Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů"

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 31: , 2011 Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů Development of human landscape relationship in the Křivoklát Area from the Neolithic Age to the Migration Period (the Barbarian Invasions) Daniel Stolz Ústav archeologické památkové péče středních Čech, Nad Olšinami 3/448, Praha 10; Abstract. Due to its higher elevation and less fertile soils the Křivoklát Area had been less densely populated by humans than adjacent from a point of view of climate and soils more favourable areas (the Hořovice Basin, the Litavka Stream lower reach, the Loděnice Brook upper reach and the Rakovník Basin) during the whole agriculture prehistoric times. In the Křivoklát Area, only edge parts (e.g., Hýskov, Nový Dům and Nový Jáchymov) were settled by humans from the Neolithic Period to the Early Bronze Age. The Middle Neolithic Period when the territory along the Berounka River (three sites near Zbečno) was colonized is an exception. More permanent settlement in the inner Křivoklát Area began in the Middle Bronze Age (e.g., tumuli or burial mounds near Velká Buková, Lány and Zbečno), continuing up to the Late Bronze Period (e.g., height settlements and ancient fortified settlements or hillforts at Branov, Čilá and Křivoklát). The process was only slightly interrupted in the end of the Late Iron Age (height settlements and ancient fortified settlements or hillforts at Čilá, Křivoklát, Nižbor and Točník). In addition, also microregions on the southeastern Křivoklát Area s edge were intensively used by humans (near Hýskov, Nižbor and Hudlice). In the Late Iron Age, one of the most important Celtic oppida on the territory of what is now the Czech Republic was established at Stradonice, together with some villages in its vicinity. Besides the standard agricultural settlements, there were more people in the Křivoklát Area. Based on historical sources, ethnography and archaeological findings, it has been recognized that forests within the Křivoklát Area had to be intensively used for summer grazing, hunting, fishing, honey, forest fruit and medicinal plant picking, extracting suitable organic stuff (resin, plants, antlers, bast, bark, suitable tree branches or small branches) for production of organic artefacts, charcoal production, prospecting, etc. In addition, routs and paths connecting neighbouring regions passed through the area. Key words: Křivoklát Area, agricultural prehistoric times, settlement, activities outside the settlements 499

2 BOHEMIA CENTRALIS 31 Úvod Podle současných poznatků byly v období zemědělského pravěku trvale osídleny pouze klimaticky a pedologicky nejpříznivější oblasti Čech (tj. regiony s nízkou nadmořskou výškou, hustou vodní sítí, plochým až mírně zvlněným reliéfem, převážně s pokryvem černozemě a hnědozemě a příznivými teplotními a srážkovými poměry). V jihozápadní části středních Čech sem patří Hořovická a Rakovnická kotlina, údolí Litavky mezi Zdicemi a Berounem, horní tok Loděnického potoka a Loděnická kotlina. Region dnešního Křivoklátska už spadá do další sídelně historické zóny typ pahorkatina. Ta se vyznačuje členitějším reliéfem, vyšší nadmořskou výškou (300/ m n. m.) a nepatrně horšími půdními a klimatickými podmínkami. V neolitu a eneolitu jsou v těchto oblastech zemědělské osady zakládány, až na výjimky, jen krátkodobě a v malém počtu. Od doby bronzové až do laténského období zde většinou dochází k jedné až několika kolonizačním vlnám s následnými fázemi poklesu nebo ústupu osídlení. V době římské a stěhování národů se osadníci těmto oblastem spíše vyhýbají. Do této charakteristiky plně zapadá i Křivoklátsko. Jeho poznání je však výrazně ztíženo třemi skutečnostmi: 1. Existence Přemyslovského loveckého hvozdu a později i Lánské obory způsobily vysokou míru zalesnění. To stěžuje archeologické poznání regionu klasickými prospekčními metodami (především povrchovým a leteckým průzkumem). 2 Malá těžební, stavební a průmyslová činnost v dané oblasti způsobuje nízkou frekvenci záchranných archeologických výzkumů a malé množství náhodných archeologických nálezů. 3. V 19. i 20. století věnovali amatérští i profesionální archeologové tomuto prostoru jen málo pozornosti (na jedinou výjimku F. Pelze; T. Durdík se zabývá pouze raně a vrcholně středověkými lokalitami). Raději se soustředili na Berounsko, Český kras, Hořovickou a Rakovnickou kotlinu s bohatými archeologickými nalezišti. Jedinou archeologickou lokalitu z Křivoklátska s trvalým zájmem archeologů představovalo a dodnes představuje pouze stradonické oppidum. Teprve v poslední době dochází k určitému zlepšení, kdy je prováděn průzkum výšinných poloh ve spolupráci ÚAPPSČ (D. Stolz a D. Stolzová) a KAR ZČU v Plzni (J. John). Rovněž proběhl výzkum KAR ZČU v Plzni (P. Krištuf a T. Krištufová) na hradišti u Branova. Ke zkreslenému stavu poznání vývoje pravěku v Křivoklátsku přispívá také nerovnoměrný odraz jednotlivých období v archeologických pramenech. Periody projevující se stovkami zahloubených objektů s tisícovkami až desítkami tisíc nálezů (např. neolit, mladší doba bronzová) budou vždy zastoupeny hojněji než časové úseky reprezentované převážně jen hrobovými nálezy nebo malým množstvím zapuštěných objektů s chudými nálezy. To může vést k přeceňování těchto období ve výsledném obraze pravěkého osídlení. 500

3 Daniel Stolz: Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů Výše uvedené skutečnosti nám tedy výrazně znesnadňují zkoumání vývoje pravěké osídlení. Naše současné poznatky se zatím opírají především o vizuálně nápadná hradiště, mohylníky a náhodné nálezy. V budoucnu můžeme bezpochyby očekávat značný nárůst archeologických lokalit. Obr. 1. Křivoklátsko. Významné archeologické lokality. Fig. 1. The region of Křivoklátsko. Important archaeological localities. Hrob nebo pohřebiště/grave or burial mounds: 1 Branov; 2 Hýskov. Mohylník/tumuli: 1 Lány; 2 Velká Buková; 3 Zbečno. Hradiště nebo výšinné sídliště/ fortified settlements or hillforts: 1 Běleč; 2 Branov; 3 Čilá; 4 Hřebečníky; 5 Chlum (zatím nedatováno); 6 Křivoklát; 7 Nižbor (zatím nedatováno); 8 Stradonice; 9 Točník; 10 Újezd nad Zbečnem a Račice. Sídliště/settlement: 1 Broumy; 2 Hudlice; 3 Nový Dům; 4 Nový Jáchymov; 5 Trubská. Sídelní mikroregion/settlement microregion: Hýskov Stradonice. 501

4 BOHEMIA CENTRALIS 31 Po tomto poněkud delším uvedení do problematiky můžeme začít s vlastním popisem dějin osídlení Křivoklátska. Musíme si však vždy povšimnout i sousedních regionů, odkud většinou osadníci do zkoumaného regionu pronikali. Vývoj osídlení Neolit V neolitu (tj. mladší doba kamenná, cca př. n. l.) se v českých zemích poměrně rychle rozšířilo zemědělství (pravděpodobně intenzivní zahradnické zemědělství bez využití oradla s pěstováním pšenice jednozrnky a dvouzrnky, hrachu a čočky) a chovatelství (chov krav, prasat, ovcí a koz), pro které jsou využívány pouze nejúrodnější oblasti (především Polabí, Poohří, Pobělí, Pojizeří, Pražská plošina a Plzeňská kotlina). Nejstarší zemědělci nejeví téměř žádný zájem pro zemědělství méně vhodné pahorkatiny a vrchoviny. V jihozápadní části středních Čech je poměrně hustě a rychle osídleno celé území Hořovické kotliny a údolí Litavky mezi Zdicemi a Berounem (Stolz et Matoušek 2006), celá Rakovnická kotlina a horní tok Loděnického potoka (Zápotocká 2007). Nejstarší zemědělci se odsud pokoušejí proniknout v malé míře i do příhodnějších oblastí Křivoklátska. V kultuře s lineární keramikou (cca př. n. l.) zakládají sídliště na terase na levém břehu Berounky u Hýskova, v kultuře s vypíchanou keramikou (cca př. n. l.) na mírném svahu na horním toku Ryšavy u Nového Domu a v přesněji neurčitelném období na mírném svahu v údolí Libotického potoka východně od Hudlic (obr. 1). Všechna byla zjištěna při povrchových průzkumech. Pravděpodobně jde však jen o krátkodobé pokusy na okrajích neolitických sídelních oikumen. 502 Eneolit V eneolitu (tj. pozdní doba kamenná, cca př. n. l.) dochází v zemědělství k velké inovaci k využití oradla taženého dobytkem. Uvažuje se o přílohovém systému, snad s rotací plodin. Do spektra pěstovaných plodin přibývá ječmen a bob (Kočár et Dreslerová 2010). Druhové složení chovaných zvířat zůstává stejné. Pouze v malém množství se začíná objevovat kůň. Rozsah osídlení se oproti neolitu nijak výrazně nemění (především Polabí, Poohří, Pobíliní, Pojizeří, Pražská plošina a Plzeňská kotlina). Jedinou výjimku představuje mladší fáze středoeneolitického období (cca př. n. l.), kdy jsou kolonizovány (ovšem poměrně řídce) i výše položené oblasti Plzeňska, střední tok Berounky, střední tok Vltavy, jižní Čechy a střední a dolní tok Sázavy (především s využitím malých převýšených a dobře chráněných poloh).

