INFORMAČNÍ SYSTÉM O UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ ŠKOL NA TRHU PRÁCE (ISA) A MOŽNOSTI JEHO VYUŽITÍ VE VÝUCE A V KARIÉROVÉM PORADENSTVÍ

Transkript

1 Projekt je spolufi nancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky INFORMAČNÍ SYSTÉM O UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ ŠKOL NA TRHU PRÁCE (ISA) A MOŽNOSTI JEHO VYUŽITÍ VE VÝUCE A V KARIÉROVÉM PORADENSTVÍ Metodická příručka pro využití ISA při realizaci vzdělávacích oblastí Výchova k volbě povolání, Úvod do světa práce a v kariérovém poradenství

2

3 INFORMAČNÍ SYSTÉM O UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ ŠKOL NA TRHU PRÁCE (ISA) A MOŽNOSTI JEHO VYUŽITÍ VE VÝUCE A V KARIÉROVÉM PORADENSTVÍ Metodická příručka pro využití ISA při realizaci vzdělávacích oblastí Výchova k volbě povolání, Úvod do světa práce a v kariérovém poradenství Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce

4 Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce (ISA) a možnosti jeho využití ve výuce a v kariérovém poradenství Zpracoval tým projektu VIP Kariéra Redakce: Informační středisko odborného vzdělávání Obálka a návrh grafické úpravy: Jan Velický Vydal: Národní ústav odborného vzdělávání. Praha ISBN:

5 Tato příručka je metodickým materiálem pro uživatele Informačního systému o uplatnění absolventů škol na trhu práce (ISA), který je přístupný na adrese Je určena zejména pedagogům a poradenským pracovníkům, kteří se zabývají vzděláváním a poradenstvím v oblasti podpory profesní orientace, volby vzdělávací a profesní dráhy a přípravy pro vstup na trh práce kariérovým vzděláváním a poradenstvím, managementu škol, ale i všem ostatním zájemcům o práci s ISA. Informační systém byl připraven Národním ústavem odborného vzdělávání v rámci systémového projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy spolufi nancovaného ESF Rozvoj a zdokonalení integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti volby povolání VIP Kariéra, jako jeden z nástrojů pro další zkvalitnění služeb kariérového poradenství nejen na školách, rozvoj a systematizaci informační základny v této oblasti a zejména pak zpřístupnění řady informací z oblasti uplatnitelnosti absolventů na trhu práce, oblasti vzdělávací nabídky i vývoje na trhu práce, nejen pedagogické, ale i široké veřejnosti a klientům kariérového poradenství, stejně jako širokému okruhu uživatelů z řad odborných pracovníků, pracovníků veřejné správy a všem dalším zájemcům. Vedle ISA je důležitou částí projektu rovněž realizace elearningového vzdělávacího programu ekariéra, určeného zejména kariérovým poradcům, ale i všem pedagogickým pracovníkům, a rozvoj činnosti školních poradenských pracovišť - tato část probíhá v gesci partnera projektu Institutu pedagogicko-psychologického poradenství. Hlavním cílem této příručky je seznámit uživatele se strukturou, obsahem a možnostmi využití ISA ve výuce, zejména při realizaci vzdělávacích oblastí Výchova k volbě povolání, Úvodu do světa práce a při kariérovém poradenství. Jak již bylo řečeno, ISA nabízí široké spektrum informací využitelných nejrůznějšími skupinami uživatelů. Příručka byla koncipována s cílem přiblížit možnosti využití ISA zejména pedagogické veřejnosti, tento záměr se promítl také do koncepce materiálu, který klade důraz právě na možné způsoby, náměty a doporučení pro integraci práce s ISA do výuky a poradenství. Doufáme, že materiál bude užitečným a inspirativním průvodcem při práci s tímto informačním systémem. Zároveň věříme, že ISA jako informační zdroj a podpůrný informačně poradenský nástroj rozšíří vaše možnosti ve výuce i v poradenství, přispěje k dalšímu zkvalitnění přípravy mladých lidí pro celoživotní uplatnitelnost ve světě práce, přispěje ke zpřístupnění řady významných informací, a v neposlední řadě také k rozvoji vašich pedagogických a poradenských kompetencí i vašeho zájmu o tuto problematiku. V tomto úsilí vám přejeme hodně úspěchů. Slovo úvodem 5 Metodická příručka pro využití ISA Slovo úvodem

6 6

7 OBSAH 7 1. CÍLE, STRUKTURA A ZÁKLADNÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ ISA 1.1. Volba škol a oboru vzdělání Absolventi škol a trh práce Průvodce volbou povolání Problémy při studiu ISA V KONTEXTU CÍLŮ PŘÍPRAVY ŽÁKŮ PRO KARIÉROVÉ ROZHODOVÁNÍ A UPLATNITELNOST VE SVĚTĚ PRÁCE 2.1. Rámec přípravy žáků základních a středních škol pro kariérové rozhodování a uplatnitelnost ve světě práce Kompetence pro kariérové rozhodování jako východisko pro práci s ISA Informační nároky vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání Informační nároky vzdělávací oblasti Úvod do světa práce OBSAH A MOŽNOSTI VYUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH SEKCÍ ISA, NÁMĚTY A DOPORUČENÍ PRO INTEGRACI DO VÝUKY A PORADENSTVÍ 3.1. Volba škol a oboru vzdělání Absolventi a trh práce Multimediální průvodce volbou povolání Problémy při studiu 48 Metodická příručka pro využití ISA Obsah publikace PŘÍLOHA Rámcové vzdělávací programy 52 Školní vzdělávací programy 53

8 Cíle, struktura a možnosti využití ISA 8 1. Cíle, struktura a základní možnosti využití ISA 1. ISA je informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce. Hlavním cílem ISA je nabídnout uživatelům informační a poradenskou podporu při kariérovém rozhodování, tedy rozhodování o jejich vzdělávací a profesní dráze. Současně je smyslem ISA nabídnout širokému okruhu zájemců komplex informací, rad a doporučení využitelných a významných při kariérovém rozhodování, být vlastním informačním zdrojem a podpůrným informačním a poradenským nástrojem, stejně tak i didaktickým nástrojem a metodickou podporou pro poskytovatele informací a poradenství v této oblasti. Informační systém nabízí podporu při plánování vzdělávání, rozhodování o volbě studia a povolání, nabízí podrobné informace o celorepublikové nabídce v oblasti počátečního i dalšího vzdělávání; obsahuje textové i audiovizuální informace o jednotlivých povoláních, nabízí multimediálního průvodce procesem volby povolání. Systém rovněž obsahuje informace o trendech a požadavcích současného trhu práce, v neposlední řadě podpůrné rady a informace k řešení specifi ckých a problematických situací, které mohou provázet vzdělávací proces. ISA také nabízí knihovnu elektronických publikací analytických studií k nejrůznějším specifi ckým tématům problematiky uplatnitelnosti absolventů na trhu práce. Informační systém obsahuje čtyři relativně nezávislé sekce, které společně vytvářejí komplex podpůrných informací využitelných při řešení nejrůznějších situací během kariérové dráhy člověka.

