Filmová Filharmonie vznik, činnost

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra dechových nástrojů Lesní roh Filmová Filharmonie vznik, činnost a ambice nového hudebního tělesa Diplomová práce Autor práce: Václav Šmiřák Vedoucí práce: prof. MgA. Jindřich Petráš Oponent práce: odb. as. MgA. Zuzana Rzounková, Ph.D. Brno

2 Bibliografický záznam ŠMIŘÁK, Václav. Filmová Filharmonie vznik, činnost a ambice nového hudebního tělesa [Film Filharmony founding, activity and ambitions of the new musical ensemble]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra dechových nástrojů, rok s. 65. Vedoucí diplomové práce prof. MgA. Jindřich Petráš. Anotace Diplomová práce Filmová Filharmonie vznik, činnost a ambice nového hudebního tělesa pojednává o novém studentském symfonickém orchestru z Prahy, který se zaměřuje výhradně na filmovou a populární hudbu. Svými tematickými koncerty se snaţí přivést také mladou generaci publika k poslechu symfonické hudby a stát se profesionálním filmov ým orchestrem. První část se zaměřuje na filmovou hudbu obecně a její nejznámější světové skladatele. Anotation Diploma thesis Film Philharmonic founding, activity and ambitions of the new musical ensemble deals with a new student symphony orchestra from Prague, which is focusing specially on film music and popular music. With their thematic concerts they are trying to bring also the young generation of the audience to listen to the symphonic music and become a professional film orchestra. The first part focuses on film music in general and on its world most famous composers. Klíčová slova Filmová hudba, film, filmová filharmonie, orchestr, skladatelé filmové hudby. Keywords Film music, film, film philharmonic, orchestra, film music composers. 2

3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a pouţil jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 30. dubna 2015 Václav Šmiřák 3

4 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Matěji Lehárovi, řediteli Filmové Filharmonie, za jeho poskytnutý rozhovor, jeho čas a obětavé dodávání mnou potřebných informací, bez kterých by nebylo moţné tuto práci realizovat. Dále bych tímto způsobem poděkoval šéfdirigentovi Chuheiovi Iwasakimu, za jeho přátelský přístup a ochotu, se kterou jsme mohli realizovat rozhovor i přes jeho stále nabitý program. 4

5 Obsah Předmluva... 7 Filmová hudba... 8 Světoznámí skladatelé současné filmové hudby... 9 John Williams Hans Zimmer John Powell James Horner James Newton-Howard Filmová Filharmonie Vedení orchestru Ředitel Dirigenti Archiv Produkce Obsazení orchestru Členové orchestru Smyčcové nástroje Dechové nástroje Bicí nástroje Ostatní nástroje a externí spolupráce Repertoár Koncerty a projekty Partneři Recenze Závěr

6 Literatura Prameny Přílohy Seznam obrázků: Seznam partitur archivu filmové filharmonie: Plakáty jednotlivých koncertů: Seznamy obsazení hráčů jednotlivých koncertů:

7 Předmluva Cílem této práce je shromáţdit informace týkající se nově zformovaného studentského symfonického orchestru Filmová Filharmonie, zabývajícího se nácvikem a prezentací filmové a populární hudby. První část práce je cílena především na známé skladatele filmové hudby, bez nichţ by se tento orchestr vlastně nezrodil a také stručně čtenáře uvede do historie vzniku filmové hudby. Druhá část práce objasní vznik a činnost orchestru a představí jednotlivé osobnosti, bez kterých by orchestr neexistoval nebo nedosahoval svých kvalit. Doufám, ţe tato práce bude přínosná všem, kteří se zajímají o tuto problematiku nebo hledají nové informace v oblasti filmové hudby a její interpretace u nás. 7

8 Filmová hudba Jiţ od dob prvních antických jevištních her měli lidé potřebu dát představením nový rozměr a více působit na lidské smysly. Nálady a obsahy jednotlivých scén zcela přirozeně umocnili přidáním hudební sloţky, která se pojila jak s charakterem díla, tak i se samotnými texty. Tato kombinace se stala základním kamenem k tvoření scénické hudby, baletů, oper a po vynalezení kinematografu bratří Lumiérů a jeho následné premiéře 28. prosince 1895 také základem filmové hudební tvorby. Technologie, která dovolovala zachycovat pohyblivý obraz, bohuţel současně nedovolovala pořizovat zvukovou stopu, navíc hluk promítacího stroje byl také velice nepříjemný. Proto při prvních promítáních doprovázela němý obraz ţivá hudba. Zajímavostí je, ţe král němých filmů Charles Chaplin sám komponoval hudební doprovody pro své filmy. Výrazným přelomem v tomto směru byl vynález postupu záznamu zvuku technikou nahrávání hudby pro jednotlivé filmy zvlášť na gramofonové desky v roce Od tohoto roku se datuje nástup synchronizovaného zvuku, který byl představen společností Warner Bros na premiéře veleúspěšného filmu Jazzový zpěvák. Tato metoda se však střetávala s mizernou zvukovou kvalitou, proto se zvukoví technici snaţili o nahrávání zvuku přímo na pásek s obrazovým materiálem. Ozvučené filmy sklízely v sálech obrovský úspěch a postupně začaly vytlačovat němé filmy ze scény. Zpočátku pouţívali reţiséři pro svá díla jiţ existující váţnou hudbu. Vybírali například díla světových velikánů, jakými byli J. S. Bach, W. A. Mozart, C. Orff, L. v. Beethoven a spousty dalších skladatelů. Nové technologie však dovolovaly stále kvalitnější záznam zvuku a to vedlo některé skladatele váţné hudby ke komponování děl př ímo ke konkrétnímu filmu. Prvním takovým skladatelem se stal C. Saint-Saëns a následovali například D. Šostakovič, E. W. Korngold (který byl nakonec velice nerad, ţe je spojován s filmem), W. Walton, M. Rózsa, R. Vaughan Williams, dokonce i I. Stravinsky. Postupem času reţiséři experimentovali 8

9 se zvuky vkládanými do filmů a vybírali nejen z váţné hudby, ale také z jazzové, bluesové, folklórní, populární hudby a ostatních ţánrů. V 80. letech 20. století se začínají zakládat velké symfonické orchestry zabývající se nahráváním filmové hudby. Dodnes ve světě fungují známé orchestry jako London Symphony Orchestra, Vencouver Film Orchestra, New York Philharmonics, Boston symphony orchestra a další. V současné době se hudba z filmů stává stále populárnější a lidé mnohdy vyhledávají k poslechu samostatné filmové hudební podklady (tzv. soundtracky ). Světoznámí skladatelé současné filmové hudby V této kapitole bych rád jmenoval několik skladatelů, kteří (věřím, ţe nejen) mě od dětství provází a do jisté míry také hudebně ovlivňují a orientují. Právě díky jejich melodiím jsem vstoupil do světa hudby a věnoval se hře na nádherný hudební nástroj, jakým je lesní roh. Ve filmové hudbě jsou horny ve velké míře hlavními nositeli melodií a dokáţou svou tónovou a rozsahovou flexibilitou vytvořit téměř jakoukoliv emoci či náladu. Následující autoři filmové hudby jsou pro mne skutečnými mistry v práci s lesními rohy a uţívají je v hojných počtech. Do jaké míry je díky tomu pozice hornisty ve filmovém orchestru obtíţná a vysilující, jsem měl tu čest poznat na vlastní kůţi hlavně díky Filmové Filharmonii. Zdolat Williamsovy Hvězdné války, Zimmerovy Piráty z Karibiku či Hornerova Avatara je vskutku obtíţná záleţitost, zvláště pak při vědomí, ţe na ţivém koncertě má orchestr jen jediný pokus zahrát vše správně oproti natáčení ve studiu. Navíc se hrají jednotlivé kusy za sebou a hráči tak nemají moc moţností odpočinku, tudíţ je kvalitní odehrání koncertu filmové hudby pro mne (a věřím, ţe pro mnoho dalších) skutečným zadostiučiněním. 9

