Diverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště. Irena Veselá

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Diverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště. Irena Veselá"

Vladimíra Hrušková
před 4 lety
Počet zobrazení:

1 Diverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště Irena Veselá

2 Proč doubravy? Omezení datového souboru: výběr ploch s dominantními druhy Quercus petraea nebo Q. robur => konstantní vliv na bylinné patro spíše otevřený zápoj dostatečně dlouhý ekologický gradient častý výskyt

3 Studované území

4 regionální měřítko: stratifikace pomocí GIS lokální měřítko: odhad produktivity porostu analýza biomasy půdní vzorky => skleníkový experiment Produktivita

5 Skleníkový experiment chemická analýza půdy x analýza biomasy skutečná dostupnost živin pro rostliny??? ředkvičkový experiment Výhody: bez limitace vodou, světlem bez mezidruhové kompetice

6 V polovině pokusu (po třech týdnech)

7 Před sklizní (po šesti týdnech)

8 Kontroly 0,05% roztok hnojiva 0,01% roztok hnojiva

9 Největší rozdíly

10 Analýza biomasy

11 Výsledky

12 1.8 Kontrolní ředkvičky Biomasa-sušina [g] Limitace P a K N/K N/P Koncentrace hnojiva Koncentrace hnojiva Pouze data z roku 2007

13 Biomasa x půda Spearmanova korelace Půda Ředkvičky_biomasa Les_biomasa Půda P 0.436** 0.226* Půda K 0.411** n.s. Půda Ca 0.547** n.s. Půda C/N ** n.s. Hloubka-půdy n.s. n.s. ph_h 2 O 0.792** n.s. Pouze data z roku 2007

14 Biomasa ředkviček x lesní biomasa Spearmanova korelace Biomasa - sušina n. s. N% n. s. P% 0,480** K% n. s. Ca % n. s. Pouze data z roku 2007

15 Biomasa a ph Les_biomasa Ředkvičky-biomasa r = 0.738; r2 = p = ph Pouze data z roku 2007

16 Biomasa ředkviček ve vztahu k ph Ředkvičky - biomasa 0.50 r = ; p = ; r 2 = Ředkvičky - biomasa ph ph

17 PCA Korelace: Pearson Pouze data z roku 2007 Živiny Světlo Proměnné zahrnuté do analýzy OSA 1 OSA 2 Les_N 0,172-0,032 Les_P 0,624** -0,027 Les_K 0,652** -0,038 Les_Ca 0,266 0,021 Ředkvičky_N -0,387** -0,020 Ředkvičky_P 0,709** -0,125 Ředkvičky_K 0,420** 0,369** Ředkvičky_Ca 0,104-0,362* Půda_C/N -0,242 0,116 Půda_P 0,551** -0,208 Půda_K 0,747** 0,121 Půda_Ca 0,802** 0,057 ph 0,736** 0,018 Pokryvnost stromového patra 0,094 0,230 Světlo v podrostu celkové 0,012-0,748** Index ozářenosti 0,126-0,764** Index teploty 0,011-0,647** Sklon 0,658** 0,134

18 PCA Světlo Svetlo v podrostu - vyrez Index ozarenosti Svetlo v podrostu Index teploty Red_Ca Red_N Puda_C/N Les_N Les_Ca Puda_P Les_K Les_P Red_P ph_h2o Puda_Ca Puda_K Sklon Živiny Pokryvnost E3 Red_K

19 PCA dodatečné korelace (proměnné nezahrnuté do analýzy) OSA 1 OSA 2 Živiny Světlo Les biomasa 0,047-0,160 Ředkvičky biomasa 0,684** -0,017 EIH světlo -0,275-0,420** EIH teplota 0,190-0,238 EIH kontinentalita 0,145-0,237 EIH vlhkost -0,229 0,452** EIH půdní reakce 0,642** -0,176 EIH živiny 0,369** 0,100 Počet druhů podrost 0,419** -0,114 Počet druhů E1 0,378** -0,149

20 Svetlo v podrostu Světlo EIH_svetlo Les_biom EIH_teplota EIH_kontinentalita Pocet druhu Puda_P EIH_pudni reakce EIH_ziviny Red_biomasa ph_h2o Puda_K Živiny EIH_vlhkost

21 Model lesní biomasy Proměnné zahrnuté do modelu: Kumulativní vysvětlená variabilita Pokryvnost stromového patra 15,7 % Půdní P 21,3 % Pouze data z roku 2007 (GLM: AIC kritérium + F test)

22 Model počtu druhů bylinného patra Proměnné zahrnuté do modelu: Kumulativní vysvětlená variabilita ph 22,2 % Světlo v podrostu - celkové 28,7 % Pouze data z roku 2007 (GLM: AIC kritérium + F test)

23 Shrnutí Lesní biomasa Obtížně predikovatelná Vliv dostupnost světla a zároveň živiny Diverzita bylinného patra Vliv zejména ph, dále dostupnost světla Ředkvičky Biomasa dobře odráží dostupnost živin (P, K) Analýza souboru samostatně pro ph > 4,5

24 Děkuji vám za pozornost! Tato studie byla podpořena dlouhodobým výzkumným záměrem MSM a její výsledky budou použity v PhD. práci Ireny Veselé. Projekt probíhá ve spolupráci s Davidem Zeleným a Ching-Feng Li.

26 Literatura Köhler B., Ryser P., Güsewell S. & Gigon A. (2001): Nutrient availability and limitation in traditionally mown and in abandoned limestone grasslands: a bioassay experiment. Plant and Soil 230: Wesche K., Nadrowski K. & Retzer V. (2007): Habitat engineering under dry conditions: The impact of pikas (Ochotona pallasi) on vegetation and site conditions in southern Mongolian steppes. Journal of Vegetation Science18:

Podobné dokumenty

REGRESE VS KALIBRACE. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

REGRESE VS KALIBRACE. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev REGRESE VS KALIBRACE David Zelený METODY GRADIENTOVÉ ANALÝZY Data, která máme: počet charakteristik prostředí počet druhů Apriorní znalost vztahů mezi druhy a prostředím? Použijeme: Dostaneme: 1, n 1 ne