FINÁLNÍ ÚPRAVY IX. Doc. Ing. Michal Vik, Ph.D.

Transkript

1 FINÁLNÍ ÚPRAVY IX Doc. Ing. Michal Vik, Ph.D.

2 Charakteristika jednotlivých fází hoření I 1. Reakce do zapálení uvolňování mezimolekulárních vazeb mezi Tg a Tm, dochází k depolymeraci a pyrolýze degradace řetězce, uvolňování tuhých, kapalných a plynných složek 2. Zapálení vnější zdroj x samovznícení, při dosažení Tz se zapalují hořlavé plynné zplodiny pyrolýzy 3. Hoření substrát hoří po oddálení zápalného zdroje, když je energie uvolněná při hoření větší než energie potřebná k pyrolýze, jde o reakci látky s kyslíkem exotermní pochod

3 Charakteristika jednotlivých fází hoření II

4 Charakteristika jednotlivých fází hoření III Feedback zpětné dosycování hoření pyrolýzou vznikajících hořlavých plynů - parametry ovlivňující hoření textilií : 3. Zážeh zdroj zážehu 4. Šíření plamene rychlost šíření 5. Energie celkové uvolněné teplo a rychlost jeho přenosu na sousední povrch 6. Hoření plynné produkty a jejich koncentrace

5 Působení tepla na vláknitý materiál I

6 Působení tepla na vláknitý materiál II

7 Působení tepla na vláknitý materiál III Fyzikální změny: Chemické změny: U hořlavých těkavin a plynů dochází snadno k hoření

8 Působení tepla na vláknitý materiál IV Je-li teplota rovna nebo vyšší než Tz a je-li přítomen O 2 poskytují hořlavé těkaviny a plyny CO 2 a H 2 O :

9 Charakteristiky hoření I Bavlněná textilie - existuje korelace mezi plošnou hmotností a zápalností (čas od začátku působení zápalného zdroje do vzplanutí)

10 Charakteristiky hoření II Do 200 C nastává nepatrná depolymerace, mezi C nastává pyrolýza, od 350 C může dojít k hoření, od 400 C dochází k samovznícení.

11 Charakteristiky hoření III PES textilie u nízkých hmotností (do 150 g/m 2 ) dochází k odkapávání, u hmotností nad 150, změknou pouze povrchové vrstvy a vnitřek působí jako nosná kostra a textilie hoří. Polyester Tg= 83 C Tm = 266 C Tp = 451 C Produkty pyrolýzy CO 2 + CO + acetaldehyd + kyselina benzoová a tereftalová

12 Charakteristiky hoření IV Polyamid Při pyrolýze vzniká CO 2 + CO + H 2 O + NH 3 + organické aminy + alifatické uhlovodíky Vlna vysoká zápalná teplota 590 C, nízká rychlost hoření (díky vysokému obsahu N 2 a vody) Mřížkový efekt Při hoření směsí vláken termoplastických (PES, PAD) s netermoplastickými (ba) tavenina se vsakuje do netermoplastu a substrát je hořlavější

13 Retardace hoření I Mechanizmus retardace Na retardaci hoření polymerů existuje několik teorií : 1/ teorie vrstvy 2/ teorie ochlazování 3/ teorie plynová 4/ teorie chemická

14 Retardace hoření II Teorie vrstvy předpokládá vznik ochranného filmu na povrchu polymeru, který zabraňuje přístupu vzduchu k zóně hoření. Tuto ochrannou vrstvu jsou schopny tvořit anorganické sloučeniny, např. boritany.

