Průvodce "Bastei, Lohmen, Sächsische Schweiz-Osterzgebirge"

Transkript

1 Nakonec z toho všeho Bastei vypadlo. Řeka Tichá soutěska 50 52'17.30"N 14 15'24.95"E Dříve nazývaná Edmundova nebo Dolní, skalnatý kaňon řeky Kamenice, poslední ze tří soutěsek na dolním toku řeky, VJV od Hřenska. Jeho stěny tvoří strmé, často kolmé skalní stěny, vystupující nad úroveň hladiny do výšky 50 až 150 metrů, s dobře patrným kvádrovým rozpadem pískovců, některé balvany se sesuly na dno kaňonu. Původně zcela nepřístupná, koncem 19. Stol. Začaly z příkazu knížete Edmunda Clary- Aldringena nákladné úpravy, na kterých se podílelo 200 dělníků pod vedením italských odborníků. Dne byla soutěska slavnostně otevřena. V úseku, kde skály spadají přímo do vody, nahrazuje cestu plavba na člunech. Přístup z horního okraje Hřenska od mostu pěšinou zprvu po levém, pak po pravém břehu Kamenice pod skalními převisy s třemi tunely ke splavu, nad nímž je dolní přístaviště člunů. Po vodě je možné urazit další úsek 960 m, na který navazuje pěší stezka po levém břehu k Meznímu můstku, odkud je možné pokračovat dál do Divoké soutěsky nebo vystoupit po schodech do Mezné. Nad soutěskou vystupuje řada skal se zajímavými útvary, např. Skalní rodina či Strážce. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Tiské stěny Skalní útvar 50 47'15.97"N 14 1'39.62"E Velice zajímavý skalní útvar známý jako Malé a Velké Tiské stěny, které se táhnou nad vesnicí Tisá (západně od Děčína) po celé její délce. Jedná se o skalní město z kvádrových pískovců s četnými věžemi, stěnami a soutěskami. Spadají do chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Mají Naučnou stezku a přístup k nim je po červené značce od kostela obce Tisá. Další informace najdete zde: Rozhledna Tanečnice Rozhledna 50 58'0.19"N 14 19'17.07"E Pokud se budete chtít vypravit za nejsevernější rozhlednou celých Čech, z Mikulášovic vás povede modře značená turistická značka na vrch Tanečnice. Zdaleka viditelný žulový kopec se nalézá u samých hranic se SRN, asi 3 kilometry západně od Mikulášovic. Vrch byl pojmenován podle pradávné pověsti, která pravila, že na tento vrch chodívala tančit a tak svádět myslivce, překrásná mladá dívka - tanečnice. Tato pověst však není nikde písemně doložena. Na vrcholu Tanečnice je pramen pitné vody a proto zde byla vykopána 25 m hluboká studna. Podle starých pramenů stála už ve 30. letech 19. století na vrcholu 597 m n. m. vysoké Tanečnice dřevěná vyměřovací věž. Starší obyvatelé Mikulášovic, pamatující výhled z ní, podnítili své spoluobčany k založení Okrašlovacího a horského spolku, který si jako hlavní úkol vytkl vybudování nové rozhledny. Spolek vznikl v roce 1885 a už napřesrok se začalo s výstavbou. Šlo pouze o dřevěnou věž, její důmyslně vyztužená trámová konstrukce kotvená navíc čtyřmi silnými dráty, a také její úctyhodná výška (26 m) ji předurčovaly stát se turistickou atrakcí jak pro obyvatele Mikulášovic, tak i pro výletníky z nedaleké saské Sebnitz. Na vyhlídkovou plošinu vedlo celkem 128 schodů a ve čtvrtém celkem ze sedmi pater byla zřízena obvodová galerie. První návštěvníci na věž zavítali již na podzim roku 1886, slavnostní vysvěcení se však konalo až v květnu následujícího roku. Už během stavby rozhledny byla v jejím těsném sousedství postavena malá chatka, které se říkalo \\\\\\"Chaloupka strýčka Toma\\\\\\". Tento název se přenesl i na výletní restauraci, kterou si na vrcholu tanečnice zbudoval hostinský Wenzel Pilz. Dřevěná věž sloužila 17 let a na jaře roku 1903 byla silně poničena bouří. Rozhledna musela být uzavřena a brzy nato rozebrána. Vrchol tanečnice bez věže, to si obyvatelé sousedních obcí a především členové mikulášovického spolku neuměli představit. Vedení spolku okamžitě vyhlásilo architektonickou soutěž, z níž vítězně vyšel návrh místního stavitele Josefa Scholze. Jakmile se daly dohromady nezbytné prostředky, začalo se se stavebními pracemi. Rozhledna by postavena za peněžní podpory hraběte Františka Václava Salma Reifferscheidta. Základní kámen byl položen 10. července 1904 a za necelý rok, 28. května 