10 Následující autory jsem vybral také z toho důvodu, ţe jejich skladby vyplňují značnou část archivu Filmové Filharmonie, tudíţ se s nimi setkávám nejčastěji. John Williams John Towner Williams se narodil 8. února 1932 v New Yorku Esther a jazzovému bubeníkovi Johnovi Willamsovým. V roce 1948 se s celou rodinou přestěhoval do Los Angeles, kde získal vzdělání na North Hollywood High School. Po vystudování této střední školy se dostal na kalifornskou hudební univerzitu a jeho mentorem se stal hudební skladatel Mario Castelnuovo-Tedesco 1. V roce 1952 vstoupil do leteckých sil USA, kde dirigoval kapelu této organizace. V roce 1955 své působení v armádě ukončil, přestěhoval se do New Yorku a začal navštěvovat proslulou hudební školu Julliard School, kde se učil především hudbě klavírní. Během tohoto studia hrál na klavír v několika jazzových kapelách a studiových orchestrech. Po studiu na prestiţním Julliardu se přestěhoval do Los Angeles, kde začal pracovat jako komponista ve filmových studiích. Současně zde také hrál v některých případech na klavír. Během tohoto působení spolupracoval například se skladateli Jerrym Goldsmithem, Bernardem Herrmannem, Alfredem Newmanem nebo Franzem Waxmanem. V lednu 1980 byl jmenován šéfdirigentem (devatenáctým v řadě od r. 1885) Boston Pops Orchestra, se kterým spolupracoval aţ do roku Williams kromě filmové hudby psal také hudbu váţnou. Do jeho 1 Italský skladatel, klavírista, hudební kritik a autor ese jí o hudbě, narozen ve Florencii 3. dubna 1895, zemřel v Beverly Hills CA 16. března Napsal přes sedmdesát kusů váţné hudby včetně písní a oper. Od roku 1940 pracoval pro významnou filmovou společnost MGM (Metro-Goldwyn-Meyer). Roku 1946 získal občanství Spojených států. Vyučoval na Los Angeles Conservatory of Music (později známé jako California Institute of the Arts). Mezi jeho ţáky patří jiţ zmíněný John Williams, Jerry Goldsmith, Henry Mancini, nebo André Previn. (zdroj: Grove Music Dictionary Online) 10

11 tvorby v tomto hudebním směru patří: Symfonie, Symfonieta pro dechový ansámbl, Cellový koncert (premiérován 1994 v Tanglewoodu sólistou Yo-Yo Ma a orchestrem Boston Symphony Orchestra), Koncert pro flétnu a Koncert pro housle (natočené orchestrem London Symphony Orchestra), Koncert pro trubku (premiéra v září 1996 orchestrem Cleveland Orchestra a jejich sólovým trumpetistou Michaelem Sachsem), Koncert pro fagot - The Five Sacred Trees (poprvé zazněl roku 1995 v newyorské filharmonii, ale natočen byl firmou Sony Classical v londýnské filharmonii. V obou případech hrála na fagot vedoucí fagotistka newyorské filharmonie Judith LeClair), koncerty pro tubu, lesní roh a také jeden pro klarinet. Poměrně neznámý ale velice krásný je jeho sedmidílný písňový cyklus Sevenfor Luck pro soprán a orchestr (napsán podle básní laureátky soutěţe U. S. Poem Ritou Dove, premiérován pod Williamsovou taktovkou s bostonskými symfoniky a sopranistkou Cynthií Haymon. Mimo svou dráhu filmového skladatele také napsal ústřední motivy pro olympijské hry v letech 1984, 1988, 1996 a 2002, z nichţ nejznámější je právě motiv z roku 1984 z letních olympijských her v Los Angeles Olympic fanfare and theme. Jako dirigent Williams hostoval v nespočetné řadě předních orchestrů jako London Symphony orchestra, Cleveland Orchestra, Philadelphia Orchestra, Chicago Symphony orchestra, Pittsburgh Symphony orchestra, Dallas Symphony orchestra, San Francisco Symphony orchestra, Los Angeles Philharmonic a dalších. Williams je také drţitelem čestných doktorátů z osmnácti Amerických univerzit včetně Berklee College of Music v Bostonu, Boston College, Northeastern University, Tufts University, Boston University, New England Conservatory of Music nebo University of Massachusetts v Bostonu. Dne 23. ledna roku 2000 se stal prvním zařazeným do síně slávy Hollywood Bowl Hall of Fame 2 a v roce 2004 obdrţel ocenění Kennedyho střediska. Z jeho ţivotopisu je patrné, ţe se jedná 2 Síň slávy nejvýraznějších hudebních osobností byla zaloţena roku 2000 při muzeu Hollywood Bowl Museum. Mezi oceněnými jsou také např. flétnista - Sir James Galway, kytarista - B. B. King, zpěváci - Plácido Domingo a Frank Sinatra, houslista Joshua Bell, skladatelé - Henry Mancini a jiní. (zdroj: webové stránky Hollywood Bowl Hall of Fame - volný překlad, dostupné z: -bowl-museum/hall-of-fame cit: 20. dubna

12 o mimořádnou hudební osobnost, ale světového věhlasu dosáhl teprve s nástupem jeho kariéry filmového skladatele. Prvním velkým filmem, k němuţ John Williams sloţil hudbu, byl nepříliš úspěšný film Daddy-O (1959), po němţ získali hollywoodští producenti o Williamsovi povědomí a začali mu směrovat některé menší zakázky. V šedesátých letech se podílel na filmech Diamantová hlava (1963), Zabijáci (1964), Záchrana vzácného plemene (1966), S mojí ţenou ne! (1966), Jak ukrást Venuši (1966), Průvodce ţenatého muţe (1967), Sbohem, pane profesore! (1969). Po sloţení soundtracku k filmu Pobertové (1969) si jej všiml reţisér Steven Spielberg a poţádal jej o spolupráci na snímku Sugarlandský Expres (1974), který odstartoval Williamsovu hvězdnou kariéru a především úzkou spolupráci mezi ním a Spielbergem. Známé jsou především jejich společné projekty jako: Čelisti (1975), Blízká setkání třetího druhu (1977), série Indiana Jones (1981, 1984, a nově chystaný díl na rok 2016), E. T. - Mimozemšťan (1982), Říše slunce (1987), Navţdy (1989), Hook (1991), Schindlerův seznam (1993), Jurský park (1993), Amistad (1997), Zachraňte vojína Ryana (1998), A. I. Umělá inteligence (2001), Minority Report (2002), Chyť mě, kdyţ to dokáţeš (2002), Terminál (2004), Válka světů (2005), Mnichov (2005), Válečný kůň (2011), Tintinova dobrodruţství (2011), Lincoln (2012), Bridge of Spies (chystaný na konec roku 2015) a Robopocalypse (chystaný na rok 2017). John Williams je však především známý svým hudebním doprovodem k celé hexalogii Hvězdné války ( ) reţiséra George Lucase, kde se proslavil především svým světoznámým motivem "Imperial march". Pracoval také na prvních třech dílech série o Harrym Potterovi a je tvůrcem většiny hlavních témat a motivů z celé ságy. Mezi jeho další díla ve spolupráci s různými reţiséry patří například Šumař na střeše (1971), Dobrodruţství Poseidonu (1972), Malí kovbojové (1972), Pete a Tillie (1972), Papírová honička (1973), Tom Sawyer (1973), Conrack (1974), Skleněné peklo (1974), Bitva o Midway (1976), 12

