Národní program výzkumu II Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Grant číslo 2D06001 Rozvojové zájmy českého pohraničí

Transkript

1 Marginální rurální pohraničí odepsaný prostor? Antonín VAISHAR, Petr DVOŘÁK, Jana ZAPLETALOVÁ, ÚSTAV GEONIKY AV ČR, v.v.i. Ostrava, Pobočka Brno Národní program výzkumu II Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Grant číslo 2D06001 Rozvojové zájmy českého pohraničí

2 METODIKA Vyčleněno 110 mikroregionů (na bázi POÚ) Provedena kvantitativní analýza tří pilířů udržitelnosti (demografická, sociální, environmentální) Analyzovány SWOT analýzy MAS LEADER+ Hlavní vývojové trendy a scénáře Návrhy strategií

3 DEMOGRAFICKÁ UDRŢITELNOST Demografický vývoj Bilance obyvatelstva ČSÚ 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0-20,0-40,0-60,0 Děčín Jablonné v Podještědí Rokytnice nad Jizerou Trutnov Červený Kostelec Ţamberk Jeseník Kravaře Český Těšín Vsetín Uherský Brod Mikulov Slavonice Nové Hrady Kašperské Hory Poběţovice Aš Chomutov Ústí nad Labem

4 Děčín Jablonné v Rokytnice Trutnov Červený Ţamberk Jeseník Kravaře Český Vsetín Uherský Mikulov Slavonice Nové Hrady Kašperské Poběţovice Aš Chomutov Ústí nad SOCIÁLNÍ UDRŢITELNOST Míra nezaměstnanosti v červnu 2008 a únoru 2010 Portál Ministerstva práce 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 VI.08 II.10

5 ENVIRONMENTÁLNÍ UDRŢITELNOST Koeficient ekologické stability Městská a obecní statistika - ČSÚ 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Děčín Jablonné v Podještědí Rokytnice nad Jizerou Trutnov Červený Kostelec Ţamberk Jeseník Kravaře Český Těšín Vsetín Uherský Brod Mikulov Slavonice Nové Hrady Kašperské Hory Poběţovice Aš Chomutov Ústí nad Labem

6 Nejhorších deset Demografická udrţitelnost Sociální udrţitelnost Environmentální udrţitelnost Velká nad Veličkou Vranov nad Dyjí Hrušovany n. Jev. Vejprty Osoblaha Kravaře Rokytnice nad Jizerou Hanušovice Osoblaha Hanušovice Hrušovany n. Jev. Bohumín Orlová Rokytnice v Orlických horách Nové Město pod Smrkem Slavonice Jemnice Znojmo Vranov nad Dyjí Brumov-Bylnice Karviná Králíky Město Albrechtice Veselí nad Moravou Zlaté Hory Velká nad Veličkou Orlová Teplice nad Metují Karolinka Opava

7 SWOT ANALÝZY Využito existujících SWOT analýz MAS LEADER+

8 MAS v pohraničí Úsek MAS SWOT Česko-saskésaské 6 4 Česko polské západ 10 5 Česko-polské východ 5 5 Česko-slovenskéslovenské 8 4 Česko-rakouské 6 5 Česko-bavorské 6 4 Celkem 41 27

9 SWOT ANALÝZA Hodnocení jednotlivých SWOT analýz Vyřazení individuálních problémů i problémů bez regionálního rozměru Pokus o shromáždění jednotlivých faktorů do logických skupin a utřídění podle významu Celkové SWOT analýzy jednotlivých úseků pohraničí Celková SWOT analýza pohraničí

10 SILNÉ STRÁNKY POHRANIČÍ Relativně výborná kvalita životního prostředí Potenciál pro rozvoj diverzifikovaného zemědělství s produkcí biopotravin Blízkost hranic, umožňující výhodný obchod a dělbu funkcí Mladé obyvatelstvo jako důsledek výměny populace po 2. světové válce Silné stránky jsou zpravidla druhými stranami mince slabých stránek nebo působí dočasně

11 SLABÉ STRÁNKY Špatné dopravní napojení a související jevy Hospodářská slabost nebo strukturální postižení Nevýhodná struktura osídlení (malá sídla - v důsledku horského charakteru) Dosídlenecký charakter a slabší motivace obyvatel, problémy humánního kapitálu Slabé stránky jsou objektivní nebo historicky podmíněné, jejich náprava obtížná

12 PŘÍLEŢITOSTI Možnost využití dotací EU, národních i regionálních Možnost rozvoje přeshraniční spolupráce (omezená)

13 OHROŢENÍ Problémy, související s lidským kapitálem nebezpečí odchodu mladých a vzdělaných obyvatel, zhoršení struktury populace, stárnutí Podfinancování rozvoje, nedostatek kapitálu, ztráta konkurenceschopnosti Konflikty mezi velkoplošnou ochranou přírody a rozvojovými záměry obcí i podnikatelů

14 STRATEGICKÉ MOŢNOSTI SO strategie posílení silných stránek využitím příležitostí ST strategie využití silných stránek k eliminaci hrozeb WO strategie minimalizace slabých stránek využitím příležitostí WT strategie minimalizace slabých stránek vyloučením hrozeb

15 STRATEGIE POHRANIČÍ 1 S využitím dotací a přeshraniční spolupráce nastartovat aktivity ve sférách přírodně orientovaného cestovního ruchu a biologického zemědělství s navazujícím zpracováním produktů. Může fungovat v případě, že aktivity budou schopny pokračování i po vyčerpání příležitostí. Limit: nedostatek humánního kapitálu a chápání dotací jako cíle, ne jako prostředku.

