Vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska"

Transkript

1 Vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska luděk šefrna 1. Úvod Mnoho definic nivy z pedologického hlediska vychází z charakteristiky půdního krytu nivy a základních půdotvorných procesů, které v těchto půdách probíhají. Nejčastěji jsou citovány autoři Ložek (1973), 2003); Němeček a kol. (1989) a mnoho půdních taxonomických systémů ať našich Němeček a kol. (2001), a nebo šířeji uplatňovaných mezinárodních jako IUSS WRBS (2006) nebo francouzská RPF (1995). Všechny tyto práce zdůrazňují fakt, že se jedná o mladé půdy, vznikající z půd erodovaných v horních částech povodí a resedimentovaných vodními toky, které jsou v mírném klimatickém pásu listnatých lesů stanovištěm lužních lesů a nebo vlhkomilných travních porostů. Z hlavních znaků a vlastností jsou vyzdvihovány hnědá barva, vrstevnatost profilu, časté znaky hydromorfismu, distribuce organiky do hloubky profilu a vysoký obsah živin. V aridních oblastech byla niva ohniskem vzniku velkých civilizací. Niva z pedologického hlediska koresponduje s pojetím geologickým, geomorfologickým, geobotanickým i hydrologickým, i když v detailech areálových hranic nalezneme rozdíly. Nejproblematičtější se zdá vymezení právě pedologické či pedogeografické. Z etnografického a etymologického hlediska se jedná o rovinu, jejíž název niva má praslovanský základ a užívá jej většina slovanských jazyků. Samotný název pochází z řečtiny. Souvisí s řeckým neios novina po úhoru, a všeslovanským nov nový. Niva je tedy kus rovné země zcela nově vzdělané, tj. nový přírůstek k majetku vsi (na rozdíl od pozdější noviny, což bylo pole v druhém stadiu hospodářského cyklu, po úhoru, tedy pole kdysi již zorané a oseté, ale příští rok nechané úhorem, aby se osvěžilo (Machek, 1971, Pleskalová, 2001) V rámci plužin jednotlivých obcí patřila niva k těm nejúrodnějším a byla dědičně nedělitelná a využívaná převážně jako orná půda (Kunz, 1997). Niva a odvozeniny z ní jsou častým pomístním názvem nejen ve starosídelní oblasti, ale podle jejich rozšíření např. na Českomoravské vrchovině se jedná o slovo používané v příslušném významu do nedávné doby. I v současnosti je vnímána niva díky krásné literatuře jako bukolická část krajiny, úrodná a plná zeleně díky rozptýleným lučním enklávám, skupinám stromů a hájků.

2 210 luděk šefrna 2. Některé aspekty vzniku a vývoje niv Vznik nivy je průsečíkem pomalého, leč přirozeného vývoje reliéfu, spojeného s acidifikací (a tedy i ochuzováním o bazické kationty) půd ve středním a mladším holocénu a neolitizace. Ta se projevovala především urychlením erozně-akumulačních jevů v důsledku změny vegetačního krytu a vývoje nového managementu a technologií hospodaření člověka v krajině. Je třeba především zdůraznit fakt, že acidifikace a s ní spojené ochuzování půd o živiny vyvrcholilo příchodem atlantského klimatu, kdy výrazněji promyvný vodní režim půd vedl k rychlejšímu vyplavování karbonátů a bází akumulovaných v matečných horninách během glaciálního cyklu. Větší srážky zvýšily přirozenou erozi, přestože změnou klimatu byla eroze bržděna vegetačním krytem. Ten však byl v naší krajině do jisté míry mozaikovitý a o úplné zapojenosti se nedá jednoznačně usuzovat (Sádlo, 2005). Již před příchodem neolitického zemědělce se situace radikálně mění, protože i v mezolitu člověk krajinu začal ovlivňovat vypalováním lesa a tvorbou nelesních enkláv díky těžbě palivového dřeva, přednostnímu využívání některých druhů dřevin, udržováním otevřené krajiny ze strategických a nebo kultovních důvodů. V neolitu acidifikace nabrala na obrátkách díky jednostrannému čerpání živin z půdy nejen na polích a pastvinách, ale také díky stelivovému, letninovému a oklestovému managementu v lese (Sádlo, 2005). Tato acidifikace a debazifikace má mnoho důsledků pro různé jevy. Jedním z nich jsou např. změny fyzikálních vlastností, ústící do menší přirozené erozní odolnosti díky ztrátě strukturnosti, peptizaci, poklesu mikrobielní rozmanitosti a obsahu humusu. Erozně-akumulační proces má na vznik niv největší vliv. Erodovaný materiál z půd se hromadí na úpatí svahů a díky transportu vodním tokem postupně zaplňuje dna údolí. Nivy jsou přirozeně více vyvinuty ve starosídelních oblastech, které se shodují s pedogeografickým regionem půd z nespojitých eolických sedimentů typu spraší, sprašových hlín a na některých starších měkkých horninách jako na slínovcích a jílovcích. Podle Beneše (Beneš, 1995) je archeologicky dokladováno asi 18 eroz ně- -aku mu lačních případů, které sice nelze jednoznačně zachytit v údolích, ale u svahové eroze můžeme rozpoznat čtyři erozně-akumulační vlny pozdní eneolit, pozdní doba bronzová, konec doby laténské a vrcholný středověk. Tato poslední vlna trvá dodnes a je v současnosti ještě výraznější díky poslední zemědělské revoluci, založené na zcela jiných technologických principech agrotechniky a obdělávání honů takových rozměrů, které svými parametry zcela mění koeficienty eroze. Vezmeme-li v úvahu např. nejužívanější rovnici pro výpočet ztrát půdy vodní erozí, tzv. univerzální rovnici pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy z pozemků vytvořené Wischmeierem a Smithem (1978), potom zejména svažitost pozemků a délka svahů se změnila ve smyslu urychlení výsledné ztráty půdy. Vlastní niva se vyvíjela s největší pravděpodobností na základě nálezů datovatelných artefaktů, následovně (Opravil, 1983; Lang, 2003). Ve starším a středním holocénu byl povrch nivy členitý a byl tvořen štěrkopískovými uloženinami, na nichž se tvořily chudé štěrkovité půdy typu rambla (dnešní fluvizemě psefitické a regozemě). Poté se začínají ukládat povodňové hlíny, které povrch postupně zarovnávají. Teprve v době hradištní se začínají projevovat povodně, které nivu půdně přeměňují na vegy typické

