Metodika monitoringu živin s využitím Ellenbergových indikačních hodnot

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Metodika monitoringu živin s využitím Ellenbergových indikačních hodnot"

Transkript

1 Metodika monitoringu živin s využitím Ellenbergových indikačních hodnot Výstup z projektu D601 pro REC ČR Luční společenstva indikátory nutrientů v povodí DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie Mgr. Petra Konvalinková Mgr. Záboj Hrázský České Budějovice DAPHNE ČR 2007

2 Projekt je realizován za finanční podpory UNDP/GEF Danube Regional Project, prostřednitvím grantového programu, který administruje Regionální environmentální centrum pro Střední a Východní Evropu. "This project is being implemented with the financial support of the UNDP/GEF Danube Regional Project, through a grant programme managed by the Regional Environmental Center for Central and Eastern Europe."

3 V tomto dokumentu máte možnost se seznámit s metodologickým pozadím indikace živin prostřednictvím rostlinných společenstev. Text je koncipován do tří úrovní podrobnosti a odbornosti: 1. Teoretický úvod 2. Metody indikace 3. Metodika pro užití Ellenbergových indikačních hodnot Seznam literatury

4 1. ÚVOD: Bioindikátor (zkráceně indikátor) je živý organismus nebo společenstvo, z jehož existence, stavu nebo chování je možno usuzovat na přítomnost určitého činitele v prostředí a na stav a změny v prostředí (Dziock et al. 2006, McGeoch 1998). Základem bioindikace je fakt, že většina druhů má unimodální odezvu na proměnnou prostředí, tzn. že má optimum při určité hladině environmentální proměnné. Dobrým indikátorem je druh, který má úzkou ekologickou valenci, je dobře určitelný a je relativně běžný (Diekmann 2003). Platí, že větší vypovídající hodnotu má přítomnost určitého druhu než jeho nepřítomnost, protože druh může chybět na daném místě i z jiných důvodů než jen nepříznivých podmínek prostředí. Častěji než indikace na základě jednoho druhu se využívá indikace na úrovni rostlinného společenstva. Ta je přesnější z toho důvodu, že překryv tolerancí několika druhů je menší než ekologická amplituda jednoho druhu (Diekmann 2003). Vztah mezi druhem a faktorem prostředí můžeme vyjádřit tzv. indikační hodnotou. Nejznámější a nejpoužívanější jsou Ellenbergovy indikační hodnoty (Ellenberg et al. 1992). Na základě terénní zkušenosti byly k jednotlivým druhům rostlin ve střední Evropě přiřazeny indikační hodnoty pro: N zásobení stanoviště dusíkem, L závislost na světle, T závislost na teplotě, K kontinentalitu druhu, F závislost na vlhkosti, R půdní reakci. Stupnice pro tyto proměnné je ordinální a její rozsah je 1 9 (popř u F). Např. u N hodnota 1 značí druh stanoviště chudého dusíkem (živinami), hodnota 9 druh preferující místa s velmi vysokým obsahem dusíku (živin). Indikační hodnoty mají svá specifika, z kterých se odvíjí i určité nevýhody a omezení jejich využití. Kromě již zmíněného empirického stanovení je dalším rysem to, že indikační hodnoty odráží ekologické chování druhu, a ne jeho fyziologické preference (Ellenberg et al. 1992). V jedné hofnotě je zahrnut celý komplex environmentálních proměnných. Např. N integruje několik ekolog. parametrů dostupnost vody, aeraci půdy, ph půdy, disturbance (viz dále). Dalším omezením je, že se indikační hodnoty nevztahují k podmínkám v určitý okamžik, ale jsou buď souhrnem těchto podmínek za čas nebo mohou odrážet pouze zásadní fluktuaci. Změna v druhovém složení je většinou zpožděna za změnou podmínek prostředí (Schaffers et Sýkora 2000). Podobně existují i indikační hodnoty pro lišejníky a mechorosty. Protože určování mechorostů a lišejníků do druhů je však mnohem obtížnější než určování cévnatých rostlin, jsou k indikaci využívány méně často (Sutton et al. 2004)

5 2. Metody 2.1 Ellenbergovy indikační hodnoty ve vztahu k proměnným prostředí Protože indikační hodnoty byly druhům přiděleny na základě terénní zkušenosti, byly pokusy ověřit jejich platnost korelací s měřitelnými proměnnými prostředí. Korelace s obsahem dusíku v půdě v různých formách nebyla ve většině studií příliš vysoká, jako nejlepší se ukázala korelace N s biomasou (popř. obsahem dusíku v listech) (Wamelink et al. 1998, Lawesson et Mark 2000, Melman et al. 1988, Hill et Carey 1997, Thompson et al. 1993). Hodnota N tedy mnohem více vypovídá o celkové úživnosti a produktivitě stanoviště než o obsahu dusíku (Ertsen et al. 1998, Schaffers et Sykora 2000, Sutton et al. 2004). Navíc bylo zjištěno, že regresní závislost měřené proměnné a indikační hodnoty (ověřeno na R a F) se může měnit i v závislosti na vegetačním typu (Wamelink et al. 2002). 2.2 Další faktory, které ovlivňují vypovídající hodnotu N: Disturbance: pozitivní korelace mezi disturbancí a nízkou produktivitou (C stratégové, vyšší rostliny většinou vyšší hodnota N) (Olff et al. 1993, Schaffers et Sýkora 2000). Počasí: C stratégové podpoření chladným, vlhčím létem x teplé, horké jaro, léto podpora R a S stratégů (mají nízké N hodnoty) (Dunnett et al. 1998). Region: odhady původně pro druhy v podmínkách stř. Evropy; existují korekce pro jiné oblasti (např. VB, Farské ostrovy, ) (Thompson et al. 1993, Hill et al. 2000, Lawesson et al. 2003). Efekt druhové bohatosti, frekvence druhů: při vyšší druhové diverzitě jsou víc podobné lokálnímu species pool, tím pádem i Ellenb. Hodnoty N; řešením je snížení váhy druhu podle zastoupení v lokálním species pool (Huston 1997, Schaffers et Sýkora 2000). Stres: pokud jsou druhy stres tolerantní větší vliv má stres než dodání živin to se může projevit jen nárůstem biomasy, ne směnou druhů Světlo: Dokonce i některé Ellenbergovy indikační hodnoty jsou korelované navzájem např. negativní korelace mezi L (světlo) a N (Diekmann et Dupre 1997, Peace et Grubb 1982, Ellenberg et al. 1992). 2.3 Metody sledování vegetace Klasickým přístupem je výpočet průměrných hodnot sledované proměnné prostředí z druhového složení fytocenologického snímku. Není známo, jaký vliv má velikost snímkované plochy na přesnost odhadu sledovaných faktorů nejčastěji se používala standardní velikost fytocenologického snímku podle typu vegetace (Ewald 2003). Metody sledování faktorů prostředí prostřednictvím vegetačních map, respektive využití záznamu druhového složení na jednotlivých prvcích vegetačního pokryvu (jednotlivých polygonech) pro výpočet průměrných hodnot nebyly doposud dostatečně propracovány.