5 Daniel Stolz: Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů Obr. 2. Poloha eneolitických výšinných sídlišť u Újezda nad Zbečnem a Račic. (Podle John et Stolz 2008). Fig. 2. Position of eneolithic hillforts near Újezd nad Zbečnem and Račice. (After John et Stolz 2008). V okolí Křivoklátska nacházíme osídlení opět v Hořovické kotlině, údolí Litavky mezi Zdicemi a Berounem (Stolz et Matoušek 2006) a v Rakovnické kotlině, i když jeho doklady jsou méně četné než v předchozím neolitu. V časném, starém a ve starší fázi středního eneolitu (cca př. n. l.) nám důkazy o trvalejším pobytu člověka na Křivoklátsku zatím chybějí. V mladší fázi středního eneolitu však zasahuje zdejší oblast kolonizační proces, jaký pozorujeme i v dalších oblastech Čech. Především jsou osidlovány přírodou dobře chráněné skalnaté výběžky a ostrožny nad Berounkou a jejími přítoky. Dodnes známe nejméně čtyři lokality: tři mezi Račicemi a Újezdem nad Zbečnem (obr. 2; John et Stolz 2008) a jednu u Hřebečníků (obr. 1; Stolz et Stolzová 2006). Objev tří z nich v posledních letech a absence specializovaného průzkumu naznačuje, že se jejich počet v budoucnu výrazně zvýší. Nejbohatší nálezy poskytl skalnatý výběžek u Újezdu nad Zbečnem (obr. 2, poloha 1). Byl objeven v roce 1953 dr. Birnbaumovou (Štiková 1954). Má délku cca 25 m a šířku 2 10 m a s okolním terénem je spojen úzkou šijí. Sběry zde bylo získáno přes 130 zlomků keramiky (většinou s povrchem zdobeným 503

6 BOHEMIA CENTRALIS 31 typickým slámováním), 2 zlomky mazanice, 1 štípaný nástroj a 1 část mlýnu na drcení obilí (John et Stolz 2008). Potíže nám ale působí kulturní zařazení těchto artefaktů. V západních Čechách je v této době rozšířena chamská kultura a ve středních a severozápadních Čechách řivnáčská kultura. Křivoklátsko se nachází v hraničním prostoru obou kultur a získané keramické zlomky nedovolují jednoznačné kulturní zařazení. Máme zde dvěma zlomky zastoupenou i kulturu kulovitých amfor, která se velice často nachází v malých množstvích na sídlištích řivnáčské i chamské kultury. Tato kultura je rozšířena na sever od české kotliny a na konci středního eneolitu se do ní šíří od severozápadu a východu. O hospodářství v těchto zemědělsky méně příznivých regionech máme doposud minimum informací. Oproti klasickým zemědělským oblastem se předpokládá větší význam chovu (především prasat, ovcí a koz), lovu, sběru a rybolovu. V mladém eneolitu (cca př. n. l) doklady osídlení mizí. Doba bronzová V starší (cca př. n. l.) a částečně střední (cca př. n. l.) době bronzové neshledáváme v zemědělství a chovatelství výraznější rozdíly oproti eneolitu. Až během střední a především v mladší době bronzové končí dominance dvouzrnky, která získává podobný význam jako souběžně pěstovaný ječmen, proso a špalda (za ústupu jednozrnky). V pozdní době bronzové nastupují také nahé pšenice. Ostatní plodiny zastupují především čočka spolu s hrachem a méně bob, len či mák (Kočár et Dreslerová 2010). Zavedením dalších pěstovaných druhů došlo k rozložení období nárazových polních prací do delšího časového úseku a podstatně se snížilo riziko neúrody. Nové pěstované druhy pravděpodobně vedly v měřítku katastru ke zlepšení výnosu, zkrácení úhoru a snad zmenšení celkové obdělávané plochy a v makroměřítku i využívání méně kvalitních půd (proso, špalda; Kočár et Dreslerová 2010). Mezi domácími zvířaty se chovaly stejné druhy jako v eneolitu. Jinak máme k chovatelství a jeho možnému vývoji a změnám minimum informací. Sídelně historický vývoj nabývá nyní mnohem dynamičtější podoby než v předchozích obdobích. Ve starší době bronzové jsou poprvé velice hustě kolonizovány jižní Čechy a naopak je opuštěna Plzeňská kotlina (výrazná redukce osídlení zde nastává již v mladším eneolitu). Ve střední době bronzové dochází k návratu do Plzeňské kotliny společně s kolonizací okolních výše položených oblastí (podobně jako ve středním eneolitu) a obyvatelstvo se z neznámého důvodu stahuje z východočeského Polabí. Na ostatním tradičně osídleném území jsou místy využívány i přilehlé pahorkatiny. V mladší době bronzové nastává ohromný kolonizační pohyb. Zemědělci nově zabírají celé východní Čechy, Chebsko, střední Povltaví, Českolipsko a v severozápadních, 504

7 Daniel Stolz: Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů západních, středních a jižních Čechách postupují i do okrajových, výše položených regionů. V pozdní době bronzové sledujeme opačný trend, když dochází k úbytku obyvatelstva a opouštění okrajových regionů na některých osídlených územích Čech (např. jižní Čechy). V jihozápadní části středních Čech nacházíme obyvatelstvo v tradičních sídelních regionech: v Hořovické kotlině, údolí Litavky mezi Zdicemi a Berounem (Stolz et Matoušek 2006), v Rakovnické kotlině a na horním toku Loděnického potoka. V mladší době bronzové je poprvé plošně kolonizováno celé území Českého krasu na pravém břehu Berounky. Doposud (neolit až střední doba bronzová) byly využívány především mikroregiony při jeho okrajích (Bykoš, Liteň, Tetín, Želkovice). Do starší doby bronzové náleží na Křivoklátsku sídliště u Hýskova a Nového Jáchymova a výšinné sídliště nebo hradiště u Křivoklátu (obr. 1). Prvně jmenovaná lokalita byla náhodně objevena v roce 1923 při stavbě silnice na západním okraji obce (Matoušek 1982). Pochází z ní pouze jeden zlomek keramiky. Zdá se, že mikroregion u Hýskova byl od této epochy využíván kontinuálně (s možnými malými hiáty) až do doby římské. Sídliště na západním okraji Nového Jáchymova nalezl J. Kopš v roce 1943, kdy zde prozkoumal při stavbě silnice jeden objekt s keramikou kultury únětické (Stolz et Matoušek 2006). Z archeologických výzkumů T. Durdíka na hradě Křivoklátu pochází i několik střepů ze sledovaného období (Čtverák et al. 2003). Velice pravděpodobně se zde tedy nacházelo výšinné sídliště nebo hradiště. Podle těchto skrovných dokladů se zdá, že se zemědělci snaží využívat pedologicky a klimaticky vhodných mikroregionů ležících na okraji tradičně osídlených oblastí na hranicích s Křivoklátskem (Hýskov) i příznivé mikroregiony uvnitř vlastního Křivoklátska (Křivoklát, Nový Jáchymov). Ze střední doby bronzové evidujeme tři mohylníky u Lán, Velké Bukové a Zbečna a jedno sídliště u Hýskova (obr. 1). V lánské oboře bylo prozkoumáno v 20. letech 20. století pět mohyl. Obsahovaly převážně žárové pohřby vybavené keramickými nádobami, dvěma bronzovými dýčkami a bronzovou sekerou (Beneš 1959). Ze zničených mohyl u Zbečna ze 70. a 80. let 19. století pochází bronzové jehlice, různé druhy bronzových náramků (např. tyčinkovité, plechové, žebrované a s rozšířenými konci), bronzové puklice a bronzový kornoutovitý závěsek (Beneš 1959). U Velké Bukové byly 60. a 70. letech 19. století ničeny středobronzové a raně středověké mohyly (Sklenář 2003). Několik z nich prokopal amatérský archeolog F. Pelz. Do Národního muzea se z nich později dostaly dvě bronzové jehlice a pět bronzových náramků. Při stavbě silnice na západním okraji obce v roce 1923 bylo získáno i několik středobronzových zlomků keramiky. Ve střední době bronzové tedy pokračuje osídlení v mikroregionu u Hýskova. Zároveň nám tři mohylníky u Lán, Velké Bukové a Zbečna jednoznačně dokládají kolonizaci příhodných mikroregionů uvnitř křivoklátské pahorkatiny, která byla bezpochyby výraznější, než ukazují dosavadní 505

