OBCHOD S MALÝMI A LEHKÝMI ZBRANĚMI

Transkript

1 Hana SEDLÁKOVÁ OBCHOD S MALÝMI A LEHKÝMI ZBRANĚMI Abstract: This article deals with small and light weapons trade, ergo economic analysis and restrictive provisions in the area of trade with small and light arms. Individual countries and international groupings were seriously engaged in mentioned points at issue in the ninetieth of 20th century. ÚVOD Obchod s malými a lehkými zbraněmi představuje vysoce smrtonosný obchod s dalekosáhlými nepříznivými dopady na osobní bezpečnost, zdraví, vzdělanost a pracovní motivaci obyvatelstva, právní řád i investiční klima společnosti. Konvenční zbraně jsou nositelem obrovského destrukčního potenciálu. Ovšem zatímco hlavní konvenční zbraně používají státy jen zřídka, malé a lehké zbraně jsou běžně používány stejnou měrou státy i nestátními aktéry. V současné době jsou to tedy především tyto zbraně, které jsou příčinou zranění a smrti civilistů a vojáků v ozbrojených konfliktech. Ve srovnání s hlavními konvenčními zbraněmi lze malé a lehké zbraně relativně jednoduše vyrobit, přepravovat nebo ukrást či ukrýt. Zdokonalování technologií, užitných a technických vlastností malých a lehkých zbraní je dokonce jedním z faktorů růstu počtu dětských vojáků, kteří se účastní v ozbrojených konfliktech. Zneužívání malých a lehkých zbraní způsobuje vážné krátkodobé i dlouhodobé ekonomické poruchy, zejména v rozvojových zemích. Jedná se především o mikroekonomické dopady na zdraví, vzdělání a pracovní motivaci obyvatelstva, zhoršování investičního klimatu. Kumulující se mikroekonomické problémy se pak odrážejí v nepříznivých makroekonomických výsledcích, jako jsou nedostatečné daňové příjmy, institucionální nedostatečnost a nepříznivý ekonomický rozvoj. 1. ANALÝZA OBCHODU S MALÝMI A LEHKÝMI ZBRANĚMI Informace o malých a lehkých zbraních lze získat z databáze Small Arms Survey 1, kterou vytváří a spravuje od roku 2001 Graduate Institute of International Studies se sídlem v Ženevě ve Švýcarsku. Small Arms Survey je nejpřednější světová databáze naplňující pro komoditu malých a lehkých zbraní to, co SIPRI Stockholm International Peace Research Institute pro hlavní konvenční zbraně. Small Arms Survey poskytuje roční aktualizované informace o malých a lehkých zbraních, tj. o produktech, zásobách, obchodu a ostatních s tím souvisejících otázkách. K dnešnímu datu jsou dostupné údaje od roku 2000 do roku

2 Graf 1 Objem světového obchodu s malými a lehkými zbraněmi a jejich součástkami, příslušenstvím a municí v období (v USD) Zdroj: Graduate Institute of International Studies, Ženeva, Švýcarsko, dostupné na Z grafu je patrné, že objem světového obchodu s malými a lehkými zbraněmi vykazuje v letech 2000 až 2003 stabilní vývoj, zatímco od roku 2004 do roku 2006 je jeho tendence rostoucí. Hodnota roku Hodnota roku absolutní růst relativní růst (%) 2000 (tis. USD) 2006 (tis. USD) (tis. USD) Vojenské malé a lehké zbraně 527, , , Pistole a revolvery 265, , , Sportovní brokovnice 282, , , Sportovní pušky 182, , , Součástky a příslušenství pro pistole a 60, ,765 60, revolvery Brokolicové hlavně 39,087 47,549 8, Součástky a příslušenství pro brokovnice a 155, ,266 68, pušky Náboje do brokovnic 249, ,239 25, Malorážní náboje (<14,5mm) 551, , , Celkem 2 314, , , Tabulka 1 Vývojové trendy obchodu s malými zbraněmi v období (UN Comtrade, v tis. USD, ve stálých cenách roku 2006) Údaje jsou zaokrouhleny. Zdroj: UN Comtrade(n.d.), NISAT (n.d.), dostupné na Tabulka 1 naznačuje vývojové trendy světového obchodu s malými a lehkými zbraněmi v komoditním členění. Vývoj ukazatelů vypovídá o tom, že klesající relativní růst zaznamenávají pouze malé a lehké zbraně vojenského určení, a to pokles o 29%. Ostatní malé a lehké zbraně mají pozitivní relativní přírůstky v rozmezí od 10% do 101%. Z uvedených údajů lze usuzovat, že objem obchodu se zbraněmi s vojenským určením 37

