně tři čtvrtě litru plodové vody. Plodová voda vzniká sekrecí epitelu amnia a sekrecí ledvin plodu v termínu porodu. Plod vodu polyká a jeho ledviny ji zase zpět vylučují (Rokyta 2002). Plodová voda většinou odteče až za porodu. Často se však stává, že blány, které ji zadržují v plodovém vejci, puknou již během těhotenství nebo krátce před začátkem porodu. Pak ovšem část plodové vody odteče. V takovém případě má žena neprodleně vyhledat lékaře. Otvorem vzniklým v plodových blánách by totiž mohly vniknout baktérie z pochvy do nitra plodového vejce a mohly by poškodit plod (plodové vody je celkem ml). Matka lidský zárodek již od jeho vzniku ve svém těle zahřívá a vyživuje ho částí své krve (Trčka 2003). 4.7 Změny na ženském těle v těhotenství Těhotenství vyvolává v mateřském organismu řadu změn souvisejících se zajištěním vývoje a výživy plodu, přípravou na porod a kojení (laktaci). Bazální metabolismus v průběhu gravidity stoupá. Tělesná hmotnost se zvyšuje, přírůstek je nejvyšší ve druhé polovině těhotenství. Podílí se na něm jednak plodové vejce (plod, plodová voda, placenta) a také mateřské objemové změny (děloha, prsa, krev, tuk, mimotělní tekutina) (Macků 2002). 1. trimestr - první 3 měsíce těhotenství - je označován také jako rané období. Je doprovázeno velkými změnami na těle ženy. Zvětšuje se děloha, sílí svalová vlákna dělohy. Toto sílení bývá často pociťováno ženami jako bolest v podbřišku nebo v tříslech, zvláště u žen, které ještě nerodily. Zvětšují se a napínají prsy, mohutní mléčné žlázy a zásoby tuku na prsou. Zvětšuje se tepová frekvence a dech. Zpomaluje se peristaltika střevní, takže mnohé ženy trpí zácpou. 2. trimestr - 4. až 6. měsíc těhotenství. Ke změnám dochází hlavně

13 na kůži. Prsní bradavky i dvorce tmavnou. Středem břicha se někdy táhne tmavý pigmentový pruh (linea fusca), který po porodu mizí. Protože již většinou pominou první příznaky těhotenství, začíná mít žena chuť k jídlu. Některé chutě jsou zvláště intenzivní, začíná také nabírat na váze. 3. trimestr - 7. až 9. měsíc těhotenství. Prsy mohou produkovat mlezivo (kolostrum), které se projeví poměrně nepříjemnou vlhkou skvrnkou na podprsence. Někdy se mohou projevit další, bohužel běžné potíže v podobě krvácení z dásní a zvýšené vaginální sekrece v podobě výtoku. Klouby a vazy jsou uvolněné, proto může docházet k bolestem v zádech či v kyčlích. Ke konci těhotenství se často také objeví mírné otoky na rukou a nohou, někdy i v podbřišku. Velikost břicha vytlačuje pupík, takže je poněkud vystouplý. Častá je únava, dušnost z důvodu růstu dělohy a tím vytlačování bránice. Těhotenství už nelze skrýt, váhový přírůstek je patrný i běžným okem ( Mezi nejnápadnější změny na těle těhotné ženy patří to, že se zvětšují prsy. Je to způsobeno tím, že se v nich ukládá tuková tkáň a rozmnožuje se i tkáň mléčných žláz. Prsní bradavky se rovněž zvětšují a dostávají tmavší barvu. Již od prvních týdnů těhotenství z nich lze vytlačit čirou tekutinu, která v pokročilejším těhotenství dostává žlutou barvu. Říká se jí mlezivo. U většiny žen se v těhotenství zvyšuje citlivost bradavek. Na kůži, zvláště ve střední čáře břicha a také v krajině pupku a velkých stydkých pysků, se zvýšenou měrou ukládá kožní barvivo. Proto se tato místa zbarvují do hněda (Trčka 2003) Vývoj plodu Slovo plod (fetus) užíváme od 8. týdne vývoje. Do té doby jej nazýváme embryo. První pohyby svého plodu cítí těhotná žena mezi týdnem těhotenství. Ozvy srdce plodu můžeme ultrazvukem prokázat již ve velice raných stádiích těhotenství. Plod se v děloze ukládá do

14 nejvýhodnější polohy tak, aby zaujímal co nejmenší prostor. Bradičku má přiloženou k hrudníku a končetiny přitaženy k bříšku. Je obklopen plodovou vodou, která umožňuje jeho pohyb a chrání jej před bolestivým vnímáním prudkých pohybů. Děloha se přizpůsobuje rostoucímu plodu tak, že se sama zvětšuje (Macků 2002)

