Metodika monitoringu živin s využitím Ellenbergových indikačních hodnot

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Metodika monitoringu živin s využitím Ellenbergových indikačních hodnot"

Transkript

1 Metodika monitoringu živin s využitím Ellenbergových indikačních hodnot Výstup z projektu D601 pro REC ČR Luční společenstva indikátory nutrientů v povodí DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie Mgr. Petra Konvalinková Mgr. Záboj Hrázský České Budějovice DAPHNE ČR 2007

2 Projekt je realizován za finanční podpory UNDP/GEF Danube Regional Project, prostřednitvím grantového programu, který administruje Regionální environmentální centrum pro Střední a Východní Evropu. "This project is being implemented with the financial support of the UNDP/GEF Danube Regional Project, through a grant programme managed by the Regional Environmental Center for Central and Eastern Europe."

3 V tomto dokumentu máte možnost se seznámit s metodologickým pozadím indikace živin prostřednictvím rostlinných společenstev. Text je koncipován do tří úrovní podrobnosti a odbornosti: 1. Teoretický úvod 2. Metody indikace 3. Metodika pro užití Ellenbergových indikačních hodnot Seznam literatury

4 1. ÚVOD: Bioindikátor (zkráceně indikátor) je živý organismus nebo společenstvo, z jehož existence, stavu nebo chování je možno usuzovat na přítomnost určitého činitele v prostředí a na stav a změny v prostředí (Dziock et al. 2006, McGeoch 1998). Základem bioindikace je fakt, že většina druhů má unimodální odezvu na proměnnou prostředí, tzn. že má optimum při určité hladině environmentální proměnné. Dobrým indikátorem je druh, který má úzkou ekologickou valenci, je dobře určitelný a je relativně běžný (Diekmann 2003). Platí, že větší vypovídající hodnotu má přítomnost určitého druhu než jeho nepřítomnost, protože druh může chybět na daném místě i z jiných důvodů než jen nepříznivých podmínek prostředí. Častěji než indikace na základě jednoho druhu se využívá indikace na úrovni rostlinného společenstva. Ta je přesnější z toho důvodu, že překryv tolerancí několika druhů je menší než ekologická amplituda jednoho druhu (Diekmann 2003). Vztah mezi druhem a faktorem prostředí můžeme vyjádřit tzv. indikační hodnotou. Nejznámější a nejpoužívanější jsou Ellenbergovy indikační hodnoty (Ellenberg et al. 1992). Na základě terénní zkušenosti byly k jednotlivým druhům rostlin ve střední Evropě přiřazeny indikační hodnoty pro: N zásobení stanoviště dusíkem, L závislost na světle, T závislost na teplotě, K kontinentalitu druhu, F závislost na vlhkosti, R půdní reakci. Stupnice pro tyto proměnné je ordinální a její rozsah je 1 9 (popř u F). Např. u N hodnota 1 značí druh stanoviště chudého dusíkem (živinami), hodnota 9 druh preferující místa s velmi vysokým obsahem dusíku (živin). Indikační hodnoty mají svá specifika, z kterých se odvíjí i určité nevýhody a omezení jejich využití. Kromě již zmíněného empirického stanovení je dalším rysem to, že indikační hodnoty odráží ekologické chování druhu, a ne jeho fyziologické preference (Ellenberg et al. 1992). V jedné hofnotě je zahrnut celý komplex environmentálních proměnných. Např. N integruje několik ekolog. parametrů dostupnost vody, aeraci půdy, ph půdy, disturbance (viz dále). Dalším omezením je, že se indikační hodnoty nevztahují k podmínkám v určitý okamžik, ale jsou buď souhrnem těchto podmínek za čas nebo mohou odrážet pouze zásadní fluktuaci. Změna v druhovém složení je většinou zpožděna za změnou podmínek prostředí (Schaffers et Sýkora 2000). Podobně existují i indikační hodnoty pro lišejníky a mechorosty. Protože určování mechorostů a lišejníků do druhů je však mnohem obtížnější než určování cévnatých rostlin, jsou k indikaci využívány méně často (Sutton et al. 2004)

5 2. Metody 2.1 Ellenbergovy indikační hodnoty ve vztahu k proměnným prostředí Protože indikační hodnoty byly druhům přiděleny na základě terénní zkušenosti, byly pokusy ověřit jejich platnost korelací s měřitelnými proměnnými prostředí. Korelace s obsahem dusíku v půdě v různých formách nebyla ve většině studií příliš vysoká, jako nejlepší se ukázala korelace N s biomasou (popř. obsahem dusíku v listech) (Wamelink et al. 1998, Lawesson et Mark 2000, Melman et al. 1988, Hill et Carey 1997, Thompson et al. 1993). Hodnota N tedy mnohem více vypovídá o celkové úživnosti a produktivitě stanoviště než o obsahu dusíku (Ertsen et al. 1998, Schaffers et Sykora 2000, Sutton et al. 2004). Navíc bylo zjištěno, že regresní závislost měřené proměnné a indikační hodnoty (ověřeno na R a F) se může měnit i v závislosti na vegetačním typu (Wamelink et al. 2002). 2.2 Další faktory, které ovlivňují vypovídající hodnotu N: Disturbance: pozitivní korelace mezi disturbancí a nízkou produktivitou (C stratégové, vyšší rostliny většinou vyšší hodnota N) (Olff et al. 1993, Schaffers et Sýkora 2000). Počasí: C stratégové podpoření chladným, vlhčím létem x teplé, horké jaro, léto podpora R a S stratégů (mají nízké N hodnoty) (Dunnett et al. 1998). Region: odhady původně pro druhy v podmínkách stř. Evropy; existují korekce pro jiné oblasti (např. VB, Farské ostrovy, ) (Thompson et al. 1993, Hill et al. 2000, Lawesson et al. 2003). Efekt druhové bohatosti, frekvence druhů: při vyšší druhové diverzitě jsou víc podobné lokálnímu species pool, tím pádem i Ellenb. Hodnoty N; řešením je snížení váhy druhu podle zastoupení v lokálním species pool (Huston 1997, Schaffers et Sýkora 2000). Stres: pokud jsou druhy stres tolerantní větší vliv má stres než dodání živin to se může projevit jen nárůstem biomasy, ne směnou druhů Světlo: Dokonce i některé Ellenbergovy indikační hodnoty jsou korelované navzájem např. negativní korelace mezi L (světlo) a N (Diekmann et Dupre 1997, Peace et Grubb 1982, Ellenberg et al. 1992). 2.3 Metody sledování vegetace Klasickým přístupem je výpočet průměrných hodnot sledované proměnné prostředí z druhového složení fytocenologického snímku. Není známo, jaký vliv má velikost snímkované plochy na přesnost odhadu sledovaných faktorů nejčastěji se používala standardní velikost fytocenologického snímku podle typu vegetace (Ewald 2003). Metody sledování faktorů prostředí prostřednictvím vegetačních map, respektive využití záznamu druhového složení na jednotlivých prvcích vegetačního pokryvu (jednotlivých polygonech) pro výpočet průměrných hodnot nebyly doposud dostatečně propracovány.