1905, byla rozhledna slavnostně předána veřejnosti. Při otevíracím ceremoniálu byla věž zároveň pokřtěna jménem bývalého německého kancléře Bismarcka. Výška druhé stavby se přesně shoduje s výškou původní dřevěné rozhledny, provedení je však odlišné. Na masívní žulové podezdívce spočívá 16 m vysoká osmiboká konstrukce z cihel. Stylové provedení dnes narušují ocelové pásy, jimiž byla věž opásána při generální opravě provedené v 70. letech. Na vrchol věže vede 138 schodů. V letech 1978 až 1979 se vedle rozhledny postavila koliba restauračního typu, obě stavby stojí dodnes. Z rozhledny je překrásný kruhový rozhled do SRN, za pěkného počasí spatříme i Krkonoše a celé Českosaské Švýcarsko. Na Tanečnici se snadno dostaneme jak ze středních Mikulášovic (po zmíněné modré turistické trase), tak i z dolních Mikulášovic. Existuje však ještě další, strmější cesta, které se dříve říkalo \\\\\\"Bartmannova cesta\\\\\\", podle pana učitele Bartmanna, který učil na průmyslové škole v Mikulášovicích. Jak dokazují jeho zápisky, na Tanečnici chodil denně, za každého počasí a roční doby právě zmíněnou cestou. Učitel Bartmann napsal mnoho básní i povídek s různorodými tématy, od lyrických přírodních přes dějepisná až k beletrii ve spisovné němčině, ale i v místním nářečí. Třebaže pan učitel pocházel z Krkonoš, cítil se být zdejším. Další informace najdete zde: Šaunštejn Zřícenina 50 52'7.51"N 14 21'10.04"E Zbytky skalního hradu Šaunštejn, nazývaného také Loupežnický hrad, stojí na mohutném pískovcovém bloku v Jetřichovických stěnách nedaleko Vysoké Lípy na Děčínsku v Ústeckém kraji. Vrcholovou plošinu hradu, dlouhou asi 70 metrů a širokou metrů, tvoří několik bloků, které jsou dnes spojené můstky. V severní části je do skály vyhloubena spodní část hlavní věže, malá místnost se sedátkem a Hluboká prostora džbánovitého tvaru, která je považována za cisternu či hladomornu, zřejmě však sloužila jako skladiště. Další dutina ve skalním bloku byla pravděpodobně stájí nebo vrátnicí. Z dřevěných objektů se nic nedochovalo. Výstup na horní plošinu vede úzkou štěrbinou po schodech a ke konci po kovovém žebříku. Z okraje plošiny se otvírá pěkný výhled. Šaunštejn je volně přístupný. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Historie Hrad byl vybudován zřejmě na konci 14. nebo na počátku 15. století na ochranu České cesty. V roce 1431, kdy byl hrad majetkem Berků z Dubé, jej marně obléhalo drážďanské vojsko a v roce 1444 vojsko lužického Šestiměstí. Později však hrad ztratil význam. Poslední zmínka o hradu je z roku 1490, pak byl Šaunštejn opuštěn a zpustl. Po třicetileté válce se zde usadili zběhové a lupiči. Autor článku: Jan Malík Další informace najdete zde: Chřibský hrádek Zřícenina 50 52'31.99"N 14 26'49.59"E Romantické zbytky skalního hradu Chřibský hrádek se ukrývají na strmém pískovcovém bloku nad Doubickým potokem nedaleko Chřibské na Děčínsku v Ústeckém kraji. Na Předhradí stával dřevěný objekt. Vlastní skalisko dodnes odděluje zřetelný příkop a val. Na temeni skály bylo vytesáno čtvercové podvalí, nad ním stávala věž. Na dně prostory je jáma neznámého původu. Ještě v 19. století vypadala hradní skála trochu jinak? v roce 1850 se však část pískovce odtrhla a zřítila do údolí. Chřibský hrádek je volně přístupný. Historie Hrad vznikl zřejmě v polovině 13. století a plnil strážní funkci při Lužické stezce. Na počátku 14. století přestal být Chřibský hrádek obýván a postupně zanikl. Další informace najdete zde: Děčínský Sněžník Vrchol 50 47'20.83"N 14 6'16.81"E Zveme vás k výšlapu na vrchol jménem Děčínský Sněžník, na němž stojí kamenná Rozhledna Vysoká 33 metrů. Budete tak mít možnost porozhlédnout se po okolním kraji a mimo to se také občerstvit v restauraci, která byla pod rozhlednou postavena teprve nedávno. Na vrchol se můžete dostat z Děčína městskou hromadnou dopravou až k rozcestí, ale dále už musíte po svých. Pokud byste chtěli absolvovat trasu delší, vyjděte z Jílového. Další informace najdete zde: Hřensko - soutěsky Soutěska Hřensko - soutěsky '17.82"N 14 15'39.39"E Českosaské Švýcarsko je