15 4. 9 Začátek těhotenství Lékař může určit začátek těhotenství podle prvního dne posledního menstruačního cyklu. Připočtením devíti kalendářních měsíců plus sedmi dnů dospějeme k předpokládanému termínu porodu. Početí ve skutečnosti nastává mezi desátým a čtrnáctým dnem menstruačního cyklu, kdy je žena fertilní a oplodnění je nejpravděpodobnější. Těhotenství proto začíná přibližně ve druhém týdnu prvního trimestru. V tomto stádiu představuje graviditu jedna oplodněná buňka neboli vajíčko. Během asi tří dnů po oplodnění putuje tato buňka vejcovodem k děloze, přičemž se opakovaně dělí a vzniká malý shluk buněk nazývaný morula (Weston 2002) Jak se plod vyvíjí První trimestr První týden V průběhu dalších tří dnů vstupuje morula do dělohy. Znovu se opakovaně dělí a vzniká jamkovité seskupení buněk viditelné i okem blastocysta. Druhý týden Bastocysta se zahnízdí ve sliznici dělohy. Říká se tomu implantace. Výběžky na povrchu dělohy se zavrtávají do výstelky dělohy, aby zabezpečily výživu embrya. Z vnější vrstvy blastocyty, nazývané trofoblast, se začíná vytvářet placenta. Začínají se tvořit krevní buňky a zakládají se první buňky budoucího srdce. Třetí týden blastocytu. Vlivem hormonálních změn sliznice dělohy naroste a vyživuje

16 Čtvrtý týden Amniotický vak je vyvinut. Embryo a později plod se během těhotenství volně pohybuje v amniotické tekutině, která má stálou teplotu a chrání plod před otřesy. Z0ačíná pracovat srdce embrya, z počátku nepravidelně, ale brzy úplně rovnoměrně a rychleji než matčino. U embrya, měřícího asi 7mm, se začíná formovat páteř a nervový systém. Pátý týden Formují se první orgány. Roste hlava a součastně se vyvíjí mozek, který je spojen s rudimentální páteřní míchou. Horní a dolní končetiny jsou viditelné jako pupencovité výběžky. Srdce a systém krevního oběhu jsou již poměrně dobře vybudované. Krevní cévy embrya se spojují s cévami ve vyvíjející se placentě pomocí pupeční šňůry. Thoriové klky se množí, rozvětvují a připevňují embryo těsně ke stěně dělohy. V embryu teď už dlouhém asi 10 mm se začíná formovat trávící systém, počínaje žaludkem a částmi střev. Přestože se ještě tvář embrya nedá rozeznat, existují již malé jamky na místech, kde budou oči a uši. Začínají se též tvořit ústa a čelisti. Mozek a mícha pokračují ve vývoji. Šestý týden Zrychluje se vývoj hlavy. Na hlavičce se objevují čtyři jamky - budoucí oči a uši, které pokrývá teprve kůže (budoucí víčka). Začínají se tvarovat další dvě malé jamky, z nichž se později vyvinou nozdry. Mozek a mícha jsou téměř hotové, tzn. že embryo má již jednoduchý mozek, páteř a centrální nervový systém. Pokračuje vývoj trávícího a močového systému, přestože játra a ledviny ještě nefungují. (Weston 2002). Vyvíjí se žaludek a hrudník. Srdce lze na ultrazvuku pozorovat jako velkou vychlípku na přední straně hrudníku. Na konci šestého týdne začíná srdíčko bít. Vytváří se systém krevních cév ( Pupencové výběžky horních a dolních končetin rostou a dají se rozeznat rudimentální ruce a chodidla. Koncem 6. týdne je embryo dlouhé asi 13 mm (viz. obr. 2)

17 obr. 2: Ultrazvuk embrya v 6. týdnu těhotenství ( Sedmý týden Placenta, pomocí jejíchž cév dostává embryo z mateřského oběhu výživu a odvádí odpadní produkty, je už docela vyvinutá. V tomto důležitém období se vyvíjejí oči a části vnitřního ucha. Srdce bije mnohem silněji. Pokračuje formování trávícího systému a ve velmi jednoduchém stádiu už existují i mnohé vnitřní orgány. Plíce se zvětšují, avšak jsou ještě slepené (nejsou provzdušněné). Viditelné jsou pohyby páteře, pokračuje formování tváře, dají se rozeznat počátky úst. Začínají se vyvíjet kostní buňky, téměř hotová je vnější podoba nervového systému. Rostou horní a dolní končetiny, vyvíjejí se kyčle, kolena, ramenní a loketní klouby. Vzniká oční sítnice. Embryo v tomto období měří 2 cm. Osmý týden Od tohoto týdne se začne zárodek nazývat plod. Dítě už má oči, ty však zůstávají trvale otevřené, dokud se nevytvoří oční víčka. Pokračuje formování tváře a začíná se vyvíjet nos. Dají se už rozpoznat palce a prsty. Končetiny se mohou mírně pohybovat. Nejrychleji v tomto období roste mozek a s ním hlavička ta je proto větší než zbytek těla a i po narození zůstává v porovnání s ním ještě dlouho značně velká. Hlava je skloněná nad hrudníkem. Krvinky plodu cirkulují uvnitř nezralých krevních cév. Plod je nyní dlouhý přibližně 4 cm

