Vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska"

Transkript

1 Vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska luděk šefrna 1. Úvod Mnoho definic nivy z pedologického hlediska vychází z charakteristiky půdního krytu nivy a základních půdotvorných procesů, které v těchto půdách probíhají. Nejčastěji jsou citovány autoři Ložek (1973), 2003); Němeček a kol. (1989) a mnoho půdních taxonomických systémů ať našich Němeček a kol. (2001), a nebo šířeji uplatňovaných mezinárodních jako IUSS WRBS (2006) nebo francouzská RPF (1995). Všechny tyto práce zdůrazňují fakt, že se jedná o mladé půdy, vznikající z půd erodovaných v horních částech povodí a resedimentovaných vodními toky, které jsou v mírném klimatickém pásu listnatých lesů stanovištěm lužních lesů a nebo vlhkomilných travních porostů. Z hlavních znaků a vlastností jsou vyzdvihovány hnědá barva, vrstevnatost profilu, časté znaky hydromorfismu, distribuce organiky do hloubky profilu a vysoký obsah živin. V aridních oblastech byla niva ohniskem vzniku velkých civilizací. Niva z pedologického hlediska koresponduje s pojetím geologickým, geomorfologickým, geobotanickým i hydrologickým, i když v detailech areálových hranic nalezneme rozdíly. Nejproblematičtější se zdá vymezení právě pedologické či pedogeografické. Z etnografického a etymologického hlediska se jedná o rovinu, jejíž název niva má praslovanský základ a užívá jej většina slovanských jazyků. Samotný název pochází z řečtiny. Souvisí s řeckým neios novina po úhoru, a všeslovanským nov nový. Niva je tedy kus rovné země zcela nově vzdělané, tj. nový přírůstek k majetku vsi (na rozdíl od pozdější noviny, což bylo pole v druhém stadiu hospodářského cyklu, po úhoru, tedy pole kdysi již zorané a oseté, ale příští rok nechané úhorem, aby se osvěžilo (Machek, 1971, Pleskalová, 2001) V rámci plužin jednotlivých obcí patřila niva k těm nejúrodnějším a byla dědičně nedělitelná a využívaná převážně jako orná půda (Kunz, 1997). Niva a odvozeniny z ní jsou častým pomístním názvem nejen ve starosídelní oblasti, ale podle jejich rozšíření např. na Českomoravské vrchovině se jedná o slovo používané v příslušném významu do nedávné doby. I v současnosti je vnímána niva díky krásné literatuře jako bukolická část krajiny, úrodná a plná zeleně díky rozptýleným lučním enklávám, skupinám stromů a hájků.

2 210 luděk šefrna 2. Některé aspekty vzniku a vývoje niv Vznik nivy je průsečíkem pomalého, leč přirozeného vývoje reliéfu, spojeného s acidifikací (a tedy i ochuzováním o bazické kationty) půd ve středním a mladším holocénu a neolitizace. Ta se projevovala především urychlením erozně-akumulačních jevů v důsledku změny vegetačního krytu a vývoje nového managementu a technologií hospodaření člověka v krajině. Je třeba především zdůraznit fakt, že acidifikace a s ní spojené ochuzování půd o živiny vyvrcholilo příchodem atlantského klimatu, kdy výrazněji promyvný vodní režim půd vedl k rychlejšímu vyplavování karbonátů a bází akumulovaných v matečných horninách během glaciálního cyklu. Větší srážky zvýšily přirozenou erozi, přestože změnou klimatu byla eroze bržděna vegetačním krytem. Ten však byl v naší krajině do jisté míry mozaikovitý a o úplné zapojenosti se nedá jednoznačně usuzovat (Sádlo, 2005). Již před příchodem neolitického zemědělce se situace radikálně mění, protože i v mezolitu člověk krajinu začal ovlivňovat vypalováním lesa a tvorbou nelesních enkláv díky těžbě palivového dřeva, přednostnímu využívání některých druhů dřevin, udržováním otevřené krajiny ze strategických a nebo kultovních důvodů. V neolitu acidifikace nabrala na obrátkách díky jednostrannému čerpání živin z půdy nejen na polích a pastvinách, ale také díky stelivovému, letninovému a oklestovému managementu v lese (Sádlo, 2005). Tato acidifikace a debazifikace má mnoho důsledků pro různé jevy. Jedním z nich jsou např. změny fyzikálních vlastností, ústící do menší přirozené erozní odolnosti díky ztrátě strukturnosti, peptizaci, poklesu mikrobielní rozmanitosti a obsahu humusu. Erozně-akumulační proces má na vznik niv největší vliv. Erodovaný materiál z půd se hromadí na úpatí svahů a díky transportu vodním tokem postupně zaplňuje dna údolí. Nivy jsou přirozeně více vyvinuty ve starosídelních oblastech, které se shodují s pedogeografickým regionem půd z nespojitých eolických sedimentů typu spraší, sprašových hlín a na některých starších měkkých horninách jako na slínovcích a jílovcích. Podle Beneše (Beneš, 1995) je archeologicky dokladováno asi 18 eroz ně- -aku mu lačních případů, které sice nelze jednoznačně zachytit v údolích, ale u svahové eroze můžeme rozpoznat čtyři erozně-akumulační vlny pozdní eneolit, pozdní doba bronzová, konec doby laténské a vrcholný středověk. Tato poslední vlna trvá dodnes a je v současnosti ještě výraznější díky poslední zemědělské revoluci, založené na zcela jiných technologických principech agrotechniky a obdělávání honů takových rozměrů, které svými parametry zcela mění koeficienty eroze. Vezmeme-li v úvahu např. nejužívanější rovnici pro výpočet ztrát půdy vodní erozí, tzv. univerzální rovnici pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy z pozemků vytvořené Wischmeierem a Smithem (1978), potom zejména svažitost pozemků a délka svahů se změnila ve smyslu urychlení výsledné ztráty půdy. Vlastní niva se vyvíjela s největší pravděpodobností na základě nálezů datovatelných artefaktů, následovně (Opravil, 1983; Lang, 2003). Ve starším a středním holocénu byl povrch nivy členitý a byl tvořen štěrkopískovými uloženinami, na nichž se tvořily chudé štěrkovité půdy typu rambla (dnešní fluvizemě psefitické a regozemě). Poté se začínají ukládat povodňové hlíny, které povrch postupně zarovnávají. Teprve v době hradištní se začínají projevovat povodně, které nivu půdně přeměňují na vegy typické