13 Zastavení na Missouri (1976), Černá neděle (1977), Superman (1978), Drákula (1979), Řeka (1984), Vesmírný tábor (1986), Čarodějky z Eastwicku (1987), Náhodný turista (1988), Narozen 4. července (1989), Sám doma 1 a 2 (1990 a 1992), Podezření (1990), JFK (1991), Navţdy a daleko (1992), Nixon (1995), Spáči (1996), Sedm let v Tibetu (1997), Druhá nebo první (1998), Andělin popel (1999), Patriot (2000), Gejša (2005) a Zlodějka knih (2013). Doposud získal celkem 5 Oscarů, 3 Emmy, 4 Zlaté Glóby a 21 cen Grammy. Je povaţován za předního amerického skladatele filmové hudby a čestným členem organizace Kappa Kappa Psi sdruţující hudebníky USA. Williams má tři děti a manţelkou mu byla herečka Barbara Ruick, která bohuţel zemřela v roce Výčet jeho práce v hudbě i filmu je vskutku enormní a troufám si říci, ţe Williamsovy melodie budou jistě vzbuzovat velké ohlasy a emoce i u následujících generací diváků. Hans Zimmer Tento světově proslulý skladatel filmové hudby se narodil roku 1957 v Německu ve Frankfurtu nad Mohanem. Hudba a hra na klavír pro něj byly v mládí jakýmsi útěkem do svého vlastního světa, kde se odpoutával od strašlivé události, jakou byla smrt jeho otce. V období puberty se s matkou přestěhoval do Londýna, kde studoval ve škole Hurtwood House. Do obecného povědomí se dostal v roce 1979, kdy spolu s kapelou The Buggles napsal píseň Video Killed The Radio Star, v jejímţ videoklipu se sám objevil jako klávesista. V roce 1980 se seznámil se známým britským skladatelem filmové hudby Stanleym Myersem, a s jeho pomocí zaloţil v Londýně nahrávací studio Lillie Yard. Tato vzájemná spolupráce byla jedinečná především ve vzájemné syntéze jejich hudebních orientací. Zatímco Myers prosazoval především hudbu 13

14 orchestrální, Zimmer jejich společnou tvorbu doplňoval experimenty s elektronickými nástroji a syntezátory. Asi nejznámějším dílem jejich spolupráce se stal hudební podklad k britsko-německému filmu Moonlighting (1982). Myers a Zimmer ukončili společnou činnost v roce 1987, kdy se Zimmer rozhodl pokračovat ve vlastní kariéře sám. Jeho první samostatnou kompozicí byla hudba k filmu Poslední expozice, ve kterém napsal nejen všechny skladby instrumentální, ale také zpívané písně. Zásadním milníkem v jeho kariéře se stal rok 1988, kdy dostal příleţitost napsat hudbu k filmu Rain Man reţiséra Barryho Levinsona. Této příleţitosti vděčí především díky svému hudebnímu podkladu k anglicko-zimbabwskému dramatu Rozdělený svět, který Levinsonova manţelka svému muţi po jeho zhlédnutí doporučila. Zimmer dokázal svou hudbou ve filmu Rain Man umocnit celkový záţitek natolik, ţe byl následně nominován na Oscara a stal se tak uznávaným a ţádaným skladatelem filmové hudby. V roce 1989 dostal Zimmer nabídku ke sloţení podkladu k americkému komediálnímu dramatu Řidič slečny Daisy. Tento veleúspěšný film sice opět nedostal Oscara za nejlepší hudbu, ale byl oceněn jako nejlepší film, coţ opět Zimmera posunulo výš v ţebříčku světových filmových skladatelů. Zajímavá byla také spolupráce s Zimmerovým oblíbeným kytaristou Petem Haycockem, ze které vzešel například podklad k filmu Thelma a Luise z roku V dalším roce čekala Zimmera kompozice hudby k australsko-francouzskému dramatu Síla muţe. Autor byl komponováním pro tento film velice nadšen, coţ jej vedlo k návštěvě Afriky, kde strávil dva týdny zkoumáním tamních perkusivních nástrojů, které by mohl pro účely filmu vyuţít. Jistě i díky těmto poznatkům se mu podařilo v roce 1994 získat tolik vytouţeného Oscara za nejlepší hudbu, kterou stvořil pro neméně známý animovaný film Lví král. 14

15 V dalších letech se opět vrátil k práci se syntezátory a k elektronické hudbě v podkladech ke snímkům Krvavý příliv, Tenká červená linie a Princ egyptský. V tomto období také zaloţil s kolegou Jayem Rifkinem hudební studio Media Ventures 3. Pro toto studio pracovalo a v současné době i pracuje mnoho významných hollywoodských skladatelů filmové hudby, jmenovitě například Steve Jablonsky 4, Harry Gregson-Williams 5 nebo John Powell. Od roku 2000 komponoval hudbu pro několik velkofilmů tzv. blockbusterů 6. Prvním takovým byl historický velkofilm Gladiátor (2000) reţiséra Ridleyho Scotta. Na vývoji hudebního doprovodu k tomuto filmu se podílela také irská zpěvačka Lisa Gerrard, jejíţ hudba inspirovala Zimmera k napsání několika stěţejních motivů, a to především závěrečné skladby Now we are free. Původní Zimmerovou tvorbou je něţný motiv The Earth a velice populární bitevní valčík. Tento film získal většinu významných ocenění, ale k velkému podivu mnoha hudebních kritiků Oscara za hudbu nezískal. V roce 2001 pak znovu spolupracoval s reţisérem Ridley Scottem na válečném filmu Černý jestřáb sestřelen, inspirovaném somálskou občanskou válkou. Film Poslední samuraj (2003) je výsledkem Zimmerových studií japonské hudby, která jej v té době velice zajímala. Výsledným 3 Studio bylo přejmenováno v roce 2003 kvůli neshodám obou partnerů na Remote Control Productions, fungující dodnes. (zdroj: webové stránky Fullmoonzine, dostupné z: -control-zimmer cit. 15. dubna 2015) 4 Americký skladatel hudby k filmům, TV seriálům nebo videohrám, narozen 9. října Proslavil se díky hudbě k sérii filmů Transformers, filmům Na ţivot a na smrt, Enderova hra, seriálu Zoufalé manţelky a také díky hudbě pro videohry The Sims 3, Prince of Persia: The Forgotten Sands, Gears of War 1 3 nebo Command and Conquer 3: Tiberium Wars (zdroj: Grove Music Dictionary Online) 5 Britský skladatel, dirigent a hudební producent ve filmovém průmyslu. Narozen 13. prosince Sloţil hudební podklad např. pro filmy: Mravenec Z, Slepičí úlet, Shrek (společně s Johnem Powellem), Shrek 2, Spy Game, Království nebeské, X-Men Origins: Wolverine a Letopisy Narnie: Lev čarodějnice a skříň (nominace na Zlatý glóbus za hudbu). Je rovněţ autorem hudby k videohrám Call of Duty 4 a Metal Gear Solid 2 a 3. (zdroj: Grove Music Dictionary Online) 6 Kinematografický pojem blockbuster původně označoval nejsilnější letadlové bomby schopné zničit celé městské bloky. Nyní se ujal jako název velkorozpočtového filmu určenému širokému publiku. V češtině je jeho obdobu výraz trhák. (zdroj: Freedictionary Online. Dostupné z: cit. 25. dubna 2015) 15