9 Základní architekturu informačního systému tvoří čtyři hlavní sekce: 9 Primární funkce jednotlivých sekcí: 1.1. VOLBA ŠKOL A OBORU VZDĚLÁNÍ Integrovaný vyhledavač z komplexní vzdělávací nabídky (databáze) středních a vyšších odborných škol v ČR (k dispozici jsou rovněž relativně úplné informace o vysokých školách), umožňující vyhledávání informací na základě tří vyhledávacích kritérií: - podle oboru vzdělání; - podle povolání; - podle konkrétní školy. Hlavní výstupy, se kterými lze pracovat: - karta oboru nabízí podrobné informace o zvoleném oboru vzdělání (anotace, uplatnění absolventa, vybrané části učebních dokumentů, odkaz na údaje o nezaměstnanosti absolventů oboru); - karta povolání nabízí podrobné informace o zvoleném povolání (přehled činností, charakteristických pro povolání, upozornění na zdravotní omezení, která vylučují výkon povolání, informaci o průměrném výdělku pro zvolené povolání, odkaz do katalogu typových pozic ISTP); - karta školy nabízí podrobné informace o vzdělávací nabídce školy, její vybavenosti a podmínkách studia (např. školné, nabídka výuky cizích jazyků; možnost ubytování žáků atp.). Metodická příručka pro využití ISA Struktura a základní možnosti využití ISA Tyto karty lze vytisknout nebo uložit jako dokument MS Word.

10 ABSOLVENTI ŠKOL A TRH PRÁCE Tato sekce je především informační základnou disponující řadou informací a poznatků z oblasti vzdělávání, vývoje vzdělávacích programů, uplatňování absolvovaného vzdělání v praxi, zaměstnaností a nezaměstnaností absolventů škol, výsledků šetření kvalifi kačních požadavků zaměstnavatelů získaných prostřednictvím řady kvantitativních i kvalitativních šetření. Cílem je podchytit hlavní problémy v těchto oblastech a v kontextu vývojových trendů českého i evropského trhu práce. Hlavní výstupy, se kterými lze pracovat: - dynamické stránky - věnují se jednotlivým odborným tématům; pracují interaktivně, nabízejí dílčí informace na základě specifi kace požadavků uživatele, - statické stránky - krátké statě shrnující nejdůležitější informace z výzkumných šetření a analytických studií, - publikace ke stažení - plné znění analytických studií k tématu Absolventi a trh práce. V závěru stránek lze často nalézt odkaz na zdrojové analytické studie, v nichž se lze k danému tématu dozvědět více. Jednotlivé stránky lze vytisknout nebo uložit jako dokument MS Word PRŮVODCE VOLBOU POVOLÁNÍ Multimediální průvodce všemi etapami kariérového rozhodování nabízí fi lmové ukázky z mnoha různých pracovišť, aby divák postupně poznával charakter práce ve všech významných oblastech profesního uplatnění. Scénami z pracovního prostředí provázejí dívka s chlapcem, kteří sami stojí před problémem volby povolání. Sdělují si své dojmy a poznatky, upozorňují na typické znaky činností, povolání a pracovišť, včetně požadavků kladených na pracovníky. Tím vedou diváka k tomu, aby o nich také přemýšlel. Filmové ukázky jsou doplněné kvízy, kde si každý může odpovědět na otázky týkající se jeho předpokladů pro příslušnou profesní oblast. Hlavním cílem je, aby si uživatel - žák na konci základní školy - uvědomil, které faktory jsou pro jeho rozhodování důležité, jak souvisejí s jeho zájmy, předpoklady a představami o životě a na základě toho si uměl vybrat takový typ profesní činnosti, který by mu nejlépe vyhovoval. Průvodce volbou povolání žáka provede jednotlivými kroky kariérového rozhodování a doplní již existující audiovizuální a multimediální poradenské produkty, které nabízejí např. informační a poradenská střediska úřadů práce a které jsou zaměřeny na obsah a požadavky povolání. Multimediální průvodce nabízí dvě základní možnosti využití: - shlédnout jej celý jako fi lm (vhodné zejména na podporu procesu rozhodování dosud nerozhodnutých žáků) - vybírat si z jednotlivých fi lmových ukázek (vhodné při bližším zájmu o některé povolání). Tyto ukázky lze vybírat podle: - pracovní činnosti - podle pracoviště.

11 K jednotlivým fi lmovým ukázkám je nabízen přehled vhodných oborů vzdělání, doplněný fotografi emi reprezentujícími povolání, pro které jsou příslušné obory přípravou PROBLÉMY PŘI STUDIU Jde se o podpůrný informačně poradenský modul - soubor podpůrných informací, rad a doporučení určený primárně žákům základních a středních škol. Na těchto stránkách mohou nalézt informace, rady a doporučení ti, kteří mají nejrůznější problémy při studiu, ocitli se během svého vzdělávání v různých obtížných situacích, příp. jim dokonce hrozí předčasné ukončení studia Hlavní cílové skupiny a možnosti využití Systém ISA je primárně určen uživatelům, kteří potřebují informace pro své kariérové rozhodování, ať už informace z oblasti vzdělávací nabídky, přehledu a obsahu povolání, situace na trhu práce, případně řeší specifi cké situace v průběhu svého vzdělávání. Řadu informací systémového charakteru, specifi cké analýzy však nabízí širokému okruhu zájemců z řad odborné veřejnosti, vč. subjektů veřejné správy. ISA je konstruován tak, aby umožňoval samostatnou práci uživatelů, v individuálních případech se pro účely poradenství nabízí jako efektivní způsob využití asistovaná práce s IS, tedy pod vedením zkušeného poradce či průvodce. K hlavním sledovaným cílovým skupinám patří: - žáci a absolventi základních škol; - žáci a absolventi středních a vyšších odborných škol; - rodičovská veřejnost; - pedagogové a poradenští pracovníci školy učitelé Výchovy k volbě povolání (ZŠ), Úvodu do světa práce (SŠ), výchovní a kariéroví poradci; - management škol; - všichni zájemci o studium, zejména v jiných než denních formách studia; - zdravotně či jinak znevýhodnění zájemci; - zájemci o informace o uplatnitelnosti absolventů na trhu práce; - odborná veřejnost; subjekty veřejné správy a další. 11 Metodická příručka pro využití ISA Struktura a základní možnosti využití ISA ISA tedy nabízí základní možnosti využití: - jako informační zdroj širokého spektra informací z oblasti vzdělávací nabídky, vzdělávacích programů, vývoje požadavků zaměstnavatelů a trhu práce, uplatňování absolventů ve světě práce, zejména jejich nezaměstnanosti, uplatňování dosaženého vzdělání na trhu práce atd. Informace jsou nabízeny jak formou výběrově zpracovaných témat pro široký okruh uživatelů, tak podrobných analytických studií pro zájemce o hlubší vhled do zvolené problematiky; - jako podpůrný informační a poradenský zdroj a nástroj pro účely kariérového poradenství, vhodný jak pro samoobslužné, tak asistované využití; jako podpůrný metodický a didaktický nástroj pro poradce a pedagogy zabývající se kariérovým poradenstvím a vzděláváním.

