LSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE Analýza zpracovatelské poptávky ve výrobkové vertikále krmného obilí Brno 2006 Bc. Tomáš Kousal - 1 -

2 - 2 -

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci na téma Analýza zpracovatelské poptávky ve výrobkové vertikále krmného obilí vypracoval samostatně s využitím svých znalostí, zkušeností, odborné literatury uvedené na konci práce a konzultací se svým vedoucím bakalářské práce Ing. Pavlem Syrovátkem, Ph.D. V Brně dne

4 Poděkování Poděkování vedoucímu diplomové práce Ing. Pavlovi Syrovátkovi, Ph.D. za poskytnutí podkladových údajů, cenných rad, připomínek, pomoci a času, který mi věnoval při konzultacích

5 Analýza zpracovatelské poptávky ve výrobkové vertikále krmného obilí ABSTRAKT Tato práce je věnována hodnocení zpracovatelské poptávky ve výrobkové vertikále krmného obilí. K výzkumu byly použity informace Ministerstva zemědělství o spotřebovaném množství krmných obilovin výrobci krmiv a ceny za které byly nakoupeny a dále spotřebované množství krmných směsí zemědělskými podniky zabývající se živočišnou výrobou a ceny, za které byly nakoupeny, vše za léta Mezi sledované krmné obiloviny patřily: pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, hrách. Sledované krmné směsy byly členěny dle hospodářských zvířat, pro které jsou určeny a to pro: prasata, drůbež, skot. Získané údaje posloužily k sestavení modelu poptávkových funkcí pro jednotlivé sledované obiloviny a krmné směsy. Na jejich základě byla hodnocena zpracovatelská poptávka prostřednictvím ukazatelů elasticity. elasticita Klíčová slova: zpracovatelská poptávka, výrobková vertikála krmného obilí, Analysis of Processing Demand within Commodity Vertical of Feeding Grain ABSTRACT This work is devoted evaluation processing demand within commodity vertical of feeding grain. In research was used information ministry of agriculture about spent quantity feeding cereals manufacturers pasturages and awards for which was purchase and further spent quantity feeding mixture agricultural undertakings conversant animal - 5 -

6 production and price, behind which was purchase, everything behind age Among tracked fodder cereals belonged: wheat, barley, rye, oat, maize, peas. Tracked feeding mixture was articulate according to economic animals, for that are intended namely for: pigs, fowls, cattle. Gained data serve to make demand function for individual tracked cereals and feeding mixture. On their base was assessed processing demand through roadsings elasticity. Key words: processing demand, commodity vertikal of food grain, elasticity - 6 -

7 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED ZEMĚDĚLSTVÍ - VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ KRMNÉHO OBILÍ Zemědělství v procesu výroby potravin Základní modely fungující v sektoru zemědělství AGRÁRNÍ TRHY Nabídka, poptávka a rovnováha na agrárním trhu Typy agrárních trhů AGROBYZNYS A KOMODITNÍ VERTIKÁLY Definice agrobyznysu Definice komoditní vertikály POPTÁVKA A JEJÍ SPECIFIKA NA TRZÍCH V KOMODITNÍ VERTIKÁLE KRMNÉHO OBILÍ Spotřebitelská poptávka po potravinách a její specifika Zpracovatelská poptávka po zemědělských produktech a její specifika Elasticita poptávky, její výpočet a možnosti využití MATERIÁL A METODIKA PODKLADOVÉ ÚDAJE METODIKA PRÁCE Komoditní trhy s krmným obilím Zpracovatelské trhy s krmnými směsmi VYMEZENÍ KOMODITNÍ VERTIKÁLY KRMNÉHO OBILÍ MODELOVÁNÍ POPTÁVKOVÝCH FUNKCÍ NA ZKOUMANÝCH TRZÍCH KOMODITNÍ VERTIKÁLY KRMNÉHO OBILÍ VÝPOČET PARAMETRŮ POPTÁVKOVÝCH FUNKCÍ NA KOMODITNÍCH TRZÍCH S KRMNÝMI OBILOVINAMI VÝPOČET PARAMETRŮ POPTÁVKOVÝCH FUNKCÍ NA ZPRACOVATELSKÝCH TRZÍCH S KRMNÝMI SMĚSMI ELASTICITA POPTÁVKOVÝCH VZTAHŮ NA ZKOUMANÝCH TRZÍCH KOMODITNÍ VERTIKÁLY KRMNÉHO OBILÍ KOMODITNÍ TRH S KRMNÝMI OBILOVINAMI ZPRACOVATELSKÝ TRH S KRMNÝMI SMĚSMI SHRNUTÍ POUŽITÁ LITERATURA

8 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE Oblast zemědělské výroby a agrobyznysu jako celku obecně zaznamenala v posledních letech bouřlivý vývoj. V letech došlo pádem totalitního režimu k přechodu od centrálně plánované ekonomiky, založené na řízení veškerého hospodářství státním aparátem, k tržní ekonomice. Tato náhlá změna s sebou přinesla řadu zásadních změn nejen v oblasti působení ekonomických institucí a jejich vzájemných vztazích, ale především změny ve významu jednotlivých odvětví a jejich podílu na tvorbě hrubého domácího produktu. Vznikaly nové formy a nástroje realizace hospodářské politiky. Agrární sektor prošel obtížným procesem transformace, restituce a privatizace. Současně však došlo i k významným změnám podmínek vnějšího okolí. V jejich důsledku bylo třeba vytvořit a aplikovat určitá regulační opatření, jejichž úkolem bylo omezování nadprodukce. Došlo k úpravám podpor a ochranných bariér na těchto trzích, kterými ať již jednotlivé státy, ale především nadnárodní seskupení v rámci svých hospodářských politik do agrárního trhu zasahují a cíleně ovlivňují podmínky rozvoje tohoto sektoru. (Bečvářová, V. 2001) Dalším významným obdobím z hlediska celého národního hospodářství ale především agrárního sektoru, byl vstup ČR a dalších zemí střední a východní Evropy do Evropské unie. Tímto aktem začala v naší zemi platit pravidla Společné zemědělské politiky EU, která výrazným způsobem ovlivňují chování zemědělských výrobců resp. všech článků agrobyznysu a jejich postavení na trhu. V současné době nabývají stále více na významu ekonomické analýzy agrárních trhů. Ty se zabývají hodnocením dopadů různých alternativ zemědělské politiky na subjekty působící v agrárním sektoru. K simulaci fungování trhů v tomto sektoru jsou běžně využívány modely tržní rovnováhy, které respektují jejich vzájemné horizontální a vertikální propojení. Horizontální propojení představují vazby mezi jednotlivými - 8 -