3 vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska 211 fluvizemě středního zrnitostního složení. Do té doby se jednalo o mozaiku mokřadů a slatin, využívaných jen příležitostně pro pastvu. Nová nivelizace povrchu povodňovými hlínami vytvořila nový ekosystém, kde louky oscilovaly s rákosinami a lužním lesem úvalového typu. Nové nivní sedimenty také pohřbily starší sídliště, která nerušeně existovala bezprostředně v předešlé nivě od neolitu. Od konce hradištní doby se však sídla z existenčních důvodů stěhovala vně záplavové zóny. Tento vývoj byl spojen také ze změnou vegetačního krytu. Původní tvrdý luh díky sedimentaci povodňových hlín a zvyšování hladiny podzemní vody chřadnul a byl částečně nahrazován měkkým luhem. Tvrdý luh byl takto vytlačen na okraj nivy a nebo na vyvýšená místa. Tato fakta vyplývají z archeologických výzkumů v povodí Moravy a Odry, ale mají paralelu i s vývojem niv v povodí Labe. Vrcholný středověk byl rozhodujícím obdobím pro vznik aluvií. Erozně-akumulační proces z dřívějších období postupně zaplňoval deprese na svazích a dospěl až na úpatí svahů v době římské, poté formou suchých delt u ústí bočních údolí začal vyplňovat údolí větších toků. Eroze postihovala v tomto období především žďářením čerstvě odlesněné plochy a prostor vně starosídelní oblasti tedy vrchoviny a podhorské krajiny teprve nedávno kolonizované. Přispěla tomu také původní záhonovitá orba na dlouhých plužinách s úvratěmi na koncích krátkých stran. Intenzita eroze vrcholila ve 14. a 15. stol, poté se snížila díky zavedení střídání plodin na polích a také díky husitským válkám a morovým epidemiím, které snížili tlak na využívání půdy. Pokles eroze vrcholí třicetiletou válkou. Je však brzy vystřídán novou vlnou eroze po r. 1750, kdy se hospodaření intenzifikuje, rozorávají se louky, vysoušejí rybníky a začínají se pěstovat okopaniny. Kaskádovité přesouvání erodované půdy do koluvií a údolní nivy (obr. 1), které popisují Lang a Honscheidt (1999) v sousedním Bavorsku, je patrně platné i pro naší krajinu. Nejprve se zaplňují antropogenní deprese, poté deprese na svazích, jejich úpatích a poté vyplňují nivu. Hranice mezi deluvio-fluviálními, koluviálními a fluviálními uloženinami je značně rozostřená a v detailu při identifikaci v terénu dělá problémy. 3. Klasifikace půd Niva má podle poslední klasifikace půd fluvizemě (původní nivní půdy), které mohou na subtypové úrovni dosahovat značné proměnlivosti podle zrnitosti (modální, psefitická, arenická, pelická), hydromorfismu (oglejená, glejová), chemismu sedimentů (karbonátován nekarbonátová) a tvorby (stratifikovaná, kambická). Textura fluvizemí může být odvozena především ze svrchních horizontů zemědělských půd, ležících výškově nad nivou směrem k pramenné oblasti. Materiál většinou prošel několika etapami odnosu transportu sedimentace v rámci svahových a fluviálních procesů, při nichž došlo jednak k texturní homogenizaci a transportem vodním tokem též k opětovnému zrnitostnímu vytřídění. Texturně se jedná o těžší půdy, než odpovídá průměrnému druhu v povodí. Obdobně jsou fluvizemě horních úseků povodí lehčí ve srovnání se středními a dolními úseky (Jurča, 1974), což odpovídá charakteru zvětrávání podle výškových stupňů, kdy s klesající teplotou vyšších nadmořských výšek