3 vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska 211 fluvizemě středního zrnitostního složení. Do té doby se jednalo o mozaiku mokřadů a slatin, využívaných jen příležitostně pro pastvu. Nová nivelizace povrchu povodňovými hlínami vytvořila nový ekosystém, kde louky oscilovaly s rákosinami a lužním lesem úvalového typu. Nové nivní sedimenty také pohřbily starší sídliště, která nerušeně existovala bezprostředně v předešlé nivě od neolitu. Od konce hradištní doby se však sídla z existenčních důvodů stěhovala vně záplavové zóny. Tento vývoj byl spojen také ze změnou vegetačního krytu. Původní tvrdý luh díky sedimentaci povodňových hlín a zvyšování hladiny podzemní vody chřadnul a byl částečně nahrazován měkkým luhem. Tvrdý luh byl takto vytlačen na okraj nivy a nebo na vyvýšená místa. Tato fakta vyplývají z archeologických výzkumů v povodí Moravy a Odry, ale mají paralelu i s vývojem niv v povodí Labe. Vrcholný středověk byl rozhodujícím obdobím pro vznik aluvií. Erozně-akumulační proces z dřívějších období postupně zaplňoval deprese na svazích a dospěl až na úpatí svahů v době římské, poté formou suchých delt u ústí bočních údolí začal vyplňovat údolí větších toků. Eroze postihovala v tomto období především žďářením čerstvě odlesněné plochy a prostor vně starosídelní oblasti tedy vrchoviny a podhorské krajiny teprve nedávno kolonizované. Přispěla tomu také původní záhonovitá orba na dlouhých plužinách s úvratěmi na koncích krátkých stran. Intenzita eroze vrcholila ve 14. a 15. stol, poté se snížila díky zavedení střídání plodin na polích a také díky husitským válkám a morovým epidemiím, které snížili tlak na využívání půdy. Pokles eroze vrcholí třicetiletou válkou. Je však brzy vystřídán novou vlnou eroze po r. 1750, kdy se hospodaření intenzifikuje, rozorávají se louky, vysoušejí rybníky a začínají se pěstovat okopaniny. Kaskádovité přesouvání erodované půdy do koluvií a údolní nivy (obr. 1), které popisují Lang a Honscheidt (1999) v sousedním Bavorsku, je patrně platné i pro naší krajinu. Nejprve se zaplňují antropogenní deprese, poté deprese na svazích, jejich úpatích a poté vyplňují nivu. Hranice mezi deluvio-fluviálními, koluviálními a fluviálními uloženinami je značně rozostřená a v detailu při identifikaci v terénu dělá problémy. 3. Klasifikace půd Niva má podle poslední klasifikace půd fluvizemě (původní nivní půdy), které mohou na subtypové úrovni dosahovat značné proměnlivosti podle zrnitosti (modální, psefitická, arenická, pelická), hydromorfismu (oglejená, glejová), chemismu sedimentů (karbonátován nekarbonátová) a tvorby (stratifikovaná, kambická). Textura fluvizemí může být odvozena především ze svrchních horizontů zemědělských půd, ležících výškově nad nivou směrem k pramenné oblasti. Materiál většinou prošel několika etapami odnosu transportu sedimentace v rámci svahových a fluviálních procesů, při nichž došlo jednak k texturní homogenizaci a transportem vodním tokem též k opětovnému zrnitostnímu vytřídění. Texturně se jedná o těžší půdy, než odpovídá průměrnému druhu v povodí. Obdobně jsou fluvizemě horních úseků povodí lehčí ve srovnání se středními a dolními úseky (Jurča, 1974), což odpovídá charakteru zvětrávání podle výškových stupňů, kdy s klesající teplotou vyšších nadmořských výšek

