Vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska"

Transkript

1 Vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska luděk šefrna 1. Úvod Mnoho definic nivy z pedologického hlediska vychází z charakteristiky půdního krytu nivy a základních půdotvorných procesů, které v těchto půdách probíhají. Nejčastěji jsou citovány autoři Ložek (1973), 2003); Němeček a kol. (1989) a mnoho půdních taxonomických systémů ať našich Němeček a kol. (2001), a nebo šířeji uplatňovaných mezinárodních jako IUSS WRBS (2006) nebo francouzská RPF (1995). Všechny tyto práce zdůrazňují fakt, že se jedná o mladé půdy, vznikající z půd erodovaných v horních částech povodí a resedimentovaných vodními toky, které jsou v mírném klimatickém pásu listnatých lesů stanovištěm lužních lesů a nebo vlhkomilných travních porostů. Z hlavních znaků a vlastností jsou vyzdvihovány hnědá barva, vrstevnatost profilu, časté znaky hydromorfismu, distribuce organiky do hloubky profilu a vysoký obsah živin. V aridních oblastech byla niva ohniskem vzniku velkých civilizací. Niva z pedologického hlediska koresponduje s pojetím geologickým, geomorfologickým, geobotanickým i hydrologickým, i když v detailech areálových hranic nalezneme rozdíly. Nejproblematičtější se zdá vymezení právě pedologické či pedogeografické. Z etnografického a etymologického hlediska se jedná o rovinu, jejíž název niva má praslovanský základ a užívá jej většina slovanských jazyků. Samotný název pochází z řečtiny. Souvisí s řeckým neios novina po úhoru, a všeslovanským nov nový. Niva je tedy kus rovné země zcela nově vzdělané, tj. nový přírůstek k majetku vsi (na rozdíl od pozdější noviny, což bylo pole v druhém stadiu hospodářského cyklu, po úhoru, tedy pole kdysi již zorané a oseté, ale příští rok nechané úhorem, aby se osvěžilo (Machek, 1971, Pleskalová, 2001) V rámci plužin jednotlivých obcí patřila niva k těm nejúrodnějším a byla dědičně nedělitelná a využívaná převážně jako orná půda (Kunz, 1997). Niva a odvozeniny z ní jsou častým pomístním názvem nejen ve starosídelní oblasti, ale podle jejich rozšíření např. na Českomoravské vrchovině se jedná o slovo používané v příslušném významu do nedávné doby. I v současnosti je vnímána niva díky krásné literatuře jako bukolická část krajiny, úrodná a plná zeleně díky rozptýleným lučním enklávám, skupinám stromů a hájků.

2 210 luděk šefrna 2. Některé aspekty vzniku a vývoje niv Vznik nivy je průsečíkem pomalého, leč přirozeného vývoje reliéfu, spojeného s acidifikací (a tedy i ochuzováním o bazické kationty) půd ve středním a mladším holocénu a neolitizace. Ta se projevovala především urychlením erozně-akumulačních jevů v důsledku změny vegetačního krytu a vývoje nového managementu a technologií hospodaření člověka v krajině. Je třeba především zdůraznit fakt, že acidifikace a s ní spojené ochuzování půd o živiny vyvrcholilo příchodem atlantského klimatu, kdy výrazněji promyvný vodní režim půd vedl k rychlejšímu vyplavování karbonátů a bází akumulovaných v matečných horninách během glaciálního cyklu. Větší srážky zvýšily přirozenou erozi, přestože změnou klimatu byla eroze bržděna vegetačním krytem. Ten však byl v naší krajině do jisté míry mozaikovitý a o úplné zapojenosti se nedá jednoznačně usuzovat (Sádlo, 2005). Již před příchodem neolitického zemědělce se situace radikálně mění, protože i v mezolitu člověk krajinu začal ovlivňovat vypalováním lesa a tvorbou nelesních enkláv díky těžbě palivového dřeva, přednostnímu využívání některých druhů dřevin, udržováním otevřené krajiny ze strategických a nebo kultovních důvodů. V neolitu acidifikace nabrala na obrátkách díky jednostrannému čerpání živin z půdy nejen na polích a pastvinách, ale také díky stelivovému, letninovému a oklestovému managementu v lese (Sádlo, 2005). Tato acidifikace a debazifikace má mnoho důsledků pro různé jevy. Jedním z nich jsou např. změny fyzikálních vlastností, ústící do menší přirozené erozní odolnosti díky ztrátě strukturnosti, peptizaci, poklesu mikrobielní rozmanitosti a obsahu humusu. Erozně-akumulační proces má na vznik niv největší vliv. Erodovaný materiál z půd se hromadí na úpatí svahů a díky transportu vodním tokem postupně zaplňuje dna údolí. Nivy jsou přirozeně více vyvinuty ve starosídelních oblastech, které se shodují s pedogeografickým regionem půd z nespojitých eolických sedimentů typu spraší, sprašových hlín a na některých starších měkkých horninách jako na slínovcích a jílovcích. Podle Beneše (Beneš, 1995) je archeologicky dokladováno asi 18 eroz ně- -aku mu lačních případů, které sice nelze jednoznačně zachytit v údolích, ale u svahové eroze můžeme rozpoznat čtyři erozně-akumulační vlny pozdní eneolit, pozdní doba bronzová, konec doby laténské a vrcholný středověk. Tato poslední vlna trvá dodnes a je v současnosti ještě výraznější díky poslední zemědělské revoluci, založené na zcela jiných technologických principech agrotechniky a obdělávání honů takových rozměrů, které svými parametry zcela mění koeficienty eroze. Vezmeme-li v úvahu např. nejužívanější rovnici pro výpočet ztrát půdy vodní erozí, tzv. univerzální rovnici pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy z pozemků vytvořené Wischmeierem a Smithem (1978), potom zejména svažitost pozemků a délka svahů se změnila ve smyslu urychlení výsledné ztráty půdy. Vlastní niva se vyvíjela s největší pravděpodobností na základě nálezů datovatelných artefaktů, následovně (Opravil, 1983; Lang, 2003). Ve starším a středním holocénu byl povrch nivy členitý a byl tvořen štěrkopískovými uloženinami, na nichž se tvořily chudé štěrkovité půdy typu rambla (dnešní fluvizemě psefitické a regozemě). Poté se začínají ukládat povodňové hlíny, které povrch postupně zarovnávají. Teprve v době hradištní se začínají projevovat povodně, které nivu půdně přeměňují na vegy typické