8 BOHEMIA CENTRALIS 31 archeologické nálezy. V budoucnu tak můžeme očekávat objev dalších středobronzových lokalit. Do mladší doby bronzové patří sídliště u Hudlic, Hýskova (dvě polohy) a Stradonic (obr. 1). Nálezy knovízské keramiky u Hudlic byly náhodně získány již v roce Poloha a rozsah sídliště byly upřesněny při povrchovém průzkumu D. Stolze v roce 2004 (Matoušek et Stolz 2006). Na západním okraji Hýskova byly při stavbě silnice v roce 1923 nalezeny i zlomky mladobronzové keramiky. Rozsah sídliště upřesnil při povrchovém sběru v roce 1978 P. Břicháček (Stolz et Matoušek 2006). Rovněž z východního okraje Hýskova pochází několik zlomků knovízské keramiky (Sklenář 1978). U Stradonic pochází knovízská keramika z laténského oppida, kde ji nalezl K. Lokay (Sklenář 1978). Dosavadní nálezy ukazují na silný kolonizační tlak z Berounska, kdy jsou využívány vhodné mikroregiony Křivoklátska přiléhající k tomuto osídlenému území. Doposud však chybějí nálezy z jeho vnitřních oblastí. Výše popsaná mladobronzová kolonizace v početných českých regionech, i např. v sousedním Českém krasu, ale spíše ukazuje na nedostatek archeologických pramenů než na absenci obyvatelstva. Např. středobronzové období se v lesnatých regionech projevuje dobře rozpoznatelnými mohylníky a pozdně bronzová nebo halštatská epocha snadno identifikovatelnými hradišti. Naproti tomu mladobronzové období nemá moc takto lehce vizuálně identifikovatelných objektů a rovinná sídliště se v oblastech s hustým zalesněním špatně detekují. Z těchto důvodů předpokládáme v mladší době bronzové osídlení vhodných mikroregionů i uvnitř Křivoklátska, i když nám doposud archeologické doklady chybějí. Z pozdní doby bronzové (štítarská kultura) známe sídliště u Hýskova, Stradonic a Trubské a hradiště nebo výšinná sídliště u Branova, Čilé a Křivoklátu (obr. 1). Na západním okraji Hýskova zachránil P. Břicháček (1982) v roce 1978 malé množství keramiky z objektů zničených při stavbě nových bytovek. Ze Stradonic pochází zlomky štítarské keramiky z laténského oppida (viz výše; Sklenář 1978). Sídliště u Trubské bylo objeveno při povrchovém sběru D. Stolze v roce 2004 (Stolz et Matoušek 2006). Hradiště u Branova (obr. 3) se nachází na ostrožně tvořené Berounkou a jejím bezejmenným pravobřežním přítokem. Hradiště má trojúhelníkovitý tvar o rozměrech cca m. Úzká šíje na jihozápadě je přepažena dvěma mohutnými příčnými valy vzdálenými od sebe 40 m. Od šíje se plocha ostrožny (a tím i hradiště) rozšiřuje a pozvolna sklání k severovýchodu, kde nakonec klesá do údolí bezejmenného přítoku Berounky. Zhruba v půlce délky ostrožny byly vybudovány další dva příčné valy (vzdálené m). Na severním boku jsou spojené obvodovým valem. Ty oddělují hradiště od zbytku ostrožny, která už jeho ploše nepatřila. Boky hradiště jsou tvořeny strmými srázy. Z tohoto důvodu se na bocích asi nacházelo jednodušší opevnění (např. dřevěná palisáda). Hradiště bylo poprvé odborně zkoumáno až v roce 2006 a 2007 KAR ZČU v Plzni (Krištuf et Kovářová 2007; Krištuf et Krištufová 2010). Drobné sondáže 506

9 Daniel Stolz: Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů zjistily doklady osídlení z pravěku (mladší doba bronzová až doba halštatská) a především z raného středověku a asi postupný vznik opevnění (tj. ve více epochách). Ze starších sběrů máme nálezy z pozdní doby bronzové (Stolz et Stolzová 2006). Obr. 3. Plán hradiště u Branova (podle Krištuf et Krištufová 2010). Fig. 3. Plan of the fortified settlements near Branov (after Krištuf et Krištufová 2010). Hradiště na kopci Čihadlo nad Zbirožským potokem u Čilé bylo objeveno J. Maličkým ve 40. letech 20. století (Maličký 1950). První archeologické nálezy však byly získány až při sondáži D. Baštové a J. Bašty v roce Patří do pozdní doby bronzové a pozdní doby halštatské. Jeho opevnění se skládá 507

10 BOHEMIA CENTRALIS 31 z jednoho obvodového valu, který nebyl zatím zkoumán (Čtverák et al. 2003). Hradišti byla doposud věnována jen minimální pozornost. Hradiště pod dnešním hradem Křivoklát zjištěné při výzkumech T. Durdíka se nachází na trojúhelníkovité ostrožně o přibližných rozměrech m v zákrutu Rakovnického potoka. Během výzkumů zde byla na více místech zjištěna štítarská kulturní vrstva, v severním parkánu i část zahloubené chaty a při průkopu branou příkop. (Čtverák et al. 2003). Bohužel nálezy nebyly dosud publikovány. V pozdní době bronzové tak evidujeme, stejně jako v mladší době bronzové, osídlení na jihovýchodním okraji Křivoklátska. Ve všech třech mikroregionech (Hýskov, Stradonice a Hudlice-Trubská) pokračuje osídlení z předchozí mladší doby bronzové. Tři hradiště nebo výšinná sídliště nám dále dokládají využití vnitřních oblastí Křivoklátska. Převažující sídelní formu v pozdní době bronzové však tvořila rovinná sídliště, proto i zde můžeme v budoucnu očekávat jejich objev. Oproti jiným regionům zde v pozdní době bronzové nedochází k úbytku obyvatelstva. Spíše naopak v této epoše spatřujeme jeden z vrcholů pravěkého osídlení Křivoklátska. Doba halštatská a laténská V starším úseku (cca př. n. l.) doby halštatské (starší doba železná; cca /450 př. n. l.) neshledáváme v zemědělství a chovatelství výraznější změny proti mladší a pozdní době bronzové. Teprve na konci doby halštatské (cca /450 př. n. l.) a v době laténské (mladší doba železná; cca /25 př. n. l.) dochází k výrazným změnám. Zejména prudce nastupují progresivní nahé pšenice, které spolu s ječmenem, dvouzrnkou a špaldou tvoří páteř sortimentu obilnin v tomto období. Pozorujeme také počátek pěstování žita a ovsa. Mezi luštěninami přibývají hrachor setý a vikev setá. Pokračuje pěstování lnu, máku setého a lničky seté a začíná se kultivace konopí (Kočár et Dreslerová 2010). Zlepšení zemědělské produkce je také prokázáno uplatněním kos na sečení pícnin a použití železných radlic. Zkvalitnění živočišné produkce nasvědčují první doklady kultivace lučního porostu (seno) a pěstování pícnin na orné půdě (vojtěška). V živočišné výrobě se stále častěji uplatňují koně malého vzrůstu k tahu a v malém množství se objevují slepice a husy. Ve starším období doby halštatské zřejmě pokračuje trend z pozdní doby bronzové, když se stahuje nebo redukuje osídlení v četných oblastech (např. Českolipsko, Chebsko, střední Povltaví, výše položené oblasti Plzeňska). Pozdní doba halštatská a časná doba laténská (cca př. n. l.) naopak představuje jeden z vrcholů pravěkého osídlení Čech. V tradičních sídelních oblastech pozorujeme výrazné zahušťování sídelní sítě. Dále jsou především v jižní polovině Čech kolonizována nová území: výše položené oblasti jihozápadního Plzeňska, povodí Střely, severozápadní okraj jižních Čech, Českokrumlovsko, 508

11 Daniel Stolz: Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů Prácheňsko a střední Povltaví. Ve 4. století př. n. l. nám zřejmě v souvislosti s keltskou expanzí téměř mizí osídlení v celé jižní polovině Čech. Poměrně rychle se sem však vrací. Největší rozsah osídlení v době laténské lze zařadit od 1. poloviny 3. až do 1. poloviny 1. století, kdy zjišťujeme podobný rozsah a hustotu sídlení sítě jako v pozdní době halštatské (s výjimkou jihozápadní části Plzeňska a povodí Střely). V okolí Křivoklátska nacházíme obyvatelstvo po celou dobu železnou v tradičních sídelních oblastech: v Hořovické kotlině, údolí Litavky mezi Zdicemi a Berounem (Stolz et Matoušek 2006), v Rakovnické kotlině a na horním toku Loděnického potoka (Venclová 2001). Změny pozorujeme v pozdní době halštatské, kdy dochází znovu k plošné kolonizaci Českého krasu na pravém břehu Berounky. Dále v 3. století a 1. polovině 2. století př. n. l. vznikají na horním toku Loděnického potoka četné výrobní osady s doklady zpracování železné rudy a zhotovování švartnových náramků. Prozatím neznáme z Křivoklátska ze staršího úseku doby halštatské žádné lokality. Sídliště tohoto období se však projevují málo početnými objekty s nevýraznou keramikou. Není tedy vyloučeno osídlení alespoň v okrajových mikroregionech. V pozdní době halštatské a časné době laténské registrujeme žárové pohřebiště u Hýskova, hrob u Branova, sídliště u Stradonic (dvě polohy) a hradiště nebo výšinné sídliště u Bělče, Čilé, Hřebečníků a Křivoklátu (obr. 1). Na západním okraji Hýskova bylo při stavbě silnice v roce 1923 zničeno žárové pozdně halštatské pohřebiště, ze kterého se dostalo do berounského muzea několik nádob (Sklenář 1978). U Branova byl v 80. letech 19. století náhodně nalezen bohatý žárový časně laténský hrob bojovníka vybavený devíti keramickými nádobami, železným mečem s pochvou, štítem (dochovala se železná dvoudílná zdobená puklice a obvodové kování), železným sekáčem, menším železným nožem, železnými a bronzovými kroužky (Sankot 1994). Na severním okraji Stradonic na pravém břehu Berounky byl v roce 1958 proveden záchranný výzkum při rozšiřování pískovny. Dva objekty a příkopovitý útvar s četnými nálezy keramiky, zvířecích kostí a několika kostěnými nástroji se hlásí do pozdní doby halštatské (Motyková-Šneidrová 1962). Na východním okraji katastru na břehu Berounky byla prozkoumána v plynofikační rýze časně laténská polozemnice, z které se podařilo získat početnou keramiku, zlomky závaží a část zrnotěrky (Stolz et Stolzová 2001). Hradiště u Bělče bylo zjištěno před několika lety K. Žákem. Při průzkumu KAR ZČU v Plzni a ÚAPPSČ bylo zdokumentováno opevnění a získáno několik zlomků pozdně halštatské keramiky. Hradiště se nachází na malé ostrožně (velikost do 1 ha) na soutoku Vůznice a jejího bezejmenného levobřežního přítoku. S okolním terénem je spojeno úzkou šíjí na severovýchodě. Na stranách jeho boky prudce spadají do údolí obou potoků. Na severovýchodě a východě odděluje hradiště od okolního terénu výrazný val. Na hradišti v Čilé (viz výše) byla získána při sondáži manželů Baštových i pozdně 509

