Mendelova univerzita v Brně

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta Ústav zahradnické techniky Údržbové operace u stromů a keřů a jejich ekonomika Diplomová práce Vedoucí práce: doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Vypracovala: Bc.Monika Blahoudková Lednice 2013

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Údržbové operace u stromů a keřů a jejich ekonomika vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího práce a děkana ZF MENDELU v Brně. V Lednici, dne: podpis

3 PODĚKOVÁNÍ Touto cestou chci poděkovat vedoucímu diplomové práce doc. Ing. Pavlu Zemánkovi, Ph.D. za odborné vedení a pomoc při zpracování.

4

5

6 Obsah 1 ÚVOD CÍL LITERÁRNÍ PŘEHLED ZÁSADY ÚDRŽBY STROMŮ A KEŘŮ PRACOVNÍ OPERACE PŘI ÚDRŽBĚ STROMŮ A KEŘŮ Řez Kroužkování kůry Řez kořenů Mechanické zarovnání trávníku Hnojení a zálivka Ochrana proti chorobám a škůdcům Odstranění buřeně Odstranění pařezů MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY PRO ÚDRŽBU OKRASNÝCH POROSTŮ Ruční nářadí Motorové a řetězové pily Plotostřihy Vyžínače a křovinořezy Stroje pro chemickou ochranu Mechanizační prostředky na likvidaci pařezů VÝPOČET NÁKLADŮ NA PROVOZ STROJŮ METODIKA VÝBĚR FIREM VÝBĚR PRACOVNÍCH OPERACÍ SLEDOVANÝCH MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ ČASOVÝ SNÍMEK VÝPOČET NÁKLADŮ NA STROJE ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚDRŽBY VYBRANÉHO ÚZEMÍ VÝSLEDKY STANOVENÍ VÝKONNOSTI MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ

7 5.2 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ SLEDOVANÝCH STROJŮ NÁVRH ÚDRŽBY STROMŮ A KEŘŮ V ZÁMECKÉM PARKU V JAROMĚŘICÍCH NAD ROKYTNOU Charakteristika zámeckého parku v Jaroměřicích nad Rokytnou Návrh údržby dřevin Kalkulace nákladů na údržbové operace DISKUZE ZÁVĚR SOUHRN SUMMARY POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY

8 Seznam obrázků v textu: Obr.č. 1 Schéma špatně a správně provedeného řezu Obr.č. 2 Řez výhonu Obr.č. 3 Schéma řezu živého plotu Obr.č. 4 Schéma konstrukce motorové pily Obr.č. 5 Plotostřih se spalovacím motorem Obr.č. 6 Půdorys zámeckého parku Jaroměřice nad Rokytnou Seznam tabulek v textu: Tab. č. 1 Rozdělení motorových pil podle hmotnosti Tab. č. 2 Pracovní operace: bez stromů Tab. č. 3 Pracovní operace: tvarovaní živých plotů Tab. č. 4 Pracovní operace: vyžínání Tab. č. 5 Pracovní operace: ochrana proti chorobám a škůdcům, hnojení Tab. č. 6 Pracovní operace-likvidace Tab. č. 7 Pracovní operace sledovaných mechanizačních prostředků Tab. č. 8 Ekonomické zhodnocení Tab. č. 9 Ekonomické hodnocení Pllotostřihu Husqvarna 226HD75S Tab. č. 10 Přehled dřevin vyžadující údržbu Tab. č. 11 Udržovací péče keřů Tab. č. 12 Udržovací péče pro tvarovaný živý plot Tab. č. 13 Udržovací péče stromů Tab. č. 14 Kalkulace nákladů na údržbové operace

9 1 ÚVOD V dnešní době je nepřeberné množství různých příruček, které pojednávají o speciálních metodách ošetřování dřeviny. Ale skutečnost je pokaždé odlišná jednoduše proto, že podmínky prostředí jsou vždy jiné. Půdní druh, s ním související vláhová retence, různé měsíce s vyšší četností srážek, vystavení stanoviště větru a světlu, výživa, převládající škůdci a choroby, osudy konkrétní rostliny, její genotyp, druh a dokonce odrůda. To všechno ovlivňuje, jak jedinec poroste a jak bude reagovat na jednotlivé provedené zásahy. (FLOWERDEW, 2012) Stromy a keře jsou živé organismy a z toho důvodu se musí zohlednit i práce s nimi. Znalost biologie stromů musí mít každý, kdo se zabývá péči o dřeviny. Takový člověk musí být schopen zodpovědně rozhodnout, zda je či není v konkrétním případě takový zásah stromů či keře skutečně nutný, a pokud ano, v jakém rozsahu je třeba jej realizovat. Každá operace například i řez dřevin se musí provádět pouze v co nejmenší míře. Zbytečný řez dřevin beze smyslu je hrubou technologickou chybou, kterou nelze nikdy vrátit zpět. (ŽĎÁRSKÝ, 2008) Vnucuje se otázka, zda je zákrok skutečně nutný. Takovou otázku může vyvolat pohled na krásný strom ve volné přírodě, který má nádherný tvar a je zcela harmonickou součástí krajiny. Adam v ráji žádné nůžky nepoužíval a vše mělo ideální podobu, bohatě kvetoucí a plodící stromy a keře. Dnešní člověk chce mít květy a plody v dosahu ve své zahradě, aby se z nich mohl těšit. Chce mít větší květy, bohatší barvy, větší, krásnější a chutnější plody. Aby se taková přání splnila, musí usměrňovat přírodní síly v rostlinách. Určité zákroky musí vést k regulaci vnitřní energie dřevin, aby získaly květy a plody, jaké si člověk přeje a vysnil. (FARTHING, 2010) Do městského prostředí, tedy prostředí, které je ovlivňováno člověkem, byly rostliny uměle přeneseny. Nevyskytly se tady z toho důvodu, že by zde nalezly vhodné podmínky pro jejich růst a existenci, ale proto, že člověk je zde potřebuje a chce. Vývoj těchto stromů a jejich porostů nelze tedy ponechat pouze na samovolné sukcesi. Je-li skutečný zájem o zachování stromů v dobrém stavu, v neposlední řadě neohrožujících své okolí, je třeba jim věnovat patřičnou péči. Její součást je bezesporu i řez. (ŽĎÁRSKÝ, 2003) Keře většinou netvoří listy, květy a plody vždy takovým způsobem, jakým si majitelé pozemků přejí a vyžadují. Základní funkce okrasné dřeviny je taková, aby dlouhou dobu byla atraktivní a kvalitní. Tohoto lze dosáhnout pouze kvalitní péčí, 9

10 usměrňováním jejich růstu, a proto je nutné pravidelně nebo občas řezat. (FARTHING, 2010) Řezem přinutíme rostliny k tomu, aby své plány do života sladily s našimi přáními. (HENSEL, 2007). K tomu se využívá tvarovací řez, při kterém se stromy a keře tvarují do geometrických tvarů nebo živých zahradních soch. Tato stará technika se používala již ve starém Římě a objevovala se zejména i v zahradách z 16. a 17. století. Tvarované dřeviny můžeme vidět především v historických zahradách, například stříhané brodérie. V dnešní době se používají s velkou oblibou i v mnohých zahradách ve Velké Británii. Vedle geometrických tvarů můžeme obdivovat i mnohé umělecky sestříhané figury. Geometrické tvary se rozšiřují i ve střední Evropě. Upoutávají pozornost nejen v soukromých zahradách, ale i ve veřejné zeleni. (PIRC, 2009) 10