12 ISA v kontextu cílů přípravy žáků ISA v kontextu cílů přípravy žáků pro kariérové rozhodování a uplatnitelnost ve světě práce Jedním ze záměrů ISA je být příspěvkem k naplňování cílů v oblasti přípravy žáků pro volbu povolání, s tím související volbu studia a pro připravenost budoucích absolventů na uplatnění ve světě práce. Podpora procesu kariérového rozhodování, podpora orientace ve světě práce, ve vzdělávacích příležitostech, v širokém spektru informací, průprava pro vstup do světa práce a pochopení významu celoživotního učení patří mezi důležité cíle této přípravy, která by měla probíhat adekvátními formami kontinuálně již od základní školy, a dále se prohlubovat a specifi kovat na škole střední. Cílem ISA je stát se mimo jiné jedním z nástrojů pro zkvalitnění této přípravy, nabídnout pedagogům a poradcům informační zdroj a nástroj pro zefektivnění a racionalizaci této přípravy, klientům pak účinnou podporu při jejich rozhodování RÁMEC PŘÍPRAVY ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOL PRO KARIÉROVÉ ROZHO- DOVÁNÍ A UPLATNITELNOST VE SVĚTĚ PRÁCE Docílit optimální připravenosti mladého člověka, aby byl schopen se kvalifi kovaně rozhodnout o své profesní budoucnosti, aby byl připraven pro trh práce a adaptabilitu na celoživotní dynamiku proměn pracovního světa i schopen orientovat se a uplatnit se v podmínkách znalostní a informační společnosti, jsou jedněmi z důležitých cílů vytvářených rámcových vzdělávacích programů. V RVP je otázkám uplatnitelnosti věnována pozornost zejména prostřednictvím průřezového tématu Člověk a svět práce. Cílem je příprava takového absolventa, který má nejen určitý odborný profi l, ale který se díky němu dokáže úspěšně prosadit také na trhu práce a v životě; téma doplňuje znalosti a dovednosti absol-

13 venta získané v odborné složce vzdělávání o nejdůležitější poznatky a dovednosti související s jeho uplatněním ve světě práce, které by mu měly pomoci při rozhodování o další vzdělávací a profesní orientaci, při vstupu na trh práce a při uplatňování pracovních práv. Téma Člověk a svět práce významně přispívá k naplňování obecných cílů vzdělávání zejména prostřednictvím důrazu na rozvoj klíčových kompetencí, mj. také v oblasti práce s informacemi, vyhledávání, vyhodnocování a využívání informací; odpovědné rozhodování na základě vyhodnocení získaných informací, pochopitelně i dalších, např. identifi kace a formulace vlastních priorit atp. Akcent na připravenost mladých lidí na celoživotní zaměstnatelnost, resp. uplatnitelnost se odráží také v defi nici klíčových kompetencí, mezi něž pochopitelně patří také kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám: Absolventi by měli být schopni optimálně využívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, a tedy i v životě a ve společnosti, pro budování a rozvoj své profesní kariéry. Měli by být připraveni na možnou dynamiku změn ve svém profesním životě, a s tím související potřebu celoživotního učení a fl exibility. Měli by být iniciativní, tvořiví a zároveň realističtí při plánování své profesní budoucnosti jako otevřeného prostoru majícího svou vzdělávací, pracovní a podle možností i podnikatelskou dimenzi. Hlavním cílem zařazení této problematiky do vzdělávacích programů středních škol je zprostředkovat žákům nejdůležitější znalosti a dovednosti související s jejich uplatněním ve světě práce a vybavit je kompetencemi, které by jim měly pomoci při rozhodování o jejich další profesní a vzdělávací orientaci, při jejich vstupu na trh práce a při uplatňování jejich pracovních práv. K naplňování těchto cílů a realizaci průřezového tématu Člověk a svět práce významně přispívá učivo Úvodu do světa práce. v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k Opatřením ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol vydalo MŠMT Metodický pokyn k zařazení učiva Úvodu do světa práce do vzdělávacích programů středních škol č.j.: / Učivo představuje komplex tematických celků, které mají sloužit zejména k rozvoji předpokladů pro orientaci a fl exibilitu na trhu práce. Vedle metodického pokynu byl připraven i metodický návod pro učitele k realizaci učiva. V návaznosti na to byla na základě metodického pokynu MŠMT č.j.: 19458/ od šk. roku 2001/2002 zařazena do všech vzdělávacích programů pro základní vzdělávání oblast Výchova k volbě povolání. Výchova k volbě povolání je součástí RVP ZV. Otázkám spjatým s podporou profesní orientace je věnována pozornost zejména prostřednictvím témat Člověk a svět práce, Člověk a společnost a Osobnostní a sociální výchova. Vzdělávání v oblasti připravenosti pro svět práce by pochopitelně vždy mělo být realizováno v úzké součinnosti se službami kariérového poradenství na základních i středních školách. Ve vzájemném souladu by jak výchovně-vzdělávací, tak poradenské aktivity školy měly vytvářet podpůrný komplex podpory profesní orientace, kariérového rozhodování a přípravy k profesní realizaci. 13 Metodická příručka pro využití ISA ISA v kontextu cílů přípravy žáků pro kariérové rozhodování

14 14 Důležitým předpokladem efektivity takové přípravy je faktická a promyšlená integrace tématu do školních vzdělávacích programů. Ta by se měla uskutečnit tak, že jednotlivé obsahové celky budou začleněny do odpovídajících vyučovacích předmětů (odborných i všeobecně vzdělávacích) vymezených rámcovým vzdělávacím programem. Je žádoucí zaměřit probírání tematických celků vedoucích k poznávání světa práce nejen na oblasti uplatnění absolventů příslušného směru a oboru vzdělání. Současně je třeba respektovat skutečnost rostoucí mobility pracovních sil, požadavky na jejich adaptabilitu i to, že člověk bude svou profesní orientaci během života často měnit a procházet různými rekvalifi kacemi. Proto je žádoucí, aby poznávání světa práce nebylo soustředěno pouze na oblasti uplatňování absolventů daného oboru vzdělání, ale také na svět práce komplexně, a to alespoň na úrovni základní orientace. Zároveň by měly být ve školním vzdělávacím programu naznačeny metody a způsoby, které škola považuje pro realizaci tohoto tématu a kompetencí vzhledem k profesní orientaci žáků, podmínkám regionu, školy atp. za vhodné a účinné. Příslušné kompetence by žák měl nabývat především vlastním objevováním při řešení konkrétních problémů, při práci s konkrétními informacemi a při simulování konkrétních situací. Důležitým partnerem při výuce by měl být úřad práce, který by ji měl obohatit o konkrétní informace, vysvětlení a rady týkající se oblasti povolání, zaměstnání a trhu práce. Vhodné jsou exkurze v zaměstnavatelských organizacích typických pro příslušnou oblast uplatnění absolventů, při kterých se věnuje pozornost nejen odborné činnosti podniků, ale i personální strategii, tj. pracovní náplni pracovníků, organizační struktury, kariérových postupů, odměňování, sociální a vzdělávací politice apod. Významnou funkci plní v této oblasti praktické vyučování přímo na pracovištích. Zatímco ve výuce by žák měl získávat potřebné znalosti a dovednosti, v poradenství by mu měly být poskytovány konkrétní informace, rady a doporučení. v praxi by to mělo znamenat, že žák nemá být pouze pasivním příjemcem informací, ale měl by se učit tyto informace a služby vyhledávat, vyhodnocovat a efektivně využívat. Vhodným prostředkem pro realizaci tématu jsou žákovské projekty zaměřené na trh práce a uplatnění absolventů, práci s informacemi, na regionální politiku zaměstnanosti atp. Nesmírně důležitý je nácvik řešení situací souvisejících s hledáním zaměstnání, kontaktu se zaměstnavateli, s úřady apod. Tyto dovednosti by měly být současně důležitým nástrojem při osvojování obecných komunikativních dovedností. Při začleňování tématu Člověk a svět práce do školních vzdělávacích programů je třeba si uvědomit, že nejde o jednorázové téma, ale že je žádoucí věnovat mu pozornost systematicky po celou dobu studia.