6 2.4 Výhoda i nevýhoda využití rostlin oproti měření Rostliny nejsou vhodné jako kvantitativní proměnná. Na základě indikačních hodnot nezjistíme absolutní hodnotu proměnné prostředí, mohou nás však na první pohled upozornit např. na zvýšenou dostupnost živin. Pomocí indikačních hodnot také většinou nelze odlišit příčinu změny, např. eutrofizace zda a jakou měrou je důsledkem hnojení nebo spadů dusíku (Sutton et al. 2004). Jejich výhodou i nevýhodou je, že se jedná o komplexní vyjádření proměnných prostředí výskyt rostlin je výsledkem souhrnného, dlouhodobého působení sledovaného faktoru. Protože proměnné prostředí se mění v čase i prostoru, k odhadu jejich dlouhodobých hodnot je většinou třeba několika měření. Přitom technická měření jsou mnohem dražší než botanický průzkum. Navíc u historických údajů máme spíše záznamy botanického složení než naměřených hodnot faktorů prostředí. Pro porovnání změn v čase jsou tedy většinou nenahraditelné (Zonneveld 1983). Z toho plyne i nejčastější využití indikačních hodnot: srovnání rostlinných společenstev, sledování floristických změn na trvalých plochách, určení ekologického nároku druhu, rekonstrukce historických podmínek (spíš řasy) (Diekmann 2003). 2.5 Závěr: Ellenbergovy indikační hodnoty jsou vhodné zejména pro sledování dlouhodobých změn rostlinného společenstva. Jejich funkce je zejména signální umožňují upozornit na místa, kde by bylo vhodné provést přesnější a podrobnější analýzu pomocí chemických analýz půdy (Diekmann 2003).

7 2.6 Ostatní metody indikace dusíku založené na rostlinách: Metody diverzity: FNIS (Functional Nitrogen Index for Species) index založený na rychlosti mineralizace různých forem půdního dusíku; pouze pro lesní druhy (Diekmann et Falkengren Grerup 1998). N DEV index přiřazen podle ph a N, ve kterém se druh vyskytuje (podle rychlosti nitrifikace v určitém ph) (Diekmann et Falkengren Grerup 2002). Life History Traits (LHT) zahrnuje životní formu, fenologii, výšku, anatomii, růstovou rychlost; v nivách používá se pouze pro vodní vegetaci vodě, nikoliv už pro vegetace terestrickou či mokřadní (Henle et al Lavorel et al. 1997, 1999) Transplantační metody: standardizované rostliny nejčastěji Lolium sp. vysázené ven, sleduje se vliv celkového dusíku na rostliny (Sommer et Jensen 1991). přesazení lučních druhů nevýhoda: hodně ovlivněné i klimatem Chemické metody: celková koncentrace N v listech používá se hlavně při detekci spadu dusíku (NH 3, NH 4 + NO 3 ) rozpustný listový dusík, NH 3 trochu lepší než předešlá analýza; hlavně pleurokarpní mechy (Sutton et al. 2004)

8 3. METODIKA (s použitím Ellenbergových indikačních hodnot) 3.1. Sběr dat: vegetační mapa průchod terénem, vymapování rostlinných společenstev (polygony dle dominant nebo některé z fytocenologických klasifikací), záznam výskytu speciálních indikačních druhů (druhy s extrémními indikačními hodnotami 1,2,8,9), poznámky k pozorováním z terénu (disturbovaná místa, prameniště, ) slouží k umístění fytocenologických snímků fytocenologický snímek v každém zájmovém polygonu snímkované plochy by měly být co nejhomogennější odhad vlhkosti změření ph (predikce množství živin je přesnější při kombinaci ph a Ellenbergových hodnot pro dusík N) informace o historii území (managment, počasí, disturbance viz 2.2.) nutné získat a zohlednit při interpretaci výsledku Kromě cílového společenstva je vhodné mapovat i okolí, nebo jiným způsobem zohlednit regionální flóru. Ukázalo se, že indikační hodnoty v určité oblasti mají nenáhodnou distribuci tudíž průměrná indikační hodnota může být ovlivněna frekvencí distribuce indikačních hodnot (obvykle je většina druhů se středními hodnotami). Názory na význam podrobnosti stupnice pokryvností a důsledné dohledávaní druhů s nízkou početností jsou různé: Ewald (2003) tvrdí, že metoda je poměrně odolná k nekompletním záznamům a argumentuje, že málo početné druhy jsou přítomny spíše v důsledku jiných faktorů, než je jejich optimum hladiny živin. Käfer et Witte (2004) naopak doporučují se věnovat dohledání co nejvíce přítomných druhů, třeba i na úkor přesnosti odhadu pokryvností. Podrobná studie, která by se touto problematikou zabývala pochopitelně dosud schází.