pojem, který turisté dobře znají. My dnes obrazně řečeno - míříme přímo do jeho srdce - do soutěsek na malebné říčce Kamenici. Bohužel ještě předtím, než se ponoříme do stínu strmých srázů a začneme postupovat proti proudu Kamenice, musíme začít počítat. Parkovné za osobní auto na dobu delší než 3 hodiny 120,- Kč! Bum! Vstupné do údolí, kterým se míří k plavebním úsekům kaňonu 40,- Kč! Bum! Když se trochu vzpamatujete z této připomínky tržního hospodářství, můžete se začít pomalu rozhlížet kolem sebe. Líně proudící říčka pod námi si užívá svobody, se kterou pokojně plyne na své pouti do Labe a ještě mnohem dále. Žádné pokladny ji nezajímají a nám jen připomíná chvíle, kdy příroda nesloužila jen jako zdroj zisku. Strmé pískovcové stěny, které vymezují údolí, zde zůstaly jako připomínka dob, kdy vše kolem nás bylo dnem prehistorického moře a ve kterém horotvorné procesy a především erozní činnost vody vytvarovaly údolí do dnešní podoby. Až do konce 19. století představovaly zdejší soutěsky velkou překážku pro obyvatele Mezní Louky i Hřenska, v jejichž katastrech se nacházejí. Jak už to tak bývá, myšlenka na proplutí soutěsek vznikla roku 1877 v jedné z hřenských hospůdek. Znáte to. V ovíněných hlavách se zrodí lecjaké ztřeštěnosti, ale kupodivu pár dní na to, na 4 metrovém dřevěném voru několik zdejších chasníků soutěsky proplulo a otevřelo tak cestu k poznávání dosud málo prozkoumané oblasti. Významnou roli v historii soutěsek sehrál kníže Clary Aldringen, na jehož náklady dorazili k říčce Kamenici italští odborníci, pod jejichž vedením začalo na dvě stě dělníků s budováním lávek, tunelů, můstků, stavidel a jezů, jenž umožnily 4. května 1890 ve spolupráci s Horským spolkem pro Českosaské Švýcarsko, otevřít Edmundovu soutěsku veřejnosti. O osm let později, v roce 1898 se rozevřela opona i nad Divokou soutěskou a plavba s celkovým počtem 21 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 pramic, mohla být zahájena v plném rozsahu. Pokud dnes přicházíte ve směru od Hřenska, jak první se Vám do cesty postaví Edmundova soutěska. Z vašich peněženek se vykutálí obnos 75,- Kč za osobu a Vy můžete zasednout do na první pohled vratké pramice, která se sice pěkně kýve, ale do cíle vás doveze bezpečně. Strmé skalní stěny kvádrového pískovce se tu přibližují natolik, že padají kolmo do vody a činí z pramic jediný dopravní prostředek, kterým se dá tento úsek překonat. Převozník a průvodce v jedné osobě pohání pramici bidlem a přitom upozorňuje na skalní útvary tu na pravém a zase hned na levém břehu. A tak jednou z bezprostřední blízkosti, tu zase vysoko ze skalní stěny na nás hledí drak, had, delfín, lev či velbloud. A když se pak na pokyn převozníka ohlédneme, tu spatříme vysoko nad údolím skupinu skal zpodobňujících rodinku či postavu strážce. Stačí jen trocha fantazie. Za bezesporu největší atrakci lze považovat umělý vodopád, který je uváděn do chodu převozníkem, jenž přes táhlo umístěné nad vodou, otevírá stavidlo umístěné vysoko ve stráni. Po 960 metrech plavba končí. Stezka pokračuje přes Mezní můstek zhruba o půl kilometru dále. Tady z dalšího přístaviště pokračuje cesta 450 metrů dlouhým plavebním úsekem Divoké soutěsky. Nejdříve ale ulevíme naší peněžence o další padesátikorunu. Navzdory názvu soutěsky, tato zde už nepůsobí až tak divoce a i skalních útvarů je tu méně. Snad by této soutěsce více slušel název Opuštěná. S přicházejícím večerem tady dole rychle houstne šero a okolní stráně, jako kdyby se už také ukládaly ke spánku. Nikde ani pípnutí a tak ticho ruší jen šplouchání vody a občasný výklad převozníka v českém i německém jazyce. Při pohledu do líně plynoucí vody docela věříme tomu, že se zde dříve proháněly hejna pstruhů a lososů. Trošku hůře si tu už však představujeme plavbu dřeva, která sloužila v dřívějších dobách jako jeden ze zdrojů obživy tehdejších obyvatel okolních vesnic. Při plavbě dokonce nacházíme místa, kde zalesněný svah sestupuje až ke břehu, čehož v dřívějších dobách využívali pašeráci přecházeli zde z jednoho břehu Kamenice na druhý i s jejich kontrabandem. Brzy se přiblíží i konec Divoké soutěsky a my se chystáme na zpáteční cestu. Závěrem lze snad říci ještě dvě věci. Soutěsky se každoročně otevírají o velikonočních svátcích a provozní doba je sympatická. Začíná se o sedmé hodině ranní a jezdí se až do tmy. A ta druhá věc je spíše upozornění. Pokud navštívíte soutěsku s přítelkyní či s přítelem a budete si chtít projet soutěsky oběma směry, vyčleňte si na to minimálně 600,- Kč. Ve jménu Unie, ve jménu služby vlasti, vybudujem pokladny, navýšíme zisky! Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: Děčínský zámek Zámek 50 46'45.09"N 14 12'53.92"E Děčínský zámek leží nad soutokem Labe a Ploučnice. Zámek se nachází v Ústeckém kraji a je kulturní dominantou města Děčína. Jedinečným prvkem zámku je tzv. Dlouhá jízda, volně stoupající hlavní příjezdová cesta dlouhá téměř 300 metrů, která je obklopená vysokými zdmi s arkádami a byla vybudována v barokním slohu v roce Turisté si mohou také prohlédnout Krásnou Růžovou zahradu s dvoupatrovým glorietem se schodištěm a terasou, na zábradlí jsou 3 sochy antických bohů od A. F. Kitzingera, na západní straně zahrady se nachází sala terrena s freskami. Na zámek v minulosti rádi zavítali mnozí vědci, malíři, hudebníci i politikové, např. Josef Dobrovský, Josef Jungmann, Fryderyk Chopin a také zde pobýval i sir Walter Scott. Historie Zámek byl původně románským hradem, o němž je první zmínka z roku Hrad se stal střediskem správy děčínského panství. Po smrti krále Přemysla Otakara II. hrad krátce patřil Michalovicům. Roku 1305 ho Václav II. dědičně postoupil Vartemberkům, za kterých proběhla gotická přestavba hradu. V roce 1534 se majiteli stali rytíři z Bünau, za kterých byl hrad v 2. polovině 16. století přestavěn na renesanční zámek. V letech 1668? 1683 nechal hrabě Maxmilián Thun-Hohenstein zámek přestavět ve stylu vrcholného baroka. V 80. letech 18. století prošel zámek poslední přestavbou, při níž získal svou dnešní raně klasicistní podobu. Zásluhou Thunů se zámek v 18. století stal významným kulturním centrem a později i místem politických jednání. Zámek sloužil jako šlechtické sídlo až do roku 1932, kdy ho Thunové prodali státu. Určitý čas zámek využívala armáda. V současnosti se dokončuje rekonstrukce zámku. Další informace najdete zde: Pastýřská stěna - Děčín Vyhlídka Děčín Pastýřská stěna 50 46'47.14"N 14 11'55.68"E Jednu z dominant Děčína najdeme nedaleko samotného centra města. Do 160 m nad hladinu se vypíná pískovcová skála, na jejímž vrchu se nalézá restaurace s vyhlídkovou věží. Přímo pod restarací na okraji skály je pak také vyhlídka, z níž jako na dlani vidíte Děčín a okolní panoramata, přímo naproti vám Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 přes řeku Labe pak Děčínský zámek. Na Pastýřskou stěnu můžete příjít od centra od Tyršova mostu a dále po turistické značce vzhůru na stěnu vystoupáte za restauraci k rozcestníku.. Nebo také ze směru od hlavního nádraží stoupání uličkami a vyjdete před restaurací u vyhlídky. Objekt restaurace připomíná hrad, slavnostně otevřen byl již v roce Dodnes je majetkem města Děčín a slouží veřejnosti jako restaurace s terasou (více na Pastýřská stěna však není jen restaurace, hned za objektem, je turistický rozcestník, který Vás zavede třeba až na 10 km vzdálený Děčínský Sněžník (723 m. n. m., kde na nejvyšší stolové hoře v zemi najdete též rozhlednu). Vydáte-li se tedy po červené značce projdete tak po celé skále, která nabízí krásná skalní zákoutí s lavičkami a nádherné vyhlídky. Autor článku: Adam Horký Další informace najdete zde: Hřensko - Edmundovy soutěsky Soutěska 50 52'14.16"N 14 15'53.28"E Hřensko je na turisty připraveno i s pramicemi v soutěskách Pokud uvidíte v televizním zpravodajství tvář starosty Hřenska Josefa Černého, tak s největší pravděpodobností jsou za ním vidět následky ničivých povodní nebo spadlé skalní bloky rozpláclé na důležité komunikaci nebo před tamějšími hotely. Cestovní ruch je však v Hřensku hlavní zdroj obživy a k cestovnímu richu tady patří vzájemně se vyhýbající pramice s turisty na řece Kamenici v