9 komoditními trhy nebo mezi jednotlivými odvětvími, popř. se jedná o vazby mezi celými sektory. Vertikální propojení v představovaných modelech zachycují tržní vazby vznikající na výrobkové vertikále dané komodity nebo skupiny sdružených komodit. (Syrovátka, P., Grega, L. 2002) Podstatným momentem při tvorbě modelů tržní rovnováhy zemědělsko-potravinářského sektoru je jejich přechod od nabídkové architektury k poptávkové. Tedy modely dílčí tržní rovnováhy nejsou budovány od nabídky zemědělských prvovýrobců, ale naopak od poptávky po finální zemědělské komoditě. Takto konstruované modely pak umožňují zachytit tržní situace, které na komoditních, zpracovatelských a taktéž spotřebitelských trzích se zemědělskými komoditami, meziprodukty i hotovými výrobky vznikají. Vyjadřují vliv tržních, případně ostatních netržních specifických faktorů působících na agrární sektor a definujících jeho chování. Analýzy na základě modelů agrárních trhů jsou zdrojem důležitých informací jednak pro podnikatelské subjekty, které na daných trzích vystupují v nabídkově-poptávkových vztazích, tak také orgánům státní správy v jejichž kompetencích je řízení agrární politiky naší země. Tato diplomová práce je zaměřena na hodnocení zpracovatelských poptávkových vztahů ve výrobkové vertikále krmného obilí. Konkrétně je věnována pozornost zkoumání zpracovatelské poptávky na trhu s krmnými obilovinami, a dále pak zpracovatelské poptávky na trhu s krmnými směsmi pro hospodářská zvířata. Ekonomická analýza sledovaných poptávkových funkcí bude prováděna prostřednictvím regresních modelů poptávkových vztahů. Na základě takto sestrojených a statisticky ověřených poptávkových modelů budou pro sledované úrovně trhů v rámci výrobkové vertikály krmného obilí určeny jednotlivé koeficienty cenové elasticity. Získané koeficienty elasticity budou využity pro porovnání cenově-poptávkových reakcí na daných trzích

10 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED Tato práce se zabývá analýzou zpracovatelských poptávkových vztahů ve výrobkové vertikále krmných obilovin. Zkoumanými komoditami jsou tedy jednotlivé druhy krmných obilovin a z nich následně vytvořené krmné směsi pro výkrm hospodářských zvířat. Hlavní náplní práce je ekonomická analýza poptávkových vztahů, ovšem jsou zde respektovány příslušné technologické aspekty dané výroby. Veškeré podkladové údaje, z kterých se vycházelo byly získávány z oblastí zemědělství, konkrétně krmivářského sektoru. Co se týče odborných termínů a složitých technických řešení byly použity pouze základní zemědělské pojmy, a termíny, které jsou obecně zavedené a známé. Rovněž je třeba poznamenat, že i přesto, že se práce zaměřuje na zkoumání krmných obilovin, byla v rámci této práce zkoumána i komodita hrách krmný, který obilovinou sice není, ale vzhledem k zjednodušení a její ne zcela bezvýznamné funkci v rámci výroby krmných směsí je v práci zmiňována jako krmná obilovina. Literární rešerše je věnována hodnocení vývoje v agrárním sektoru, nastínění funkce zemědělství v národním hospodářství a jeho specifika. V této části práce bude především vymezena náplň pojmů: agrobyznys, výrobkové vertikály, poptávka. Poptávkové vztahy, které představují hlavní cíl této diplomové práce, budou zkoumány v rámci vymezené výrobkové vertikály Zemědělství - výroba a zpracování krmného obilí Základní úlohou zemědělství bylo vždy především zabezpečení dostatku potravin pro obyvatelstvo. Přestože se vnímání hlavních funkcí (úloh) zemědělství do určité míry postupně mění a nově se zdůrazňují i mimoprodukční funkce a jeho role v trvale udržitelném rozvoji, je nesporné, že přes rozdílné dílčí cíle i přístupy k regulaci

11 odvětví v hospodářských politikách stále zůstává jeho produkční úloha zcela nenahraditelná. (Bečvářová, V. 2005) Výroba krmných obilovin a na ni navazující krmivářský průmysl jsou významnými složkami národního hospodářství při plnění výše zmíněné produkční úlohy zemědělského sektoru. Jsou určitým spojujícím článkem, jehož prostřednictvím lze z produktů rostlinné výroby zajistit pro koncové spotřebitele, tedy pro nás všechny, dostatečné množství kvalitních produktů živočišného původu. Tím zajišťuje dostatečný přísun živin a všech potřebných složek nutných pro zdraví a správný růst obyvatelstva. Je obecně známo, že zemědělství se svými výrobními i nevýrobními úlohami má řadu specifik, která se v jiných odvětvích národního hospodářství nevyskytují. Tyto specifika vycházejí v zásadě z toho, že zemědělská výroba je významně determinována biologickým reprodukčním cyklem, a že se zpravidla uskutečňuje v bezprostředním spojení s přírodou. Tento stav, založený na potenciální možnosti volby využití omezených přírodních zdrojů, posunuje resp. rozšiřuje úlohu zemědělství i do oblastí přesahujících výrobu soukromých statků. Mimoprodukční (nekomoditní) přínosy zemědělství, ať již jde o ekonomický a sociální rozvoj venkovských regionů, ochranu životního prostředí, rozvoj krajiny, či o zajišťování potravinové bezpečnosti, se stále častěji stávají argumentem pro podporu tohoto odvětví v rámci hospodářských politik ve všech ekonomicky vyspělých zemích. K výrazným posunům rovněž dochází i v nárocích na typické komoditní výstupy zemědělství, tj. na zemědělskou produkci pro výrobu potravin. V současné době se od výrobce přímo ke spotřebiteli dostává pouze minimum dále nezpracovaných zemědělských produktů. Převážná většina jich prochází dalšími fázemi zpracování, skladování a distribuce než je nabídnuta konečnému spotřebiteli. (Bečvářová, V. 2005) Výrobu krmiv pro hospodářská zvířata lze označit jako jednu z nejdůležitějších fází zpracování zemědělských výstupů. Dochází zde k zpracování výstupů z rostlinné výroby v podobě krmných obilovin, které jsou hlavní složkou pro výrobu krmných

