Předběžná informace o hydrometeorologických aspektech povodní v červnu 2013

Transkript

1 Český hydrometeorologický ústav Předběžná informace o hydrometeorologických aspektech povodní v červnu 2013 První vlna povodní Druhá vlna povodní Upozornění: Číselné hodnoty srážek i průtoků jsou předběžné a pocházejí většinou z operativních dat užívaných v průběhu povodní. Příčiny, průběh a důsledky červnových povodní budou podrobně vyhodnoceny v rámci projektu, který bude zpracován na základě usnesení vlády ČR č. 533 ze dne 3. července Praha 22. července

2 Situace před povodněmi Měsíc květen 2013 byl jako celek teplotně normální, i když se značnými teplotními výkyvy. Srážkově byl nadnormální, zejména v Čechách, kde spadlo za měsíc 110 mm srážek, což je 167% květnového normálu. Srážky vypadávaly na různých místech při přechodu frontálních systémů od západu, často i v bouřkách. V poslední květnové dekádě se nad střední Evropou postupně vytvářela tlaková níže, která se zde udržela až do konce měsíce. Významné srážky spadly v Čechách v neděli 26. května, pak od 29. května do konce měsíce. Nejvíce byla zasažena západní část území. Hladiny toků v průběhu měsíce května kolísaly v závislosti na lokalizaci spadlých srážek. Ojediněle se vyskytly stavy odpovídající 1. SPA. Průtoky v pondělí 27. května ráno byly ještě v povodí horního Labe hluboce podprůměrné, v povodí Vltavy zhruba na úrovni květnového průměru, v povodí Berounky a horní Ohře však místy přesahovaly i 200% květnového průměru. Zásobní prostory nádrží byly po pozdním jarním tání (významná sněhová pokrývka na horách až do poloviny dubna) a deštivém květnu poměrně naplněny, např. Želivka 99%, Rozkoš 95%, Lipno 87%, Orlík 91%, Přísečnice 100%, retenční prostory nádrží však byly až na Nechranice zcela prázdné. Povodí byla již k pondělí 27. května v jihozápadní části republiky poměrně silně nasycená a další srážky, které do konce května vypadly nasycení půdy v Čechách ještě zvýšily. V důsledku toho byl nástup povodní velmi rychlý. Obrázek Nasycení půdy v sobotu 1. června 2013 ráno 2

3 Meteorologické příčiny první vlny povodní Koncem května se nad střední Evropou udržovala tlaková níže a počasí u nás určovala s ní spojená okluzní fronta, na které vypadávaly vydatné srážky. Tlaková níže se počátkem června posunula nad východní Evropu, kde se zvolna vyplňovala a ještě ve středu 5. června ovlivňovala východ našeho území. V období od 29. května do 5. června napršelo v Čechách v plošném průměru přes 100 mm, v některých oblastech až 180 mm. Nejvíce srážek bylo ve středních a jižních Čechách a v severních pohraničních horách. Obrázek - Úhrn srážek na území ČR za období až Pás vydatných srážek se táhl od Krkonoš přes střední Čechy až na Českobudějovicko. V některých oblastech byly tyto regionální srážky doplněny přívalovými dešti, při kterých 24hodinové srážkové úhrny srážek dosahovaly více než 100 mm. Nejvyšší denní srážky byly naměřeny v Podkrkonoší v noci z 1. na 2. června (Horní Maršov 130 mm). Rovněž intenzita srážek byla vysoká a dosáhla až 46 mm/hodinu (Horní Maršov, 2.6. mezi 3 a 4 hodinou). Rozložení spadlých srážek po dnech dobře znázorňuje tzv. sdružená srážková informace, což je mapa srážek vytvořená na podkladě snímků meteorologického radaru a měření pozemních stanic. Denní srážky jsou standardně měřeny k 7 hodině SEČ, čili 6 hodině světového času (UT). V této první srážkové vlně vypadly největší denní srážky během soboty a neděle června. Ovšem klouzavě vybraný největší 24 hodinový srážkový úhrn v průběhu těchto dvou dnů (od 15 do 15 hodin SELČ) jasně vymezuje území, které maximální srážky zasáhly. Na této mapce je pozoruhodné, jak velká oblast jižně od Prahy byla zasažena 24hodinovou srážkou přesahující 100 mm (bílá barva). V této oblasti bylo zaznamenáno nejrychlejší rozvodnění menších toků a nejvyšší dosažená extremita povodní.. 3