4 212 luděk šefrna roste intenzita fyzikálního rozrušování hornin fragmentace na hrubší zrnitostní frakce. Také tomu přispívá geologická stavba. Odolnější pevné horniny budují vyšší partie vrchovin a hornatin. Z hlediska postižení všech možných variant charakteru stavby půdního profilu fluvizemí je však třeba poukázat na klasifikaci Kubieny (Kubiena, 1953), která má ekologický akcent a má blízko k diferenciaci typické nivní a lužní vegetace. Jeho třídění nivních půd spočívá na přiřazení k ramblám, paterniím a vegám. Jsou seřazeny podle zrnitosti, intenzity půdotvorných pochodů a hydromorfismu a jsou tradičně používány např. ekology a geobotaniky (Chytrý, Kučera, Kočí eds., 2001). Rambla stěrkovitá, lehká, živinami málo zásobená s olšinami Paternia středně těžká až težká, živná, hyromorfní, typická pro měkký luh Vega těžší půdy s ustáleným profilem, zaplavované jen vyjímečně, tvrdý luh Jejich ekvivalenty v současné klasifikaci jsou na různé subtypové úrovni jako např. fluvizemě psefitické, arenické a modální spolu s určitým stupněm hydromorfismu jako oglejené a glejové. Naše klasifikace vznikala na podobných principech jako klasifikace IUSS WRBS (2006), a proto je třeba uplatňovat podobný výkladový a terminologický aparát. V následujícím textu je výtah z citované mezinárodní klasifikace fluvizemí. Obecný popis fluvisolů Pojem fluvic půdní materiál (z lat. fluvius řeka) se vztahuje na fluviatilní, marinní a lakustrinní sedimenty, kterým je pravidelně dodáván čerstvý materiál nebo se zachovaly přinejmenším do nedávné minulosti. Pojem nedávná minulost ( recent past ) zahrnuje časový prostor, během kterého byly půdy chráněny před záplavami, např. poldrováním, hrazením, kanalizací nebo umělou drenáží, za předpokladu, že během tohoto časového období nedošlo k žádnému vývoji půdy, který by vedl k tomu, že by vznikly nějaké diagnostické podpovrchové půdní horizonty, odhlédneme-li od Salic nebo Sulfuric horizontů. Diagnostická kritéria Fluvic půdní materiál je materiál, u kterého lze nejméně v 25 % objemu rozeznat vrstvení. Na vrstvení poukazují i obsahy organického uhlíku, pokud směrem do hloubky nepravidelně klesají nebo pokud zůstávají až do hloubky 100 cm > 0,2 %. Tenké vrstvy písku mohou mít také velmi nízké obsahy organického uhlíku, pokud tyto podmínky splňují alespoň níže následující jemnozrnné sedimenty odhlédneme-li od překrytých A-horizontů. Identifikace v terénu Fluvic půdní materiál vykazuje vrstvení. Střídání tmavších a světlejších vrstev může poukazovat na to, že dochází k nepravidelnému poklesu obsahu organického uhlíku směrem do hloubky. Fluvic půdní materiál, začínající v rámci svrchních 25 cm půdy a pokračující do hloubky minimálně 50 cm pod půdním povrchem, nemají jiné diagnostické horizonty než histic, mollic, ochric, takyric, umbric, yermic, salic nebo sulfuric.