9 3.2 Vyhodnocení Přidělení Ellenbergových hodnot N k jednotlivým sledovaným lokalitám (snímkům) 3 tradiční přístupy k použití indikačních čísel (Ellenberg et al.1992): 1. kvalitativní přístup všechny druhy ve snímku mají stejnou váhu = aritmetický průměr 2. ordinální přístup abundance a pokryvnost v 9tičlenné stupnici 3. kvantitativní přístup druhy vážené proporčně svou pokryvností (v procentech) Poznámky k výběru přístupu: Kvalitativní druhy náhodně invadující plochu mají stejnou váhu jako dobře ustavené druhy, charakteristické pro dané stanoviště. Kvantitativní problém nestejného maxima u váženého průměru indikační hodnoty ne všechny druhy dokáží dosáhnout velké pokryvnosti, v důsledku toho mají velkou váhu druhy, které snadno dosáhnou vysoké pokryvnosti (např. trávy) a naopak není využit indikační potenciál indikačních druhů, které se obecně vyskytují s malou početností (např. orchideje). Dále je zřejmé, že pokryvnost se může měnit jen díky klimatickým podmínkám (časová variabilita dat), o rozdílu způsobeném díky odhadu různými mapovateli ani nemluvě. Na druhou stranu změna většinou začíná právě změnou pokryvnosti stávajících druhů, až pak směnou druhů. typ biotopu druhově bohatá společenstva podobné výsledky u obou přístupů, u druhově chudých porostů lepší kvantitativní přístup (Diekmann 1995, Ellenberg et al.1992) hodnocená proměnné prostředí např. světlo lepší kvalitativní hodnocení (Diekmann 1995) typ studie porovnání historických a nových dat lepší kvalitativní přístup Existuje možnost korekce distribucí indikačních hodnot (vzorec (3)) užívá se zejména u R; v kvantitativních studiích o proměnných prostředí Většinou však získáme podobné výsledky váženým i neváženým průměrem Otázka indiferentních druhů (druhy s širokou ekologickou amplitudou): Nemají přiřazenou indikační hodnotu (hodnota x v tabulkách): a) nepočítají se do výpočtu b) lze hodnoty dopočítat, je li k dispozici dostatek fytocenologických snímků v dané oblasti Schaffers et Sýkora (2000) jejich zahrnutí do výpočtu nedoporučují výsledek je totiž méně zřetelný. Naopak Käfer et Witte (2004) ukazují, jak lze dopočítat hodnoty pro tyto druhy a zastávají jejich využití při výpočtu s odvoláním na potřebu pracovat i na neextrémních stanovištích, kde vyhraněné druhy chybí nebo jsou zastoupeny zřídka.

10 3.2.3 Výpočet hodnot pro snímek Kvalitativní přístup Medián stanovení střední hodnoty Jeho použití je z matematického hlediska nejoprávněnější vzhledem k ordinální stupnici indikačních hodnot. Většina studií však používá (vážený) aritmetický průměr výsledky jsou podobné (Möller 1997, Diekmann 2003) Aritmetický průměr: (1) mi j = n i=1 n I i Kvantitativní přístup: Kde: Vážený aritmetický průměr: (2) wmi j = n i= 1 a i,j I i n a i,j i= 1 wmi j je průměrná hodnota indikační hodnoty ve snímku jv regionální flóře a ij je dpověď druhu i ve snímku j (pokryvnost, abundance) I i je indikační hodnota druhu i Vážený aritmetický průměr s korekcí: Korekce průměrných indikačních hodnot podle distribuce indikačních hodnot v regionální flóře při výpočtu váženého průměru (Schaffers et Sýkora 2000): n a i,j I i=1 F i i Kde: (3) wmi Fj = n a i,j i= 1 F i wmi Fj je průměrná hodnota indikační hodnoty ve snímku j po zohlednění distribuce indikační hodnoty druhu (I i ) v regionální flóře F j je celková frekvence indikační hodnoty (Ij) parametru j v regionální flóře I j je indikační hodnota druhu a j je abundance druhu

11 3.3 Interpretace Následující přehled uvádí skutečnosti, které je třeba respektovat při interpretaci výsledků získaných výše uvedenými metodami: možná změna konkurenčních vztahů vlivem managementu (Diekmann 2003) nepřesné korelace mezi vegetací a podmínkami prostředí podstatné při absenci výrazných indikačních druhů po disturbanci nebo v mladém sukcesním stádiu odpovídají za druhové složení jiné faktory než v případě vegetace ustálené (Smart et al. 2003) zjištěné hodnoty ph (Sutton et al. 2004, Hawkes et al. 1997) změna vegetace se zpožďuje za změnou proměnné prostředí, vegetace nemusí odrážet současný stav, ale stav kritického období (Diekmann 2003) statistické rozložení indikačních hodnot proměnných není nezávislé (např. Skandinávie druhy s nízkým N a nízkým R (Diekmann 2003) pamatovat na korekci v oblastech mimo průměrné podmínky 3.4 Prezentace výsledků Získané informace je třeba vhodně archivovat a prezentovat, pro práci v krajinném měřítku v konkrétním regionu je vhodné zpracovat informace pomocí GIS vymapované polygony posléze klasifikované dle vypočtených hodnot, poloha snímků.

12 4. Citovaná literatura: Diekmann M. (1995): Use and improvement of Ellenberg's indicator values in deciduous forests of the Boreo nemoral zone in Sweden. Ecography 18: Diekmann M. et Falkengren Grerup U. (2002): Prediction of species response to atmospheric nitrogen deposition by means of ecological measures nad life history traits. Journal of Ecology 90: Diekmann M. et Falkengren Grerup U.(1998): A new species index for forest vascular plants: development of functional indices based on mineralization rates of various forms of soil nitrogen. Journal of Ecology 86: Diekmann M.(2003): Species indicator values as an important tool in applied plant ecology a review. Basic and Applied Ecology 4: Diekmann M. et Dupré C. (1997): Acidification and eutrophication of deciduous forests in northwestern Germany demonstrated by indicator species analysis. Journal of Vegetation Science 8: Dunnett N.P., Willis A.J., Hunt R. et Grime J.P. (1998): A 38 year study of relations between weather and vegetation dynamics in road verges near Bibury, Gloucestershire. Journal of Ecology 86: Dziock F., Henle K., Foeckler F., Follner K. et Schulz M. (2006): Biological indicator systems in floodplains a review. Internat. Rev. Hydrobiol. 91/4: Ellenberg H., Weber H.E., Düll r., Wirth V., Werner W. et Paulissen D. (1992): Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. 2nd ed. Scr. Geobotanica 18: Ertsen A.C.D., Alkemade J.R.M. et Wassen M.J. (1998): Calibrating Ellenberg indicator values for moisture, acidity, nutrient availability and salinity in the Netherlands. Plant Ecology 135: Ewald J. (2003): The sensitivity of Ellenberg indicator values to the completeness of vegetation relevés. Basic and Applied Ecology 4: Hawkes J.C., Pytat D.G. et White M.S. (1997): Using Ellenber indicator values to assess soil quality in British forests from ground vegetation: a pilot study. Journal of Applied Ecology 34: Henle K., Dziock F., Foeckler F., Follner K., Huesing V., Hettrich A., Rink M., Stab S., andscholz M (2006): Studz design for assessing species environment relationships and developing indicator szstems for ecological changes in flood plains the approach of the RIVA project. International Review of Hydrobiology 91: Hill M.O. et Carey P.D. (1997): Prediction of yield in the Rohamsted Park grass experiment by Ellenberg indicator vallues. Journal of Vegetation Science 8: Hill M.O., Roy D.B., Mountford J.O. et Bunce R.G.H. (2000): Extending Ellengerg's indicator values to a new area: an algorithmic approach. Journal of Applied Ecology 37: 3 15.