11 2 CÍL Cílem práce je zpracovat zásady údržby stromů a keřů s ohledem na typy výsadeb, charakteristiku jednotlivých pracovních operací při údržbě stromů a keřů. Součástí práce bude vypracování ekonomického hodnocení mechanizačních prostředků pro pracovní operace při údržbě stromů a keřů. Podle výsledků sledování mechanizačních prostředků bude následně vypracován návrh údržby vybraného objektu s kalkulací nákladů. 11

12 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Zásady údržby stromů a keřů Udržovací péče je soubor činností nutných k zachování plné funkční účinnosti vegetačního prvku. Činnosti udržovací péče se zpravidla opakují v pravidelných časových intervalech. Technologie udržovací péče je popis postupu při údržbě konkrétního vegetačního prvku, který závazně specifikuje pracovní operace, použití zlepšujících a pomocných materiálů popř. další podstatné náležitosti a pravidla související se zachováním plné funkčnosti vegetačního prvku. (ŠIMEK, 2006) Úrovní udržovací péče se vymezuje kvalita dosahované údržby. Rozlišují se tři úrovně údržby: optimální úroveň - představuje všestranný a setrvalý rozvoj celého systému zeleně standardní úroveň - odpovídá představě o udržení současného stavu vegetačních prvků a jeho případném postupném zlepšování úroveň technologického minima - není vytvořen předpoklad ani k udržení současného stavu vegetačních prvků, často dochází ke zhoršování celkového stavu ploch zeleně. (ŠIMEK, 2006) Intenzita péče o zeleň udává druh pracovních operací a jejich četnost, které jsou plánovány a provedeny na jednotlivých prvcích zeleně v průběhu jednoho roku. Intenzitní třídy péče o zeleň rozlišují kvalitativní a kvantitativní rozsah intenzity péče. Zařazení do určité intenzitní třídy je závislé na významu zeleně. Rozlišuje se pět údržbových tříd: I. Údržbová třída: trvale optimální stav údržby, dopravní bezpečnost a zachování substance jsou trvale zaručeny. Do této skupiny se řadí parky, zeleň hotelů a parkově upravených ploch. II. Údržbová třída: zpravidla optimální stav údržby, dopravní bezpečnost a zachování substance jsou trvale zaručeny. Do této skupiny se řadí 12

13 zeleň školních a kulturních zařízení, zeleň obytných souborů a zeleň hotelů. III. Údržbová třída: značné nedostatky v optimálním stavu údržby, dopravní bezpečnost zpravidla zaručena, dochází ke ztrátám substance. Do této skupiny se řadí zeleň vodotečí, železničních zařízení, nábřeží velkých řek, zeleň chatových a zahrádkářských osad. IV. Údržbová třída: pouze sporadická údržba, dopravní bezpečnost pouze zčásti zaručena, dochází ke ztrátám substance. V. Údržbová třída: zpravidla žádná údržba, pouze nejnutnější opatření k odvrácení nebezpečí, žádné zachování substance. (ŠIMEK, 2006) Typy výsadby Solitéra Skupina keřů zapojená rozvolněná Skupina stromů zapojená rozvolněná Stromořadí Porosty dřevin Živé ploty a stěny 3.2 Pracovní operace při údržbě stromů a keřů Pěstební opatření je soubor jednorázově provedených úkonů nutných k ovlivnění především kvalitativních atributů vegetačního prvku - především jeho pěstebního stavu, druhové a prostorové skladby, růstu a vývoje. (ŠIMEK, 2006) Pracovní operace při údržbě dřevin lze provádět během jejich celé existence a to i opakovaně. Opakovanost jednotlivých zásahů je ovlivněna zdravotním stavem dřeviny a druhem dřeviny. Před každou operací je nutné důkladně provést průzkum vitality, vývoje koruny, případné napadení chorobami a škůdci. (ŠIMEK, 2005) 13

14 Přehled zásahů prováděných u jednotlivých kategorii dřevin při jejich údržbě Zásahy při údržbě dřevin opadavých jsou: Tvarování korun stromů, případně keřů Prosvětlování korun Zmlazování starých stromů a keřů Pravidelný řez kvetoucích keřů Zásahy u dřevin jehličnatých a stálezelených: Formování růstu korun Zabezpečování zimní vláhy, zimní ochrana Zásahy u dřevin pokryvných: Zmlazování Prořezávky Zásahy společné pro více kategorií dřevin Probírka porostů Řez dřevin používaných na živé ploty Ošetření významných dožívajících a poškozených stromů Odstranění planiny u roubovaných a očkovaných dřevin Obdělávání půdy Hnojení a zálivka Likvidace pařezů Ochrana proti škůdcům a chorobám (ŠIMEK, 2006) 14

15 3.2.1 Řez Od raného věku dřevin, u kterých se předpokládá vydatného růstu, se doporučuje dřeviny řezat. Zjednodušená definice řezu: řez je zkracování nežádoucích výhonů, stonků nebo větví dřevin. Existuje celá řada důvodů pro řez. Ty jsou zpracovány v následujících bodech: důležitý, aby rostlina zůstala zdravá a silná a mohla se dále rozvíjet slouží k řízení přehnaného růstu nebo naopak simuluje růst nový pro založení korun mladých stromů tvarování a péče vzrostlých korun stromů prosvětlení koruny zachování naroubované odrůdy povzbuzení nového rašení podpora vydatné tvorby květů a plodů odstranění nežádoucích výmladků odstranění vlků zaopatření provozní bezpečnosti úprava kořenového systému. Pracovní operace, tedy řez se volí s ohledem na požadovaný cíl, jak má daná dřevina vypadat v budoucnu. Rozhodování o vykonání řezu ovlivňuje především jakou požadovanou funkci má dřevina plnit na trvalém stanovišti. V úvahu se musí brát i biologické potřeby dřevin a jejich zdravotní stav, vitalita a možné negativní důsledky vyplývající z případného řezu. Důležité je i znalosti osoby, která úkon provádí a technické a technologické vybavení. Existují druhy, které prosperují bez rutinního a pravidelného řezu, ale i u nich platí pravidlo, že pokud aspoň minimálně odstraníme mrtvé a poškozené výhony, tak vyprodukují kvalitnější květy a plody. 15

16 Principy řezu Principem úkonu je odstranit veškeré odumřelé, poškozené a napadené dřevo, slabé deformované a nežádoucí výhony. Základem je vytvořit otevřenou kostru a to seříznutím některé z hlavních stonků až k základně a následným prořezáním koruny, aby se vzduch a sluneční světlo dostaly k nalitým pupenům. Sluneční paprsky mají pozitivní vliv, listy po dešti rychleji oschnou a tím se předejde houbovým chorobám. Řez se vede vždy hned nad pupenem, který se nachází v úžlabí mezi výhonem a listem. Vzdálenost řezu je velmi důležitá. Pokud řez bude veden příliš vysoko nad pupenem, zbývající část výhonu nad pupenem odumírá a vede pak k poškození vyrůstajícího nového výhonu. Jestliže řez byl proveden naopak velmi blízko k pupenu, vyrůstá jen velmi slabý nekvalitní výhon, nebo dokonce nevyraší žádný. Řez má začínat přímo proti pupenu a má být veden trochu šikmo nad pupen. Obr.č. 1 Schéma špatně a správně provedeného řezu (1. a 2. špatně provedený řez, 3. správně provedený řez). (FARTHING, 2010) To samé platí u odřezávání silnější větve, kdy řez má být proveden co nejtěsněji u hlavní větve nebo u hlavního kmene. U silnějších větví hrozí nebezpečí rozštípnutí dřeva. Proto se úkon operace provádí nadvakrát: první řez se provádí dále od hlavního kmene, kde se nařízne větev zespoda asi do jedné třetiny tloušťky, druhý řez se řeže pár centimetrů od spodního řezu a ve směru ven se větev odřízne. Na závěr se těsně podél kmene odstraní zbývající pahýl. 16

