Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů"

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 31: , 2011 Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů Development of human landscape relationship in the Křivoklát Area from the Neolithic Age to the Migration Period (the Barbarian Invasions) Daniel Stolz Ústav archeologické památkové péče středních Čech, Nad Olšinami 3/448, Praha 10; Abstract. Due to its higher elevation and less fertile soils the Křivoklát Area had been less densely populated by humans than adjacent from a point of view of climate and soils more favourable areas (the Hořovice Basin, the Litavka Stream lower reach, the Loděnice Brook upper reach and the Rakovník Basin) during the whole agriculture prehistoric times. In the Křivoklát Area, only edge parts (e.g., Hýskov, Nový Dům and Nový Jáchymov) were settled by humans from the Neolithic Period to the Early Bronze Age. The Middle Neolithic Period when the territory along the Berounka River (three sites near Zbečno) was colonized is an exception. More permanent settlement in the inner Křivoklát Area began in the Middle Bronze Age (e.g., tumuli or burial mounds near Velká Buková, Lány and Zbečno), continuing up to the Late Bronze Period (e.g., height settlements and ancient fortified settlements or hillforts at Branov, Čilá and Křivoklát). The process was only slightly interrupted in the end of the Late Iron Age (height settlements and ancient fortified settlements or hillforts at Čilá, Křivoklát, Nižbor and Točník). In addition, also microregions on the southeastern Křivoklát Area s edge were intensively used by humans (near Hýskov, Nižbor and Hudlice). In the Late Iron Age, one of the most important Celtic oppida on the territory of what is now the Czech Republic was established at Stradonice, together with some villages in its vicinity. Besides the standard agricultural settlements, there were more people in the Křivoklát Area. Based on historical sources, ethnography and archaeological findings, it has been recognized that forests within the Křivoklát Area had to be intensively used for summer grazing, hunting, fishing, honey, forest fruit and medicinal plant picking, extracting suitable organic stuff (resin, plants, antlers, bast, bark, suitable tree branches or small branches) for production of organic artefacts, charcoal production, prospecting, etc. In addition, routs and paths connecting neighbouring regions passed through the area. Key words: Křivoklát Area, agricultural prehistoric times, settlement, activities outside the settlements 499

2 BOHEMIA CENTRALIS 31 Úvod Podle současných poznatků byly v období zemědělského pravěku trvale osídleny pouze klimaticky a pedologicky nejpříznivější oblasti Čech (tj. regiony s nízkou nadmořskou výškou, hustou vodní sítí, plochým až mírně zvlněným reliéfem, převážně s pokryvem černozemě a hnědozemě a příznivými teplotními a srážkovými poměry). V jihozápadní části středních Čech sem patří Hořovická a Rakovnická kotlina, údolí Litavky mezi Zdicemi a Berounem, horní tok Loděnického potoka a Loděnická kotlina. Region dnešního Křivoklátska už spadá do další sídelně historické zóny typ pahorkatina. Ta se vyznačuje členitějším reliéfem, vyšší nadmořskou výškou (300/ m n. m.) a nepatrně horšími půdními a klimatickými podmínkami. V neolitu a eneolitu jsou v těchto oblastech zemědělské osady zakládány, až na výjimky, jen krátkodobě a v malém počtu. Od doby bronzové až do laténského období zde většinou dochází k jedné až několika kolonizačním vlnám s následnými fázemi poklesu nebo ústupu osídlení. V době římské a stěhování národů se osadníci těmto oblastem spíše vyhýbají. Do této charakteristiky plně zapadá i Křivoklátsko. Jeho poznání je však výrazně ztíženo třemi skutečnostmi: 1. Existence Přemyslovského loveckého hvozdu a později i Lánské obory způsobily vysokou míru zalesnění. To stěžuje archeologické poznání regionu klasickými prospekčními metodami (především povrchovým a leteckým průzkumem). 2 Malá těžební, stavební a průmyslová činnost v dané oblasti způsobuje nízkou frekvenci záchranných archeologických výzkumů a malé množství náhodných archeologických nálezů. 3. V 19. i 20. století věnovali amatérští i profesionální archeologové tomuto prostoru jen málo pozornosti (na jedinou výjimku F. Pelze; T. Durdík se zabývá pouze raně a vrcholně středověkými lokalitami). Raději se soustředili na Berounsko, Český kras, Hořovickou a Rakovnickou kotlinu s bohatými archeologickými nalezišti. Jedinou archeologickou lokalitu z Křivoklátska s trvalým zájmem archeologů představovalo a dodnes představuje pouze stradonické oppidum. Teprve v poslední době dochází k určitému zlepšení, kdy je prováděn průzkum výšinných poloh ve spolupráci ÚAPPSČ (D. Stolz a D. Stolzová) a KAR ZČU v Plzni (J. John). Rovněž proběhl výzkum KAR ZČU v Plzni (P. Krištuf a T. Krištufová) na hradišti u Branova. Ke zkreslenému stavu poznání vývoje pravěku v Křivoklátsku přispívá také nerovnoměrný odraz jednotlivých období v archeologických pramenech. Periody projevující se stovkami zahloubených objektů s tisícovkami až desítkami tisíc nálezů (např. neolit, mladší doba bronzová) budou vždy zastoupeny hojněji než časové úseky reprezentované převážně jen hrobovými nálezy nebo malým množstvím zapuštěných objektů s chudými nálezy. To může vést k přeceňování těchto období ve výsledném obraze pravěkého osídlení. 500

3 Daniel Stolz: Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů Výše uvedené skutečnosti nám tedy výrazně znesnadňují zkoumání vývoje pravěké osídlení. Naše současné poznatky se zatím opírají především o vizuálně nápadná hradiště, mohylníky a náhodné nálezy. V budoucnu můžeme bezpochyby očekávat značný nárůst archeologických lokalit. Obr. 1. Křivoklátsko. Významné archeologické lokality. Fig. 1. The region of Křivoklátsko. Important archaeological localities. Hrob nebo pohřebiště/grave or burial mounds: 1 Branov; 2 Hýskov. Mohylník/tumuli: 1 Lány; 2 Velká Buková; 3 Zbečno. Hradiště nebo výšinné sídliště/ fortified settlements or hillforts: 1 Běleč; 2 Branov; 3 Čilá; 4 Hřebečníky; 5 Chlum (zatím nedatováno); 6 Křivoklát; 7 Nižbor (zatím nedatováno); 8 Stradonice; 9 Točník; 10 Újezd nad Zbečnem a Račice. Sídliště/settlement: 1 Broumy; 2 Hudlice; 3 Nový Dům; 4 Nový Jáchymov; 5 Trubská. Sídelní mikroregion/settlement microregion: Hýskov Stradonice. 501

4 BOHEMIA CENTRALIS 31 Po tomto poněkud delším uvedení do problematiky můžeme začít s vlastním popisem dějin osídlení Křivoklátska. Musíme si však vždy povšimnout i sousedních regionů, odkud většinou osadníci do zkoumaného regionu pronikali. Vývoj osídlení Neolit V neolitu (tj. mladší doba kamenná, cca př. n. l.) se v českých zemích poměrně rychle rozšířilo zemědělství (pravděpodobně intenzivní zahradnické zemědělství bez využití oradla s pěstováním pšenice jednozrnky a dvouzrnky, hrachu a čočky) a chovatelství (chov krav, prasat, ovcí a koz), pro které jsou využívány pouze nejúrodnější oblasti (především Polabí, Poohří, Pobělí, Pojizeří, Pražská plošina a Plzeňská kotlina). Nejstarší zemědělci nejeví téměř žádný zájem pro zemědělství méně vhodné pahorkatiny a vrchoviny. V jihozápadní části středních Čech je poměrně hustě a rychle osídleno celé území Hořovické kotliny a údolí Litavky mezi Zdicemi a Berounem (Stolz et Matoušek 2006), celá Rakovnická kotlina a horní tok Loděnického potoka (Zápotocká 2007). Nejstarší zemědělci se odsud pokoušejí proniknout v malé míře i do příhodnějších oblastí Křivoklátska. V kultuře s lineární keramikou (cca př. n. l.) zakládají sídliště na terase na levém břehu Berounky u Hýskova, v kultuře s vypíchanou keramikou (cca př. n. l.) na mírném svahu na horním toku Ryšavy u Nového Domu a v přesněji neurčitelném období na mírném svahu v údolí Libotického potoka východně od Hudlic (obr. 1). Všechna byla zjištěna při povrchových průzkumech. Pravděpodobně jde však jen o krátkodobé pokusy na okrajích neolitických sídelních oikumen. 502 Eneolit V eneolitu (tj. pozdní doba kamenná, cca př. n. l.) dochází v zemědělství k velké inovaci k využití oradla taženého dobytkem. Uvažuje se o přílohovém systému, snad s rotací plodin. Do spektra pěstovaných plodin přibývá ječmen a bob (Kočár et Dreslerová 2010). Druhové složení chovaných zvířat zůstává stejné. Pouze v malém množství se začíná objevovat kůň. Rozsah osídlení se oproti neolitu nijak výrazně nemění (především Polabí, Poohří, Pobíliní, Pojizeří, Pražská plošina a Plzeňská kotlina). Jedinou výjimku představuje mladší fáze středoeneolitického období (cca př. n. l.), kdy jsou kolonizovány (ovšem poměrně řídce) i výše položené oblasti Plzeňska, střední tok Berounky, střední tok Vltavy, jižní Čechy a střední a dolní tok Sázavy (především s využitím malých převýšených a dobře chráněných poloh).

