STOLETÍ.

Transkript

1 ČESKÁ ŽURNALISTIKA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. 1.

2 VZNIK ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY A BOJ O JEJÍ CHARAKTER Ve druhé pol. října 1918 se Rak-Uher rozpadlo, snaha o záchranu, císař Karel sliv změny říše na svaz svobodných národů vznik NÁRODNÍHO VÝBORU a ČESKÉHO SVAZU sdružují poslance českých stran ve vídeňském parlamentu Český tisk jako celek loajální stanovisko k Vídni prohlášení požadavku vytvoření českého státu v rámci habsburské monarchie, velký vliv ruské buržoazní revoluce únor 1917 Návazně pak změna orientace ruská únorová revoluce a úvahy o vzniku českého státu 2.

3 28. října 1918 Národní výbor přebírá moc a vyhlašuje První zákon o československém státu svoláno Národní shromáždění republikánská forma státu, zvolen TGM prezidentem. Předseda vlády K.Kramář, MZV E.Beneš, vojenství M.R.Štefánik, MV A.Švehla Slovensko, prohlášení o začlenění do nového státu založení KSČ, pravicové strany částečně orientace fašistická Hospodářská konjunktura hospodářská krize ve světě 30 milionů nezaměstnaných, U nás nezaměstnaných, agrární krize, zahraniční obchod výrazný pokles. 3.

4 STRUKTURA TISKU V Praze 1926 vycházelo přes a 1929 přes novin a časopisů Na rozdíl od jiných evropských zemích většina titulů patří politickým stranám, nikoliv podnikatelům tedy jasné politické zájmy. Ale pol. strany nebyly právnické osoby, proto založeny a.s., která vydávají, v jejich čele vždy politik. Mimo pol.strany. NEJSOU ORGÁNY POL.STRAN LIDOVÉ NOVINY, NÁRODNÍ POLITIKA, NÁRODNÍ OSVOBOZENÍ Vládním deníkem byl deník vládnoucí politické strany Zahraniční politiku ČSR tlumočila PRAGER PRESSE 4.

5 NEJVĚTŠÍ TISKOVÉ KONCERNY Snaha buržoazie vybudovat silný tisk Cesta budování velkých tiskových domů Dvě velké banky ŽIVNOBANKA, ANGLO PRAGOBANKA MELANTRICH Národní socialisté -4 deníky: ČESKÉ SLOVO, VEČERNÍ ČESKÉ SLOVO, A- ZET, TELEGRAF + deníky v Plzni, Ostravě, Brně, Olomouci také 3 deníky na Slovensku. Desítky časopisů většinou týdeníků (PRAŽSKÝ ILUSTROVANÝ ZPRAVODAJ, HVĚZDA, AHOJ NA NEDĚLI, módní, literární a vědecké časopisy. Také brakový časopis ROZRUCH=senzační levné romány. NOVINA agrární strana Deník VENKOV a VEČER (na venkově LIDOVÝ DENÍK). + deníky ve velkých městech, několik desítek politických týdeníků, filiálky na Slovensku (SLOVENSKÝ DENÍK, SLOVENSKÁ POLITIKA) 5.

6 PRAŽSKÉ AKCIOVÉ TISKÁRNY velký český kapitál - NÁRODNÍ LISTY - s již značně omšelým image, jejich večerník NÁROD SPOLEK PRO VYDÁVÁNÍ KATOLICKÉHO TISKU - klerikální -LIDOVÉ LISTY spolu s PRAŽSKÝM VEČERNÍKEM - Brno DEN, Olomouc NAŠINEC atd. - Ve velkých nákladech katolické časopisy, -Vydávali RODOKAPS TEMPO korupční politik J.Stříbrný - bulvár -POLEDNÍ LIST, EXPRES, VEČERNÍ LIST, PONDĚLNÍ LIST - satirický týdeník ŠEJDREM -Týdeník VEČERY POD LAMPOU (á la HARLEQUIN) 6.

7 ČECHIE s podporou agrárníků deník NÁRODNÍ STŘED a NOVÝ VEČERNÍK, V Olomouci ČESKOSLOVENSKÝ DENÍK GLOBUS zdánlivě nezávislý, ale sloužil agrárníkům MORAVSKÉ NOVINY, MORAVSKÁ ORLICE RODINA LIST PANÍ A DÍVEK ženský týdeník, v mutacích pak jako PRAŽANKA, MORAVANKA, SLOVENKA Německé ženské týdeníky FRAUENFREUDE, MÄDCHENGLÜCK 7.