17 Po provedení řezu se doporučuje nanášení prostředků na zacelení ran a proti vniknutí houbovým chorobám. Ale po posledních výzkumů se prokázalo, že tyto prostředky nemají na hojení žádný vliv. Protože řezné plochy nejsou nikdy úplně bez choroboplodných zárodků a zatřením se jim umožní snadné rozmnožování. Termíny řezu Hlavní zásadou kdy se nesmí řezat dřevinu, je v období mrazu. Řez je možný provést maximálně do -5 C. Po staletí platila zásada, že hlavní řez dřeviny se provádí v době vegetačního klidu, to znamená mezi začátkem listopadu a začátkem března. Ale nové poznatky v arboristice toto několikaleté pravidlo nepovažuje za správné. Hlavní řez by se měl provádět ve vegetační době. A to z důvodů, že v období vegetačního klidu, zůstane dřevina po řezu bez reakce čtvrt někdy i půl roku. Po tuto dobu můžou patogeny nakazit rostlinu. Oproti tomu v letním období strom po řezu ihned reaguje a snaží se ránu zacelit. Ale odstranění olistěných výhonů může mít negativní dopad ne růst a budoucí rašení pupenů. (HENSEL, 2007) Druhy řezu Řez po výsadbě Provádí se, aby se dřevině udal budoucí tvar rostliny a z důvodu redukce koruny, do doby než se kořeny dobře uchytí. Jedná se o zpětný řez na určité výhony, které v budoucnu budou vytvářet kostru koruny. Řez výchovný Výchovný řez je důležitý k vytvoření koruny s rovnoměrně rozloženými kosterními větvemi. Cílová stavba koruny musí být charakteristická pro daný taxon, nebo aby odpovídala funkci, kterou má dřevina vykonávat. Podle druhu dřeviny a především tvaru trvá 4 až 8 let. (HENSEL, 2007) 17

18 Řez udržovací Úloha tohoto řezu je docílit dlouhodobosti funkčního stavu dřeviny a zpomalit nebo až zastavit proces stárnutí. Tímto se pečuje o zdravotní stav, vysokou vitalitu a zlepšení pronikáni světla do koruny. Dalším úkolem je udržení tvaru a rovnováha mezi růstem a tvorbou plodů, pravidelného bohatého kvetení. Pravidelným provedením řezu lze zamezit i možné negativní působení na okolí. Při provedení řezu se musí brát v úvahu vlastnosti jednotlivé rostliny, regenerační schopnosti a jakou dřevina plní funkci (zda je pěstované z důvodu bohatého kvetení, plodů, nebo pro barevné dřevo). Udržovacím řezem dochází k odstranění suchých, nemocných, odumírajících nebo se křížících se větví a vytváření světelného prostorového profilu. Prosvětlení se rozlišuje podle rozsahu odstraňovaného podílu tenkých a slabých větví na lehká (asi 5 %), střední (asi 10 %), silná (asi 15 %). (ŠIMEK, 2005) Řez zmlazovací Pokud se zanedbá péče, tedy neprovede-li se udržovací řez, když je to nutné, dojde k rychlému stárnutí dřeviny. Projevuje se to především větvením výhonů v horní oblasti. To má za následek ubývání světla uvnitř koruny a způsobuje vyholování. Zmlazovacím řezem se odstraní přestárlé výhony na bázi a prostříhají se hustě rozvětvené větve a provede se radikální průkles. (PIRC, 2009) Zpětný řez Zpětným řezem provádíme silné zakrácení výhonů a tím se řídí a podněcuje růst, podporuje se větvení a rašení výhonů. Po silném zakrácení rostlina reaguje vznikem malého počtu dlouhých silných výhonů. Po zakrácení krátkém, vyroste naopak větší počet výhonů, ale tenkých. (HENSEL, 2007) 18

19 Obr.č. 2 Řez výhonu 1. Účinek dlouhého a krátkého řezu. Letošní výhon na konci vegetačního období. 2. Tento výhon se v zimě nezkrátil. Výhon se prodlužuje pouze slabě a na jeho vrcholu se vyvíjí několik menších výhonků. 3. Výhon byl v zimě zakrácen asi o třetinu. Díky tomu se intenzivně prodlužuje a utváří se několik dobře vyvinutých postranních výhonků pod středovým výhonem. 4. Výhon byl v zimě zkrácen asi o dvě třetiny. Vyrůstají pouze asi dva nebo tři velmi bujně vyvinuté výhony. (PIRC, 2009) Řez keřů Účelem řezu je vytvořit pěkně tvarovaný keř se silnými, mladými větvemi, které jsou rozmístěny tak, aby ke středu rostliny propouštěly světlo a vzduch. Dalším úkolem je odstranit veškeré odumřelé a nakažené dřevo, zkřížené nebo navzájem odírající se větve a veškeré slabé výhonky. U některých okrasných keřů je důležité i načasování řezu. Pokud by byl řez proveden ve špatnou dobu, způsobil by malé kvetení nebo dokonce žádné kvetení. (FRANCIS, 2002) Pro účely řezu se keře dělí: a) časně kvetoucí keře b) pozdě kvetoucí keře 19

20 c) nekvetoucí stálezelené keře d) kvetoucí stálezelené keře a šedolisté keře e) keře s barevnými stonky ad. a) Časně kvetoucí keře Tyto keře vytvářejí květy na starém dřevě, tedy na větvích, které byly vytvořené v předchozím roce. Aby se podpořila tvorba nových květů v dalším roce, je nutnost tento typ keřů řezat ihned po jejich odkvětu. Jejich péče spočívá v odstranění nadměrně nahloučených větvích. Zároveň při tom se musí nechat dostatečné množství zelených výhonů, protože na nich se tvoří v dalším roce květy. Důležité je zkrátit mladší kvetoucí větve asi na polovinu jejich původní délky, a to těsně nad místem, kde raší nový výhonek a odstranit veškeré mrtvé dřevo až u země. Mezi tento typ keřů se řadí například Forsythia intermedia L. (FRANCIS, 2002) ad. b) Pozdě kvetoucí keře Pozdě kvetoucí keře kvetou na letošním dřevě. Na výhonech, které vyrostly v minulých letech. Hluboký řez se provádí začátkem jara z důvodů, aby se stihly dobře vyvinout květní pupeny. Provede se i podpora růstu nových výhonů, a to zkrácením výhonů z předchozího roku a odstraněním starších větví, aby nepřehušťovaly keř. (FRANCIS, 2002) ad. c) Nekvetoucí stálezelené keře Tyto keře nejsou náročné na řez. Ten se provede jen odstraněním odumřelých částí a to začátkem jara, kdy se začíná oteplovat. Pokud dosáhnou výšky než je žádoucí, musí se provést hluboký jarní řez až k mladým výhonům u země. (FRANCIS, 2002) ad. d) Kvetoucí stálezelené keře a šedolisté keře U tohoto typu stálezelených keřů se realizuje řez až po odkvětu. Přerostlé rostliny se seřezávají, ale pouze do míst, aby se nepoškodilo staré dřevo. 20