Tiché soutěsce. Hřensko ovšem čas od času postihují přírodní pohromy a asi třem stovkám zdejších obyvatel, které převážně živí cestovní ruch, nezbývá pak nic jiného než více či méně aktivně pomáhat odstraňovat následky přírodních živlů. "Normálně zde turistická sezóna začíná v dubnu a končí v říjnu. S určitou nadsázkou se říká, že když se mimo tyto měsíce potkají v Hřensku dva lidé, tak se vzájemně vylekají. Ta loňská turistická sezóna však skončila 7. srpna 2010, kdy úzkým korytem Kamenice protékalo stejné množství vody jako ve stejný den v Praze ve Vltavě, " vylíčil nedávno starosta. Do Kamenice nateklo a napršelo naráz takové množství vody, že voda stoupla až do výše prvních pater zdejších domů, hotelů a restaurací. A to i do těch, které byly postaveny na hodně vyvýšeném nábřeží. "Voda spláchla i jez, pramice a veškerá zařízení největší naší atrakce v soutěskách, kde se již v předminulém století provozovala plavba turistů na pramicích. Málokdo mi tehdy věřil, když jsem prohlásil, že o Velikonocích 2011 bude plavba na pramicích v soutěskách obnovena, dodal starosta postižené obce. Nakonec se všechno povedlo a Tichou soutěskou se opět plaví turisté na laminátových pramicích pro 26 cestujících. Turisty převozníci upozorňují na zajímavé a trefně pojmenované skalní výjevy. Proti loňsku se však návštěvníci navíc na různých místech dozvědí, kam až dosahovala povodňová voda a co všechno utrhla, když tu v roce 2010 zuřily živly. Jsme tu pro vás, turisté, a v provozu, zve k návštěvě starosta Hřenska u přístaviště pramic připravených vyplout s turisty obnoveným korytem Edmundovy soutěsky. Najdete jiný turistický cíl z této oblasti od stejného autora na Turistika.cz Autor článku: Petr Skála Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Divoká soutěska Soutěska 50 51'51.30"N 14 18'17.42"E Divoká soutěska se nachází na řece Kamenici, provozuje se zde plavba na lodičkách. Leží nedaleko Hřenska. Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: Pastýřská stěna - restaurace na vrcholu skály - Děčín Vyhlídka 50 46'47.32"N 14 12'12.05"E Pastýřská stěna budova výletní Restaurace Děčín. Tuto budovu postavilo město Podmokly, kdy ještě bylo samostatné. Před ní tu byl dřevěný hostinec.protože se zvyšovala návštěvnost tohoto místa, odkud byla nádherná viditelnost na protější zámek, Labské údolí a město Děčín, vypracovaly projekt nové budovy děčínští stavitelé Putz a Weber. Tato nová restaurace byla pak otevřena 1.června 1905.Byla tu i možnost ubytování. Vystavěla se věž,která měřila 18 m.z labského nábřeží tu byl postaven na vrchol skály vysoké 58 m i výtah (v r ), ale asi v 90 letech byl provoz bohužel ukončen.stále se ale mluví o znovuzprovoznění K Pastýřské stěně se dá vyjet i autem směrem k ZOO anebo pěšky silnicí,která je dlouhá asi 1 km. Autor článku: Miloslava Rýznarová Další informace najdete zde: Říčka Soutěsky Kamenice 50 52'12.68"N 14 16'12.38"E Na posledních 10 kilometrech svého toku před ústím do Labe se řeka Kamenice hluboko zařezává do kvádrových pískovců Českosaského Švýcarska. Nejpopulárnější jsou úseky nazývané Tichá a Divoká soutěska, které jsou pěšky nepřístupné a probíhá zde plavba na pramicích s poutavým výkladem průvodce. Autor článku: Milan Hokr Další informace najdete zde: Rozhledna na Děčínském Sněžníku Rozhledna 50 47'36.46"N 14 6'30.64"E Rozhledna na naší největší Stolové hoře je jedním z velice častých turistických cílů. V polovině 19. století zde byla postavena triangulační věž, která později sloužila jako rozhledna. V roce 1864 byla postavena rozhledna z velkých pískovcových kvádrů vysoká 33 metrů, ke která byl přistaven hostinec a turistická chata. Od 70. let minulého století rozhledna a přilehlé objekty chátrají. Pro špatný technický stav je rozhledna uzavřena a turistická chata zbourána. V roce 1992 byla rozhledna opravena a opět zpřístupněna, v roce 1999 byla obnovena i chata. Z rozhledny je nádherný kruhový výhled. Je vidět Milešovka, Bezděz, Ještěd, Krkonoše, pevnost Königstein. Vstupné 20,- Kč, děti 5,- Kč Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Autor