5 vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska 213 Rozlišujeme následující nižší jednotky fluvisolů: histic, takyric, calcaric, thionic, yermic, sodic, salic, aridic, tephric, gleyic, gelic, skeletic, mollic, stagnic, dystric, umbric, humic, eutric, arenic, gypsic, haplic. 4. Vymezení nivy Niva neboli aluvium je významný krajinný prvek, jehož vznik a další vývoj je příčinně spojen s erozí, inundacemi a kolonizací krajiny v holocénu. Může být v krajině vymezena geomorfologicky na základě vytyčení plochého dna údolí a úpatnice svahů, hydrologicky jako ta část dna údolí, které je pod vlivem rozlivu vody za povodně, geologicky fluviálními uloženinami holocénního stáří, pedologicky rozšířením fluvizemí, nejmladších půdních typů, jejichž profil skládají povodňové sedimenty, a nebo geobotanicky podle skladby vegetace, obecně lužních společenstev. Naše velké povodně (50 100leté) v posledním desetiletí svým rozlivem dobře korelovaly s areály fluvizemí (Novák a kol. 1997, 1998). V detailu nacházíme rozdíly, což je důsledek antropogenního (technického) přetvoření povrchu nivy, které vyvolaly změny průtočnosti údolního profilu. Z map syntetizujících areály nivy pedologické na ZPF (fluvizemě a gleje), geologické (fluviální sedimenty) a hranice rozlivu poslední povodně je také patrné, že částečný nesoulad hranic spočívá převážně v posunu pedologických hranic směrem do podsvahových konkávních poloh, resp. do vyššího stupně nivy, který sice není na studovaných nivách tak dobře vyvinutý jako např. u Labe či Ohře (Růžičková E., Zeman A. eds., 1994), ale s jeho náznaky se setkáváme. Obr. 1 Časový vývoj erozně-sedimentačního cyklu koluvia a nivy. Kaskádový model formace koluvia a aluvia je ohraničen časem prvního začlenění půdního materiálu do procesu přemisťování a časem jeho poslední depozice v dolní části svahu a nivě. První sloupec reprezentuje původní materiál, druhý antropogenně vytvořené sníženiny, třetí hypotetické přírodní deprese a čtvrtý koluvium při úpatí svahu na přechodu do aluvia. Šipky vyjadřují proces transportu a vyluhování půdní hmoty (upraveno podle Lang, Honscheidt, 1999).

6 214 luděk šefrna 5. Závěr Výsledky našeho průzkumu niv a jejich konfrontace s názory citovanými z odborné literatury nám dovolují předložit některé závěry, které jsou důležité pro další výzkumy. Niva je z půdního hlediska velmi pestrá nejen podle výskytu možných půdních typů, zahrnujících mimo fluvizemě i gleje, rašeliny a černice, ale i prostorovou proměnlivostí v rámci příčného i podélného uspořádání. To je důsledek především stáří, šířky nivy, její polohy v rámci povodí a technických úprav koryta v posledním století. Nivní roviny mají dnes relikty původních meandrujících koryt zazeměných přirozeně či antropogenně, agradační valy a suché deltovité sedimenty z bočních údolí. Díky tomu na krátké vzdálenosti nacházíme širokou škálu zrnitostních, hydromorfních a organogenních subtypů. Vymezení fluvizemí vůči půdám navazujících svahů je nejednoznačné, protože podsvahové koluvizemě jsou profilově podobné a přecházejí do fluvizemí rozostřenou hranicí podobně jako fluviální sedimenty do deluviofluviálních a deluviálních sedimentů. Na objektivnější vymezení musí být použity jak materiály DPZ, tak přesné modely reliéfu.

7 vznik a vývoj nivy z pedogeografického hlediska 215 Literatura BENEŠ, J. (1995): Erosion and accumulation processes in the late Holocen of Bohemia in relation of prehistoric and medieval landscape occupation. In: Kuna, M., Venclová, N., Wether archeology, ARU Praha, CHYTRÝ, M., KUČERA, T., KOČÍ, M., eds. (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR Praha, 304 s. IUSS Working group WRB (2006): World reference base for soil resources. 2. edition World Soil Resource Reports N. 103, FAO, Rome, 128 s. JURČA, V. (1974): Základní údaje o půdách centrálních částí holocénních niv povodí českého Labe. Sborník VŠZ v Praze, Fak. Agron., řada A, KUBIENA, W. L. (1953): Bestimmungsbuch und Systematik der Boden Europas. F. Enke Verlag, Stuttgart, 392 s. KUNZ, L. (1997): Niva. In: Niva v multidisciplinárním pohledu (R. Květ ed.), LANG, A., HONCHEIDT (1999): Age and source of colluvial sediments at Vatingen-Enz, Germany, Catena, 38, LOŽEK, V. (1973): Příroda ve čtvrtohorách. Academia, Praha, 372 s. LOŽEK, V. (2003): Naše nivy v proměnách času I. Ochrana přírody 58, č. 4, MACHEK, V. (1971): Etymologický slovník jazyka českého. Academia Praha, 400 s. NĚMEČEK, J., SMOLÍKOVÁ, L., KUTÍLEK, M. (1990): Pedologie a paleopedologie. Academia, Praha. 546 s. NĚMEČEK, J. a kol. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. ČZU Praha, 77 s. NOVÁK, P., ZLATUŠKOVÁ, S., ŠEFRNA, L. (1997): Změny půdního krytu v důsledku povodní. In: Sborník přednášek Povodně a krajina 97, ICID-CIID, Brno, listopad 1997, 7/54. NOVÁK, P., ZLATUŠKOVÁ, S., ŠEFRNA, L. (1998): The Change in Soil Cover in the Morava Catchment Area as a Result of Catastrophic Rains and Floods. 16. Congres mondial de Science du Sol, 1998, Montpellier, France, OPRAVIL, E. (1983): Údolní niva v době hradištní. Studie Archeologického ústavu ČSAV Brno, 11/2, 77 s. PLESKALOVÁ, J. (2001): Niva v pomístních jménech na Moravě a ve Slezsku, in: Niva v multidisciplinárním pohledu (R. Květ ed.), Referentiel pédologique francais (1995), INRA Paris, 332 s. RŮŽIČKOVÁ, E., ZEMAN, A., eds. (1994): Holocene flood plain of the Labe river. GLÚ AVČR Praha, 116 str. SÁDLO, J. a kol. (2005): Krajina a revoluce. Malá Skála, Praha, 247 s. WISCHMEIER, W. H., SMITH, D. D. (1978): Predicting rainfall erosion losses Guide to conservation planning. Agricultural Handbook 537, USDA Washington, 156 s.

Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace

Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace Říční nivy Nivy jako přírodní útvary Niva je přírodní tvar vzniklý fluviálními pochody. Poříční a údolní nivy mají svoji

Více

Agroekologie. Ing. Ondřej Jakšík. Katedra pedologie a ochrany půd. FAPPZ, A027A (suterén)

Agroekologie. Ing. Ondřej Jakšík. Katedra pedologie a ochrany půd.   FAPPZ, A027A (suterén) Agroekologie oceňování zemědělské půdy Katedra pedologie a ochrany půd Ing. Ondřej Jakšík email: jaksik@af.czu.cz FAPPZ, A027A (suterén) Obsah cvičení Podmínky zápočtu Definice půdy a její vývoj Klasifikace

Více

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry

Více

CZ.1.07/1.1.00/14.0143

CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy

Více

Základy agroekologie oceňování zemědělské půdy

Základy agroekologie oceňování zemědělské půdy Základy agroekologie oceňování zemědělské půdy Katedra pedologie a ochrany půd Ing. Ondřej Jakšík email: jaksik@af.czu.cz FAPPZ, A227 Obsah cvičení Podmínky zápočtu Definice půdy a její vývoj Klasifikace

Více

SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)

SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková) PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 Příl. 2 Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková) HPJ 01 Černozemě (typické i karbonátové)

Více

Charakteristiky hlavních půdních jednotek

Charakteristiky hlavních půdních jednotek Tab. č.: 16 Charakteristiky hlavních půdních jednotek 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým

Více

Suchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů

Suchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Suchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů Vítězslav Hybler Mendelova univerzita v Brně Říční krajina lužního lesa: - využívání

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

Historický vývoj krajiny České republiky

Historický vývoj krajiny České republiky Historický vývoj krajiny České republiky Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného základu

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více

Soubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období

Soubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období Případová studie povodí Teplý potok Příloha

Více

4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3.

4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3. 4. VYTVÁŘENÍ KORYTA Vnitřní horotvorné síly: vulkanické + seismické vytváření PRIMÁRNÍHO ZEMSKÉHO RELIÉFU Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ Práce vody

Více

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině 10. září 2013 Osíčko Vymezení zájmového území LOKALITA JIŘIČKY Seznam znaků krajinného rázu Přírodní charakteristika Kulturní

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. 15. 16. KRAJINA STŘEDOVĚKU a NOVOVĚKU Pole a obecní pastviny Rybník u zaniklé středověké vesnice Změna hustoty

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu

Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním

Více

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Kvantifikace erozních jevů metoda USLE (Universal Soil Loss Equation ) odvozena W.H.Wischmeierem a D.D.Smithem v r. 1965 - používá

Více

Geomorfologické poměry sídla

Geomorfologické poměry sídla Geomorfologické poměry sídla s Témata prezentací Geomorfologické poměry obce Zaměření regionální geomorfologie ČR, typy reliéfu vybrané tvary reliéfu Text: +/- 5 10 stran jednotlivci Téma: obec, město

Více

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití , e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Limity využití OBSAH: Úvod... 3 Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením... 4 Potenciální zranitelnost půd acidifikací...

Více

GIS a pozemkové úpravy. Výpočty erozní ohroženosti

GIS a pozemkové úpravy. Výpočty erozní ohroženosti GIS a pozemkové úpravy Výpočty erozní ohroženosti Josef Krása Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, Fakulta stavební ČVUT v Praze 1 Geodata Hlavní poskytovatelé map Státní a resortní (byť často

Více

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D.