21 ad. e) Keře s barevnými stonky Okrasné keře, které se pěstují především pro jejich barevné větve, se řežou vždy na konci zimy. Jedná se o jednoduchou metodu zvanou vysekávání mlází. Například se jedná o dřeviny Cornus alba, Cornus stolonifera, Rubus cockburnianus a Salix alba 'Britzensis'. (FRANCIS, 2002) Odlamování květenství Toto opatření doplňuje základní řez u keřů, které pěstujeme kvůli výraznému květenství tvorba plodů by je zbytečně vysilovala. Nejtypičtějším druhem, u kterého se odlamování odkvetlého květenství provádí, je Rhododendron sp. Květenství se vylamuje každoročně co nejdříve po odkvětu a dává se při tom pozor, aby se nepoškodily pupeny, které jsou hned pod květenstvím. Výhony, které vyraší na takto ošetřených keřích, jsou o poznání silnější než na keřích neošetřených. (ŠONSKÝ, 1999) Řez živých plotů Živé ploty jsou pravidelné liniové výsadby dřevin. Plní několik funkcí, například oddělují pozemek a vytváří pohledovou clonu. Aby splňovaly požadavky, musí mít dokonalý horizontální a vertikální zápoj. Podle pěstebního tvaru se dělí na pravidelné a nepravidelné živé ploty. Při řezu platí pravidlo, že u velkolistých druhů je zapotřebí používat zahradní nůžky, aby se nepotrhaly listy. U drobnolistých druhů lze použít ruční a elektrické plotové nůžky. Termín tvarovacího řezu je období po hlavním tvarovacím růstu, je to závislé dle taxonu. (FARTHING, 2010) Pravidelné živé ploty Pokud se jedná o tvarované ploty je nutnost je opakovaně tvarovat a redukovat řezem. Platí pravidlo, že báze má být širší než vrchní část. Zúžení by mělo u vysokých živých stěn a plotů činit asi 5 až 8 cm na každý výškový metr. Činí se tak proto, aby se dostával k nejspodnějším listům dostatek světla a nedocházelo k jejich opadu. (FRANCIS, 2002) 21

22 Obr.č. 3 Schéma řezu živého plotu (1. a 2. dobře provedené řezy, 3. a 4. špatně provedené řezy). (FARTHING, 2010) Nepravidelné živé ploty Od tvarovaného živého plotu se liší rozvolněným tvarem. Při řezu je zapotřebí rostlinu pravidelně prořezávat a odstraňovat staré dřevo. Tvarované živé ploty se podle použitých dřevin dají rozdělit do třech skupin a ty potřebují rozdílný řez. Do první skupiny patří všechny opadavé a stálezelené keře, které mají přirozeně velký počet výhonů nebo husté výhony. Ve druhé skupině se vyskytují stromovitě rostoucí listnaté dřeviny, zatímco jehličnany patří do třetí skupiny. a) Opadavé a stálezelené keře Opadavé keře mají nevýhodu, že se větví pouze v horní části a ve spodní části dochází postupně k vyholování. Z toho důvodu je nutné tento typ dřevin ihned po výsadbě zakrátit na výšku 20-30cm. Další pěstební zákroky spočívají v zastřihávání v letním období silných výhonů a zakracování výhonů, aby se podpořilo další hustější větvení. Opadavé keře se seřezávají na sklonku zimy, druhý řez se provádí podle počasí a podle nadmořské výšky od poloviny do konce června. Oproti tomu stálezelené keře se seřezávají v polovině jara a druhý řez se provádí v polovině léta. Pro živé ploty jsou vhodné rostliny: Ligustrum vulgare L., Cornus mas L., Crataegus monogyna L. (PIRC, 2009) 22

23 b) Opadavé a stálezelené listnaté stromy Tento typ rostoucích dřevin se používá především pro vysoké živé ploty a stěny. Výhodou použití těchto dřevin je jejich dosažitelný vysoký věk, oproti tomu jejich nevýhoda je náročnost na seřezávání. Řez se provádí 2x ročně. Při zmlazování se realizuje řez v zimě u opadavých a u stálezelených na začátku jara. U vysokých živých plotů je potřeba pečovat o velmi velkou plochu, a proto se zpravidla používají elektrické nůžky na živý plot. Pro živé ploty jsou vhodné rostliny: Acer campestre L., Fagus sylvatica Atropurpurea L., Ilex L. c) Živé ploty z jehličnanů Kladnou vlastností jehličnanů je jejich husté větvení a tím poskytují po celý rok vizuální bariéru. Udržovací řez se provádí na sklonku jara krátce před rašením nebo raději ještě na počátku podzimu od konce srpna do začátku září. Intenzita řezu u jehličnatých dřevin nesmí být silná a nesmí se při řezu zasáhnout staré dřevo. Postižená místa by se už nezregenerovala. Pro živé ploty jsou vhodné rostliny: Chamaecyparis leylandii L., Chamaecyparis pisifera L., Thuja occidentalis L., Juniperus chinensis L. d) Kvetoucí a volně rostoucí živé ploty Kvetoucí a volně rostoucí živé ploty se od přísně tvarovaných živých plotů liší tím, že se podstatně méně zastřihávají a jednotlivé rostliny se mohou lépe rozvíjet. Podle druhu záleží na době a intenzitě řezu. Řez u kvetoucích živých plotů neslouží k tomu, aby jednotlivým rostlinám dodal tvar, ale aby se vytvořil harmonický celek. Důvodem řezu dřevin je bohaté kvetení a zachování požadované výšky živého plotu. (PIRC, 2009) Mezi další údržbu živých plotů krom řezu patří odplevelení a kosení trávníku, protože plevel a přerostlý trávník způsobuje špatný vývin spodních větví. Důležité je i pravidelné přihnojování a to v dávce 50 g plného hnojiva / bm / 2 roky. V období sucha 23

24 je nutná závlaha. V zimě je nutné pravidelně oklepávat sníh, aby nedocházelo k vylomení větví a rozklesávání dřevin. (ŠONSKÝ, 1999) Kroužkování kůry Kroužkování kůry se provádí v pozdním jaru pro zeslabení nadměrného růstu. Je to z důvodu menšího proudění živin k vrcholkům větví a tím se zmenší přírůstky větví. Proudění živin se nesmí úplně přerušit, to by způsobilo uhynutí rostliny. Proto se nemůže odstranit celý pruh kůry po obvodu kmene. Kroužkování se tedy realizuje vyříznutím proužku kůry na jedné straně a další proužek se vyřízne na druhé straně o několik centimetrů níže. Tyto rány je nutné následně překrýt páskou. (FARTHING, 2010) Řez kořenů Pro zeslabení růstu je možné použít řez kořenů. V dnešní době se ale používá málo. Provádí se dvouetapovým odstraněním kořenů po obvodu kořenového systému. Tím se omezí přísun živin a zmenší se tak i růst rostliny. (FARTHING, 2010) Mechanické zarovnání trávníku Mechanické zarovnání se provádí ručně a to pomocí nářadí: motyčky, rýče, nože nebo nůžek. Na plochách většího rozměru se využívají nařezávače trávníků. Tyto stroje mají spalovací motor o výkonu cca 1, 8 4,0 kw. Jejich výhodou je možné nastavení zarovnávacího nože pod úhlem (ZEMÁNEK, 2005) Hnojení a zálivka Dostatek vody je důležitý pro správný vývoj rostliny. Zavlažování musí být vydatné a šetrné pro rostliny. Během letních horkých dnů se zálivka provádí brzy ráno nebo večer. Jinak dochází k poškození pletiv. 24