4 Denní srážky za sobotu 1. června (měřené v neděli 2. června ráno) Denní srážky za neděli 2. června (měřené v pondělí 3. června ráno) 4

5 Maximální 24 hodinové srážky od soboty 15 hod do neděle 15 hodin SELČ V dalších dnech se srážkové pole posunulo na východ, kde zasáhlo převážně Beskydy a částečně Jeseníky, zatímco v Čechách srážky slábly. Do Čech se ve středu přechodně rozšířil nevýrazný výběžek vyššího tlaku vzduchu a další den ustaly srážky i na Moravě. Významnější srážky zasáhly naše území ještě v neděli 9. a pondělí 10. června, byly však již menší. Na severovýchodě Moravy doznívaly srážky ještě 11. června. Hydrologický průběh první vlny povodní Na spadlé srážky nejrychleji reagovalo povodí Berounky, které bylo nejvíce nasycené již v týdnu od 27. května. První vzestupy na stupně povodňové aktivity (SPA) byly v noci ze 30. na 31. května na Klabavě, kde byl krátkodobě překročen 3.SPA. 5

6 Postupně narůstal průtok Berounky, který spolu s odpouštěním vody z Vltavské kaskády vedl již 31. května k dosažení 1. SPA na Vltavě v Praze. Ostatní toky reagovaly prudkými vzestupy v noci z 1. na 2. června. Třetí SPA byly překročeny na horním Labi po nádrž Les Království, Úpě, Cidlině a Mrlině, dále na většině toků v povodí horní Vltavy a Berounky, dolní Sázavě, Blanici, Kocábě a dalších menších tocích ve středočeském kraji (včetně Botiče a Rokytky). Berounka kulminovala v Berouně v pondělí 3. června večer, Vltava v Praze v úterý 4. června ráno. Kulminace Vltavy v Praze byla oddálena manipulacemi na nádržích Vltavské kaskády tak, tak byl v Praze časový prostor na odklizení lodí a postavení mobilních bariér. Velikost kulminace povodňové vlny však kaskádou významněji snížena nebyla. Třetí SPA byl po celé délce dolního Labe a také na Ohři a dolní Bílině. Labe v Ústí nad L. a v Děčíně kulminovalo ve čtvrtek 6. června po půlnoci a 3. SPA zde vzhledem k dlouhému dotoku vody trval až do 12. června. V povodí Odry byly zaznamenány 2. SPA pouze na horních úsecích jejích přítoků v Čechách (Smědá, Lužická Nisa), v povodí Dyje pouze krátkodobě na Dyji v Podhradí a v důsledku manipulací pod nádržemi Nové Mlýny. Na ostatních moravských tocích byly ojediněle pouze 1. SPA. 6

7 Další srážky ve dnech června způsobily podružnou povodňovou vlnu na Berounce a jejích přítocích a na některých přítocích horní Vltavy (Malše, Blanice, Otava). Tato vlna již byla podstatně nižší a 3. SPA byly zaznamenány na Blanici, Radbuze a Klabavě. Na Lužnici v Bechyni trval v té době 3. SPA ještě z první povodňové vlny. Berounka v Berouně podruhé kulminovala v úterý 11. června odpoledne, na Vltavě v Praze se tato podružná vlna neprojevila. Předběžné hodnoty kulminací povodně ve vybraných profilech jsou uvedeny v přiložené tabulce. Je třeba upozornit, že tyto údaje mohou být změněny po řádném vyhodnocení povodně, kdy kulminační stavy budou ověřeny terénním šetřením. Během povodní byla provedena řada hydrometrických měření velikosti povodňových průtoků, které mohou vést i k úpravě měrných křivek. Velikost kulminačních průtoků bude rovněž ověřena hydraulickými nebo hydrologickými modely. Předběžné hodnocení extremity kulminačních průtoků signalizuje na zasažených tocích výskyt povodní s průměrnou dobou opakování 20 až 50 let, včetně Berounky a Vltavy v Praze. Na dolním Labi šlo o povodeň 50letou. Povodně s kulminačním průtokem 100letým nebo vyšším se vyskytly na horním Labi a některých jeho přítocích nad nádrží Les Království, dále ve středních Čechách na Výrovce a některých dalších menších tocích (Mastník, Brzina, 7