3 vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska 211 fluvizemě středního zrnitostního složení. Do té doby se jednalo o mozaiku mokřadů a slatin, využívaných jen příležitostně pro pastvu. Nová nivelizace povrchu povodňovými hlínami vytvořila nový ekosystém, kde louky oscilovaly s rákosinami a lužním lesem úvalového typu. Nové nivní sedimenty také pohřbily starší sídliště, která nerušeně existovala bezprostředně v předešlé nivě od neolitu. Od konce hradištní doby se však sídla z existenčních důvodů stěhovala vně záplavové zóny. Tento vývoj byl spojen také ze změnou vegetačního krytu. Původní tvrdý luh díky sedimentaci povodňových hlín a zvyšování hladiny podzemní vody chřadnul a byl částečně nahrazován měkkým luhem. Tvrdý luh byl takto vytlačen na okraj nivy a nebo na vyvýšená místa. Tato fakta vyplývají z archeologických výzkumů v povodí Moravy a Odry, ale mají paralelu i s vývojem niv v povodí Labe. Vrcholný středověk byl rozhodujícím obdobím pro vznik aluvií. Erozně-akumulační proces z dřívějších období postupně zaplňoval deprese na svazích a dospěl až na úpatí svahů v době římské, poté formou suchých delt u ústí bočních údolí začal vyplňovat údolí větších toků. Eroze postihovala v tomto období především žďářením čerstvě odlesněné plochy a prostor vně starosídelní oblasti tedy vrchoviny a podhorské krajiny teprve nedávno kolonizované. Přispěla tomu také původní záhonovitá orba na dlouhých plužinách s úvratěmi na koncích krátkých stran. Intenzita eroze vrcholila ve 14. a 15. stol, poté se snížila díky zavedení střídání plodin na polích a také díky husitským válkám a morovým epidemiím, které snížili tlak na využívání půdy. Pokles eroze vrcholí třicetiletou válkou. Je však brzy vystřídán novou vlnou eroze po r. 1750, kdy se hospodaření intenzifikuje, rozorávají se louky, vysoušejí rybníky a začínají se pěstovat okopaniny. Kaskádovité přesouvání erodované půdy do koluvií a údolní nivy (obr. 1), které popisují Lang a Honscheidt (1999) v sousedním Bavorsku, je patrně platné i pro naší krajinu. Nejprve se zaplňují antropogenní deprese, poté deprese na svazích, jejich úpatích a poté vyplňují nivu. Hranice mezi deluvio-fluviálními, koluviálními a fluviálními uloženinami je značně rozostřená a v detailu při identifikaci v terénu dělá problémy. 3. Klasifikace půd Niva má podle poslední klasifikace půd fluvizemě (původní nivní půdy), které mohou na subtypové úrovni dosahovat značné proměnlivosti podle zrnitosti (modální, psefitická, arenická, pelická), hydromorfismu (oglejená, glejová), chemismu sedimentů (karbonátován nekarbonátová) a tvorby (stratifikovaná, kambická). Textura fluvizemí může být odvozena především ze svrchních horizontů zemědělských půd, ležících výškově nad nivou směrem k pramenné oblasti. Materiál většinou prošel několika etapami odnosu transportu sedimentace v rámci svahových a fluviálních procesů, při nichž došlo jednak k texturní homogenizaci a transportem vodním tokem též k opětovnému zrnitostnímu vytřídění. Texturně se jedná o těžší půdy, než odpovídá průměrnému druhu v povodí. Obdobně jsou fluvizemě horních úseků povodí lehčí ve srovnání se středními a dolními úseky (Jurča, 1974), což odpovídá charakteru zvětrávání podle výškových stupňů, kdy s klesající teplotou vyšších nadmořských výšek