12 směsí pro hospodářská zvířata. Ty pak tvoří základ výroby živočišných produktů, které se buď přímo, nebo prostřednictvím dalších úprav dostávají až ke konečným spotřebitelům. Jde především o výrobu masa, masných výrobků, mléka, vajec, atd. V kontaktu s konečným zákazníkem je tedy zpravidla obchodník, nikoliv výrobce. V současné době zpracované zemědělské produkty tvoří více než 60 % hodnoty světového potravinového obchodu. V hospodářsky vyspělých zemích, kam lze zařadit i naši ekonomiku se jednalo až o 80 % všech výstupů ze zemědělství. Naopak zahraniční obchod nezušlechtěných zemědělských surovin má trvale klesající tendenci. (Bečvářová, V. 2005) V této práci, která se zabývá právě těmito nezušlechtěnými zemědělskými surovinami popř. krmnými produkty v I. fázi zpracování, nebylo působení možného mezinárodního obchodu sledováno a hodnotila se situace pouze na domácím trhu s obilovinami, a z nich vyrobenými krmnými směsmi. Od jakéhokoliv vlivu mezinárodního obchodu na vývoj poptávky na zkoumaných trzích bylo tedy abstrahováno. Zároveň se změnami v oblasti obchodu s zemědělskými surovinami se zásadně mění také struktura spotřeby i nároky spotřebitelů na kvalitu a sortiment potravinářských výrobků. Neustále se zvyšuje zájem o původ zemědělských surovin, o použité technologie výroby i zpracování. Prosazuje se poptávka po úpravách, stále častěji jsou žádány garance zdravotní nezávadnosti. Všechny tyto vlivy působí velmi výrazně i na oblast krmivářského průmyslu. Kvalitní výrobky živočišné výroby lze získat pouze používáním kvalitních a vyvážených krmných směsí, obsahujících všechny potřebné suroviny. K výrobě kvalitních krmných směsí je samozřejmě zapotřebí mít kvalitní krmné obiloviny, jako jejich základ. Je třeba v krmných směsích minimalizovat množství cizorodých a škodlivých látek, které by mohly zapříčinit zhoršení kvality konečných výrobků. Zemědělství se stává součástí celého komplexu odvětví zabezpečujících výrobu potravin. Ten zahrnuje kromě předvýrobních fází (výzkumu a odvětví vstupů) i celou

13 škálu podniků zaměřených na zpracování, distribuci a realizaci produktů zemědělského původu. Dochází k profilování celých komoditně/potravinových vertikál, ve kterých jsou zapojeny všechny fáze činností od předvýrobních stádií přes zemědělskou výrobu až po konečné zpracování a distribuční články. V rámci těchto procesů roste konkurence jednotlivých výrobců (ale i odvětví a regionů) v rovině horizontálních i vertikálních vztahů. Současně dochází k poklesu míry ochrany zemědělských prvovýrobců prostřednictvím regulačních zásahů agrární politiky státu. Svůj vliv posilují zpracovatelské a distribuční články v komoditních potravinových řetězcích. (Bečvářová, V. 2005) Při formulování zpracovatelské poptávky je třeba brát v úvahu skutečnost, že subjekty působící na námi zkoumaných trzích mají v současné době minimální, resp. velmi malou možnost ovlivňovat svým chováním situaci na trhu s konečnými výrobky, a jsou ve své podstatě odkázány na reakce, na vyšších stupních výrobkových vertikál. Zemědělské podniky jakožto prvovýrobci jsou víceméně příjemci ceny. Bez intenzivní dotační politiky, ať už ze státního rozpočtu či fondů EU, by řada z nich nebyla schopna dále fungovat. Naproti tomu krmivářský průmysl spadající již do oblasti zpracovatelského průmyslu je v situaci poněkud odlišné. Dotační tituly se na něj víceméně nevztahují. Dochází z vyšší provázanosti výrobců krmiv a jejich zákazníků v podobě zemědělských podniků živočišné výroby. Míra a formy využívání přírodních zdrojů v oblasti zemědělské výroby jsou rovněž do značné míry podmíněny stupněm ekonomického rozvoje dané země. Ten současně dává impuls pro zapojení těch vědních disciplín, které odpovídají potřebám v řešení prioritních problémů dané etapy vývoje. Tyto změny se promítají převážně právě v oblasti výroby krmiv a jejich masivní používání na vysoké úrovni. Do zemědělství pronikají další společenské vědy jako ekonomika, management, marketing, které se staví do role prostředníka vyjadřování potřeb společnosti a jsou iniciátorem volby dalšího vývoje i jeho usměrňování. Velká pozornost je věnována výzkumu v oblasti techniky a biotechnologie. (Bečvářová, V. 2005)

14 Zemědělství v procesu výroby potravin Dalším rysem současného období je skutečnost, že zemědělec v tradičním pojetí jako výrobce základních surovin pro potravinářskou i nepotravinářskou výrobu je ve stále větší míře vystavován konkurenčním tlakům rozšiřujícího se světového trhu potravin a ztrácí tak svůj původně rozhodující vliv na vývoj tohoto trhu. Proces formování celého potravinového hospodářství spojeného s výrobou, zpracováním a realizací produktů vycházejících ze zemědělské výroby se v dnešní době dotýká již mnohem širšího segmentu ekonomiky, než jsou původní odvětví samotné zemědělské prvovýroby. Zemědělství, neexistuje a nefunguje samostatně, má řadu podstatných interakcí s ostatními částmi národní i světové ekonomiky. To se projevuje např. v dostupnosti, kvalitě a cenách vstupů, v úrovni technologií a techniky stejně jako v kvalifikaci pracovníků, v úrovni příjmů obyvatelstva a jeho spotřebitelských preferencích. (Bečvářová, V. 2005) O tom v jakém rozsahu, či zda vůbec, budou půda a ostatní výrobní faktory využívány právě pro výrobu zemědělských produktů v daných lokalitách již zdaleka nerozhoduje sám zemědělec, a to zpravidla ani v případech, kdy má z hlediska zemědělské výroby vhodné agroekologické a další podmínky pro dosažení vysoké produktivity faktorů, které by mu v podmínkách dokonale konkurenčního prostředí umožnily úspěšně se se svou produkcí na trhu prosadit. Právě tyto faktory je třeba brát v úvahu při hodnocení situace na komoditních trzích s krmnými obilovinami a následně na zpracovatelských trzích s vyrobenými krmnými směsmi. Vzhledem k tomu, že na těchto trzích vystupují právě zemědělské podniky rostlinné výroby, resp. výrobci krmiv jako zpracovatelé I. fáze platí výše uvedené hodnocení na tyto subjekty v plné míře a zcela určitě ovlivňuje jejich postavení na zmíněných trzích

15 Základní modely fungující v sektoru zemědělství V dříve fungujícím tradičním modelu, který je charakteristický preferencí nabídkové stránky trhů, směřoval tok produktu od výrobce po konečné zpracování. Rozhodující pozice v rámci tohoto řetězce byla koncentrována na výrobní fázi zemědělských produktů, tedy na úroveň zemědělské prvovýroby. Další navazující články jsou chápány především jako subjekty kultivující veškerou vyrobenou zemědělskou produkci do finálních potravin. Především zemědělská výroba určovala růst nabídky i chování systému výroby potravin. (Bečvářová, V. 2001) Obr. č. 1: Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Pramen: Bečvářová, V Vývoj potravinového hospodářství v současné době odpovídá spíše poptávkově orientovanému modelu. Zde je rozhodujícím determinantem, určujícím množství a kvalitu zemědělských produktů i cenově nákladové podmínky na trzích, poptávka. Ta stále výrazněji působí na celý systém výroby, zpracování i distribuce zemědělských produktů a ve svých důsledcích mění i možnosti zemědělských podniků prosadit se v tomto systému. Klíčové postavení získávají finalizující články řetězce, které prosazují své zájmy i v předvýrobních fázích a v odvětvích vstupů do celého systému výroby potravin. Tím dochází k oslabení pozice zemědělců jak z hlediska volby výrobního programu, tak v důsledku omezené možnosti volby a výběru partnerů v horizontálních i vertikálních vazbách potravinového řetězce. (Bečvářová, V. 2001)