5 Daniel Stolz: Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů Obr. 2. Poloha eneolitických výšinných sídlišť u Újezda nad Zbečnem a Račic. (Podle John et Stolz 2008). Fig. 2. Position of eneolithic hillforts near Újezd nad Zbečnem and Račice. (After John et Stolz 2008). V okolí Křivoklátska nacházíme osídlení opět v Hořovické kotlině, údolí Litavky mezi Zdicemi a Berounem (Stolz et Matoušek 2006) a v Rakovnické kotlině, i když jeho doklady jsou méně četné než v předchozím neolitu. V časném, starém a ve starší fázi středního eneolitu (cca př. n. l.) nám důkazy o trvalejším pobytu člověka na Křivoklátsku zatím chybějí. V mladší fázi středního eneolitu však zasahuje zdejší oblast kolonizační proces, jaký pozorujeme i v dalších oblastech Čech. Především jsou osidlovány přírodou dobře chráněné skalnaté výběžky a ostrožny nad Berounkou a jejími přítoky. Dodnes známe nejméně čtyři lokality: tři mezi Račicemi a Újezdem nad Zbečnem (obr. 2; John et Stolz 2008) a jednu u Hřebečníků (obr. 1; Stolz et Stolzová 2006). Objev tří z nich v posledních letech a absence specializovaného průzkumu naznačuje, že se jejich počet v budoucnu výrazně zvýší. Nejbohatší nálezy poskytl skalnatý výběžek u Újezdu nad Zbečnem (obr. 2, poloha 1). Byl objeven v roce 1953 dr. Birnbaumovou (Štiková 1954). Má délku cca 25 m a šířku 2 10 m a s okolním terénem je spojen úzkou šijí. Sběry zde bylo získáno přes 130 zlomků keramiky (většinou s povrchem zdobeným 503

6 BOHEMIA CENTRALIS 31 typickým slámováním), 2 zlomky mazanice, 1 štípaný nástroj a 1 část mlýnu na drcení obilí (John et Stolz 2008). Potíže nám ale působí kulturní zařazení těchto artefaktů. V západních Čechách je v této době rozšířena chamská kultura a ve středních a severozápadních Čechách řivnáčská kultura. Křivoklátsko se nachází v hraničním prostoru obou kultur a získané keramické zlomky nedovolují jednoznačné kulturní zařazení. Máme zde dvěma zlomky zastoupenou i kulturu kulovitých amfor, která se velice často nachází v malých množstvích na sídlištích řivnáčské i chamské kultury. Tato kultura je rozšířena na sever od české kotliny a na konci středního eneolitu se do ní šíří od severozápadu a východu. O hospodářství v těchto zemědělsky méně příznivých regionech máme doposud minimum informací. Oproti klasickým zemědělským oblastem se předpokládá větší význam chovu (především prasat, ovcí a koz), lovu, sběru a rybolovu. V mladém eneolitu (cca př. n. l) doklady osídlení mizí. Doba bronzová V starší (cca př. n. l.) a částečně střední (cca př. n. l.) době bronzové neshledáváme v zemědělství a chovatelství výraznější rozdíly oproti eneolitu. Až během střední a především v mladší době bronzové končí dominance dvouzrnky, která získává podobný význam jako souběžně pěstovaný ječmen, proso a špalda (za ústupu jednozrnky). V pozdní době bronzové nastupují také nahé pšenice. Ostatní plodiny zastupují především čočka spolu s hrachem a méně bob, len či mák (Kočár et Dreslerová 2010). Zavedením dalších pěstovaných druhů došlo k rozložení období nárazových polních prací do delšího časového úseku a podstatně se snížilo riziko neúrody. Nové pěstované druhy pravděpodobně vedly v měřítku katastru ke zlepšení výnosu, zkrácení úhoru a snad zmenšení celkové obdělávané plochy a v makroměřítku i využívání méně kvalitních půd (proso, špalda; Kočár et Dreslerová 2010). Mezi domácími zvířaty se chovaly stejné druhy jako v eneolitu. Jinak máme k chovatelství a jeho možnému vývoji a změnám minimum informací. Sídelně historický vývoj nabývá nyní mnohem dynamičtější podoby než v předchozích obdobích. Ve starší době bronzové jsou poprvé velice hustě kolonizovány jižní Čechy a naopak je opuštěna Plzeňská kotlina (výrazná redukce osídlení zde nastává již v mladším eneolitu). Ve střední době bronzové dochází k návratu do Plzeňské kotliny společně s kolonizací okolních výše položených oblastí (podobně jako ve středním eneolitu) a obyvatelstvo se z neznámého důvodu stahuje z východočeského Polabí. Na ostatním tradičně osídleném území jsou místy využívány i přilehlé pahorkatiny. V mladší době bronzové nastává ohromný kolonizační pohyb. Zemědělci nově zabírají celé východní Čechy, Chebsko, střední Povltaví, Českolipsko a v severozápadních, 504

7 Daniel Stolz: Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů západních, středních a jižních Čechách postupují i do okrajových, výše položených regionů. V pozdní době bronzové sledujeme opačný trend, když dochází k úbytku obyvatelstva a opouštění okrajových regionů na některých osídlených územích Čech (např. jižní Čechy). V jihozápadní části středních Čech nacházíme obyvatelstvo v tradičních sídelních regionech: v Hořovické kotlině, údolí Litavky mezi Zdicemi a Berounem (Stolz et Matoušek 2006), v Rakovnické kotlině a na horním toku Loděnického potoka. V mladší době bronzové je poprvé plošně kolonizováno celé území Českého krasu na pravém břehu Berounky. Doposud (neolit až střední doba bronzová) byly využívány především mikroregiony při jeho okrajích (Bykoš, Liteň, Tetín, Želkovice). Do starší doby bronzové náleží na Křivoklátsku sídliště u Hýskova a Nového Jáchymova a výšinné sídliště nebo hradiště u Křivoklátu (obr. 1). Prvně jmenovaná lokalita byla náhodně objevena v roce 1923 při stavbě silnice na západním okraji obce (Matoušek 1982). Pochází z ní pouze jeden zlomek keramiky. Zdá se, že mikroregion u Hýskova byl od této epochy využíván kontinuálně (s možnými malými hiáty) až do doby římské. Sídliště na západním okraji Nového Jáchymova nalezl J. Kopš v roce 1943, kdy zde prozkoumal při stavbě silnice jeden objekt s keramikou kultury únětické (Stolz et Matoušek 2006). Z archeologických výzkumů T. Durdíka na hradě Křivoklátu pochází i několik střepů ze sledovaného období (Čtverák et al. 2003). Velice pravděpodobně se zde tedy nacházelo výšinné sídliště nebo hradiště. Podle těchto skrovných dokladů se zdá, že se zemědělci snaží využívat pedologicky a klimaticky vhodných mikroregionů ležících na okraji tradičně osídlených oblastí na hranicích s Křivoklátskem (Hýskov) i příznivé mikroregiony uvnitř vlastního Křivoklátska (Křivoklát, Nový Jáchymov). Ze střední doby bronzové evidujeme tři mohylníky u Lán, Velké Bukové a Zbečna a jedno sídliště u Hýskova (obr. 1). V lánské oboře bylo prozkoumáno v 20. letech 20. století pět mohyl. Obsahovaly převážně žárové pohřby vybavené keramickými nádobami, dvěma bronzovými dýčkami a bronzovou sekerou (Beneš 1959). Ze zničených mohyl u Zbečna ze 70. a 80. let 19. století pochází bronzové jehlice, různé druhy bronzových náramků (např. tyčinkovité, plechové, žebrované a s rozšířenými konci), bronzové puklice a bronzový kornoutovitý závěsek (Beneš 1959). U Velké Bukové byly 60. a 70. letech 19. století ničeny středobronzové a raně středověké mohyly (Sklenář 2003). Několik z nich prokopal amatérský archeolog F. Pelz. Do Národního muzea se z nich později dostaly dvě bronzové jehlice a pět bronzových náramků. Při stavbě silnice na západním okraji obce v roce 1923 bylo získáno i několik středobronzových zlomků keramiky. Ve střední době bronzové tedy pokračuje osídlení v mikroregionu u Hýskova. Zároveň nám tři mohylníky u Lán, Velké Bukové a Zbečna jednoznačně dokládají kolonizaci příhodných mikroregionů uvnitř křivoklátské pahorkatiny, která byla bezpochyby výraznější, než ukazují dosavadní 505