4 212 luděk šefrna roste intenzita fyzikálního rozrušování hornin fragmentace na hrubší zrnitostní frakce. Také tomu přispívá geologická stavba. Odolnější pevné horniny budují vyšší partie vrchovin a hornatin. Z hlediska postižení všech možných variant charakteru stavby půdního profilu fluvizemí je však třeba poukázat na klasifikaci Kubieny (Kubiena, 1953), která má ekologický akcent a má blízko k diferenciaci typické nivní a lužní vegetace. Jeho třídění nivních půd spočívá na přiřazení k ramblám, paterniím a vegám. Jsou seřazeny podle zrnitosti, intenzity půdotvorných pochodů a hydromorfismu a jsou tradičně používány např. ekology a geobotaniky (Chytrý, Kučera, Kočí eds., 2001). Rambla stěrkovitá, lehká, živinami málo zásobená s olšinami Paternia středně těžká až težká, živná, hyromorfní, typická pro měkký luh Vega těžší půdy s ustáleným profilem, zaplavované jen vyjímečně, tvrdý luh Jejich ekvivalenty v současné klasifikaci jsou na různé subtypové úrovni jako např. fluvizemě psefitické, arenické a modální spolu s určitým stupněm hydromorfismu jako oglejené a glejové. Naše klasifikace vznikala na podobných principech jako klasifikace IUSS WRBS (2006), a proto je třeba uplatňovat podobný výkladový a terminologický aparát. V následujícím textu je výtah z citované mezinárodní klasifikace fluvizemí. Obecný popis fluvisolů Pojem fluvic půdní materiál (z lat. fluvius řeka) se vztahuje na fluviatilní, marinní a lakustrinní sedimenty, kterým je pravidelně dodáván čerstvý materiál nebo se zachovaly přinejmenším do nedávné minulosti. Pojem nedávná minulost ( recent past ) zahrnuje časový prostor, během kterého byly půdy chráněny před záplavami, např. poldrováním, hrazením, kanalizací nebo umělou drenáží, za předpokladu, že během tohoto časového období nedošlo k žádnému vývoji půdy, který by vedl k tomu, že by vznikly nějaké diagnostické podpovrchové půdní horizonty, odhlédneme-li od Salic nebo Sulfuric horizontů. Diagnostická kritéria Fluvic půdní materiál je materiál, u kterého lze nejméně v 25 % objemu rozeznat vrstvení. Na vrstvení poukazují i obsahy organického uhlíku, pokud směrem do hloubky nepravidelně klesají nebo pokud zůstávají až do hloubky 100 cm > 0,2 %. Tenké vrstvy písku mohou mít také velmi nízké obsahy organického uhlíku, pokud tyto podmínky splňují alespoň níže následující jemnozrnné sedimenty odhlédneme-li od překrytých A-horizontů. Identifikace v terénu Fluvic půdní materiál vykazuje vrstvení. Střídání tmavších a světlejších vrstev může poukazovat na to, že dochází k nepravidelnému poklesu obsahu organického uhlíku směrem do hloubky. Fluvic půdní materiál, začínající v rámci svrchních 25 cm půdy a pokračující do hloubky minimálně 50 cm pod půdním povrchem, nemají jiné diagnostické horizonty než histic, mollic, ochric, takyric, umbric, yermic, salic nebo sulfuric.

5 vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska 213 Rozlišujeme následující nižší jednotky fluvisolů: histic, takyric, calcaric, thionic, yermic, sodic, salic, aridic, tephric, gleyic, gelic, skeletic, mollic, stagnic, dystric, umbric, humic, eutric, arenic, gypsic, haplic. 4. Vymezení nivy Niva neboli aluvium je významný krajinný prvek, jehož vznik a další vývoj je příčinně spojen s erozí, inundacemi a kolonizací krajiny v holocénu. Může být v krajině vymezena geomorfologicky na základě vytyčení plochého dna údolí a úpatnice svahů, hydrologicky jako ta část dna údolí, které je pod vlivem rozlivu vody za povodně, geologicky fluviálními uloženinami holocénního stáří, pedologicky rozšířením fluvizemí, nejmladších půdních typů, jejichž profil skládají povodňové sedimenty, a nebo geobotanicky podle skladby vegetace, obecně lužních společenstev. Naše velké povodně (50 100leté) v posledním desetiletí svým rozlivem dobře korelovaly s areály fluvizemí (Novák a kol. 1997, 1998). V detailu nacházíme rozdíly, což je důsledek antropogenního (technického) přetvoření povrchu nivy, které vyvolaly změny průtočnosti údolního profilu. Z map syntetizujících areály nivy pedologické na ZPF (fluvizemě a gleje), geologické (fluviální sedimenty) a hranice rozlivu poslední povodně je také patrné, že částečný nesoulad hranic spočívá převážně v posunu pedologických hranic směrem do podsvahových konkávních poloh, resp. do vyššího stupně nivy, který sice není na studovaných nivách tak dobře vyvinutý jako např. u Labe či Ohře (Růžičková E., Zeman A. eds., 1994), ale s jeho náznaky se setkáváme. Obr. 1 Časový vývoj erozně-sedimentačního cyklu koluvia a nivy. Kaskádový model formace koluvia a aluvia je ohraničen časem prvního začlenění půdního materiálu do procesu přemisťování a časem jeho poslední depozice v dolní části svahu a nivě. První sloupec reprezentuje původní materiál, druhý antropogenně vytvořené sníženiny, třetí hypotetické přírodní deprese a čtvrtý koluvium při úpatí svahu na přechodu do aluvia. Šipky vyjadřují proces transportu a vyluhování půdní hmoty (upraveno podle Lang, Honscheidt, 1999).

