Strategie boje proti sociálnímu vyloučení

Transkript

1 Strategie boje proti sociálnímu vyloučení Pracovní studie pro formulaci a implementaci politiky začleňování obyvatel vyloučených lokalit do české společnosti a její sociální a ekonomické struktury (autorská verze) Praha Červenec říjen 2009 Dr. Ivan Gabal Gabal, Analysis & Consulting Ing. Petr Víšek Socioklub s týmem spolupracovníků

2 STRATEGIE BOJE PROTI SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ strana 2 Úvodem těžiště problému sociálního vyloučení v ČR a cíle studie Sociální vyloučení postihuje mnoho občanů, kteří se dostali z různých důvodů a různými způsoby mimo běžný ekonomický a sociální život společnosti, žijí na jejím okraji a v rozhodujících charakteristikách dokonce mimo její sociální a ekonomickou strukturu. Sociální vyloučení nebo jeho prvky i hrozby se týkají bezdomovců, drogově závislých, gamblerů, ale i některých zdravotně či mentálně postižených nebo invalidních osob, nezřídka i seniorů nebo lidí, kteří se dostali do vleklé životní nouze či nezaměstnanosti. Proč přednostní řešení vyloučených romských lokalit? Ve spektru postižených sociálním vyloučením v České republice dominuje problém sociálně vyloučených a v segregovaných lokalitách žijících Romů. Váha tohoto problému je dána nejen jeho rozsahem, dopady a náklady, počtem lidí a lokalit, které zasahuje. Sociální vyloučení Romů žijících v segregovaných lokalitách a ghetech má charakter vážného systémového a společenského problému s komplexními politickými dopady, zejména z následujících důvodů: (i) (ii) Postihuje dominantně a stále výrazněji etnicky odlišnou populaci a v tomto smyslu charakterizuje životní postavení a podmínky významné části nejpočetnější etnické menšiny žijící v České republice; Generuje expandující problémy pro různé dimenze života české společnosti, v jejichž souhrnu představuje dnes nejvážnější narušení soudržnosti české společnosti. Žádné další formy vyloučení nemají tak vážné, dlouhodobé a vícedimenzionální dopady a systémové poruchy pro vývoj české společnosti a státu; (iii) Ohrožení koheze české společnosti dynamikou a dopady sociálně vyloučených romských lokalit má tendenci k prohlubování a generuje návazné poruchy soudržnosti nejen v sociálním, ale územním, bezpečnostním a časovém rozměru daném značnou setrvačností poruch a pomalou akcelerací integračních programů a jejich efektů a změn; (iv) Problém sociálního vyloučení romských lokalit, jakkoli se projevuje a koncentruje dlouhodobě, se dosud prakticky nedaří řešit do té míry abychom mohli mluvit o obratu nepříznivého vývoje, namísto jeho tlumení pomocí zvyšování výdajů sociálního, bezpečnostního, ale i komunálního a regionálního původu. Přitom jde o značné náklady sociální, ekonomické i finanční, které se v čase kumulují a rostou. Předkládaný dokument se přednostně zaměřuje na strategii překonání sociálního vyloučení reprezentovaného romskými vyloučenými lokalitami a formuluje politiku sociálního začleňování obyvatel těchto vyloučených lokalit zpět do české společnosti. Přímé a nepřímé efekty koncentrace na řešení hlavního problému Zaměření na vyloučené romské lokality a začleňování jejich obyvatel, pokud tato strategie bude prakticky realizována, se dotkne přímo i nepřímo dalších forem sociálního vyloučení, protože napomůže postupnému utlumení nebo změně některých politik a systémových charakteristik nebo aktivit veřejné správy, které generují obecnější sociální diskriminaci. To platí například o základním školství a jeho obecnou tendenci akceptovat, umocňovat a legitimizovat nerovnosti v sociálním původu dětí nebo zaměňovat sociální znevýhodnění s mentálním postižením a speciálním vzdělávacím programem.