8 FORMY KONKURENČNÍHO BOJE cenové podbízení zejména večerníky prodávány se ztrátou cena 20 hal. inzerce falešné údaje o nákladech, Večerníky koupit ráno, deníky večer Citát Pimper a Pichl 8.

9 NÁKLADY / SÍLA PERIODICKÉHO TISKU ČSR PARLAMENTNÍ BURŽOAZNÍ REPUBLIKA 1920 vychází titulů, z toho českých a slovenských, 738 jinojazyčných českých, 7 slovenských, 35 německých, 8 maďarských deníků 1925 politických týdeníků 670, 400 českých, 70 slovenských, 128 německých, 43 maďarských, 27 ostatních 1930 = titulů 115 deníků, 88 obdeníků, 423 týdeníků celkem 914 titulů s politickým zaměřením GLOBÁLNĚ převažoval politický tisk nad zpravodajským 1925 jen jeden titul s nákladem vyšším než exem. většina ze 600 titulů méně než exem MELANTRICH NEDĚLNÍ ČESKÉ SLOVO exem., VEČERNÍ ČESKÉ SLOVO exem. 9.

10 1936 SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE VEČERNÍ PRÁVO LIDU , NOVÁ DOBA , PRÁVO LIDU KOMUNISTICKÝ TISK RUDÉ PRÁVO všední , nedělní ROVNOST , HALÓ NOVINY , NÁRODNÍ LISTY , NÁRODNÍ POLITIKA ,VENKOV , LIDOVÉ NOVINY , Průměrně v letech periodika jednorázový náklad 10, exem Deníky s večerníky 1, exem úplných tiskáren a 39 akcidenčních 10.

11 Noviny značně pestré, obsahově bohaté, řada rubrik vnitro, zahraničí, ekonomika, kultura, sport, sociální otázky, soudničky, reportáže Také specializace novinářů Jazyk srozumitelnější, střízlivější, vyjma bulváru Citát - PIMPER 11.

12 AGENTURNÍ ŽURNALISTIKA DO R.1918 A PO ROCE 1918 V NAŠEM TISKU ZPRÁVY TISKOVÝCH AGENTUR SE OBJEVUJÍ KOLEM R Výsledek dohody o rozdělní sfér vlivu výlučné shromažďování a šíření zpráv České země sféra vlivu Wollfovy telegrafní kanceláře - také vídeňské Telegraphen Korrespondenz Bureau vznik 1859/ pobočka v Praze, 1894 v Brně a Ostravě Pražská odbočka pracovala v němčině do r. 1906, pak vedle německé redakce také česká. 28.října 1918 vznik ČTK 12.

13 28.ŘÍJNA 1918 VZNIK ČTK 14. listopadu 1918 přebírá pražskou pobočku Korrespondenz-Burreau (KORBYRO) zpočátku jen domácí zpravodajství, pak přebírání zpravodajství ze zahraničí z Vídně, zbavovalo jej rakouského výkladu a předávalo tisku spolupráce v r smluvně WOLF, HAVAS, REUTER, ROSTA / TASS, atd založení AGENCES ALLIÉES V Bernu sdružení Spojené evropské agentury společná dohoda o výměně informací = zajištění spojení ČTK s 25 agenturami ČTK vysílá své zpravodaje do důležitých center Evropy důležité pro čs. zahr. politiku Paříž, Londýn, Curych Od r.1930 v nynější Opletalově ulici nově postavená budova. Členění: politické zpravodajství česká a německá redakce, redakce pro odbočky, ta také Sněmovní korespondence, rozhlasové zprávy, sport, fotoreportáž Komerční zpravodajství = PRAGORADIO = běžné hosp. zprávy a soukromé burzovní zprávy - placené / pak příjem radiotelegrafických zpráv, oddělení inzertní. 13.

14 odbočky Brno, Ostrava, Plzeň, Košice, Užhorod a další Vznik archívu pol. 30. let 1927 ČTK 27 novinářů, novinářů Leden 1919 na Slovensku Žilina STK Slovenská tisková kancelář. Po stěhování do Bratislavy sjednocení s ČTK únor 1919 TECHNIKA telefony, telegraf, radiové vysílání, později jiskrový dálnopis, 1937 vysílání do zahraničí bezdrátově. 14.