15 2.2. KOMPETENCE PRO KARIÉROVÉ ROZHODOVÁNÍ JAKO VÝCHODISKO PRO PRÁCI S ISA Při kariérovém rozhodování jsou srovnávány cíle, zájmy, předpoklady a hranice člověka s faktory profesní a vzdělávací sféry, a je posuzováno, ve kterých profesních a vzdělávacích směrech, ve kterých povoláních, ve kterých oborech vzdělání jsou navzájem v souladu či v protikladu. Smyslem kariérového poradenství a úkolem poradce by mělo být usnadnit klientovi jeho rozhodování. K tomu by si poradce měl uvědomovat podstatu kompetencí pro kariérové rozhodování. Ty zahrnují především schopnost odpovědně se rozhodovat o své budoucí vzdělávací a profesní dráze a v návaznosti na to o volbě ze vzdělávacích a profesních příležitostí, a to na základě vyhodnocování vztahu: - mezi svými cíli, zájmy a předpoklady na straně jedné - kariérovými informacemi (tedy informacemi ze světa vzdělávání a práce) na straně druhé. Tato komplexní kompetence předpokládá: A Zodpovědný postoj k vlastní vzdělávací a profesní budoucnosti B Schopnost identifi kace a zhodnocení svých předpokladů, zájmů, omezujících faktorů zkrátka sebepoznání a seberefl exe C Vyhledávání a posuzování kariérových informací Dílčí znalosti, dovednosti a postoje důležité pro odpovědné kariérové rozhodování A. Zodpovědný postoj k vlastní vzdělávací a profesní budoucnosti - uvědomovat si, že čím vyšší vzdělání člověk má, tím se mu zvyšují šance na úspěšný život; uvědomovat si potřebu celoživotního zvyšování svých předpokladů pro uplatnitelnost na trhu práce; uvědomovat si význam fl exibility na trhu práce - uvědomovat si, že čím více odpovídá povolání zájmům a schopnostem člověka, tím se mu zvyšují šance, že je bude vykonávat kvalitněji a raději, že mu práce bude přinášet větší uspokojení - uvědomovat si, že každý člověk má předpoklady, aby se uplatnil alespoň v některém povolání a že každé povolání má svůj význam pro společnost i pro osobní rozvoj člověka. 15 Metodická příručka pro využití ISA ISA v kontextu cílů přípravy žáků pro kariérové rozhodování

16 16 B. Sebepoznání, identifikace a posuzování svých cílů, zájmů, předpokladů a hranic - uvědomovat si a umět identifi kovat své životní cíle, představy a priority, osobní zájmy, povahové vlastnosti, schopnosti, znát svůj tělesný a zdravotní stav, uvědomovat si své případné omezující faktory - být schopen komplexního posouzení těchto aspektů ve vztahu k možnostem pracovního uplatnění C. Vyhledávání a posuzování kariérových informací Umět aktivně vyhledávat informační zdroje a příslušné poradenské služby s ohledem na charakter požadovaných informací, umět se orientovat v jejich nabídce; být schopen posoudit jejich kvalitu a adekvátnost v oblasti profesní sféry: - mít základní přehled o různých profesních oblastech a mít představu, v čem se liší z hlediska druhu práce a stupně potřebného vzdělání - vědět, jaké jsou faktory kariérového rozhodování na straně profesní sféry, tzn. jaké jsou nejdůležitější znaky povolání (např charakter pracovní činnosti, druh pracovních prostředků, druh pracoviště, možnosti kariéry, mzdové zvyklosti, složení pracovního kolektivu, obvyklá pracovní doba aj.) - orientovat se ve významu a kvalitě profesních informací a umět podle nich posuzovat, jakou podobu mají nejdůležitější znaky povolání pro konkrétní povolání i pro ucelené skupiny příbuzných povolání v oblasti vzdělávací sféry: - vědět, jaké možnosti pro dosažení kvalifi kací pro různé skupiny povolání existují - mít představu o náročnosti různých druhů a odborných směrů vzdělávání - vědět, jaké jsou faktory kariérového rozhodování na straně vzdělávací sféry, tzn. jaké jsou nejdůležitější vzdělávací informace - orientovat se ve významu a kvalitě vzdělávacích informací K. Komplexní kompetence kariérového rozhodování - uvědomovat si souvislosti mezi znaky povolání a požadavky na člověka, na jeho schopnosti, vlastnosti, zdravotní a fyzický stav apod. - uvědomovat si souvislosti mezi nároky na získání potřebné kvalifi kace (např. náročnost vzdělávací cesty) a předpoklady člověka - být schopen aktivně vyhledávat informace potřebné pro identifi kaci důležitých faktorů profesní a vzdělávací sféry - být schopen komplexního zhodnocení - tzn. umět zvážit a vzájemně srovnat faktory na straně člověka (tzn. své životní cíle, představy a priority, osobní zájmy, povahové vlastnosti, schopnosti, tělesný a zdravotní stav, příp. limitující faktory) s faktory profesní (např. obsah povolání) a vzdělávací sféry (možnosti, jak získat kvalifi kaci pro toto povolání, zaměstnání).