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D. Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz CÍL PROJEKTU analýza modelových lokalit ověření

Více

SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace

SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.09

Více

EU V/2 1/Z33. Česká republika - půdní poměry

EU V/2 1/Z33. Česká republika - půdní poměry EU V/2 1/Z33 Česká republika - půdní poměry Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky půdní poměry. Prezentace

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy OCHRANA A DEGRADACE PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 10. přednáška Ochrana půdy: zachování půdy jako výrobního prostředku a součásti životního prostředí zachování nebo obnova funkcí půdy zabránění

Více

HYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok

HYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě

Více

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,

Více

Vybrané charakteristiky půd v havarijní zóně JE Temelín

Vybrané charakteristiky půd v havarijní zóně JE Temelín Vybrané charakteristiky půd v havarijní zóně JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Ing. Vladimír Zdražil Ing. Marek Nechvátal RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Česká zemědělská univerzita, Fakulta

Více

Popis úseku vodního toku z mapy. Vyšetřit polohu úseku vodního toku, zakreslit úsek do mapy a označit jej příslušným číslem. do (horní hranice)

Popis úseku vodního toku z mapy. Vyšetřit polohu úseku vodního toku, zakreslit úsek do mapy a označit jej příslušným číslem. do (horní hranice) Popis úseku vního toku z mapy Vyšetřit polohu úseku vního toku, zakreslit úsek mapy a označit jej příslušným číslem Název vního toku Úsek č. Popis polohy úseku (lní hranice) (horní hranice) Délka úseku

Více

RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná

RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná 6. přednáška PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universáln lní rovnice ztráty ty půdy p USLE principy výpočtu) modifikace: RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná proč predikce??? abych mohl pochopit proces a navrhnout

Více

Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 02 (staničení 459-732 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích kamennou dlažbou / rovnaninou. Břehy jsou pokryty travním porostem, v horní části úseku se nacházejí

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany

Více

Mapa potenciálního vsaku (potenciální infiltrace) území

Mapa potenciálního vsaku (potenciální infiltrace) území Mapa potenciálního vsaku (potenciální infiltrace) území Ing. Ludmila Hartlová, RNDr. Jitka Novotná Obor hydrogeologie; GEOtest, a.s. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR

Více

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Hlavní činnost Základním účelem veřejné výzkumné instituce VÚMOP, v.v.i. je rozvoj vědního poznání v oborech komplexních meliorací, pedologie a

Více

Úpravy toků a údolní nivy jako faktor ovlivňující průběh povodní

Úpravy toků a údolní nivy jako faktor ovlivňující průběh povodní Úpravy toků a údolní nivy jako faktor ovlivňující průběh povodní jakub langhammer Vodní toky v ČR, stejně jako ve většině vyspělých zemí, byly v posledních staletích předmětem četných antropogenních úprav.

Více

PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP

PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP Ing. Lukáš Žižka, Ing. Josef Halíř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.,budovatelů 2830, 434 37 Most ABSTRAKT: V zájmovém

Více

Vymezení nivy pomocí pedologických a biogeografických podklad na p íkladu povodí Opavy

Vymezení nivy pomocí pedologických a biogeografických podklad na p íkladu povodí Opavy Vymezení nivy pomocí pedologických a biogeografických podklad na p íkladu povodí Opavy TOMÁŠ CHUMAN Díl í v dní disciplíny fyzické geografie se p i vymezování nivy opírají o odlišné složky p írodního prost

Více

Otázka 1: Říční niva Na kterém obrázku jsou správně označená místa, kde probíhá nejintenzivnější eroze břehů? Zakroužkujte jednu z možností.

Otázka 1: Říční niva Na kterém obrázku jsou správně označená místa, kde probíhá nejintenzivnější eroze břehů? Zakroužkujte jednu z možností. ŘÍČNÍ NIVA Text 1: Říční niva Říční niva je část údolí, která je zaplavována a ovlivňována povodněmi. Z geomorfologického hlediska se jedná o ploché říční dno, které je tvořeno říčními nánosy. V nivě řeka

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

Krajina údolní nivy vznik a geoekologická charakteristika

Krajina údolní nivy vznik a geoekologická charakteristika Příloha č.4. Krajina údolní nivy vznik a geoekologická charakteristika Říční nivu nelze chápat staticky, krajina nivy je v čase pohyblivým obrazem střídajících se fází akumulace a odnosu materiálu v závislosti

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

Základní geomorfologická terminologie

Základní geomorfologická terminologie Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

HISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY. od starověku do současnosti. Tomáš Vrška. VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, Brno

HISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY. od starověku do současnosti. Tomáš Vrška. VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, Brno photo Igor Míchal HISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY od starověku do současnosti Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, 602 00 Brno Klimaticko-geografický gradient nižší polohy listnaté

Více

PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ

PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro

Více

Eliminace plošného znečištění v povodí vodárenských nádrží

Eliminace plošného znečištění v povodí vodárenských nádrží Eliminace plošného znečištění v povodí vodárenských nádrží (platí pro všechna povodí zemědělsky využívaná) Tomáš Kvítek Povodí Vltavy, státní podnik tomas.kvitek@pvl.cz 607 01 66 14 Novotného lávka, 2016