18 Devátý týden Pupeční šňůra je úplně vyvinutá a vyživuje oběhový systém plodu krví. Vnitřní část ucha je kompletní, začíná se formovat vnější část. Všechny větší vnitřní orgány těla pokračují ve vývoji a děloha roste. Teď je plod dlouhý asi 4,5 cm (viz. obr. 3). obr. 3: Ultrazvuk plodu v 9. týdnu těhotenství ( Desátý týden Oběhový systém přečerpává krev v těle plodu. Začíná se tvořit reprodukční systém, ale jen uvnitř těla, vnější pohlavní orgány se nedají ještě rozpoznat. Pokračuje vývoj tváře. Horní a dolní končetiny jsou zřetelné, s drobnými, blanou pospojovanými prsty. Pohyby rukou a nohou jsou mnohem čilejší, matka je však ještě necítí. Na konci desátého týdne měří plod 5,5 cm. Jedenáctý týden Tvář je úplně zformovaná a vyvíjejí se oční víčka. Začínají se vyvíjet svaly a vnější pohlavní orgány. Placenta je do této doby odděleným orgánem, měkkým polštářem tkáně. Objem tekutiny v amniotickém vaku postupně narůstá mezi 11. a 14. týdnem těhotenství (Weston 2002)

19 Dvanáctý čtrnáctý týden Ačkoli je hlavička velká ve srovnání se zbytkem těla, lze již rozpoznat, že je to lidská bytost. Téměř všechny vnitřní orgány jsou vytvořeny, jako jsou plíce, játra a ledviny. Zatím však nemohou fungovat nezávisle na matce. Oči jsou pokryty vyvinutými víčky, jsou vytvořeny ušní lalůčky. Tvoří se svaly a dítě se aktivně pohybuje. Dokáže se mračit, otevírat a zavírat ústa, umí sát, polykat a močit. Vytváří se 32 pupenů permanentních zubů. Děloha se dá nahmatat, vychází nad pánevní kostí, ale gravidita nemusí být na matce ještě patrná. Dítě je veliké 6,5 cm, váží 18 g (viz. obr. 4) (Teueson 2003). obr. 4: Ultrazvuk plodu ve 12. týdnu těhotenství ( Druhý trimestr Čtrnáctý šestnáctý týden Končetiny pokračují ve vývoji a klouby se mohou hýbat. Vyvíjejí se nehtová lůžka prstů rukou a nohou a celý plod pokrývají měkké, jemné vlasy nazývané lanugo. (Weston 2002). Rostou mu řasy a obočí. Kůže je tenká a průsvitná. Hrudníček dělá dýchací pohyby. Orgány se začínají vzájemně řídit a kontrolovat. Zároveň roste placenta, aby mohla náročnější organismus optimálně zásobovat. Plod začíná prudce růst, váží teď asi 135 gramů a je přibližně 14 cm dlouhý. (viz. obr. 5) Je už také vidět,

20 zda je to holčička nebo chlapeček. (Teueson 2003). obr. 5: Ultrazvuk plodu v 14. týdnu těhotenství ( Dvacátý týden Do 18. týdne zraje centrální nervový systém a poté započíná proces zrání mozku. Plod začíná energicky kopat a matka jeho pohyby cítí. Svaly se rychleji vyvíjejí a na hlavě začínají růst vlasy. Délka plodu je asi 21 cm. Dvacátý čtvrtý týden Svaly jsou téměř úplně zformované. Placenta nepřetržitě roste. Všechny potřebné živiny včetně kyslíku procházejí placentou z matky do plodu a odpadové látky jí jdou zpět do krevního oběhu matky. Krevní oběh matky a plodu zůstávají úplně odděleny. Plod ještě není schopen existovat nezávisle na matce. Ve velmi vzácných případech může předčasně narozený plod tohoto stáří přežít díky odborné péči. Váha plodu je asi 570 gramů a délka přibližně 33 cm (viz. obr. 6)

21 obr. 6: Ultrazvuk plodu v 24. týdnu těhotenství ( Dvacátý osmý týden V tomto období je plod již životaschopný a při předčasném porodu má asi 5% naději na přežití. Pokrývá ho maz, zvaný vernix, který jej ochraňuje před tekutinou v anmiotickém vaku (Weston 2002). Pod červenou a svraštělou pokožkou se začíná ukládat podkožní tuk. Dítě může otevírat a zavírat oči. Rychle se vyvíjí ta část mozku, která je sídlem myšlení. Dochází k rozvoji osobních znaků. Centrální nervový systém je nyní plně vytvořený a dítě vnímá svět venku vědoměji. Slyší nejen zvuky zevnitř matčina těla, ale také zvnějšku. Střídají se u něho fáze spánku a bdění.vytvářejí se chuťové buňky, dítě reaguje na sladké, hořké a kyselé. Měří asi 37 cm (viz.obr. 7)( obr. 7: Ultrazvuk plodu ve 28 týdnu těhotenství (