článku: Václav Hříbal Další informace najdete zde: Nejsevernější rozhledna v Čr Tanečnice Rozhledna 50 57'54.50"N 14 21'49.57"E Rozhledna Tanečnice se nachází na stejnojmenném vrchu 597 m. n. m. 3 km od Mikulášovic. Stojí nedaleko od hranic s Německem, nabízg proto nádherný výhled na Saské švýcarsko, také na České švýcarsko či Lužické hory.dojdeme k ní po modré značce ať už ze Středních Mikulášovic či od nádraží Dolní Mikulášovice. V současné době stojí na Tanečnici kamenná rozhledna, ne vždy tomu tak byla. Nejprve tu stála dřevěná věž a to v roce 1886, v té době měla věž 26 metrů a 7 pater. O 17 let později však byla poničena bouří a byla rozebrána. Roku 1905 byla otevřena nová rozhledna, na žulovém podstavci stojí osmiboká rozhledna z cihel a vystoupat na její vrchol musíte 138 schodů.vstupné je jednotné 10 kč Autor článku: Adam Horký Další informace najdete zde: Weesenstein Zámek Zámek Weesenstein leží nedaleko Pirny v Sasku '56.08"N 14 5'30.70"E Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: Kristin Hrádek Zámek 50 49'31.44"N 14 6'55.87"E Zámek Kristin Hrádek stojí kousek od státní hranice s Německem. Kristin Hrádek se nachází na Děčínsku v Ústeckém kraji. Zámek tvoří půvabný areál tří budov, hřiště a parkoviště, obklopený lesy. Nejvýstavnější částí je prostřední patrová budova s vysokou mansardovou valbovou střechou, obklopená v patře pavlačí. Vedle ní je stavení se sedlovou střechou a tzv. rytířským sálem se sloupy a starým krbem, třetím objektem je hájovna, která byla po požáru v roce 1741 obnovena. Historie V letech nechal Jan Josef z Thun-Hohensteinu postavit lovecký zámek a pojmenoval jej podle své manželky Marie Christiany Christianburg. V současné době slouží zámecký areál jako ubytovací zařízení. Současnost V roce 2009 odkoupila od posledního majitele Lesů ČR celý areál společnost Kristin Hrádek s. r. o., která se pustila do komplexní rekonstrukce areálu s cílem obnovit pro vás hotelový provoz a Restauraci. Více najdete na cz. Další informace najdete zde: Belvedér - stojí za to vidět Vyhlídka 50 52'28.09"N 14 14'33.32"E Nejstarší upravená vyhlídka Českého Švýcarska, nachází se cca 130m nad údolím Labe poblíž Hřenska. Byla postavena r Parádní výhled na kaňon Labe - doporučuji dorazit co nejdřív ráno, kvůli pozdějšímu návalu německých turistů!!!... Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Autor článku: Filip Cink Další informace najdete zde: Královský smrk Památný strom 50 50'51.76"N 14 21'6.48"E Královský smrk leží na Rozcestí asi 0,5 km od Dolského mlýna. Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: Výstup na Děčínský sněžník Rozhledna 50 47'49.34"N 14 4'59.92"E Kdo by neznal Děčínský Sněžník dominantu Děčína. Výstup je sice náročný, ale doporučuji. Autor článku: Jana Další informace najdete zde: Křídelní stěna Skalní útvar 50 52'24.38"N 14 19'2.17"E Křídelní stěna je skalní útvar na červené turistické trase KČT z Mezní Louky na Pravčickou Bránu. K místu se také vztahuje tato virtuální prohlídka. Odkazy: Virtuální prohlídka Info na stránkách Hřenska o stěně Autor článku: Ladislav Boháč Další informace najdete zde: Pravčický důl Skalní útvar 50 53'5.78"N 14 16'56.57"E Název pro údolí pod Pravčickou bránou, které tvoří kulisy při cestě na ni. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 ... Autor článku: Filip Cink Další informace najdete zde: Špičák Vrchol 50 46'59.88"N 13 55'12.76"E Výrazný vrchol zvedající se severně od Krásného Lesa. Od roku 1997 chráněn jako přírodní rezervace a současně je jeho širší okolí i jádrovou zónou přírodního parku Východní Krušné hory. Samotný vrch je tvořen horninami tří geologických období, v podrostu se vyskytuje několik druhů chráněných rostlin (blíže viz foto s cedulí). Výstup na vrchol se dá uskutečnit nejlépe východním svahem (můžete narazit i na malou jeskyni). Patří k náročnějším, kromě převýšení především v druhé polovině stoupání tu neexistuje žádná vyšlapaná pěšina a nezbývá než se prodírat volně lesem mezi ostružiním. Až později těsně pod vrcholem za smrkovým lesíkem narazíte na cestičku na