8 BOHEMIA CENTRALIS 31 archeologické nálezy. V budoucnu tak můžeme očekávat objev dalších středobronzových lokalit. Do mladší doby bronzové patří sídliště u Hudlic, Hýskova (dvě polohy) a Stradonic (obr. 1). Nálezy knovízské keramiky u Hudlic byly náhodně získány již v roce Poloha a rozsah sídliště byly upřesněny při povrchovém průzkumu D. Stolze v roce 2004 (Matoušek et Stolz 2006). Na západním okraji Hýskova byly při stavbě silnice v roce 1923 nalezeny i zlomky mladobronzové keramiky. Rozsah sídliště upřesnil při povrchovém sběru v roce 1978 P. Břicháček (Stolz et Matoušek 2006). Rovněž z východního okraje Hýskova pochází několik zlomků knovízské keramiky (Sklenář 1978). U Stradonic pochází knovízská keramika z laténského oppida, kde ji nalezl K. Lokay (Sklenář 1978). Dosavadní nálezy ukazují na silný kolonizační tlak z Berounska, kdy jsou využívány vhodné mikroregiony Křivoklátska přiléhající k tomuto osídlenému území. Doposud však chybějí nálezy z jeho vnitřních oblastí. Výše popsaná mladobronzová kolonizace v početných českých regionech, i např. v sousedním Českém krasu, ale spíše ukazuje na nedostatek archeologických pramenů než na absenci obyvatelstva. Např. středobronzové období se v lesnatých regionech projevuje dobře rozpoznatelnými mohylníky a pozdně bronzová nebo halštatská epocha snadno identifikovatelnými hradišti. Naproti tomu mladobronzové období nemá moc takto lehce vizuálně identifikovatelných objektů a rovinná sídliště se v oblastech s hustým zalesněním špatně detekují. Z těchto důvodů předpokládáme v mladší době bronzové osídlení vhodných mikroregionů i uvnitř Křivoklátska, i když nám doposud archeologické doklady chybějí. Z pozdní doby bronzové (štítarská kultura) známe sídliště u Hýskova, Stradonic a Trubské a hradiště nebo výšinná sídliště u Branova, Čilé a Křivoklátu (obr. 1). Na západním okraji Hýskova zachránil P. Břicháček (1982) v roce 1978 malé množství keramiky z objektů zničených při stavbě nových bytovek. Ze Stradonic pochází zlomky štítarské keramiky z laténského oppida (viz výše; Sklenář 1978). Sídliště u Trubské bylo objeveno při povrchovém sběru D. Stolze v roce 2004 (Stolz et Matoušek 2006). Hradiště u Branova (obr. 3) se nachází na ostrožně tvořené Berounkou a jejím bezejmenným pravobřežním přítokem. Hradiště má trojúhelníkovitý tvar o rozměrech cca m. Úzká šíje na jihozápadě je přepažena dvěma mohutnými příčnými valy vzdálenými od sebe 40 m. Od šíje se plocha ostrožny (a tím i hradiště) rozšiřuje a pozvolna sklání k severovýchodu, kde nakonec klesá do údolí bezejmenného přítoku Berounky. Zhruba v půlce délky ostrožny byly vybudovány další dva příčné valy (vzdálené m). Na severním boku jsou spojené obvodovým valem. Ty oddělují hradiště od zbytku ostrožny, která už jeho ploše nepatřila. Boky hradiště jsou tvořeny strmými srázy. Z tohoto důvodu se na bocích asi nacházelo jednodušší opevnění (např. dřevěná palisáda). Hradiště bylo poprvé odborně zkoumáno až v roce 2006 a 2007 KAR ZČU v Plzni (Krištuf et Kovářová 2007; Krištuf et Krištufová 2010). Drobné sondáže 506

9 Daniel Stolz: Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů zjistily doklady osídlení z pravěku (mladší doba bronzová až doba halštatská) a především z raného středověku a asi postupný vznik opevnění (tj. ve více epochách). Ze starších sběrů máme nálezy z pozdní doby bronzové (Stolz et Stolzová 2006). Obr. 3. Plán hradiště u Branova (podle Krištuf et Krištufová 2010). Fig. 3. Plan of the fortified settlements near Branov (after Krištuf et Krištufová 2010). Hradiště na kopci Čihadlo nad Zbirožským potokem u Čilé bylo objeveno J. Maličkým ve 40. letech 20. století (Maličký 1950). První archeologické nálezy však byly získány až při sondáži D. Baštové a J. Bašty v roce Patří do pozdní doby bronzové a pozdní doby halštatské. Jeho opevnění se skládá 507

10 BOHEMIA CENTRALIS 31 z jednoho obvodového valu, který nebyl zatím zkoumán (Čtverák et al. 2003). Hradišti byla doposud věnována jen minimální pozornost. Hradiště pod dnešním hradem Křivoklát zjištěné při výzkumech T. Durdíka se nachází na trojúhelníkovité ostrožně o přibližných rozměrech m v zákrutu Rakovnického potoka. Během výzkumů zde byla na více místech zjištěna štítarská kulturní vrstva, v severním parkánu i část zahloubené chaty a při průkopu branou příkop. (Čtverák et al. 2003). Bohužel nálezy nebyly dosud publikovány. V pozdní době bronzové tak evidujeme, stejně jako v mladší době bronzové, osídlení na jihovýchodním okraji Křivoklátska. Ve všech třech mikroregionech (Hýskov, Stradonice a Hudlice-Trubská) pokračuje osídlení z předchozí mladší doby bronzové. Tři hradiště nebo výšinná sídliště nám dále dokládají využití vnitřních oblastí Křivoklátska. Převažující sídelní formu v pozdní době bronzové však tvořila rovinná sídliště, proto i zde můžeme v budoucnu očekávat jejich objev. Oproti jiným regionům zde v pozdní době bronzové nedochází k úbytku obyvatelstva. Spíše naopak v této epoše spatřujeme jeden z vrcholů pravěkého osídlení Křivoklátska. Doba halštatská a laténská V starším úseku (cca př. n. l.) doby halštatské (starší doba železná; cca /450 př. n. l.) neshledáváme v zemědělství a chovatelství výraznější změny proti mladší a pozdní době bronzové. Teprve na konci doby halštatské (cca /450 př. n. l.) a v době laténské (mladší doba železná; cca /25 př. n. l.) dochází k výrazným změnám. Zejména prudce nastupují progresivní nahé pšenice, které spolu s ječmenem, dvouzrnkou a špaldou tvoří páteř sortimentu obilnin v tomto období. Pozorujeme také počátek pěstování žita a ovsa. Mezi luštěninami přibývají hrachor setý a vikev setá. Pokračuje pěstování lnu, máku setého a lničky seté a začíná se kultivace konopí (Kočár et Dreslerová 2010). Zlepšení zemědělské produkce je také prokázáno uplatněním kos na sečení pícnin a použití železných radlic. Zkvalitnění živočišné produkce nasvědčují první doklady kultivace lučního porostu (seno) a pěstování pícnin na orné půdě (vojtěška). V živočišné výrobě se stále častěji uplatňují koně malého vzrůstu k tahu a v malém množství se objevují slepice a husy. Ve starším období doby halštatské zřejmě pokračuje trend z pozdní doby bronzové, když se stahuje nebo redukuje osídlení v četných oblastech (např. Českolipsko, Chebsko, střední Povltaví, výše položené oblasti Plzeňska). Pozdní doba halštatská a časná doba laténská (cca př. n. l.) naopak představuje jeden z vrcholů pravěkého osídlení Čech. V tradičních sídelních oblastech pozorujeme výrazné zahušťování sídelní sítě. Dále jsou především v jižní polovině Čech kolonizována nová území: výše položené oblasti jihozápadního Plzeňska, povodí Střely, severozápadní okraj jižních Čech, Českokrumlovsko, 508