3 STRATEGIE BOJE PROTI SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ strana 3 Dlouhodobý vliv lze očekávat od nezbytného regionálního rozvoje, posilování právního a správního prostředí, uplatňování pravidel a norem v činnosti veřejné správy a samosprávy. Obdobné důsledky lze očekávat od celkového snížení problémů generovaných sociálně vyloučenými lokalitami, stejně jako efekty uvolňování prostředků dnes vynakládaných na tlumení problémů sociální vyloučených romských lokalit ve prospěch jiných oblastí sociálního vyloučení, například v péči o postižené, invalidy, přestárlé apod. Zlepšení etnického klimatu společnosti prospěje všem, majoritě i minoritě Svým dominantním zaměřením na sociálně vyloučené romské lokality se předkládaná strategie koncentruje na integraci vyloučených Romů. Nezabývá se komplexem problematiky romské menšiny jako takové, ani kvantitativně, ani strukturálně. Romská menšina žijící v ČR je značně početnější, než je počet romských obyvatel žijících ve vyloučených enklávách, byť je podíl vyloučených Romů na celku romské populace značný. Studie přináší po delší statistické abstinenci 1 zpřesněný výpočet/odhad počtu Romů žijících v ČR. Významný podíl romských rodin není vyloučený, žije plně uvnitř české společnosti, participuje na sociální a hospodářské dynamice země. Je ovšem třeba konstatovat, s plným vědomím výsledků sociologických výzkumů a zejména životní zkušenosti těchto lidí, a nezřídka i správní praxe, že i plně integrovaná část romské menšiny je vystavena projevům rozšířené etnické netolerance, nezanedbatelného podílu rasismu a rasové diskriminace v každodenním životě i ve správní praxi českých úřadů, v přístupu ke vzdělání a k dalším veřejným službám a statkům. Ani integrovaným romským rodinám se nevyhýbá hrozba etnického násilí a extremismu, lhostejnost či dokonce sympatie části veřejnosti k rasismu. Česká republika má daleko ke státu i společnosti zbavené diskriminační a etnicky netolerantní země rovných příležitostí. Tendence generalizovat a zevšeobecňovat jak negativní a problémové jevy spjaté se sociálním vyloučením, enklávami a ghety jako je nezaměstnanost, zadlužení nebo závislost na sociálních dávkách na všechny Romy, stejně jako generalizovat značné zatížení těchto lokalit nelegálními praktikami a kriminalitou části vyloučených Romů na všechny obyvatele lokalit a v konci na všechny Romy. To vše zasahuje a znesnadňuje život a životní šance i těm Romům, kteří žijí plně uvnitř sociální struktury české společnosti. A je třeba dodat, že se takovýchto generalizací dopouštěli a dopouštějí i čeští politici, veřejní činitelé, komunální politici a samosprávy, nevyjímaje i leckteré pracovníky veřejné správy. Vedle reálných negativních jevů spjatých se sociálním vyloučením tedy existuje i fenomén jeho neoprávněné generalizace, který zasahuje hrubým a neomaleným způsobem zcela integrované romské spoluobčany a zpochybňuje jejich pocit sounáležitosti a rovnoprávnosti občanů této země. Tato studie se nezabývá situací integrovaných romských rodin. Ale výsledky integrační politiky ve vyloučených sociálních lokalitách přinesou také nepřímé zlepšení etnického klimatu a životních společenských podmínek i běžných romských rodin a členů komunit. Integrace není asimilace, ale zpětné vřazení do české společnosti Překonat sociální vyloučení, které znamená postavení mimo hlavní sociální a ekonomickou dynamiku země, znamená návrat do těchto procesů a do sociální struktury české společnosti, včetně sociálních, ekonomických a kulturních schopností se v této dynamice a struktuře udržet a zvládnout potřebné kompetence a vzorce životního způsobu, zejména jeho ukotvení na vzdělání, zaměstnání a mzdě. Uplynulé dvě dekády, kdy nemalý podíl Romů propadl do sociálního vyloučení, česká společnost značně zvýšila význam kvalifikace, výkonnosti a 1 Poslední Sčítání přineslo silně poddimenzované výsledky respektive odhad počtu Romů, protože měřilo přihlášení se k romské národnosti. Avšak drtivá většina Romů je nejen českými občany, ale chce být považována za Čechy i z hlediska národnosti. Tato okolnost zbavila výsledky Sčítání v této otázce výpovědní schopnosti.