16 soundtrackem vzbudil nadšení nejen u samotných japonců, ale především také u producenta Jerryho Bruckheimera, s nímţ do té doby na několika menších projektech pracoval. Ten zrovna dokončoval velkofilm Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly, avšak nebyl spokojen s hudbou skladatele Alana Silvestriho 7, a rozhodl se oslovit Zimmera. Ten byl však stále zapojen v projektu Poslední samuraj a nemohl se tedy Pirátům z Karibiku plně věnovat. Doporučil tedy pro Bruckheimerův film svého kolegu z Media Ventures Klause Badelta, a ačkoliv se Zimmerovo jméno v titulcích neobjevuje, sám sloţil některé z motivů, včetně notoricky známého motivu He's a Pirate. V dalších pokračováních Pirátů z Karibiku uţ skládal hudbu Zimmer sám. Hans Zimmer je povaţován za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů filmové hudby, který obsadil 72. pozici v ţebříčku sta největších hudebních géniů v listech The Daily Telegraph. Jeho jméno je vtisknuto do hollywoodského chodníku slávy. Se svou ţenou Suzanne a čtyřmi dětmi nyní ţije v Los Angeles. John Powell John Powell se narodil 18. září 1963 v Londýně. Jeho otec byl tubistou v orchestru Royal Philharmonic of London. Jako dítě si vybral jako nástroj housle, ale za dobu studia na Trinity College of Music v Londýně se jeho nástrojový arzenál velmi rozrostl. Během studií působil jako klávesista v soulové kapele Fabulistics, která mu umoţnila nahlédnout i k jazzové a rockové hudbě. 7 Další z významných skladatelů filmové hudby. Narozen 26. března Je znám svou spoluprací s reţisérem Robertem Zemeckisem například z filmů Forrest Gump nebo trilogie Návrat do budoucnosti. Jeho hudbu můţeme slyšet například ve filmech: Predátor (1987), Smrt jí sluší (1992), Osobní stráţce (1992), Po čem ţeny touţí (2000), Identita (2003), Avengers (2012) či Croodsovi (2013). (zdroj: Grove Music Dictionary Online) 16

17 Po odchodu ze školy začal skládat hlavně hudbu pro reklamy a brzy se stal asistentem skladatele Patricka Doyla 8. V roce 1995 se stal spoluzakladatelem agentury Independently Thinking Music, která se starala o tvoření hudby k britským a francouzským reklamám či nezávislým a studentským filmům. Powellovou prvotinou byla hudba pro britský televizní seriál Stay lucky (1989). Po přesídlení do Spojených států v roce 1997 dostal příleţitost zkomponovat hudbu k akčnímu thrilleru Tváří v tvář s Johnem Travoltou a Nicolasem Cagem v hlavních rolích. Se studiem Dreamworks Animaion 9 a skladatelem Harry Gregson- Williamsem spolupracoval hned několikrát. Poprvé na animovaném filmu Mravenec Z (1998). Z další spolupráce vzešla o dva roky později úsměvná modelovaná komedie Slepičí úlet, a v roce 2001 veleúspěšná animovaná pohádka Shrek. Ve stejném roce pracoval také na podkladech pro filmy Evoluce, Jmenuji se Sam, Návštěvníci: Cesta do Ameriky a Milionový závod. Reţisér Doug Liman pracoval v roce 2002 na prvním dílu z trilogie o agentu Bourneovi (Agent bez minulosti) se skladatelem Carterem Burwallem, ale ten nakonec po neshodách s vedením tento projekt opustil. Filmový štáb tedy najal na kompozici Johna Powella a přesto, ţe další díly tohoto filmu (Bourneův mýtus, Bourneovo ultimátum) uţ nebyly v Limanově reţii (reţie Paul Greengrass), Powell s ním od té doby spolupracuje prakticky pravidelně. Z jejich společných projektů vystupuje i velice oblíbený akčně-romantický film Pan a paní Smithovi (2005) 8 Narozen 6. dubna 1953 ve městečku Uddington ve Skotsku. Vynikající skladatel, jehoţ hudba balancuje na pomyslné hranici váţné hudby s hudbou filmovou. Zboţňuje Shakespeara a jeho tvorbu a svou hudbou také podkreslil tři jeho zfilmované h ry: Jindřich V., Mnoho povyku pro nic (1993) a Hamlet (1996). Dále napsal hudbu k známým filmům jako: Deník Bridget Jonesvé (2001), Dohola (2001), Harry Potter a ohnivý pohár (2005), Eragon (2006), Zrození planety opic (2011), Thor (2011) nebo Rebelka (2012) (zdroj: Grove Music Dictionary Online) 9 Ateliéry Dreamworks Animaion vznikly osamostatněním od studií Dreamworks SKG (SKG tato písmena znamenají iniciály příjmení zakladatelů: Stevena Spielberga, Jeffreyho Katzenberga a Davida Geffena) v roce Nyní působí jako samostatná jednotka vyvíjející pouze animované filmy. (zdroj: webové stránky Dreamworks Animation dostupné z: volný překlad 15. dubna 2015) 17

18 v čele s Bradem Pittem a Angelinou Jolie. Toho roku ještě zkomponoval hudbu pro kreslený film Roboti. Následující rok byl pro Powella velice úspěšný. Nejen, ţe vytvořil děsuplný podklad pro snímek Let číslo 93 a heroický soundtrack k poslednímu dílu série o mutantech X-men: Poslední vzdor, ale podařilo se mu získat hned dvě ceny za nejlepší hudbu. První cenu obdrţel za hudbu k příběhu o zpívajících tučňácích Happy Feet a druhou za soundtrack k druhému dílu kreslené komediální série o pravěku Doba ledová: Obleva. Se svým kolegou Hansem Zimmerem se podílel na komponování podkladu pro animovanou rodinnou sérii Kung fu panda (2008) a Kung fu panda 2 (2011). Dále má na svém kontě hudbu pro filmy Jumper (2008), Hancock (2008), Bolt pes pro kaţdý případ (2008), nebo třetí a čtvrtý díl animované ságy o pravěku Doba ledová 3: Úsvit dinosaurů (2009) a Doba ledová 4: Země v pohybu (2012). V posledních letech si diváky získal hlavně chytlavým doprovodem ke kresleným filmům Jak vycvičit draka (2010) a Jak vycvičit draka 2 (2014). Za tuto spolupráci s jiţ zmíněným studiem Dreamworks byl nominován na Oscara za nejlepší hudební doprovod. Nezapomenutelné jsou rovněţ jeho kompozice k filmům Zelená zóna (2010), Rio 1 a 2 (2011 a 2014) nebo Zatím spolu, zatím ţivi (2010). Na rok 2016 připravuje hudbu ke třetímu pokračování série Jak vycvičit draka. Je jedním z nejznámějších členů společnosti Remote Control Productions. Jeho mentorem a přítelem se stal Hans Zimmer. V současnosti ţije se svou manţelkou Melindou Lernerovou a synem v Los Angeles. 18