25 Hnojení okrasných dřevin má význam především u mladých výsadeb a rostlin, které jsou náročné na živiny. Dávku hnojiv je vhodné rozdělit do několika dávek během roku. Používají se dusíkatá, fosforečná a draselná hnojiva Ochrana proti chorobám a škůdcům Odolnost jednotlivých okrasných rostlin proti chorobám a škůdcům závisí především na fyziologickém stavu rostliny, na vhodnosti stanoviště a péči o dřevinu. Rostliny jsou napadány virózami, bakteriemi a houbami. Další, kdo znehodnocují rostliny, jsou roztoči, pokorní, dřevní a savý hmyz. Proti chorobám a škůdcům se provádí zásahy přímou nebo nepřímou metodou. Nepřímá metoda spočívá v provádění správných agrotechnických zásahů. Přímá metoda spočívá v zásahu v době největší citlivosti choroby či škůdce. Jedná se o použití biologických prostředků nebo mechanické, termické a chemické opatření. Významná metoda pro ochranu okrasných dřevin je chemická. Aplikace chemických látek se provádí pomocí postřikovače, rosiče, zamlžovače a poprašovače Odstranění buřeně Odstranění plevelů je důležité pro správný vývin rostlin. Proto se musí provádět odplevelení už v mladých výsadbách. Odstranění plevelů se provádí mechanicky nebo pomocí herbicidů Odstranění pařezů Pařezy lze odstranit ručním klučením, pomocí výbušnin, rypadlem nebo speciálními mechanizačními prostředky jako je pařezová fréza a pařezový vrták. 25

26 3.3 Mechanizační prostředky pro údržbu okrasných porostů Požadavky na mechanizační prostředky pro údržbu dřevin: Vysoká provozní spolehlivost Nízká hmotnost Ergonomické řešení Anatomicky tvarované rukojeti Řešení pracovních orgánů s ohledem na vysokou kvalitu řezu Snadná výměna pracovních orgánů Dodržení přípustné hranice hlučnosti Minimum přenášených vibrací na obsluhu (JELÍNEK, 2000) Rozdělení nářadí a strojů: Nůžky ruční ruční pákové pneumatické elektrické akumulátorové teleskopické Pily ruční (rámové, bezrámové) řetězové (motorové univerzální, vyvětvovací; elektrické) kotoučové (motorové prořezávací) Plotostřih motorové elektrické 26

27 Vyžínače motorové elektrické Křovinořezy motorové (ruční, zádové), (JELÍNEK, 2000) Ruční nářadí Výběr vhodného nářadí je závislé na vykonávaném zásahu a průměru výhonu. Ruční nářadí se využívá na větve a výhony keřů a stromů. Do této skupiny se řadí nůžky ruční, ruční pákové, pneumatické, elektrické akumulátorové, teleskopické a ruční pilky. Ruční nůžky musí mít anatomicky tvarovanou rukojeť a vyměnitelné břity z kvalitní oceli. Podle čepele se rozlišují nůžky na jednočepelové - pro odstranění především suchých větví a dvoučepelové - určené pro živé větve, které mají obě čepele ostré. Pro snížení námahy svalů jsou některé nůžky vybaveny převodovým mechanizmem. Pákové nůžky se využívají na odstraňování silnějších a suchých větví. Proto musí být vyrobeny z kvalitního materiálu s nízkou hmotností. Pneumatické nůžky se řadí do profesionálního nářadí. Jejich kladnou vlastností je snížení námahy svalů na ruce. Jejich nevýhodou je nutnost připojení na zdroj tlakového vzduchu. (ZEMÁNEK, 2005) Akumulátorové nůžky mají akumulátor, který pracovník má připevněný u pasu nebo na rameni. Hmotnost tohoto akumulátoru se pohybuje cca 3,5 kg. Pracovní doba po nabytí je cca 8 hod. Teleskopické nůžky jsou určené pro vyvětvování a prořezávání ve výškách 5 7m. Pohon těchto nůžek je pneumatický nebo hydraulický. Ruční pilky se rozlišují s pevným, zavíracím nebo zasouvacím pilovým lisem. Využívají se pro menší zásahy. 27

28 3.3.2 Motorové a řetězové pily Pily se využívají pro kácení stromů a prořezávání silnějších větví u stromů. Jednotlivé kategorie se odlišují v požadavcích uživatelů, výkonem motoru, délkou lišty, materiálovým provedením a pořizovací cenou. (ZEMÁNEK, 2005) Tab. č. 1 Rozdělení motorových pil podle hmotnosti (HURYCH, 1984) Třída Hmotnost kg Objem Výkon I. Velmi lehké ,1-1,9 II. Lehké ,9-2,6 III. Středně těžké ,6-3,4 IV. Těžké ,7-4,8 V. Velmi těžké ,2-6,6 Podle profesionality se rozlišují pily na hobby, farmářské a profi. HOBBY pily jsou určené pro zahrádkáře. Výkon spalovacího nebo elektrického motoru se pohybuje do 1,8 kw. Výhodou elektrických pil je jejich nižší hlučnost, vibrace a hmotnost. Délka lišty nepřesahuje 400mm. FARMÁŘSKÉ pily jsou určené pro častější používání. Jejich spalovací motor má výkon 2,5 kw. Délka lišty nepřesahuje 500mm. PROFI pily využívají náročnější uživatelé, pro každodenní použití. Výkon těchto pil se pohybuje okolo 3,5 kw. Délka lišty a typ řetězu jsou závislý na vykonávané práci. (ZEMÁNEK, 2005) Obr.č. 4 Schéma konstrukce motorové pily 28

29 1 lišta, 2 řetěz, 3 opěrka, 4 tlumič výfuku, 5 brzda řetězu, 6 přední rukojeť, 7 válec motoru, 8 zapalovací svíčka, 9 aretace plynu, 10 páčka plynu, 11 pojistka páčky plynu, 12 čistič vzduchu, 13 olejová nádrž, 14 sací potrubí oleje, 15 sací potrubí benzínu, 16 zadní rukojeť, 17 vzduchová klapka, 18 tlumič sání vzduchu, 19 hnací řetězové kolo, 20 zachycovač řetězu, 21 klikový hřídel, 22 spínač zapalování, 23 šroub napínání řetězu (ZEMÁNEK, 2005) Plotostřihy Plotostřihy, označovány taktéž jako stříhací lišty, se používají na pravidelné tvarování a formování živých plotů. Skládají se z motoru a stříhací lišty. Motory mohou být elektrické s výkonem pohybující se v hodnotách W nebo se spalovacím motorem o výkonu W. Pracovním orgánem plotostřihu je oboustranná nožová lišta kmitající po pevné navádějící prstové liště. Mezi vybavení stříhacích lišt řadí kryt pro ochranu rukou a bezpečnostní pojistka s rychlobrzdou, která zajišťuje okamžité zastavení lišty. Pracovní orgán může být jednostranný nebo dvoustranný. Délka u elektrické stříhací lišty bývá kolem 50 cm, u motorových lišt 75 až 85 cm. Existují varianty prodloužených stříhacích lišt, které využívají standardního křovinořezu. Stříhací lišta je nasazena na konci pracovního hřídele. (JELÍNEK, 2000) Obr.č. 5 Plotostřih se spalovacím motorem (ZEMÁNEK, 2005) 29