4 STRATEGIE BOJE PROTI SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ strana 4 konkurenceschopnosti, včetně vzdělání. Zvládnutí tohoto prostředí a jeho nároků vyžaduje plné jazykové a učební kompetence zejména od romských žáků a studentů, a to včetně posílení výkonové motivace odpovídající majoritnímu prostředí. Integrace jakožto internalizace těchto kompetencí, znalostí a vzorců bezpochyby systémově fundamentálně promění životní způsob i strukturu a hodnotové klima romských rodin. Nelze je však zaměňovat s asimilací. Předkládaná strategie míří právě směrem podpory a motivace k převzetí kompetencí potřebných k udržení se v majoritním prostředí a ve způsobu života založeném na kvalifikaci, práci a mzdě, předpokládá pomoc těm, kteří jsou takový proces a změnu sto zvládanou a chtít jej naplnit vlastní aktivitou. Zaměření na páteř integrační politiky východisko pro specializaci a aktivitu resortů K problému sociálního vyloučení Romů dnes existuje celá řada poznatků a studií zpracovaných v rámci jednotlivých resortů, včetně analýzy nástrojů a politik. Přesto se dosud nepodařilo formulovat a nastartovat reálnou integrační politiku, která by směřovala k obratu situace. Předkládaná studie sice vychází ze znalosti většiny dostupných studií a resortních dokumentů, ale směřuje k formulaci hlavního strategického paradigmatu překonání vyloučení a skutečného nastartování mobility vyloučených rodin zpět do sociální a ekonomické struktury společnosti. Strategie skicuje hlavní nástroje a politiky v kompetenci profilových resortů, ale předpokládá, že teprve po té, co bude strategie akceptována jako politický dokument na úrovni vlády, bude podrobena jak debatě a rozpracování z perspektivy profilových resortů, tak dalších zainteresovaných aktérů, což platí zejména pro kraje, ale rovněž široké spektrum nevládních aktérů. Metodologie formulace hlavní strategie na podkladě dostupných poznatků a následná podrobná a kritická debata její aplikace, konkretizace a exekutivního uchopení by mohla prolomit dosavadní nepříznivý vývoj, kdy po sumarizaci resortních perspektiv a koncepcí, následovalo další kolo připomínek a další verze koncepce. Studie vychází z předpokladu existence politické vůle, a to nejen na úrovni vlády a odpovědných resortů, začít vážně s praktickou implementací. Vertikální odpovědnost a synergie vláda-region-obec s podporou odborné asistence a koordinace institucionální a exekutivní infrastruktura Hlavní odpovědnost za realizaci integračních politik a překonání sociálního vyloučení a vyloučených romských lokalit leží na státu, veřejné správě a samosprávě na regionální i komunální úrovni. Jednak proto, že tito institucionální aktéři jsou hlavními správci veřejných financí, které současná podoba problému absorbuje, ale zejména proto, že podstatná část nástrojů a jejich uplatnění potřebných pro rozhýbání problému vyloučených romských lokalit je v rukou těchto institucionálních aktérů, jejich synergie, správném rozdělení a uplatnění kompetencí a odpovědnosti, a to jak na horizontální úrovni například resortů, tak zejména na vertikální ose institucionálních aktérů vláda-region-obec. Nutným předpokladem, na kterém studie stojí, je vznik nového a pružného aktéra zaměřeného na koordinaci a odbornou asistenci a zvyšování pružnosti a výkonnosti celého systému, a to nově vznikající Agentura. Předkládaná strategie se nezabývá tvarem a kompetencemi institucionálních aktérů, ale formuluje hlavní oblasti jejich potřebné aktivity a součinnosti a prioritní politiky. Následně pak formuluje pozici, strategickou roli a nezastupitelnost nevládních organizací. Institucionální aktéři zejména veřejné správy a samosprávy jsou ovšem nejvýznamnějšími nositeli změny, a to včetně změny vlastního postupu a jednání. Struktura studie Návrhu postupu a řešení musí předcházet diagnóza situace a příčin vzniku a existence problému. Nejen proto, že je dnes Česká republika vybavena již poměrně solidní znalostí a