6 2.4 Výhoda i nevýhoda využití rostlin oproti měření Rostliny nejsou vhodné jako kvantitativní proměnná. Na základě indikačních hodnot nezjistíme absolutní hodnotu proměnné prostředí, mohou nás však na první pohled upozornit např. na zvýšenou dostupnost živin. Pomocí indikačních hodnot také většinou nelze odlišit příčinu změny, např. eutrofizace zda a jakou měrou je důsledkem hnojení nebo spadů dusíku (Sutton et al. 2004). Jejich výhodou i nevýhodou je, že se jedná o komplexní vyjádření proměnných prostředí výskyt rostlin je výsledkem souhrnného, dlouhodobého působení sledovaného faktoru. Protože proměnné prostředí se mění v čase i prostoru, k odhadu jejich dlouhodobých hodnot je většinou třeba několika měření. Přitom technická měření jsou mnohem dražší než botanický průzkum. Navíc u historických údajů máme spíše záznamy botanického složení než naměřených hodnot faktorů prostředí. Pro porovnání změn v čase jsou tedy většinou nenahraditelné (Zonneveld 1983). Z toho plyne i nejčastější využití indikačních hodnot: srovnání rostlinných společenstev, sledování floristických změn na trvalých plochách, určení ekologického nároku druhu, rekonstrukce historických podmínek (spíš řasy) (Diekmann 2003). 2.5 Závěr: Ellenbergovy indikační hodnoty jsou vhodné zejména pro sledování dlouhodobých změn rostlinného společenstva. Jejich funkce je zejména signální umožňují upozornit na místa, kde by bylo vhodné provést přesnější a podrobnější analýzu pomocí chemických analýz půdy (Diekmann 2003).

7 2.6 Ostatní metody indikace dusíku založené na rostlinách: Metody diverzity: FNIS (Functional Nitrogen Index for Species) index založený na rychlosti mineralizace různých forem půdního dusíku; pouze pro lesní druhy (Diekmann et Falkengren Grerup 1998). N DEV index přiřazen podle ph a N, ve kterém se druh vyskytuje (podle rychlosti nitrifikace v určitém ph) (Diekmann et Falkengren Grerup 2002). Life History Traits (LHT) zahrnuje životní formu, fenologii, výšku, anatomii, růstovou rychlost; v nivách používá se pouze pro vodní vegetaci vodě, nikoliv už pro vegetace terestrickou či mokřadní (Henle et al Lavorel et al. 1997, 1999) Transplantační metody: standardizované rostliny nejčastěji Lolium sp. vysázené ven, sleduje se vliv celkového dusíku na rostliny (Sommer et Jensen 1991). přesazení lučních druhů nevýhoda: hodně ovlivněné i klimatem Chemické metody: celková koncentrace N v listech používá se hlavně při detekci spadu dusíku (NH 3, NH 4 + NO 3 ) rozpustný listový dusík, NH 3 trochu lepší než předešlá analýza; hlavně pleurokarpní mechy (Sutton et al. 2004)

8 3. METODIKA (s použitím Ellenbergových indikačních hodnot) 3.1. Sběr dat: vegetační mapa průchod terénem, vymapování rostlinných společenstev (polygony dle dominant nebo některé z fytocenologických klasifikací), záznam výskytu speciálních indikačních druhů (druhy s extrémními indikačními hodnotami 1,2,8,9), poznámky k pozorováním z terénu (disturbovaná místa, prameniště, ) slouží k umístění fytocenologických snímků fytocenologický snímek v každém zájmovém polygonu snímkované plochy by měly být co nejhomogennější odhad vlhkosti změření ph (predikce množství živin je přesnější při kombinaci ph a Ellenbergových hodnot pro dusík N) informace o historii území (managment, počasí, disturbance viz 2.2.) nutné získat a zohlednit při interpretaci výsledku Kromě cílového společenstva je vhodné mapovat i okolí, nebo jiným způsobem zohlednit regionální flóru. Ukázalo se, že indikační hodnoty v určité oblasti mají nenáhodnou distribuci tudíž průměrná indikační hodnota může být ovlivněna frekvencí distribuce indikačních hodnot (obvykle je většina druhů se středními hodnotami). Názory na význam podrobnosti stupnice pokryvností a důsledné dohledávaní druhů s nízkou početností jsou různé: Ewald (2003) tvrdí, že metoda je poměrně odolná k nekompletním záznamům a argumentuje, že málo početné druhy jsou přítomny spíše v důsledku jiných faktorů, než je jejich optimum hladiny živin. Käfer et Witte (2004) naopak doporučují se věnovat dohledání co nejvíce přítomných druhů, třeba i na úkor přesnosti odhadu pokryvností. Podrobná studie, která by se touto problematikou zabývala pochopitelně dosud schází.

9 3.2 Vyhodnocení Přidělení Ellenbergových hodnot N k jednotlivým sledovaným lokalitám (snímkům) 3 tradiční přístupy k použití indikačních čísel (Ellenberg et al.1992): 1. kvalitativní přístup všechny druhy ve snímku mají stejnou váhu = aritmetický průměr 2. ordinální přístup abundance a pokryvnost v 9tičlenné stupnici 3. kvantitativní přístup druhy vážené proporčně svou pokryvností (v procentech) Poznámky k výběru přístupu: Kvalitativní druhy náhodně invadující plochu mají stejnou váhu jako dobře ustavené druhy, charakteristické pro dané stanoviště. Kvantitativní problém nestejného maxima u váženého průměru indikační hodnoty ne všechny druhy dokáží dosáhnout velké pokryvnosti, v důsledku toho mají velkou váhu druhy, které snadno dosáhnou vysoké pokryvnosti (např. trávy) a naopak není využit indikační potenciál indikačních druhů, které se obecně vyskytují s malou početností (např. orchideje). Dále je zřejmé, že pokryvnost se může měnit jen díky klimatickým podmínkám (časová variabilita dat), o rozdílu způsobeném díky odhadu různými mapovateli ani nemluvě. Na druhou stranu změna většinou začíná právě změnou pokryvnosti stávajících druhů, až pak směnou druhů. typ biotopu druhově bohatá společenstva podobné výsledky u obou přístupů, u druhově chudých porostů lepší kvantitativní přístup (Diekmann 1995, Ellenberg et al.1992) hodnocená proměnné prostředí např. světlo lepší kvalitativní hodnocení (Diekmann 1995) typ studie porovnání historických a nových dat lepší kvalitativní přístup Existuje možnost korekce distribucí indikačních hodnot (vzorec (3)) užívá se zejména u R; v kvantitativních studiích o proměnných prostředí Většinou však získáme podobné výsledky váženým i neváženým průměrem Otázka indiferentních druhů (druhy s širokou ekologickou amplitudou): Nemají přiřazenou indikační hodnotu (hodnota x v tabulkách): a) nepočítají se do výpočtu b) lze hodnoty dopočítat, je li k dispozici dostatek fytocenologických snímků v dané oblasti Schaffers et Sýkora (2000) jejich zahrnutí do výpočtu nedoporučují výsledek je totiž méně zřetelný. Naopak Käfer et Witte (2004) ukazují, jak lze dopočítat hodnoty pro tyto druhy a zastávají jejich využití při výpočtu s odvoláním na potřebu pracovat i na neextrémních stanovištích, kde vyhraněné druhy chybí nebo jsou zastoupeny zřídka.