19 James Horner James Roy Horner se narodil 14. srpna roku 1953 v Los Angeles v rakouské rodině přistěhovalců. Jeho otec byl rodákem z českých Holic Harry Horner, jenţ si v Hollywoodu mimo jiné vydělával i jako reţisér. Také Jamesův bratr Christopher Horner se pohyboval ve filmovém průmyslu jako set designer a podílel se na filmech Přijíţdí jezdec (1978), Zimní zabíjení (1979) a Mutace (1980). Ve svých pěti letech začal Horner hrát na klavír. Byl přijat na hudební konzervatoř v Londýně. Střední školu vystudoval v Sedoně (Arizona) a následně studoval hudbu na jihokalifornské univerzitě, kde získal bakalářský titul. Studium hudby ukončil doktorátem z hudební kompozice a teorie na kalifornské univerzitě. Jako skladatel začínal komponováním hudby k reklamám a studentským filmům v American film institute 10. Cestu mezi skladatelské filmové velikány neměl vůbec jednoduchou a jeho první pokusy prosadit se u velkofilmů byly spíše podprůměrné. Jeho prvotinou je hudební podklad k béčkovému akčnímu americkému filmu Ţena v červeném (1979) a téhoţ roku se téţ prezentoval ve filipínském pokusu o horor s názvem Z hlubin. V následujícím roce byl přizván ke sci-fi projektu reţiséra Rogera Cormana Sador, vládce vesmíru. Sám reţisér se nijak netajil kopírováním a mixáţí příběhů Hvězdných válek a Sedmi Statečných (dokonce i herci a dialogy jsou místy totoţné), ale pro Hornera to byl začátek slibné kariéry. V Hollywoodu se šeptalo, ţe se objevil nový skladatel s velkým citem pro hororové scény, vyjadřování dramatu a ţánr science-fiction, coţ mu otevřelo dvířka ke komponování kvalitnějších snímků. V roce 1981 se ještě prezentoval v hororových snímcích Vlci, Ruka, Poţehnání smrti a dobrodruţném Pronásledování D. B. Coopera. 10 Ornanizace AFI byla zaloţena roku 1967 jako charitativní spolek pro obnovu mizejcího amerického filmového dědictví, pomáhá školit a sdruţovat tvůrce filmu a finančně podporuje studentské projekty. (zdroj: webové stránky AFI dostupné z: cit: 20. dubna 2015) 19

20 Do obecného povědomí se však dostal díky druhému dílu filmového Star treku (Star Trek 2: Khanův hněv), ke kterému byl přizván na komponování podkladu v roce Ve stejném roce komponoval hudbu také pro úspěšný thriller 48 hodin. Tyto dva filmy mu zaručily raketový start a jeho kariéra skladatele filmové hudby se rozběhla v plném proudu. Svědčí o tom výčet podkladů z následujících let. Roku 1983 stihl zkomponovat hudbu pro filmy: Testament, Something Wicked This Way Comes, Sedm neohroţených, Planeta Krull, Park Gorkého, Garderobiér, Brainstorm a Mezi přáteli. Na úspěšné pokračování filmového Star Treku (Star Trek 3: Hledání Spocka) si vyhradil rok 1984, kdy nenabíral ţádné další zakázky. Zbylá osmdesátá léta pak pokračoval ve velmi plodném skladatelském období: Zámotek (1985), Komando (1985), Nebesa pomozte nám! (1985), Cesta Natty Gannové (1985), Blázni a dobrovolníci (1985), Barbarian Queen (1985), Kde teče černá řeka (1986), Mimo sluţbu (1986), Jméno růţe (1986), Captain EO (1986), Americký ocásek (1986 cena za nejlepší píseň), Projekt X (1987), Baterie nejsou v ceně (1987), Země dinosaurů (1988), Zámotek 2: Návrat (1988), Willow (1988), Vibrace (1988), Rudé horko (1988), V nepřátelském poli (1989), Tummy Trouble (1989), Táta (1989), Miláčku, zmenšil jsem děti (1989), Glory (1989). Z tohoto období jsem si nakonec nechal filmy nominované na ocenění za hudbu. Film dnes jiţ světově známého reţiséra Jamese Camerona Vetřelci (1986) získal 7 nominací na Oscara, z toho dva i vyhrál (střih, filmové efekty), ale pro Hornera to byla první nominace za nejlepší hudbu. Další nominaci na Oscara za nejlepší hudbu získal za podklad k filmu o sportu Hřiště snů (1989). Devadesátá léta v Hornerově tvorbě nijak nestagnovala a dokonce se na něj usmálo štěstí v podobě vytouţeného Oscara za nejlepší hudbu a nejlepší píseň k filmu Jamese Camerona Titanic z roku V tomto období sloţil hudbu k těmto dalším filmům: Miluji tě k smrti (1990), Dalších 48 hodin (1990), Rocketeer (1991), Mými hrdiny byli vţdy kovbojové (1991), Jednou dokola (1991), Kauza Wardových (1991), Americký ocásek 2 - Fievel na Divokém západě (1991), Zhoubná vášeň (1992), Vysoká hra patriotů (1992), Slídilové (1992), Bouřlivé srdce 20