12 BOHEMIA CENTRALIS 31 halštatská keramika (Čtverák et al. 2003). Výšinné sídliště u Hřebečníků bylo objeveno J. Milerem v roce Bezejmenná drobná ostrožna (rozloha do 1 ha) je obtékána dvěma bezejmennými potoky. Boky tvoří prudké svahy. S okolním terénem je spojena pouze úzkou šíjí na severu. Dnes zde nejsou pozorovatelné zbytky opevnění. Při drobné sondáži D. a J. Baštových (Baštová et Bašta 1987) a následném průzkumu manželů Stolzových (Stolz et Stolzová 2006) byly zjištěny početné doklady pozdně halštatského osídlení. Z křivoklátské hradní ostrožny pochází z nádvoří i nepočetné zlomky pozdně halštatské keramiky (Čtverák et al. 2003). Hradiště nebo výšinné sídliště zjištěné nedávno pod hradem Točníkem (Benková et Čtverák 2000) sem geograficky sice také spadá, ale sídelně historicky patří do osídlení Hořovické kotliny. Z tohoto důvodu mu v tomto článku nebude věnována podrobnější pozornost. Podobně jako v mlado- a pozdně bronzovém období jsou využívány mikroregiony na jihovýchodním okraji Křivoklátska (Hýskov a Stradonice). Čtyři hradiště nebo výšinná sídliště a jeden žárový hrob dokazují opětovné osídlení celého Křivoklátska jako ve střední a pozdní době bronzové. Počty běžných rovinných sídlišť, která ve většině období zemědělského pravěku jasně dominují, případně pohřebišť, by se tedy časem měly zvětšovat i uvnitř zkoumaného regionu. Podle dosavadních nálezů ve 4. př. n. l. pravděpodobně mizí osídlení z celého Křivoklátska. Stojíme tu však před podobným problémem jako u staršího období doby halštatské, kdy se sídliště většinou projevují malým množstvím objektů s keramikou špatně odlišitelnou od mladší a pozdní doby laténské (od 2. poloviny 3. až do 1. století př. n. l.). Není tedy vyloučeno využívání klimaticky a pedologicky příznivých mikroregionů při okrajích osídlené oikumeny na hranicích s Křivoklátskem (např. u Hýskova a Stradonic). V 2. století př. n. l. vzniká u Stradonic jedno z nejvýznamnějších českých oppid (obr. 4). Proč právě zde na okraji nepříliš významné sídelní komory na Berounsku a Hořovicku? Podle dosavadních poznatků se domníváme, že naprostá většina českých oppid byla zakládána severoitalskými Bóji, kteří byli na počátku 2. století př. n. l. vypuzeni ze svých domovů Římany. Pravděpodobně část nebo většina z nich doputovala ke svým příbuzným do české kotliny, kde jim bylo umožněno obsadit hlavně řídce osídlenou jižní polovinu Čech. Zde zakládají četná sídliště a několik oppid. Stradonické oppidum se do širokého povědomí dostalo již v roce 1877, kdy byl na jeho akropoli (centrálním vyvýšeném místě) náhodně nalezen depot zlatých keltských mincí. Hledači pokladů vzápětí rozkopali okolí naleziště. Další poklady zlatých mincí již nenašli, objevili však ohromné množství jiných nálezů (odhaduje se, že bylo nalezeno asi nejrůznějších artefaktů a několik set tun zvířecích kostí), které rozprodávali sběratelům starožitností i muzeím po celé Evropě. Jmenujme alespoň nejdůležitější z nich: keramické nádoby, včetně červeně a bíle malovaných a na kruhu točených exemplářů, dále řemeslnické a zemědělské železné nástroje (kladiva, kleště, dláta, kosy, srpy, 510

13 Daniel Stolz: Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů nože, sekery, lopatky, pilníky, nůžky, radlice atd.), zbraně, součásti koňských postrojů, množství skleněných předmětů (korále, náramky i skleněné nádoby), nádoby bronzové a stříbrné, bronzové šperky, ozdoby, amulety, toaletní potřeby, součásti oděvů, kostěné a parohové artefakty (šídla, dláta, stily atd.), bronzové a železné spony, ohromné množství zlatých a stříbrných mincí a tisíce dalších artefaktů (Píč 1903). Obr. 4. Plán oppida u Stradonic (podle Rybová et Drda 1994). Fig. 4. Plan of oppidum near Stradonice (after Rybová et Drda 1994). První odborný archeologický výzkum provedl na oppidu teprve v roce 1902 J. L. Píč. Další výzkumy následovaly koncem 20. a ve 30. letech minulého století, nepřinesly však očekávaný efekt. Jediné kvalitní archeologické poznatky o oppidu proto pocházejí až ze záchranného výzkumu P. Drdy a A. Rybové při stavbě plynovodu v roce V rýze pro plynovod se tak v úseku dlouhém necelých dva a půl kilometru podařilo nalézt a prozkoumat na 300 objektů. Mimo jiné pozůstatky 26 laténských chat uspořádaných do shluků (snad hospodářských dvorců) a 6 studen či cisteren na vodu (Rybová et Drda 1994). Získané poznatky nám dovolují vytvořit si následující představu o vývoji a podobě stradonického oppida. Založeno bylo někdy po polovině 2. století př. 511

14 BOHEMIA CENTRALIS 31 n. l. na pravém břehu Berounky, na vrchu obtékaném Habrovským potokem. Dřevohlinité opevnění s kamennou čelní plentou (tj. zdí) vymezilo vnitřní plochu o rozloze 90 ha. Na nejpřístupnější východní straně bylo dokonce zdvojeno. Další vnitřní hradba oddělila v jižní části plochy samostatný okrsek akropoli. Vstupy do oppida chránily nejméně čtyři klešťovité brány (tj. hradba se u průchodu stáčela dovnitř a vytvářela úzkou uličku, která byla zakončena dřevěnou bránou, zřejmě s věžovitou nástavbou). Zástavbu oppida tvořily oplocené dvorce s řadou obytných a hospodářských staveb o rozměrech cca m. V každém stál nejméně jeden velký obytný dům a drobnější domky a polozemnice, sýpky, špýchary a hospodářské přístavky. Vedle dvorců se na oppidu rozkládaly i menší usedlosti a samostatné domy. Předpokládá se, že vrcholek oppida mohl představovat kultovní okrsek, kde se prováděly náboženské obřady. Uvnitř hradeb žilo pestré společenstvo od aristokracie s jezdeckým a kněžským stavem, přes rolníky, řemeslníky, kupce až po nevolníky a otroky. Celkový počet obyvatel lze odhadnout na několik tisíc. Provozovala se zde zemědělská činnost, nejrůznější řemesla (železářství, kovářství, tesařství, hrnčířství, mincovnictví, šperkařství, sklářství, kovolitectví apod.) a obchod. Ohromné množství importů dokládá rozvinutý dálkový obchod (bronzová vědra, konvice, džbánky, poháry, pánve, naběračky, cedníčky, bronzová zrcátka, šperky, skleněné nádobky), který uspokojoval nejvyšší vrstvy společnosti. Podle množství a stáří dovezených luxusních artefaktů soudíme na největší hospodářský rozkvět stradonického oppida v 1. polovině 1. století př. n. l. Pozvolný úpadek oppida souvisí s rozpadem bójské moci v České kotlině v 2. polovině 1. století př. n. l. pod tlakem germánských kmenů. Oppidum bylo definitivně opuštěno nebo zničeno kolem roku 30 př. n. l (Stolz et Matoušek 2006). Tisíce lidí a velký počet řemesel mělo také bezpochyby dopad na okolní krajinu, z které se muselo získávat ohromné množství stavebního a palivového dříví, kamení na stavbu opevnění, dřevěného uhlí k výrobě a zpracování železa či slévání barevných kovů, železné rudy apod. Zázemí stradonického oppida tvořilo nejméně osm sídlišť v jeho těsné blízkosti (Polišenský 2003) zjištěné při povrchových výzkumech (západně od Hýskova, dvě polohy jižně od oppida a východně od Stradonic) a během záchranných výzkumů (západní okraj Hýskova, střed Nižboru a severozápadní a severní okraj Stradonic; obr. 1). Není však vyloučeno, že některá z nich byla založena a mohla také zaniknout již před vznikem oppida (tj. ve 3. století př. n. l.). Ze zbývající části Křivoklátska známe překvapivě pouze jedno sídliště od Broum, které náleží mezi 4. až 1. století př. n. l. Zdá se tedy, že asi od 3. století a především od 2. století př. n. l. využívali Keltové velice intenzivně východní okraj Křivoklátska, avšak ostatní oblasti zůstávaly téměř liduprázdné. 512