5 STRATEGIE BOJE PROTI SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ strana 5 analytických a výzkumným poznatkovým zázemím, ale zejména pro to, aby se s diagnostickými poznatky mohli seznámit i ti, kdo se v problematice běžně nepohybují, věnuje se první část diagnostice problému, jeho charakteru a kořenům (bariérám). Teprve z diagnostické analýzy lze smysluplně argumentovat a odvodit strategii řešení a postupu, což je jádro politiky implementace změny. Závěrečná část se posléze zaměřuje na odpovědné institucionální aktéry, kteří budou nositeli a realizátory změny, a to jak z hlediska potřebných systémových změn, tak z hlediska exekutivní realizace integračních politik. Rozlišení otázky systémových změn (například ve školské politice, v politice zaměstnanosti, v sociální politice atd.) od institucionálních aktérů v oblasti realizace integračních politik má dvojí smysl. Jednak je zcela v kompetenci odpovědných a kompetentních resortů respektive vlády jak řešit některé systémové bariéry či nedostatky, zda legislativou nebo jinými nástroji, a v tomto ohledu je pozice centrálních aktérů (vlády nebo Parlamentu nezastupitelná). Naproti tomu důslednější realizace například změn ve školské sféře nebo v činnosti úřadů práce nebo sociálních odborů, a to ve spolupráci například s územní či místní veřejnou správou a samosprávou, jsou otázkou cílevědomé a koordinované snahy prosadit své cíle a jejich realizaci. Existence politické či administrativní vůle není prázdným akademickým pojmem, ale reálným faktorem nutným k tomu, aby se věci pohnuly. Kam se mají pohnout, jak s nimi hýbat a kdo by s nimi měl pracovat je hlavním tématem tohoto dokumentu a je páteří navrhované strategie. Její uskutečnění a rozpracování lze nastínit a specifikovat, ale svou realizací a naplněním je věcí odpovědných aktérů a následných kroků. Studie byla zpracována na základě zadání Ministra pro lidská práva Michaela Kocába v období červenec září Studie má charakter autorského textu s tím, že v dalším procesu bude přepracována do exekutivních dokumentů relevantních resortů vlády, pokud bude navrhovaná strategie akceptována. Autorský charakter znamená, že koncept, formulace i navrhovaná strategie jsou dílem autorů, kteří studii s týmem spolupracovníků zpracovali a kteří za obsah i formulaci nesou plnou odpovědnost. V Praze Dr. Ivan Gabal Ing. Petr Víšek

6 STRATEGIE BOJE PROTI SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ strana 6 Obsah Úvodem těžiště problému sociálního vyloučení v ČR a cíle studie Vyloučené lokality oslabení soudržnosti české společnosti Cíle a předpoklady formulace integrační politiky Zaměření a struktura předkládaného dokumentu Sociální vyloučení definice a nástin vývoje Bariéry řešení a integrace Poznání a politika Společenské bariéry Dosavadní postupy, politiky a jejich efektivnost Vzdělání Zaměstnanost a sociální politika Aktivity extremistických hnutí Vnitřní bariéry romského prostředí Klíčové nástroje strategie změny hlavní principy strategie Podrobnější kroky v oblasti systémových změn Strategie regionálního rozvoje Ústeckého, Moravskoslezského, Karlovarského a Olomouckého kraje Strategie v oblasti vzdělávání a školského systému Nutné kroky v oblasti sociální a rodinné politiky Sociálně právní ochrana dětí Sociální služby Finanční podpora rodin Politika zaměstnanosti Nutné kroky v oblasti bytové a sídelní politiky Strategie posilování zákonnosti a právních poměrů v městech s vyloučenými lokalitami Pozice a role nestátních a neziskových organizací (NNO) Informační a výzkumná podpora a monitorování změny Institucionální báze procesu integrace a odpovědnosti hlavních aktérů Použitá literatura... 62