10 3.2.3 Výpočet hodnot pro snímek Kvalitativní přístup Medián stanovení střední hodnoty Jeho použití je z matematického hlediska nejoprávněnější vzhledem k ordinální stupnici indikačních hodnot. Většina studií však používá (vážený) aritmetický průměr výsledky jsou podobné (Möller 1997, Diekmann 2003) Aritmetický průměr: (1) mi j = n i=1 n I i Kvantitativní přístup: Kde: Vážený aritmetický průměr: (2) wmi j = n i= 1 a i,j I i n a i,j i= 1 wmi j je průměrná hodnota indikační hodnoty ve snímku jv regionální flóře a ij je dpověď druhu i ve snímku j (pokryvnost, abundance) I i je indikační hodnota druhu i Vážený aritmetický průměr s korekcí: Korekce průměrných indikačních hodnot podle distribuce indikačních hodnot v regionální flóře při výpočtu váženého průměru (Schaffers et Sýkora 2000): n a i,j I i=1 F i i Kde: (3) wmi Fj = n a i,j i= 1 F i wmi Fj je průměrná hodnota indikační hodnoty ve snímku j po zohlednění distribuce indikační hodnoty druhu (I i ) v regionální flóře F j je celková frekvence indikační hodnoty (Ij) parametru j v regionální flóře I j je indikační hodnota druhu a j je abundance druhu

11 3.3 Interpretace Následující přehled uvádí skutečnosti, které je třeba respektovat při interpretaci výsledků získaných výše uvedenými metodami: možná změna konkurenčních vztahů vlivem managementu (Diekmann 2003) nepřesné korelace mezi vegetací a podmínkami prostředí podstatné při absenci výrazných indikačních druhů po disturbanci nebo v mladém sukcesním stádiu odpovídají za druhové složení jiné faktory než v případě vegetace ustálené (Smart et al. 2003) zjištěné hodnoty ph (Sutton et al. 2004, Hawkes et al. 1997) změna vegetace se zpožďuje za změnou proměnné prostředí, vegetace nemusí odrážet současný stav, ale stav kritického období (Diekmann 2003) statistické rozložení indikačních hodnot proměnných není nezávislé (např. Skandinávie druhy s nízkým N a nízkým R (Diekmann 2003) pamatovat na korekci v oblastech mimo průměrné podmínky 3.4 Prezentace výsledků Získané informace je třeba vhodně archivovat a prezentovat, pro práci v krajinném měřítku v konkrétním regionu je vhodné zpracovat informace pomocí GIS vymapované polygony posléze klasifikované dle vypočtených hodnot, poloha snímků.

12 4. Citovaná literatura: Diekmann M. (1995): Use and improvement of Ellenberg's indicator values in deciduous forests of the Boreo nemoral zone in Sweden. Ecography 18: Diekmann M. et Falkengren Grerup U. (2002): Prediction of species response to atmospheric nitrogen deposition by means of ecological measures nad life history traits. Journal of Ecology 90: Diekmann M. et Falkengren Grerup U.(1998): A new species index for forest vascular plants: development of functional indices based on mineralization rates of various forms of soil nitrogen. Journal of Ecology 86: Diekmann M.(2003): Species indicator values as an important tool in applied plant ecology a review. Basic and Applied Ecology 4: Diekmann M. et Dupré C. (1997): Acidification and eutrophication of deciduous forests in northwestern Germany demonstrated by indicator species analysis. Journal of Vegetation Science 8: Dunnett N.P., Willis A.J., Hunt R. et Grime J.P. (1998): A 38 year study of relations between weather and vegetation dynamics in road verges near Bibury, Gloucestershire. Journal of Ecology 86: Dziock F., Henle K., Foeckler F., Follner K. et Schulz M. (2006): Biological indicator systems in floodplains a review. Internat. Rev. Hydrobiol. 91/4: Ellenberg H., Weber H.E., Düll r., Wirth V., Werner W. et Paulissen D. (1992): Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. 2nd ed. Scr. Geobotanica 18: Ertsen A.C.D., Alkemade J.R.M. et Wassen M.J. (1998): Calibrating Ellenberg indicator values for moisture, acidity, nutrient availability and salinity in the Netherlands. Plant Ecology 135: Ewald J. (2003): The sensitivity of Ellenberg indicator values to the completeness of vegetation relevés. Basic and Applied Ecology 4: Hawkes J.C., Pytat D.G. et White M.S. (1997): Using Ellenber indicator values to assess soil quality in British forests from ground vegetation: a pilot study. Journal of Applied Ecology 34: Henle K., Dziock F., Foeckler F., Follner K., Huesing V., Hettrich A., Rink M., Stab S., andscholz M (2006): Studz design for assessing species environment relationships and developing indicator szstems for ecological changes in flood plains the approach of the RIVA project. International Review of Hydrobiology 91: Hill M.O. et Carey P.D. (1997): Prediction of yield in the Rohamsted Park grass experiment by Ellenberg indicator vallues. Journal of Vegetation Science 8: Hill M.O., Roy D.B., Mountford J.O. et Bunce R.G.H. (2000): Extending Ellengerg's indicator values to a new area: an algorithmic approach. Journal of Applied Ecology 37: 3 15.

13 Huston M.A. (1997): Hidden treatments in ecological experiments: re evaluating the ecosystem function of biodiversity. Oecologia 110: Käfer J. et Witte J.P.M. (2004): Cover weighted averaging of indicator values in vegetation analyses. Journal of Vegetation Science 15: Lavorel S., McIntyre S. et Grigulis K. (1999) Plant repsone to disturbance in a Mediterranean grassland : how many functional groups? Journal of Vegetation Science 10: Lavorel S., McIntyre S., Landsber J. et Forbes R.D.A. (1997): Plant functional classifications : from general groups to specific groups based on response to disturbance. Trends in Ecology and Evolution 12: Lawesson J.E., Fosaa A.M. et Olsen E. (2003): Calibration of Ellenberg indicator values for the Faroe Islands. Applied Vegetation Science 6: Lawesson J.E. et Mark S. (2000): ph and Ellenberg reaction values for Danish forest plants. In: White P.S., Mucina L., Lepš J. (eds): Vegetation science in retrospect and perspective. Proceedings IAVS Symposium, Uppsala. Pp McGeoch M.A. (1998): The selection, testing and application of terrestrial insects as bioindicators. Biological Review 73: Melman C.P., Clausman P.H.M.A. et Udo de Haes H.A. (1988): The testing of three indicator systems for trophic state in grasslands. Vegetatio 75: Möller H. (1997): Reactions und Stickstoffzahlen nach Ellenber als Indikatoren für die Humusform in terrestrischen Waldökosystemen im Raum Hannover. Tuexenia 17: Olff H., Huisman J. et van Tooren B.F. (1993): Species dynamics and nutrient accumulation during early primary succession in coastal sand dunes. Journal of Ecology 81: Schaffers A.P. et Sýkora, K.V. (2000): Reliability of Ellenberg indicator values for moisture, nitrogen and soil reaction: a comparison with field measurements. Journal of Vegetation Science 11: Smart S.M., Robertson J.C., Shield E.J. et van de Poll H.M. (2003): Locating eutrophication effects across British vegetation between 1990 and Global Change Biology 9: Sommer S.G. et Jenson, E.S. (1991): Foliar absorption of atmospheric Ammonia by Ryegrass in the field. Journal of Environmental Quality 20: Sutton M.A., Pitcairn C.E.R. et Whitfield C.P. (ed.)(2004): Bioindicator and biomonitoring methods for assessing the effects of atmospheric nitrogen on staturory nature reservation sites. JNCC Report No Thompson K., Hodgson J.P., Grime J.P, Rorison I.H., Band S.R et Spenser R.E (1993): Ellenberg numbers revisited. Phytocoenologia 23: Wamelink G.W.W., Joosten V., van Dobben H.F. et Berendse F. (2002): Validity of Ellenberg indicator values judged from physico chemical field measurements. Journal of Vegetation Science 13:

14 Wamelink G.W.W., van Dobben H.F. et van der Eerde L.J.M. (1998): Experimental calibration of Ellenberg's indicator value for nitrogen. Environmental Pollution 102: Zonneveld I.S. (1983): Principles of bio indication. Environmental Monitoring and Assessment 3: Další literatura k tématu: Bobbink R., Hornung M. et Roelofs J.G.M. (1998): The effects of air borne nitrogen pollutants on species diversity in natural and semi natural European vegetation. Journal of Ecology 86: Clotuche P., Godden B., van Bol V., Peeters A. et Pennickx M. (1998): Influence of set aside on the nitrate content of soil profiles. Environmental Pollution 102: Dupré C. et Diekmann M. (1998): Prediction od occurrence of vascular plants in deciduous forests of South Sweden by means of Ellenberg indicator values. Applied Vegetation Science 1: Falkengren Grerup U. et Schöttelndreier M. (2004): Vascular plants as indicators of nitrogen enrichment in soils. Plant Ecology 172: Godefroid S. (2001): Temporal analysis of the Brussels flora as indicator for changing environmental quality. Landscape and Urban Planning 52: Hanegraaf M.C.(1998): Environmental performance indicators for nitrogen. Environmental Pollution 102: Kardol P., Bezemer T.M., van der Wal A. et van der Putten W.H. (2005): Successional trajectories of soil nematode and plant communities in a chronosequence of ex arable lands. Biological Conservation 126: Kuylenstierna J.C.I., Hicks W.K., Cinderby S. et Cambridge H. (1998): Critical loads for nitrogen and their exceedance at European scale. Environmental Pollution 102: Oomen G.J.M., Lantinga E.A., Goewie E.A. et van der Hoek K.W. (1998): Mixed farming systems as a way towards a more efficient use of nitrogen in European Union agriculture. Environmental Pollution 102: Parris K. (1998): Agricultural nutrient balances as agri environmental indicators: an OECD perspective. Environmental Pollution 102: Pitcairn C.E.R., Fowler D., Leith I.D., Sheppard L.J., Sutton M.A., Kennedy V. et Omelko E.(2003): Bioindicators of enhanced nitrogen deposition. Environmental Pollution 126: Preston C.D., Telfer M.G., Arnold H.R., Carey P.D., Cooper J.M., Dines T.D., Hill M.O., Pearman D.A., Roy D.B. et Smart S.M. (2002): The changing flora of the UK. Oxford University Press.

15 Roy D.B., Hill M.O., Rothery P. et Bunce R.G.H.(2000): Ecological indicator values of British species: an application of Gaussian logistic regression. Ann. Bot. Fennici 37: Schmidtlein S. (2005): Imaging spectroscopy as a tool for mapping Ellenberg indicator values. Journal of Applied Ecology 42: Schmidtlein S. et Sassin J. (2004): Mapping of continuous floristic gradients in grasslands using hyperspectral imagery. Remote Sensing of Environment 92: Smart S.M. et Scott W.A. (2004): Bias in Ellenberg indicator values problems with detection of the effect of vegetation type. Journal of Vegetation Science 15: van der Maarel E. (1979): Transformation of cover abundance values in phytosociology and its effects on community similarity. Vegetatio 39: van Dobben H.F., van Hinsberg A., Schouwenberg E.P.A.G., Jansen M., Mol Dijkstra J.P., Wieggers H.J.J., Kros J. et de Vries W. (2006): Simulation of critical loads for nitrogen for terrestrial plant communities in the Netherlands. Ecosystems 9: Wamelink G.W.W., Goedhart P.W., van Dobben H.F. et Berendse F. (2005): Plant species as predictors of soil ph: Replacing expert judgement with measurements. Journal of Vegetation Science 16: Wilson S.McG., Pyatt D.G., Malcolm D.C. et Connolly T. (2001): The use of ground vegetation and humus type as indicators of soil nutrient regime for an ecological site classification of British forests. Forest Ecology and Management 140: Witte J.P.M et von Asmuth J.R. (2003): Do we realy need phytosociological classes to calibrate Ellenberg indicator values? Journal of Vegetation Science 14: Zapletal M. (1998): Atmospheric deposition of nitrogen compounds in the Czech Republic. Environmental Pollution 102:

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Vratislava Janovská, Petra Šímová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta

Více

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Volitelný předmět Habituální diagnostika Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Vývoj stavu lesních porostů v České republice a v Evropě Program ICP Forests Vývoj zdravotního stavu porostů strana 2

Více

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav

Více

MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE

MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE Informační zpravodaj č. 40, 2011 MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE (Semi-natural grassland as a source of biodiversity improvement) Polopřirozené travní porosty zdroj pro zlepšení biodiverzity ERDF, OPNS

Více

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.

Více

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

12. Magdeburský seminář Český Krumlov 2006. ES (2000/60/ES) a vodohospodářsk. RNDr. Pavel Punčoch. Ministerstvo zemědělství

12. Magdeburský seminář Český Krumlov 2006. ES (2000/60/ES) a vodohospodářsk. RNDr. Pavel Punčoch. Ministerstvo zemědělství 12. Magdeburský seminář Český Krumlov 2006 Rámcová směrnice vodní politiky ES (2000/60/ES) a vodohospodářsk ské služby RNDr. Pavel Punčoch ochář,, CSc. Ministerstvo zemědělství 12 th Magdeburger seminar

Více

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1 GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU Veronika Berková 1 1 Katedra mapování a kartografie, Fakulta stavební, ČVUT, Thákurova 7, 166 29, Praha, ČR veronika.berkova@fsv.cvut.cz Abstrakt. Metody

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek

Více

Citation Statistics. zpráva společné komise. Int. Mathematical Union. Int. Council of Industrial and Applied Mathematics. Institute of Statistics

Citation Statistics. zpráva společné komise. Int. Mathematical Union. Int. Council of Industrial and Applied Mathematics. Institute of Statistics Citation Statistics zpráva společné komise Int. Mathematical Union Int. Council of Industrial and Applied Mathematics Institute of Statistics Citace ze zadání: The drive towards more transparency and accountability

Více

krajiny povodí Autoři:

krajiny povodí Autoři: Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelovýchh map k Metodice stanovení vybraných faktorů tvorby povrchového odtoku v podmínkách malých povodí Případová studie povodí