13 Huston M.A. (1997): Hidden treatments in ecological experiments: re evaluating the ecosystem function of biodiversity. Oecologia 110: Käfer J. et Witte J.P.M. (2004): Cover weighted averaging of indicator values in vegetation analyses. Journal of Vegetation Science 15: Lavorel S., McIntyre S. et Grigulis K. (1999) Plant repsone to disturbance in a Mediterranean grassland : how many functional groups? Journal of Vegetation Science 10: Lavorel S., McIntyre S., Landsber J. et Forbes R.D.A. (1997): Plant functional classifications : from general groups to specific groups based on response to disturbance. Trends in Ecology and Evolution 12: Lawesson J.E., Fosaa A.M. et Olsen E. (2003): Calibration of Ellenberg indicator values for the Faroe Islands. Applied Vegetation Science 6: Lawesson J.E. et Mark S. (2000): ph and Ellenberg reaction values for Danish forest plants. In: White P.S., Mucina L., Lepš J. (eds): Vegetation science in retrospect and perspective. Proceedings IAVS Symposium, Uppsala. Pp McGeoch M.A. (1998): The selection, testing and application of terrestrial insects as bioindicators. Biological Review 73: Melman C.P., Clausman P.H.M.A. et Udo de Haes H.A. (1988): The testing of three indicator systems for trophic state in grasslands. Vegetatio 75: Möller H. (1997): Reactions und Stickstoffzahlen nach Ellenber als Indikatoren für die Humusform in terrestrischen Waldökosystemen im Raum Hannover. Tuexenia 17: Olff H., Huisman J. et van Tooren B.F. (1993): Species dynamics and nutrient accumulation during early primary succession in coastal sand dunes. Journal of Ecology 81: Schaffers A.P. et Sýkora, K.V. (2000): Reliability of Ellenberg indicator values for moisture, nitrogen and soil reaction: a comparison with field measurements. Journal of Vegetation Science 11: Smart S.M., Robertson J.C., Shield E.J. et van de Poll H.M. (2003): Locating eutrophication effects across British vegetation between 1990 and Global Change Biology 9: Sommer S.G. et Jenson, E.S. (1991): Foliar absorption of atmospheric Ammonia by Ryegrass in the field. Journal of Environmental Quality 20: Sutton M.A., Pitcairn C.E.R. et Whitfield C.P. (ed.)(2004): Bioindicator and biomonitoring methods for assessing the effects of atmospheric nitrogen on staturory nature reservation sites. JNCC Report No Thompson K., Hodgson J.P., Grime J.P, Rorison I.H., Band S.R et Spenser R.E (1993): Ellenberg numbers revisited. Phytocoenologia 23: Wamelink G.W.W., Joosten V., van Dobben H.F. et Berendse F. (2002): Validity of Ellenberg indicator values judged from physico chemical field measurements. Journal of Vegetation Science 13:

14 Wamelink G.W.W., van Dobben H.F. et van der Eerde L.J.M. (1998): Experimental calibration of Ellenberg's indicator value for nitrogen. Environmental Pollution 102: Zonneveld I.S. (1983): Principles of bio indication. Environmental Monitoring and Assessment 3: Další literatura k tématu: Bobbink R., Hornung M. et Roelofs J.G.M. (1998): The effects of air borne nitrogen pollutants on species diversity in natural and semi natural European vegetation. Journal of Ecology 86: Clotuche P., Godden B., van Bol V., Peeters A. et Pennickx M. (1998): Influence of set aside on the nitrate content of soil profiles. Environmental Pollution 102: Dupré C. et Diekmann M. (1998): Prediction od occurrence of vascular plants in deciduous forests of South Sweden by means of Ellenberg indicator values. Applied Vegetation Science 1: Falkengren Grerup U. et Schöttelndreier M. (2004): Vascular plants as indicators of nitrogen enrichment in soils. Plant Ecology 172: Godefroid S. (2001): Temporal analysis of the Brussels flora as indicator for changing environmental quality. Landscape and Urban Planning 52: Hanegraaf M.C.(1998): Environmental performance indicators for nitrogen. Environmental Pollution 102: Kardol P., Bezemer T.M., van der Wal A. et van der Putten W.H. (2005): Successional trajectories of soil nematode and plant communities in a chronosequence of ex arable lands. Biological Conservation 126: Kuylenstierna J.C.I., Hicks W.K., Cinderby S. et Cambridge H. (1998): Critical loads for nitrogen and their exceedance at European scale. Environmental Pollution 102: Oomen G.J.M., Lantinga E.A., Goewie E.A. et van der Hoek K.W. (1998): Mixed farming systems as a way towards a more efficient use of nitrogen in European Union agriculture. Environmental Pollution 102: Parris K. (1998): Agricultural nutrient balances as agri environmental indicators: an OECD perspective. Environmental Pollution 102: Pitcairn C.E.R., Fowler D., Leith I.D., Sheppard L.J., Sutton M.A., Kennedy V. et Omelko E.(2003): Bioindicators of enhanced nitrogen deposition. Environmental Pollution 126: Preston C.D., Telfer M.G., Arnold H.R., Carey P.D., Cooper J.M., Dines T.D., Hill M.O., Pearman D.A., Roy D.B. et Smart S.M. (2002): The changing flora of the UK. Oxford University Press.