21 (1992), Swing Kids (1993), Sami v poušti (1993), Případ Pelikán (1993), Příběh dinosaura (1993), Nevinné tahy (1993), Muţ bez tváře (1993), Jackova ukolébavka (1993), Dům z karet (1993), Byl jednou jeden les (1993), Bopha! (1993), Vládce knih (1994), Legenda o vášni (1994), Jasné nebezpečí (1994), Statečné srdce (1995), Jumanji (1995), Jade (1995), Casper (1995), Balto (1995), Apollo 13 (1995), Výkupné (1996), Spitfire Grill (1996), Odvaha pod palbou (1996), Nezvaný host (1996), Tichý nepřítel (1997), Zorro: Tajemná tvář (1998), Velký Joe (1998), Drtivý dopad (1998) a Andrew - člen naší rodiny (1999). Po nástupu nového tisíciletí se Horner zaměřoval spíše na kvalitu namísto vysokého počtu zkomponovaných hudebních podkladů a kaţdým rokem si drţel bilanci dvou aţ tří filmů, ve kterých se skladatelsky projevoval. Za zkomponování hudby k dalšímu sci-fi Avatar (2009) Jamese Camerona byl opět nominován na Oscara, dva Zlaté glóby, dvě ceny Grammy a cenu BAFTA 11. Spolupráce Hornera s Jamesem Cameronem můţeme tedy označit přinejmenším za úspěšnou. Soundtrack k Titanicu se navíc stal nejprodávanějším v historii, nehledě na to, ţe Titanic a Avatar byly ve své době nejvýdělečnější filmy všech dob. Rekord výdělku Titanicu ( dolarů) byl překonán Avatarem dne 26. ledna 2010 a ten se vzápětí stal zároveň prvním filmem v historii, který překonal hranici dvou miliard dolarů v celosvětových kino-výdělcích (navíc pouhých šest týdnů od uvedení premiéry). Kromě spolupráce s Cameronem komponoval také pro další neméně známé reţiséry, jakými jsou Jean-Jacques Annaud, Richard Eyre, Ron Howard či Mel Gibson. Od roku 2000 se podílel na těchto projektech: Grinch (2000), Dokonalá bouře (2000), Nepřítel před branami (2001), Iris (2001), Čistá duše 11 The British Academy of Film and Television Arts je nezávislá charitativní organizace, která podporuje, rozvíjí hlavní formy filmového průmyslu, hledá a odměňuje vynikající, inspirující lidi, kteří jej praktikují ve prospěch veřejnosti. Vedle svých hlavních ceremonií, nabízí BAFTA celoroční, mezinárodní program vzdělávacích akcí a iniciativ, které nabízí jedinečný přístup k některým ze světově nejvíce inspirujícím talentům prostřednictvím seminářů, mistrovských kurzů, stipendií, přednášek a poradenských programů v propojení s diváky všech věkových kategorií. Velká centra BAFTA nalezneme nejen ve Velké Británii, ale i v Los Angeles a New Yorku. Organizace BAFTA spoléhá na příjmy z členských příspěvků, individuálních darů, věrnostních programů, nadací a podnikových par tnerství na podporu své probíhající práce s cílovými skupinami. (zdroj: volný překlad z webových stránek BAFTA, dostupné z: cit. 20. dubna 2015) 21

22 (2001), Kód Navajo (2002), Čtyři pírka: Zkouška cti (2002), Radio (2003), Hranice zlomu (2003), Dům z písku a mlhy (2003), Zloději paměti (2004), Troja (2004), Bobby Jones: Odpal génia (2004), Tajemný let (2005), Legenda o Zorrovi (2005), Generace X (2005), Všichni královi muţi (2006), Apocalypto (2006), Pocit viny (2007), Kronika rodu Spiderwicků (2008), Chlapec v pruhovaném pyţamu (2008), Karate Kid (2010), Černé zlato (2011), Cristiada (2012), Obdivuhodný Spider-Man (2012) a Talisman vlků (2015). Na rok 2017 a 2018 jiţ komponuje hudbu ke dvěma dalším pokračováním příběhu Avatar. Jeho tvorbu ovlivnili hlavně skladatelé Jerry Goldsmith a John Williams. Ve svých kompozicích pouţívá hojně chorály a prvky keltské hudby. Zajímavostí je, ţe Horner sám sebe nepovaţuje za nějak kvalitního pianistu, ačkoliv klavír studoval a hrál na něj uţ v raném dětství. Na druhou stranu bývá James Horner dosti často terčem kritiky za vykrádání své vlastní i jiné tvorby, coţ vede k zuřivým debatám mezi jeho zastánci a odpůrci, ale i tak za sebou zanechal celou škálu kvalitních soundtracků, které budou nadále zpříjemňovat divákům záţitky při sledování filmů obohacených jeho hudbou. James Newton-Howard Americký skladatel filmové hudby James Newton-Howard se narodil 9. června 1951 v Los Angeles v Kalifornii. K hudbě byl veden jiţ v útlém věku. Jeho babička byla violistkou místní filharmonie a tak jako čtyřletý chodil s rodiči poslouchat symfonickou hudbu. V 60. letech propadl boomu The Beatles, Led Zeppelin nebo si oblíbil také kytarového mága Jimiho Handrixe. Po absolvování střední školy začal studovat hru na klavír na Music Academy of the West v Santa Barbaře (Kalifornie). Následně ve studiu pokračoval na Kalifornské státní universitě. Jako obor si vybral skladbu, aranţování a hru na klavír. 22

23 Po škole sice dostal moţnost koncertovat jako pianista, ale jeho snem bylo vytvářet hudbu. Proto se v roce 1972 přidal ke kapele Mama Lion. S nimi vydal první desku a také se v kapele naučil práci se syntezátorem. Během 70. let spolupracoval na projektech mnoha významných hudebníků, například Ringo Starra nebo Olivie Newton - John. Výrazným bodem v jeho kariéře bylo turné s Eltonem Johnem, které podnikli v roce Roku 1986 se oţenil se zpěvačkou Rossanou Arquette, se kterou se potkal při spolupráci s populární skupinou Toto, ale po roce se jejich manţelství rozpadlo. Jeho vstup do filmového průmyslu je spjat s prací odborníka na syntezátory u filmu Twilight Zone: The Movie (1983) pod jiţ tehdy legendárním skladatelem Jerry Goldsmithem. Po tomto filmu byl osloven, aby sloţil hudbu ke komedii Vedoucí místo (1985) s Danny DeVitem v hlavní roli, coţ odstartovalo jeho kariéru filmového hudebního tvůrce. V průběhu let spolupracoval s mnoha reţiséry. Za zmínku jistě stoj í několikanásobná spolupráce s Lawrencem Kasdanem a M. Night Shyamalanem. Jeho největším úspěchem je pro něj cena pro nejlepšího filmového skladatele roku 2008 World Soundtracks Awards. Byl šestkrát nominován na cenu akademie za hudební podklady Pán přílivu (1991), Uprchlík (1993), Svatba mého nejlepšího přítele (1997), Vesnice (2004), Michael Clayton (2007), a Odpor (2008), čtyřikrát na Zlatý Glóbus a čtyřikrát na cenu Grammy. Dále obdrţel například cenu kritiků Critics Choise Awards za nejoriginálnější filmovou hudbu roku k filmu Temný rytíř (2008) nebo cenu Emmy za ústřední melodii k seriálu Er (1994). Jeho hudbu můţeme zaslechnout ve známých filmech Ďáblův advokát (1997), Šestý smysl (1999), Dinosaurus (2000), Krvavý diamant (2006), Já, legenda (2007), Hunger games (2012), Zloba - královna černé magie (2014) nebo Slídil (2014). Po hudební stránce se nechává inspirovat skladbami L. v. Beethovena, jehoţ je celoţivotním obdivovatelem. 23

24 Se svou manţelkou Sophií má dvě děti. Dále je také vlastníkem nahrávacího studia JNH Studio. Specializuje se na rychlou práci a bývá tak často oslovován, aby dokončil jiţ rozepsaný soundtrack, nebo narychlo zkomponoval nový. 24