16 Obr. č. 2: Poptávkově orientovaný komoditní řetězec Pramen: Bečvářová, V V současné době fungující poptávkou řízený model se projevuje především rozšířením množství směrů uplatnění zemědělských produktů. Není sporu o tom, že i v budoucnu zůstane uspokojení poptávky po zemědělských produktech pro zajištění potravin nenahraditelným a prvořadým směrem uplatnění produkce. Zabezpečení výživy obyvatelstva se v dnešní době již týká jak kvantitativní, tak i kvalitativní stránky, přičemž kvalita potravin je chápána především ve smyslu nutriční skladby potravin, dietetických vlastností, hygienické nezávadnosti, minimalizace obsahu cizorodých látek atd. (Bečvářová, V. 2005) Konkrétně tyto oblasti jsou velmi výrazně ovlivněny vývojem v oblasti krmiv a krmivářského průmyslu jako celku. Kvalitní produkty krmivářství jsou základním kamenem při výrobě potravin živočišného původu. Ty tvoří nedílnou a zcela zásadní část stravy dnešní populace žijící na zemi. Tím dostává tato produkční funkce zemědělství další společenský rozměr spojený především s ovlivňováním zdravotního stavu celé populace. Je však také třeba poznamenat, že se rovněž zvyšuje poptávka a rozšiřují možnosti využití zemědělských produktů jako surovin pro nepotravinářské zpracování. Z námi sledovaných a v této práci hodnocených zemědělských produktů lze v posledních letech zaregistrovat významný rozvoj ve využívání kukuřice, jako zdroj biomasy pro energetické zpracování. Další oblastí v níž lze zaznamenat výrazný rozvoj jsou obnovitelné zdroje energie, kde se postupně rozhodujícími stávají právě produkty zemědělské výroby. Právě tyto zmiňované oblasti se mohou stát významnými hráči na

17 trzích s krmnými obilovinami. Již dnes se přebytky převážně krmných obilovin zkoušejí využívat jako alternativní palivo. V loňském roce se naše energetická společnost ČEZ pokusila zařadit spalování přebytků krmných obilovin do své výroby. Nakonec k tomu sice nedošlo, ale lze předpokládat, že je pouze otázkou času, kdy bude vyvinuta taková technologie, která umožní provádět spalování těchto surovin finančně zajímavým způsobem. V tu chvíli se na komoditních trzích s krmnými obilovinami kromě výrobců krmiv objeví další nová skupina poptávajících právě z řad firem zabývajících se tímto způsobem jeho využití Agrární trhy Nabídka, poptávka a rovnováha na agrárním trhu V ekonomickém pojetí lze trh definovat jako prostor, v jehož rámci síly poptávky a nabídky konvergují, aby stanovily jednotnou cenu. Pro charakteristiku agrárního trhu lze využít následující definici: Agrární (zemědělsko-potravinářský) trh v širším pojetí představuje směnu výrobků prostřednictvím koupě a prodeje, jejich dopravu, skladování, standardizaci, financování a přebírání rizika odběru a prodeje zemědělských a potravinářských výrobků a poskytování marketingových informací. (Tvrdoň, J. 1999) Agrární trh v užším pojetí je výrazněji determinován vlivem biologického charakteru výroby, a tedy rozdílem mezí výrobním a biologickým reprodukčním procesem s různou časovou odezvou výrobců i reakcí spotřebitelů na signály trhu, a to při formování poptávky i nabídky

18 Poptávka po potravinách v daném období je totiž závislá na cenách platných v tomto určitém období, tj. vztahem: ( ) D = f (2.1) kde: t p t D t je poptávka v období t, p t je cena v období t Spotřebitel se ve své poptávce řídí informací trhu v podobě konkrétní ceny dané komodity a zpravidla reaguje na ceny bezprostředně. Nabídka zemědělských výrobků (pokud abstrahujeme od zásob) je naopak v krátkém období zcela nepružná. Nejkratší doba odezvy na změny v ceně je dána délkou výrobního cyklu příslušné komodity, tedy vztahem: ( p ) S (2.2) t = f t 1 kde: S t je nabídka v období t, p t 1 je cena v období t-1 Rozhodování výrobců vychází z předpokladu, že ceny, které jsou platné v daném období (roce), budou na stejné úrovni i v období (roce) příštím. Bez kvalifikovaných prognóz je však tento předpoklad nedoložený a nabízená produkce v období t+1 zpravidla přichází na trh za zcela jiných podmínek, než které platily pro tržní situaci v období t. V případě víceletého výrobního cyklu, což se však netýká krmných obilovin, je nabídka v období t odezvou na ceny, které platily dokonce před dvěma, třemi, i čtyřmi lety. (Bečvářová, V. 2005)

19 Pesimistická a optimistická cenová očekávání a doprovodné změny v produkci se projevují v cyklických změnách cen, které vypadají jako pavučina znázorněná v nabídkově-poptávkovém grafu a v analýze agrárního trhu je znám pod pojmem pavučinový teorém. Obr. č. 3: Princip pavučinového teorému Pramen: Bečvářová, V Typy agrárních trhů Podle vazeb mezi výrobci a spotřebiteli můžeme rozlišovat čtyři základní typy agrárních trhů: Trh naturální, kdy výrobce a spotřebitel jsou totožné subjekty. Výrobce je současně spotřebitelem. Příkladem jsou samozásobitelská hospodářství. V dobách kolektivizace zemědělství byl tento typ používán i v oblasti výroby krmiv, kdy zemědělská družstva, která měla rostlinnou i živočišnou výrobu, byly samy pro sebe výrobci i spotřebitelé krmiv. Rozvoj nových technologií a zejména jejich finanční náročnost vedly ve většině případů k specializaci krmivářského sektoru a jeho odloučení od zemědělských podniků. Trh surovino-potravinářský, kdy prodávajícími jsou zemědělští výrobci, kteří prodávají zemědělskou surovinu v různém stupni předzpracování do