3 vykazuje klesající tendenci, protože vývoj těchto obchodních operací lze úspěšně ovlivnit prostřednictvím restriktivních opatření státu. Naopak obchodní operace s civilními malými a lehkými zbraněmi podléhají liberálnějšímu tržnímu režimu. Graf 2 Vývoj objemu obchodu s malými a lehkými zbraněmi ve čtyřech komoditních kategoriích v letech (v USD, v běžných cenách roku 2006) Zdroj: Graduate Institute of International Studies, Ženeva, Švýcarsko, dostupné na Graf demonstruje relativně stabilní růst civilních komodit malých a lehkých zbraní. V oblasti malých a lehkých zbraní vojenského určení je však vývoj proměnlivý, od roku 2000 do roku 2001 mírně roste, v letech 2002 až 2003 klesá, v letech 2004 až 2006 zaznamenává větší výkyvy. Celková tendence je však klesající. Výkyvy jsou dány plánovanými nákupy vojenských materiálů v závislosti na jejich životním cyklu. 2. MEZINÁRODNÍ ÚSILÍ O OMEZENÍ OBCHODU S MALÝMI A LEHKÝMI ZBRANĚMI Mezinárodní společenství již od devadesátých let 20. století usilují o přijetí efektivních opatření k zabránění hromadění, nekontrolovanému šíření a obchodu s malými a lehkými zbraněmi. Jejich používání se velmi rozšířilo v období po válce v Perském zálivu, počátkem 90. let 20. století. V tomto období došlo rovněž k výrazné změně charakteru ozbrojených konfliktů, začaly převažovat vnitrostátní a regionální ozbrojené konflikty. Předmětem obchodu však nebyly jen nové zbraně, ale i starší zbraně, které figurovaly jako nadbytečné zásoby po ukončení studené války. Relativní finanční dostupnost, nenáročná obsluha a údržba těchto zbraní umožnila získat malé a lehké zbraně i nedemokratickým vládám, protistátním a teroristickým skupinám a sektám. Byly a jsou předmětem nelegálního obchodu výměnou za konvertibilní měnu, diamanty, 38

4 drahé kovy nebo drogy. Odhaduje se, že legální převody RLZ představují pouze polovinu světového obratu z obchodu RLZ, druhou polovinu tvoří nezákonný obchod. 2 Mezinárodní kontrolní režimy zahrnují pět neformálních uskupení s cílem preventivně eliminovat bezpečnostní rizika vyplývající z možného šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů a nadměrného hromadění konvenčních zbraní v jednotlivých zemích nebo regionech. Cílem činnosti těchto mezinárodních kontrolních režimů je vytvoření přísného vývozního režimu podle společných zásad a procedurálních pravidel a efektivnějšího prosazování práva a celních opatření v této oblasti. Zásady a pravidla mezinárodních kontrolních režimů tak postupně napomáhají sbližovat obchodní politiky jednotlivých států a regionů prostřednictvím postupné implementace vývozních režimů do národních legislativ. Existence a činnost mezinárodních kontrolních režimů není, s výjimkou Zanggerova výboru, odvozena od závazných mezinárodních smluv a působení v nich nezakládá pro členské státy mezinárodní právní závazky. Jejich působení má však vazbu na zajištění plnění závazků členských zemí vyplývajících z odzbrojovacích smluv a úmluv v oblasti zbraní hromadného ničení a konvenčních zbraní. K zákazu, případně omezení používání některých druhů konvenčních zbraní, byly dosud sjednány dvě úmluvy globálního charakteru: - Úmluva o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, - Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby, převodu protipěchotních min a jejich zničení. Snaha o omezení obchodu s malými a lehkými zbraněmi, zejména pak o omezení či vymýcení nelegálních obchodů s těmito zbraněmi, je spojena především s činností mezinárodních organizací a společenství. Jedná se zejména o Organizaci spojených národů (OSN), Evropskou unii (EU), Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Organizaci Severoatlantické smlouvy (NATO), Mezinárodní kontrolní režim Wassenaarského ujednání (WA) a další mezinárodní fóra (Organizace amerických států, Ekonomické společenství západoafrických států, Organizace africké jednoty, Jihoafrické rozvojové společenství, Liga arabských států a další). Existují ještě další významné specializované mezinárodní organizace, které se zabývají touto problematikou, zaměřují se však jen na určité aspekty tohoto problému. Jedná se např. o INTERPOL, Centrum prevence mezinárodní kriminality ve Vídni, Světovou banku nebo Světovou organizaci celníků. Tímto problémem se zabývá rovněž více než 100 nevládních organizací a výzkumných ústavů. ZÁVĚR Prevenci vzniku a účinnému snižování výskytu bezpečnostních rizik v oblasti možnosti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů v jednotlivých zemích a regionech se mezinárodní společenství začalo intenzivněji věnovat v 80. letech 20. století. Prevenci bezpečnostních rizik hromadění, skladování a likvidace konvenčních zbraní, zejména 2 Tůma, M. Nešíření zbraní hromadného ničení, kontrola zbrojení, odzbrojení a Česká republika. Ústav mezinárodních vztahů v Praze ve spolupráci s Ústavem strategických studií Vojenské akademie v Brně. Praha ISBN S