11 Daniel Stolz: Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů Prácheňsko a střední Povltaví. Ve 4. století př. n. l. nám zřejmě v souvislosti s keltskou expanzí téměř mizí osídlení v celé jižní polovině Čech. Poměrně rychle se sem však vrací. Největší rozsah osídlení v době laténské lze zařadit od 1. poloviny 3. až do 1. poloviny 1. století, kdy zjišťujeme podobný rozsah a hustotu sídlení sítě jako v pozdní době halštatské (s výjimkou jihozápadní části Plzeňska a povodí Střely). V okolí Křivoklátska nacházíme obyvatelstvo po celou dobu železnou v tradičních sídelních oblastech: v Hořovické kotlině, údolí Litavky mezi Zdicemi a Berounem (Stolz et Matoušek 2006), v Rakovnické kotlině a na horním toku Loděnického potoka (Venclová 2001). Změny pozorujeme v pozdní době halštatské, kdy dochází znovu k plošné kolonizaci Českého krasu na pravém břehu Berounky. Dále v 3. století a 1. polovině 2. století př. n. l. vznikají na horním toku Loděnického potoka četné výrobní osady s doklady zpracování železné rudy a zhotovování švartnových náramků. Prozatím neznáme z Křivoklátska ze staršího úseku doby halštatské žádné lokality. Sídliště tohoto období se však projevují málo početnými objekty s nevýraznou keramikou. Není tedy vyloučeno osídlení alespoň v okrajových mikroregionech. V pozdní době halštatské a časné době laténské registrujeme žárové pohřebiště u Hýskova, hrob u Branova, sídliště u Stradonic (dvě polohy) a hradiště nebo výšinné sídliště u Bělče, Čilé, Hřebečníků a Křivoklátu (obr. 1). Na západním okraji Hýskova bylo při stavbě silnice v roce 1923 zničeno žárové pozdně halštatské pohřebiště, ze kterého se dostalo do berounského muzea několik nádob (Sklenář 1978). U Branova byl v 80. letech 19. století náhodně nalezen bohatý žárový časně laténský hrob bojovníka vybavený devíti keramickými nádobami, železným mečem s pochvou, štítem (dochovala se železná dvoudílná zdobená puklice a obvodové kování), železným sekáčem, menším železným nožem, železnými a bronzovými kroužky (Sankot 1994). Na severním okraji Stradonic na pravém břehu Berounky byl v roce 1958 proveden záchranný výzkum při rozšiřování pískovny. Dva objekty a příkopovitý útvar s četnými nálezy keramiky, zvířecích kostí a několika kostěnými nástroji se hlásí do pozdní doby halštatské (Motyková-Šneidrová 1962). Na východním okraji katastru na břehu Berounky byla prozkoumána v plynofikační rýze časně laténská polozemnice, z které se podařilo získat početnou keramiku, zlomky závaží a část zrnotěrky (Stolz et Stolzová 2001). Hradiště u Bělče bylo zjištěno před několika lety K. Žákem. Při průzkumu KAR ZČU v Plzni a ÚAPPSČ bylo zdokumentováno opevnění a získáno několik zlomků pozdně halštatské keramiky. Hradiště se nachází na malé ostrožně (velikost do 1 ha) na soutoku Vůznice a jejího bezejmenného levobřežního přítoku. S okolním terénem je spojeno úzkou šíjí na severovýchodě. Na stranách jeho boky prudce spadají do údolí obou potoků. Na severovýchodě a východě odděluje hradiště od okolního terénu výrazný val. Na hradišti v Čilé (viz výše) byla získána při sondáži manželů Baštových i pozdně 509

12 BOHEMIA CENTRALIS 31 halštatská keramika (Čtverák et al. 2003). Výšinné sídliště u Hřebečníků bylo objeveno J. Milerem v roce Bezejmenná drobná ostrožna (rozloha do 1 ha) je obtékána dvěma bezejmennými potoky. Boky tvoří prudké svahy. S okolním terénem je spojena pouze úzkou šíjí na severu. Dnes zde nejsou pozorovatelné zbytky opevnění. Při drobné sondáži D. a J. Baštových (Baštová et Bašta 1987) a následném průzkumu manželů Stolzových (Stolz et Stolzová 2006) byly zjištěny početné doklady pozdně halštatského osídlení. Z křivoklátské hradní ostrožny pochází z nádvoří i nepočetné zlomky pozdně halštatské keramiky (Čtverák et al. 2003). Hradiště nebo výšinné sídliště zjištěné nedávno pod hradem Točníkem (Benková et Čtverák 2000) sem geograficky sice také spadá, ale sídelně historicky patří do osídlení Hořovické kotliny. Z tohoto důvodu mu v tomto článku nebude věnována podrobnější pozornost. Podobně jako v mlado- a pozdně bronzovém období jsou využívány mikroregiony na jihovýchodním okraji Křivoklátska (Hýskov a Stradonice). Čtyři hradiště nebo výšinná sídliště a jeden žárový hrob dokazují opětovné osídlení celého Křivoklátska jako ve střední a pozdní době bronzové. Počty běžných rovinných sídlišť, která ve většině období zemědělského pravěku jasně dominují, případně pohřebišť, by se tedy časem měly zvětšovat i uvnitř zkoumaného regionu. Podle dosavadních nálezů ve 4. př. n. l. pravděpodobně mizí osídlení z celého Křivoklátska. Stojíme tu však před podobným problémem jako u staršího období doby halštatské, kdy se sídliště většinou projevují malým množstvím objektů s keramikou špatně odlišitelnou od mladší a pozdní doby laténské (od 2. poloviny 3. až do 1. století př. n. l.). Není tedy vyloučeno využívání klimaticky a pedologicky příznivých mikroregionů při okrajích osídlené oikumeny na hranicích s Křivoklátskem (např. u Hýskova a Stradonic). V 2. století př. n. l. vzniká u Stradonic jedno z nejvýznamnějších českých oppid (obr. 4). Proč právě zde na okraji nepříliš významné sídelní komory na Berounsku a Hořovicku? Podle dosavadních poznatků se domníváme, že naprostá většina českých oppid byla zakládána severoitalskými Bóji, kteří byli na počátku 2. století př. n. l. vypuzeni ze svých domovů Římany. Pravděpodobně část nebo většina z nich doputovala ke svým příbuzným do české kotliny, kde jim bylo umožněno obsadit hlavně řídce osídlenou jižní polovinu Čech. Zde zakládají četná sídliště a několik oppid. Stradonické oppidum se do širokého povědomí dostalo již v roce 1877, kdy byl na jeho akropoli (centrálním vyvýšeném místě) náhodně nalezen depot zlatých keltských mincí. Hledači pokladů vzápětí rozkopali okolí naleziště. Další poklady zlatých mincí již nenašli, objevili však ohromné množství jiných nálezů (odhaduje se, že bylo nalezeno asi nejrůznějších artefaktů a několik set tun zvířecích kostí), které rozprodávali sběratelům starožitností i muzeím po celé Evropě. Jmenujme alespoň nejdůležitější z nich: keramické nádoby, včetně červeně a bíle malovaných a na kruhu točených exemplářů, dále řemeslnické a zemědělské železné nástroje (kladiva, kleště, dláta, kosy, srpy, 510

13 Daniel Stolz: Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů nože, sekery, lopatky, pilníky, nůžky, radlice atd.), zbraně, součásti koňských postrojů, množství skleněných předmětů (korále, náramky i skleněné nádoby), nádoby bronzové a stříbrné, bronzové šperky, ozdoby, amulety, toaletní potřeby, součásti oděvů, kostěné a parohové artefakty (šídla, dláta, stily atd.), bronzové a železné spony, ohromné množství zlatých a stříbrných mincí a tisíce dalších artefaktů (Píč 1903). Obr. 4. Plán oppida u Stradonic (podle Rybová et Drda 1994). Fig. 4. Plan of oppidum near Stradonice (after Rybová et Drda 1994). První odborný archeologický výzkum provedl na oppidu teprve v roce 1902 J. L. Píč. Další výzkumy následovaly koncem 20. a ve 30. letech minulého století, nepřinesly však očekávaný efekt. Jediné kvalitní archeologické poznatky o oppidu proto pocházejí až ze záchranného výzkumu P. Drdy a A. Rybové při stavbě plynovodu v roce V rýze pro plynovod se tak v úseku dlouhém necelých dva a půl kilometru podařilo nalézt a prozkoumat na 300 objektů. Mimo jiné pozůstatky 26 laténských chat uspořádaných do shluků (snad hospodářských dvorců) a 6 studen či cisteren na vodu (Rybová et Drda 1994). Získané poznatky nám dovolují vytvořit si následující představu o vývoji a podobě stradonického oppida. Založeno bylo někdy po polovině 2. století př. 511

14 BOHEMIA CENTRALIS 31 n. l. na pravém břehu Berounky, na vrchu obtékaném Habrovským potokem. Dřevohlinité opevnění s kamennou čelní plentou (tj. zdí) vymezilo vnitřní plochu o rozloze 90 ha. Na nejpřístupnější východní straně bylo dokonce zdvojeno. Další vnitřní hradba oddělila v jižní části plochy samostatný okrsek akropoli. Vstupy do oppida chránily nejméně čtyři klešťovité brány (tj. hradba se u průchodu stáčela dovnitř a vytvářela úzkou uličku, která byla zakončena dřevěnou bránou, zřejmě s věžovitou nástavbou). Zástavbu oppida tvořily oplocené dvorce s řadou obytných a hospodářských staveb o rozměrech cca m. V každém stál nejméně jeden velký obytný dům a drobnější domky a polozemnice, sýpky, špýchary a hospodářské přístavky. Vedle dvorců se na oppidu rozkládaly i menší usedlosti a samostatné domy. Předpokládá se, že vrcholek oppida mohl představovat kultovní okrsek, kde se prováděly náboženské obřady. Uvnitř hradeb žilo pestré společenstvo od aristokracie s jezdeckým a kněžským stavem, přes rolníky, řemeslníky, kupce až po nevolníky a otroky. Celkový počet obyvatel lze odhadnout na několik tisíc. Provozovala se zde zemědělská činnost, nejrůznější řemesla (železářství, kovářství, tesařství, hrnčířství, mincovnictví, šperkařství, sklářství, kovolitectví apod.) a obchod. Ohromné množství importů dokládá rozvinutý dálkový obchod (bronzová vědra, konvice, džbánky, poháry, pánve, naběračky, cedníčky, bronzová zrcátka, šperky, skleněné nádobky), který uspokojoval nejvyšší vrstvy společnosti. Podle množství a stáří dovezených luxusních artefaktů soudíme na největší hospodářský rozkvět stradonického oppida v 1. polovině 1. století př. n. l. Pozvolný úpadek oppida souvisí s rozpadem bójské moci v České kotlině v 2. polovině 1. století př. n. l. pod tlakem germánských kmenů. Oppidum bylo definitivně opuštěno nebo zničeno kolem roku 30 př. n. l (Stolz et Matoušek 2006). Tisíce lidí a velký počet řemesel mělo také bezpochyby dopad na okolní krajinu, z které se muselo získávat ohromné množství stavebního a palivového dříví, kamení na stavbu opevnění, dřevěného uhlí k výrobě a zpracování železa či slévání barevných kovů, železné rudy apod. Zázemí stradonického oppida tvořilo nejméně osm sídlišť v jeho těsné blízkosti (Polišenský 2003) zjištěné při povrchových výzkumech (západně od Hýskova, dvě polohy jižně od oppida a východně od Stradonic) a během záchranných výzkumů (západní okraj Hýskova, střed Nižboru a severozápadní a severní okraj Stradonic; obr. 1). Není však vyloučeno, že některá z nich byla založena a mohla také zaniknout již před vznikem oppida (tj. ve 3. století př. n. l.). Ze zbývající části Křivoklátska známe překvapivě pouze jedno sídliště od Broum, které náleží mezi 4. až 1. století př. n. l. Zdá se tedy, že asi od 3. století a především od 2. století př. n. l. využívali Keltové velice intenzivně východní okraj Křivoklátska, avšak ostatní oblasti zůstávaly téměř liduprázdné. 512