Více

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY. Kolektiv autorů

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY. Kolektiv autorů ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY Kolektiv autorů OBSAH Téma a zaměření projektu Projektový tým a postup řešení Výstupy: - Katalog opatření - Návrhy opatření - Další

Více

Územní systém ekologické stability ÚSES

Územní systém ekologické stability ÚSES Územní systém ekologické stability ÚSES Hlavní cíle ÚSES 1. Uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění. 2. Vytvoření optimálního

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

Vodní hospodářství krajiny 2 3. cvičení

Vodní hospodářství krajiny 2 3. cvičení 3. cvičení Václav David K143 e-mail: vaclav.david@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: dle dohody Vodní hospodářství krajiny 2 Obsah cvičení Úprava rybniční stoky Úprava prostoru zátopy Úprava prostoru kolem

Více

Přístup ke štěrkonosným řekám Příklady z Francie a Německa. Zdeněk Poštulka

Přístup ke štěrkonosným řekám Příklady z Francie a Německa. Zdeněk Poštulka Přístup ke štěrkonosným řekám Příklady z Francie a Německa Zdeněk Poštulka zdenek.postulka@seznam.cz Francouzské řeky - Loira V roce 1994 byla přijata koncepce Plan Loire Grandeur Nature. V návaznosti

Více

Urychlení fluviálních procesů a procesů na vodních nádržích

Urychlení fluviálních procesů a procesů na vodních nádržích Urychlení fluviálních procesů a procesů na vodních nádržích Narušení vegetačního krytu (odlesnění, požáry, rekreační a sportovní účely, pastva apod.) hlavní příčina ovlivnění fluviálních procesů, přívalové

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

A. POPIS OBLASTI POVODÍ

A. POPIS OBLASTI POVODÍ A. POPIS OBLASTI POVODÍ A.1. Všeobecný popis oblasti povodí Moravy A.1.1. Vymezení oblasti povodí Moravy A.1.1.1. Hranice oblasti povodí A.1.1.2. Výškové poměry v území A.1.2. Geomorfologické poměry A.1.3.

Více

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz 48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba

Více

Metoda hodnocení krajinného rázu dle LÖW & spol.

Metoda hodnocení krajinného rázu dle LÖW & spol. Příloha č. 1 METODA HODNOCENÍ KRAJINNÉHO RÁZU (LÖW & spol., s.r.o.) 1. Metodická východiska Krajinný ráz určitého území je výsledkem působení přírodních, kulturních a historických činitelů. Procesy a jevy

Více

Příloha č. 6. Lokalizace studovaných ploch

Příloha č. 6. Lokalizace studovaných ploch Příloha č. 6 Lokalizace studovaných ploch Plocha č. Souřadnice (vztahováno ke středům ploch) N E Lokalizace Popis plochy Černá Opava (transekt lokalizován cca 800 m severně od místní části Vrbno p. Prad.-Mnichov,

Více

PŮDA DŘÍVE A NYNÍ. Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý

PŮDA DŘÍVE A NYNÍ. Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý PŮDA DŘÍVE A NYNÍ Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat,

Více

Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí

Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí Miloš ROZKOŠNÝ, Miriam DZURÁKOVÁ, Hana HUDCOVÁ, Pavel SEDLÁČEK Výzkumný

Více

krajiny povodí Autoři:

krajiny povodí Autoři: Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelovýchh map k Metodice stanovení vybraných faktorů tvorby povrchového odtoku v podmínkách malých povodí Případová studie povodí

Více

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:

Více

Plošná urychlená eroze (nesoustředěný odtok), plošný splach

Plošná urychlená eroze (nesoustředěný odtok), plošný splach Urychlení fluviálních procesů a procesů na vodních nádržích Narušení vegetačního krytu (odlesnění, požáry, rekreační a sportovní účely, pastva apod.) hlavní příčina ovlivnění fluviálních procesů, přívalové

Více

Jaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu?

Jaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu? 4.7.2. Svahová modelace Tíže zemská (nebo-li gravitační energie) je jedním z nejdůležitějších geomorfologických činitelů, který ovlivňuje vnější geomorfologické pochody. Působí na souši, ale i na dně moří.

Více

GAEC / DZES. dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions)

GAEC / DZES. dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions) GAEC / DZES dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions) Cíl: zajištění zemědělského hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Jsou součástí Kontroly

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 13 (staničení 4257-4408 m) Úsek je postižen nedostatkem proudící vody, stejně jako úsek č. 13. Důvodem je špatný stav rozdělovacího objektu a odtékání běžných průtoků odlehčovacím bypassem. Koryto

Více

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ LITERATURA Králová, H.: Řeky pro život: Revitalizace řek a péče o nivní biotopy. Veronica,

Více

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing.