vrchol. Výhled ze Špičáku ovšem za výstup rozhodně stoijí. Autor článku: Honzík Otčenášek Další informace najdete zde: hrad Šaunštejn Zřícenina ŠAUNŠTEJN 50 52'9.45"N 14 21'7.38"E lokalita 1 km S od Vysoké Lípy Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 12 C4 žebříky mostky zábradlí rozhledy První zmínka o objektu 1431 Jiný název objektu Loupežnický hrad Vlastní popis objektu ve stručné formě Severně od Šaunštejna se v této části Českého Švýcarska, nachází velké množství zajímavých skalních útvarů s Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 některými ukázkami pseudokrasových jevů. Pozastavme se na chvíli nad historií hradní stavby. Původními držiteli hradu byli Berkové z Dubé a kolem roku 1428 se novými majiteli stavby stali Vartenberkové. Ti podnikali loupežné výpravy do sousedního Saska a Lužice. Po roce 1444, kdy byl hrad dobit a náležel saskému kurfiřtovi jménem Fridrich je tato fortifikace vyměněna za jiné statky Albrechtem Berkou z Dubé a tak se hrad vrací zpět do rukou tohoto rodu. O dalších majitelích mnoho nevíme a tak je pravděpodobné, že hrad přestal být obýván ještě v 16. století a zvolna zanikal. Z původní stavby částečně skalního hradu se zachovala tesaná místnost s kruhovou pecí, základy věže, další místnost tesaná pod věží, četné zádlaby pro dřevěné části hradu a ve skále tesaná cisterna na vodu, která je též označována jako hladomorna. Lokalita se zříceninou hradu leží 1 km severně od Vysoké Lípy odkud vede žlutá TZN do Mezní Louky. K lokalitě se též můžeme dostat po červené TZN společně s Naučnou stezkou "Jetřichovické skály" vedoucí z Jetřichovic a červená pak dále přes Mezní Louku do Hřenska. Autor článku: Roman Lazák Další informace najdete zde: Malá Pravčická brána Skalní útvar 50 51'20.74"N 14 21'1.01"E Malá Pravčická brána je trochu opomíjený pískovcový skalní útvar. Nachází se poblíž Vysoké Lípy a dá se tam také zajet lesní cestou na kole,což není náš případ. Zajímavější je spojit návštěvu brány s prohlídkou skalního hradu Šauštejn od kterého s převýšením asi 100 m vystoupáme strmou stezkou až k Malé Pravčické bráně Autor článku: Petr Karlíček Další informace najdete zde: Hora Pfaffenstein 50 53'58.99"N 14 4'50.99"E Pfaffenstein - výrazná stolová hora v Saském Švýcarsku 2 km jižně od města Königstein, výpínající se nad obcí Pffafendorf. Na vrcholu hory se nachází kamenná rozhledna a hostinec. Byly zde také nalezeny pozůstatky sídliště z doby bronzové. Z rozhledny a z četných skalnatých vyhlídek je krásný pohled na okolní stolové hory - Königstein, Lillienstein, Gohrisch s Papststeinem, masiv Grosser Zschirnstein a Děčínský Sněžník. Na jižním úbočí se tyčí osamocená 80 m vysoká skalnatá jehla Barbarine. Autor článku: Josef Křenek Další informace najdete zde: Černá brána Skalní útvar 50 54'4.08"N 14 23'23.02"E Pár metrů od státní hranice s Německem, kterou tvoří v těchto místech Křinice protékající kaňonem pískovcových skal, se nachází Černá brána. Je to úzký zářez v pískovcové skále na který se zřítil pískovcový blok a vytvořil bránu, kterou protéká Červený potok. Ten se o pár metrů dál vlévá do Křinice. Brána je vysoká 3m a široká 5m.Lze jí po naplaveném dříví projít a dojít až ke Křinici,kde jsou zbytky pilířů po bývalém mostu.cesta zde končí,po i proti proudu Křinice jsou nepřístupné kaňony,kde svislé stěny padají kolmo do řeky. Přístup je sem po modré turistické značce.hezká cesta je po modré od rozcestí Na Tokáni,kolem Vosího vrchu a Zadním mostovým dolem. Autor článku: Daniela Endrštová Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 Černá brána a Přírodní památka 50 53'54.13"N 14 21'29.16"E Zajímavý skalní útvar nalezneme v neobydlené a méně frekventované části českého švýcarska na modré tur. značce z Tokáně na Zadní Doubici. Přes Červený potok se zde klene veliká skalní klenba. Velice romantické místo v bizarní roklině. Jejím otvorem, širokým u paty asi 5 metrů a vysokým 3 metry, protéká potok. Po zbytcích strženého mostku a naplaveného dříví můžeme branou projít a pokračovat ještě několik desítek metrů k místu, kde se Červený potok vlévá do říčky Křinice. Je to další velmi romantická partie: pískovcové stěny místy spadají kolmo do vod řeky a vytvářejí divoký skalní kaňon. Vpravo jsou zbytky pilířů po bývalém mostku.zde byl kdysi přechod do Saska a dneska je "tajným"přechodem přes Křinici.