17 2.3. INFORMAČNÍ NÁROKY VZDĚLÁVACÍ OBLASTI VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Vzdělávací oblast Výchova k volbě povolání si klade za cíl vypěstovat u žáků dovednosti důležité při rozhodování o významných životních krocích a při plánování vlastní budoucnosti. Zaměřuje se na utváření a rozvíjení praktických dovedností a žádoucích osobních vlastností žáků, které jsou předpokladem pro jejich budoucí úspěšné začlenění do pracovního života. Připravuje žáky na přechod ze základní školy na školu střední a do světa práce, učí je optimálně posuzovat své možnosti vzhledem k požadavkům a situaci na pracovním trhu, odpovědně se rozhodovat o své budoucí profesní orientaci a pružně reagovat na případné změny v rámci svého rozhodnutí či na změny budoucí životní situace. Výchova k volbě povolání učí žáky orientovat se v důležitých profesních informacích a na základě dostupných informací se správně rozhodovat o volbě budoucího profesního zaměření a o výběru vhodného povolání. Rozšiřuje poznatky žáků o světě práce, přibližuje jim existující pracovní příležitosti i reálné možnosti uplatnění absolventů škol na trhu práce, koriguje jejich představy a očekávání ve vztahu k vybranému povolání a ukazuje jim vhodné cesty vedoucí k dosažení stanovených profesních cílů. Seznamuje je s významem osobnostních předpokladů pro výkon vybraných povolání a učí je přebírat osobní odpovědnost za vlastní rozhodování o své budoucí vzdělávací a profesní dráze. Se zřetelem k vývojovým možnostem a předpokladům žáků by měla vzdělávací oblast výchova k volbě povolání vytvářet dostatek příležitostí a vhodné podmínky k tomu, aby se žáci naučili poznávat a realisticky hodnotit vlastní přednosti, možnosti a omezení ve vztahu k vybraným povoláním a osvojili si strategie vedoucí k osobnostnímu a profesnímu růstu. Žáci by měli mít příležitost poznat více oborů a profesí a měli by se naučit orientovat v různých informačních zdrojích, samostatně vyhledávat a vyhodnocovat profesní informace a efektivně využívat informace důležité pro rozhodování o volbě budoucího profesního zaměření a o výběru vhodného povolání. Vzdělávací cíle Cílem vzdělávání v dané oblasti by mělo být vybavit žáka kompetencemi, které mu umožní: - uvědomit si podstatný podíl vlastní odpovědnosti při rozhodování o volbě budoucího profesního zaměření a o výběru vhodného povolání; - využívat poznatků z oblasti sebepoznávání, rozhodování a plánování vlastní budoucnosti při vytyčování a dosahování stanovených životních cílů; - realističtěji nahlížet na vlastní osobnost a korigovat svůj náhled na vlastní potenciál i na možnosti svého budoucího profesního uplatnění; - pochopit souvislost mezi požadavky na výkon vybraného povolání, svými reálnými osobními předpoklady a konkrétními možnostmi výběru vhodného povolání; - hodnotit své osobní šance na trhu práce v souladu s reálnými požadavky vybraného povolání a v konfrontaci s vlastními osobnostními předpoklady; - plánovat si významné životní kroky, stanovovat si realistické životní cíle a nacházet vhodné způsoby a strategie jejich dosahování; - přiměřeně se adaptovat na nové životní situace, vhodně reagovat na potřeby, požadavky a očekávání druhých lidí a konstruktivně se vyrovnávat s případným neúspěchem; - orientovat se v profesní nabídce a v informačních zdrojích pro volbu povolání. 17 Metodická příručka pro využití ISA ISA v kontextu cílů přípravy žáků pro kariérové rozhodování

18 18 Obsahové zaměření tematických okruhů 1. Sebepoznání Žáci by se měli naučit realističtěji hodnotit své osobní zvláštnosti, předpoklady, možnosti i omezení a pochopit, které faktory proces sebepoznání ovlivňují. Uvědomit si nutnost sebepoznání pro správnou volbu povolání. 2. Rozhodování Žáci by si měli uvědomit svou roli v procesu rozhodování, zamyslet se nad faktory, které mohou jejich rozhodování ovlivňovat, a nad tím, jaké překážky jim v rozhodování mohou bránit; naučit se rozumně volit z daných možností. 3. Akční plánování Žáci by si měli postupně navyknout po etapách plánovat důležité životní kroky a přehodnocovat dosažené cíle, naučit se stanovovat si realistické cíle a hledat účinné strategie k jejich dosahování, včetně odstraňování překážek. 4. Adaptace na životní změny Žáci by si měli uvědomit nevyhnutelnost změn v životě, zamyslet se nad změnami, se kterými se budou muset po odchodu ze základní školy vyrovnat, měli být vedeni k přemýšlení o způsobech, jak je možné se na tyto změny připravit a jak je zvládnout. 5. Možnosti absolventa základní školy Žáci by měli získat přehled o nabídkách vzdělávání, profesní přípravy a zaměstnání, poznat místní možnosti a příležitosti, které se v dané chvíli nabízejí a naučit se zamýšlet nad různými cestami k dosažení zvoleného cíle. 6. Informační základna pro volbu povolání Žáci by měli pochopit nutnost spojovat rozhodování se znalostí svých osobních předpokladů a s vyhledáváním potřebných profesních informací. Naučit se vyhledávat, třídit a správně využívat informace o vhodných vzdělávacích a pracovních příležitostech. 7. Orientace v důležitých profesních informacích Žáci by se měli naučit využívat důležité informace o různých povoláních a profesích pro svoji profesní volbu, zvažovat klady i zápory jednotlivých povolání a realisticky hodnotit své šance ve vybraném povolání na trhu práce. 8. Rovnost příležitostí na trhu práce Žáci by měli získat přesnější a komplexnější představu o některých pracovních činnostech a profesích, naučit se rozpoznávat překážky, které jim mohou bránit v dosažení osobních a profesních cílů a nalézat vhodné způsoby, jak čelit profesní diskriminaci.

19 9. Svět práce a dospělosti Žáci by se měli seznámit s postupy při přijímání uchazečů o studium na středních školách a při přijímání do zaměstnání, uvědomit si, co od nich potenciální zaměstnavatelé budou očekávat a jak lze tato očekávání naplnit INFORMAČNÍ NÁROKY VZDĚLÁVACÍ OBLASTI ÚVOD DO SVĚTA PRÁCE Vzdělávací cíle středního vzdělávání Z hlediska úspěšnosti absolventů středních škol na trhu práce jsou samozřejmě důležité jejich odborné znalosti a dovednosti i poptávka zaměstnavatelů po příslušné odbornosti. Významný vliv však mají i některé další dovednosti absolventů. Absolventi by se měli umět orientovat v rozsáhlém spektru informací z oblasti světa práce i vzdělávání, aby si podle nich - v souladu se svými zájmy a předpoklady - dokázali vybírat optimální alternativy své profesní a vzdělávací dráhy. Při jednáních s potenciálními zaměstnavateli by měli být schopni formulovat své představy a prezentovat své kvality. Dále by měli dobře znát svá práva i povinnosti ve vztahu k zaměstnavateli i práva a povinnosti zaměstnavatelů. a v neposlední řadě by měli mít představu o podmínkách samostatného podnikání. Také je třeba, aby věděli, které instituce jim mohou pomoci při jejich vstupu na trh práce. Cílem vzdělávání v rámci jednotlivých tematických celků úvodu do světa práce by mělo být vybavit žáka zejména kompetencemi, které mu umožní: - uvědomit si zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání pro život, - uvědomit si dynamiku současných ekonomických a technologických změn ve světě a z toho plynoucí význam profesní mobility a rekvalifi kací, nutnost sebevzdělávání a celoživotního učení, - získat základní orientaci ve světě práce a vzdělávání, dokázat hodnotit jednotlivé faktory charakterizující obsah práce a srovnávat je se svými předpoklady, orientovat se při setkáních s profesními a vzdělávacími možnostmi a vytvářet si o nich základní představu, znát alternativy profesního uplatnění po absolvování studovaného oboru vzdělání, - orientovat se v hospodářské struktuře regionu, znát druhy a struktury organizací, základní aspekty pracovního poměru, práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů i základní aspekty soukromého podnikání, orientovat se v příslušných právních předpisech, - získat představu o trhu práce, vědět, jaká bývají jeho úskalí, jaké jsou jeho základní trendy, jak se vyvíjí v daném regionu a v oblastech nejčastějšího uplatňování absolventů studovaného oboru, být aktivní při hledání zaměstnání (naučit se vyhledávat pracovní příležitosti v novinové inzerci a dalších zdrojích nabídky pracovních míst), - dokázat se prezentovat při jednání se zaměstnavateli, vyhodnocovat poskytnuté informace, formulovat svá očekávání a své priority, - znát způsoby podpory státu ve sféře zaměstnanosti, orientovat se v příslušných poradenských a zprostředkovatelských službách, umět je účelně využívat, - být motivován k aktivnímu pracovnímu životu, k úspěšné kariéře. 19 Metodická příručka pro využití ISA ISA v kontextu cílů přípravy žáků pro kariérové rozhodování