20 potravinářského výrobku. Kupujícími jsou spotřebitelé, kteří dále tuto surovinu upravují do potravinářského výrobku. V tomto případě se jedná o přímý a krátký distribuční kanál, typický pro místní trhy resp. prodej přímo ve výrobním podniku. Hlavními komoditami jsou ovoce, zelenina, brambory, vejce. V omezené míře i mléko a maso. Krmné obiloviny, popř. krmné směsi se tímto způsobem dostávají k zákazníkům zřídka kdy. Trh zemědělských výrobků, kdy prodávajícími jsou výrobci zemědělských komodit, kupujícími jsou zpracovatelské podniky nebo nákupní organizace, případně individuální zprostředkovatelé, kteří se následně stávají prodávajícími subjekty buď sobě navzájem nebo vůči zpracovatelské organizaci. Tento typ trhů je typický právě pro námi sledovaný komoditní trh s krmnými obilovinami. Nákupní organizace (zprostředkovatelé) se vyskytují spíše u potravinářských obilovin, kde je brán větší zřetel na kvalitu skladování, nicméně i část krmných obilovin prochází přes tento mezičlánek. Trh potravinářských výrobků, kdy prodávajícími jsou potravinářské podniky, kupujícími jsou pro část potravinářské produkce přímo spotřebitelé, pro rozhodující část potravinářské produkce obchodní podniky, které se následně stávají prodávajícím subjektem vůči spotřebitelům. Tento typ trhu lze s určitými výhradami aplikovat na trh s výrobky krmných směsí, kdy převážně krmné směsi pro domácí zvířata jsou od výrobců krmiv expedovány přímo do maloobchodní příp. velkoobchodní sítě. Avšak krmné směsi pro hospodářská zvířata chovaná ve velkých počtech (prasata, drůbež, skot) jsou distribuována zpět do zemědělství jako základ pro živočišnou výrobu. (Bečvářová, V. 2001)

21 2.3. Agrobyznys a komoditní vertikály Definice agrobyznysu Agrobyznys je definován jako souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě, to znamená výrobní činností na farmě a dále skladování, zpracování, doprava a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených. (Bečvářová, V. 2005) Dle této definice jsou do agrobyznysu zahrnována tato odvětví: Dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie a energetika, atd.) Zemědělská prvovýroba Krmivářský průmysl Služby pro zemědělství a potravinářství (zásobování, nákup, opravárenství, šlechtitelství, semenářství, plemenářské služby, aplikovaný výzkum, školství, poradenství atd.) Potravinářský a další zpracovatelský průmysl Potravinářský obchod a veřejné stravování Pojem agrobyznys znamená vymezení a charakteristiku činností a vzájemných vazeb spojených se zemědělskou výrobou jednak uvnitř podniku, ale i vazeb s předcházejícími a navazujícími subjekty a činnostmi typickými pro zpracování zemědělských komodit do konečného výrobku. Prochází celým spektrem odvětví ekonomiky, která se přímo či zprostředkovaně zapojuje v procesech výroby potravin. Základní strukturu agrobyznysu zobrazuje následující schéma. (Bečvářová, V. 2005)

22 Obr. č. 4: Základní struktura agrobyznysu Pramen: Bečvářová, V Přestože jde pouze o schematické znázornění, ve kterém nelze do detailu promítnout veškerá specifika jednotlivých toků podle typů produktů a jejich zpracování až již v potravinářském či nepotravinářském využití, jednoznačně potvrzují existenci potravinových vertikál. Pro převážnou část produkce zemědělství je rovněž typická rostoucí závislost na dalších subjektech v agrobyznysu, jejichž poptávka získává dominantní pozici při výběru dodavatelů stanovování podmínek dodávky surovin

23 Definice komoditní vertikály Výrobková vertikála charakterizuje výrobní, zpracovatelské i odbytové procesy, jejich interakce na jednotlivých trzích, které fungují v rámci dané vertikály. Jde tedy o vzájemné vztahy nabídky a poptávky na trzích v celém průřezu výroby, zpracování a odbytu dané komodity. Vertikály, nebo též řetězce, jsou v tomto pojetí zpravidla vymezeny výchozím zemědělským produktem popř. komoditou a sledují toky od výrobce až po finálního spotřebitele a naopak. (Syrovátka, P. 2004) 2.4. Poptávka a její specifika na trzích v komoditní vertikále krmného obilí Poptávková funkce je obecně chápána jako vztah mezi poptávaným množstvím ( QD ) a úrovní tržní ceny ( p ). Udává množství zboží, které jsou kupující ochotni si koupit při různých cenových úrovních. Základní vlastností poptávky je její klesající sklon. Jestliže dojde k poklesu ceny, poptávané množství roste. Tato vlastnost se nazývá zákon klesající poptávky. Teoreticky může mít poptávková funkce i opačný sklon a může být rostoucí, v běžné praxi nejsou takové výjimky obvyklé. (Browning, E. K.,Browning, J. M. 1992) Spotřebitelská poptávka po potravinách a její specifika Poptávková funkce finálního produktu zemědělství na spotřebitelských trzích je souhrnem různých kalkulací nákladů a prospěchu, které kupující v souvislosti se statkem provádějí. Poptávka po určitém statku n je obecně závislá na ceně tohoto statku ( pn ) a na ostatních vlivech. Mezi ty řadíme především důchody (příjmy) domácností ( Y ), dále pak ceny ostatních statků ( p p ), 2 p n 1 1,...,, užitek, který toto zboží spotřebiteli přináší ( u ), množství potenciálních spotřebitelů ( N ), na zájmu spotřebitelů

24 a jejich preferencích ( T ), na očekáváních spotřebitelů v oblasti cen, příjmů a dostupnosti produktu ( E ) a ostatních faktorech podstatných pro tento produkt ( O ). Poptávková funkce bude tedy vypadat následujícím způsobem: ( p p, p,..., p, Y, u, N, T, E O) Q = f D n n, 1 2 n 1, (2.3) Reakce jednotlivých spotřebitelů na cenové změny daného statku, či na změnu důchodu i změnu ceny jiného zboží je u různých statků a služeb odlišná. Proto zavádí ekonomická teorie cenovou, důchodovou a tzv. křížovou elasticitu poptávky, která charakterizuje tuto reakci na trhu jednoho statku. Základní zvláštností poptávky po potravinách (zejména v průmyslově vyspělých zemích) je nízká cenová a důchodová pružnost v dlouhém období, tzn. že změny tržní ceny, za jinak nezměněných podmínek, vyvolávají pouze malé změny v objemu spotřeby potravin a při růstu důchodu (za podmínky vysokého stupně nasycenosti potravinami) klesá přírůstek výdajů za potraviny na jednotku přírůstku důchodů obyvatelstva. Tato skutečnost je známa jako Engelův zákon a někdy bývá používána jako měřítko blahobytu a vývojového stupně ekonomiky. (Blažková, I. 2002) Zpracovatelská poptávka po zemědělských produktech a její specifika Poptávka zpracovatelů produktů zemědělské prvovýroby je primárně ovlivňována zejména cenou daného produktu, v některých případech rovněž cenami ostatních produktů, které lze považovat za substituty. Významným faktorem ovlivňujícím zpracovatelskou poptávku je situace na navazujících trzích dané vertikály a zejména na trhu konečných spotřebitelů. Dále zde vystupuje řada dalších faktorů, které jsou spojeny se specifiky zemědělství a zejména jeho biologickým charakterem výroby. V případě zpracovatelské poptávky po krmných obilovinách a následně poptávky chovatelů hospodářských zvířat po krmných směsích je existence substitutů