30 3.3.4 Vyžínače a křovinořezy Tyto mechanizační prostředky jsou sestaveny z lehkého výkonného motoru a pracovního orgánu. Pracovní orgán může být nožová hvězdice nebo pilový kotouč. V těžišti stroje se nachází tvarované trubkovité rukojeti a závěsné popruhy na zachycení na rameni. Jako vyžínače se označují stroje lehčí konstrukce se strunovým žacím ústrojím, plastovým zubovým kotoučem nebo dvouramenným nožem. Křovinořezy oproti vyžínačům mají těžší konstrukci a výkonnější motor. (JELÍNEK, 2000) Stroje pro chemickou ochranu Rozdělení strojů: postřikovače (velikost kapek µm, dávka l.ha -1 ) rosiče (velikost kapek µm, dávka l.ha -1 ) zamlžovače (velikost kapek 1 50 µm, dávka 1 20 l.ha -1 ) poprašovače (velikost kapek µm, dávka l.ha -1 ) Postřikovače Postřikovače se skládají z těchto částí: nádrž filtr čerpadlo pohon čerpadla regulační ventil postřikový rám, rozvod tlakové kapaliny rozptylovače trysky, určující kvalitu postřiku Podle konstrukčního provedení a způsobu pohonu se rozdělují na: ruční zádové (ruční, motorové) převozné (ruční, s pomocným motorem) traktorové (nesené, návěsné) 30

31 samojízdné Rosiče Rosiče a postřikovače jsou konstruovány na stejném principu. Rosiče jsou doplněny axiálním nebo radiálním ventilátorem. Aplikační ústrojí se konstrukčně rozlišuje na ústrojí s pracovním rámem a na ústrojí centrální. (ZEMÁNEK, 2005) Rosiče se rozdělují podle konstrukčního provedení: zádové převozné nesené traktorové návěsné traktorové samojízdné Mechanizační prostředky na likvidaci pařezů Pařezové frézy Pařezové frézy se rozlišují podle konstrukčního hlediska na převozné s vlastním spalovacím motorem nebo jako traktorové nesené a návěsné. Pracovním orgánem je frézovací kotouč, který je schopen zlikvidovat pařez do hloubky cm pod okolní terén. Při likvidaci dochází přeměna pařezu na dřevní třísky a štěpky postupným frézováním. Tento zbylý materiál se smíchává s okolní půdou a dochází tak ke zlepšení půdních podmínek. Pařezové vrtáky Výhodou pařezových vrtáků je odstranění pařezu až do hloubky 1m a estetičtější vzhled okolí po jejich zásahu. Pohon u tohoto typu je řešen hydraulicky od vývodového hřídele traktoru. Rozlišují se dva konstrukční typy vrtáků: dutý válcový vrták, kuželový vrták. Dutý vrták má průměr v rozmezí 0,2 0,6 m a délku 0,8 1 m. Dolní hrana vrtáku je osazena frézovacími noži, které oříznou postranní kořeny a točivým pohybem se přeruší i hlavní kořen a pařez se vytáhne z půdy. Práce kuželového vrtáku spočívá v pronikání do pařezu pomocí bočních břitů a následným štípáním na segmenty. 31

32 Přehled mechanizačních prostředků pro jednotlivé operace při údržbě stromů a keřů Tab. č. 2 Pracovní operace: bez stromů Mechanizační prostředek Model Výkon kw/k Hmotnost kg Zdvihový objem cm 3 Délka lišty cm Motorová pila Stihl MS 201 T 1,8/2,4 3,7 35,2 30 Vyvětvovací pila Stihl HT 101 1,04 7,6 31,4 30 Arboristická pila Dolmar PS-222 TH 0,75 2,5 x 25 Tab. č. 3 Pracovní operace: tvarovaní živých plotů Mechanizační prostředek Plotostřih benzínový Model HITACHI CH 78EC (ST) Výkon kw Hmotnost kg Zdvihový objem cm 3 Délka řezačky mm 0,81 3,5 23,9 780 Plotostřih elektrický AL-KO HT 700 x 4,5 x 65 Plotostřih tyčový Husqvarna 327HE3x 0,9 6,5 25,4 55 Tab. č. 4 Pracovní operace: vyžínání Mechanizační prostředek Model Typ motoru Kapacita baterie Ah Výdrž baterie min Hmotnost kg Zdvihový objem cm 3 Výkon kw Vyžínač Husqvarna 536 Li R BLDC x x Křovinořez Husqvarna 323R-II x x x 5,1 24,5 0,9 Křovinořez zádový STIHL FR 460 TC-E x x x 11,2 45,6 2,2 Tab. č. 5 Pracovní operace: ochrana proti chorobám a škůdcům, hnojení Mechanizační prostředek Model Hmotnost kg Zdvihový objem cm 3 Horizontální dosah m Objem nádrže l Zádový rosič STIHL SR ,2 63, Zádový zmlžovač Mountfield AM ,5 61, Zádový postřikovač Farm Z25 8,

33 Tab. č. 6 Pracovní operace-likvidace Mechanizační prostředek Model Hmotnost kg Výkon kw Počet nožů ks Průměr kotouče Pařezová fréza Laski F 450/25 H Pařezová fréza Fsi ST 27 B Výpočet nákladů na provoz strojů Náklady na stroje jsou ovlivněny těmito faktory: technická úroveň a technologická vhodnost výkonnost pořizovací cena a způsoby financování nákupu nového stroje doba používání stroje a změna provozních parametrů v závislosti na čase cena mechanizované práce na trhu náklady na provoz strojů, výnosy a zisk z provozu strojů. Při využívání každé techniky je rozhodující výsledný ekonomický efekt, tj. jednotkové náklady na provoz strojů jsou důležitým ukazatelem efektivity provozu strojů a souprav. Podílí se na celkové výši nákladů potřebných pro údržbové technologie. Modelování nákladů pro konkrétní podmínky uživatelů je také významným prostředkem pro stanovení ceny služeb. Pro jejich výpočet lze využít obecně platnou metodiku (ABRHAM, 1992), která vychází z rozboru nákladových položek na provoz strojů. Nověji se náklady na techniku v oblasti zahradnictví zabývají také Zemánek (2006) a Burg (2006). 33

34 4 METODIKA 4.1 Výběr firem Pro sledování byly vybrány firmy, které se zabývají realizací a údržby soukromých zahrad a veřejné zeleně. Jedná se o tyto firmy: Ovocné a okrasné školky Michálek firma je založená od roku Zabývá se projektováním a navrhováním parků, zahrad a ostatní zeleně. Dále provádí realizaci výsadeb zeleně a její následnou pravidelnou údržbou v soukromém ale i veřejném sektoru. Zaměřují se na prodej ovocných stromků, keřů, okrasné zeleně, trvalek a substrátů. JK zahrady působí od roku 2007 v Brně. Firma se zabývá údržbou a realizací zahrad. Specializujeme se především na rodinné zahrady. Arbodesign je nově vzniklá firma založená v roce Jejich hlavní činnost jsou návrhy zeleně soukromých objektů. Dále se věnují realizací sadových úprav, údržbou zeleně, pěstováním a prodejem okrasných dřevin a trvalek. 34