15 Roy D.B., Hill M.O., Rothery P. et Bunce R.G.H.(2000): Ecological indicator values of British species: an application of Gaussian logistic regression. Ann. Bot. Fennici 37: Schmidtlein S. (2005): Imaging spectroscopy as a tool for mapping Ellenberg indicator values. Journal of Applied Ecology 42: Schmidtlein S. et Sassin J. (2004): Mapping of continuous floristic gradients in grasslands using hyperspectral imagery. Remote Sensing of Environment 92: Smart S.M. et Scott W.A. (2004): Bias in Ellenberg indicator values problems with detection of the effect of vegetation type. Journal of Vegetation Science 15: van der Maarel E. (1979): Transformation of cover abundance values in phytosociology and its effects on community similarity. Vegetatio 39: van Dobben H.F., van Hinsberg A., Schouwenberg E.P.A.G., Jansen M., Mol Dijkstra J.P., Wieggers H.J.J., Kros J. et de Vries W. (2006): Simulation of critical loads for nitrogen for terrestrial plant communities in the Netherlands. Ecosystems 9: Wamelink G.W.W., Goedhart P.W., van Dobben H.F. et Berendse F. (2005): Plant species as predictors of soil ph: Replacing expert judgement with measurements. Journal of Vegetation Science 16: Wilson S.McG., Pyatt D.G., Malcolm D.C. et Connolly T. (2001): The use of ground vegetation and humus type as indicators of soil nutrient regime for an ecological site classification of British forests. Forest Ecology and Management 140: Witte J.P.M et von Asmuth J.R. (2003): Do we realy need phytosociological classes to calibrate Ellenberg indicator values? Journal of Vegetation Science 14: Zapletal M. (1998): Atmospheric deposition of nitrogen compounds in the Czech Republic. Environmental Pollution 102:

SPECIES ATTRIBUTES IN ANALYSIS OF COMMUNITY ECOLOGY DATA

SPECIES ATTRIBUTES IN ANALYSIS OF COMMUNITY ECOLOGY DATA SPECIES ATTRIBUTES IN ANALYSIS OF COMMUNITY ECOLOGY DATA HOW TO ANALYSE RELATIONSHIP BETWEEN SAMPLE ATTRIBUTES AND SPECIES ATTRIBUTES VIA SPECIES COMPOSITION? species sample attributes samples L R 222

Více

TWINNING PROJEKT CZ01/IB-EN-01

TWINNING PROJEKT CZ01/IB-EN-01 Projekt / Komponent TWINNING CZ/01 IB-EN-01 Environmentální monitoring Autoři Konecny, Weber, Hunt Ze dne / Verze 29. října 02/2.0 Směrný dokument Info Fáze 2 Reference / Strana EM strategický směrný dokument

Více

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU. Vegetace Evropy 1. Úvod, verze 19. 9. 2016 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU www.esa.int Obsah Historie výzkumu evropské vegetace, hlavní literatura Přírodní poměry Evropy a jejich

Více

název titul, příjmení, jméno autora

název titul, příjmení, jméno autora School of Doctoral Studies in Biological Sciences [ Uvádějí pouze studenti biologických věd, ne Biofyziky] University of South Bohemia in České Budějovice Faculty of Science název Ph.D. Thesis titul, příjmení,

Více

Upřesnění metodiky pro stanovení ekologické stability, zranitelnosti a únosnosti lesního biomu na území Biosférické rezervace Krkonoše

Upřesnění metodiky pro stanovení ekologické stability, zranitelnosti a únosnosti lesního biomu na území Biosférické rezervace Krkonoše SCHWARZ O. 2007: Upřesnění metodiky pro stanovení ekologické stability, zranitelnosti a únosnosti lesního biomu na území Biosférické rezervace Krkonoše. In: ŠTURSA J. & KNAPIK R. (eds), Geoekologické problémy

Více

REGRESE VS KALIBRACE. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

REGRESE VS KALIBRACE. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev REGRESE VS KALIBRACE David Zelený METODY GRADIENTOVÉ ANALÝZY Data, která máme: počet charakteristik prostředí počet druhů Apriorní znalost vztahů mezi druhy a prostředím? Použijeme: Dostaneme: 1, n 1 ne

Více

Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2.

Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2. Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2. 2011 International Conference Microclimate and mesoclimate of landscape

Více

INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE

INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE INTEGROVANÝ PŘÍSTUP KE KRAJINĚ INDIKÁTORY UDRŽITELNOSTI JAKO NÁSTROJ ROZVOJOVÉ

Více

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova

Více

Monitoring aluviálních ekosystémů

Monitoring aluviálních ekosystémů Monitoring aluviálních ekosystémů součást projektu VaV 610/4/01 Zpráva pro AOPK ČR DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie zpracoval: Bc. Záboj Hrázský České Budějovice 2004 Tato práce je součástí projektu

Více

Vliv poloparazitických rostlin na skladbu rostlinného společenstva na příkladu Rhinanthus sp.

Vliv poloparazitických rostlin na skladbu rostlinného společenstva na příkladu Rhinanthus sp. Vliv poloparazitických rostlin na skladbu rostlinného společenstva na příkladu Rhinanthus sp. Parazitických rostlin je na světě okolo 4000 druhů, vyznačují se svou závislostí na hostiteli, ať už se jedná

Více

Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek, L. Bílek, V. Štícha

Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek, L. Bílek, V. Štícha Soubor map: Hodnoty biodiverzity jednotlivých SLT podle výskytu prioritních přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 ve vybraných VZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek,

Více

CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE

CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE ZMĚNY DRUHOVÉ SKLADBY TRAVNÍHO POROSTU ASOCIACE SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE Heger P., Skládanka J.,

Více

ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ

ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIII 5 Číslo 3, 2005 Možnosti využití nástrojů ekonomie blahobytu

Více

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.

Více

TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ

TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ 2002 Soil temperature and moisture on the territory of the Czech Republic in 2000-2002 Možný Martin, Kott Ivan Český hydrometeorologický ústav Praha

Více

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Tvorba kořenového systému a výnos zrna ječmene jarního v odlišných vláhových podmínkách

Více

Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci e-mail: borivoj.sarapatka@upol.

Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci e-mail: borivoj.sarapatka@upol. Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci e-mail: borivoj.sarapatka@upol.cz 54 % of arable land - problems with water erosion velikost pozemků

Více

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné

Více

ELLENBERGOVY INDIKAČNÍ HODNOTY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

ELLENBERGOVY INDIKAČNÍ HODNOTY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev 3 2 6 6 5 2 ELLENBERGOVY INDIKAČNÍ HODNOTY ELLENBERGOVY INDIKAČNÍ HODNOTY (EIH) optima druhů rostlin na gradientu ţivin, vlhkosti, půdní reakce, kontinentality, teploty, světla a salinity (salinita se

Více

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav

Více

ÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA

ÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 442-447 ÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA Filip

Více

Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR

Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR Lenka Stará Katedra biologie ekosystémů, Přírodovědecká fakulta JU Ústav systémové biologie a ekologie V rámci projektu Czech Carbo (2005-2007) se začala

Více

Metody inventarizace a hodnocení biodiverzity stromové složky

Metody inventarizace a hodnocení biodiverzity stromové složky ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta lesnická a dřevařská Metody inventarizace a hodnocení biodiverzity stromové složky Methods for inventory and biodiversity evaluation of tree layer SBORNÍK ZE

Více

S t u d y P l a n W M TS

S t u d y P l a n W M TS Czech University of Life Sciences in Prague (CULS Prague) S t u d y P l a n W M TS Credits: Every student needs at least 120 ECTS for the whole study (about 0 ECTS in every year). Student has 66 ECTS for

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

INFLUENCE OF FOREST CLEARINGS ON THE DIVERSITY OF MOTHS

INFLUENCE OF FOREST CLEARINGS ON THE DIVERSITY OF MOTHS INFLUENCE OF FOREST CLEARINGS ON THE DIVERSITY OF MOTHS Šafář J. Department of Zoology, Fisheries, Hydrobiology and Apiculture, Faculty of Agronomy, Mendel University in Brno, Zemědělská 1, 613 00 Brno,

Více

Data a technické nástroje pro studium krajiny (GIS, DPZ)

Data a technické nástroje pro studium krajiny (GIS, DPZ) Data a technické nástroje pro studium krajiny (GIS, DPZ) 1 Co je GIS Geografický informační systém je informační systém, který umožňuje ukládat, spravovat a analyzovat prostorová data data o geografické

Více

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1 GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU Veronika Berková 1 1 Katedra mapování a kartografie, Fakulta stavební, ČVUT, Thákurova 7, 166 29, Praha, ČR veronika.berkova@fsv.cvut.cz Abstrakt. Metody

Více

Biomonitoring proces při kterém sledujeme charakteristiku prostředí sledování zpětných vazeb v prostředí Hodnocení výsledků bývá obtížné Význam biologického monitorování živé zdroje jsou vyčerpávány č

Více

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách

Více

PERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU

PERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU PERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU Mach P., Tesařová M., Mareček J. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty of Agronomy,

Více

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Volitelný předmět Habituální diagnostika Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Představení a náplň předmětu Harmonogram předmětu Ukončení předmětu zápočtem Studijní literatura Představení a náplň

Více

(EFRR) Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

(EFRR) Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 (ESIF) Česká verze x=7a Česká verze - zkrácený text x=7a B A Česká Anglická verze verze - zkrácený x=7a text x=7a Česká verze x=7a EVROPSKÁ UNIE Evropské strukturální a investiční fondy OP Operační Životní

Více

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Martin Neruda 3), Jana

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

INDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

INDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev INDEXY DIVERZITY Jurasinski et al. (2009) ALFA, BETA A GAMA DIVERZITA Alfa diverzita druhová bohatost vzorku Beta diverzita (species turnover) změna v druhovém složení mezi vzorky Gama diverzita celková

Více

Co je a co není PRA. Petr Kapitola Státní rostlinolékařská správa, Praha

Co je a co není PRA. Petr Kapitola Státní rostlinolékařská správa, Praha Co je a co není PRA Petr Kapitola Státní rostlinolékařská správa, Praha Analýzy rizik škodlivých Praha, Těšnov organismů v ČR a EU 12.3.2010 Co je PRA? PRA = Pest Risk Analysis = analýza rizika škodlivého

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek

Více

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Vratislava Janovská, Petra Šímová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta

Více

Typy a zdroje kontaminace půd

Typy a zdroje kontaminace půd Faktory ovlivňující difuzní kontaminaci lesních půd Milan SÁŇKA Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí - RECETOX, sanka@recetox.muni.cz Typy a zdroje

Více

Offroad jako nástroj trvale udržitelného managementu. Jan Dvořák, Jaromír Maštera Mokřady - ochrana a management Tomáš Kratochvíl go-offroad

Offroad jako nástroj trvale udržitelného managementu. Jan Dvořák, Jaromír Maštera Mokřady - ochrana a management Tomáš Kratochvíl go-offroad Offroad jako nástroj trvale udržitelného managementu Jan Dvořák, Jaromír Maštera Mokřady - ochrana a management Tomáš Kratochvíl go-offroad leden 2015 Formy pojezdů Žádoucí vliv pojezdů - tvorba mělkých

Více

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická

Více

ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN

ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN Zdeněk Žalud 1, Miroslav Trnka 1, Daniela Semerádová 1, Martin Dubrovský 1,2 1 Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická

Více

Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa vývojových fází lesa pro TP1 cílový v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa vývojových fází

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

u Pacova Metoda pro validaci koncentrace přízemního ozónu kontinuálně měřené na Atmosférické 1 / 23sta

u Pacova Metoda pro validaci koncentrace přízemního ozónu kontinuálně měřené na Atmosférické 1 / 23sta koncentrace přízemního ozónu kontinuálně měřené na Atmosférické stanici Křešín u Pacova Metoda pro validaci koncentrace přízemního ozónu kontinuálně měřené na Atmosférické 1 / 23sta Obsah Měření Kvalita

Více

Přírodní památka Tesařov

Přírodní památka Tesařov Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tesařov Název

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Blaník Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Citation Statistics. zpráva společné komise. Int. Mathematical Union. Int. Council of Industrial and Applied Mathematics. Institute of Statistics

Citation Statistics. zpráva společné komise. Int. Mathematical Union. Int. Council of Industrial and Applied Mathematics. Institute of Statistics Citation Statistics zpráva společné komise Int. Mathematical Union Int. Council of Industrial and Applied Mathematics Institute of Statistics Citace ze zadání: The drive towards more transparency and accountability