4 212 luděk šefrna roste intenzita fyzikálního rozrušování hornin fragmentace na hrubší zrnitostní frakce. Také tomu přispívá geologická stavba. Odolnější pevné horniny budují vyšší partie vrchovin a hornatin. Z hlediska postižení všech možných variant charakteru stavby půdního profilu fluvizemí je však třeba poukázat na klasifikaci Kubieny (Kubiena, 1953), která má ekologický akcent a má blízko k diferenciaci typické nivní a lužní vegetace. Jeho třídění nivních půd spočívá na přiřazení k ramblám, paterniím a vegám. Jsou seřazeny podle zrnitosti, intenzity půdotvorných pochodů a hydromorfismu a jsou tradičně používány např. ekology a geobotaniky (Chytrý, Kučera, Kočí eds., 2001). Rambla stěrkovitá, lehká, živinami málo zásobená s olšinami Paternia středně těžká až težká, živná, hyromorfní, typická pro měkký luh Vega těžší půdy s ustáleným profilem, zaplavované jen vyjímečně, tvrdý luh Jejich ekvivalenty v současné klasifikaci jsou na různé subtypové úrovni jako např. fluvizemě psefitické, arenické a modální spolu s určitým stupněm hydromorfismu jako oglejené a glejové. Naše klasifikace vznikala na podobných principech jako klasifikace IUSS WRBS (2006), a proto je třeba uplatňovat podobný výkladový a terminologický aparát. V následujícím textu je výtah z citované mezinárodní klasifikace fluvizemí. Obecný popis fluvisolů Pojem fluvic půdní materiál (z lat. fluvius řeka) se vztahuje na fluviatilní, marinní a lakustrinní sedimenty, kterým je pravidelně dodáván čerstvý materiál nebo se zachovaly přinejmenším do nedávné minulosti. Pojem nedávná minulost ( recent past ) zahrnuje časový prostor, během kterého byly půdy chráněny před záplavami, např. poldrováním, hrazením, kanalizací nebo umělou drenáží, za předpokladu, že během tohoto časového období nedošlo k žádnému vývoji půdy, který by vedl k tomu, že by vznikly nějaké diagnostické podpovrchové půdní horizonty, odhlédneme-li od Salic nebo Sulfuric horizontů. Diagnostická kritéria Fluvic půdní materiál je materiál, u kterého lze nejméně v 25 % objemu rozeznat vrstvení. Na vrstvení poukazují i obsahy organického uhlíku, pokud směrem do hloubky nepravidelně klesají nebo pokud zůstávají až do hloubky 100 cm > 0,2 %. Tenké vrstvy písku mohou mít také velmi nízké obsahy organického uhlíku, pokud tyto podmínky splňují alespoň níže následující jemnozrnné sedimenty odhlédneme-li od překrytých A-horizontů. Identifikace v terénu Fluvic půdní materiál vykazuje vrstvení. Střídání tmavších a světlejších vrstev může poukazovat na to, že dochází k nepravidelnému poklesu obsahu organického uhlíku směrem do hloubky. Fluvic půdní materiál, začínající v rámci svrchních 25 cm půdy a pokračující do hloubky minimálně 50 cm pod půdním povrchem, nemají jiné diagnostické horizonty než histic, mollic, ochric, takyric, umbric, yermic, salic nebo sulfuric.