15 Daniel Stolz: Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů Doba římská a stěhování národů V tomto období lidských dějin se dříve předpokládal v zemědělství a chovatelství velký důraz na chov dobytka. Archeologické nálezy tyto závěry ale nepotvrzují. V zemědělství nedochází k žádným výrazným změnám oproti době laténské. Dominantní obilninou je ječmen, těsně následován pšenicí dvouzrnkou a prosem. Šíří se pěstování nahých pšenic, žita a ovsa. Luštěniny zastupují hrách a čočka (Kočár et Dreslerová 2010). Mezi chovanými druhy jasně dominuje skot, ovce, koza a prasata. V malém množství jsou zastoupeny koně a drůbež. Rozsah sídelní sítě vykazuje ve srovnání s dobou laténskou výrazné změny pouze v jižní polovině Čech, kdy se osídlení stahuje do nejúrodnějších oblastí (Plzeňská kotlina a zhruba prostor mezi Zvíkovem, Strakonicemi a Č. Budějovicemi). V severní polovině Čech jsou opuštěny pouze některé okrajové regiony, jinak se rozsah výrazně nemění. To samé můžeme říci o době stěhování národů. V jihozápadní části středních Čech nacházíme zemědělské osady v tradičních sídelních komorách: v Hořovické kotlině, v údolí Litavky mezi Zdicemi a Berounem (Stolz et Matoušek 2006), v Rakovnické kotlině a na horním toku Loděnického potoka (Venclová 2001). V době stěhování národů máme sporadické doklady přítomností lidí v Hořovické kotlině, v údolí Litavky mezi Zdicemi a Berounem a Rakovnické kotlině. Na Křivoklátsku se setkáváme s osídlením na jihovýchodním okraji Křivoklátska u Hýskova a Stradonic (dvě polohy; obr. 1). Malé sídliště na nízké terase na západním konci Hýskova objevil koncem 70. let P. Břicháček (1982). Sídliště na severním okraji Stradonic bylo zjištěno v roce 1958 při záchranném výzkumu K. Motykové-Šneidrové při rozšiřování pískovny a hloubení silážní jámy. Prozkoumala zde pět zahloubených chat, kůlovou stavbu a několik sídlištních jam. Osada trvala přibližně od 1. do 3. století (Motyková-Šneidrová 1962). V pískovně se také nalezl ve 40. letech 20. století germánský žárový hrob obsahující keramickou urnu, přeslen, hrudku smůly a část bronzové jehly. Další osada se rozkládala na zaniklém stradonickém oppidu. P. Břicháček (1982) zde nalez germánskou keramiku a ze starších divokých výkopů pochází velké množství artefaktů z doby římské (Píč 1903), i když jejich původ není vždy jistý. Můžeme tedy shrnout, že germánské osídlení se v jihozápadní části středních Čech chová obdobně jako v celé české kotlině: využívá pouze klimaticky a pedologicky nejpříznivější mikroregiony. Mimosídlištní aktivity Kromě tohoto klasického zemědělského osídlení však nebylo Křivoklátsko zdaleka liduprázdné. Na základě historických pramenů, etnografie 513

16 BOHEMIA CENTRALIS 31 a archeologických nálezů víme, že křivoklátské lesy musely být hojně navštěvované z mnoha důvodů. Zkusme si je nyní postupně představit. Především lesní pastva sem přiváděla desítky stád a stádeček domácích zvířat s pastevci z okolních nebo zde ležících osad po celý zemědělský pravěk. Lesní pastvu můžeme předpokládat na většině území křivoklátských lesů. V nejbližším okolí sídlišť, při okrajích i uvnitř zkoumané oblasti docházelo k těžbě palivového a stavebního dříví a letnin (mladé větvičky s listním nebo bez listí, kterými byl dobytek přikrmován během celého roku). Velice oblíbený byl po celý pravěk i lov (nejen savců ale i ptáků) a rybolov. Dále zde probíhal sběr medu, lesních plodin a léčivých rostlin. Velice důležitou činnost představovalo získávání vhodných organických surovin (např. smůly, lýka, kůry, různých rostlin, vhodných větví či stromků, chorošů, parohů, atd.). Organické nálezy z neolitických studní, pravěkých sídlišť u německých a švýcarských jezer a severských bažin nám ukazují nesmírně bohatou složku hmotné kultury vyrobenou z organických surovin, které byly v drtivé většině získávány v lesích. Z tohoto důvodu bylo bezpochyby navštěvováno celé území Křivoklátska. Dalším důvodem byla prospektorská činnost při získávání surovin pro kamenné nástroje nebo rud pro výrobu kovů, i když zdejší region je bohatší pouze na železnou rudu. Důležitou aktivitu představovala od doby halštatské výroba dřevěného uhlí. U nápadných přírodních útvarů (skalisek, vrcholů kopců, pramenů apod.) se rovněž nacházely nejrůznější přírodní svatyně. Podle archeologických nálezů sem můžeme bez větších pochybností zařadit vrch Velíz u Kublova s početnými nálezy kamenných broušených nástrojů a bronzových artefaktů. Zkoumanou oblastí také procházely četné stezky spojující osídlené sídelní komory. Jejich využití máme doloženo již od neolitu, kdy se tudy transportoval ze severozápadních Čech do Hořovické kotliny křemenec typu Skršín k výrobě štípaných nástrojů. Na závěr se zastavme u podmokelského pokladu, který představuje nejvýznamnější doklad mimosídlištních aktivit (obětina?, ukrytý majetek kmene při válečných událostech?) v tomto prostoru. Roku 1771 zde byl v údolí bezejmenné říčky nalezen největší zlatý keltský poklad v Evropě. Obsahoval kolem 7000 keltských mincí-statérů ukrytých v bronzovém kotli (Paulsen 1931; Castelin 1965). Závěr Poznání pravěkého osídlení a dalších pravěkých aktivit člověka v oblasti Křivoklátska je výrazně ztíženo existencí královského loveckého hvozdu, nízkou stavební činností i malou aktivitou archeologů. Výše předloženy text však snad dokázal, že se zde nacházejí významné archeologické lokality (např. 514

17 Daniel Stolz: Vývoj vztahu člověka ke krajině Křivoklátska od neolitu do doby stěhování národů stradonické oppidum nebo četná hradiště) a region byl v některých epochách poměrně intenzivně osídlen. Mnohé pravěké naleziště však teprve čekají na svá objevení. Zde můžeme přinést velký užitek spolupráce mezi pracovníky CHKO, přírodovědci, lesníky i návštěvníky na jedné straně a archeology na druhé straně. Upozornění na mohylové útvary, různé valy, umělé nerovnosti v terénu, rozsáhlejší stavební činnost porušující původní terén a podobně může vést k objevu mnoha nových archeologických památek. Ty nám lépe umožní pochopit vztah člověka k tomuto krásnému kusu české krajiny od nejstarších dob až po nedávnou minulost. Literatura Baštová D. et Bašta J. (1987): Hřebečníky, okr. Rakovník. Výzkumy v Čechách, Praha, : 59. Beneš A. (1959): K problémům mohylové kultury doby bronzové ve středních Čechách. Sborník Národního musea v Praze, řada A Historie 13. Benková I. et Čtverák V. (2000): Halštatské osídlení na hradě Točníku (okr. Beroun) (+ Příloha: Jitka Petříčková: Osteologické nálezy z Točníku). Archeologie ve středních Čechách, Praha 4: Břicháček P. (1982): Hýskov, okr. Beroun, Stradonice, okr. Beroun. Výzkumy v Čechách, Praha, : 36, Castelin K. (1965): Die Goldprägnung der Kelten in böhmischen Ländern. Graz. Čtverák V. et al (2003): Encyklopedie hradišť v Čechách. Libri, Praha. John J. et Stolz D. (2008): Shluk eneolitických výšinných lokalit v okolí Zbečna (okr. Rakovník). Archeologie ve středních Čechách, Praha, 12: Kočár P. et Dreslerová D (2010): Archeobotanické nálezy pěstovaných rostlin v pravěku České republiky. Památky archeologické, Praha, 101: Krištuf P. et Kovářová T. (2007): Výzkum ohrazené polohy Na propadeném zámku (k. ú. Branov, okr. Rakovník). In: Krištuf P., Šmejda L. et Vařeka P. [eds.] (2007), Opomíjená archeologie , Plzeň, Krištuf P. et Krištufová T. (2010): Archeologický výzkum výšinné lokality v poloze "Na propadeném zámku" (k. ú. Branov, okr. Rakovník) v roce In: Krištuf P. et Vařeka P. [eds.] (2010), Opomíjená archeologie , Plzeň, Maličký J. (1950): Předslovanská hradiště v jižních a západních Čechách. Památky archeologické, Praha, 43 ( ): 21 42, Matoušek V. (1982): Okresní muzeum v Berouně. Katalog pravěké sbírky II. Zprávy Československé společnosti archeologické, Praha, 23. Motyková-Šneidrová K. (1962): Osada pod Hradištěm u Stradonic. Památky archeologické, Praha, 53: Paulsen R. (1931): Die Münzprägung der Boier. Leipzig-Wien. Píč J. L. (1903): Starožitnosti země české. Díl II, svazek 2. Hradiště u Stradonic jako historické Marobudum. Praha. Polišenský T. (2003): Příspěvek ke studiu zázemí oppid ve středních Čechách. Archeologie ve středních Čechách, Praha, 7: Rybová A. et Drda P. (1994): Hradiště by Stradonice. Archeologický ústav AV ČR, Praha. Sankot P. (1994): Das La Téne Schildgrab von Bránov. Archeologické rozhledy, Praha, 44: Sklenář K. (1978): Okresní muzeum v Berouně. Katalog pravěké sbírky. Zprávy Československé společnosti archeologické, Praha,