Více

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová

Více

Monitoring odpadních vod z čistírny odpadních vod - vyhodnocení kvality

Monitoring odpadních vod z čistírny odpadních vod - vyhodnocení kvality ZÁVĚRY MONITORINGŮ ZA ROK 2015 Na základě kapitoly 11.2. Integrovaného povolení Čj: MSK 20001/2008 pro výrobní závod Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. (HMMC) tímto zveřejňujeme závěry z monitoringů

Více

VYSOKONAPĚŤOVÉ ZKUŠEBNICTVÍ. #2 Nejistoty měření

VYSOKONAPĚŤOVÉ ZKUŠEBNICTVÍ. #2 Nejistoty měření VYSOKONAPĚŤOVÉ ZKUŠEBNICTVÍ # Nejistoty měření Přesnost měření Klasický způsob vyjádření přesnosti měření chyba měření: Absolutní chyba X = X M X(S) Relativní chyba δ X = X(M) X(S) - X(M) je naměřená hodnota

Více

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Volitelný předmět Habituální diagnostika Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Vývoj stavu lesních porostů v České republice a v Evropě Program ICP Forests Vývoj zdravotního stavu porostů strana 2

Více

Co je to fytocenologie?

Co je to fytocenologie? Co je to fytocenologie? nauka o rostlinných společenstvech, vegetačních typech phyton rostlina, cenóza společenstvo zaměřena na klasifikaci vegetace a popis abiotického stanoviště zdůrazňuje druhové složení

Více

Dlouhodobé následné efekty po aplikaci hnojiv na travinná společenstva: důsledky pro obnovu druhově bohatých luk

Dlouhodobé následné efekty po aplikaci hnojiv na travinná společenstva: důsledky pro obnovu druhově bohatých luk Dlouhodobé následné efekty po aplikaci hnojiv na travinná společenstva: důsledky pro obnovu druhově bohatých luk Michal Hejcman Spolupracovníci: Michaela Klaudisová, Vilém Pavlů, Lenka Pavlů Jurgen Schellberg,

Více

CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION

CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION UHLÍKATÉ ČÁSTICE V OVZDUŠÍ MORAVSKO- SLEZSKÉHO KRAJE CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION Ing. MAREK KUCBEL Ing. Barbora SÝKOROVÁ, prof. Ing. Helena RACLAVSKÁ, CSc. Aim of this work

Více

Český portál FOODIE. Využití otevřených dat pro efektivní hospodaření na zemědělské půdě

Český portál FOODIE. Využití otevřených dat pro efektivní hospodaření na zemědělské půdě Český portál FOODIE Využití otevřených dat pro efektivní hospodaření na zemědělské půdě Vojtěch LUKAS, Mendelova univerzita/wirelessinfo Karel CHARVÁT mladší, WIRELESSINFO Tomáš ŘEZNÍK, Masarykova univerzita/wirelessinfo

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

Monitorování vývoje meteo situace nad ČR pomocí GPS meteorologie

Monitorování vývoje meteo situace nad ČR pomocí GPS meteorologie Monitorování vývoje meteo situace nad ČR pomocí GPS meteorologie Bc. Michal Kačmařík Instutut geoinformatiky, Hornicko-geologická fakulta, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu

Více

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU

Více

EKOLOGICKÁ PODOBNOST (ECOLOGICAL RESEMBLANCE) David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

EKOLOGICKÁ PODOBNOST (ECOLOGICAL RESEMBLANCE) David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev EKOLOGICKÁ PODOBNOST (ECOLOGICAL RESEMBLANCE) EKOLOGICKÁ PODOBNOST Q VS R ANALÝZA Vzorky Druhy druh 1 druh 2 druh 3 vzorek 1 0 1 1 vzorek 2 1 0 0 vzorek 3 0 4 4 vztahy mezi vzorky Q analýza vztahy mezi

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku

Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku Dana Potužníková dana.potuznikova@zu.cz Národní referenční laboratoř pro komunální hluk 24.11.2011 HRA, PVZ co to je? Hodnocení zdravotních rizik (Health Risk

Více

Objektově orientovaná fuzzy klasifikace krajinného pokryvu (land cover) se zaměřením na zemědělskou krajinu

Objektově orientovaná fuzzy klasifikace krajinného pokryvu (land cover) se zaměřením na zemědělskou krajinu Objektově orientovaná fuzzy klasifikace krajinného pokryvu (land cover) se zaměřením na zemědělskou krajinu Lukáš Brodský 1, Tomáš Soukup 1 1 GISAT Praha, Charkovska 7 101 00, Praha 10, Česká republika

Více

Krajinná ekologie jako vědní disciplína. definice a principy, historie, základní úkoly, vztah k dalším vědním oborům

Krajinná ekologie jako vědní disciplína. definice a principy, historie, základní úkoly, vztah k dalším vědním oborům Krajinná ekologie jako vědní disciplína definice a principy, historie, základní úkoly, vztah k dalším vědním oborům 1 Co je KRAJINA? 2 Co je KRAJINA? Heterogenní část zemského povrchu, skládající se ze

Více

PŘÍKLADY POUŽITÍ ORDINAČNÍCH METOD

PŘÍKLADY POUŽITÍ ORDINAČNÍCH METOD PŘÍKLADY POUŽITÍ ORDINAČNÍCH METOD 1 PŘÍKLAD NA ROZKLAD VARIANCE SPOLEČENSTVA MĚKKÝŠŮ NA PRAMENIŠTÍCH druhové složení společenstev měkkýšů druhové složení slatiništní vegetace ph Ca cond Mg Na měřené proměnné

Více

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 7. blok 24/05/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů

Více

Využití technologie GIS a prostorových databází při výpočtu fragmentace krajiny. Miroslav Kopecký, Tomáš Soukup

Využití technologie GIS a prostorových databází při výpočtu fragmentace krajiny. Miroslav Kopecký, Tomáš Soukup Využití technologie GIS a prostorových databází při výpočtu fragmentace krajiny Miroslav Kopecký, Tomáš Soukup Geoinformace pro praxi, Brno 27.6.-28.6.2009 Řešitelé Projekt je řešen za podpory EEA v rámci

Více

Sylabus pro předmět Systémy rostlinné výroby

Sylabus pro předmět Systémy rostlinné výroby Sylabus pro předmět Kód předmětu: SYRV Název v jazyce výuky: Název česky: Název anglicky: Plant Production Systems Počet přidělených ECTS kreditů: 5 Forma výuky předmětu: prezenční Forma a požadavky na