7 STRATEGIE BOJE PROTI SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ strana 7 1. Vyloučené lokality oslabení soudržnosti české společnosti 1.1. V průběhu necelé dekády se vyloučené romské lokality staly nejvážnějším zdrojem narušení sociální soudržnosti české společnosti a vážným vnitřním i vnějším problémem České republiky. Ohrožení soudržnosti české společnosti je hlavním důvodem k formulaci, přípravě a realizaci robustní integrační strategie překonávání sociálního vyloučení, obnovování koheze české společnosti a snižování počtu sociálně vyloučených jednotlivců a rodin žijících ve vyloučených enklávách a v důsledku i snižování počtu těchto vyloučených enkláv Existence vyloučených enkláv ohrožuje sociální a ekonomickou soudržnost. Rozděluje českou společnost na většinovou část, která odvozuje svůj způsob života od zaměstnání, mzdy a spotřeby vymezené pracovními příjmy, a na menšinovou část, která se propadla mimo pracovní trh, provází ji dlouhodobá nezaměstnanost 2 a životní způsob závislý na sociálních dávkách, půjčkách, dluzích a jiných způsobem získávání doplňkových příjmů a obživy, který postupně dlouhodobou nezaměstnanost proměňují u podstatné části obyvatel v jejich nezaměstnatelnost s nízkými šancemi návratu na pracovní trh. Této situaci odpovídá i zesilující polarizace sociálních a ekonomických zájmů obou vzdalujících se částí české společnosti Existence vyloučených enkláv etnicky polarizuje českou společnost. Vyloučené enklávy jsou dlouhodobě, v rostoucí míře a podílu obývány etnickými Romy, českými občany. Sociálně ekonomické vyloučení se propojuje s etnickým původem. Propad mimo sociální a ekonomickou strukturu české společnosti nabývá etnický obsah a nezřídka i etnickou interpretaci ze strany etnické menšiny, která se cítí diskriminována i etnické většiny, která si v nemalé míře propadnutí mimo pracovní trh a strukturu společnosti spojuje s romskou etnicitou, kulturou a romstvím 3 jako takovým Existenci vyloučených romských enkláv jakožto vzájemnou segregaci vnímá dlouhodobě většina české společnosti jako formu vzájemné separace dvou sociálních skupin žijících zcela odlišným životním způsobem. Pro extremistické pojetí jde o segregaci dvou odlišných etnických populací. V sousedství romských enkláv zesilují pokusy extremistických politických sil a zesiluje jejich veřejná podpora, čímž se problém romských enkláv posouvá rovněž do oslabování demokratické soudržnosti české společnosti a politického sytému. Objevují se pokusy o rasistickou či nacionalistickou antagonizaci české společnosti a zesilování výzev k protiromským a rasistickým aktivitám. Nárůst extrémistických postojů respektive jejich pouliční a organizovaný projev včetně politických ambicí byl delší dobu ponechán bez odezvy, občanské, politické i represivní, což nepochybně ovlivnilo veřejný diskurz a přijatelnost rasistických a extrémistických postojů. Do protiromské rétoriky se občas dokonce zapojovali zvolení politici parlamentních stran Vyloučené lokality zřejmě vtahují rostoucí podíl ze všech českých občanů romského etnického původu, kteří jsou nadále také přímo či nepřímo vytlačováni z prostředí mimo lokality. Zatímco v roce 2006 odhadovala prvá studie vyloučených romských 2 Podle různých informačních a výzkumných zdrojů se odhady nezaměstnanosti ve vyloučených lokalitách pohybují v rozmezí % (Socioklub 1999, GAC 2006, Světová banka 2008, Kašparová, Ripka, Sidiropulu Janků 2008). Vyloučené lokality koncentrují především dlouhodobou nezaměstnanost a drtivá většina dlouhodobě nezaměstnaných žije právě ve vyloučených lokalitách. 3 Srovnatelné sociologické výzkumy za období ukazují konstantně vysoký podíl těch, kteří odmítají mít romskou rodinu za sousedy, zatímco vůči ostatní etnicky odlišným rodinám, zejména cizinců tento odmítavý postoj podstatně poklesl (Gabal, Čada, Snopek 2008).