16 STRATEGIE POHRANIČÍ 2 Udržení mladých a vzdělaných lidí v pohraničí prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu a biologického zemědělství a prostřednictvím zlepšování image pohraničí jako místa s výbornou kvalitou životního prostředí. Limitem je velkoplošná ochrana přírody

17 STRATEGIE POHRANIČÍ 3 Prostřednictvím finanční podpory a přeshraniční spolupráce zlepšovat dopravní spojení a další infrastrukturu, zvýšit konkurenceschopnost, zlepšit parametry humánního kapitálu a řešit problematiku malých obcí. Tyto možnosti existují jen v některých úsecích pohraničí s výhodnými geografickými podmínkami.

18 STRATEGIE POHRANIČÍ 4 Využití individuálních strategických faktorů platných jen pro určité lokality a čas. Nezbytnou podmínkou je existence připravených lidských subjektů, schopných tyto možnosti identifikovat a využít

19 VÝVOJOVÉ TRENDY Pokračující procesy suburbanizace a kontraurbanizace, rozvoj amenitní migrace Druhý demografický přechod zhoršování přirozeného pohybu obyvatelstva, stárnutí Další přesun pracovníků do terciéru Zvyšování významu volného času a ochrany přírody a krajiny Internacionalizace a globalizace

20 PRIMÁRNÍ AKTIVITY Produkční zemědělství Zemědělství jako údržba krajiny Zemědělství v kombinaci s dalšími činnostmi Lesní hospodářství jako progresivní obor Rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů: biomasa, vodní, solární, větrná Odpadové hospodářství

21 BYDLENÍ Budování infrastruktury pro bydlení a komunálního hospodářství Rozvoj spolkové činnosti v obcích Vztah obcí k chalupářům a chatařům Řešení problémů brownfields

22 CESTOVNÍ RUCH Zatím především druhé bydlení Existující potenciály: přírodní, historický, architektonický, gastronomický, folklórní aj. Problémy: výrazná sezónnost, slabší infrastruktura zaměřená na chudší klientelu, dosud nízká připravenost lidí, marketing aj.

23 DALŠÍ SLUŢBY Sociální služby, využívající klidového prostředí (dětské domovy, psychiatrické léčebny, léčebny dlouhodobě nemocných) Služby pro seniory včetně rehabilitační péče, využití volného času atd. Služby pro místní obyvatele Sluţby pro obyvatele sousedního státu

24 ROZVOJ POHRANIČNÍHO VENKOVA? Mají všechny pohraniční mikroregiony předpoklady pro rozvoj? Chtějí obyvatelé pohraničního venkova vždy rozvoj? Přispívají všechny aktivity na venkově vždy rozvoji? Jaký je vztah velkoplošné ochrany krajiny a rozvoje venkova?

25 ROZVOJ NEBO ŘÍZENÝ ÚTLUM? Řada pohraničních mikroregionů nemá předpoklady pro rozvoj v kvantitativním smyslu Plánování útlumu není politicky průchodné (viz kritiku soustavy střediskových obcí) Zaměřit se spíše na zlepšování kvality života místní populace

26 ROZVOJ A OBYVATELÉ VENKOVA Věková a kvalifikační struktura obyvatel venkova Možné preference klidového prostředí Obavy z negativních vlivů rozvoje podporované často aktivisty různých nevládních organizací Při rozhodování brát v úvahu názory: participace, vyjednávání

27 AKTIVITY A ROZVOJ VENKOVA Nedostatek kapitálu na venkově Investoři často z měst nebo ze zahraničí Aktivity často nezaměstnávají místní obyvatele ani nevyžadují participaci místních podnikatelů Obce jsou přesto povinny například odstraňovat odpad po návštěvnících

28 VENKOV A VELKOPLOŠNÁ OCHRANA KRAJINY Napětí mezi obcemi a správami NP a CHKO Obavy podnikatelů minimálně z větší byrokracie Nereálnost využít atraktivit ochrany krajiny pro obce Typický problém konfliktu mezi soukromými a veřejnými statky O ochraně se rozhoduje centrálně, zatímco o rozvoji regionálně a lokálně

29 ZÁVĚR Pohraniční venkov má objektivně nižší předpoklady pro rozvoj Ale nevýhody lze často obrátit v potenciály Ostatně: co je to rozvoj a čím jej měřit?

30 Děkujeme za pozornost