5 vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska 213 Rozlišujeme následující nižší jednotky fluvisolů: histic, takyric, calcaric, thionic, yermic, sodic, salic, aridic, tephric, gleyic, gelic, skeletic, mollic, stagnic, dystric, umbric, humic, eutric, arenic, gypsic, haplic. 4. Vymezení nivy Niva neboli aluvium je významný krajinný prvek, jehož vznik a další vývoj je příčinně spojen s erozí, inundacemi a kolonizací krajiny v holocénu. Může být v krajině vymezena geomorfologicky na základě vytyčení plochého dna údolí a úpatnice svahů, hydrologicky jako ta část dna údolí, které je pod vlivem rozlivu vody za povodně, geologicky fluviálními uloženinami holocénního stáří, pedologicky rozšířením fluvizemí, nejmladších půdních typů, jejichž profil skládají povodňové sedimenty, a nebo geobotanicky podle skladby vegetace, obecně lužních společenstev. Naše velké povodně (50 100leté) v posledním desetiletí svým rozlivem dobře korelovaly s areály fluvizemí (Novák a kol. 1997, 1998). V detailu nacházíme rozdíly, což je důsledek antropogenního (technického) přetvoření povrchu nivy, které vyvolaly změny průtočnosti údolního profilu. Z map syntetizujících areály nivy pedologické na ZPF (fluvizemě a gleje), geologické (fluviální sedimenty) a hranice rozlivu poslední povodně je také patrné, že částečný nesoulad hranic spočívá převážně v posunu pedologických hranic směrem do podsvahových konkávních poloh, resp. do vyššího stupně nivy, který sice není na studovaných nivách tak dobře vyvinutý jako např. u Labe či Ohře (Růžičková E., Zeman A. eds., 1994), ale s jeho náznaky se setkáváme. Obr. 1 Časový vývoj erozně-sedimentačního cyklu koluvia a nivy. Kaskádový model formace koluvia a aluvia je ohraničen časem prvního začlenění půdního materiálu do procesu přemisťování a časem jeho poslední depozice v dolní části svahu a nivě. První sloupec reprezentuje původní materiál, druhý antropogenně vytvořené sníženiny, třetí hypotetické přírodní deprese a čtvrtý koluvium při úpatí svahu na přechodu do aluvia. Šipky vyjadřují proces transportu a vyluhování půdní hmoty (upraveno podle Lang, Honscheidt, 1999).

6 214 luděk šefrna 5. Závěr Výsledky našeho průzkumu niv a jejich konfrontace s názory citovanými z odborné literatury nám dovolují předložit některé závěry, které jsou důležité pro další výzkumy. Niva je z půdního hlediska velmi pestrá nejen podle výskytu možných půdních typů, zahrnujících mimo fluvizemě i gleje, rašeliny a černice, ale i prostorovou proměnlivostí v rámci příčného i podélného uspořádání. To je důsledek především stáří, šířky nivy, její polohy v rámci povodí a technických úprav koryta v posledním století. Nivní roviny mají dnes relikty původních meandrujících koryt zazeměných přirozeně či antropogenně, agradační valy a suché deltovité sedimenty z bočních údolí. Díky tomu na krátké vzdálenosti nacházíme širokou škálu zrnitostních, hydromorfních a organogenních subtypů. Vymezení fluvizemí vůči půdám navazujících svahů je nejednoznačné, protože podsvahové koluvizemě jsou profilově podobné a přecházejí do fluvizemí rozostřenou hranicí podobně jako fluviální sedimenty do deluviofluviálních a deluviálních sedimentů. Na objektivnější vymezení musí být použity jak materiály DPZ, tak přesné modely reliéfu.