22 Třetí trimestr Třicátý druhý týden Růst těla plodu nyní dobíhá růst hlavy a plod má tělesné proporce novorozence. Je však mnohem hubenější, jelikož se ještě nevytvořil podkožní tuk. V pokožce se tvoří potní žlázy. Dobře vyvinuty jsou již svaly na pažích a nohou. Množství vernixu se zvyšuje. Ve třetím trimestru se děloha značně zvětší a chůze ženy je bez menšího záklonu namáhavá a způsobuje bolesti zad. Délka těla je asi 45 cm. V tomto stádiu má plod 15% naději na přežití (Weston 2002). Třicátý šestý týden Naděje na přežití se zvyšuje na 90%, jsou-li plíce plně vyvinuty. Ve většině případů se novorozenec v děloze obrátí hlavou dolů, avšak u ženy, která už rodila, k tomu dochází později. Dítě se nyní otáčí pouze kolem své vlastní osy a kope mocně do matčina břicha. Srdce mu tluče tak silně, že položíme-li ucho na břicho, je většinou možné ho slyšet. Jak se děťátko natahuje, naráží na bránici a může dokonce pohnout matčiným srdcem. Možný důsledek: dýchavičnost a pálení žáhy. Záda jsou také více zatížena, proto jsou bohužel častými průvodci těhotenství bolesti zad a ischias. Děloha v této době značně roste a častěji dochází ke stahům (Teueson 2003). Varlata novorozence mužského pohlaví začínají sestupovat do šourku a zvyšuje se množství vernixu. Váha novorozence stoupá asi o 28 gramů denně. Některé děti se rodí s mírným chmýřím na rukou, nohou i ramenou. Ochlupení obvykle mizí v posledním týdnu těhotenství (viz.obr. 8) (Weston 2002)

23 obr. 8: Ultrazvuk plodu ve 38. týdnu těhotenství (emimino.cz) Čtyřicátý týden Dítě nyní vypije denně až tři litry plodové vody a také je močovými cestami opět vylučuje. Procvičují se tím žaludek, ledviny i močový měchýř, ale plodová voda přesto zůstává čistá a bez choroboplodných zárodků. Varlata jsou již sestoupená do šourku, je to znak donošenosti mužského plodu. Děťátko roste do délky už jen trochu, zato pořádně přibývá na váze. Před porodem váží průměrně 3400 g. Hlava je nyní většinou už hluboce vnořena do pánve nastává čas přijít na svět. Průměrná délka dítěte je 51 cm (Teueson 2003)

24 5 Průpravná cvičení těhotných 5. 1 Pravidla cvičení těhotných V období těhotenství jsou na tělo ženy kladeny zvýšené nároky podmíněné vývojem plodu. Pokud jde o zdravý vývoj plodu při fyziologickém těhotenství, je prospěšné udržovat si kondici vhodným cvičením, ovšem při zachování určitých pravidel. Podrobnější pravidla jsou vztažena k jednotlivým obdobím těhotenství (trimestr = třetina těhotenství). Všeobecně platí: Vyloučeny by měly být cviky s otřesy nebo s rizikem pádu. Nevhodné jsou i prudké švihy, výpad, poskoky, visy a dlouhé výdrže. Pozor u rovnovážných cvičení, dochází ke změně polohy těžiště vzhledem k rostoucímu plodu. Lze pokračovat v původní aktivitě, ale šetrněji, ne na výkon. V těhotenství nezačínat nové typy aktivit. Dle pokročilosti gravidity jsou omezovány cviky, kdy by mohl být stlačován plod. Například předklonové pozice je postupně nutné provádět jen v roznožení. Je na místě opatrnost při torzi. V době bývalé menstruace je třeba cvičit opatrně, zejména ve 3. a 6. měsíci, nejčastěji dochází k samovolným potratům. Velmi vhodné jsou cviky posilující pánevní dno. Velmi potřebná jsou dechová cvičení. Váš cvičitel musí vědět, že jste těhotná. Je třeba pít dostatek tekutin První trimestr těhotenství Je zvětšeno množství estrogenu - dochází ke kolísání krevního tlaku (zvyšuje se i v klidu). Bývá častější únava. Po námaze se hodnoty

25 krevního tlaku stabilizují pomaleji. Nezřídka se dostavuje ranní nevolnost. Dochází ke zvýšení tělesné teploty cca o 0,6 C. Zvyšuje se riziko přehřátí dítěte (např. lázně, práce v horku). Lze cvičit jako dříve, ale ne více než 20 min. v kuse. Nelze provádět delší cvičení. Tep při cvičení nemá překročit 150 tepů/min. ani stupeň 7 (z 10-ti možných na stupnici námahy) ( V tomto období lze cvičit prakticky všechno. Nevhodné jsou však skoky, výpady, visy a běh. Cvičíme ve všech polohách ve stoji, v kleku, v sedu, v tureckém sedu, vleže na zádech, na břiše, na boku. Zaměřujeme se na ty oblasti, které trpí změnami, jež těhotenství přináší. Cvičíme břišní svaly, svalstvo klenby nožní, prsní svaly. Podporujeme elasticitu hrudníku, peristaltiku střevní a cvičíme cévní gymnastiku dolních končetin. Relaxujeme a nacvičujeme správné držení těla ( Druhý trimestr těhotenství Zvětšuje se bříško. Je postupně omezováno až vyloučeno břišní dýchání. Zvyšuje se tlak na močový měchýř - bývá častější močení. Je nutno dbát na dostatek vlákniny. Zvyšuje se riziko hemorhoidů a prolapsu dělohy. Je lépe neležet déle rovně na zádech po 5. měsíci (docházelo by k významnému útisku cév). Může se ale taky objevovat pocit překypování energie. Lze opatrně prodloužit trvání aerobní zátěže. Mohou ustoupit ranní nevolnosti. Hormon relaxin uvolňuje klouby - pozor na krajní pozice cviků (např. hluboké podřepy). Je to období běžné aktivity. Není to čas vhodný k redukci hmotnosti. Není však třeba jíst za dva. Stačí to, čemu se říká normální chuť k jídlu. Cvičení 3-6x týdně je ideální také k šetrné kontrole hmotnosti během těhotenství. (Pozor, svaly váží více než tuk, cvičením hmotnost neklesá!) Dobrou kontrolou je měření obvodu stehen těsně u těla na začátku těhotenství. Během těhotenství by nemělo dojít k dramatickým změnám (