20 20 Obsahové zaměření tematických celků 1. Základní aspekty světa práce Žákovi by mělo být zdůrazněno, jak dlouho bude během života pracovat, jaká je role práce v životě člověka, že na ní bude existenčně a sociálně závislý. Dále je třeba mu vysvětlit, že každá práce vede ve svém důsledku k určitým cílům, kterými jsou především výrobky i služby a že mnohé z nich vznikají velmi složitým a náročným procesem lidské práce, na němž se podílí řada povolání. k tomu je třeba využít konkrétních příkladů výrobků či služeb z oblasti uplatnění absolventů příslušného vzdělávacího programu. Bylo by užitečné, kdyby se žáci s těmito příklady přímo setkali - např. během exkurze nebo praxe v některém podniku. 2. Charakteristické znaky práce Žákovi je třeba vysvětlit, že práci lze charakterizovat mnohými hledisky, resp. mnoha faktory, a ty následně konkretizovat. Faktory týkající se obsahu práce: - charakter pracovní činnosti (např. montování, opravy, pěstování, konstruování, plánování, řízení, prodej, vyjednávání apod.), - pracovní prostředky (např. stroje, dopravní prostředky, ruční nástroje, počítač apod.), - předmět (objekt) práce (např. kovy, dřevo, textil, chemikálie, stavby, příroda, informace, dokumenty, památky, pacienti, žáci apod.), - pracovní prostředí (např. kancelář, laboratoř, dílna, obchod, banka, nemocnice, škola). Další faktory: - mzdové faktory, možnosti rozvoje kariéry, možnosti dalšího vzdělávání, podnikání, pracovní doba, pracovní oděv, složení kolektivu, možnosti cestování atd. K výuce je třeba využít příkladů z oblasti uplatnění absolventů příslušného vzdělávacího programu (opět je vhodné spojení s exkurzí či podnikovou praxí). Může se ukázat, že vzdělávací program dává šanci uplatnit se v různých oblastech - určitý předmět práce charakteristický pro daný vzdělávací program (např. stroje a zařízení) může nabízet několik druhů činností (např. konstruovat, navrhovat technologické postupy výroby, montovat, opravovat, či jen obsluhovat), obdobně určitý charakter činnosti (např. prodej) může nabízet různé předměty (objekty) práce (např. potraviny, textil, stavebniny, auta apod.). Žáci by měli být motivováni k tomu, aby přemýšleli, jakou důležitost pro ně jednotlivé faktory mají, co by chtěli či nechtěli dělat. Vyučující by mohl k výuce využít příkladů z práce rodičů, známých osob. 3. Charakteristické rysy osobnosti a jejich význam pro výkon povolání Je třeba žákovi vysvětlit, že každý člověk má nadání či předpoklady k určitému druhu práce a čím dříve je rozpozná, tím lépe. Tyto charakteristické rysy lze konkretizovat: - schopnosti (např. zručnost, pohotovost, umění jednat s lidmi apod.), - vlastnosti (např. trpělivost, obětavost, ukázněnost, resp. jejich protiklady),

21 - fyzické a zdravotní předpoklady (např. fyzická zdatnost, fyzická síla, resp. jejich protiklady), - různé specifi cké zdravotní obtíže (např. krátkozrakost, alergie, epilepsie apod.), - osobní zájmy, koníčky, zvýšený zájem o některý vyučovací předmět atp. Žák by měl být zároveň veden k tomu, aby byl schopen uvědomit si i posoudit své předpoklady, stejně tak jako svá omezení, aniž by se takového hodnocení obával. Na konkrétních příkladech charakteristických znaků práce pro oblast uplatnění absolventů by měly být hledány souvislosti s charakteristickými rysy osobnosti, např. která schopnost je důležitá pro určitý druh práce, která negativní vlastnost může být určité práci na závadu apod., opět se může ukázat, že vzdělávací program dává šance absolventům s rozdílnými charakteristickými rysy (mohou se nalézt vhodné příklady ze zkušenosti vyučujícího s různými variantami uplatnění bývalých absolventů příslušného vzdělávacího programu). 4. Vzdělání Žákovi by měl být zdůrazněn význam vzdělání jako pracovně i životně významné investice, a proto je třeba, aby chápal vzdělání jako něco, co se mu v životě bohatě vrátí. Vhodnou pomůckou, ilustrací, pak může být statistika nezaměstnanosti, z které jednoznačně vyplývá, že čím nižší je vzdělání, tím výrazně vyšší je nezaměstnanost. Obdobnou funkci může splnit i statistika mezd, která stejně tak ukazuje závislost příjmů na stupni vzdělání. Žáci by se měli seznámit se strukturou české vzdělávací soustavy, s možnostmi vhodného vzdělání, jak vyššího, tak vysokoškolského, navazujícího na příslušný vzdělávací program, ovšem s tím, že vzdělávací nabídka nemá žádné ostré hranice. Rovněž by měl být připomenut význam znalosti jazyků, mj. i jako možnost studovat nebo pracovat v zahraničí. Je velmi důležité, aby byla zdůrazněna nutnost sebevzdělávání a celoživotního učení vyplývajícího z nástupu informační společnosti i z celkové dynamiky vědeckotechnického a ekonomického vývoje. Tady je třeba zmínit zejména nutnost samostatné práce s odbornou literaturou a informacemi vůbec - k tomu je ovšem nutné se neustále vracet ve všech předmětech. Kromě významu jazykových znalostí a práce s informacemi by měl být zdůrazněn i význam dalších tzv. klíčových dovedností - např. dovedností komunikovat s lidmi, pracovat v týmu, řešit problémové situace a samozřejmě všestranně využívat výpočetní techniku. 5. Hlavní oblasti světa práce 6.Hospodářská struktura příslušného regionu Cílem je, aby žáci získali alespoň základní přehled o hlavních oblastech pracovního uplatnění a při setkáních s těmito možnostmi byli schopni si o nich vytvořit alespoň přibližnou představu, dát je do souvislostí a vyhledat další relevantní informace. Aby znali základní rozdělení hospodářských sektorů a odvětví, aby byli schopni pochopit jejich vzájemné souvislosti (možnost různých charakterů činnosti v jednom odvětví, společný předmět práce, možnost pracovních prostředí apod.) a aby věděli, která odvětví dominují nebo budou v budoucnu převládat v jejich regionu, včetně hlavních zaměstnavatelských organizací. 21 Metodická příručka pro využití ISA ISA v kontextu cílů přípravy žáků pro kariérové rozhodování