25 Filmová Filharmonie Obrázek č. 1: Logo FF, (zdroj: obrázek zaslán elektronickou poštou ředitelem FF Matějem Lehárem 30. dubna 2015) FILMharmonie, jak je také tento orchestr nazýván, je poměrně nové hudební těleso spojující hudebníky s láskou k filmu a jeho hudbě. V rámci své činnosti představuje publiku světově proslulé melodie ze starých i nových filmů, spolupracuje na zajímavých hudebních projektech, snaţí se o přivedení mladšího publika do hudebních sálů a také se dostat do povědomí veřejnosti jako kvalitní hudební těleso. Orchestr byl zaloţen v Praze roku 2013 jako občanské sdruţení díky ambiciózní myšlence mladého hornisty a milovníka filmové hudby Matěje Lehára s velkou podporou jeho přátel a kolegů. Jeho vizí po svých předchozích orchestrálních zkušenostech bylo vytvoření tělesa, majícího kladný vztah k provozování filmové hudby a kde panují příjemné mezilidské vztahy, férové jednání a otevřenost novým zkušenostem. 25

26 Vedení orchestru Ředitel Obrázek č. 2: Matěj Lehár, (zdroj: webové stránky orchestru FF, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 10. ledna 2015, dostupný z: Matěj Lehár se narodil 17. března 1991 v Pardubicích. Po vzoru svého bratra, který hrál na housle, se začal také zajímat o hru na hudební nástroj. Sám neví proč, ale vţdy jej nejvíce přitahoval zvuk lesního rohu. Dokonce i v době, kdy ještě nevěděl, jak vypadá. Učitelé z místní základní umělecké školy nechtěli Matěje přijmout ke studiu hry na zobcovou flétnu, protoţe se narodil s šesti prsty na pravé ruce. Musel proto hledat učitele, který by nebral tuto abnormalitu jako váţný důvod, proč by nemohl hrát na zobcovou flétnu. To se mu podařilo u jedné kantorky v Pardubicích-Dubině. Díky základům hry na zobcovou flétnu byl přijat ke studiu na základní škole s rozšířenou výukou hudební výchovy v Pardubicích. Pět let studoval hru na zobcovou flétnu a sborový zpěv a v deseti letech přešel na lesní roh. 26

27 Po absolvování základní školy byl přijat na pardubickou konzervatoř do hornové třídy profesora Otakara Tvrdého. Po maturitě přestoupil na praţskou konzervatoř do třídy profesora Petra Hernycha, kde dokončil absolutorium. Od mládí se velmi zajímal o filmovou hudbu a po příchodu do Prahy se jí začal věnovat také aktivně jako člen Praţského filmového orchestru. Praţský filmový orchestr je studentským souborem sloţeným ze studentů konzervatoře, ale i studentů základních uměleckých škol bez důkladnější umělecké průpravy. Tomu podle Matěje odpovídala i kvalita pořádaných koncertů. Díky koncertům s Praţským filmovým orchestrem si však uvědomil, ţe se této hudbě chce opravdu naplno věnovat. To jej motivovalo i k tomu, aby začal důkladněji pracovat na svých hráčských kvalitách. V jednu chvíli jiţ (nejen pro Matěje) bohuţel začala být situace v orchestru značně neúnosná. To byl jeden z důvodů, proč začal Matěj Lehár přemýšlet o zaloţení nového orchestru zaměřeného na provádění filmové hudby. Jeho cílem bylo zaloţit profesionální těleso, jehoţ členy budou mladí lidé nejen s nadšením pro filmovou hudbu, ale i dostatečnými uměleckými kvalitami, aby byli schopni odehrát náročný repertoár kvalitně a precizně. Zároveň bylo jeho přáním zpřístupnit orchestrální hudbu mladé generaci posluchačů. Svůj čas tráví většinou hledáním notového materiálu a jeho případným přepisováním na PC do tištěné podoby, nebo rozepisováním partitury do jednotlivých partů. Další jeho povinností jsou korektury not, které nesouhlasí s originální verzí, která zní ve filmu, popřípadě musí sám instrumentovat některá díla tak, aby se vůbec dala realizovat v pevně daném obsazení orchestru. Tato práce je časově velice náročná a zabírá mu většinu volného času. Při koncertu se neschovává v zákulisí jako běţní ředitelé všemoţných institucí, ale aktivně se podílí na tvorbě hudebního záţitku při koncertech ve skupině lesních rohů Filmové Filharmonie. Dále jako hornista spolupracuje s orchestrem plzeňské filharmonie, s orchestrem 27

28 AKS (Akademičtí Komorní Sólisté při HAMU v Praze) a také je členem hornového ansámblu Za Rohem, působícím na brněnské JAMU. Je rovněţ dlouholetým aktivním účastníkem Letních ţesťových kurzů Ţďár. Dirigenti Základem orchestru není jen vedení orchestru po stránce formální, ale samozřejmě také vedení hudební. Tady měli zakladatelé orchestru velice těţkou práci vybrat dirigenta, který by měl čas a chuť řídit úplně nové těleso. Člověk na tak důleţité pozici musí splňovat určitá kritéria pro řízení tak velkého tělesa, jakým je Filmová Filharmonie. Proto se vedení orchestru snaţilo vybrat někoho, kdo je vynikající v cítění hudby a přátelský ve spolupráci s lidmi, energický, autoritativní a má trpělivost a respekt k hudebníkům, kteří zatím nejsou úplně profesionálními hráči. Hlavní roli při výběru hrálo doporučení od známých kolegů a ostatních umělců. Podle velice pozitivních ohlasů publika i samotných hráčů orchestru mohu říct, ţe se lidem z vedení takovouto osobnost podařilo najít a zařídit s ní také dlouhodobou spolupráci. Šéfdirigentem a uměleckým vedoucím orchestru se stal mladý, talentovaný a ambiciózní hudební skladatel, dirigent a sbormistr - Chuhei Iwasaki [čuhej ivasaki]. Chuhei se narodil 6. října 1987 v japonském Tokiu, konkrétně v jedné z nejstarších tokijských částí Tsukiji, která je známá především pro největší trh s rybami a mořskými plody na světě. Pochází spíše z nehudební rodiny. Jeho otec se jako vědec zabýval problematikou vln tsunami a matka působila jako módní návrhářka. Jeho rodina má také podíl na výstavbě několika chrámů v Tokiu. 28

29 Obrázek č. 3: Chuhei Iwasaki, (zdroj: webové stránky orchestru FF, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 10. ledna 2015, dostupný z: Nikdy neměl v plánu být profesionálním hudebníkem či umělcem, ale vţdy si přál být pilotem, coţ se mu sice zatím ještě nepodařilo uskutečnit, ale zato hudba ho provázela a formovala jiţ od útlého dětství. Jako prvotní hudební záţitek si pamatuje vysílání koncertu japonského státního symfonického orchestru, který náhodou viděl v televizi, kdyţ mu bylo asi tři a půl roku. Tehdy ho hudba natolik oslovila, ţe poprosil rodiče, aby mu dovolili naučit se na nějaký hudební nástroj. Ačkoliv se mu nejvíce zamlouval kontrabas, otec ho dovedl do houslové třídy, kde se od čtyř let začal seznamovat s hrou na housle. Kromě hodin houslí se s hudbou dále střetával také na japonském středním gymnáziu, kde ţáci musí při výuce hudby poslouchat čtyři skladby světové váţné hudby. Dvě z nich jsou (na coţ bychom měli být náleţitě hrdí) česká díla. Konkrétně jsou to - devátá symfonie Antonína Dvořáka s podtitulem Z nového světa a symfonická báseň Vltava z cyklu symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. Zbylými skladbami jsou neméně proslulá 29