26 Cvičíme totéž jako v I. trimestru, ale raději vynecháváme cviky vleže na břiše. Přidáváme speciální cviky zaměřené na zadržování dechu a uvolňování kyčelních kloubů ( Třetí trimestr těhotenství Dále se zvětšuje bříško. Může se zvyšovat pocit nedostatku energie (zvláště v létě). Dochází ke zhoršení pohyblivosti, časté jsou bolesti zad, zhoršení krevního oběhu, občas bývají otoky dolních, někdy i horních končetin ( Cvičení zaměřujeme speciálně na přípravu k jednotlivým porodním dobám, provádíme nácvik dýchání, zadržení dechu, porodní polohy a relaxace ( Je ZÁKAZ protahování vleže na zádech. Je třeba snížit délku a intenzitu cvičení a zaměřit se více na dýchání a přiměřenou ohebnost. Je vhodné pravidelně chodit na procházky, ale s mírou ( Sportovní aktivity Tělo matky se neustále mění a přizpůsobuje potřebám rostoucího plodu. Pokud těhotenství probíhá bez problémů, nebrání ženě změny s ním související v pravidelné pohybové aktivitě. Záleží samozřejmě na stupni těhotenství. Zejména v posledních třech měsících, kdy zvětšení dělohy omezuje dýchací pohyby a nárůst bříška snižuje pohyblivost a mění značně postavení páteře, se bude žena pohybovat jinak, méně a trochu obtížněji. Jakému pohybu je tedy v průběhu těhotenství nutno se věnovat? Plavání, chůze a cvičení pomohou udržet ženu v kondici a ulevit jí od běžných těhotenských obtíží, jako jsou bolesti v bedrech a kříži. Naopak mezi sporty, které se pro nastávající maminky nehodí, patří např. tenis (zejména od 4. měsíce těhotenství), squash, alpské lyžování, jízda na kánoi či kajaku, windsurfing a klasický aerobik. V mnohých fitnesscentrech však již existují speciální hodiny pro těhotné, jakýsi "těhobik". Pokud ale

27 žena před otěhotněním nebyla na pravidelné aerobní cvičení (ať už ve formě joggingu, pravidelné jízdy na kole či aerobiku) zvyklá, těhotenství není období, kdy by s ním měla začínat. Rozhodne-li se pro jakékoli cvičení, je třeba poradit se s lékařem, který o ni bude v průběhu těhotenství pečovat. V každém případě však platí, že těhotenství je prvořadé a pohyb je příjemný a mnohdy velmi užitečný. Je třeba vnímat "řeč svého těla". Při žádném cviku se nesmí dostavit pocit bolesti. Počet opakování každého cviku je možno postupně zvyšovat. Obecně platí, že u posilovacích cvičení se začíná na 8-10, u protahovacích cviků na 4-5 opakováních (Beránková 2002) Speciální cviky pro těhotné Ke klasickému cvičení by těhotná žena měla ještě přidávat speciální cvičení pro těhotné. Jelikož se během těhotenství mění sklon pánve, těžiště těla a zakřivení páteře, je nutné nejenom posilovat břišní svaly, ale i cvičit cviky na vyrovnání bederní páteře, aby nedošlo k přetěžování zádového svalstva v bederní oblasti a bolestem v kříži (bodybuilding.cz) Cviky na vyrovnání bederní páteře 1. Výchozí poloha - vzpor klečmo. Kolena i paže jsou mírně od sebe a v pravém úhlu k tělu. Prsty rukou směřují vpřed. Hlava uvolněně visí mezi rameny. S nádechem se vyhrbte do maxima, stáhněte břicho a hýždě. Chvíli vydržte a s výdechem uvolněte vyhrbení i napětí svalů vrátíte se do původní polohy. Opakujeme 5x. Uvědomte si, že nekrčíte v žádné fázi cviku lokty a při výdechu nezakláníte hlavu (viz. obr. 9)

28 obr. 9 ( 2. Výchozí poloha vzpor klečmo. S nádechem zvedáme pravou paži v rotaci do upažení a poté se vytáčíme za paží vzhůru ke stropu. Paži sledujeme očima. S výdechem se pomalu vracíme do původní polohy. Cvik můžeme obměnit tím, že ve výchozí pozici klesneme na předloktí (viz. obr. 10) nebo pod paže ve výchozí pozici umístíme podložku (viz. obr. 11). Cvičíme střídavě 10x tedy pravá paže 5x a levá paže také 5x. obr.10 ( obr.11 ( 3. Výchozí poloha vzpor klečmo. Zvedneme nárty a holeně od země asi 5 cm. S výdechem vytáčíme obě dolní končetiny vpravo, zároveň se na špičky nohou podíváme hlavu však nezvedáme, jen vytáčíme. S