22 22 Podrobněji by se pak výuka měla věnovat oblasti uplatnění absolventů příslušného vzdělávacího programu, opět s podrobnější konkretizací v místním regionu. To by mělo být spojeno např. s exkurzí v některém podniku, s besedou se zaměstnavateli nebo s odbornými pracovníky úřadu práce, s prohlídkou inzertní rubriky nabídky volných pracovních míst v místním tisku, s vyhledáváním nabídky zaměstnání na internetu, případně s prohlídkou nabídky volných míst, které bývají vyvěšeny na chodbách úřadů práce. Zde je ovšem třeba žákům vysvětlit, že to nejsou všechna volná místa, že existují i jiné nabídky zaměstnání např. prostřednictvím personálních agentur (spíš pro atraktivnější pracovní pozice), na internetu apod. 7. Organizační aspekty práce Žáci by se měli dovědět, že se mohou ucházet o zaměstnání buď ve státních organizacích (organizace státní správy, armáda, policie, různé další rozpočtové nebo příspěvkové organizace apod.), nebo v organizacích se soukromými vlastníky (právnická osoba - akciová společnost, společnost s ručením omezením apod., fyzická osoba - živnostenská fi rma). Měli by se v těchto typech organizací alespoň orientovat, vědět, že právnické osoby jsou vymezeny v obchodním zákoníku, živnostenské podnikání zase v živnostenském zákoně. Tyto dva zákony by měl mít vyučující k dispozici. Postupně by se měli žáci seznamovat s některými typickými prvky organizačních struktur větších podniků (hierarchie útvarů od dílen či nejnižších oddělení přes výše postavené útvary až po nejvyšší management podniku). Měli by vědět, že ve větších organizacích bývá užší specializace pracovníků a že tyto organizace bývají organizačně rozděleny do velkých úseků (např. výrobní, servisní, obchodní, ekonomický apod. - v závislosti na zaměření činnosti organizace), stejně tak, že v malých fi rmách bývá struktura jednodušší a pracovníci mnohdy zastávají více funkcí najednou (např. sekretářka + účetní v jedné osobě). 8. Práva a povinnosti zaměstnanců Žáci by se měli dozvědět, že jako zaměstnanci jsou chráněni proti nezákonným postupům ze strany zaměstnavatele, že však i oni mají určité povinnosti, že jejich práva i povinnosti jsou stanoveny zákoníkem práce (opět by ho vyučující měl mít k dispozici) a měli by rámcově vědět, co všechno je v něm obsaženo. Žákům by mělo být zdůrazněno, že by před nástupem do zaměstnání měli podepsat pracovní smlouvu a před jejím podpisem se s ní důkladně seznámit, protože v ní jsou obsaženy pro ně velmi významné právní skutečnosti týkající se např. obsahu práce, pracovní doby, platových podmínek apod. - je třeba probrat v souladu se zákoníkem práce. Měli by být seznámeni se základními složkami mzdy (základní mzda + různé příplatky jako osobní ohodnocení, odměny, rizikové příplatky, příplatky za práci v noci či o víkendech, což dohromady dává hrubou mzdu, od které se zase odečítají odvody na zdravotní a sociální pojištění a na daň z příjmu). Měli by vědět, že existují organizace hájící zájmy zaměstnanců i zaměstnavatelů, a že mezi nimi probíhá sociální dialog (kolektivní vyjednávání). Také by měli žáci vědět, že v určitých pracovních pozicích se od nich může očekávat, že podepíší smlouvu o hmotné odpovědnosti nebo jiné závazky plynoucí ze specifi ka jejich pracovní pozice (např. že nebudou smět samostatně podnikat apod.). Rovněž by měli být seznámeni s tím, že na každém pracovišti jsou určité závazné bezpečnostní a protipožární předpisy, které je chrání, ale současně i povinnosti tyto předpisy dodržovat.

23 9. Soukromé podnikání Žáci by si měli uvědomit rozdíly mezi zaměstnaneckým poměrem a soukromým podnikáním - zejména to, že zatímco zaměstnanec pracuje pro svého zaměstnavatele a dostává za to mzdu, podnikatel svou práci nepředává žádnému zaměstnavateli, ale sám ji nabízí na trhu a peníze dostává za její prodej. Získává tak více prostoru pro své představy a plány i vydělávání peněz, sám rozhoduje o své práci. Na druhé straně ale ztrácí jistotu pravidelného platu a co víc, často je nucen investovat nemalé částky do něčeho, o čem nikdy dopředu nemůže s jistotou vědět, jak dopadne. Aby však byl úspěšný, nestačí mu jen vyrábět nebo poskytovat služby, ale výsledky své práce bude muset umět též prodat. a také, nemá-li zaměstnance, bude si muset vést účetnictví (případně daňovou evidenci) sám, stejně tak vyplňovat daňová přiznání (nebo si tuto službu hradit) apod. Mělo by se hovořit i o tom, že každý začínající podnikatel by si měl napřed upřímně odpovědět na pár otázek týkajících se jeho podnikatelského záměru (např. zda je jeho představa reálná, zda má promyšlená všechna možná úskalí, zda má důvod se domnívat, že o jeho výrobek či službu bude zájem a že jeho cena bude přijatelná, zda má promyšlenou fi nanční stránku věci, tj. potřebné náklady a předpokládaný zisk apod.). V tematickém celku č.7 by měli být žáci seznámeni, v návaznosti na učivo, s typy organizací, tj. se základními typy živností s využitím příslušných pasáží živnostenského zákona), v čem se od sebe liší, jaké jsou obecné požadavky na tyto živnostníky, měli by slyšet, že podnikat lze i společně s dalšími společníky v rámci různých druhů obchodních společností (a. s., spol. s r. o. apod. - viz obchodní zákoník). 10. Trh práce Žáci by si měli uvědomit, že na trh práce přichází člověk nabízet svou kvalifi kaci i své další kvality, zaměstnavatel zase přichází s nabídkou určité konkrétní práce, pracovních podmínek a mzdového ohodnocení, včetně jasných požadavků na pracovníka a že pozitivním výsledkem je uzavření pracovní smlouvy. Že tento proces probíhá různě - přes inzeráty, přes personální agentury, přes internet, prostřednictvím úřadu práce, prostřednictvím známých apod. Že zaměstnavatel se pro výběr pracovníka rozhoduje někdy na základě konkursu nebo výběrového řízení, že vždy je nutné na potenciálního zaměstnavatele udělat správný dojem, umět se prezentovat. Měly by být uvedeny hlavní trendy vývoje trhu práce, kterými jsou zejména nárůst podílu pracovníků zaměstnaných ve službách na úkor výroby, nárůst podílu řídicích, obchodních, plánovacích a kontrolních činností na úkor činností dělnických (u kterých se výrazně zvyšují požadavky na odbornost i samostatnost), stále vyšší stupeň automatizace ve všech oblastech práce, pokles podílu rutinních stereotypních činností a naopak nárůst podílů nerutinních problémových situací, nárůst podílu mezilidské komunikace, cizojazyčné komunikace, týmové práce, práce s informacemi a využívání výpočetní techniky v pracovních činnostech apod. Mělo by být rovněž řečeno, že možnosti hledání zaměstnání již nejsou omezeny jen na region a stát, ale že prostor pro pohyb na trhu práce skýtá i zahraničí - především Evropská unie. v souvislosti s tím by měly být žákům doporučeny konkrétní informace o zaměstnávání v zahraničí, které jsou k dispozici na úřadech práce. 23 Metodická příručka pro využití ISA ISA v kontextu cílů přípravy žáků pro kariérové rozhodování