15 Daniel Stolz: Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů Doba římská a stěhování národů V tomto období lidských dějin se dříve předpokládal v zemědělství a chovatelství velký důraz na chov dobytka. Archeologické nálezy tyto závěry ale nepotvrzují. V zemědělství nedochází k žádným výrazným změnám oproti době laténské. Dominantní obilninou je ječmen, těsně následován pšenicí dvouzrnkou a prosem. Šíří se pěstování nahých pšenic, žita a ovsa. Luštěniny zastupují hrách a čočka (Kočár et Dreslerová 2010). Mezi chovanými druhy jasně dominuje skot, ovce, koza a prasata. V malém množství jsou zastoupeny koně a drůbež. Rozsah sídelní sítě vykazuje ve srovnání s dobou laténskou výrazné změny pouze v jižní polovině Čech, kdy se osídlení stahuje do nejúrodnějších oblastí (Plzeňská kotlina a zhruba prostor mezi Zvíkovem, Strakonicemi a Č. Budějovicemi). V severní polovině Čech jsou opuštěny pouze některé okrajové regiony, jinak se rozsah výrazně nemění. To samé můžeme říci o době stěhování národů. V jihozápadní části středních Čech nacházíme zemědělské osady v tradičních sídelních komorách: v Hořovické kotlině, v údolí Litavky mezi Zdicemi a Berounem (Stolz et Matoušek 2006), v Rakovnické kotlině a na horním toku Loděnického potoka (Venclová 2001). V době stěhování národů máme sporadické doklady přítomností lidí v Hořovické kotlině, v údolí Litavky mezi Zdicemi a Berounem a Rakovnické kotlině. Na Křivoklátsku se setkáváme s osídlením na jihovýchodním okraji Křivoklátska u Hýskova a Stradonic (dvě polohy; obr. 1). Malé sídliště na nízké terase na západním konci Hýskova objevil koncem 70. let P. Břicháček (1982). Sídliště na severním okraji Stradonic bylo zjištěno v roce 1958 při záchranném výzkumu K. Motykové-Šneidrové při rozšiřování pískovny a hloubení silážní jámy. Prozkoumala zde pět zahloubených chat, kůlovou stavbu a několik sídlištních jam. Osada trvala přibližně od 1. do 3. století (Motyková-Šneidrová 1962). V pískovně se také nalezl ve 40. letech 20. století germánský žárový hrob obsahující keramickou urnu, přeslen, hrudku smůly a část bronzové jehly. Další osada se rozkládala na zaniklém stradonickém oppidu. P. Břicháček (1982) zde nalez germánskou keramiku a ze starších divokých výkopů pochází velké množství artefaktů z doby římské (Píč 1903), i když jejich původ není vždy jistý. Můžeme tedy shrnout, že germánské osídlení se v jihozápadní části středních Čech chová obdobně jako v celé české kotlině: využívá pouze klimaticky a pedologicky nejpříznivější mikroregiony. Mimosídlištní aktivity Kromě tohoto klasického zemědělského osídlení však nebylo Křivoklátsko zdaleka liduprázdné. Na základě historických pramenů, etnografie 513

16 BOHEMIA CENTRALIS 31 a archeologických nálezů víme, že křivoklátské lesy musely být hojně navštěvované z mnoha důvodů. Zkusme si je nyní postupně představit. Především lesní pastva sem přiváděla desítky stád a stádeček domácích zvířat s pastevci z okolních nebo zde ležících osad po celý zemědělský pravěk. Lesní pastvu můžeme předpokládat na většině území křivoklátských lesů. V nejbližším okolí sídlišť, při okrajích i uvnitř zkoumané oblasti docházelo k těžbě palivového a stavebního dříví a letnin (mladé větvičky s listním nebo bez listí, kterými byl dobytek přikrmován během celého roku). Velice oblíbený byl po celý pravěk i lov (nejen savců ale i ptáků) a rybolov. Dále zde probíhal sběr medu, lesních plodin a léčivých rostlin. Velice důležitou činnost představovalo získávání vhodných organických surovin (např. smůly, lýka, kůry, různých rostlin, vhodných větví či stromků, chorošů, parohů, atd.). Organické nálezy z neolitických studní, pravěkých sídlišť u německých a švýcarských jezer a severských bažin nám ukazují nesmírně bohatou složku hmotné kultury vyrobenou z organických surovin, které byly v drtivé většině získávány v lesích. Z tohoto důvodu bylo bezpochyby navštěvováno celé území Křivoklátska. Dalším důvodem byla prospektorská činnost při získávání surovin pro kamenné nástroje nebo rud pro výrobu kovů, i když zdejší region je bohatší pouze na železnou rudu. Důležitou aktivitu představovala od doby halštatské výroba dřevěného uhlí. U nápadných přírodních útvarů (skalisek, vrcholů kopců, pramenů apod.) se rovněž nacházely nejrůznější přírodní svatyně. Podle archeologických nálezů sem můžeme bez větších pochybností zařadit vrch Velíz u Kublova s početnými nálezy kamenných broušených nástrojů a bronzových artefaktů. Zkoumanou oblastí také procházely četné stezky spojující osídlené sídelní komory. Jejich využití máme doloženo již od neolitu, kdy se tudy transportoval ze severozápadních Čech do Hořovické kotliny křemenec typu Skršín k výrobě štípaných nástrojů. Na závěr se zastavme u podmokelského pokladu, který představuje nejvýznamnější doklad mimosídlištních aktivit (obětina?, ukrytý majetek kmene při válečných událostech?) v tomto prostoru. Roku 1771 zde byl v údolí bezejmenné říčky nalezen největší zlatý keltský poklad v Evropě. Obsahoval kolem 7000 keltských mincí-statérů ukrytých v bronzovém kotli (Paulsen 1931; Castelin 1965). Závěr Poznání pravěkého osídlení a dalších pravěkých aktivit člověka v oblasti Křivoklátska je výrazně ztíženo existencí královského loveckého hvozdu, nízkou stavební činností i malou aktivitou archeologů. Výše předloženy text však snad dokázal, že se zde nacházejí významné archeologické lokality (např. 514