25 v řadě případů velmi omezená. Dalším specifikem zpracovatelské poptávky je ta skutečnost, že na rozdíl od spotřebitelské poptávky nevystupuje v těchto vztazích konečný spotřebitel (domácnosti), ale pouze zpracovatel, který úpravou nakoupených produktů vytvoří nový výrobek určený opět k dalšímu prodeji. (Tvrdoň, J. 1999) Vzhledem k těmto skutečnostem nelze při hodnocení poptávkových vztahů na zpracovatelských trzích využívat ukazatelů důchodové či křížové pružnosti. Naproti tomu hodnocení prostřednictvím cenové elasticity je zcela na místě. Spotřeba potravin má rovněž dané hranice minimální spotřeby (fyziologické minimum člověka, nutné k zachování životních funkcí) a hranice maximální spotřeby (zdravotně-fyziologické hranice normy racionální výživy ). (Blažková, I. 2002) Elasticita poptávky, její výpočet a možnosti využití funkce: Pružnost poptávkových vztahů je běžně hodnocena na základě poptávkové D ( p, Y p ) Q n = f, (2.4) n i Cenová elasticita poptávky Poměr relativní změny objemu poptávaného množství ( Q D ) k relativní změně ceny statku ( p) určuje cenovou elasticitu poptávky ( ) spotřebitelů ( Y ) a ceny ostatních statků ( ) e za předpokladu, že důchody D p jsou konstantní. Uvažujeme-li velmi malou změnu ceny, můžeme jako míru citlivosti poptávky použít elasticitu poptávky v bodě. Ta je definována jako poměr procentní změny poptávaného množství k procentní změně ceny. Dojde-li k velké změně ceny, je odpovídajícím měřítkem oblouková elasticita poptávky. i

26 Q D Q Q p Q Q e D D D2 D1 1 D = = = resp. p p QD p2 p1 QD 1 p p Q D2 p 2 Q p D1 1 p Q 2 D2 (2.5) p1 + p2 e Q 2 Q ( p1 + p2 ) = = D p Q1 Q2 p ( Q + (2.6) + 1 Q2 ) 2 Mimo velikosti podílu výdajů na určité zboží v rozpočtu spotřebitele lze vymezit i další determinanty cenové elasticity poptávky. Poptávka po životně nezbytných statcích jako jsou potraviny je obvykle relativně necitlivá na cenové změny. Naproti tomu statky luxusního charakteru mají poptávku cenově velmi elastickou. Elasticitu poptávky ovlivňuje rovněž existence a dostupnost věcných substitutů. Zboží, které má dobré substituty, má obvykle elastičtější poptávku. Elasticita se také mění v závislosti na čase. Z dlouhodobého hlediska se stává postupně více elastickou. (Nicholson, W. 1992) Důchodová elasticita poptávky Analogicky k cenové elasticitě poptávky je definována důchodová elasticita poptávky ( e Y ) jako závislost změny poptávaného množství ( Q D ) ( Y ), při konstantní ceně statku ( p ) a cenách ostatních statků ( ) n na změnu důchodu p. i Q D = Q Q Y Y Y QD (2.7) Y D D e Y =

27 Tento typ elasticita poptávky je většinou používán k rozlišení statků na statky nezbytné ( 0 e <1) ( e >1) Z < Z, mezi něž bývají často zahrnovány právě potraviny, a luxusní. Ve většině případů je koeficient důchodové elasticity poptávky kladný, což odpovídá tezi, že při růstu příjmu kupuje spotřebitel více většiny výrobků a při poklesu příjmu je tomu naopak. Křížová elasticita poptávky Dále lze definovat tak tzv. křížovou elasticitu poptávky ( Q D1,2 ), která vypovídá o tom, jak se bude měnit poptávka po určitém zboží ( Q D1 ), se změnou ceny jiného zboží ( p 2 ). Q e p D1 2 D1,2 = (2.8) p2 QD 1 Jedná-li se o zboží komplementární, je elasticita záporná, pro zboží substituční je hodnota křížové elasticity kladná. Křížová elasticita je využívána jako analytický ukazatel závislosti mezi trhy různých druhů statků. (Nicholson, W. 1992)

28 3. MATERIÁL A METODIKA 3.1. Podkladové údaje Výchozími údaji potřebnými pro hodnocení poptávkových vztahů na komoditní vertikále krmných obilovin byla data z Ministerstva Zemědělství ČR odbor financování SZP, veřejné podpory a statistiky, dále pak data ze ČSÚ (Zemědělství hospodářská zvířata). Zmíněné údaje byly převážně získány prostřednictvím Situační a výhledové zprávy Průmyslová krmiva vydaná Ministerstvem Zemědělství ČR v září V souladu s vytečeným cílem diplomové práce bylo zkoumání zaměřeno jednak na analýzu poptávkových vztahů na komoditním trhu s krmnými obilovinami a následně na zpracovatelských trzích s krmnými směsmi. Pro odhady poptávkových funkcí a následně výpočty cenových, popř. obloukových elasticit, jako základních ukazatelů umožňujících hodnocení vývoje poptávky na daných trzích bylo třeba získat následující údaje: Komoditní trh s krmným obilím: množství krmného obilí poptávaného krmivářskými firmami cena za jakou byly nákupy krmného obilí krmivářskými firmami realizovány Zpracovatelský trh s krmnými směsmi: množství krmných směsí poptávaných zemědělskými podniky provozujících živočišnou výrobu, dále jen ŽV cena za jakou byly nákupy krmných směsí zemědělskými podniky ŽV realizovány Informace o množství krmného obilí poptávaného krmivářskými firmami (výrobci krmiv) byla získána ze Situační a výhledové zprávy Průmyslová krmiva v následující podobě, (Tab. č. 1)

