FUNKCE RYBNÍKŮ V KRAJINĚ

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "FUNKCE RYBNÍKŮ V KRAJINĚ"

Tomáš Dušek
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 FUNKCE RYBNÍKŮ V KRAJINĚ Richard LHOTSKÝ, Ph.D. ENKI, o.p.s. Třeboň

3 Zastoupení vodních ploch na Třeboňsku

4 Rybniční hospodaření 1. Rybniční hospodaření je podmínkou existence rybníků. 2. Bez hospodaření dojde k postupnému zazemnění rybníků a jejich zániku. 3. Rybniční hospodaření ovlivňuje kvalitu vody.

5 Vývoj produkce ryb v českých rybnících

6 Historické funkce rybníků - Akumulační odvodnění pozemků a zadržení vody - Zásobní plavení rudy - Rybochovná Řím, Francie, Německo, Čechy - Fortifikační součást opevnění - Energetická pohon mlýnů, hamrů, důlních čerpadel - Retenční (ochranná) protipovodňová ochrana

Německo, Čechy - Fortifikační součást opevnění - Energetická pohon

7 Moderní funkce rybníků - Rybochovná - Vodohospodářská akumulace, retence, retardace - Energetická malé elektrárny - Rekreační - Klimatická výpar vody, mikroklima - Krajinotvorná - Biodiverzifikační Natura Nutrient sink (trap) - eutrofizace

Rekreační - Klimatická výpar vody, mikroklima - Krajinotvorná

9 Proč se zbavujeme vody v krajině? S výjimkou východní a jihovýchodní Ásie je výživa obyvatel planety závislá především na původně stepních rostlinách obilninách. Podmínkou jejich pěstování je navození stepních podmínek tedy odvodnění pozemků. Důsledkem odvodnění zemědělských ploch je i zvýšený odnos živin, které zatěžují vodní útvary a lokální přehřívání, které odsává vodu z okolních porostů.

10 Teplotní mapa Třeboně a okolí

12 Mostecko Třeboňsko Krušné hory Litvínov r. Rožmberk Most Povrchové doly Třeboň

13 Mostecko Třeboňsko

14 Malý a velký cyklus vody

15 Problematika eutrofizace Téměř desetinásobné zvýšení produkce přirozené produkce ryb v rybnících nebylo zadarmo. Přísun živin: Externí velká pole, intenzifikace zemědělství, budování kanalizací na venkově, neexistence ČOV, zavedení praček a později myček nádobí Interní hnojení rybníků, krmení, nadměrná tvorba sedimentu a zpětné uvolnění živin do vody

Přísun živin: Externí velká pole, intenzifikace zemědělství, budování kanalizací na

16 Vyvážená rybí obsádka Vyšší biodiverzita Větší zooplankton regulující fytoplankton

17 Nevyvážená (těžká) rybí obsádka Malý nebo chybějící zooplankton Rozvoj fytoplanktonu s převahou sinic Nižší biodiverzita

18 Klíč k úspěchu Vystihnout PŘIMĚŘENOU (nikoliv jen nízkou!) obsádku, při které se energie a látky účinně převádějí od primární produkce přes plankton do ryb.

19 Rybniční sediment Rybniční sediment je důležitou složkou rybničního ekosystému, pokud jeho mocnost nepřesahuje 30 cm. Vyšší vrstvy sedimentu jsou obvykle prostředím bez kyslíku, kde dochází k uvolňování živin především fosforu které tak představují vnitřní zátěž rybníka. Vnitřní sedimentace vs. splachy z povodí Problematika nakládání se sedimenty a jejich využití v zemědělství. Dusík, na rozdíl od fosforu, dnes není nejrizikovější živinou z hlediska eutrofizace.

tak představují vnitřní zátěž rybníka. Vnitřní sedimentace vs.

21 Rybník při povodni

22 Stejný slovník je základem Akumulace vody dlouhodobé až trvalé hromadění vody ve vymezeném prostoru. Retence vody dočasné zadržení vody ve vymezeném prostoru. Retardace odtoku opoždění maxima průtoku za maximem deště, význam retence krajiny (rybničnaté). maximální hladina normální hladina retenční objem akumulační objem

23 PŘEHRADY (Lipno I, Římov, Orlík) RYBNÍKY třeboňská rybniční soustava Zásobní objem: 678,5 mil. m 3 Retenční objem: 75 mil. m 3 Retence 2002: 220 mil. m 3 Normální objem: 75 mil. m 3 Retenční objem: 50 mil. m 3 Retence 2002: 114 mil. m 3

26 Volné vodní plochy tvoří cca 14 % CHKO Třeboňsko. V době kulminace povodně 2002 tvořily 30 % plochy CHKO. Rybničnatá krajina Třeboňska zadržela cca mil m 3 (Rožmberk 50 mil m 3 ). To odpovídá cca 200 mm srážek v povodí Lužnice nad Rožmberkem (1150 km 2 ) Zdržení kulminace o 68 hodin.

27 68 h.

28 Závěry ze sledovaných povodní na Třeboňsku Retenční prostor všech rybníků je cca 50 mil. m 3, retence uváděná v roce 2002 ( mil. m 3 ) je již zcela neovladatelný stav. Velké škody může na počátku způsobit malý problém (r. Slavíček v roce 1890). Technické vybavení (dřevěné trouby) a provedení hrází (písek) odpovídá době vzniku rybníků. Vodohospodářsá manipulace se řídí schváleným manipulačním řádem. Další manipulace představuje riziko hospodářských ztrát.

29 Závěry ze sledovaných povodní na Třeboňsku Pouhé odbahnění nezvýší retenci rybníků. Vedle retence rybníků je třeba počítat i s retencí rybničnaté (pánevní) krajiny. Velmi malá koordinace sektorů rybářství zemědělství lesnictví. Význam rybníků při velkých povodních je velmi omezený. Příbřežní porosty lze hospodářsky využít.

30 Rybník v krajině Rybničnatá krajina třeboňsko-vitorazského regionu je světovým unikátem. Jediné technické dílo, které je zahrnuto mezi významné krajinné prvky v ochraně přírody. Rybníky nelze zachovat bez řádného hospodaření. K hospodaření na rybnících nelze přistupovat bez návaznosti na zemědělské aktivity v povodí.

31 Richard LHOTSKÝ, Ph.D. ENKI o.p.s. Třeboň

Podobné dokumenty

Zlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku

KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 31 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Zlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku 1. POPIS PROBLÉMU Nedostatek kyslíku ve vodě je problémem na řadě úseků vodních