8 STRATEGIE BOJE PROTI SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ strana 8 lokalit celkový počet jejich obyvatel na tisíc 4, pozdější studie některých enkláv zjišťovaly zvýšení počtu romských obyvatel, a to jak v důsledku jejich etnické homogenizace, tak v důsledku přílivu nových obyvatel romského původu. 5 Faktický vývoj zřejmě charakterizuje rovněž vznikání nových lokalit. Vzhledem k tomu, že podle výsledků nedávných výzkumů a jejich demografických přepočtů 6 odhadujeme celkový počet Romů žijících v České republice do intervalu tisíc 7, usuzujeme, že v současnosti žije ve vyloučených enklávách více než polovina všech českých občanů romského původu Při posuzování vývojových tendencí početního stavu romské populace je třeba vzít v úvahu obě složky populačního vývoje, tj. charakter reprodukce (porodnosti a úmrtnosti) a intenzitu migrace. Věková struktura romské populace vzhledem k poměrně vysokému zastoupení dětí zaručuje početní růst i v případě snižování úrovně plodnosti, ke kterému nepochybně dochází. Do reprodukčního věku se postupně dostávají početné generace, které v absolutním vyjádření zajistí početní růst, i když průměrný počet dětí na jednu ženu se bude zřejmě i nadále snižovat. K početnímu růstu také přispívá zlepšování zdravotního stavu romské populace a tím prodlužování délky života. Případné migrační ztráty jsou tak kompenzovány charakterem reprodukce a v dlouhodobém pohledu si romská populace i nadále zachovává početní růst, což odpovídá obecným demografickým zákonitostem. O výraznějších změnách v charakteru reprodukce lze mluvit v časovém horizontu generací, nikoliv kalendářních let S délkou existence romských vyloučených lokalit, s jejich rostoucí etnickou homogenizací a patrně i pokračující koncentrací zejména do největších lokalit, dochází k prohlubování odlišností mezi způsobem života (obživy) dlouhodobě nezaměstnaných obyvatel enkláv a způsobem života (obživy) většinové populace mimo enklávy. Největší vyloučené romské lokality nabývají charakteru ghet s posilující vlastní vnitřní strukturou, vlastními pravidly i zákony a ekonomikou, 4 MPSV, GAC Situační studie Chomutov, Socioklub MŠMT, GAC 2009, UIV Odborné odhady početního stavu Romů vychází z dostupných statistických dat (do roku 1989 evidence národních výborů, v letech sčítání lidu) a na základě obecných zákonitostí demografické reprodukce a dílčích informací o úrovni reprodukce romské populace jsou údaje upravovány. Na základě demografických analýz se současný počet Romů v České republice pohybuje v rozmezí tis. Toto tvrzení podpořil i projekt Monitoring RVP, který pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy realizoval v první polovině roku 2009 Ústav pro informace ve vzdělávání a jehož úkolem bylo i zmapovat, jaký podíl ze všech žáků na základních školách představují romské děti. Příslušnost k romské populaci vycházela nejen z vlastní identifikace, ale v úvahu byl brán i převažující názor okolí a posouzení romské etnicity řediteli příslušných škol. I přes možné výhrady ke způsobu zařazení dětí mezi Romy lze považovat výsledky projektu za reálné, neboť právě učitelé na základních školách jsou zřejmě schopni nejlépe situaci posoudit. Šetření se týkalo plošně území celé republiky a dotazník vyplnilo 2713 škol, což představuje 65% všech základních škol a sebraný vzorek škol lze považovat za reprezentativní. Podle projektu představují v České republice romské děti na všech typech základních škol 4,25% z celkového počtu žáků a jejich zastoupení se pohybuje v rozmezí 1,4 10,6 % (nejnižší zastoupení v kraji Vysočina, nejvyšší v Ústeckém kraji), což odpovídá územním koncentracím romské populace, zjištěným ve sčítáních lidu. Na počátku roku 2009 žilo v České republice 842 tis. dětí ve věku povinné školní docházky, a pokud vyjdeme z předpokladu, že romské děti představují 4,25% z celkového počtu dětí ve věku 6-14 let, žije v České republice v současné době necelých 36 tis. romských dětí (6-14 let). Další úvaha vychází ze strukturálních charakteristik romské populace, zjištěných v národním sčítání lidu. Na základě sčítání lidu z roku 2001 představovaly romské děti ve věku povinné školní docházky necelou pětinu (19%) z celkového zjištěného počtu Romů a toto zastoupení lze považovat vzhledem k dosud mladé věkové struktuře Romů za reálné. Za tohoto předpokladu by se celkový počet Romů v České republice pohyboval kolem 188 tis., což odpovídá rozpětí mezi nízkou a střední variantou současných demografických odhadů ( tis.)..