7 vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska 215 Literatura BENEŠ, J. (1995): Erosion and accumulation processes in the late Holocen of Bohemia in relation of prehistoric and medieval landscape occupation. In: Kuna, M., Venclová, N., Wether archeology, ARU Praha, CHYTRÝ, M., KUČERA, T., KOČÍ, M., eds. (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR Praha, 304 s. IUSS Working group WRB (2006): World reference base for soil resources. 2. edition World Soil Resource Reports N. 103, FAO, Rome, 128 s. JURČA, V. (1974): Základní údaje o půdách centrálních částí holocénních niv povodí českého Labe. Sborník VŠZ v Praze, Fak. Agron., řada A, KUBIENA, W. L. (1953): Bestimmungsbuch und Systematik der Boden Europas. F. Enke Verlag, Stuttgart, 392 s. KUNZ, L. (1997): Niva. In: Niva v multidisciplinárním pohledu (R. Květ ed.), LANG, A., HONCHEIDT (1999): Age and source of colluvial sediments at Vatingen-Enz, Germany, Catena, 38, LOŽEK, V. (1973): Příroda ve čtvrtohorách. Academia, Praha, 372 s. LOŽEK, V. (2003): Naše nivy v proměnách času I. Ochrana přírody 58, č. 4, MACHEK, V. (1971): Etymologický slovník jazyka českého. Academia Praha, 400 s. NĚMEČEK, J., SMOLÍKOVÁ, L., KUTÍLEK, M. (1990): Pedologie a paleopedologie. Academia, Praha. 546 s. NĚMEČEK, J. a kol. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. ČZU Praha, 77 s. NOVÁK, P., ZLATUŠKOVÁ, S., ŠEFRNA, L. (1997): Změny půdního krytu v důsledku povodní. In: Sborník přednášek Povodně a krajina 97, ICID-CIID, Brno, listopad 1997, 7/54. NOVÁK, P., ZLATUŠKOVÁ, S., ŠEFRNA, L. (1998): The Change in Soil Cover in the Morava Catchment Area as a Result of Catastrophic Rains and Floods. 16. Congres mondial de Science du Sol, 1998, Montpellier, France, OPRAVIL, E. (1983): Údolní niva v době hradištní. Studie Archeologického ústavu ČSAV Brno, 11/2, 77 s. PLESKALOVÁ, J. (2001): Niva v pomístních jménech na Moravě a ve Slezsku, in: Niva v multidisciplinárním pohledu (R. Květ ed.), Referentiel pédologique francais (1995), INRA Paris, 332 s. RŮŽIČKOVÁ, E., ZEMAN, A., eds. (1994): Holocene flood plain of the Labe river. GLÚ AVČR Praha, 116 str. SÁDLO, J. a kol. (2005): Krajina a revoluce. Malá Skála, Praha, 247 s. WISCHMEIER, W. H., SMITH, D. D. (1978): Predicting rainfall erosion losses Guide to conservation planning. Agricultural Handbook 537, USDA Washington, 156 s.

CZ.1.07/1.1.00/14.0143

CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

Charakteristiky hlavních půdních jednotek

Charakteristiky hlavních půdních jednotek Tab. č.: 16 Charakteristiky hlavních půdních jednotek 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více

Historický vývoj krajiny České republiky

Historický vývoj krajiny České republiky Historický vývoj krajiny České republiky Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného základu

Více

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D.

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D. Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz CÍL PROJEKTU analýza modelových lokalit ověření

Více

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Kvantifikace erozních jevů metoda USLE (Universal Soil Loss Equation ) odvozena W.H.Wischmeierem a D.D.Smithem v r. 1965 - používá

Více

4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3.

4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3. 4. VYTVÁŘENÍ KORYTA Vnitřní horotvorné síly: vulkanické + seismické vytváření PRIMÁRNÍHO ZEMSKÉHO RELIÉFU Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ Práce vody

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

Vymezení nivy pomocí pedologických a biogeografických podklad na p íkladu povodí Opavy

Vymezení nivy pomocí pedologických a biogeografických podklad na p íkladu povodí Opavy Vymezení nivy pomocí pedologických a biogeografických podklad na p íkladu povodí Opavy TOMÁŠ CHUMAN Díl í v dní disciplíny fyzické geografie se p i vymezování nivy opírají o odlišné složky p írodního prost

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

EU V/2 1/Z33. Česká republika - půdní poměry

EU V/2 1/Z33. Česká republika - půdní poměry EU V/2 1/Z33 Česká republika - půdní poměry Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky půdní poměry. Prezentace

Více

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití , e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Limity využití OBSAH: Úvod... 3 Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením... 4 Potenciální zranitelnost půd acidifikací...

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Úpravy toků a údolní nivy jako faktor ovlivňující průběh povodní

Úpravy toků a údolní nivy jako faktor ovlivňující průběh povodní Úpravy toků a údolní nivy jako faktor ovlivňující průběh povodní jakub langhammer Vodní toky v ČR, stejně jako ve většině vyspělých zemí, byly v posledních staletích předmětem četných antropogenních úprav.

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

Krajina údolní nivy vznik a geoekologická charakteristika

Krajina údolní nivy vznik a geoekologická charakteristika Příloha č.4. Krajina údolní nivy vznik a geoekologická charakteristika Říční nivu nelze chápat staticky, krajina nivy je v čase pohyblivým obrazem střídajících se fází akumulace a odnosu materiálu v závislosti

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost

Více

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz 48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba

Více

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Hlavní činnost Základním účelem veřejné výzkumné instituce VÚMOP, v.v.i. je rozvoj vědního poznání v oborech komplexních meliorací, pedologie a

Více

PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP

PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP Ing. Lukáš Žižka, Ing. Josef Halíř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.,budovatelů 2830, 434 37 Most ABSTRAKT: V zájmovém

Více

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové

Více

Metoda hodnocení krajinného rázu dle LÖW & spol.