18 BOHEMIA CENTRALIS 31 Sklenář K. (2003): František Pelz, zapomenutý archeolog křivoklátských lesů. Archeologie ve středních Čechách, Praha, 7: Stolz D. et Matoušek V. (2006): Berounsko a Hořovicko v pravěku a raném středověku. Hořovice. Stolz D. et Stolzová D. (2001): Přehled archeologických výzkumů na Berounsku v letech a drobné záchranné akce v Chodouni, Praskolesích a Stradonicích. Archeologie ve středních Čechách, Praha, 5: Stolz D. et Stolzová D. (2006): Současný stav povrchového průzkumu výšinných poloh Rakovnická. Archeologie ve středních Čechách, Praha, 10: Štiková E. (1954): Eneolitické výšinné sídliště u Zbečna. Archeologické rozhledy, Praha, 6: Waldhauser J. (2001): Encyklopedie Keltů v Čechách. Libri, Praha. Venclová N. (2001): Výroba a sídla v době laténské. Projekt Loděnice. Archeologický ústav AV ČR, Praha. Zápotocká, M. (2007): Osídlení okresu Rakovník v době kultury s vypíchanou keramikou. Archeologické rozhledy, Praha, 59: Recenzovali: doc. PhDr. Václav Matoušek, CSc. PhDr. ing. Lubor Smejtek, Ph.D. 516

VÝTVARNÁ KULTURA. 2. Doba bronzová a železná. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 2. Doba bronzová a železná. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 2. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Klíčová slova: Anotace:

Klíčová slova: Anotace: ŠKOLA TYPU RODINNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a Mateřská škola Tochovice Tochovice 76 262 81 Tochovice IČO: 71 00 72 02 E-mail: zstochovice@atlas.cz, zsmstochovice@seznam.cz Tel.: 318 682 754 www.zstochovice.cz

Více

Co všechno víme o starším pravěku?

Co všechno víme o starším pravěku? Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší

Více

VY_32_INOVACE_01_I./13._Dějepis Doba bronzová

VY_32_INOVACE_01_I./13._Dějepis Doba bronzová VY_32_INOVACE_01_I./13._Dějepis Doba bronzová Doba bronzová Před 5500 lety (v Evropě před 3000 lety) Kámen je nahrazen kovem = BRONZ Cu -měď Sn cín 20% BRONZ Spojením dvou relativně měkkých kovů vzniká

Více

Archeologické poklady Morašic

Archeologické poklady Morašic Archeologické poklady Morašic Mgr. Alena Hrbáčková, Jihomoravské muzeum ve Znojmě Z katastru obce Morašic pochází řada významných archeologických nálezů. Z neolitu publikoval V. Podborský náhodný nález

Více

Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu.

Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu. Významné objevy pravěkých archeologických lokalit v okolí povodí Husího potoka na Fulnecku. Daniel Fryč V průběhu let 1996 2007 autor článku a předseda Archeologického klubu v Příboře Jan Diviš při povrchovém

Více

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní

Více

NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI

NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI VY_32_INOVACE_02_Nejstarší osídlení naší vlasti NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://pravek.boiohaemum.cz/index.php

Více

DOBA KAMENNÁ. Poznámky: STARŠÍ DOBA KAMENNÁ (PALEOLIT) 3 000 000 8 000 PŘ.N.L.

DOBA KAMENNÁ. Poznámky: STARŠÍ DOBA KAMENNÁ (PALEOLIT) 3 000 000 8 000 PŘ.N.L. DOBA KAMENNÁ TÉMA: DOBA KAMENNÁ - ČLENĚNÍ - učebnice str.14 DOBA KAMENNÁ - ČLENĚNÍ Starší doba kamenná (paleolit) - vývoj člověka, doba ledová, kamenné nástroje, život v tlupách Střední doba kamenná (mezolit)

Více

Keltové práce s textem 1. Rozhodni, zda označíš výrok slovem ANO či NE.

Keltové práce s textem 1. Rozhodni, zda označíš výrok slovem ANO či NE. Keltové práce s textem 1. Chovali drůbež husy. 2. Jejich koně nosili již podkovy. 3. Železnou rudu tavili v železných pecích. 4. Poblíž Duchova v severních Čechách bylo nalezeno asi 200 keltských šperků

Více

PRAVĚKÝ RADOTÍN (OD LOVCŮ MAMUTŮ PO SLOVANY) Radotínská Letopisecká komise 24. 10. 2007

PRAVĚKÝ RADOTÍN (OD LOVCŮ MAMUTŮ PO SLOVANY) Radotínská Letopisecká komise 24. 10. 2007 PRAVĚKÝ RADOTÍN (OD LOVCŮ MAMUTŮ PO SLOVANY) Radotínská Letopisecká komise 24. 10. 2007 DOBA KAMENNÁ (cca 2 500 000 8 000 let př. n. l.) - Starší doba kamenná Paleolit - Střední doba kamenná Mezolit (8

Více

Život v neolitu. doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK ZS 2008/2009

Život v neolitu. doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK ZS 2008/2009 Život v neolitu doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK ZS 2008/2009 Neolit mladší doba kamenná neo lithos = nový kámen Počátky neolitu (zemědělství) jsou spojovány

Více

MATERIÁLY NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z KATASTRU POPŮVEK, OKRES TŘEBÍČ

MATERIÁLY NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z KATASTRU POPŮVEK, OKRES TŘEBÍČ MATERIÁLY NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z KATASTRU POPŮVEK, OKRES TŘEBÍČ Jitka Knotková, Muzeum Vysočiny Třebíč Martin Kuča, Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno Úvod

Více

OLOMOUC V PRAVĚKU Autor: Tereza Bundilová Brno 2010

OLOMOUC V PRAVĚKU Autor: Tereza Bundilová Brno 2010 OLOMOUC V PRAVĚKU Autor: Tereza Bundilová Brno 2010 Anotace Semestrová práce je zaměřena na pravěké archeologické prameny v Olomouci a jejím okolí. Vybrala jsem si příměstské části Nemilany a Slavonín,

Více

Keltové na našem území

Keltové na našem území Základní škola a Mateřská škola Kladno, Vodárenská 2115 Keltové na našem území Absolventská práce Autor: Adam Zaiter Třída: IX. B Školní rok: 2011/2012 Datum odevzdání: 8. 5. 2012 Vedoucí učitel: Mgr.

Více

Domy doby laténské a římské

Domy doby laténské a římské Domy doby laténské a římské Od halštatského období se množí doklady sídlišť, na kterých se setkáváme obvykle s pozůstatky zahloubených a v mnohem méně případech také nadzemních domů. Základním stavebním

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Pracovní verze textu, neoponováno, nekonzultováno!

Pracovní verze textu, neoponováno, nekonzultováno! Pracovní verze textu, neoponováno, nekonzultováno! Nerostné suroviny a jejich zpracování v době železné na území ČR Doba železná (800-50 BC)/Keltové (450-50 BC) Úvod Keltské etnikum se na části území vyvíjí

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Díky archeologickým nálezm v bývalých keltských hradištích (oppidech) a na pohebištích je zejmé, že Keltové mli své zrunéemeslníky.

Více

VY_32_INOVACE_D_362 PRAVĚK

VY_32_INOVACE_D_362 PRAVĚK VY_32_INOVACE_D_362 PRAVĚK Autor: Taťjana Horáková, Mgr. Použití: 6. ročník Datum vypracování: 6. 10. 2012 Datum pilotáže: 24. 10. 2012 Metodika: prezentaci lze použít při seznámení s vývojovými druhy

Více

Historický vývoj krajiny České republiky

Historický vývoj krajiny České republiky Historický vývoj krajiny České republiky Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného základu

Více

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová )

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová ) Pravěk 3miliony př. n. l. až do vzniku prvního písma: 3000let př. n. l nejdelší období v dějinách někdy nazýváme jako prehistorie česky předhistorie žádné písemné prameny, pouze hmotné (malby, sošky, nástroje,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Život v neolitu. doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK ZS 2010/2011

Život v neolitu. doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK ZS 2010/2011 Život v neolitu doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK ZS 2010/2011 Neolit mladší doba kamenná neo lithos = nový kámen Počátky neolitu (zemědělství) jsou spojovány

Více

Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku. Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz

Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku. Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz Historická kritéria posuzování vývoje techniky v pravěku 1. Kritéria technologická z jakého materiálu a jakým způsobem

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ Břežany zpracovala v rámci projektu DUMY: 6. ročník, výtvarná výchova Tematický blok: Výtvarné umění autor: Mgr. Alžběta Sousedíková sousedikova.obl@seznam.cz duben 2011 Název projektu: Inovace a zkvalitnění

Více

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku ZMĚNY V HOSPODÁŘSTVÍ V 16. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_11 Tématický celek: Historie a umění Autor:

Více

K počátkům doby železné (metodický list k pracovnímu listu z akce Mezinárodní den archeologii)

K počátkům doby železné (metodický list k pracovnímu listu z akce Mezinárodní den archeologii) K počátkům doby železné (metodický list k pracovnímu listu z akce Mezinárodní den archeologii) Cílem listu je podat základní informace o době halštatské/starší době železné a to nejen na území současné

Více

P R A V Ě K. Jeskynní malby

P R A V Ě K. Jeskynní malby Pravěk P R A V Ě K V pravěku lidé žili nejprve kočovně, umění se proto soustředilo spíše na drobné předměty ozdoby. Dochovaly se různé náhrdelníky, magické předměty, hliněné píšťaly, ozdobené předměty

Více

EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY

EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ 5. třída ZŠ BŘEŢANY Evropa VODSTVO Slané vody Evropu oblévají slané oceánské vody Atlantského a Severního ledového oceánu. Součástí těchto oceánů

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

O b s a h Nové poznatky o Keltech v Čechách Za Kelty po Čechách turistika z let 2000 2005 a archeologie Soupis nalezišť nově zjištěných