6 214 luděk šefrna 5. Závěr Výsledky našeho průzkumu niv a jejich konfrontace s názory citovanými z odborné literatury nám dovolují předložit některé závěry, které jsou důležité pro další výzkumy. Niva je z půdního hlediska velmi pestrá nejen podle výskytu možných půdních typů, zahrnujících mimo fluvizemě i gleje, rašeliny a černice, ale i prostorovou proměnlivostí v rámci příčného i podélného uspořádání. To je důsledek především stáří, šířky nivy, její polohy v rámci povodí a technických úprav koryta v posledním století. Nivní roviny mají dnes relikty původních meandrujících koryt zazeměných přirozeně či antropogenně, agradační valy a suché deltovité sedimenty z bočních údolí. Díky tomu na krátké vzdálenosti nacházíme širokou škálu zrnitostních, hydromorfních a organogenních subtypů. Vymezení fluvizemí vůči půdám navazujících svahů je nejednoznačné, protože podsvahové koluvizemě jsou profilově podobné a přecházejí do fluvizemí rozostřenou hranicí podobně jako fluviální sedimenty do deluviofluviálních a deluviálních sedimentů. Na objektivnější vymezení musí být použity jak materiály DPZ, tak přesné modely reliéfu.

7 vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska 215 Literatura BENEŠ, J. (1995): Erosion and accumulation processes in the late Holocen of Bohemia in relation of prehistoric and medieval landscape occupation. In: Kuna, M., Venclová, N., Wether archeology, ARU Praha, CHYTRÝ, M., KUČERA, T., KOČÍ, M., eds. (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR Praha, 304 s. IUSS Working group WRB (2006): World reference base for soil resources. 2. edition World Soil Resource Reports N. 103, FAO, Rome, 128 s. JURČA, V. (1974): Základní údaje o půdách centrálních částí holocénních niv povodí českého Labe. Sborník VŠZ v Praze, Fak. Agron., řada A, KUBIENA, W. L. (1953): Bestimmungsbuch und Systematik der Boden Europas. F. Enke Verlag, Stuttgart, 392 s. KUNZ, L. (1997): Niva. In: Niva v multidisciplinárním pohledu (R. Květ ed.), LANG, A., HONCHEIDT (1999): Age and source of colluvial sediments at Vatingen-Enz, Germany, Catena, 38, LOŽEK, V. (1973): Příroda ve čtvrtohorách. Academia, Praha, 372 s. LOŽEK, V. (2003): Naše nivy v proměnách času I. Ochrana přírody 58, č. 4, MACHEK, V. (1971): Etymologický slovník jazyka českého. Academia Praha, 400 s. NĚMEČEK, J., SMOLÍKOVÁ, L., KUTÍLEK, M. (1990): Pedologie a paleopedologie. Academia, Praha. 546 s. NĚMEČEK, J. a kol. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. ČZU Praha, 77 s. NOVÁK, P., ZLATUŠKOVÁ, S., ŠEFRNA, L. (1997): Změny půdního krytu v důsledku povodní. In: Sborník přednášek Povodně a krajina 97, ICID-CIID, Brno, listopad 1997, 7/54. NOVÁK, P., ZLATUŠKOVÁ, S., ŠEFRNA, L. (1998): The Change in Soil Cover in the Morava Catchment Area as a Result of Catastrophic Rains and Floods. 16. Congres mondial de Science du Sol, 1998, Montpellier, France, OPRAVIL, E. (1983): Údolní niva v době hradištní. Studie Archeologického ústavu ČSAV Brno, 11/2, 77 s. PLESKALOVÁ, J. (2001): Niva v pomístních jménech na Moravě a ve Slezsku, in: Niva v multidisciplinárním pohledu (R. Květ ed.), Referentiel pédologique francais (1995), INRA Paris, 332 s. RŮŽIČKOVÁ, E., ZEMAN, A., eds. (1994): Holocene flood plain of the Labe river. GLÚ AVČR Praha, 116 str. SÁDLO, J. a kol. (2005): Krajina a revoluce. Malá Skála, Praha, 247 s. WISCHMEIER, W. H., SMITH, D. D. (1978): Predicting rainfall erosion losses Guide to conservation planning. Agricultural Handbook 537, USDA Washington, 156 s.