8 Kocába) a v jižních Čechách na Smutné a Lužnici v Bechyni. Nejvyšší extremity dosáhly z pravidelně pozorovaných toků Vlašimská Blanice a její přítok Chotýšanka, kde byla předběžně vyhodnocena doba opakování až 500 let. Specifická situace nastala na Botiči v Praze, kde byl v dolní trati pod Hostivařskou přehradou vyhodnocen 50 až 100letý průtok, avšak přítok do nádrže měl zřejmě extremitu ještě vyšší a bude posouzen v rámci projektu na vyhodnocení povodně. Kulminační stavy a průtoky první vlny povodní 1. až 8. června 2013 Tok Stanice Kulminace den hod stav průtok N-letost SPA Labe Vestřev ex Les Království * 3 Přelouč Cidlina Sány Mrlina Vestec , Výrovka Plaňany >100 ex Jizera Jablonec n.j Železný Brod Labe Brandýs n. L Kostelec n.l Vltava Vyšší Brod České Bud Malše Roudné Nežárka Hamr Smutná Rataje ex Lužnice Klenovice Bechyně ex Blanice Heřmaň Otava Katovice Písek Mastník Radič ex Brzina Hrachov ,6 100 ex Kocába Štěchovice ex Sázava Kácov <1 2 Nespeky Želivka Nesměřice ,8 <1 1 Chotýšanka Slověnice ex Vlaš. Blanice Louňovice ex Radonice ex Mže Stříbro , Hracholusky ,7 <1 1 Radbuza Lhota , Úhlava Štěnovice Úslava Koterov Berounka Bílá Hora Liblín Zbečno Beroun Klabava Nová Huť Litavka Beroun

9 Tok Stanice Kulminace den hod stav průtok N-letost SPA Vltava Vrané Praha-Chuchle Vraňany Botič Praha-Nusle ex Rokytka Praha-Libeň ex Labe Mělník ex Ústí Děčín Ohře Karlovy Vary Louny Bílina Trmice vzduto 3 Ploučnice Benešov Kamenice Hřensko vzduto ex Kulminační stavy a průtoky vlny 10. až 12. června 2013 Malše Roudné ,6 1 1 Blanice Heřmaň , Otava Písek Mže Stříbro , Radbuza Staňkov , Úslava Koterov ,3 2 2 Berounka Bílá Hora Liblín Zbečno Beroun * doba opakování ve vztahu k přirozené povodni (neovlivněné nádrží Les Království) Meteorologické příčiny druhé vlny povodní Po přechodu tlakové níže a s ní spojené zvlněné studené fronty v pondělí 10. června začala počasí u nás ovlivňovat oblast vysokého tlaku vzduchu postupující ze západu. Postupně se oteplovalo a ve 25. týdnu dosahovaly maximální teploty v ČR tropických hodnot. Koncem týdne se ze čtvrtka na pátek vyskytovaly na různých místech bouřky a lokální přívalové srážky (největší na Chebsku). Teplé počasí bylo ukončeno v pátek 21. června přechodem studené fronty. V dalších dnech se nad střední Evropou udržovala brázda nízkého tlaku ve vyšších vrstvách atmosféry. Přinesla trvalé a vydatné srážky, které zasahovaly značně rozsáhlé území již v noci z neděle na pondělí 24. června, dále celé pondělí a ještě část úterý 25. června, kdy až k večeru začaly srážky ustávat. Nejvíce byla srážkami zasažena východní polovina Čech, Českomoravská vrchovina a část Moravy. Hydrologicky je to povodí pravostranných přítoků Vltavy, celé povodí horního a středního Labe, pravostranné přítoky dolního Labe a hraniční povodí Lužické Nisy a na Moravě celé povodí Dyje a část horní Moravy. V centru srážek, které bylo na Chrudimsku, vypadlo za 2 dny více než 100 mm (bude upřesněno v rámci vyhodnocení). 9