O b s a h Nové poznatky o Keltech v Čechách Za Kelty po Čechách turistika z let 2000 2005 a archeologie Soupis nalezišť nově zjištěných Obsah Nové poznatky o Keltech v Čechách z let 2000 2005........................... 7 Aktuálně nově zjištěná archeologická naleziště a památky po Keltech v Čechách................................. 7 Dějiny

Více

Jan Mařík. Libická sídelní aglomerace a její zázemí v raném středověku. Early Medieval agglomeration of Libice and its hinterland

Jan Mařík. Libická sídelní aglomerace a její zázemí v raném středověku. Early Medieval agglomeration of Libice and its hinterland Jan Mařík Libická sídelní aglomerace a její zázemí v raném středověku Early Medieval agglomeration of Libice and its hinterland Jan Klápště et Zdeněk Měřínský curantibus editae Univerzita Karlova v Praze

Více

Pravěk - Doba kamenná. Vypracovala: Jana Opluštilová

Pravěk - Doba kamenná. Vypracovala: Jana Opluštilová Pravěk - Doba kamenná Vypracovala: Jana Opluštilová Osnova Starší doba kamenná Paleolit 1.Nejstarší Paleolit 2.Starý Paleolit 3.Střední paleolit 4.Mladý Paleolit Střední doba kamenná Mezolit Mladší doba

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: září 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: Doba bronzová, doba železná Třída: od 6. ročníku Anotace:

Více

Zaniklá středověká ves Svídna

Zaniklá středověká ves Svídna Zaniklá středověká ves Svídna Zaniklá středověká ves Svídna, se nachází v dnešním katastru obce Drnek., což je asi 10km na západ od Slaného (bývalý okres Kladno). Etymologové soudí, že název Svídna vznikl

Více

Oppidum Závist. Josef Dufek

Oppidum Závist. Josef Dufek Oppidum Závist Příklad pozdně halštatské a pozdně laténské fortifikace Josef Dufek Oppidum Závist představuje jeden z nejvýznamnějších fortifikačních systémů pravěkých Čech, jenž dosáhl největšího rozsahu

Více

ARCHEOLOGIE ARCHEOLOGIE

ARCHEOLOGIE ARCHEOLOGIE ARCHEOLOGIE RANĚ STŘEDOVĚKÉ EVROPY (1) 6. 9. PŘEHLED ARCHEOLOGIE RANÉHO STŘEDOVĚKU V OBLASTECH OSÍDLENÝCH SLOVANSKÝM ETNIKEM 8-9. STŘEDNÍ EVROPA 8. ÚVOD; SLOVENSKO 1. ROČNÍK MAGISTERSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU

Více

Josef Flégl Archeologické nálezy v Dolcích

Josef Flégl Archeologické nálezy v Dolcích Josef Flégl Archeologické nálezy v Dolcích Úvod Za dobrušským gymnáziem a zemědělským družstvem směrem k lesu Halín se nachází lokalita zvaná Dolce. Jde o pomístní název pozemků, které dnes většinou patří

Více

První kmeny na našem území

První kmeny na našem území Registrační číslo projektu: CZ.1.07./1.4.00/21.3075 Šablona: I/2 Sada: VY_12 _INOVACE_02VM Pořadové číslo vzdělávacího materiálu: 20 Ověření ve výuce: Předmět: ČaJS Třída: IV. B Datum: 21.10.2013 Předmět:

Více

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň

Více

VY_32_INOVACE_02_17_VL Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciáln lní vzdělávac vací potřeby Klíčov ová slova Druh učebnu ebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina Stupeň a typ vzdělávání

Více

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

Otázka: Pravěk. Předmět: Dějepis. Přidal(a): BarboraKleckova

Otázka: Pravěk. Předmět: Dějepis. Přidal(a): BarboraKleckova Otázka: Pravěk Předmět: Dějepis Přidal(a): BarboraKleckova Období od osídlení Země prvními lidmi až po období vzniku prvních lidských civilizací; nejdelší období v dějinách lidstva, které trvalo více než

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o.

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Autor Tematická oblast Mgr. Martin Hedeja Zeměpis světové hospodářství Ročník 2. Datum tvorby 3.9.2012 Anotace a) určeno

Více

Žádající organizace prohlašuje, že vyjednala s majitelem pozemku náležitosti dle 22 odst.1 a zejm. 24 zákona č. 20/1987Sb.

Žádající organizace prohlašuje, že vyjednala s majitelem pozemku náležitosti dle 22 odst.1 a zejm. 24 zákona č. 20/1987Sb. Žádost o stanovisko ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i. dále jen (ARÚ) k realizaci archeologického výzkumu, který nebyl vyvolán stavební či jinou činností na území s archeologickými nálezy dle 22., odst.2 1. Oprávněná

Více

Význam organismů pro člověka

Význam organismů pro člověka I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 10 Význam organismů pro člověka

Více

SOUPIS ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT V CHLUMCI NAD CIDLINOU. Katastr: Chlumec nad Cidlinou Kód katastru: 651541

SOUPIS ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT V CHLUMCI NAD CIDLINOU. Katastr: Chlumec nad Cidlinou Kód katastru: 651541 PŘÍLOHA Č. 3 SOUPIS ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT V CHLUMCI NAD CIDLINOU Katastr: Chlumec nad Cidlinou Kód katastru: 651541 1. prostor mezi hřbitovním kostelem Nejsvětější Trojice a východní část náměstí, areál

Více

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze rok: 1978-1979, číslo výzkumu: XCI PRAHA 1 - NOVÉ MĚSTO OPATOVICKÁ ULICE - (Pražský sborník historický XIII, 1981, s. 160-190 ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM V PRAZE V ROCE 1978) V říjnu 1978 provedli pracovníci

Více

6. Zeleň na území hlavního města Prahy

6. Zeleň na území hlavního města Prahy 6. Zeleň na území hlavního města Prahy (Ing. Miroslav Kubový) Pro potřeby tohoto úkolu zpracoval stať týkající se zeleně v Praze Ing. Miroslav Kubový, autorizovaný architekt pro obor krajinářská architektura.

Více

PROJEKT ŽIVOT A ŘEMESLA V PRAVĚKU A RANÉM STŘEDOVĚKU V ZOO PLZEŇ

PROJEKT ŽIVOT A ŘEMESLA V PRAVĚKU A RANÉM STŘEDOVĚKU V ZOO PLZEŇ PROJEKT ŽIVOT A ŘEMESLA V PRAVĚKU A RANÉM STŘEDOVĚKU V ZOO PLZEŇ Zoologická a botanická zahrada města Plzně je ideálním místem k uskutečnění záměru přiblížení života našich předků formou ukázek a experimentů

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

SEVERNÍ EVROPA. Obr. 1

SEVERNÍ EVROPA. Obr. 1 SEVERNÍ EVROPA Obr. 1 Co mají společného? 1) Přírodní podmínky - přímořské podnebí na rozhraní mírného a subarktického pásu (ovlivněn Golfským proudem) - lesy (smíšené, jehličnaté tajga) = zachovaná příroda

Více

Srovnání historických období pracovní listy

Srovnání historických období pracovní listy VY_52_INOVACE_CVSD2_29_4B Ročník: 4. Srovnání historických období pracovní listy Vzdělávací oblast: Člověk ve světě místo kde ţijeme Anotace: Autor: Tento výukový materiál je určen pro skupinovou práci

Více

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu. Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres

Více

Báňská díla pod Krudumem

Báňská díla pod Krudumem Báňská díla pod Krudumem Nálezová zpráva z archeologického a terénního výzkumu Karlovy Vary Krajské muzeum Karlovy Vary 14. listopadu 2004 Mgr. Jiří Klsák Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov Vladislav

Více

Východní Evropa. Obr. 1

Východní Evropa. Obr. 1 Východní Evropa Obr. 1 Obr. 2 Bělorusko Základní údaje Hlavní město: Minsk Rozloha: 207 600 km² Počet obyvatel: 9 577 552 Hustota osídlení: 47 ob. / km² Obr. 3 Státní zřízení: prezidentská republika Jazyk:

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ PRAVLAST A EXPANZE KELT http://cs.wikipedia.org/wiki/keltov%c3%a9 Úkol: Vyhledej interaktivní mapu keltské a ímské expanze - http://resourcesforhistory.com/map.htm

Více

NEJSTARŠÍ PALEOLIT H. HABILIS. východní Afrika Olduvaj lov drobné zvěře sekáče otloukání, štípání ve skupinách řeč kruhovitá obydlí

NEJSTARŠÍ PALEOLIT H. HABILIS. východní Afrika Olduvaj lov drobné zvěře sekáče otloukání, štípání ve skupinách řeč kruhovitá obydlí VÝVOJ ČLOVĚKA PALEOLIT vývoj rodu Homo před 3 mil. let přisvojovací hospodářství od konce třetihor a čtvrtohory střídání dob ledových (pokles o 10 C) dob meziledových (nárůst o 3 C) vznik lidské kultury

Více

Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa

Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa Obr. 2 BENELUX Charakteristika Označení pro volné společenství Belgie, Nizozemska a Lucemburska V roce 1948 byla vytvořena celní unie, později byla přeměněna na hospodářskou

Více

NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU

NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU Křivoklátsko, Rakovnicko, Berounsko, Praha jih VE DNECH 30. 4. 3. 5. 2015 ------------------------------------------------------------------------------ Určeno pro pěší turistiku,