Charakteristiky hlavních půdních jednotek

Charakteristiky hlavních půdních jednotek Tab. č.: 16 Charakteristiky hlavních půdních jednotek 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým

Více

CZ.1.07/1.1.00/14.0143

CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy

Více

Krajina údolní nivy vznik a geoekologická charakteristika

Krajina údolní nivy vznik a geoekologická charakteristika Příloha č.4. Krajina údolní nivy vznik a geoekologická charakteristika Říční nivu nelze chápat staticky, krajina nivy je v čase pohyblivým obrazem střídajících se fází akumulace a odnosu materiálu v závislosti

Více

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Kvantifikace erozních jevů metoda USLE (Universal Soil Loss Equation ) odvozena W.H.Wischmeierem a D.D.Smithem v r. 1965 - používá

Více

EU V/2 1/Z33. Česká republika - půdní poměry

EU V/2 1/Z33. Česká republika - půdní poměry EU V/2 1/Z33 Česká republika - půdní poměry Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky půdní poměry. Prezentace

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing.

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing. Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice Smítal František, ing. Obsah prezentace Vodní eroze v ČR, příčiny, důsledky Legislativa a ochrana proti erozi Protierozní opatření

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

Co je to revitalizace? REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ. Co je cílem revitalizací? Revitalizační opatření v povodí a na toku:

Co je to revitalizace? REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ. Co je cílem revitalizací? Revitalizační opatření v povodí a na toku: REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ Co je to revitalizace? Revitalizace = renaturalizace 1) Soubor opatření (činností) vedoucích k obnovení nebo k nápravě přirozených funkcí člověkem poškozených ekosystémů,

Více

krajiny povodí Autoři:

krajiny povodí Autoři: Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelovýchh map k Metodice stanovení vybraných faktorů tvorby povrchového odtoku v podmínkách malých povodí Případová studie povodí

Více

Historie krajiny. Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku. Historie území

Historie krajiny. Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku. Historie území Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku Historie krajiny Archeologie krajiny, krajinná architektura, historický vývoj krajinného pokryvu a využití půdy archeologické objekty (středověk): zděné

Více

Vymezení nivy pomocí pedologických a biogeografických podklad na p íkladu povodí Opavy

Vymezení nivy pomocí pedologických a biogeografických podklad na p íkladu povodí Opavy Vymezení nivy pomocí pedologických a biogeografických podklad na p íkladu povodí Opavy TOMÁŠ CHUMAN Díl í v dní disciplíny fyzické geografie se p i vymezování nivy opírají o odlišné složky p írodního prost

Více

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní

Více

THE APPLICATION OF PROFILE CHARACTERISTICS OF SOIL PHYSICS PARAMETERS IN ARCHEOLOGICAL RESEARCH ON THE EXAMPLE OF MIKULČICE LOCALITY

THE APPLICATION OF PROFILE CHARACTERISTICS OF SOIL PHYSICS PARAMETERS IN ARCHEOLOGICAL RESEARCH ON THE EXAMPLE OF MIKULČICE LOCALITY THE APPLICATION OF PROFILE CHARACTERISTICS OF SOIL PHYSICS PARAMETERS IN ARCHEOLOGICAL RESEARCH ON THE EXAMPLE OF MIKULČICE LOCALITY Hladký J., Pokorný E. Department of Agrochemistry, Soil Science, Microbiology

Více

Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz

Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz Revitalizace povodí Petr Koudelka B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz Náplň přednášek - Úpravy toků - Revitalizace toků (co, kde, jak, kdy, historie, morfologie koryt, objekty, vegetace) - Revitalizace

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Nabídka mapových a datových produktů Ohroženost vodní erozí

Nabídka mapových a datových produktů Ohroženost vodní erozí , e-mail: info@sowac-gis.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Ohroženost vodní erozí OBSAH: Úvod... 3 Erodovatelnost půdy vyjádřená K faktorem... 4 Faktor ochranného vlivu vegetace zemědělská

Více

Protierozní kalkulačka účinný nástroj ochrany půdy před erozí Erosion control calculator - an effective tool for protection from soil erosion

Protierozní kalkulačka účinný nástroj ochrany půdy před erozí Erosion control calculator - an effective tool for protection from soil erosion Protierozní kalkulačka účinný nástroj ochrany půdy před erozí Erosion control calculator - an effective tool for protection from soil erosion Hana Kristenová, Jana Smolíková, Věra Váňová, Ivan Novotný,

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

PŮDA. Ochrana půdy v praxi (CZ) Degradace půdy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

PŮDA. Ochrana půdy v praxi (CZ) Degradace půdy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Ochrana půdy v praxi (CZ) Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Protierozní opatření. Tomáš Dostál. katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství B602, dostal@fsv.cvut.cz

Protierozní opatření. Tomáš Dostál. katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství B602, dostal@fsv.cvut.cz Protierozní opatření Tomáš Dostál katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství B602, dostal@fsv.cvut.cz Základní pravidla PEO:... je snazší a levnější problémům předcházet než řešit jejich následky...