9 STRATEGIE BOJE PROTI SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ strana 9 rostoucím podílem šedé, nelegální a případně kriminální aktivity a příjmů, za podpory systému sociálních dávek, a klesajícím podílem legální zaměstnanosti, zdaněných příjmů a mezd. Ghetoizace největších romských enkláv prohlubuje odlišnost a nekompatibilitu sociálního a ekonomického systému uvnitř enkláv se světem a systémem mimo respektive v sousedství. Gheta jsou méně dostupná a otevřená těm, kteří v nich nežijí a naopak. Propadáním největších lokalit do ghet znamená posun od sociálního vyloučení k segregaci a vzájemnému oddělování. Počty takto se vnitřně transformujících a segregujících velkých enkláv odhadujeme na Zhoršování hospodářské situace komplikuje pozici na trhu práce ať již z hlediska vstupu dosud nezaměstnaných nebo z hlediska ztráty zaměstnání a příjmu u zaměstnaných. Nezaměstnanost v takovéto situaci je prvým krokem směrem k vyloučení a posléze segregaci romských rodin, protože mají obtížnou pozici při hledání dalšího zaměstnání, ať již z důvodů rekvalifikace nebo z důvodů rasových barier, které na trhu práce nepochybně jsou. Vzestup nezaměstnanosti v profilových regionech u neromské populace bude vyvolávat sociální napětí mezi těmi, kteří pracovat chtějí a nemohou práci sehnat a dlouhodobě nezaměstnanými, kteří již zaměstnání neshánějí Oslabování soudržnosti a prohlubování segregace v čase nabývá značnou determinační sílu a přesah do budoucnosti (setrvačnost), a to prostřednictvím nové generace, která vyrůstá uvnitř vyloučeného prostředí romských lokalit, aniž by poznala jiný než vyloučený způsob života a obživy a dostala se do běžného každodenního kontaktu se způsobem života vázaným k profesi, práci, mzdě a celoživotní kariéře. Důsledkem je razantní sociální znevýhodnění a propad vzdělanostních šancí romských chlapců a dívek 8, zejména však rozpad individuální zkušenosti a představ o socioprofesní struktuře české společnosti, v jejích středních a vyšších úrovní, o kterých nemají děti vyrůstající v enklávách představu. Bez pracovně-profesních ambicí dále klesá hodnota vzdělání pro životní dráhu a v důsledku se projevuje celkový propad úrovně gramotnosti a podílu romských chlapců a dívek, které vůbec postoupí směrem ke střednímu vzdělání a kvalifikaci. 9 Degradace vzdělání, kulturního vybavení, kompetence, znalostí a kvalifikace v mezigeneračním rozměru a přenosu má nepochybně kumulativní charakter. Lze předpokládat, že mezi světem vyloučených romských enkláv a ostatními sociálními skupinami a vrstvami české společnosti bude narůstat distance, prohlubovat se vzájemná nekompatibilita a neschopnost soužití. Pokles soudržnosti se bude v čase rovněž kumulovat mezigeneračními přenosy Strukturální pohled na základní školy v okolí vyloučených enkláv naznačuje nejen nadreprezentaci romských žáků ve speciálních školách s nevyhnutelně nižšími nároky, výkonností žáků a nižší kvalitou výsledného vzdělání a nižší šanci na získání kvalifikace a uplatnění na trhu práce. Tentýž efekt lze pozorovat i v běžných základních školách, kde se sice objevuje možná až pětina romských žáků mezi nadprůměrem, ale negativní vývoj a výsledky během školní docházky a na druhém stupni tyto žáky nakonec stejně zbavuje šancí na účinný a úspěšný přestup na střední 8 Podle studie GAC (2009) mají žáci a žákyně romského původu méně než 50% šanci ukončit základní školu ve srovnání se svými vrstevníky z neromského prostředí. 9 Podle studie Světové banky (2008) je odhadován podíl pologramotných mezi Romy kolem 44 procent. Podle zjištění GAC 2009, potvrzeného rovněž výsledky výzkumu Ústavu pro informace ve vzdělávání MŠMT v roce 2009, se podíl romských žáků, kteří získávají základní vzdělání ve speciálních školách a programech pro žáky s lehkým mentálním postižením (ve skutečnosti se socio-kulturním a etnickým znevýhodněním) pohybuje na úrovni cca 25% ze všech romských žaček a žáků.