Více

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Agroklimatické mapy pro vymezení oblastí se zvýšeným rizikem nedostatku vody v kořenové

Více

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních

Více

GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ. GIS, Antonín Hlosta HLO042

GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ. GIS, Antonín Hlosta HLO042 GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ GIS, Antonín Hlosta HLO042 OSNOVA Idea metody historie Precizní zemědělství Odhady zemědělské produkce Vstupní zdroje Význam Technologie Aplikace GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ Jedná se o využití

Více

CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY

CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY THAYENSIA (ZNOJMO) 2014, 11: 135 138. ISSN 1212-3560 CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY ERIOCHLOA VILLOSA NEW SPECIES OF FLORA OF THE CZECH REPUBLIC Radim P a u l i

Více

T T. Think Together 2011. Martina Urbanová THINK TOGETHER. Jak měřit spolupráci obcí How to measure inter-municipality cooperation

T T. Think Together 2011. Martina Urbanová THINK TOGETHER. Jak měřit spolupráci obcí How to measure inter-municipality cooperation Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 7. února 2011 T T THINK TOGETHER Jak měřit spolupráci obcí How to measure inter-municipality cooperation Martina

Více

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 Ivana Staňková, Tomáš Volek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská

Více

L01KA Fytocenologický výzkum

L01KA Fytocenologický výzkum L01KA Fytocenologický výzkum Cíle: - posílit zájem o své okolí - získat vztah k přírodě, uvědomit si smysl ochrany přírody - inovovat výuku formou aktivit v terénu, poukázat na klady a těžkosti této formy

Více

PORTÁL ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V PRAZE - Nový pohled na starý IOŽIP?

PORTÁL ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V PRAZE - Nový pohled na starý IOŽIP? PORTÁL ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V PRAZE - Nový pohled na starý IOŽIP? Jaroslav Šolc Konference epraha, 30.4.2009 IOŽIP - Inf. systém o ŽP v Praze 1 Co je to IOŽIP? IOŽIP = Informační systém o životním prostředí

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Mapa edafických kategorií v CHKO Jizerské hory (GIS FLD CZU v Praze) Edafické kategorie v Krkonošském národním parku

Více

GMES PRODUKTY A SLUŽBY ZALOŽENÉ NA DPZ PRO PODPORU ROZHODOVÁNÍ STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY

GMES PRODUKTY A SLUŽBY ZALOŽENÉ NA DPZ PRO PODPORU ROZHODOVÁNÍ STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY GMES PRODUKTY A SLUŽBY ZALOŽENÉ NA DPZ PRO PODPORU ROZHODOVÁNÍ STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY Kateřina Jupová, Tomáš Soukup GISAT s.r.o. Charkovská 7, 101 00 Praha 10 katerina.jupova@gisat.cz tomas.soukup@gisat.cz

Více

Gymnázium, České Budějovice, Česká 64, PSČ 370 21. www.gymceska.cz. 3 student popíše a porovná obrázky k danému tématu, vyjádří svůj názor k dané

Gymnázium, České Budějovice, Česká 64, PSČ 370 21. www.gymceska.cz. 3 student popíše a porovná obrázky k danému tématu, vyjádří svůj názor k dané Maturitní zkouška z anglického jazyka profilová úroveň B2 Ústní zkouška z jazyka anglického trvá 15 min. (A), předcházející studentova příprava trvá taktéž 15 min. (B). (A) Ústní zkouška je rozdělena do

Více

Využití DPZ v Národní inventarizaci lesů (NIL2) - potenciál dat GMES/Copernicus

Využití DPZ v Národní inventarizaci lesů (NIL2) - potenciál dat GMES/Copernicus Využití DPZ v Národní inventarizaci lesů (NIL2) - potenciál dat GMES/Copernicus Filip Hájek Forest Management Institute Czech Republic hajek.filip@uhul.cz 2. české uživatelské fórum GMES/Copernicus, 29.

Více

ZMĚNY ROZŠÍŘENÍ INVAZNÍHO NEOFYTU KŘÍDLATKA (REYNOUTRIA SPP.) NÁSLEDKEM PLOŠNÉ CHEMICKÉ LIKVIDACE V POVODÍ MORÁVKY

ZMĚNY ROZŠÍŘENÍ INVAZNÍHO NEOFYTU KŘÍDLATKA (REYNOUTRIA SPP.) NÁSLEDKEM PLOŠNÉ CHEMICKÉ LIKVIDACE V POVODÍ MORÁVKY ZMĚNY ROZŠÍŘENÍ INVAZNÍHO NEOFYTU KŘÍDLATKA (REYNOUTRIA SPP.) NÁSLEDKEM PLOŠNÉ CHEMICKÉ LIKVIDACE V POVODÍ MORÁVKY Pavel ŠVEC 1, Václav FRÖHLICH 2, Petr HALAS 3 a Jan LACINA 4 1,2 Institut geoinformatiky,

Více

Vývoj v oblasti zdrojů dat

Vývoj v oblasti zdrojů dat Český sociálněvědní datový archiv Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. Jilská 1, 110 00 Praha 1, Česká republika; http://archiv.soc.cas.cz Česko-slovenská sociologická konference. Dvě společnosti dvě sociologie?

Více

Výuka geoinformačních technologií

Výuka geoinformačních technologií TU Zvolen, 29.5.2015 doc. Ing. Martin Klimánek, Ph.D. Výuka geoinformačních technologií Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním

Více

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains OPERA CORCONTICA 37: 47 54, 2000 MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains BUDSKÁ EVA 1, FRANČE PAVEL 1, SVĚTLÍK IVO

Více

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší Jedním z faktorů ovlivňujících zdraví je stav životního prostředí. Nejvýznamnějším zdravotním rizikem z prostředí je podle mnoha výzkumů znečištění

Více

Program KALKULÁTOR POLOHY HPV

Program KALKULÁTOR POLOHY HPV Program KALKULÁTOR POLOHY HPV Výpočet úrovně hladiny podzemní vody Dokumentace Teoretický základ problematiky Pokyny pro uživatele Jakub Štibinger, Pavel Kovář, František Křovák Praha, 2011 Tato dokumentace

Více

Odrůdy cukrovky registrované v roce 2015

Odrůdy cukrovky registrované v roce 2015 Odrůdy cukrovky registrované v roce 2015 Sugar Beet Varieties Registered in 2015 Lenka Hakaufová ÚKZÚZ, referát semenných okopanin Pro registrační řízení byly v roce 2014 založeny pokusy s cukrovou řepou

Více

Základní struktura. NSZ Č. 1: OSUD CHEMICKÝCH LÁTEK V PROSTŘEDÍ (ENVFATE) Koordinátor NSZ: Prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc.