Metoda hodnocení krajinného rázu dle LÖW & spol. Příloha č. 1 METODA HODNOCENÍ KRAJINNÉHO RÁZU (LÖW & spol., s.r.o.) 1. Metodická východiska Krajinný ráz určitého území je výsledkem působení přírodních, kulturních a historických činitelů. Procesy a jevy

Více

krajiny povodí Autoři:

krajiny povodí Autoři: Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelovýchh map k Metodice stanovení vybraných faktorů tvorby povrchového odtoku v podmínkách malých povodí Případová studie povodí

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

Co je to revitalizace? REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ. Co je cílem revitalizací? Revitalizační opatření v povodí a na toku:

Co je to revitalizace? REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ. Co je cílem revitalizací? Revitalizační opatření v povodí a na toku: REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ Co je to revitalizace? Revitalizace = renaturalizace 1) Soubor opatření (činností) vedoucích k obnovení nebo k nápravě přirozených funkcí člověkem poškozených ekosystémů,

Více

PŮDA DŘÍVE A NYNÍ. Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý

PŮDA DŘÍVE A NYNÍ. Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý PŮDA DŘÍVE A NYNÍ Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat,

Více

Návod k webové aplikaci Protierozní kalkulačka

Návod k webové aplikaci Protierozní kalkulačka Návod k webové aplikaci Protierozní kalkulačka 2.1. Základní informace Protierozní kalkulačka je komplexní nástroj pro podporu rozhodování v oblasti protierozní ochrany půdy, který poskytuje zemědělcům,

Více

Urychlení fluviálních procesů a procesů na vodních nádržích

Urychlení fluviálních procesů a procesů na vodních nádržích Urychlení fluviálních procesů a procesů na vodních nádržích Narušení vegetačního krytu (odlesnění, požáry, rekreační a sportovní účely, pastva apod.) hlavní příčina ovlivnění fluviálních procesů, přívalové

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

Březovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík

Březovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík Březovský vodovod - voda pro Brno Josef Slavík Přehledná situace Hydrogeologický rajón 4232 nejjižnější souvislý výběžek České křídové tabule, zakončený brachysynklinálním uzávěrem Hg rajón 4232 - Ústecká

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Zásady budování drobných vodních ploch

Zásady budování drobných vodních ploch Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků

Více

Plošná urychlená eroze (nesoustředěný odtok), plošný splach

Plošná urychlená eroze (nesoustředěný odtok), plošný splach Urychlení fluviálních procesů a procesů na vodních nádržích Narušení vegetačního krytu (odlesnění, požáry, rekreační a sportovní účely, pastva apod.) hlavní příčina ovlivnění fluviálních procesů, přívalové

Více

Jaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu?

Jaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu? 4.7.2. Svahová modelace Tíže zemská (nebo-li gravitační energie) je jedním z nejdůležitějších geomorfologických činitelů, který ovlivňuje vnější geomorfologické pochody. Působí na souši, ale i na dně moří.

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní

Více

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:

Více

Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček

Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček Zemědělská půda význam, péče, ochrana seminář 16. 2. 2010 Sluňákov, Horka nad Moravou Pojem eroze vodní půdní svahová nadměrná potenciální

Více

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.

Více

Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz

Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz Revitalizace povodí Petr Koudelka B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz Náplň přednášek - Úpravy toků - Revitalizace toků (co, kde, jak, kdy, historie, morfologie koryt, objekty, vegetace) - Revitalizace

Více

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1)

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) ŠINDLAR s.r.o. konzultační a projekční kancelář obor vodní stavby a krajinné inženýrství V Býšti, listopad 2005

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 1 Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 2 CHKO jsou území určená k ochraně rozsáhlejších území s převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů. V rámci ČR máme v současné době 24 těchto území.

Více

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing.

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing. Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice Smítal František, ing. Obsah prezentace Vodní eroze v ČR, příčiny, důsledky Legislativa a ochrana proti erozi Protierozní opatření

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

590/2002 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o technických požadavcích pro vodní díla. Změna: 367/2005 Sb.