35 4.2 Výběr pracovních operací sledovaných mechanizačních prostředků Pro sledování byly vybrané následující operace. K nim je uvedena v tabulce použitá mechanizace. Tab. č. 7 Pracovní operace sledovaných mechanizačních prostředků Pracovní operace Mechanizažní prostředek Tvarování živého plotu Údržba trávníku v okolí dřevin Plotostřih Husqvarna 226HD75S Křovinořez STIHL FS 260 C-E Zmlazování keřů Motorová pila Husqvarna 545 Zarovnání tvarovaného živého plotu Údržba trávníku v okolí dřevin Kácení stromů Prosvětlení koruny stromů Plotostřih ACTIVE H23S75 Křovinořez STIHL FS 410 CE Motorová pila Dolmar 115iH-38 Motorová pila MS 201 T Zmlazení keřového porostu Křovinořez Stihl FS 310 Tvarování živého plotu Plotostřih Solo Časový snímek Časový snímek jednotlivých sledovaných mechanizačních prostředků byl vypracován podle normy ČSN Získané hodnoty při provádění údržbových operací jsou zpracovány v tabulce. Díky naměřeným časům se vypočítá výkonnost operativní W 02, produktivní W 04 a provozní W Výpočet nákladů na stroje Pro ekonomické hodnocení pracovní operace a vybraných sledovaných strojů byla použita metodika pro stanovení nákladů na stroje (ABRHAM, 1998), kterou uvádí i Burg a Zemánek (2006). 35

36 Výkonnost mechanizačního prostředku Výkonnost mechanizačního prostředku je množství vykonané práce patřičným mechanizačním prostředkem za časovou jednotku. Rozlišují se tři výkonnosti: teoretická, technická a skutečná výkonnost. Plošná výkonnost se stanoví: W 1 = 0,1. Bp. vp [ha.h-1] kde: W 1 Bp vp efektivní výkonnost mobilní soupravy [ha.h-1] technicky možný (optimální) pracovní záběr soupravy [m] technicky možná (optimální) pracovní rychlost [km.h-1] Pro značnou obtížnost stanovení technicky možného, tedy optimálního pracovního záběru a pracovní rychlosti, se počítá tato výkonnost za skutečně dosaženého pracovního záběru a pracovní rychlosti dosažené v konkrétních podmínkách. Struktura času nasazení stroje Skutečná doba používání stroje se označuje T09, je tvořena těmito časy: T 09 = Σ T 07 + Σ T 8 + Σ T 9 kde: T 07 T 8 T 9 celkový čas nasazení, je to čas, během kterého je mechanizační prostředek využíván k provedení pracovní operace (jednotkou bývá minuta, hodina, den). čas na předepsané údržby vyšších stupňů posezónní opravy, uskladnění Pro potřeby stanovení výkonnosti a provozních nákladů strojů má největší význam celkový čas nasazení T 07. Lze ho vymezit dobou mezi odjezdem a příjezdem stroje z místa garážování v rámci jednoho dne. Čas nasazení T 07 se dělí na tyto časy: čas hlavní (T 1 ) jedná se o čas, kdy stroj aktivně vykonává práci 36

37 čas vedlejší (T 2 ) čas pomocných činností, které se pravidelně opakují čas na údržbu, přípravu a seřízení mechanizačního prostředku (T 3 ) čas na odstranění poruch (T 4 ) čas prostojů způsobených obsluhou (T 5 ) čas pro zahájení a ukončení práce (T 6 ) čas ostatních prostojů (T 7 ) Z těchto uvedených časů je možné stanovit výkonnost sledovaného stroje. Roční nasazení stroje Roční nasazení stroje lze stanovit dvěma způsoby. Buď vyjádřením hodin v provozu stroje za rok, nebo velikosti ošetřené plochy za rok. Tato hodnota ukazuje na rozsah využití stroje v podmínkách uživatele. Hodnotu ročního nasazení lze zvýšit zvětšením obhospodařované plochy nebo změnou technologického postupu. Tím i dochází ke snížení fixních nákladů stroje na jednotku nasazení, ale i zároveň může způsobit zvýšení nákladů na opravy. Náklady na provoz mechanizačních prostředků Náklady na provoz strojů se skládají ze dvou složek a to z fixní a variabilní složky. Při sledování fixních nákladů se vychází z časového období jednoho roku a u nákladů variabilních se užívá specifického vyjádření jednotkových nákladů (hodina, hektar, tuna). Aby byl výpočet přesný, je nutné evidovat náklady pro daný stroj. Celkové roční provozní náklady rnc se stanoví: rnc = rnf + jnhv. Wr [Kč.rok -1 ] kde jsou: rnc celkové roční náklady na stroj [Kč.rok -1 ] rnf roční náklady fixní [Kč.rok -1 ] jnhv jednotkové variabilní náklady [Kč.h -1 ] Wr roční nasazení stroje [h.rok -1 ] 37

38 Jednotkové náklady na provoz stroje se stanoví: jnh c = rn c W r [Kč.h-1] kde: jnh c jednotkové provozní náklady vztažené na 1 hodinu provozu stroje [Kč.h -1 ] Pro vyjádření nákladů vztažených na jednotku plochy vstupuje do výpočtu skutečná výkonnost stroje nebo soupravy: jn ha = jnh c W 07 [Kč.ha-1] kde: jn ha jednotkové náklady vztažené na 1 ha ošetřované plochy [Kč.ha -1 ] W 07 skutečná výkonnost stroje nebo strojní soupravy [ha.h -1 ] Náklady a cena mechanizované práce Náklady na mechanizované práce Náklady na mechanizované práce mají význam pro plánování a kalkulaci nákladů uvnitř podniku, při realizaci mechanizovaných prací vlastními mechanizačními prostředky. Tyto náklady se skládají ze součtu nákladů na energetický prostředek, mechanizační prostředek a nákladů na obsluhu stroje. Náklady lze stanovit buď vztažené na 1 hodinu práce, nebo na jednotku operace. Výpočet nákladů mechanizované práce vztažené na 1 hodinu pro soupravu: jn hpr = jnh EP + jnh MP + jnh OB [Kč.h -1 ] kde: jnh EP jednotkové náklady na hodinu provozu energetického prostředku [Kč.h -1 ] jnh MP jednotkové náklady na hodinu provozu mechanizačního prostředku [Kč.h -1 ] jnh OB osobní náklady na hodinu práce obsluhy [Kč.h -1 ] 38

39 stroj: Výpočet nákladů mechanizované práce vztažené na 1 hodinu pro samostatný jnh pr = jnh MP + jnh OB [Kč.h -1 ] kde: jnh MP jednotkové náklady na hodinu provozu mechanizačního prostředku [Kč.h -1 ] jnh OB osobní náklady na hodinu práce obsluhy [Kč.h -1 ] Výpočet nákladů na mechanizované práce na jednotku operace: jnha pr = jnh pr W 07 [Kč.ha -1 ] Cena mechanizované práce Význam stanovení této ceny nabývá při realizaci mechanizovaných prací formou služeb pro cizí. Pro zjištění skutečných nákladů je nezbytné zhodnotit skutečné nasazení a náklady techniky a určit ceník prací, který odpovídá skutečným podmínkám. Tvorba ceny je založená na přidání nezbytné režie související s provozem strojů formou služeb (provoz a odpisy budov, cestovné apod.) Tyto položky se vyjadřují v % z nákladů na mechanizované práce. Výpočet ceny mechanizované práce lze určit vztažením na čas (hod.) nebo na plochu (ha) operace. Určení ceny mechanizované práce vztaženou na 1 hodinu: jceh pr = jnh pr. (1+ R Z + ) [Kč.h -1 ] Určení ceny mechanizované práce vztaženou na 1 jednotku plochy nebo na ks: jceha pr = jnha pr. (1+ R Z ) [Kč.ha -1 ] kde: R režie [%] Z zisk [%] 39