29 Tab. č.1: Spotřeba krmných surovin pro výrobu krmných směsí (v tis. tun) Obiloviny Krmná surovina Roky Pšenice 1217, , , ,12 980,33 Ječmen 559,96 507,72 470,01 545,92 639,27 Oves 48,98 37,86 27,45 41,63 57,95 Žito a tritikale 48,01 49,37 60,01 83,94 60,93 Kukuřice 214,12 238,58 243,56 335,21 308,64 Ostatní 6,90 7,64 11,87 12,49 6,09 Celkem 2095, , , , ,21 Luštěniny Celkem 19,04 17,63 19,14 21,24 14,55 Mlýnské krmné suroviny Krmné suroviny z olejnatých semen Krmná mouka 32,25 41,15 31,07 42,63 44,03 Otruby 157,14 185,43 138,17 124,19 109,54 Ostatní 3,49 4,63 9,02 6,63 3,51 Celkem 192,88 231,20 178,26 173,45 157,07 Sojový extr. šrot 360,44 414,67 420,77 426,30 460,64 Řepkový extr. šrot 117,12 129,94 110,45 110,73 99,85 Sluneč. extr. šrot 18,71 19,00 9,97 13,10 19,33 Ostatní 13,03 14,20 20,73 22,74 24,76 Celkem 509,30 577,82 561,91 572,88 604,59 Sušené pivovarské mláto Celkem 1,30 3,27 1,19 1,24 1,77 Ost. produkty potr. prům. Celkem 6,48 9,57 17,04 14,63 15,95 Krmiva živočišného původu Živočišné moučky 103,54 88,74 92,06 72,24 16,65 Rybí moučka 12,67 18,73 19,84 16,73 10,63 Sušené mléko 3,51 4,13 4,31 1,88 3,07 Ostatní 23,67 24,48 23,86 19,03 33,96 Celkem 143,39 136,08 140,07 109,89 64,31 Úsušky pícnin Celkem 31,34 35,22 21,40 20,34 20,32 Minerální krmiva Celkem 127,09 140,35 105,55 86,61 111,08 Ostatní krmné suroviny Celkem 52,10 56,57 77,92 82,51 93,40 Celkem krmné suroviny 3178, , , , ,25 Pramen: Mze ČR - odbor financování SZP, veřejné podpory a statistiky Převzatý soubor údajů bylo účelné před jejich dalším využitím upravit. resp. zjednodušit. Vzhledem k tomu, že tato práce je zaměřena na hodnocení poptávkových vztahů na komoditní vertikále krmných obilovin, byly použity informace týkající se pouze obilovin. Je nutno zdůraznit, že právě obiloviny, jako základní surovina pro

30 výrobu krmných směsí představují téměř 2/3 veškerých vstupních surovin pro tuto výrobu. Další úprava se týkala názvu položky Žito a tritikale, který byl zjednodušen na Žito. Z databáze byly vypuštěny údaje o položce ostatní vzhledem k její bezvýznamnosti, kdy se na celkové spotřebě krmných surovin podílí cca 0,2 %. Práce je zaměřena na oblast ČR a abstrahuje tedy od jakéhokoliv působení mezinárodního obchodu na zkoumané trhy. Důvodem je jednak v současné době relativně málo rozvinutý mezinárodní obchod s těmito komoditami, ale také nedostatek adekvátních údajů, které by umožňovaly jeho zohlednění v této práci. Výsledkem těchto dílčích úprav je následující tabulka. Tab. č. 2: Poptávka výrobců krmiv po krmných obilovinách, nutných pro výrobu krmných směsí v letech (v tis. tun) Krmná plodina Roky Pšenice krmná 1217, , , ,12 980,33 Ječmen krmný 559,96 507,72 470,01 545,92 639,27 Žito krmné 48,98 37,86 27,45 41,63 57,95 Oves krmný 48,01 49,37 60,01 83,94 60,93 Kukuřice krmná 214,12 238,58 243,56 335,21 308,64 Hrách krmný 19,04 17,63 19,14 21,24 14,55 Pramen: Mze ČR - odbor financování SZP, veřejné podpory a statistiky Další potřebné informace se týkají cen, za jakou byly nákupy krmných obilovin krmivářskými firmami realizovány. Pro tyto účely byla použita opět Situační a výhledová zpráva Průmyslová krmiva, konkrétně data o průměrných měsíčních cenách zemědělských výrobců

31 Tab. č. 3: Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobců (v Kč za tunu) Krmná plodina Pšenice Ječmen Žito Oves Kukuřice Hrách Rok Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Průměr roku Pramen: ČSÚ Součástí těchto dat uspořádaných v tabulce jsou i průměrné hodnoty vždy za celý rok. Právě tyto hodnoty byly v rámci práce dále zpracovávány. Je třeba říci, že

32 použití měsíčních hodnot by bylo vhodnější, je však třeba brát ohled i na ostatní informace týkající se zejména poptávaného množství. Tyto byly evidovány pouze za celý rok a tudíž nelze průměrné měsíční hodnoty použít. Následující tabulka (Tab. č. 4) již obsahuje informace o cenách, za které byly realizovány nákupy krmných obilovin výrobci krmiv. Tab. č. 4: Průměrné roční ceny zemědělských výrobců dle jednotlivých druhů obilovin v letech (v Kč za tunu) Krmná plodina Roky Pšenice krmná Ječmen krmný Žito krmné Oves krmný Kukuřice krmná Hrách krmný Pramen: ČSÚ Další stupeň výrobkové vertikály krmných obilovin představuje zpracovatelský trh s krmnými směsmi. Informace o poptávaného množství krmných směsí zemědělskými podniky ŽV byly získány rovněž z komoditní a výhledové zprávy Průmyslová krmiva. Tab. č. 5: Výroba krmných směsí v ČR dle jednotlivých druhů zvířat (v tis. tun) Prasata Zvířata Roky cizí odběratelé 1192, , , , ,94 vlastní spotřeba 230,81 242,49 205,65 209,41 204,67 Celkem 1423, , , , ,

33 cizí odběratelé 930, ,39 980,64 941,86 945,99 Drůbež vlastní spotřeba 83,28 90,50 104,34 96,27 132,02 Celkem 1013, , , , ,01 cizí odběratelé 486,90 519,96 428,40 420,62 442,11 Skot vlastní spotřeba 81,67 91,85 70,12 77,52 79,54 Celkem 568,57 611,81 498,52 498,14 521,64 cizí odběratelé 125,63 131,10 102,55 106,17 95,10 Ost. zvířata vlastní spotřeba 0,82 1,00 0,50 20,71 1,13 Celkem 126,44 132,10 103,05 126,88 96,23 Celkem krmné směsy 3132, , , , ,49 Pozn.: položka ostatní zvířata obsahuje: ryby, koně, králíky, ovce, kozy, lesní zvěř, zvířata v ZOO Pramen: Mze ČR - odbor financování SZP, veřejné podpory a statistiky Výše uvedené údaje je opět třeba určitým způsobem upravit a vhodně interpretovat, aby mohly být dále použity. Každá z položek tabulky je dále dělena na dílčí části: Uváděné do oběhu pro cizí odběratele tato položka má z hlediska svých hodnot v dané tabulce veskrze dominantní postavení. Pro účely této práce byla interpretována jako výše poptávaného množství krmných směsí zemědělskými podniky ŽV. Je třeba opět poznamenat, že působení mezinárodního obchodu na poptávku nebylo vzhledem k nedostatečnému množství adekvátních informací zohledňováno. Určené pro vlastní spotřebu hodnoty v této položce jsou několikanásobně menší, než u položky první a lze je interpretovat jako samozásobení zemědělských podniků ŽV vlastními krmnými směsmi, které si sami vyrábí. Tyto položky nevstupují přímo do tržně-poptávkových vztahů a jako takové v nich nebyly zohledněny. Položka Ostatní zvířata byla vyloučena z důvodu bezvýznamnosti. Na celkové výrobě krmných směsí se podílí cca 3 4 %. Výsledkem úprav je tabulka č