590/2002 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o technických požadavcích pro vodní díla. Změna: 367/2005 Sb. 590/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2002 o technických požadavcích pro vodní díla Změna: 367/2005 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle 143 odst. 4 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Model integrované ochrany půdy, vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové

Více

P.č. Ukazatel Kukuřičná (K) Řepařská (Ř) Obilnářská (O) Bramborářská (B) Pícninářská (P)

P.č. Ukazatel Kukuřičná (K) Řepařská (Ř) Obilnářská (O) Bramborářská (B) Pícninářská (P) Rostlinná produkce a technologie - struktura a charakteristika vstupů a výstupů v RV Tab. č.: 14 Charakteristika výrobních oblastí a podoblastí P.č. Ukazatel Kukuřičná (K) Řepařská (Ř) Obilnářská (O) Bramborářská

Více

Historie krajiny. Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku. Historie území

Historie krajiny. Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku. Historie území Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku Historie krajiny Archeologie krajiny, krajinná architektura, historický vývoj krajinného pokryvu a využití půdy archeologické objekty (středověk): zděné

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Metody ve fyzické geografii I. Václav ČERNÍK 2. UBZM 3. 12. 2012 ZS 2012/2013 Mapa půd katastrálního

Více

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Vodní toky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů v krajině. Vznik vodního toku pramen zdrojnice soutok 2 a více řek (Labe-Vltava, Labe-

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.

Více

Ochrana půdy a vody ve vztahu k plánování v krajině

Ochrana půdy a vody ve vztahu k plánování v krajině Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody ve vztahu k plánování v krajině RNDr. Pavel Novák, Ph.D. 25.9.2015 Lednice Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních

Více

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny.

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK Pöyry Environment a.s. hlavní zpracovatel Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Povodí

Více

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation. Půda a omezení rizik.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation. Půda a omezení rizik. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation Půda a omezení rizik Jiří Hladík Výchozí předpoklady Půda je v zásadě neobnovitelným zdrojem Její degradace

Více

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět VIZP K141 FSv ČVUT. Vodní toky. Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět VIZP K141 FSv ČVUT. Vodní toky. Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie Předmět VIZP K141 FSv ČVUT Vodní toky Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. http://hydraulika.fsv.cvut.cz/vin/prednasky.htm Přirozené vodní toky K141

Více

Povodeň ve škole. Shrnutí. Cílová skupina. Časová náročnost. Prostorové požadavky. Klíčové otázky. Získané dovednosti a znalosti

Povodeň ve škole. Shrnutí. Cílová skupina. Časová náročnost. Prostorové požadavky. Klíčové otázky. Získané dovednosti a znalosti Povodeň ve škole Shrnutí Úloha studenty seznámí s činností vody a s významem pobřežních rostlin v blízkosti vodních toků a stojatých vod. Na základě jednoduchého experimentu, který simuluje rozvodněnou

Více

A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3

A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická analýza Malý sloupský

Více

ANALYTIKA ODPADŮ Žďár nad Sázavou 30.11.-01.12.2011

ANALYTIKA ODPADŮ Žďár nad Sázavou 30.11.-01.12.2011 ANALYTIKA ODPADŮ Žďár nad Sázavou 30.11.-01.12.2011 Problematika říčních sedimentů - odběry, analýzy, hodnocení Ing. Jiří Medek Obsah přednášky kvantitativní aspekty kvalitativní aspekty - monitoring jakosti

Více

Revitalizace jako investice

Revitalizace jako investice Revitalizace jako investice D. Pithart 1, T. Dostál 2, J. Valentová 2, P. Valenta 2, J. Weyskrabová 2 K. Křováková 3, J. Žaloudík 4, J.Hejzlar 4, & J. Dušek 5, 1 Daphne ČR, Institut aplikované ekologie,

Více

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení

Více

Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů. Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů. Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Funkce půdy - Produkční v zemědělství a lesnictví - Mimoprodukční (ekologické)

Více

PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ DUNAJE V. OCHRANA PŘED POVODNĚMI A VODNÍ REŽIM KRAJINY TEXT

PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ DUNAJE V. OCHRANA PŘED POVODNĚMI A VODNÍ REŽIM KRAJINY TEXT PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ DUNAJE ZVEŘEJNĚNÝ NÁVRH PLÁNU K PŘIPOMÍNKÁM V. OCHRANA PŘED POVODNĚMI A VODNÍ REŽIM KRAJINY TEXT Povodí Vltavy, státní podnik Prosinec 2014 Obsah: V. Ochrana před