Řeka se dá přebrodit nebo přejít po spadených stromech.po té nás, ale čeká strmí výstup k něm.tur.značce(skomplikovaný polomem) Příroda kolem nás je prakticky nedotčená člověkem, ticho ruší jen bublání vody. Asi půl kilometru proti proudu je na německé straně vysoko nad řekou vyhlídkový altán a pod ním vodní nádrž zvaná Horní splav.zde byl kdysi přechod do Saska a dneska je "tajným"přechodem přes Křinici. Autor článku: RADIM Tulák Turista Malák Další informace najdete zde: Kaňon Labe Kaňon 50 49'7.82"N 14 13'48.85"E Kaňon Labe najdeme v oblasti mezi městem Děčín a městečkem Hřensko. Tok Labe je v této oblasti lemován na obou březích pískovcovými skalami. Skály se zvedají nad řekou do výše 130 metrů. Zajímavou oblastí kaňonu projíždějí výletní lodě z Děčína do Hřenska a po pravém břehu řeky vede silnice směřující na hraniční přechod přes Hřensko do Německa. Nejpěknější pohled na kaňon Labe je z vyhlídek na skalách, ke kterým dojdeme po jedné z řady tudy procházejících značených tras. Na levém břehu Labe rozpoznáváme skalní útvary nesoucí název Strážce Prostředního Žlebu, Hřebenová jehla, Jeptiška, Labská panna, Strážce mýtiny, Dolnožlebská jehla a Protěžová věž. Na pravém břehu je Růžový hřeben a turisticky vyhledávané místo Růžová vyhlídka, Rudolfův kamen, Hradní věž, Růžová palice a jiné další. Nejzajímavější částí této oblasti je Belvedere u Labské stráně, jedná se o nejstarší upravenou vyhlídku v oblasti Českého Švýcarska. Vyhlídku nechal vybudovat v roce 1701 až 1711 František Karel Clary-Aldringen. Prostor byl upraven jako stupňovitá terasa s vyhlídkou. V protějším skalním útvaru nechal vybudovat umělou skalní jeskyni, kterou zdobil vysoký arkádový oblouk. Belvedere byl určen k odpočinku a k pořádání kulturních akcí jako hudební koncerty či divadlo. Byla tu postavena dřevěná hospoda a to v roce 1841, kterou v letech 1888 až 1889 nahradila kamenná restaurace s pokoji pro hosty. Tato původní restaurační budova poskytuje ubytování do dnešních dnů. Před restaurací je vyhlídková terasa, ze které je možné za příznivého počasí vidět stolové hory v Německu. Kaňon Labe je součástí chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, která u Hřenska přechází v národní park České Švýcarsko. Celou výše jmenovanou oblast protíná celá síť značených turistických tras. Vydáme-li po turistických trasách budeme procházet oblasti zajímavých skalních útvarů a trasy vedou přes pěkné vyhlídky na okolní skály či na tok řeky Labe. Tato oblast patří mezi turisticky vyhledávané lokality. K výše zmíněné vyhlídce Belveder se vydáme severním směrem z města Děčín a cestou budeme procházet přes Stoličnou horu ( 289 m.n.m.), které se zvedá nad severním okrajem města. Dále půjdeme přes vyhlídku Labská stráž, přes vrchol kopce Spálenisko ( 391 m. n. m.) a dále cesta pokračuje přes Růžovou vyhlídku ( 432 m. n.m.). Z této vyhlídky vede tak zvaná Knížecí cesta k Belvederu. Toto oblastí můžeme projet i na kole, na druhém břehu řeky Labe je vyznačena cyklistická stezka Labská trasa. Další informace najdete zde: Růžový vrch Vrchol 50 49'55.98"N 14 19'51.99"E Obec Růžová je ideálním východiskem pro pěší turistiku. Především k výstupu na nejvyšší vrchol oblasti a to Růžovský vrch (619 m n. m. ), který celou oblast převyšuje o 280 m. Celý vrchol je chráněná přírodní rezervace s původním listnatým porostem a teplomilnou květenou. Na samém vrcholu jsou dodnes patrné pozůstatky vyhlídkové věže a výletní restaurace. První vyhlídková věž byla postavena 29. května O rok později byla postavena restaurace. První věž byla poškozena bleskem a tak 4. července 1893 byla otevřena věž druhá. Tato věž podlehla vichřici v roce V roce 1904 byla postavena nová třetí věž, ale i ta zanikla koncem třicátých let včetně restaurace. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12