5 pak malých a lehkých zbraní, začala mezinárodní společenství řešit až v průběhu 90. let 20. století. Nejvíce však unikal platným legislativním normám jednotlivých zemí mezinárodní obchod s malými a lehkými zbraněmi. Téměř polovila mezinárodního obchodu s lehkými zbraněmi byla realizována nelegálně. V 90. letech 20. století se konečně podařilo vyvolat společný zájem mezinárodních organizací a na základě společných jednání dospět ke konkrétním návrhům opatření v oblasti mezinárodního obchodu s malými a lehkými zbraněmi. Tato opatření byla postupně implementována do národních systémů zahraniční obchodní politiky. Největších výsledků v oblasti eliminace bezpečnostních rizik plynoucích z hromadění, skladování a černého obchodu s lehkými zbraněmi dosáhla Organizace spojených národů. Problematikou s identickými cíli se však zabývá na mezinárodní úrovni rovněž Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Evropská unie, Organizace Severoatlantické smlouvy, Mezinárodní kontrolní režim Wassenaarského ujednání a další mezinárodní fóra. Nejvyššího stupně harmonizace společné obchodní politiky mezinárodních kontrolních režimů v oblasti eliminace bezpečnostních rizik dosáhla Evropská unie. Lze tedy konstatovat, že na konci prvního desetiletí 21. století se světové společenství stále potýká s negativními důsledky mezinárodního obchodu s malými a lehkými zbraněmi. Zatímco objem obchodu s malými a lehkými zbraněmi vojenského určení klesá, objem obchodu těchto komodit civilního určení roste. Obchod se zbraněmi představuje stále velkou hrozbu pro vývoj lidstva a jeho ekonomický rozvoj. Obchod s malými a lehkými zbraněmi pak představuje bezprostřední permanentní ohrožení těchto hodnot. Proto je důležité do budoucna zvyšovat pravomoci státních orgánů a mezinárodních uskupení v rámci regulace a upevnění restriktivních opatření v této oblasti. Monitorování a implementace mezinárodních kontrolních režimů pro malé a lehké zbraně do zahraničně obchodních nástrojů jednotlivých států a sladění autonomních nástrojů zahraničně obchodní politiky jednotlivých států si patrně vzhledem k její pracnosti vyžádá ještě delší časové období. Pozitivní však je, že je prevenci snižování bezpečnostních rizik v oblasti malých a lehkých zbraní stále věnována trvalá intenzivní pozornost. LITERATURA [1] Graduate Institute of International Studies, Ženeva, Švýcarsko, dostupné na [2] Tůma, M. Nešíření zbraní hromadného ničení, kontrola zbrojení, odzbrojení a Česká republika. Ústav mezinárodních vztahů v Praze ve spolupráci s Ústavem strategických studií Vojenské akademie v Brně, Praha ISBN