10 STRATEGIE BOJE PROTI SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ strana 10 školy či gymnázia. Ani těm romským žákům, které učitelé hodnotí nadprůměrně se nedaří překonat bariéru mezi základní a střední školou, vyjma skutečných výjimek. Vzestupná vzdělanostní mezigenerační mobilita, která provází celý industriální a postindustriální vývoj moderních společností, ztrácí v romské populaci svůj obsah, smysl a výskyt. Tím pochopitelně klesá i pravděpodobnost reprodukce vzdělanějších vrstev a elit v celku romské populace Nízká přítomnost kulturního kapitálu, s věkem se zhoršující vzdělanostní šance vůči neromským spolužákům a vrstevníkům, vyvíjejí spontánní segregační tlak na postupnou etnickou homogenizaci základních škol v okolí velkých ghet. Od určité hladiny podílu romských žáků se začnou odlévat neromské dívky a chlapci a naopak přibývat počet a podíl romských žáků. V okolí enkláv se při nasazeném vývoji prosazuje také rasová segregace základního školství a školský systém ztrácí schopnost podporovat vzdělanostní a etnickou soudržnost české společnosti Gravitační síla velkých enkláv či ghet nejen přitahuje Romy, ale vytváří negativní a konfliktní pole pro neromské obyvatelstvo v okolí enkláv a v městech, v jejichž katastru či rámci se romské vyloučené enklávy nalézají. Sociální nestabilita, pokles pouliční i majetkové bezpečnosti, expanze a vylévání se organizovaného zločinu, drog, prostituce do prostředí neromské populace a mimo enklávy se nesetkává s patřičným protitlakem veřejné správy na podporu právního a bezpečného prostředí ať již ze strany policejních, justičních či samosprávných orgánů. Okolí velkých enkláv zaznamenává značné zhoršování životních podmínek v elementární kvalitě soužití, bezpečnosti a ochraně práva. Dlouhodobé zanedbávání sociální degradace vyloučených lokalit, jejich obyvatel, sociálních a hospodářských zvyklostí nepochybně posunulo problém sociálního vyloučení a romských ghet z pásma sociálně etnického problému do pásma bezpečnostních rizik a reálných hrozeb od organizovaného zločinu, přes neustávající drobnou kriminalitu až po vážné riziko nárůstu extremistických akcí, rasismu a podpory extremismu. Narušení právní, občanské a politické soudržnosti v okolí velkých ghet je dnes skutečností, které se lidé žijící na obou stranách segregované zdi musí přizpůsobit a nemají svobodnou volbu zhoršení podmínek překonat vlastním úsilím nebo se odstěhovat Pohled na regionální distribuci největších vyloučených romských enkláv ukazuje, že jsou nejvíce koncentrovány v dlouhodobě strukturálně postižených, zatížených a vytěžovaných regionech zejména severních Čech, ale rovněž severní Moravy. Koncentrace těžkého průmyslu, dolů, chemického průmyslu, energetiky, hutí a dalších rozsáhlých komplexů probíhala již od nacistické okupace, zesílila v období komunistické totality, a to včetně podporované migrace potřebných pracovních vzdělanostních skupin, výstavby laciného bydlení a panelových sídlišť, devastace životního prostředí i zdraví a kvality života obyvatel. Postkomunistická transformace, privatizace a zánik větší části těžkého průmyslu, spolu s odprodejem státních a obecních bytů a vývojem trhu s byty a nemovitostmi synergizovala koncentraci romské populace do největších ghet se strukturálním propadem severních regionů zejména v Ústeckém kraji, pánevních okresech severních Čech a v Moravskoslezském kraji. Zjišťované charakteristiky životního prostředí, zdravotního stavu, předčasné 10 Podíly škol s různou úrovní koncentrace romských žáků v okolí vyloučených enkláv: do 20 procent romských žáků 61 % procent 21 % nad 50 procent 17 %