29 nádechem se vrátíme do výchozí polohy. Opakujeme na opačnou stranu. Cvičíme střídavě 10x tedy pravá strana 5x a levá strana také 5x. Čím méně zvedáme nohy nad podložku, tím je cvik účinnější.cvik můžeme obměnit tím, že ve výchozí pozici klesneme na předloktí, nebo pod paže ve výchozí pozici umístíme podložku (viz. obr. 12) (Strucková 2003). obr.12 ( Během těhotenství dochází k nárůstu hmotnosti (v průměru o 10 kg), což způsobuje značné zatížení dolních končetin. Svaly a vazy jsou více protáhlé, více se unavují a uvolňují. Následně klesá klenba nožní. Cvičením pro posílení svalstva klenby nožní můžeme zabránit vzniku plochých nohou (bodybuilding.cz) Cviky na procvičení klenby nožní 1. Výchozí poloha stoj. Střídejte chůzi po špičkách, po patách a po vnějších hranách chodidel. 2. Výchozí poloha sed na židli. Aktivací svalů nožní klenby a současným krčením prstů nohy zkuste shrnovat nějakou látku. Rytmicky střídejte napětí a uvolnění svalů (viz. obr. 13) (Beránková 2002). obr.13 (

30 Také pánevní dno je během těhotenství zatěžováno. K jeho největšímu zatížení - poškození dojde během porodu při prostupu hlavičky plodu a zejména při nástřihu, kdy svalová vlákna jsou porušena, tzv. epiziotomie. Také je velmi důležité, aby žena uměla během porodu vědomě ovládat svaly pánevního dna, obzvláště je uvolňovat v první, ale i v druhé době porodní. Současně se cvičením snažíte dosáhnout pružnosti svaloviny pánevního dna. Pro cvičení to znamená zařazovat cviky zaměřené na vědomé ovládání a posílení pánevního dna ( Cvik na posílení pánevního dna 1. Výchozí poloha leh pokrčmo. S výdechem zapojte hýžďové, břišní svalstvo a svaly pánevního dna, podsaďte pánev a bederní obratle zatlačte do podložky. Po krátké výdrži s nádechem uvolněte a vraťte se do výchozí polohy. Snažte se co nejméně zapojovat svalstvo dolních končetin. Největší část práce odvádějí svaly v oblasti pánve. 2. Výchozí poloha sed roznožný pokrčmo, kolena od sebe, chodidla u sebe, paže pokrčené v loktech mezi koleny. S výdechem zapojte hýžďové svaly, svalstvo pánevního dna a součastně tlačte koleny směrem k sobě proti odporu rukou. Po krátké výdrži uvolněte napětí (viz. obr. 14) (Adamírová 2002). obr.14 ( 3. Výchozí poloha - leh na zádech, natažené dolní končetiny, mezi lýtka vložíme míč, (polštář, molitan ). V nádechu tiskem dolních končetin k sobě stlačujeme míč, s výdechem uvolníme (viz. obr. 15)

31 obr. 15 ( 4. Výchozí poloha leh pokrčmo. S výdechem stáhněte břicho, naklopte pánev, stáhněte hýždě a zvedejte záda od podložky. Záda zvedejte jako prkýnko, nikoliv obratel po obratli. Zvedejte se jen k dolnímu úhlu lopatek, ne výše. Potom se pomaličku vracejte zpět, stále držte stáhnuté svalstvo hýždí a břicha. Asi 5cm nad zemí se zastavte, stáhněte hýždě ještě více a položte s uvolněním (viz. obr. 16). obr. 16 ( Posilování prsního svalstva V průběhu těhotenství a především laktace se vlivem vyšší sekrece hormonů zvyšuje objem prsní žlázy. Kůže na prsou je velmi křehká. Aby se neroztahovala více, než je nutné, je důležité masírování poprsí a posilování prsních svalů. 1. Výchozí poloha sed zkřižmo, paže předpažmo, skrčmo, dolů, dovnitř, dlaně jsou opřené o sebe. S výdechem tlačte dlaněmi do sebe. Polohu dlaní můžete měnit na úroveň břicha, ramen a hlavy. V každé poloze aktivizujte jinou část prsního svalstva

32 2. Výchozí poloha sed zkřižmo, paže předpažmo, skrčmo, dolů, dovnitř, dlaně jsou opřené o sebe. S výdechem tlačte dlaněmi do sebe a za trvalého tlaku pohybujte spojenými pažemi v horizontále ze strany na stranu či ve vertikále vzhůru a zpět do výšky hrudníku

33 Posilování mezilopatkového svalstva Mezilopatkové svalstvo má přirozenou tendenci k oslabení a v důsledku zvětšování prsních žláz v těhotenství je tato tendence ještě zvýrazněna. Je velmi vhodné tuto svalovou skupinu posilovat. Zabraňuje kulatému držení ramen a odstávání lopatek. 1. Výchozí poloha sed roznožný. S nádechem upažením vzpažte. S výdechem pomalu a silou stahujte pokrčené lokty k pasu, hřbety rukou protlačte co nejvíce vzad. Ramena a lopatky stahujte dolů (viz. obr. 17). obr. 17 ( 2. Výchozí poloha sed roznožný, upažte pokrčmo vzhůru, předloktí a paže svírají pravý úhel. Pomalým tahem a silou přetáčejte paže tak, aby předloktí bylo střídavě ve vodorovné a kolmé poloze. Ramena jsou stažena dolů. Lokty zůstávají stále ve výši ramen. 3. Výchozí poloha leh pokrčmo, upažit pokrčmo - paže směřují vzhůru. S výdechem silou zatlačte pažemi do podložky, krátká výdrž. S nádechem uvolnit Posilování břišních svalů Břišní svalstvo má tendenci k oslabování. Zvětšováním objemu dutiny břišní v těhotenství tuto přirozenou tendenci velmi podporuje. V důsledku nerovnováhy mezi oslabenými břišními svaly a zkrácenými svaly v oblasti bederní páteře vznikají bolesti zad. Dalším častým