Více

EROZE PŘÍČINY A OPATŘENÍ

EROZE PŘÍČINY A OPATŘENÍ EROZE PŘÍČINY A OPATŘENÍ Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. Eroze půdy Lze členit podle různých parametrů příčina, mechanismus, Důležité je členění vodní eroze podle rychlosti. NORMÁLNÍ x ZRYCHLENÁ eroze je jevem

Více

P.č. Ukazatel Kukuřičná (K) Řepařská (Ř) Obilnářská (O) Bramborářská (B) Pícninářská (P)

P.č. Ukazatel Kukuřičná (K) Řepařská (Ř) Obilnářská (O) Bramborářská (B) Pícninářská (P) Rostlinná produkce a technologie - struktura a charakteristika vstupů a výstupů v RV Tab. č.: 14 Charakteristika výrobních oblastí a podoblastí P.č. Ukazatel Kukuřičná (K) Řepařská (Ř) Obilnářská (O) Bramborářská

Více

PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universální rovnice ztráty půdy USLE principy výpočtu) RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná

PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universální rovnice ztráty půdy USLE principy výpočtu) RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná 6. přednáška PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universální rovnice ztráty půdy USLE principy výpočtu) modifikace: RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná proč predikce??? abych mohl pochopit proces a navrhnout

Více

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

výskyt potenciálních sesuvů jen mimo zastavěné území konfigurace terénu omezující využitelnost zastavěného území rozsahem nevýznamné

výskyt potenciálních sesuvů jen mimo zastavěné území konfigurace terénu omezující využitelnost zastavěného území rozsahem nevýznamné Příloha č.2 Vyhodnocení udržitelného rozvoje území SWOT analýza z PR + R Bernartice nad Odrou 2008. (kurzívou psané položky se nevyskytují ve SWOT analýze ÚAP ORP Nový Jičín 2012) 1. Horninové prostředí,

Více

Mapování a bonitace půd ČR. Tomáš Khel, Jan Vopravil, Ivan Novotný, Pavel Novák

Mapování a bonitace půd ČR. Tomáš Khel, Jan Vopravil, Ivan Novotný, Pavel Novák Mapování a bonitace půd ČR Tomáš Khel, Jan Vopravil, Ivan Novotný, Pavel Novák Komplexní průzkum zemědělských půd 1962 1972 Usnesení vlády ČSR ze dne 4. 1. 1961 Účel: vědecké podklady pro zvýšení půdní

Více

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 1 Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 2 CHKO jsou území určená k ochraně rozsáhlejších území s převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů. V rámci ČR máme v současné době 24 těchto území.

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Metody ve fyzické geografii I. Václav ČERNÍK 2. UBZM 3. 12. 2012 ZS 2012/2013 Mapa půd katastrálního

Více

Případová studie Grygov

Případová studie Grygov Případová studie Grygov Počet obyvatel: 1376 Základní informace: Obec Grygov se nachází v úrodné rovině Hornomoravského úvalu (206 m n. m.) v Olomouckém kraji. Obcí samotnou neprotéká žádný tok, v její

Více

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1)

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) ŠINDLAR s.r.o. konzultační a projekční kancelář obor vodní stavby a krajinné inženýrství V Býšti, listopad 2005

Více

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.

Více

Společný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe )

Společný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) Ministerstvo zemědělství č.j.: 8662/06-16000 Společný metodický pokyn Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) ke společnému postupu orgánů ochrany přírody

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008 REVIZE OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍHO ZDROJE RUDOLEC Petra Oppeltová Jiří Novák Luboš Mazel MZLU v Brně, Ústav aplikované a krajinné ekologie VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., GŘ Brno VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST,

Více

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Vodní toky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů v krajině. Vznik vodního toku pramen zdrojnice soutok 2 a více řek (Labe-Vltava, Labe-

Více

Katedra biologie Pedagogické fakulty UP v Olomouci, Purkrabská 2, 772 00 Olomouc ivo.machar@upol.cz

Katedra biologie Pedagogické fakulty UP v Olomouci, Purkrabská 2, 772 00 Olomouc ivo.machar@upol.cz GEOBIOCENÓZY LUŽNÍCH LESŮ V ÚSES Ing. Ivo MACHAR, Ph.D. Katedra biologie Pedagogické fakulty UP v Olomouci, Purkrabská 2, 772 00 Olomouc ivo.machar@upol.cz Abstrakt Příspěvek popisuje geobiocenózy lužních

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

Příprava mechanizovaných ražeb tunelů v ČR

Příprava mechanizovaných ražeb tunelů v ČR Ing.Miroslav Kochánek Dokumentace pro územní rozhodnutí prodloužení trasy 12,7 km 8 nových stanic zlepšení kvality dopravní obsluhy S-Z sektoru města (redukce autobusových linek) posun stávajícího koncového

Více

Ochrana půdy, vody a krajiny

Ochrana půdy, vody a krajiny Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy, vody a krajiny Ing. Jiří Hladík, Ph.D. , vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů Zadržuje

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Vývoj krajiny. Přednáška z krajinné ekologie NOK

Vývoj krajiny. Přednáška z krajinné ekologie NOK Vývoj krajiny Přednáška z krajinné ekologie NOK Vývoj krajiny Kvartér Pleistocén (2,5 mil 10 000 let) Doby ledové (bieber würm) a meziledové Denudace a sedimentace reliéfu (sedimenty glaciální, fluviální,

Více

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Obsah Úvod Stávající skládka Porto Romano Požadavky zadavatele Přírodní charakteristiky svozové oblasti Metodika

Více

VÚMOP, v.v.i. Ing. Ivan Novotný novotny@vumop.cz. Oddělení půdní služba. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