17 Daniel Stolz: Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů stradonické oppidum nebo četná hradiště) a region byl v některých epochách poměrně intenzivně osídlen. Mnohé pravěké naleziště však teprve čekají na svá objevení. Zde můžeme přinést velký užitek spolupráce mezi pracovníky CHKO, přírodovědci, lesníky i návštěvníky na jedné straně a archeology na druhé straně. Upozornění na mohylové útvary, různé valy, umělé nerovnosti v terénu, rozsáhlejší stavební činnost porušující původní terén a podobně může vést k objevu mnoha nových archeologických památek. Ty nám lépe umožní pochopit vztah člověka k tomuto krásnému kusu české krajiny od nejstarších dob až po nedávnou minulost. Literatura Baštová D. et Bašta J. (1987): Hřebečníky, okr. Rakovník. Výzkumy v Čechách, Praha, : 59. Beneš A. (1959): K problémům mohylové kultury doby bronzové ve středních Čechách. Sborník Národního musea v Praze, řada A Historie 13. Benková I. et Čtverák V. (2000): Halštatské osídlení na hradě Točníku (okr. Beroun) (+ Příloha: Jitka Petříčková: Osteologické nálezy z Točníku). Archeologie ve středních Čechách, Praha 4: Břicháček P. (1982): Hýskov, okr. Beroun, Stradonice, okr. Beroun. Výzkumy v Čechách, Praha, : 36, Castelin K. (1965): Die Goldprägnung der Kelten in böhmischen Ländern. Graz. Čtverák V. et al (2003): Encyklopedie hradišť v Čechách. Libri, Praha. John J. et Stolz D. (2008): Shluk eneolitických výšinných lokalit v okolí Zbečna (okr. Rakovník). Archeologie ve středních Čechách, Praha, 12: Kočár P. et Dreslerová D (2010): Archeobotanické nálezy pěstovaných rostlin v pravěku České republiky. Památky archeologické, Praha, 101: Krištuf P. et Kovářová T. (2007): Výzkum ohrazené polohy Na propadeném zámku (k. ú. Branov, okr. Rakovník). In: Krištuf P., Šmejda L. et Vařeka P. [eds.] (2007), Opomíjená archeologie , Plzeň, Krištuf P. et Krištufová T. (2010): Archeologický výzkum výšinné lokality v poloze "Na propadeném zámku" (k. ú. Branov, okr. Rakovník) v roce In: Krištuf P. et Vařeka P. [eds.] (2010), Opomíjená archeologie , Plzeň, Maličký J. (1950): Předslovanská hradiště v jižních a západních Čechách. Památky archeologické, Praha, 43 ( ): 21 42, Matoušek V. (1982): Okresní muzeum v Berouně. Katalog pravěké sbírky II. Zprávy Československé společnosti archeologické, Praha, 23. Motyková-Šneidrová K. (1962): Osada pod Hradištěm u Stradonic. Památky archeologické, Praha, 53: Paulsen R. (1931): Die Münzprägung der Boier. Leipzig-Wien. Píč J. L. (1903): Starožitnosti země české. Díl II, svazek 2. Hradiště u Stradonic jako historické Marobudum. Praha. Polišenský T. (2003): Příspěvek ke studiu zázemí oppid ve středních Čechách. Archeologie ve středních Čechách, Praha, 7: Rybová A. et Drda P. (1994): Hradiště by Stradonice. Archeologický ústav AV ČR, Praha. Sankot P. (1994): Das La Téne Schildgrab von Bránov. Archeologické rozhledy, Praha, 44: Sklenář K. (1978): Okresní muzeum v Berouně. Katalog pravěké sbírky. Zprávy Československé společnosti archeologické, Praha,

18 BOHEMIA CENTRALIS 31 Sklenář K. (2003): František Pelz, zapomenutý archeolog křivoklátských lesů. Archeologie ve středních Čechách, Praha, 7: Stolz D. et Matoušek V. (2006): Berounsko a Hořovicko v pravěku a raném středověku. Hořovice. Stolz D. et Stolzová D. (2001): Přehled archeologických výzkumů na Berounsku v letech a drobné záchranné akce v Chodouni, Praskolesích a Stradonicích. Archeologie ve středních Čechách, Praha, 5: Stolz D. et Stolzová D. (2006): Současný stav povrchového průzkumu výšinných poloh Rakovnická. Archeologie ve středních Čechách, Praha, 10: Štiková E. (1954): Eneolitické výšinné sídliště u Zbečna. Archeologické rozhledy, Praha, 6: Waldhauser J. (2001): Encyklopedie Keltů v Čechách. Libri, Praha. Venclová N. (2001): Výroba a sídla v době laténské. Projekt Loděnice. Archeologický ústav AV ČR, Praha. Zápotocká, M. (2007): Osídlení okresu Rakovník v době kultury s vypíchanou keramikou. Archeologické rozhledy, Praha, 59: Recenzovali: doc. PhDr. Václav Matoušek, CSc. PhDr. ing. Lubor Smejtek, Ph.D. 516

Co všechno víme o starším pravěku?

Co všechno víme o starším pravěku? Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší

Více

PRAVĚKÝ RADOTÍN (OD LOVCŮ MAMUTŮ PO SLOVANY) Radotínská Letopisecká komise 24. 10. 2007

PRAVĚKÝ RADOTÍN (OD LOVCŮ MAMUTŮ PO SLOVANY) Radotínská Letopisecká komise 24. 10. 2007 PRAVĚKÝ RADOTÍN (OD LOVCŮ MAMUTŮ PO SLOVANY) Radotínská Letopisecká komise 24. 10. 2007 DOBA KAMENNÁ (cca 2 500 000 8 000 let př. n. l.) - Starší doba kamenná Paleolit - Střední doba kamenná Mezolit (8

Více

PROJEKT ŽIVOT A ŘEMESLA V PRAVĚKU A RANÉM STŘEDOVĚKU V ZOO PLZEŇ

PROJEKT ŽIVOT A ŘEMESLA V PRAVĚKU A RANÉM STŘEDOVĚKU V ZOO PLZEŇ PROJEKT ŽIVOT A ŘEMESLA V PRAVĚKU A RANÉM STŘEDOVĚKU V ZOO PLZEŇ Zoologická a botanická zahrada města Plzně je ideálním místem k uskutečnění záměru přiblížení života našich předků formou ukázek a experimentů

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008)

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Příloha k diplomové práci Tomáš Jurčí, UP Olomouc 2008 Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Benátky Foto 1 Stará cesta vedoucí z Benátek do

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

VY_32_INOVACE_01_I./15._Dějepis Doba železná II.

VY_32_INOVACE_01_I./15._Dějepis Doba železná II. VY_32_INOVACE_01_I./15._Dějepis Doba železná II. Doba železná (700 0 př. Kr.) Mgr. Renata Chromíková Dějepis pro 6. roč. ZŠ ZŠ Gabry a Málinky Štítná nad Vláří Starší doba železná (700 400 př. Kr.) Doba

Více

Afrika Severní region. Státy část I

Afrika Severní region. Státy část I Afrika Severní region Státy část I Severní Afrika Přiřaď státy do mapy severní Afriky Súdán Egypt Libye Alžírsko Tunisko Maroko Západní Sahara Hry a testy o Africe (EN) Alžírsko Alžírská demokratická a

Více

Železářské pece na sídlišti ze starší doby římské v poloze Rúdník u Vacenovic (okr. Hodonín)

Železářské pece na sídlišti ze starší doby římské v poloze Rúdník u Vacenovic (okr. Hodonín) Železářské pece na sídlišti ze starší doby římské v poloze Rúdník u Vacenovic (okr. Hodonín) Martin Hložek Úvod V roce 1996 v prostoru tratí Rúdnícký dvůr, Rúdnícký mlýn zahájili M. Hložek a M. Chludil

Více

Obsah Obsah 2 Kraj v číslech 3 Znaky 4 Mapy 5 Přehled 7 Vodstvo 8 Hospodářství 9 Kultura 13 2 Kraj v číslech Rozloha 526 702 ha (5 267 km 2 ) Olomoucký kraj tvoří 6,7% celkové rozlohy České republiky Počet

Více

NETOLICE, okr. Prachatice, Jihočeský kraj

NETOLICE, okr. Prachatice, Jihočeský kraj NETOLICE, okr. Prachatice, Jihočeský kraj Raně středověké hradiště, archeologický park 10. 12. století Význam: Raně středověké přemyslovské správní centrum, na jehož místě je budován archeologický park.

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Nabídka přednášek odborných pracovníků Vlastivědného muzea v Šumperku veřejnosti a školám

Nabídka přednášek odborných pracovníků Vlastivědného muzea v Šumperku veřejnosti a školám Nabídka přednášek odborných pracovníků Vlastivědného muzea v Šumperku veřejnosti a školám Jarní obyčeje na Šumpersku. Přednáška je zaměřená na lidovou obyčejovou kulturu a prezentaci zvyků praktikovaných

Více

Martin Gojda. 64 Doba počátků

Martin Gojda. 64 Doba počátků Martin Gojda Česká raně středověká hradiště Opevněná sídla, tradičně označovaná termínem hradiště, tvoří jednu z nejrozšířenějších forem sídel raného středověku. Nejenom v Čechách, ale prakticky na celém

Více

ZLATÁ STEZKA 700 let vimperské větve

ZLATÁ STEZKA 700 let vimperské větve ZLATÁ STEZKA 700 let vimperské větve (zpracováno podle knihy F. Kubů a P. Zavřela - Zlatá stezka, úsek Vimperk státní hranice) První písemnou zprávu o existenci samostatné vimperské větve Zlaté stezky

Více

Mgr. Třískalová Libuše

Mgr. Třískalová Libuše Základní škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín, okres Kolín Duben 2012 VY_32_INOVACE_Z9_14 ANOTACE Vzdělávací oblast Doporučený ročník Vypracoval Název aktivity Tematické okruhy

Více

DUM č. 4 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR

DUM č. 4 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR projekt GML Brno Docens DUM č. 4 v sadě 21. Ze-3 Kraje ČR Autor: Drahomír Hlaváč Datum: 30.09.2013 Ročník: 3. ročníky Anotace DUMu: Kraje České republiky. Geografická charakteristika Jihočeského kraje

Více

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ PRAVLAST A EXPANZE KELT http://cs.wikipedia.org/wiki/keltov%c3%a9 Úkol: Vyhledej interaktivní mapu keltské a ímské expanze - http://resourcesforhistory.com/map.htm

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Naleziště po činnosti mlýna na kobaltovou rudu a přilehlé sklárny u Horní Blatné