Více

STUDIE OCHRANY PŮDY A VODY V POVODÍ JIHLAVY NÁVRH OPATŘENÍ A MODELOVÁ ÚČINNOST

STUDIE OCHRANY PŮDY A VODY V POVODÍ JIHLAVY NÁVRH OPATŘENÍ A MODELOVÁ ÚČINNOST STUDIE OCHRANY PŮDY A VODY V POVODÍ JIHLAVY NÁVRH OPATŘENÍ A MODELOVÁ ÚČINNOST Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny v Brně Jana Konečná, Petr Karásek,

Více

Tabulka Tepelně-technické vlastností zeminy Objemová tepelná kapacita.c.10-6 J/(m 3.K) Tepelná vodivost

Tabulka Tepelně-technické vlastností zeminy Objemová tepelná kapacita.c.10-6 J/(m 3.K) Tepelná vodivost Výňatek z normy ČSN EN ISO 13370 Tepelně technické vlastnosti zeminy Použijí se hodnoty odpovídající skutečné lokalitě, zprůměrované pro hloubku. Pokud je druh zeminy znám, použijí se hodnoty z tabulky.

Více

Objednatel: Obec Postřelmůvek (okres Šumperk) Pořizovatel: Městský úřad Zábřeh, Oddělení rozvoje a územního plánování

Objednatel: Obec Postřelmůvek (okres Šumperk) Pořizovatel: Městský úřad Zábřeh, Oddělení rozvoje a územního plánování Objednatel: Obec Postřelmůvek (okres Šumperk) Pořizovatel: Městský úřad Zábřeh, Oddělení rozvoje a územního plánování Schvalovací orgán: Zastupitelstvo obce Postřelmůvek Zpracovatel: Atelier AVM, s.r.o.

Více

A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3

A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Frýdlantsko A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická

Více

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní

Více

Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße

Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Zranitelnost vulnerabilita.

Více

dq/dt+da/dt=q a rovnice o zachování hybnosti dq/dx+d(ß*q*q/a)/dx+gady/dx+gai(f)=gai(b)

dq/dt+da/dt=q a rovnice o zachování hybnosti dq/dx+d(ß*q*q/a)/dx+gady/dx+gai(f)=gai(b) 2. Hydrotechnické výpočty 2.1.Popis modelu Výpočet průběhu hladin jsme provedli výpočtem nerovnoměrného neustáleného proudění pomocí programu MIKE11, vyvinutým Dánským hydraulickým institutem pro výpočet

Více

Programy opatření v Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy Seminář Voda 2010 současný stav a opatření k ochraně vodního zdroje Želivka Ing. Jaroslav Beneš Povodí Vltavy, státní podnik Proces plánování v oblasti

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: 27.1.2014 EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: Koloběh vody v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. květen 2011 Vybrané programy MŽP vhodné pro obce Operační program Životní prostředí

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY

UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY MILADA MATOUŠKOVÁ*, MIROSLAV ŠOBR* * Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF UK; e-mail: matouskova@natur.cuni.cz, sobr@natur.cuni.cz

Více

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU

Více

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Ing. Martin MISTR, Ph.D. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Standardy GAEC v ČR od 1. ledna

Více

METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ

METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ PETR KARÁSEK JANA PODHRÁZSKÁ Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH

Více

TABULKOVÁ ČÁST SKLADEBNÝCH ČÁSTÍ ÚSES Biocentra 42-RBC 1366 (v řešeném území část) regionální, v systému regionálního významu trasy RK559, MEANDRY PLOUČNICE řešeno v dokumentaci - jako 2. 10, 4. BC 5,

Více

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz Geologie kvartéru Jaroslav Kadlec Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz http://www.ig.cas.cz/geomagnetika/kadlec Maximální rozšíření kontinentálního

Více

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management

Více

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost Informační list č. 2/2010 Únor 2010 Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost Biodiverzita, tj. rozmanitost jednotlivých druhů rostlin a živočichů a jejich vazby na okolní prostředí

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

THE APPLICATION OF PROFILE CHARACTERISTICS OF SOIL PHYSICS PARAMETERS IN ARCHEOLOGICAL RESEARCH ON THE EXAMPLE OF MIKULČICE LOCALITY

THE APPLICATION OF PROFILE CHARACTERISTICS OF SOIL PHYSICS PARAMETERS IN ARCHEOLOGICAL RESEARCH ON THE EXAMPLE OF MIKULČICE LOCALITY THE APPLICATION OF PROFILE CHARACTERISTICS OF SOIL PHYSICS PARAMETERS IN ARCHEOLOGICAL RESEARCH ON THE EXAMPLE OF MIKULČICE LOCALITY Hladký J., Pokorný E. Department of Agrochemistry, Soil Science, Microbiology

Více