34 důsledkem je rozestup přímého břišního svalu. Proto břicho posilujeme samozřejmě úměrně stupni těhotenství a vaší kondici. Výjimkou jsou předpokládané dny bývalé menstruace, kdy toto cvičení neprovádíme. 1. Výchozí poloha - leh skrčmo. Během vdechu napněte dolní končetiny co nejvíce vzhůru. Během výdechu je položte do výchozí polohy. Cvik opakujte 3x. 2. Výchozí polohy - leh na zádech, nohy zdvižené, kolena vedle sebe. Během vdechu dejte kolena od sebe, při výdechu pak nohy překřižte. Cvik opakujte 6x. 3. Výchozí poloha - leh na zádech, dolní končetiny jsou zvednuty a mírně pokrčeny v kolenou, paty směřují ke stropu, ruce položeny volně podél těla. S nádechem zatlačte paty proti stropu, hýždě lehce zvedněte nad podložku, vydržte několik vteřin. S výdechem se vraťte do výchozí polohy. Opakujte 5x (viz. obr. 18) (Beránková 2002). obr.18 ( Dále se zvětšující objem dutiny břišní omezuje rozsah pohybu hlavního dýchacího svalu - bránice a způsobuje šikmé uložení srdce a těhotenskou dušnost. Během těhotenství se vitální kapacita plic zmenšuje. Proto zařazujeme dechová cvičení, která udržují nebo zlepšují vitální kapacitu plic, pružnost hrudního koše a zlepšují okysličení krve, což má význam nejen pro matku, ale i pro budoucí miminko. V druhé polovině těhotenství je třeba, aby se těhotná naučila speciálnímu dýchání. Pro první dobu porodní je to pravidelné, pomalé, hluboké dýchání, zaměřené zejména do oblasti břicha. Tak se naučí uvolňovat stěnu břišní a aby se při děložní kontrakci nezvyšoval vnitrobřišní tlak, což

35 je důležité pro zdárný průběh porodu. Hlubokým dýcháním se dostane k plodu větší množství kyslíku. Někdy se stává, že rodička ke konci první doby porodní má tlak na konečník a ještě nemá porodní cesty dostatečně otevřené, a tudíž nesmí tlačit. Proto se nejsnáze tento pocit tlaku překoná rychlým povrchním dýcháním, tzv. "psím dýcháním"(bodybuilding.cz) Speciální dechová cvičení pro první a druhou dobu porodní Cvičení je zaměřeno na návyk správného dýchacího stereotypu (cvik č.1) na dýchání při porodu (cviky 2-4). 1.výchozí poloha leh pokrčmo. S nádechem plynule předpažením vzpažte, až se paže dotknou podložky, s výdechem vraťte paže tahem po podložce zpět k tělu, do připažení. Cvičení provádějte pomalu, při nádechu nechte hrudník co nejvíce rozvinut do šíře a vzhůru. Respektujte rytmus svého těla. 2. Výchozí poloha leh pokrčmo, dlaně zlehka položte na bříško. Zhluboka se nadechněte do břicha tak, aby se vám břišní stěna pod dlaněmi zvedla. Po krátkém zadržení dechu následuje hluboký výdech, břišní stěna volně klesá. Nádech i výdech se snažte postupně prodlužovat. Cvik je zaměřen na hluboké dýchání, používá se mezi stahy (viz. obr. 19). obr.19 ( 3. Výchozí poloha leh pokrčmo, dlaně zlehka položit na horní část hrudníku pod klíční kosti. Velmi rychle a krátce se nadechněte a okamžitě rychle a krátce vydechněte. Nádech i výdech musí být pouze povrchní,

36 umístěný pod dlaně pouze do horní části hrudníku. Cvičit můžete i ve stoji rozkročném v mírném předklonu. Dlaň jedné ruky položte na horní část hrudníku, druhou na břicho. Toto psí dýchání se používá při kontrakcích. 4. Výchozí poloha leh pokrčmo. Proveďte hluboký nádech a výdech. Znovu se zhluboka nadechněte a zadržte dech alespoň na 20 s. Výdrž postupně prodlužujte až na 60 s. (maximální doba jedné kontrakce). Pokud nezvládnete zadržet dech na plných 60 s., proveďte tzv. přivdechnutí. Bez předchozího vydechnutí krátce a rychle přivdechněte a znovu zadržte dech. Pro druhou dobu porodní je třeba se naučit uvolňování kyčelního kloubu, samotnou porodní polohu a zadržení dechu až na dobu jedné minuty (Beránková 2002) Cviky na uvolnění křížokyčelního skloubení. 1. Výchozí poloha leh pokrčmo, roznožte. Paže pro stabilitu upažte do pravého úhlu. S výdechem uklánějte kolena doprava. Kontrolujte pohyb, kolena samovolně nepadají. Kontrolujte si, že v každém momentě můžete pohyb zastavit. S nádechem se vracejte do původní polohy a s výdechem se uklánějte na druhou stranu. Hlava nerotuje, ale dívá se ke stropu. Opět pozor na záklon hlavy. Cvičíte 20x na každou stranu (viz. obr.20). obr.20 ( 2. Výchozí poloha - leh na břichu, dolní končetiny natažené, paže upažené v pravém úhlu k tělu. Pokrčte pravou nohu v koleni do pravého úhlu a