Více

HISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ. Zaniklá obec Bystřec

HISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ. Zaniklá obec Bystřec HISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ V dnešní výpravě za poznáváním historie krajiny v okolí Jedovnic navštívíme několik míst, kde si ukážeme, jak vypadají pozůstatky po lidském osídlení v krajině. Je možné,

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

HOTEL ZÁMEK. Vysoký Újezd. Investiční Memorandum

HOTEL ZÁMEK. Vysoký Újezd. Investiční Memorandum Investiční Memorandum HOTEL ZÁMEK Vysoký Újezd 362/2 - Staré Město, 110 00 Praha 1 tel: +420 257 328 281 e-mail: info@svoboda-williams.com www.svoboda-williams.com Obsah Údaje o projektu 1 Investiční příležitost

Více

VY_32_INOVACE_DVK1101

VY_32_INOVACE_DVK1101 PRAVĚKÉ UMĚNÍ VY_32_INOVACE_DVK1101 Autor: Vznik: Téma: Předmět: Anotace: Mgr. Jan Souček 09 / 2012 Pravěké umění DVK / 1. ročník Charakteristika a periodizace pravěkého umění PRAVĚK JAKO HISTORICKÉ OBDOBÍ

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008)

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Příloha k diplomové práci Tomáš Jurčí, UP Olomouc 2008 Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Benátky Foto 1 Stará cesta vedoucí z Benátek do

Více

Obsah Obsah 2 Kraj v číslech 3 Znaky 4 Mapy 5 Přehled 7 Vodstvo 8 Hospodářství 9 Kultura 13 2 Kraj v číslech Rozloha 526 702 ha (5 267 km 2 ) Olomoucký kraj tvoří 6,7% celkové rozlohy České republiky Počet

Více

Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú.

Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú. Ar chaia č.j. NZ 01/07 Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú. Opava-Předměstí Předběžná zpráva o výsledcích archeologického

Více

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68 d o m a a.s., září 2012 SEZNAM VÝKRESŮ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 TEXTOVÁ ČÁST ŠIRŠÍ VZTAHY a ÚZEMNÍ PLÁN SITUACE-PLOCHY POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED NA

Více

FOCENO OD JV, DOLE - POHLED NA CENTRUM ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY. obr. 1

FOCENO OD JV, DOLE - POHLED NA CENTRUM ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY. obr. 1 Příbor - Prchalov Označ. na artefaktech Pr Lokalita publikována: Diviš, J. : Neuvěřitelnou starobylost Příbora prokazují nové archeologické nálezy, Měsíčník města Příbora, leden 1998 Diviš, J. : Legendární

Více

NezNámé doklady laténského osídlení jihozápadně kutné hory

NezNámé doklady laténského osídlení jihozápadně kutné hory Archeologie ve středních Čechách 14, 2010, str. 759 765 NezNámé doklady laténského osídlení jihozápadně kutné hory jarmilavalentová Ač je Kutnohorsko známo poměrně četnými hrobovými nálezy doby laténské

Více

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek.... Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi liší a je stále nespokojen s tím, jak vypadá - je to č

Více

Afrika Severní region. Státy část I

Afrika Severní region. Státy část I Afrika Severní region Státy část I Severní Afrika Přiřaď státy do mapy severní Afriky Súdán Egypt Libye Alžírsko Tunisko Maroko Západní Sahara Hry a testy o Africe (EN) Alžírsko Alžírská demokratická a

Více

UMĚNÍ VELKOMORAVSKÉ ŘÍŠE

UMĚNÍ VELKOMORAVSKÉ ŘÍŠE UMĚNÍ VELKOMORAVSKÉ ŘÍŠE Výtvarné umění zahrnuje složku 1. monumentální (kamenná církevní architektura, freska) 2. užitou (zlatnictví, kovářství) ARCHITEKTURA Mikulčická trojlodní bazilika Velkomoravský

Více

Pro 8. ročník Člověk a příroda Zeměpis Evropa

Pro 8. ročník Člověk a příroda Zeměpis Evropa VY_52_INOVACE_51 Benelux Pro 8. ročník Člověk a příroda Zeměpis Evropa Prosinec 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno k doplnění informací základního učiva Ukázka současného života v zemích Beneluxu na základě

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

STÁTY VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY. Obr. 1

STÁTY VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY. Obr. 1 STÁTY VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY Obr. 1 Obr. 2 SLOVENSKO Základní údaje Parlamentní republika Hlavní město Bratislava Počet obyvatel 5 477 038 Rozloha 49 035 km 2 Hustota zalidnění 103 ob./km 2 Měna Euro Jazyk

Více

Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu. Jarmila Čiháková Jan Havrda

Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu. Jarmila Čiháková Jan Havrda Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu Jarmila Čiháková Jan Havrda HRADČANY Pražský hrad MALÁ STRANA 1257 STARÉ MĚSTO 1360 barokní opevnění NOVÉ MĚSTO Mapa Prahy s vyznačením jednotlivých historických

Více

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní

Více

Granty Soupis grantů a projektů

Granty Soupis grantů a projektů Granty Soupis grantů a projektů 1994 1996 Počátky Prahy. Vývoj pražské aglomerace do 1. poloviny 12. století. grant GA ČR č. 404/94/1007 nositel L. Hrdlička (ARÚ AV ČR) spoluřešitel za NPÚ Praha J. Čiháková

Více

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,

Více

Územní plán Plzeň krajina ve městě

Územní plán Plzeň krajina ve městě Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Územní plán Plzeň krajina ve městě WORKSHOP 17. LEDNA 2013 Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Program workshopu 1. pohled na město a okolí 2. krajina ve městě 3.

Více

horizont celého mladšího holocénního období kolonizace pralesů na Českomoravské vysočině

horizont celého mladšího holocénního období kolonizace pralesů na Českomoravské vysočině Obnovená pastva ovcí v NPR Mhl Mohelenská káhd hadcová step Doc. Ing. Pavel Veselý, CSc. Mendelova univerzita v Brně Ústav výživy zvířat a pícninářství Spolehlivé literární prameny k dispozici z 18. století

Více

PRAVĚKÉ UMĚNÍ. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

PRAVĚKÉ UMĚNÍ. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_114_VV6 PRAVĚKÉ UMĚNÍ Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Mgr. Andrea Slavíková PRAVĚKÉ UMĚNÍ Umění je nám vrozené. Nezačíná v historii,

Více

DUM č. 4 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR

DUM č. 4 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR projekt GML Brno Docens DUM č. 4 v sadě 21. Ze-3 Kraje ČR Autor: Drahomír Hlaváč Datum: 30.09.2013 Ročník: 3. ročníky Anotace DUMu: Kraje České republiky. Geografická charakteristika Jihočeského kraje

Více

Hospodářství ze článků v Archeologických rozhledech XLVII

Hospodářství ze článků v Archeologických rozhledech XLVII Hospodářství ze článků v Archeologických rozhledech XLVII Drda, P. Rybová, A.: Prostorové rozložení specializovaného řemesla v zástavbě keltského oppida Závist (akropole) Na akropoli se již od počátečních

Více

BOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ (HERACLEUM MAN- TEGAZZIANUM SOMM. ET LEV.) V CHKO ŽE- LEZNÉ HORY A REDUKCE JEHO POČETNOSTI

BOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ (HERACLEUM MAN- TEGAZZIANUM SOMM. ET LEV.) V CHKO ŽE- LEZNÉ HORY A REDUKCE JEHO POČETNOSTI Vč. sb. přír. - Práce a studie, 6 (1998): 93-98 ISBN: 80-86046-33-4 BOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ (HERACLEUM MAN- TEGAZZIANUM SOMM. ET LEV.) V CHKO ŽE- LEZNÉ HORY A REDUKCE JEHO POČETNOSTI Heracleum mantegazianum

Více

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA HOSPODÁŘSTVÍ VÝCHODNÍ EVROPY Mgr. Iva Švecová BĚLORUSKO -ekonomika průmyslově - zemědělský stát silný vliv hospodářsko

Více

VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI

VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI O příbytcích starých Slovanů Slované osídlili vlídné, úrodné oblasti kolem řek, jež byly nezbytným zdrojem vody, ale také potravy. K postavení svých obydlí si vybírali

Více

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,

Více

Jihovýchodní Evropa. Obr. 1 (upraveno)

Jihovýchodní Evropa. Obr. 1 (upraveno) Jihovýchodní Evropa Obr. 1 (upraveno) Obr. 2 BULHARSKO Základní údaje Hlavní město: Sofia Rozloha: 110 993 km² Obr. 3 Počet obyvatel: 7 093 635 Hustota osídlení: 65 ob./ km² Státní zřízení: parlamentní

Více

Základní údaje. Parlamentní republika. Hl. město Lublaň Počet obyvatel 2 000 092 Rozloha 20 273 km 2 Měna Euro Jazyky slovinština

Základní údaje. Parlamentní republika. Hl. město Lublaň Počet obyvatel 2 000 092 Rozloha 20 273 km 2 Měna Euro Jazyky slovinština Obr. 1 ALPSKÉ STÁTY Obr. 2 Základní údaje Parlamentní republika Vznikla rozpadem Jugoslávie Hl. město Lublaň Počet obyvatel 2 000 092 Rozloha 20 273 km 2 Měna Euro Jazyky slovinština Obr. 3 Přírodní podmínky

Více

Jihovýchodní Evropa Obecná charakteristika

Jihovýchodní Evropa Obecná charakteristika Jihovýchodní Evropa Obecná charakteristika Obr. 1 (upraveno) Obr. 2 Charakteristika oblasti Oblast se rozkládá na Balkánském poloostrově Podnebí: Jih středomořské Sever mírné vnitrozemské Nejvyššími pohořími

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více