24 24 Doporučuje se, aby se uskutečnila návštěva úřadu práce spojené s výkladem situace trhu práce v příslušném regionu a předpokládaném budoucím vývoji - případně ve spojení s učivem tematického celku č Profesní dráha Je třeba, aby si žáci uvědomili, že získání prvého zaměstnání je vlastně teprve začátek jejich profesní dráhy a stejně tak, že ukončené školní vzdělání není koncem jejich vzdělávání, ale naopak počátkem jejich dalšího profesního růstu. Že jedním z požadavků současnosti je fl exibilita a profesní mobilita, tzn. schopnost měnit pracovní pozici, zaměstnání i celkovou kvalifi kaci. Žáci by se měli dovědět o základních etapách profesní dráhy (profesní start, profesní adaptace, stabilizační období, profesní vzestup čili kariéra) o nejčastějších variantách průběhů profesní dráhy i o významných faktorech ovlivňujících profesní dráhy jednotlivců (reorganizace fi rmy, modernizace technologií ve fi rmě, postup na vyšší pracovní pozici v hierarchii fi rmy, snižování stavu pracovníků, bankrot fi rmy, přestěhování pracovníka, významná nabídnutá příležitost, zahájení soukromého podnikání apod.). Také by měly být zmíněny některé faktory působící příznivě na kariérový růst (např. loajálnost k fi rmě, pozitivní vztah k práci i hledání cest z problematických situací, stejně tak jako ochota k týmové práci apod.). 12. Umění prezentovat se na trhu práce Žák by měl vědět, že je-li zájemcem o zaměstnání, nabízí svou kvalifi kaci, své znalosti, dovednosti a schopnosti. Jeho určitou reklamou přitom je dokumentace, kterou o sobě zpracovává a předává zaměstnavateli, u kterého by chtěl pracovat. Tuto dokumentaci zpravidla tvoří strukturovaný profesní životopis a průvodní (motivační) dopis. Měl by být věnován prostor praktickému nácviku přípravy těchto dokumentů. Pokud zaměstnavatele tato dokumentace zaujme a pozve uchazeče k osobnímu pohovoru či k výběrovému nebo konkursnímu řízení, nastane druhé kolo jeho prezentace. Je důležité se na rozhovor důkladně připravit. Uchazeč bude totiž odpovídat na různé otázky, např. na otázky dosavadní práce, na dosažené pracovní úspěchy, na důvody odchodu z předchozího zaměstnání i na to, co ví o fi rmě, do níž chce nastoupit, proč si vybral právě tuto fi rmu, jakou má představu o své práci, čeho by chtěl dosáhnout, jaké jsou jeho mimopracovní zájmy, jak by hodnotil své klady a zápory apod. Toto všechno však k úspěchu při přijímacích pohovorech, konkursech či výběrových řízeních stále ještě nemusí stačit. Důležité jsou obecné dovednosti týkající se komunikace a vystupování. Tyto dovednosti ovšem žák musí získávat po celou dobu studia či učení v rámci nejrůznějších příležitostí (diskuse, referáty, samostatné projekty apod.). Schopnost komunikace je jednou z nejdůležitějších dovedností, kterou by škola žáka měla vybavit. Tento tematický celek je nesmírně důležitý a doporučuje se jeho důkladné praktické procvičení konkrétními příklady. 13. Podpora státu sféře zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti Žáci by měli vědět, že základní institucí sloužící občanům při jejich problémech souvisejících s hledáním zaměstnání, rekvalifi kacemi a dalším profesním vzděláním, nezaměstnaností apod. je úřad práce. Na

25 každém úřadu práce je zřízen útvar poradenství a rekvalifi kace. Poradci poskytují zejména profesní a vzdělávací poradenství, ale i pomoc klientům při jejich osobních a sociálních problémech souvisejících s nezaměstnaností nebo s jinými těžkostmi při vstupu na trh práce. Poradci mohou být různě specializováni (např. pro mládež, pro dospělé nezaměstnané, pro zdravotně postižené apod.). Nejvíce informací je soustředěno v tzv. informačních a poradenských střediscích. Jsou zde popisy povolání, videoklipy o povoláních, počítačové programy zaměřené jak na obsah a požadavky povolání, tak na vzdělávací nabídku, i další informační materiály a média. Mnoho informací, např. o nabídce volných pracovních míst nebo o vzdělávací nabídce lze nalézt již přímo na chodbách úřadu práce. Několik poznámek závěrem Je třeba si uvědomit, že výchova, vzdělávání a poradenství k připravenosti pro pracovní realizaci v mnohém přesahuje dimenzi uplatnitelnosti na trhu práce a ve svém důsledku se promítá i do schopnosti aktivního, plnohodnotného naplňování osobního života i aktivního občanství. k naplnění deklarovaných cílů je důležité, aby se docílilo žádoucího klimatu ve školách, podporujícího tvůrčí práci a iniciativu žáků, otevřenou komunikaci mezi pedagogy a žáky, prostředí nabízející studentům inspirující vzory i podnětné stimuly pro rozvoj a prohlubování svých kompetencí. Při realizaci obou vzdělávacích oblastí je třeba akcentovat průřezový charakter celého tématu. Proto je důležité vytvořit si jednotící ucelenou strategii, určující především klíčové cíle žádoucí výsledky vzdělávání (požadované kompetence v profilu absolventa), a způsoby, jak jich dosahovat (metody a formy přípravy). Zároveň je důležité určit, jak budou tyto cíle konkrétně naplňovány v jednotlivých předmětech a určit jejich vzájemné mezipředmětové vazby. Výchovu a vzdělávání v této oblasti je třeba pojmout jako integrální součást celého výchovně-vzdělávacího procesu a docílit komplexního pedagogického působení na žáka - jak v rovině jeho vybavenosti potřebnými znalostmi a dovednostmi, tak v rovině formování žádoucích postojů a hodnotových orientací. 25 Metodická příručka pro využití ISA ISA v kontextu cílů přípravy žáků pro kariérové rozhodování