Naleziště po činnosti mlýna na kobaltovou rudu a přilehlé sklárny u Horní Blatné Naleziště po činnosti mlýna na kobaltovou rudu a přilehlé sklárny u Horní Blatné Michal Gelnar V muzeu v Nejdku byly v roce 2005 v regionální expozici vystaveny reprodukce dvou map. První je nedatovaná

Více

Jihovýchodní Evropa. Obr. 1 (upraveno)

Jihovýchodní Evropa. Obr. 1 (upraveno) Jihovýchodní Evropa Obr. 1 (upraveno) Obr. 2 BULHARSKO Základní údaje Hlavní město: Sofia Rozloha: 110 993 km² Obr. 3 Počet obyvatel: 7 093 635 Hustota osídlení: 65 ob./ km² Státní zřízení: parlamentní

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Moravské zemské muzeum. Železné meteority. Věstonická venuše. Hlava keltského héroa. 7.třída

Moravské zemské muzeum. Železné meteority. Věstonická venuše. Hlava keltského héroa. 7.třída Moravské zemské muzeum Železné meteority Věstonická venuše Hlava keltského héroa 7.třída 1 NÁVŠTĚVA MORAVSKÉHO ZEMSKÉHO MUZEA V BRNĚ Dne 24. 9. 2014 jsme se s celou sedmou třídou vydali na exkurzi do muzea

Více

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO CÍL: Seznámení se Spolkovou republikou Německo. Spolupráce učitel-žák, zapojení žáků při výkladu nové látky. Využití vlastivědné mapy a práce na PC. Zapojení zábavných prvků

Více

Historie jinak. Nabídka programů pro školy v roce 2015 / 2016

Historie jinak. Nabídka programů pro školy v roce 2015 / 2016 Historie jinak Nabídka programů pro školy v roce 2015 / 2016 Programy pro školy realizuje Boii za podpory Pardubického kraje. Objednáním programu podporujete činnost spolku. Vážení učitelé, Představujeme

Více

Josef Flégl Archeologické nálezy na Mělčanském kopci u Dobrušky

Josef Flégl Archeologické nálezy na Mělčanském kopci u Dobrušky Josef Flégl Archeologické nálezy na Mělčanském kopci u Dobrušky Úvod Když projíždíme po silničním obchvatu Dobrušky od Opočna k Rychnovu nad Kněžnou jedeme okolo nenápadného, ale pro archeologa velmi zajímavého

Více

www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj

www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj Rozloha: 5 335 km 2 Počet obyvatel: 827 223 obyv. Hustota zalidnění: 155 obyv./ km 2 Sídlo krajského úřadu: Ústí nad Labem Okresy: 7 Ústí nad Labem, Most, Chomutov, Louny,

Více

STÁTY VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY. Obr. 1

STÁTY VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY. Obr. 1 STÁTY VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY Obr. 1 Obr. 2 SLOVENSKO Základní údaje Parlamentní republika Hlavní město Bratislava Počet obyvatel 5 477 038 Rozloha 49 035 km 2 Hustota zalidnění 103 ob./km 2 Měna Euro Jazyk

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Žáky 8. a 9. ročníků

Více

Život v pravěku. Základní pojmy. Přirozená dělba práce. Přisvojovací hospodářství. Výrobní hospodářství. Společenská dělba práce

Život v pravěku. Základní pojmy. Přirozená dělba práce. Přisvojovací hospodářství. Výrobní hospodářství. Společenská dělba práce Život v pravěku Základní pojmy Přisvojovací hospodářství sběr plodin a lov zvěře Výrobní hospodářství pěstování rostlin a chov dobytka Přirozená dělba práce dělba práce mezi mužem a ženou Společenská dělba

Více

Základní údaje. Parlamentní republika. Hl. město Lublaň Počet obyvatel 2 000 092 Rozloha 20 273 km 2 Měna Euro Jazyky slovinština

Základní údaje. Parlamentní republika. Hl. město Lublaň Počet obyvatel 2 000 092 Rozloha 20 273 km 2 Měna Euro Jazyky slovinština Obr. 1 ALPSKÉ STÁTY Obr. 2 Základní údaje Parlamentní republika Vznikla rozpadem Jugoslávie Hl. město Lublaň Počet obyvatel 2 000 092 Rozloha 20 273 km 2 Měna Euro Jazyky slovinština Obr. 3 Přírodní podmínky

Více

Archeologický potenciál pražského Klementina (rizika, ochrana, perspektivy poznání) stav k 12/2011

Archeologický potenciál pražského Klementina (rizika, ochrana, perspektivy poznání) stav k 12/2011 Archeologický potenciál pražského Klementina (rizika, ochrana, perspektivy poznání) stav k 12/2011 20. 12. 2011 Mgr. Jan Havrda PhDr. Jaroslav Podliska, Pd.D. 1 1) Základní situace Celý areál Klementina

Více

Území vymezené v příloze této vyhlášky se určuje za chráněnou krajinnou oblast Broumovsko (dále jen "oblast").

Území vymezené v příloze této vyhlášky se určuje za chráněnou krajinnou oblast Broumovsko (dále jen oblast). 157/1991 Sb. VYHLÁŠKA ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 27.března 1991 o zřízení chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ministerstvo životního prostředí České republiky stanoví v dohodě

Více

157/1991 Sb. VYHLÁŠKA ministerstva životního prostředí České republiky. ze dne 27.března 1991. o zřízení chráněné krajinné oblasti Broumovsko

157/1991 Sb. VYHLÁŠKA ministerstva životního prostředí České republiky. ze dne 27.března 1991. o zřízení chráněné krajinné oblasti Broumovsko Strana 1 VYHLÁŠKA ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 27.března 1991 o zřízení chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ministerstvo životního prostředí České republiky stanoví v dohodě

Více

HOTEL ZÁMEK. Vysoký Újezd. Investiční Memorandum

HOTEL ZÁMEK. Vysoký Újezd. Investiční Memorandum Investiční Memorandum HOTEL ZÁMEK Vysoký Újezd 362/2 - Staré Město, 110 00 Praha 1 tel: +420 257 328 281 e-mail: info@svoboda-williams.com www.svoboda-williams.com Obsah Údaje o projektu 1 Investiční příležitost

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

STŘEDOČESKÝ KRAJ A PRAHA

STŘEDOČESKÝ KRAJ A PRAHA Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis II. ročník STŘEDOČESKÝ KRAJ A PRAHA referát Jméno a příjmení: Jakub Jezdinský David Novotný Daniel Schubert Třída: 6. O Datum: 17. 6. 2014 Středočeský kraj

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

Raně středověké centrum na Pohansku u Břeclavi. Stav bádání. Petr Dresler - Jiří Macháček

Raně středověké centrum na Pohansku u Břeclavi. Stav bádání. Petr Dresler - Jiří Macháček Raně středověké centrum na Pohansku u Břeclavi. Stav bádání Petr Dresler - Jiří Macháček Stav archeologického bádání Úsek Léta výzkumu Prozkoumaná plocha v m čtv. Počet objektů Počet kostrových hrobů Velmožský

Více

Kontinent : Evropa. Oblast: Východní Evropa. Litva, Lotyšsko, Estonsko

Kontinent : Evropa. Oblast: Východní Evropa. Litva, Lotyšsko, Estonsko Kontinent : Evropa Oblast: Východní Evropa Litva, Lotyšsko, Estonsko Litevská republika Lotyšská republika Estonská republika Estonská republika Hlavní město: Tallinn Rozloha: 45 226 km² (129. na světě)

Více

VY_32_INOVACE_08-Brazílie_10

VY_32_INOVACE_08-Brazílie_10 VY_32_INOVACE_08-Brazílie_10 AUTOR: VĚRA JANSKÁ ŠKOLA: Základní škola SLUŠOVICE, okres Zlín, příspěvková organizace Datum: listopad 2011 Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:

Více

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst neboli teorie prostorové rovnováhy Zabývá se problematikou prostorového systému osídlení,

Více

STAROVĚKÉ ŘECKO 1. test pro 6. ročník

STAROVĚKÉ ŘECKO 1. test pro 6. ročník VY_32 _INOVACE_D_ 371 STAROVĚKÉ ŘECKO 1. test pro 6. ročník Autor: Taťjana Horáková, Mgr. Použití: 6. ročník Datum vypracování: 9. 2. 2013 Datum pilotáže: 18. 2. 2013 Metodika: test je určen k prověření

Více

Teorie centrálních míst

Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/SGG Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření: 5. 3. 2007 Datum poslední aktualizace: 13. 3. 2013 Teorie centrálních míst Teorie centrálních

Více

Historie krajiny. Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku. Historie území

Historie krajiny. Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku. Historie území Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku Historie krajiny Archeologie krajiny, krajinná architektura, historický vývoj krajinného pokryvu a využití půdy archeologické objekty (středověk): zděné

Více

17. Park Jižní svahy

17. Park Jižní svahy 17. Park Jižní svahy Park Jižní svahy vznikl na místě opuštěných zahrad a pozemků na svazích pod ulicí Hasičskou, které se prudce uklánějí k jihu, směrem k železniční trati a fotbalovému stadiónu. Stará

Více

Aktuální situace v oblasti ekologických osiv v ČR. Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Aktuální situace v oblasti ekologických osiv v ČR. Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Aktuální situace v oblasti Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Úvod: Ekologické zemědělství v ČR (31.12.2010) 3 517 registrovaných podniků 448 202 ha zemědělské půdy

Více

ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU

ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU TÉMA: OSOBNOSTI ČESKÝCH DĚJIN - OPAKOVÁNÍ Zdroje: OSOBNOSTI ČESKÝCH DĚJIN SÁMO francký kupec, 7.st., sjednotil slovanské kmeny proti Avarům první státní útvar na našem území KONSTANTIN

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK. Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10

PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK. Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10 PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10 PRAVĚK doba od počátku lidských dějin po první starověké státy u nás trvá až do příchodu slovanských kmenů v 6. století n.l.