VÚMOP, v.v.i. Ing. Ivan Novotný novotny@vumop.cz. Oddělení půdní služba. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. VÚMOP, v.v.i. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ing. Ivan Novotný novotny@vumop.cz Oddělení půdní služba Poslání VÚMOP, v.v.i. Zřizovací listinou byla ústavu dána odpovědnost za rozvoj poznání

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté

Více

lesy louky mokřady nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph

lesy louky mokřady nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph lesy nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph biologická aktivita koncentrována v opadovém a humusovém horizontu pomalý rozklad organické hmoty (fenolické látky, vysoký C/N, nízké ph)

Více

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle

Více

Miscellanea Geographica 13 Katedra geografie, ZČU v Plzni, 2007 s. 155-160. Jan Kopp

Miscellanea Geographica 13 Katedra geografie, ZČU v Plzni, 2007 s. 155-160. Jan Kopp Miscellanea Geographica 13 Katedra geografie, ZČU v Plzni, 2007 s. 155-160 Změny odtokového procesu v krajině indikační a interpretační přístupy k výzkumu vývoje krajiny Jan Kopp kopp@kge.zcu.cz Katedra

Více

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny.

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Zápis z výjezdního zasedání, semináři k problematice eroze, prohlídce erozně ohrožených lokalit Akce v rámci Celostátní sítě pro venkov.

Zápis z výjezdního zasedání, semináři k problematice eroze, prohlídce erozně ohrožených lokalit Akce v rámci Celostátní sítě pro venkov. Zápis z výjezdního zasedání, semináři k problematice eroze, prohlídce erozně ohrožených lokalit Akce v rámci Celostátní sítě pro venkov. Termín: středa 23. 10. 2013 Téma: seznámení členů Tematické pracovní

Více

Ekologický monitoring. Hydromorfologický monitoring. Ekologický monitoring. Morfologické podmínky. Kontinuita toku Hydrologický režim

Ekologický monitoring. Hydromorfologický monitoring. Ekologický monitoring. Morfologické podmínky. Kontinuita toku Hydrologický režim ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Katedra zdravotního a ekologického inženýrství name Ekologický monitoring name Požadavek Rámcové směrnice o vodní politice ES 2000/60/ES Ekologický monitoring Ekologický

Více

Záznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů

Záznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů Záznam klimatických změn v mořském prostředí a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů Globální změny klimatu v kvartéru oscilace hladin světových oceánů Úroveň

Více

ATLAS RIZIK LABE - ZPRACOVÁNÍ MAP POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAP POVODŇOVÝCH RIZIK - PILOTNÍ PROJEKT NA ŘECE JIZEŘE

ATLAS RIZIK LABE - ZPRACOVÁNÍ MAP POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAP POVODŇOVÝCH RIZIK - PILOTNÍ PROJEKT NA ŘECE JIZEŘE ATLAS RIZIK LABE - ZPRACOVÁNÍ MAP POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAP POVODŇOVÝCH RIZIK - PILOTNÍ PROJEKT NA ŘECE JIZEŘE J. Skořepa mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik, flood hazard mapping, flood

Více

ZŘIZOVACÍ LISTINA. stává veřejnou výzkumnou institucí nazvanou

ZŘIZOVACÍ LISTINA. stává veřejnou výzkumnou institucí nazvanou MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Těšnov 17 117 05 Praha 1 IČ: 00020478 V Praze dne.6.2006 Čj.: 22973/2006-11000 ZŘIZOVACÍ LISTINA veřejné výzkumné instituce Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i.,

Více

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008)

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Příloha k diplomové práci Tomáš Jurčí, UP Olomouc 2008 Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Benátky Foto 1 Stará cesta vedoucí z Benátek do

Více

Změny v krajině v průběhu roku ve fotografiích Jana Kolková Rydvalová

Změny v krajině v průběhu roku ve fotografiích Jana Kolková Rydvalová ZAHRADA - PARK - KRAJINA Idea Změny v krajině v průběhu roku ve fotografiích Jana Kolková Rydvalová Jana Kolková Rydvalová, DiS. Zabývá se projekcí zahrad a současně pracuje jako externista pro o.p.s.

Více

Koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na revitalizaci hydromorfologického stavu vod. Horka nad Moravou 12. 12.

Koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na revitalizaci hydromorfologického stavu vod. Horka nad Moravou 12. 12. Koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na revitalizaci hydromorfologického stavu vod ŠINDLAR s.r.o Horka nad Moravou 12. 12. 2007 Cíl práce Návrh protipovodňových opatření v prioritních

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. květen 2011 Vybrané programy MŽP vhodné pro obce Operační program Životní prostředí

Více

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Pedologické praktikum - téma č.. 6: Práce v pedologické laboratoři - půdní fyzika Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Půdní

Více

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik Proces implementace Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových ových rizik v podmínk nkách ČR Karel Drbal

Více

OBJEVY ČEKAJÍ NA TEBE

OBJEVY ČEKAJÍ NA TEBE ZÁKLADNÍ ŠKOLA BARTOŠOVICE, okres Nový Jičín, příspěvková organizace OBJEVY ČEKAJÍ NA TEBE Horniny a nerosty Miniprojekt ZŠ BARTOŠOVICE 8.12. 2013 Obsah 1 Úvod... 3 2 Cíl miniprojektu... 4 3 Vypracování