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

12. Magdeburský seminář Český Krumlov 2006. ES (2000/60/ES) a vodohospodářsk. RNDr. Pavel Punčoch. Ministerstvo zemědělství

12. Magdeburský seminář Český Krumlov 2006. ES (2000/60/ES) a vodohospodářsk. RNDr. Pavel Punčoch. Ministerstvo zemědělství 12. Magdeburský seminář Český Krumlov 2006 Rámcová směrnice vodní politiky ES (2000/60/ES) a vodohospodářsk ské služby RNDr. Pavel Punčoch ochář,, CSc. Ministerstvo zemědělství 12 th Magdeburger seminar

Více

MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE

MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE Informační zpravodaj č. 40, 2011 MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE (Semi-natural grassland as a source of biodiversity improvement) Polopřirozené travní porosty zdroj pro zlepšení biodiverzity ERDF, OPNS

Více

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy - Kvarta Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní vědy

Více

CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY

CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY THAYENSIA (ZNOJMO) 2014, 11: 135 138. ISSN 1212-3560 CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY ERIOCHLOA VILLOSA NEW SPECIES OF FLORA OF THE CZECH REPUBLIC Radim P a u l i

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních

Více

RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS

RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS Trávníček P., Vítěz T., Dundálková P., Karafiát Z. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty

Více

Travní zahrada u Luční boudy: dlouhodobý reziduální vliv organického hnojení

Travní zahrada u Luční boudy: dlouhodobý reziduální vliv organického hnojení SEMELOVÁ V., HEJCMAN M., HARTMANOVÁ O. & LOKVENC T. 2007: Travní zahrada u Luční boudy: dlouhodobý reziduální vliv organického hnojení. In: ŠTURSA J. & KNAPIK R. (eds), Geoekologické problémy Krkonoš.

Více

Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění

Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění Czech Phycology, Olomouc, 2: 115-124, 22 115 Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění Changes of the trophic potential and

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

Úvod. D. Andert, V. Mayer Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha

Úvod. D. Andert, V. Mayer Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha TECHNIKA PRO MULČOVÁNÍ TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V HORSKÝCH A PODHORSKÝCH PODMÍNKÁCH TECHNIC FOR MULCHING OF PERMANENT GRASSLAND IN MOUNTAIN AND FOOTHILL AREAS D. Andert, V. Mayer Výzkumný ústav zemědělské

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] 7-8 10-11 5-6 8-9 11-12 6-7 9-10 izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] 7-8 10-11 5-6 8-9 11-12 6-7 9-10 izolinie 8 Lesy v Karpatech Dopad změn klimatu na porost topolu (Populus nigra, P. alba, P. tremula) Holdridgova bioteplota v období 1961-199 Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn srážkami. Vliv

Více

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Mapa edafických kategorií v CHKO Jizerské hory (GIS FLD CZU v Praze) Edafické kategorie v Krkonošském národním parku

Více

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie Populační ekologie, stanovištní nároky a generativní reprodukce kriticky ohrožených druhů cévnatých rostlin ČR (Adenophora liliifolia,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA

BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA Diplomová práce Jan Kučera Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Brno 2013 Bibliografický záznam Autor:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Abiotické faktory působící na vegetaci

Abiotické faktory působící na vegetaci Abiotické faktory působící na vegetaci Faktory ovlivňující strukturu a diverzitu rostlinných společenstev Abiotické - sluneční záření - vlhkost půdy - chemismus půdy nebo vodního prostředí (ph, obsah žvin)

Více

GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ. GIS, Antonín Hlosta HLO042

GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ. GIS, Antonín Hlosta HLO042 GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ GIS, Antonín Hlosta HLO042 OSNOVA Idea metody historie Precizní zemědělství Odhady zemědělské produkce Vstupní zdroje Význam Technologie Aplikace GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ Jedná se o využití

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

UKÁZKA VYUŽITÍ PROGRAMU WINQSB PŘI VÝUCE KVANTITATIVNÍCH METOD V ROZHODOVÁNÍ V DISTANČNÍ FORMĚ STUDIA

UKÁZKA VYUŽITÍ PROGRAMU WINQSB PŘI VÝUCE KVANTITATIVNÍCH METOD V ROZHODOVÁNÍ V DISTANČNÍ FORMĚ STUDIA UKÁZKA VYUŽITÍ PROGRAMU WINQSB PŘI VÝUCE KVANTITATIVNÍCH METOD V ROZHODOVÁNÍ V DISTANČNÍ FORMĚ STUDIA ALENA KOLČAVOVÁ, LENKA DRÁBKOVÁ Abstrakt: V úvodu příspěvku je nastíněna současná situace stavu připravenosti

Více

EKONOMICKÁ POLITIKA EU SYLABUS PRO ZIMNÍ SEMESTR 2015/2016 (KPE/EPEU)

EKONOMICKÁ POLITIKA EU SYLABUS PRO ZIMNÍ SEMESTR 2015/2016 (KPE/EPEU) Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra politologie a evropských studií http://kpes.upol.cz EKONOMICKÁ POLITIKA EU SYLABUS PRO ZIMNÍ SEMESTR 2015/2016 (KPE/EPEU) Vyučující: Doc. Dan

Více

Životopis. Osobní údaje. Vzdělání. Zaměstnání. Pedagogická činnost na VŠE v Praze. Vysoká škola ekonomická v Praze

Životopis. Osobní údaje. Vzdělání. Zaměstnání. Pedagogická činnost na VŠE v Praze. Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola ekonomická v Praze Osobní údaje Mgr. Ing. Pavel Král, Ph.D., 31. leden 1978 bydliště Přestavlky 5, 25791 Sedlec-Prčice (Přestavlky) Vzdělání 2002 Ing. VŠE, Fakulta managementu Ekonomika a

Více

Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice , Úroda, vědecká příloha, 2011, s , ISSN

Salaš, P. (ed): Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu. Lednice , Úroda, vědecká příloha, 2011, s , ISSN VLIV AGROEKOLOGICKÝCH PODMÍNEK NA SLOŽENÍ BIOMASY VÍCEKOMPONENTNÍCH SMĚSÍ The influence of different agro-ecological conditions on composition of botanical groups in multi-component legume-grass mixtures

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více