Základní struktura. NSZ Č. 1: OSUD CHEMICKÝCH LÁTEK V PROSTŘEDÍ (ENVFATE) Koordinátor NSZ: Prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc. Základní struktura NSZ Č. 1: OSUD CHEMICKÝCH LÁTEK V PROSTŘEDÍ (ENVFATE) Koordinátor NSZ: Prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc. VČP č. Název, charakteristika Zkratka Řešitel VČP 1.1 Výskyt chemických látek v

Více

dokumentu: Proceedings of 27th International Conference Mathematical Methods in

dokumentu: Proceedings of 27th International Conference Mathematical Methods in 1. Empirical Estimates in Stochastic Optimization via Distribution Tails Druh výsledku: J - Článek v odborném periodiku, Předkladatel výsledku: Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i., Dodavatel

Více

Posouzení vhodnosti měřící techniky a využití dat pro pozemní kalibraci dat dálkového průzkumu Země

Posouzení vhodnosti měřící techniky a využití dat pro pozemní kalibraci dat dálkového průzkumu Země Posouzení vhodnosti měřící techniky a využití dat pro pozemní kalibraci dat dálkového průzkumu Země The evaluation of convenience of measurement apparatures and the usage of data for remote sensing Jakub

Více

Uznávání předmětů ze zahraničních studijních pobytů

Uznávání předmětů ze zahraničních studijních pobytů Uznávání předmětů ze zahraničních studijních pobytů Podnikání a administrativa 7 Mezinárodní obchod Ekonometrie Obecná ekonomie III 8 Velkoobchod a maloobchod Management 9 Marketingové řízení Strategický

Více

5 Vícerozměrná data - kontingenční tabulky, testy nezávislosti, regresní analýza

5 Vícerozměrná data - kontingenční tabulky, testy nezávislosti, regresní analýza 5 Vícerozměrná data - kontingenční tabulky, testy nezávislosti, regresní analýza 5.1 Vícerozměrná data a vícerozměrná rozdělení Při zpracování vícerozměrných dat se hledají souvislosti mezi dvěma, případně

Více

přesné jako tabulky, ale rychle a lépe mohou poskytnou názornou představu o důležitých tendencích a souvislostech.

přesné jako tabulky, ale rychle a lépe mohou poskytnou názornou představu o důležitých tendencích a souvislostech. 3 Grafické zpracování dat Grafické znázorňování je velmi účinný způsob, jak prezentovat statistické údaje. Grafy nejsou tak přesné jako tabulky, ale rychle a lépe mohou poskytnou názornou představu o důležitých

Více

Karta předmětu prezenční studium

Karta předmětu prezenční studium Karta předmětu prezenční studium Název předmětu: Číslo předmětu: 545-0206 Garantující institut: Garant předmětu: Investice a investiční rozhodování Institut ekonomiky a systémů řízení RNDr. Radmila Sousedíková,

Více

zaměřením na spokojenost uživatelů se soudobými softwarovými produkty Ing. Josef Horák, Ph.D. 20. 1. 2012

zaměřením na spokojenost uživatelů se soudobými softwarovými produkty Ing. Josef Horák, Ph.D. 20. 1. 2012 Analýza procesu zpracování účetních informací se zaměřením na spokojenost uživatelů se soudobými softwarovými produkty Ing. Josef Horák, Ph.D. 20. 1. 2012 Řešitelský kolektiv: Akademičtí zaměstnanci: Ing.

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

SCM, APS. Kalkulace nákladů a přínosů z pohledu potenciálního klienta. Karel Kohout (karel.kohout@centrum.cz) 25. února 2011 SCM, APS.

SCM, APS. Kalkulace nákladů a přínosů z pohledu potenciálního klienta. Karel Kohout (karel.kohout@centrum.cz) 25. února 2011 SCM, APS. Kalkulace nákladů a přínosů z pohledu potenciálního klienta (karel.kohout@centrum.cz) 25. února 2011 1 2 3 4 5 Otázky Jak měřit, co vše měřit? Jak srovnat situaci před a po zavedení SCM? V jakém období

Více

Využití technologie GIS a prostorových databází při výpočtu fragmentace krajiny. Miroslav Kopecký, Tomáš Soukup

Využití technologie GIS a prostorových databází při výpočtu fragmentace krajiny. Miroslav Kopecký, Tomáš Soukup Využití technologie GIS a prostorových databází při výpočtu fragmentace krajiny Miroslav Kopecký, Tomáš Soukup Geoinformace pro praxi, Brno 27.6.-28.6.2009 Řešitelé Projekt je řešen za podpory EEA v rámci

Více

Výsledky aplikace kvantitativních metod CIE na OP LZZ, oblast podpory 1.1. Workshop č. 4 24. října 2012

Výsledky aplikace kvantitativních metod CIE na OP LZZ, oblast podpory 1.1. Workshop č. 4 24. října 2012 Výsledky aplikace kvantitativních metod CIE na OP LZZ, oblast podpory 1.1 Workshop č. 4 24. října 212 Po čem pátráme v této evaluaci a ještě rok budeme? Jaké jsou dopady ESF v podpořených firmách na: zaměstnanost,

Více

Pravidla citování pro FTZ ČZUv Praze pro psaní v češtině

Pravidla citování pro FTZ ČZUv Praze pro psaní v češtině Pravidla citování pro FTZ ČZUv Praze pro psaní v češtině Citace v textu (např. při psaní závěrečných prací) PŘÍKLADY Negotiation research spans many disciplines (Thompson, 1990). This result was later

Více

Roční zpráva o činnosti vědecké společnosti. za rok 2013

Roční zpráva o činnosti vědecké společnosti. za rok 2013 Stránka č. 1 z 6 Roční zpráva o činnosti vědecké společnosti Česká fytopatologická společnost za rok 2013 ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNOSTI Předseda společnosti Prof. Ing. Radovan Pokorný, Ph.D. Počet členů

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Projekt suché nádrže na toku MODLA v k.ú. Vlastislav (okres Litoměřice) DIPLOMOVÁ

Více

Vliv závlahy a nedostatku vody na výnos pšenice The effect of irrigation and water shortage on wheat yield

Vliv závlahy a nedostatku vody na výnos pšenice The effect of irrigation and water shortage on wheat yield Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Vliv závlahy a nedostatku vody na výnos pšenice The effect of irrigation and water shortage

Více

Klepnutím lze upravit styl Click to edit Master title style předlohy nadpisů.

Klepnutím lze upravit styl Click to edit Master title style předlohy nadpisů. nadpisu. Case Study Environmental Controlling level Control Fifth level Implementation Policy and goals Organisation Documentation Information Mass and energy balances Analysis Planning of measures 1 1

Více

Geoinformatická podpora výzkumu ekologie lesa

Geoinformatická podpora výzkumu ekologie lesa Geoinformatická podpora výzkumu ekologie lesa Tomáš Pelc Česká zemědělská univerzita, Fakulta životního prostředí, Katedra geoinformatiky a územního plánování, Aplikovaná ekologie e-mail: tompelcik@seznam.cz

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Kompetice a mortalita

Kompetice a mortalita Kompetice a mortalita Nauka o růstu lesa Michal Kneifl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Úvod vnitrodruhové a mezidruhové

Více

Zdroje dat o kvalitě ovzduší a možnosti práce s nimi imise RNDr. Leona Matoušková, Ph.D.