15 Retardace hoření III Teorie ochlazování předpokládá odčerpávání energie ze zóny hoření uvolňováním a odpařováním vázané vody v retardéru hoření. Jedná se o vodu, která je např. přítomna v hydratovaných solích. Teorie plynová vychází z toho, že některé retardéry hoření pro celulózová vlákna ve skutečnosti snižují Tp. Pyrolýza pak proběhne při nižší teplotě, takžesepřednostně tvoří jednak uhlíkatý zbytek na úkor hořlavého levoglukosanu a jednak vznikají nehořlavé plyny a páry /N 2, CO 2 /, které zřeďují okolní atmosféru a snižují tak přístup vzduchu k zóně hoření a koncentraci hořlavých zplodin v zóně hoření.

16 Retardace hoření IV Teorie plynová - tímto mechanizmem působí většina anorganických solí a retardéry založené na organofosforečné bázi. Teorie chemická byla nejdříve vypracována pro retardaci hoření celulózy a předpokládá ovlivnění teploty pyrolýzy Tp a tím i ovlivnění průběhu pyrolýzy ; v současné době je tato teorie akceptována i pro ostatní polymery. Např. zvýšením Tp se stává vlákno termicky stabilnější a to je jedna z příčin, proč vlákna Nomex a Kevlar jsou relativně odolná vůči působení plamene.

17 Retardace hoření celulózy I

18 Retardace hoření celulózy II

19 Retardace hoření celulózy III Pyrovatex CP

20

21 Retardace hoření celulózy V

22 Retardace hoření celulózy VI

23 Retardace hoření vlny Nejvíce je používán Beniškův Zirpro (IWS) system: Tento systém je používán obvykle v kombinaci s amonium - polyfosfátovými systémy.

24 Retardace hoření syntetických vláken I Tris(2,3-dibrompropyl)fosfát - aplikace z vodné emulze, po sušení následuje termosolace (200 C 90s) průnik přípravku do vlákna, následuje praní Směsi PES s bavlnou do 50% lze upravit pomocí THPC (THPC tetrakis hydroxymethyl fosfonium chlorid) Aplikace na fuláru, kondenzace při 140 C 4min, pokles pevnosti cca o 30%, proto se používá modifikace s NaOH ztráta pevnosti je pak pouze 10%.

25 Retardace hoření syntetických vláken II

26 Testování Pyrostop předehřátí vzorku (simulace skutečného požáru), možnost stanovení obsahu vznikajících plynů Maticový test Rychlost hoření vertikální a horizontální metoda Tabletkový test LOI limitní kyslíkové číslo

27 Flammability Tests I Various Ignition Techniques for Vertical Standard Flammability Tests

28 D 1230 Standard Test Method for Flammability of Apparel Textiles The standard provides methods of testing the flammability of textiles from or intended to be used for apparel, explains three classes of flammability, sets forth the requirements for classifying textiles, and warns against the use of single or multilayer textile fabrics that have burning characteristics considered by the trade to make them unsuitable for apparel. Interpretation of Results Class 1 - flame spread in the test of more than 7 s Class 2 between Class 1 and Class 3 Class 3 - flame spread in the test of less than 3.5s

29 Flammability Tests II D Flammability of Textiles Used in Children s Sleepwear

30 Flammability Tests III

31 Flammability Tests IV The thermal protective performance (TPP) test, ASTM D41083, rates materials for thermal resistance and insulation when exposed to a convective energy level of 2 cal/cm2s (83 kw/m2) for a short duration. Heat affected zone on moisture barrier, characteristic oval pattern artifact of radiant panel exposure ASTM D4108 Thermal Protective Performance Test Apparatus

32 Cone Calorimeter

33 What Cone Calorimeter Measures? During test, the operation program collects the following data: Time of test* [s] Time to ignition* [s] Specimen mass* [g] Exhaust pressure differential [Pa] Smoke temperature [K] O 2 concentration* [%] CO concentration [%] CO 2 concentration [%] Extinction coefficient* [m -1 ] * Tabular and graphical data display in real time on the screen

34 Tests Results Ignitability 25 kw/m2 35 kw/m2 50 kw/m Time to ignitin (s) Mote (C) CW (C) CW (L) CW (C+L) YW (C) YW (L) YW (C+L) FS