15 ČESKOSLOVENSKÝ ROZHLAS - RADIOJOURNAL 18.KVĚTNA 1923 PRAVIDELNÉ VYSÍLÁNÍ Od září 1923 se vydávají koncese zpočátku 47 přijímačů, , abonentů, 1937 milion, , koncesí DO ROKU 1926 PRAXE ČTK 3X denně zprávy telefonem do Radiojournalu kde je předčítá hlasatel, pak studio přímo v ČTK předčítá redaktor Snahy státu získat monopol nad médiem - od dubna 1924 zprávy pro rozhlas ČTK, červenec 51% akcií stát= ministerstvo pošt a telegrafů, v něm silnou pozici agrární strana. Vysílání zpočátku jen hodinu denně večer, od ledna 1924 denně 2 hodiny, koncem roku již 6 hodin. Vysílá se z bytu na Vinohradech, 1933 nová budova na Vinohradské třídě Brno z experimen. vysílání na pravidelné, také zahajuje 1926 Blava, 1927 Košice, 1929 Ostrava 15.

16 1926 simultánní rozhlas přenos po drátě prostřednictvím telefonu, zesílení a vysílání. Každá stanice tak mohla přispívat do celostátního vysílání. Srpen 1936 krátké vlny vysílání pro Čechy a Slováky v zahraničí Program: zpočátku hlavně hudba, pak zpravodajství ČTK, od r přednášky. Únor 1925 přímý přenos z ND Dvě vdovy mimo studia Další přenosy her, koncertů. 1. přímá reportáž - léto 1926 přenos z 8. všesokolského sletu. Sportovní reportáž Josef Laufer 1926 podzim přenos rozhlasového utkání = zároveň 1. sport. reportáž v Evropě. Vznik odborných rozhlasů 1926 Zemědělský rozhlas (hudba a slovo, dialog pantátů Brázdy a Rákose, písničky, dohromady propaganda agrární strany) respektování profilace cílového segmentu 16.

17 1926- Dělnický rozhlas = nár. soc a soc.dem. vlivy lidovýchovný profil, přednášky, analýzy apod Odborný rozhlas pro průmysl, obchod a živnosti Čs. živnostenská strana středostavovská, Svaz průmyslníků Na přelomu 20. a 30.let krize hospodářská, diskuse o zaměření rozhlasu aby byl příklon k současným problémům, více celostátně zapojovat krajská studia, Nejvýznamnější Brno rozhlasová publicistika, brněnská škola. Složitá situace ve druhé pol. 30. let snaha rozhlasu zapojit do svých pracovních úkolů také propagaci státní myšlenky a kladnou informativní zahraniční propagandu Navenek linie Hradu,před mikrofonem Z.Nejedlý, V.Nezval, F.X.Šalda, V.Vančura, J.Honzl, E.F.Burian atd rozhlas jasně pro zachování republiky 17.

18 ZPRAVODAJSKÝ FILM A POČÁTKY TELEVIZE Vůbec první snímky v habsburské monarchii - snímky Jana Kříženeckého Svatojánská pouť, Polední výstřel z děla, Purkyňovo nám. Na Král.Vinohradech apod. Natáčel a předváděl snímky časovosti, aktuality. Snaha o autenticitu jevu a prezentace. Ale již 1896 zahraniční společnosti prezentovaly v Praze nový vynález film 1.film - Paříž bratří Lumièrové Po slibných začátcích stagnace chyběly základní podmínky technika, kina, půjčovny, výroba filmů 1911 vznik společnosti KINOFA, 1911 ILLUSION, 1912 ASUM snaha zároveň vydávat 1. časopis Pražský kinematografický žurnál jen několik čísel. 18.

19 stálých kin v ČR Filmové zpravodajství ovládá mezinárodní trh UFA, MGM, PATHÉ, FOX, PARAMOUTH Snaha vydávat filmová periodika periodicky se opakující filmové zpravodajství, např. AB zpravodaj , ELEKTAJOURNAL a další. Zanikly, ale z ELEKTAJOURNALU vychází Československý filmový týdeník. Vznikají specializované snímky periodické Osvětový zpravodaj, Vojenský zpravodaj AKTUALITA týdeník promítaný na celém území republiky, jde o zvukový týdeník, 1.číslo , pro pohraničí také německá verze Tschechoslowakische Tonbildschau AKTUALITA zapojena do boje za mír, proti fašismu. 19.