Zdroje dat o kvalitě ovzduší a možnosti práce s nimi imise RNDr. Leona Matoušková, Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Zdroje dat o kvalitě ovzduší a možnosti práce s nimi imise RNDr. Leona Matoušková, Ph.D. Webové stránky ČHMÚ www.chmi.cz

Více

Email: jana.strakova@isea.cz, jana.strakova@pedf.cuni.cz, jana.strakova@aisis.cz

Email: jana.strakova@isea.cz, jana.strakova@pedf.cuni.cz, jana.strakova@aisis.cz Jméno a příjmení: STRAKOVÁ Jana Titul: RNDr. _ Ph.D. Obor: věda, vzdělávání Specializace: vystudovala fyz. elektroniku a optiku, koordinátorka a vedoucí mezinárodních výzkumů pro vzdělávání, reforma vysokého,

Více

Klepnutím lze upravit styl předlohy. nadpisů. nadpisů.

Klepnutím lze upravit styl předlohy. nadpisů. nadpisů. 1/ 13 Klepnutím lze upravit styl předlohy Klepnutím lze upravit styl předlohy www.splab.cz Soft biometric traits in de identification process Hair Jiri Prinosil Jiri Mekyska Zdenek Smekal 2/ 13 Klepnutím

Více

Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky

Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky A. Činnosti vztahující se k výzkumnému řešení problematiky Obnovené pastvy skotu na lokalitě Švýcárna (plán od 2015 2020) Správa CHKO

Více

Rizika vysychání toků

Rizika vysychání toků Rizika vysychání toků - očekávané dopady klimatické změny na jejich oživení Petr Pařil 1,2, Světlana Zahrádková 1,2, Michal Straka 4, Pavla Řezníčková 3, Lenka Tajmrová 2,4, Vít Syrovátka 1,2, Pavel Treml

Více

GMES/Copernicus a jeho možnosti využití při řešení radiačních nehod

GMES/Copernicus a jeho možnosti využití při řešení radiačních nehod GMES/Copernicus a jeho možnosti využití při řešení radiačních nehod Jan Helebrant Email: jan.helebrant@suro.cz Státní ústav radiační ochrany, v. v. i. Bartoškova 1450/28, 140 00 PRAHA 4 - Nusle Hypotetická

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

Vliv Jaderné elektrárny Temelín na teplotně - vlhkostní parametry krajinného krytu

Vliv Jaderné elektrárny Temelín na teplotně - vlhkostní parametry krajinného krytu Vliv Jaderné elektrárny Temelín na teplotně - vlhkostní parametry krajinného krytu Influence of Temelin nuclear power plant on temperature and wetness parameters of land cover. Martin Hais 1, Jan Procházka

Více

Mapování urbanizovaných ploch a úrovně jejich zastavění

Mapování urbanizovaných ploch a úrovně jejich zastavění Mapování urbanizovaných ploch a úrovně jejich zastavění Miroslav Kopecký Jan Kolomazník Luboš Kučera Geoinformatika ve veřejné správě 2008, Brno Organizační zajištění projektu Mapování urbanizovaných ploch

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

K otázce pokrytí publikační aktivity českých vysokých škol v bibliografických bázích dat

K otázce pokrytí publikační aktivity českých vysokých škol v bibliografických bázích dat K otázce pokrytí publikační aktivity českých vysokých škol v bibliografických bázích dat Jaroslav Šilhánek Vysoká škola chemicko-technologická v Praze silhanek@vscht.cz Publikované rozdíly jako výchozí

Více

PRECIZNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Ústav agrochemie a výživy rostlin

PRECIZNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Ústav agrochemie a výživy rostlin PRECIZNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Ústav agrochemie a výživy rostlin Precizní zemědělství 1. Charakteristika PZ 2. Systémy PZ 3. Lokalizace polohy (GPS, DGPS) 4. Sběr dat Dálkový průzkum Monitoring

Více

Základní škola Marjánka

Základní škola Marjánka Základní škola Marjánka Historie školy The school history Roku 1910 začíná v budově na Marjánce vyučování v pěti postupných ročnících s pěti paralelními třídami. The Marjanka elementary school was established

Více

ISOLATION OF PHOSPHOPROTEOM AND ITS APPLICATION IN STUDY OF THE EFFECT OF CYTOKININ ON PLANTS

ISOLATION OF PHOSPHOPROTEOM AND ITS APPLICATION IN STUDY OF THE EFFECT OF CYTOKININ ON PLANTS ISOLATION OF PHOSPHOPROTEOM AND ITS APPLICATION IN STUDY OF THE EFFECT OF CYTOKININ ON PLANTS IZOLACE FOSFOPROTEOMU A JEHO VYUŽITÍ PŘI STUDIU ÚČINKU CYTOKININŮ NA ROSTLINU Černý M., Brzobohatý B. Department

Více

Stručný návod na vyhledávání na platformě OvidSP 3.0

Stručný návod na vyhledávání na platformě OvidSP 3.0 Stručný návod na vyhledávání na platformě OvidSP 3.0 Vstup do databáze 1 2 1) Vybereme databázi(-e), ve které(-ých) chceme vyhledávat 2) Pokračujeme "Selected resource(s)" Vytvoření nebo vstup do "My Account"

Více

Sledování změn infiltrační schopnosti půdy při různém ozelenění hrází rybníků

Sledování změn infiltrační schopnosti půdy při různém ozelenění hrází rybníků Sledování změn infiltrační schopnosti půdy při různém ozelenění hrází rybníků Monitoring of soil infiltration changes by different way of greening the pond dykes Barbora Badalíková, Jaroslava Bartlová,

Více

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Vojtěch Novotný Biologické centrum AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Ekologický problém č. 1: Jaký je mechanismus koexistence tisíců druhů

Více

REDAKČNĚ UPRAVENÁ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

REDAKČNĚ UPRAVENÁ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA REDAKČNĚ UPRAVENÁ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Projektu NAZV č. QI112A168 Stav lesních půd jako určující faktor vývoje zdravotního stavu, biodiverzity a naplňování produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů (FORSOIL).

Více

Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008

Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008 Moravskoslezský kraj Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008 Projekt z programu LIFE NATURE Záchrana lužních stanovišť v Povodí Morávky Březen 2008 (návrh) Pozadí problému Monitoring

Více

Email: jana.strakova@isea.cz, jana.strakova@pedf.cuni.cz, jana.strakova@aisis.cz

Email: jana.strakova@isea.cz, jana.strakova@pedf.cuni.cz, jana.strakova@aisis.cz Jméno a příjmení: STRAKOVÁ Jana Titul: RNDr. _ Ph.D. Obor: věda, vzdělávání Specializace: vystudovala fyz. elektroniku a optiku, koordinátorka a vedoucí mezinárodních výzkumů pro vzdělávání, reforma vysokého,

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 13.140 2004 Akustika - Popis, měření a hodnocení hluku prostředí - Část 1: Základní veličiny a postupy pro hodnocení ČSN ISO 1996-1 01 1621 Srpen Acoustics - Description, measurement

Více

Modelování povodňových škod

Modelování povodňových škod Modelování povodňových škod Adam Podlaha, Alexandra Králová 28. února 2007 Český národní výbor pro omezování následků katastrof Slide 1 Program Modely na odhad povodňových škod pro účely zajištění Data

Více

Zpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Zpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D. Zpracování náhodného výběru popisná statistika Ing. Michal Dorda, Ph.D. Základní pojmy Úkolem statistiky je na základě vlastností výběrového souboru usuzovat o vlastnostech celé populace. Populace(základní

Více

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání.