10 Denní srážky za pondělí 24. června (měřené v úterý 25. června ráno) Denní srážky za úterý 25. června (měřené ve středu 26. června ráno) 10

11 Hydrologický průběh druhé vlny povodní Celé území Čech bylo ještě významně nasyceno po předchozích povodních a toky reagovaly na druhou vlnu srážek poměrně rychlými vzestupy. Plocha zasažená vydatnými srážkami byla velká, na rozdíl od první vlny však byla odvodňována na různé strany (do Vltavy, do horního a středního Labe, do Dyje, část i do Lužické Nisy). První vzestup na 3. SPA byl zaregistrován již v úterý 25. června ráno na Novohradce v profilu Luže. Během dne následovaly další toky, které postupně dosáhly 2. SPA (Malše, Nežárka, Lužnice, horní Sázava, Jihlava, Svratka a Dyje), případně i 3. SPA (horní Labe, Doubrava, Chrudimka, Výrovka, horní Jizera, Kamenice a Smědá). Horní úseky toků v povodí středního Labe, Jizera a Smědá, taktéž Malše, horní Sázava, Jihlava a Svratka kulminovaly vesměs již 25. června. Dolní úseky toků, Lužnice, dolní Sázava, Dyje a Labe v úseku Pardubice Mělník pak 26. června. Vltava v Praze byla manipulacemi na Vltavské kaskádě udržena na 560 m3/s (kulminace ), dolní Dyje byla nádržemi Nové Mlýny transformována na 275 m3/s (kulminace ). Labe v Ústí n.l. a v Děčíně podruhé kulminovalo ráno při 270 m3/s. 11

12 12

13 13

14 Předběžné hodnoty kulminací druhé vlny povodní jsou v přiložené tabulce. Z hlediska extremity kulminačních průtoků byly povodně druhé vlny na většině toků značně nižší než povodně vlny první. Největší byla na Novohradce povodeň 50letá, na Chrudimce a Doubravě 10letá. Na ostatních tocích byla doba opakování do 5leté vody. Kulminační stavy a průtoky druhé vlny povodní 25. až 30. června 2013 Tok Stanice Kulminace den hod stav průtok N-letost SPA Labe Labská * 3 Vestřev Les Království ,4 2 2 Přelouč Novohradka Luže , Úhřetice Chrudimka Nemošice Doubrava Bílek Žleby , Cidlina Sány , Výrovka Plaňany ,3 5 3 Mrlina Vestec Jizera Jablonec n.j Železný Brod Labe Brandýs Kostelec n.l Malše Roudné Nežárka Lásenice Hamr Lužnice Klenovice Bechyně Sázava Chlístov Kácov Nespeky Vltava Praha <1 1 Labe Mělník Ústí n.l Děčín Smědá Předlánce Jihlava Ivančice Svratka Židlochovice Dyje Ladná * doba opakování ve vztahu k přirozené povodni (neovlivněné nádrží Labská) Povodeň způsobila ztrátu 15 lidských životů a značné povodňové škody. Rozsah důsledků povodní bude zjišťován v rámci projektu na vyhodnocení, stejně tak úspěšnost předpovědní služby, funkčnost povodňové služby a provedených opatření. V porovnání s povodní v srpnu 2002 nebyla povodňová situace v červnu 2013 tak extrémní, čemuž odpovídá i doposud známý odhad škod na majetku. Společným rysem obou povodní bylo silné předchozí nasycení území a dvě období srážek, které způsobily na zasažených tocích dvě povodňové vlny. V případě povodně v srpnu 2002 první vlna nasytila zejména oblast jižních a západních Čech a druhá vlna vydatných srážek po krátké přestávce zasáhla opět velké území a pak měla katastrofální důsledky. V červnu 2013 byla druhá vlna srážek již menší a byla také posunuta více na východ. Proto byla druhá vlna povodní podstatně nižší. 14