40 Kalkulace cen byly zpracovány tabulkově a výsledkem bylo stanovení nákladů a ceny pro každou operaci. Tab. č. 8 Ekonomické zhodnocení Vstupní údaje Označení Jednotka Hodnota Pořizovací cena C Kč Zůstatková cena stroje C z Kč Vlastní kapitál K V Kč Externí kapitál K E Kč Úhrn splátek a poplatků z úvěru S BU Kč Doba odepisování t a rok Doba používání stroje t s rok Roční nasazení stroje W r h.r -1 Provozní výkonnost stroje W 07 m 2.h -1 Spotřeba pohonných hmot S h l.h -1 Cena pohonných hmot C ph Kč Koeficient maziv k M - Koeficient nákladů na opravy k o2 - Průměrné roční náklady na opravy rn o Kč.r -1 Průměrná roční spotřeba paliva rs PH l.r -1 Roční sazba za 1 m² garážové plochy S g Kč.r -1 Délka stroje l s m Šířka stroje b s m Náklady na obsluhu stroje jn os Kč.h -1 Náklady na pojištění N zp Kč Režie R % Zisk Z % Fixní náklady rn f Kč.r -1 Jednotkové fixní náklady celkem jn f Kč.h -1 Variabilní náklady jn v Kč.h -1 Náklady vztažené na časovou jednotku jnh c Kč.h -1 Náklady vztažené na jednotku plochy jn m2 Kč.m -2 Náklady na mechanizovanou práci na jedn. času jnh pr Kč.h -1 Náklady na mechanizovanou práci na jedn. plochy 2 jn m Kč.m -2 Cena mechanizované práce stroje na jednotku času jceh pr Kč.h -1 Cena mechanizované práce stroje na jed. plochy jcem 2 pr Kč.m -2 40

41 4.5 Zpracování návrhu údržby vybraného území Pro zpravování návrhu údržby byl vybraný objekt, kde se nachází několik typu výsadeb stromů a keřů. V tomto území bylo nutné vypracovat nejdříve inventarizaci dřevin. Na inventarizaci byla použita metodika, kterou uvádí ŠIMEK (2008). Návrh operací na údržbu objektu byl vypracován v přehledných tabulkách, které uvádějí termín, operaci, stroj, výkonnost a množství ošetřené plochy nebo kusů. Kalkulace nákladů na tuto údržbu vycházela z výsledků ekonomického hodnocení strojů. Tabulka ekonomického hodnocení umožní vyčíslit náklady na navrhovanou údržbu. Terénní šetření Při terénním šetření je nutné zakreslit do terénní mapy polohy stromů. Dále u nich pomocí výškoměru změřit jejich výšku. Dalším krokem bylo změření výčetní tloušťky, báze koruny, šířky koruny. V rámci terénního šetření se hodnotí i vitalita, věkové stádium, různé poškození, sadovnickou hodnotu a jiné. Hodnocené atributy jednotlivých stromů Pořadové číslo vegetačního prvku průběžná. K jednotlivému stromořadí je pro odlišení přiřazeno pořadové číslo. Čísla jsou Pořadové číslo jedince Každý z hodnocených VP je v databázi i na výkresové části veden pod konkrétním pořadovým číslem. Číselná řada je průběžná. Taxon Pěstební tvar Označení pěstebního tvaru jedince: (tvarovaný, netvarovaný = volně rostlý) 41

42 Výška Výška zjišťována pomocí výškoměru od báze kmene stromu až na nejvyšší vrchol koruny. Uvedena v metrech. Báze koruny Za bázi koruny jsou považovány zemi nejblíže se nacházející normální výhony s živými listy nebo místo nasedání nejníže postavené živé větve na kmeni, pokud je blíže k zemi než zmíněné výhony s listy. Údaj vyjadřuje výšku báze v metrech. Šířka koruny Je zjišťována kolmým průmětem koruny k zemi u nepravidelných korun je měřena zprůměrňováním dvou na sebe kolmých průmětů koruny. Uvedena celková šířka (průměr) koruny v metrech. Objem koruny Objem koruny je uváděn v procentech. Výčetní tloušťka kmene Tloušťka kmene je měřena ve výšce 1,3m od země kolmo na kmen. Pokud je vícekmenný, měří se pouze ten nejsilnější z nich. Věkové stadium Stádia života rostliny, které mají charakteristické soubory znaků. Druh poškození je často vázán nejen na určitý taxon, ale i na věkové stadium. 1. nová výsadba převládají znaky a projevy ujímání 2. odrostlá výsadba ujatá výsadba doposud nestabilizovaná, znaky intenzitní péče nebo její absence, zakládání architektury koruny 3. stabilizovaný, dospívající jedinec dotváření dalších typických charakteristik pro daný taxon (habitus, borka ), výrazný prodlužovací růst, často začátek plodnosti 4. dospělý jedinec vyvinutý jedinec s charakteristickými znaky taxonu 5. veterán rozpad struktury jedince s doprovodnými projevy (úbytek kosterních větví, nástup přirozených patogenů ) 42

43 Vitalita Vitalita je hodnocena jako souborná hodnota bez specifikace dílčích ukazatelů vitality. Hodnocení se opíralo především o posouzení olistění a tvarových změn větvení. Zdravotní stav Zdravotní stav se hodnotí na základě posouzení rozsahu poškození hodnoceného dílčími charakteristikami. 1. poškození nebo defekty minimálního rozsahu bez významnějšího vlivu na existenci jedince 2. poškození nebo defekty významného rozsahu, existence není bezprostředně ohrožena často však podmíněna realizací pěstebního opatření 3. poškození nebo defekty kritického rozsahu, existence bezprostředně (nebo během poměrně krátkého období) ohrožení Poškození kmene Zahrnuje veškeré poškození způsobené vnějším poškození. (např. neopatrným dosekáváním okrajů trávníku, klimatem, patogeny, poškození mrazem ) 0. kmen není nijak poškozen 1. oděrky, nebo drobné již zahojené poškození, nezahojené jizvy po odstraněných větví 2. větší poranění, pravděpodobně se zahojí nebo větší množství menších ran 3. poškození velkého rozsahu, včetně velkých ran např. po odstranění dvojáku, terminálu apod. Poškození koruny Poškození koruny je způsobeno mechanickým poškozením (oděrky, olámané větve), neodborným ošetření (špatný řez), patogeny. 0. koruna není poškozena 1. nepodstatné zlomy nebo pahýly v koruně, velké množství starých, částečně zahojených ran 43

44 2. ojedinělé poškození většího rozsahu, popř. podstatná část kosterních větví slabě poškozena 3. poškození kosterních větví velkého rozsahu, ohrožující jedince Výskyt suchých větví jedince. Hodnocení výskytu suchých větví v koruně je často dokladem zanedbané péče o 0. suché větve se nevyskytují 1. četné slabší větve, zanedbaná péče 2. část kosterních větví nebo odumírající terminál 3. výpadek kosterních větví nad 50 %, suchý terminál Výskyt dutin a hnilob Při posuzování zvažujeme především rozsah, závažnost a lokalizaci: 1. počáteční stadia tvorby dutin, mokvání 2. kmenové dutiny (tvrdá hniloba) neohrožující jedince, četné dutiny v koruně, velmi četný výskyt drobných dutin, mokvání ve vidlicích Snížení statické stability Zahrnuje zejména naklonění (posunutí těžiště) a chybné větvení ve vztahu k možnému rozlomení, popř. nevhodné postavení kosterních větví, vliv hnilob a dutin a jejich rozsah a umístění. 0. statická stabilita není snížena 1. statická stabilita je snížena v důsledku naklonění stromu, popř. špatného větvení, výskyt dutin, významných zlomů. Sadovnická hodnota Hodnota vyjadřuje celkovou hodnotu jedince z pohledu zahradní a krajinářské tvorby a vyjadřuje v podstatě biologický aspekt dendrologického potenciálu jedince. 44