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Krajská hygienická stanice v Ostravě GRANT IGA MZ ČR č. NJ/6139-3 Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Šlachtová H., Šplíchalová

Více

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 A.) Granty a projekty v demonstračních územích (DS15) NP České Švýcarsko VaV/610/7/01 (2001 2004) Zmapování a zhodnocení

Více

1. Vždy zde byla snaha zajistit dostatek potravin pro rostoucí lidskou populaci.

1. Vždy zde byla snaha zajistit dostatek potravin pro rostoucí lidskou populaci. Hodnocení trvalé udržitelnosti zemědělsk lského hospodařen ení 1. Vždy zde byla snaha zajistit dostatek potravin pro rostoucí lidskou populaci. 2. Mezi oblasti zájmu se dostává trvale udržitelný život

Více

SOUČASNÉ TRENDY VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SOUČASNÉ TRENDY VE VĚDĚ A VÝZKUMU SOUČASNÉ TRENDY VE VĚDĚ A VÝZKUMU Michal Tvrdoň Proděkan pro vědu a výzkum ÚVOD Během posledních 5 let zásadní změny v hodnocení VaV (metodika 2004 = 6 stran textu, metodika 2012= 50 stran textu) Důraz

Více

ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE

ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE Erich Maca, Jan Klíma Doc. Ing. Erich Maca, CSc., KSA, Brno, Kotlářská 44, PSČ 602 00 Doc. Ing. Jan Klíma, CSc., KSA, Brno, Tyršova 45, PSČ

Více

Písemná práce k modulu Statistika

Písemná práce k modulu Statistika The Nottingham Trent University B.I.B.S., a. s. Brno BA (Hons) in Business Management Písemná práce k modulu Statistika Číslo zadání: 144 Autor: Zdeněk Fekar Ročník: II., 2005/2006 1 Prohlašuji, že jsem

Více

Komparace volatility akciových trhů v Evropské unii

Komparace volatility akciových trhů v Evropské unii VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí 9. 1. září 29 Komparace volatility akciových trhů v Evropské unii Lumír Kulhánek 1 Abstrakt V příspěvku je analyzována historická volatilita měsíčních

Více

ČISTICÍ PROSTŘEDEK A VAŠE RUCE

ČISTICÍ PROSTŘEDEK A VAŠE RUCE ČISTICÍ PROSTŘEDEK A VAŠE RUCE Úvod Marta žije v městě, které má tvrdou vodu - obsahuje velké množství minerálních látek. 1 Jedním z problémů při používání tvrdé vody je, že v místech, kde voda stojí,

Více

Požadavky trhu práce a praxe v profesním vzdělávání v geoinformatice současná situace v Evropě a u nás Petr KUBÍČEK, Zdeněk STACHOŇ, Milan KONEČNÝ, Tomáš Řezník LGC, MU Brno 16. 5. 2014 Situace na VŠ Málo

Více

Hedonický cenový index na datech poskytovatelů hypotečních úvěrů. Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D.

Hedonický cenový index na datech poskytovatelů hypotečních úvěrů. Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. Hedonický cenový index na datech poskytovatelů hypotečních úvěrů Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. Proč nový index? V ČR existuje již několik cenových indexů například index ČSÚ (na transakčních i nabídkových

Více

Vašepřánířídínašecesty. Yourwishesguideouroutes. IhreWünschelenkenunsereWege.

Vašepřánířídínašecesty. Yourwishesguideouroutes. IhreWünschelenkenunsereWege. Vašepřánířídínašecesty. Yourwishesguideouroutes. IhreWünschelenkenunsereWege. Vašepřánířídínašecesty. Yourwishesguideouroutes. IhreWünschelenkenunsereWege. Dopravní a logistické služby Transportation

Více

Možnosti podpory plošné inventarizace kontaminovaných míst interpretací multi- a hyperspektrálního snímkování Jana Petruchová Lenka Jirásková

Možnosti podpory plošné inventarizace kontaminovaných míst interpretací multi- a hyperspektrálního snímkování Jana Petruchová Lenka Jirásková Možnosti podpory plošné inventarizace kontaminovaných míst interpretací multi- a hyperspektrálního snímkování Jana Petruchová Lenka Jirásková Praha 13.6.2012 Multispektrální data cíl ověření vhodnosti

Více

Zákony hromadění chyb.

Zákony hromadění chyb. Zákony hromadění chyb. Zákon hromadění skutečných chyb. Zákon hromadění středních chyb. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni.cz Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Katedra aplikované geoinformatiky

Více

RPAS pro detekci a monitoring invazních druhů

RPAS pro detekci a monitoring invazních druhů RPAS pro detekci a monitoring invazních druhů Představení projektu a aktuální stav řešení www.invaznirostliny.cz Created bypetr Dvořák VUT Jana Müllerová BU AVČR Tomáš Bartaloš Gisat Date 11/11/2014 Představení

Více

Statistika. Regresní a korelační analýza Úvod do problému. Roman Biskup

Statistika. Regresní a korelační analýza Úvod do problému. Roman Biskup Statistika Regresní a korelační analýza Úvod do problému Roman Biskup Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta (Zemědělská fakulta) Katedra aplikované matematiky a informatiky 2008/2009

Více

Research infrastructure in the rhythm of BLUES. More time and money for entrepreneurs

Research infrastructure in the rhythm of BLUES. More time and money for entrepreneurs Research infrastructure in the rhythm of BLUES More time and money for entrepreneurs 1 I. What is it? II. How does it work? III. References Where to find out more? IV. What is it good for? 2 I. What is

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

Project Life-Cycle Data Management

Project Life-Cycle Data Management Project Life-Cycle Data Management 1 Contend UJV Introduction Problem definition Input condition Proposed solution Reference Conclusion 2 UJV introduction Research, design and engineering company 1000

Více

Agilní metodiky vývoje softwaru

Agilní metodiky vývoje softwaru vývoje softwaru : důraz na průběžnou komunikaci mezi vývojovým týmem a zákazníkem důraz na tvorbu kvalitního kódu a funkcí, které mají přímou obchodní hodnotu pro zákazníka týmovou spolupráci a samoorganizaci

Více

Specifics of the urban climate on the example of medium-sized city

Specifics of the urban climate on the example of medium-sized city Specifika městského klimatu na příkladu středně velkého města Specifics of the urban climate on the example of medium-sized city Jaroslav Rožnovský, Hana Pokladníková, Tomáš Středa Český hydrometeorologický

Více

Výzkumný záměr 2011 katedra manažerského účetnictví syntéza

Výzkumný záměr 2011 katedra manažerského účetnictví syntéza Úvod Výzkumný záměr 2011 katedra manažerského účetnictví syntéza Ve vazbě na základní předmět výzkumu v oblasti manažerského účetnictví manažersky orientované informační systémy, které by měly společně

Více

Změny druhového složení a struktury druhově chudých travních porostů v závislosti na managementu

Změny druhového složení a struktury druhově chudých travních porostů v závislosti na managementu AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 256 261 Srní 4. 7. října 2004 Změny druhového složení a struktury druhově chudých travních porostů v závislosti na managementu The changes of species composition and

Více