37 nyní vytáčejte koleno do strany, kotník položte vnitřní stranou na podložku, suňte koleno směrem do podpaží, kam až můžete. Je také možné pomoci si rukou a koleno trochu přitáhnout. Uvolněte se a chvíli v této poloze vydržte. Potom pokrčenou nohu pomalu suňte zpět. Opakujte na druhou stranu. Cvičte opakovaně 10x (viz. obr.21) (Strucková 2002). obr.21 ( 3. Výchozí poloha leh. Spojte chodidla a tahem po podložce se přibližte co nejblíže k pánvi. Kolenní klouby jsou vytočeny maximálně zevně. V krajní poloze můžete položit dlaně na vnitřní stranu kolen, s nádechem lehce zatlačit koleny proti odporu dlaní směrem vzhůru a po krátké výdrži zcela uvolnit svalové napětí. Jemným tlakem zatlačte kolena nejblíže k podložce. Nehmitejte, pohyb je pomalý, tahový. Do výchozí polohy se vraťte znovu tahem chodidel po podložce s maximálním vytočením kolen (Beránková 2002) Porodní poloha Porodní poloha není přirozenou polohou a někdy ženám znesnadňuje porod. Proto přistupujeme k nácviku samotné porodní polohy. Těhotná si oběma rukama uchopí dolní končetiny pod koleny, přitáhne hlavu k hrudníku, až zvedne hlavu z podložky, a přitahuje si kolena k ramenům do strany. Dolní končetiny musí být uvolněné. Oči pro lepší soustředěnost na správné tlačení během porodu jsou zavřené, eventuelně přivřené. Zvládne-li žena zadržení dechu (popřípadě s přivdechnutím) po dobu 60 sec. A samotnou porodní polohu, nacvičujte zadržení dechu v této poloze. Hluboký nádech, hluboký výdech, hluboký nádech a zadržení dechu provádějte před přitlačením brady k hrudníku. Při případném přivdechnutí

38 zakloňte pouze hlavu a opět přitáhněte hlavu k hrudníku (Jakmile nechá žena hlavu v záklonu, velmi často tlačí do oblasti krku a ne na konečník) (bodybuilding.cz)

39 5. 4 Kdy v těhotenství necvičit V období těhotenství jsou vždy směrodatná doporučení gynekologa a je potřeba postupovat podle nich (samozřejmě i vzhledem ke cvičení). Diagnózy, u kterých bývá potřeba přizpůsobit a omezit cvičení, mohou být například: nízko položená placenta, krvácení, výtok plodové vody, předčasné kontrakce, netypické bolesti, bolesti na hrudi. Vždy je potřeba omezit či přizpůsobit cvičení při vyčerpání, bolestech v zádech, bolestech břicha, pocitu na zvracení, při riziku přehřátí. Jakékoliv pochyby je třeba konzultovat s lékařem (

40 6 Porod Je ukončení těhotenství, při kterém je narozen živý novorozenec s minimální hmotností 500 g, nebo jestliže přežije 24 hodin i s menší hmotností. U mrtvě narozeného plodu je hranicí porodu minimální hmotnost 1000 g. Tak jsou stanoveny hranice mezi porodem a potratem. Porod do konce 37. týdne těhotenství označujeme jako předčasný porod. Porod v termínu včasný je ukončen od 38. až 42. týdne včetně. Jako porod po termínu opožděný označujeme ukončení těhotenství po 42. týdnu. Spontánní porod rozumíme vypuzení plodového vejce k děložní dutině porodními cestami působením porodních sil. Je-li v jakékoli fázi porodu proveden operační výkon, jde o operační porod. Porod, v jehož průběhu jsou podávány léky k úpravě děložní činnosti, je označován za medikamentózní. Porodní síly, které za spontánního porodu vypuzují plodové vejce z děložní dutiny do porodních cest, jsou stahy děložní svaloviny, kontrakce, samovolné, na vůli nezávislé, a svaly břišních stěny a bránice tzv. břišní lis, vědomě ženou používaný. Děložní stahy lze kontrolovat pohledem, pohmatem nebo přístrojem registrující stahy grafickykardiotokograf Porodní cesty Porodní cesty jsou prostor, jímž za porodu prochází plod. Rozeznáváme tvrdé a měkké porodní cesty. Tvrdé - kostěné porodní cesty jsou tvořeny malou pánví, která má čtyři příčné roviny: pánevní vchod, šíři, úžinu a vchod. Jimi prochází dopředu prohnutá pánevní osa