20 Na přelomu 30. let v ČR experimenty s televizí, zejména doc. Šafránek, ale i amatéři, Šafránek nízkořádková TV v Praze poprvé veřejně V r Ministerstvo pošt a telegrafů sestavuje skupinu tří expertů zvážit, zda jde o seriozní jev, analýza stavu TV ve světě, stanovení vysílání u nás 1938 doc. Šafránek jeho aparatura 250 řádek, obrazovka 13x15 (2/3 A4) V té době také první pokusy s barevným obrazem 20.

21 TISKOVÁ A CENZURNÍ PRAXE v OBORU TISKOVÉHO PRÁVA PŘEVZALA REPUBLIKA ZPOČÁTKU VŠE Z LEGISLATIVY Rak.Uher. Zákon o mimoř. opatřeních 1920 pro případ války nebo nepokojů zrušit občanské svobody až na 3 měsíce, vydávání novin a časopisů pozastaveno až zastaveno. Předběžná cenzura nejdéle 2 hodiny před vydáním předkládat výtisky. Neuposlechnutí pokuta až Kč nebo 1 měsíc vězení, nebo obé Celých 20 let i přes žádosti novinářů nebyl vydán nový tiskový zákon. Atentát na min. Rašína = zákon na ochranu republiky zastavení listu až na 1 měsíc, 1924 Novela tisková ještě zhoršuje stav, povinnost tiskové opravy namířeno hlavně proti odpovědným redaktorům, potrestaný redaktor 2 roky nesměl vykonávat tuto funkci. Pokud redaktor odsouzen za rok 5x 10 x, mohlo MV odejmout výhody při dopravě poštou a železnicí redakci, vydavateli od 1 do 6 měsíců 21.

22 Omezení laických porotců při soudech, naopak předání agendy tiskového zákona kmetským soudců soudcům z povolání. Cenzurní praxe konfiskace nedovoleného zpravodajství a šíření nepravdivých zpráv. Zákazy vystavovat pokrokový tisk v prodejnách, na nádražích, - např pro železnici MALÝ TISKOVÝ ZÁKON zavedení titulu urážka, pomluva, utrhání na cti, Peněžní pokuty a vazba, povinnost otiskovat projevy prezidenta ČR a členů vlády 22.

23 NOVINÁŘSKÉ ORGANIZACE V letech v ČR cca 1300 novinářů Několik novinářských organizací některé vznikly již před 1. válkou jako podpůrné spolky Nejstarší SPOLEK ČESKÝCH ŽURNALISTŮ 1877 z iniciativy red. Národních listů Jana Nerudy. Založen 44 řádných členů, z 5 pol. deníků a 6 dalších listů, 55 členů zakládajících a 182 přispívajících. Základní fond pro podporu v nouzi, z příspěvků, loterií, tombol, plesů. Podmínka členství ve Spolku nejméně 5 let v politickém listu, mladší 40 let. Proto další novináři založili 1902 JEDNOTU ČESKÝCH NOVINÁŘŮ 1906 při ní vzniká Havlíčkův fond dobročinné a prosebné akce 1929 má Jednota 90 řádných a 20 mimořádných členů mladí novináři založili SYNDIKÁT PRAŽSKÝCH DENÍKÁŘŮ, stal se nejdůležitější novin.organizací Již 1911 jednotný Syndikát čs. denního tisku se Slováky 23.

24 Měl 400 členů převážně českých, protože v té době na Slovensku jen 20 redaktorů z povolání. Květen 1926 SYNDIKÁT ČESKOSLOVENSKÝCH NOVINÁŘŮ na valné hromadě přeměněn Syndikát čs. tisku Stal se profesionální a odborovou organizací čs. žurnalistů. Syndikát pobočky v krajských městech, v r členů výhody v dopravě Syndikát řeší sociální problémy žurnalistů podpora v nemoci, vdovám, sirotkům po novinářích, podpora v nezaměstnanosti. Od r vydává VĚSTNÍK ČS. NOVINÁŘŮ 1935 přejmenován na TISK, NOVINY A NOVINÁŘI 1936 po fúzi s ČASOPISEM SVOBODNÉ ŠKOLY POL. NAUK = TISK A POLITIKA Výchova novinářů SVOBODNÁ ŠKOLA POLITICKÝCH NAUK - od r