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing. Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice Smítal František, ing. Obsah prezentace Vodní eroze v ČR, příčiny, důsledky Legislativa a ochrana proti erozi Protierozní opatření

Více

Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz

Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz Revitalizace povodí Petr Koudelka B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz Náplň přednášek - Úpravy toků - Revitalizace toků (co, kde, jak, kdy, historie, morfologie koryt, objekty, vegetace) - Revitalizace

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

Půdní a zemědělské sucho

Půdní a zemědělské sucho Zlepšování základních půdních vlastností a eliminace dopadů sucha na výši produkce plodin pomocí aplikace půdních aktivátorů Půdní a zemědělské sucho Konference s mezinárodní účastí Kutná hora, 28. 29.

Více

kraj Karlovarský kód kraje CZ041

kraj Karlovarský kód kraje CZ041 Nádrž Jesenice ID 113010660001 (14031000) kraj Karlovarský kód kraje CZ041 1.CHARAKTERISTIKA VODNÍHO ÚTVARU Kategorie vodního útvaru stojatý Typ vodního útvaru 421222 Příslušnost k ekoregionu Nadmořská

Více

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení

Více

I. TVARY GEORELIÉFU. A.1. Tvary georeliéfu. Ilustrační fotografie. Typ znaku Znak Přírodní charakteristika Historická a kulturní charakteristika

I. TVARY GEORELIÉFU. A.1. Tvary georeliéfu. Ilustrační fotografie. Typ znaku Znak Přírodní charakteristika Historická a kulturní charakteristika I. TVARY GEORELIÉFU A. Elementární tvary reliéfu V tabulce lze pro svahy nalézt více odpovídajících znaků; při charakteristice krajiny je pak potřebné uvést všechny odpovídající znaky (např. u svahu nejen

Více

č.. 1: dních sond Výkop půdnp Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

č.. 1: dních sond Výkop půdnp Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Pedologické praktikum - téma č.. 1: Výkop půdnp dních sond Terénn nní šetření a odběr r vzorků Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Revitalizace vodních toků

Revitalizace vodních toků Zdeněk Máčka Z8308 Fluviální geomorfologie (24) Revitalizace vodních toků V čem spočívají nové přístupy k managementu vodních toků? Například: fyzikální a chemické vlastnosti vody říční kontinuum podélná

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní

Více

APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY. Šárka Poláková, Ladislav Kubík

APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY. Šárka Poláková, Ladislav Kubík APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY Šárka Poláková, Ladislav Kubík 1992 190 základní subsystém 1995 1997 27 subsystém kontaminovaných ploch Hlavní zásady výběru monitorovacích ploch v základním subsystému dodržení

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení

Více

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody Jan Vopravil, Tomáš Khel Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech

Více

Pomůcky: pracovní listy 1 a 2, tužky, podložky, provázek, metr, stopky (např. na mobilu), pingpongové míčky, graf průtoku Brno Poříčí (Příloha 1)

Pomůcky: pracovní listy 1 a 2, tužky, podložky, provázek, metr, stopky (např. na mobilu), pingpongové míčky, graf průtoku Brno Poříčí (Příloha 1) KTIVIT 4.2. ŠPETK HYDROLOGIE notace Rychlost vodního toku a objem průtoku závisí na mnoha faktorech. Žáci spočítají rychlost vodního toku a velikost průtoku v jeho různých částech a uvědomí si, jak člověk

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Zásady budování drobných vodních ploch

Zásady budování drobných vodních ploch Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků

Více

Co je to revitalizace? REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ. Co je cílem revitalizací? Revitalizační opatření v povodí a na toku:

Co je to revitalizace? REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ. Co je cílem revitalizací? Revitalizační opatření v povodí a na toku: REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ Co je to revitalizace? Revitalizace = renaturalizace 1) Soubor opatření (činností) vedoucích k obnovení nebo k nápravě přirozených funkcí člověkem poškozených ekosystémů,

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

CVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU.

CVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU. CVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU. Podélný profil toku vystihuje sklonové poměry toku v podélném směru. Zajímají nás především sklon hladiny vody v korytě a její umístění

Více

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové

Více

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

2.6. Rozsah záplavového území. 2.6/1 Záplavové území toku Březnice

2.6. Rozsah záplavového území. 2.6/1 Záplavové území toku Březnice 2.6. Rozsah záplavového území Při zpracování Záplavového území toku Březnice bylo použito : Zaměření vodního toku Březnice od zaústění do Moravy po km 23,281 bylo provedeno útvarem hydroinformatiky, Povodí

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita. Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň

Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita. Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň Obsah přednášky vývoj vodního režimu během těžby jak by mohl vypadat ideálně vodní režim a vodohospodářský systém v krajině

Více

Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček

Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček Zemědělská půda význam, péče, ochrana seminář 16. 2. 2010 Sluňákov, Horka nad Moravou Pojem eroze vodní půdní svahová nadměrná potenciální

Více