34 Tab. č. 6: Poptávka zemědělských podniků ŽV po krmných směsích dle zkoumaných druhů zvířat v letech (v tis. tun) Krmná směs Roky Prasata 1192, , , , ,94 Drůbež 930, ,39 980,64 941,86 945,99 Skot 486,90 519,96 428,40 420,62 442,11 Pramen: Mze ČR - odbor financování SZP, veřejné podpory a statistiky Další důležitou informací pro zformulování poptávkové funkce na zpracovatelském trhu s krmnými směsmi jsou údaje o cenách, za jaké byly nákupy krmných směsí zemědělskými podniky ŽV realizovány. Pro tyto účely posloužila opět Situační a výhledová zpráva Průmyslová krmiva, konkrétně: Tab. č. 7: Průměrné roční ceny krmných směsí průmyslových výrobců (v Kč za tunu) Krmná směs Roky Prasata Drůbež Skot Nad 65 kg Prasnice Selata Pro předvýkrm prasat Pro výkrm prasat A Brojleři Kuřata Nosnice Telata Dojnice Skot Pramen: ČSÚ

35 V tabulce jsou uvedeny ceny pro jednotlivé podskupiny hodnocených hospodářských zvířat (prasata, drůbež, skot) dle ČSÚ. Vzhledem k tomu, že údaje o poptávaném množství krmných směsí jsou k dispozici pouze za každou skupinu jako celek, je třeba informace o cenách průmyslových výrobců určitým způsobem agregovat tak, aby bylo možno sestavit poptávkové funkce za každou skupinu (prasata, drůbež, skot) jako celek. Prostý aritmetický průměr by v daném případě způsobil značné zkreslení výchozích hodnot. Bylo tedy přistoupeno k využití váženého aritmetického průměru, kde vahami jsou počty kusů jednotlivých podskupin hospodářských zvířat. Tyto byly získány ze statistické ročenky, konkrétně oddíl Zemědělství hospodářská zvířata. Na základě výše popsaného výpočtu byly získány následující údaje o cenách průmyslových výrobců. Tab. č. 8: Průměrné roční ceny krmných směsí průmyslových výrobců dle jednotlivých skupin hospodářských zvířat v letech (v Kč za tunu) Krmná směs Roky Prasata Drůbež Skot Pramen: Vlastní výpočty

36 3.2. Metodika práce Metodiku práce lze členit na dvě základní části. První část je věnována odvození poptávkových funkcí na jednotlivých zkoumaných trzích. Přehled poptávkových vztahů ve zkoumaných částech komoditní vertikály krmných obilovin a jeho symbolika a indexace (Syrovátka, P., Grega, L. 2002): [ D] 0 a poptávka výrobců krmiv po krmné pšenici [ D] 0 b poptávka výrobců krmiv po krmném ječmeni [ D] 0 c poptávka výrobců krmiv po krmném žitu [ D] 0 d poptávka výrobců krmiv po krmném ovsu [ D] 0 e poptávka výrobců krmiv po krmné kukuřici [ D] 0 f poptávka výrobců krmiv po krmném hrachu [ D] 1 a poptávka zemědělských podniků ŽV po krmných směsích pro prasata [ D] 1 b poptávka zemědělských podniků ŽV po krmných směsích pro drůbež [ D] 1 c poptávka zemědělských podniků ŽV po krmných směsích pro skot Analogickým způsobem je možné označit (rozlišit) nabídkové vztahy na zkoumaných trzích. Jejich zkoumání však není obsahem této práce, proto nejsou uvedeny. Po vymezení poptávkových vztahů bylo přistoupeno k jejich formálnímu vyjádření Komoditní trhy s krmným obilím Poptávka výrobců krmiv po krmné pšenici [ ] f ([ p] ) Q a 0a 0a 0 = (3.1)

37 kde: [ Q] 0 a množství nakoupené krmné pšenice výrobci krmiv [ p] 0 a cena ovlivňující nákup krmné pšenice výrobci krmiv Poptávka výrobců krmiv po krmném ječmeni [ ] f ([ p] ) Q b 0b 0b 0 = (3.2) kde: [ Q] 0 b množství nakoupeného krmného ječmene výrobci krmiv [ p] 0 b cena ovlivňující nákup krmného ječmene výrobci krmiv Poptávka výrobců krmiv po krmném žitu [ ] f ([ p] ) Q c 0c 0c 0 = (3.3) kde: [ Q] 0 c množství nakoupeného krmného žita výrobci krmiv [ p] 0 c cena ovlivňující nákup krmného žita výrobci krmiv Poptávka výrobců krmiv po krmném ovsu [ ] f ([ p] ) Q d 0d 0d 0 = (3.4) kde: [ Q] 0 d množství nakoupeného krmného ovsa výrobci krmiv [ p] 0 d cena ovlivňující nákup krmného ovsa výrobci krmiv Poptávka výrobců krmiv po krmné kukuřici [ ] f ([ p] ) Q e 0e 0e 0 = (3.5)

38 kde: [ Q] 0 e množství nakoupené krmné kukuřice výrobci krmiv [ p] 0 e cena ovlivňující nákup krmné kukuřice výrobci krmiv Poptávka výrobců krmiv po krmném hrachu ( ) [ ] f [ p] Q f 0 f 0 f 0 = (3.6) kde: [ Q] 0 f množství nakoupeného krmného hrachu výrobci krmiv [ p] 0 f cena ovlivňující nákup krmného hrachu výrobci krmiv Zpracovatelské trhy s krmnými směsmi Poptávka zemědělských podniků ŽV po krmných směsích pro prasata [ ] f ([ p] ) Q a 1a 1a 1 = (3.7) kde: [ Q] 1 a množství nakoupených krmných směsí pro prasata zemědělskými podniky ŽV [ p] 1 a cena ovlivňující nákup krmných směsí pro prasata zemědělskými podniky ŽV Poptávka zemědělských podniků ŽV po krmných směsích pro drůbež [ ] f ([ p] ) Q b 1b 1b 1 = (3.8) kde: [ Q] 1 b množství nakoupených krmných směsí pro drůbež zemědělskými podniky ŽV [ p] 1 b cena ovlivňující nákup krmných směsí pro drůbež zemědělskými podniky ŽV