Více

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVITELNÝCH NÁVRHOVÝCH PLOCH PRO BYDLENÍ VE SCHVÁLENÉM ÚZEMNÍM PLÁNU MĚSTA CHRASTAVA

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVITELNÝCH NÁVRHOVÝCH PLOCH PRO BYDLENÍ VE SCHVÁLENÉM ÚZEMNÍM PLÁNU MĚSTA CHRASTAVA MĚSTO CHRASTAVA VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVITELNÝCH NÁVRHOVÝCH PLOCH PRO BYDLENÍ VE SCHVÁLENÉM ÚZEMNÍM PLÁNU MĚSTA CHRASTAVA Pořizovatel: Městský úřad Chrastava Odbor výstavby a územní správy Nám.

Více

Povrchový průzkum dehtářských pracovišť v Českém Švýcarsku

Povrchový průzkum dehtářských pracovišť v Českém Švýcarsku Povrchový průzkum dehtářských pracovišť v Českém Švýcarsku Petr Lissek Úvod V posledních desetiletích se výrazně zvýšila pozornost archeologů věnovaná krajině Českého Švýcarska. Nemalou měrou k tomu svými

Více

ČESKÝ KRUMLOV. Tereza Išková

ČESKÝ KRUMLOV. Tereza Išková ČESKÝ KRUMLOV Tereza Išková ČESKÝ KRUMLOV Pohlednicový pohled na město Český Krumlov. 2 HISTORIE MĚSTA ČESKÝ KRUMLOV Jméno města Krumlov je odvozováno z německého výrazu "Krumme Aue", který je překládán

Více

Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa

Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa Charakteristika Jedná se o nejvýznamnější, hospodářsky nejvyspělejší, nejhustěji obydlenou oblast Evropy Oblast leží v mírném, oceánském podnebném pásu Převažují nížiny

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 3 týdně, povinný MKŽ: Naše vlast Výsledky vzdělávání Učivo Průřezová témata přesahy do učebních bloků: Žák: vyhledá ČR na mapě Evropy pojmenuje nejdůležitější pohoří ČR, nížiny ČR vysvětlí pojmy povodí,

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Tajemství hvězdných hor

Tajemství hvězdných hor Tajemství hvězdných hor Po celou dobu, co se zabývám hledáním geometrických souvislostí, jsem si všiml další zajímavé věci. Kolem významných hor a kopců se objevují podivné šesticípé hvězdy vytvořené z

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ROK 2008

ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ROK 2008 Ústav archeologické památkové péče středních Čech příspěvková organizace Středočeského kraje ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ROK 2008 Ústav archeologické památkové péče středních Čech Nad Olšinami 3/448 100 00 Praha

Více

VÝCHODNÍ EVROPA RUSKO

VÝCHODNÍ EVROPA RUSKO VY_32_INOVACE_ZEM_79 VÝCHODNÍ EVROPA RUSKO Mgr. Doležal Zdeněk Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: duben

Více

BULLETIN ÚZEI. Struktura ekologických zemědělců v ČR dle klasifikačního systému EU

BULLETIN ÚZEI. Struktura ekologických zemědělců v ČR dle klasifikačního systému EU BULLETIN ÚZEI Struktura ekologických zemědělců v ČR dle klasifikačního systému EU č. 4/2013 STRUKTURA EKOLOGICKÝCH ZEMĚDĚLCŮ V ČR DLE KLASIFIKAČNÍHO SYSTÉMU EU Obsah Úvod... 1 Klasifikační systém zemědělských

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí

Více

DUM č. 8 v sadě. 20. Ze-2 Evropa

DUM č. 8 v sadě. 20. Ze-2 Evropa projekt GML Brno Docens DUM č. 8 v sadě 20. Ze-2 Evropa Autor: Drahomír Hlaváč Datum: 30.6.2014 Ročník: 2AV, 3AV Anotace DUMu: Evropa. Severní Evropa. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro

Více

Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj

Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ MEMORANDUM Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj Management Contract Smlouva o řízení Česká republika Zpracoval Labartt Hospitality s.r.o. (Pouze pro určené

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 Ivana Staňková, Tomáš Volek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚZEMNÍ VÝVOJ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY OD ROKU 1784 PO SOUČASNOST

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚZEMNÍ VÝVOJ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY OD ROKU 1784 PO SOUČASNOST UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Aplikace geoinformatiky v sociální geografii ÚZEMNÍ VÝVOJ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY OD ROKU 1784 PO SOUČASNOST

Více

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání:

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání: Tvorba SWOT analýzy území MAS 21 (29.1.2013, MěU Lázně Kynžvart) Moderátoři setkání: Tomáš Svoboda a Tereza Pelclová z Centra pro komunitní práci Přítomní: viz. prezenční listina 1. Program setkání 10:00

Více

Vývoj a analýza nutričního hodnocení spotřeby potravin v ČR

Vývoj a analýza nutričního hodnocení spotřeby potravin v ČR Abstrakt Z analýzy dlouhodobého vývoje nutričního hodnocení vyplývá, že k nejvýraznějším změnám došlo v prvních porevolučních letech, v dalším období byly změny podstatně mírnější. Tento vývoj úzce koresponduje

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ROK 2007

ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ROK 2007 Ústav archeologické památkové péče středních Čech příspěvková organizace Středočeského kraje ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ROK 2007 Ústav archeologické památkové péče středních Čech Nad Olšinami 3/448 100 00 Praha

Více

DÁNSKO. rozloha 43 000 km 2 počet obyvatel 5,4 mil. úřední jazyk dánština hlavní město Kodaň dánská koruna státní zřízení monarchie

DÁNSKO. rozloha 43 000 km 2 počet obyvatel 5,4 mil. úřední jazyk dánština hlavní město Kodaň dánská koruna státní zřízení monarchie Severní Evropa DÁNSKO rozloha 43 000 km 2 počet obyvatel 5,4 mil. úřední jazyk dánština hlavní město Kodaň měna dánská koruna státní zřízení monarchie Charakteristika poloha: leží na Jutském poloostrově

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA Úvod Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků změny č.4 ÚPnSÚ Nové Hutě na zemědělský půdní fond je zpracováno

Více

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody EU V/2 1/Z34 Česká republika rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky

Více

Mgr. Třískalová Libuše

Mgr. Třískalová Libuše Základní škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín, okres Kolín Březen 2012 VY_32_INOVACE_Z9_13 ANOTACE Vzdělávací oblast Doporučený ročník Vypracoval Název aktivity Tematické

Více

ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE

ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE Erich Maca, Jan Klíma Doc. Ing. Erich Maca, CSc., KSA, Brno, Kotlářská 44, PSČ 602 00 Doc. Ing. Jan Klíma, CSc., KSA, Brno, Tyršova 45, PSČ

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_15. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI

VY_32_INOVACE_D5_20_15. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI VY_32_INOVACE_D5_20_15 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI VY_32_INOVACE_D5_20_15 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

Aktuální situace na trhu s půdou

Aktuální situace na trhu s půdou Aktuální situace na trhu s půdou Ing. Václav Vilhelm, CSc., Ústav zemědělské ekonomiky a informací MENDEL-INFO 2013, Křtiny, 26.2.2012 Vývoj trhu se zemědělskou půdou v ČR Zdroj: ČÚZK, ÚZEI, vlastní projekce

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE POVRCH, VODSTVO Mgr. Iva Svobodová Austrálie geografické vymezení pevnina na jižní polokouli obklopena vodami Indického a Tichého oceánu

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Česká

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Projekt suché nádrže na toku MODLA v k.ú. Vlastislav (okres Litoměřice) DIPLOMOVÁ

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti.

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT

NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT Praha, 11. června Dlouho očekávaná rekonstrukce fasády historické budovy Národního divadla právě začíná. Náročné opravy budou probíhat až do konce roku 2015, ale chod

Více

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd Miroslav Kravka a kol. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Architektem projektu je Ing. arch. Jan Vrána Projekt vypracoval Ing. František Smetana Dodavatel stavby - VODOMONT-VS a. s.

Architektem projektu je Ing. arch. Jan Vrána Projekt vypracoval Ing. František Smetana Dodavatel stavby - VODOMONT-VS a. s. 30. 9. 2007 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Regionální informační centrum v Dolních Počernicích s veřejně přístupným internetem byl předložen ve 3. výzvě Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 Regionu

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více