Více

I. část představení projektu - úvod - eroze v ČR - cíle a předmět monitoringu - představení aplikace - fáze monitoringu - Návrh pracovního postupu

I. část představení projektu - úvod - eroze v ČR - cíle a předmět monitoringu - představení aplikace - fáze monitoringu - Návrh pracovního postupu I. část představení projektu - úvod - eroze v ČR - cíle a předmět monitoringu - představení aplikace - fáze monitoringu - Návrh pracovního postupu II. Část webová aplikace - základní seznámení s webovou

Více

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Geologická činnost vody 1 Třetinové pravidlo tzv. koloběh vody (1/3 srážek s vypaří, 1/3 se vsákne a 1/3 steče) Dešťové srážky: dešťová eroze - ron v málo zpevněných horninách vznikají: ronové rýhy výmoly

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové

23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové Petr Rapant Institut geoinformatiky VŠB TU Ostrava Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové 23.3.2009 Rapant, P.: DMR XIII (2009) 2 stékání vody po terénu není triviální proces je součástí

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

VY_32_INOVACE_04.13 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovce, větru Činnost ledovců

VY_32_INOVACE_04.13 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovce, větru Činnost ledovců 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovců cíl analyzovat činnost ledovců - rozlišit typy ledovců a rozdíl v jejich činnosti - důležitým modelačním prvkem - ve vysokých horách horské ledovec, pevninské ledovce (ledové

Více

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody EU V/2 1/Z34 Česká republika rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky

Více

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Způsob obdělání meziřadí v závlahových a bezzávlahových podmínkách

Způsob obdělání meziřadí v závlahových a bezzávlahových podmínkách Způsob obdělání meziřadí v závlahových a bezzávlahových podmínkách Tomáš Litschmann Ivan Oukropec V rámci celkového trendu v pěstování speciálních plodin, spočívajícího v posunu k integrované produkci

Více

Výzva se vztahuje na individuální projekty (celkové náklady projektu do 50 mil. EUR včetně DPH)

Výzva se vztahuje na individuální projekty (celkové náklady projektu do 50 mil. EUR včetně DPH) LXVI. výzva k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Ministerstvo životního prostředí

Více

Obnova biodiverzity a stability lesních ekosystémů v pásmu přirozeného výskytu smrku na území NP Šumava

Obnova biodiverzity a stability lesních ekosystémů v pásmu přirozeného výskytu smrku na území NP Šumava AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 119 123 Srní 2. 4. dubna 2001 Obnova biodiverzity a stability lesních ekosystémů v pásmu přirozeného výskytu smrku na území NP Šumava Vilém Podrázský & Iva Ulbrichová Lesnická

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

Proudový model. Transportní model(neovlivněný stav)

Proudový model. Transportní model(neovlivněný stav) Základy technologií a odpadového hospodářství - Počítačovásimulace podzemního proudění a transportu rozpuštěných látek část 2 Jan Šembera, Jaroslav Nosek Technickáuniverzita v Liberci / Technische Universität

Více

LETNÍ SEMESTR AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013 PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ, 2/2/3

LETNÍ SEMESTR AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013 PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ, 2/2/3 PŘEDMĚT: PEDOLOGIE PEDOLOGIE (PEDO - LS 2012/2013 - LDF) HARMONOGRAM VÝUKY I. ROČNÍKU OBORU B-KRAJ-KRAJ KRAJINÁŘSTVÍ LETNÍ SEMESTR AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013 PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ,

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

ELEKTRONICKÝ DIGITÁLNÍ

ELEKTRONICKÝ DIGITÁLNÍ ELEKTRONICKÝ DIGITÁLNÍ I. DIGITÁLNÍ POVODŇOVÉ PLÁNY...1 II. MAPA EDPP...4 III. REGISTRACE A PŘIHLÁŠENÍ...5 IV. MAPOVÁ APLIKACE DPP...6 I. DIGITÁLNÍ POVODŇOVÉ PLÁNY Ve spodní části úvodní stránky se nachází

Více

PROJEVY GLOBÁLNÍCH ZMĚN V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI TŘEBOŇSKO

PROJEVY GLOBÁLNÍCH ZMĚN V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI TŘEBOŇSKO ROBUST 2004 c JČMF 2004 PROJEVY GLOBÁLNÍCH ZMĚN V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI TŘEBOŇSKO Milena Kovářová Klíčová slova: Mokré Louky, klimatologie, stanice meteorologická, ekosystém mokřadní, teplota vzduchu,

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

Oddělení plateb od produkce - decoupling

Oddělení plateb od produkce - decoupling Oddělení plateb od produkce - decoupling Zachování příjmu farmářům - PP Podpora a rozvoj venkova - PRV 2 Cross Compliance udržitelné hospodaření v zemědělském podniku. 1) nedojde ke zrušení krajinných

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice. Stručný návod k mapovému portálu

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice. Stručný návod k mapovému portálu Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice Stručný návod k mapovému portálu Obsah: 1. Úvod... 3 2. Práce s mapovým portálem... 3 2.1

Více