30 díla jako Toccata a fuga d moll Johanna Sebastiana Bacha a pátá Osudová symfonie Ludwiga van Beethovena. Po studiích na gymnáziu se začal dále zlepšovat ve hře na housle studiem na Toho Gakuen Academy ( ). Uţ od začátku docházení na konzervatoř se chtěl vydat studovat hudbu do Evropy, protoţe podle jeho slov se tam váţná hudba narodila a on se jí chtěl naučit hrát právě tam, kde má kořeny a tradici. Prahu si také nevybral jen tak náhodou. Rozhodujícím momentem byl záţitek z koncertu orchestru České filharmonie v Tokiu v čele se Zdeňkem Mácalem, kde vyslechl skladby V Tatrách Vítězslava Nováka, Symfonietu Leoše Janáčka a Novosvětskou symfonii Antonína Dvořáka. Koncertem byl naprosto unešen a pevně se rozhodl, ţe bude studovat hudbu v české republice. Začal hledat profesora houslí, coţ se mu se štěstím podařilo na praţské konzervatoři u Františka Pospíšila, komorní hru studoval u Františka Součka a Karla Doleţala a k tomu později přidal také skladbu u Jiřího Gemrota a dirigování u Miriam Němcové a Hynka Farkače. V průběhu studií na praţské konzervatoři zaloţil vlastní orchestr z místních studentů s názvem Filharmonický Orchestr Iwasaki (2010), který doposud řídí. Jeho další kroky vedly na akademickou půdu praţské HAMU, kde začal studovat od roku 2013 a nadále pokračuje ve studiu houslí, skladby a dirigování ve druhém ročníku bakalářského studia. Od roku 2012 působí jako porotce na sborovém festivalu Praga Cantat, v rámci výuky na HAMU má příleţitost pracovat s profesionálními hudebními tělesy a od roku 2014 po oslovení Matějem Lehárem řídí také Filmovou Filharmonii. Na otázku: Jaký máš vztah k filmové hudbě? odpověděl: Já vnímám hudbu jako celek, je jedno k jakému účelu je sloţená, buď se mi líbí, nebo ne. Musím říct, ţe ve filmové hudbě je spousta skladeb opravdu kvalitně napsaná a instrumentovaná, nejen líbivá... Za svůj hudební vzor povaţuje zejména svého profesora houslí Františka Pospíšila, který jej naučil nejen hře na housle, ale také základům 30

31 zkoušení ansámblů a komorní hry, mezi dirigentské osobnosti patří Kurt Sanderling a Jevgenij Mravinskij. Mezi skladateli jsou to Béla Bartók, Dimitrij Shostakovich a jeho nejoblíbenější, japonský skladatel Yasushi Akutagawa. V současné době je jeho zájmem přivést některé japonské hudební prvky do váţné hudby pořádáním projektů o japonské hudbě. Dokonce i ve Filmové Filharmonii by rád vyuţil hudbu japonské kinematografie. Podle jeho slov jsou v japonské váţné hudbě i některé opravdové klenoty, ovšem spousta notového materiálu se ztratila či shořela za války, proto se snaţí o jejich dohledávání přes své známé a kolegy. Chuhei Iwasaki má za svou skladatelskou kariéru na svém kontě prozatím devatenáct děl. Jsou to tato: Op. 1 - Suita pro housle a klavír Op. 2 - Variace na japonskou píseň pro smyčcový kvartet Op. 3 - Tři ronda pro dvoje housle Op. 4 - Pět cyklů písní na starojaponské texty Op. 5 - Sonatina pro housle a violu Op. 6 - Malá kontrapunktická suita pro klavír Op. 7 - Ţalozpěv pro smíšený sbor, tenor a orchestr Op. 8 - Chvalozpěv pro smíšený sbor a klavír Op. 9 - Smyčcový kvartet Op Concertino pro trubku a orchestr Op Sonatina pro housle a kontrabas Op Filosofické satiry pro ţenský sbor Op Čtyři nálady pro housle a orchestr Op Requiem pro smyčcový kvartet Op Houslový koncert Op Z kalendáře kandinského pro dechové nástroje Op (autor si nedokázal vzpomenout) Op (neexistuje - Chuhei nemá rád číslo 18) Op Symfonie č. 1 Op Japonské obrázky pro smyčcový orchestr 31

32 Všechen svůj čas se Chuhei Iwasaki snaţí plně věnovat hudbě, skládání, dirigování a studiu partitur, přičemţ jeho metoda nácviku partitury je zcela fascinující. Nejlépe prý do partitury pronikne tak, ţe ji úplně celou přepíše na čistý papír. Můţe se zdát, ţe by doma mohl mít stohy přepsaných všemoţných děl, ale není tomu tak. Po mém dotazu, zda to není věčná škoda, mi to velmi rázně vysvětlil takto: Aţ to celé přepíšu, tak to vyhodím. Stejně by to po mě uţ nikdo nerozluštil! Svůj výrok dále vysvětlil tím, ţe při mnoţství partitur, které se musí naučit a přepsat, musel vytvořit systém rychlozápisu ve zkratkách a znacích, kterým rozumí jen on sám. Svou budoucnost by rád viděl v profesionálním dirigování, coţ je nyní jeho hlavním záměrem. Samozřejmě je mu jasné, ţe by se mohlo něco pokazit a nemohl by vykonávat své vysněné povolání, ale i kdyţ o takové moţnosti přemýšlel, neví, co jiného by dělal. Nikdy ani neměl jiné zájmy neţ hudbu a objevování zajímavých notových materiálů v antikvariátech. Přiznal se však, ţe poslední dobou ho začala nesmírně bavit jedna neobvyklá činnost. Rád chodí pěšky po Praze. To by nebylo tak ani tak zvláštní, kdyby to netrvalo třeba i kolem šesti hodin. Se svým kamarádem se totiţ vydávají napříč celou Prahou, například ze Strašnic do Zličína a zpět. Po této informaci vyslovil krásnou a moudrou větu: Nevím, kolikrát se opakuje náš ţivot a jestli vůbec, ale pokud mám jen jeden, tak chci dělat jen to, co mě baví, i kdyţ vím, ţe s chozením pěšky po Praze asi neprorazím... Z mého pohledu hráče, majícího moţnost hrát pod jeho vedením, je jako dirigent naprosto úţasný. Svou pozitivní energii předává při koncertech všem hráčům, je laskavý, umí přiznat svou chybu, a z jeho pohybů čiší ladnost a přesnost. Jsem velice rád, ţe se naše cesty setkaly a mohl jsem potkat nejen skvělého člověka a kamaráda, ale také vynikajícího dirigenta. 32

33 Mimo Chuheie Iwasakiho za dirigentským pultem stál také hostující dirigent Marek Šedivý. Bylo to v rámci festivalu Skrz na skrz, který více přiblíţím v kapitole Koncerty a projekty na str. 43. Obrázek č. 4: Marek Šedivý, (zdroj: webové stránky Marka Šedivého, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 10. ledna 2015, dostupný z: Marek Šedivý je nejen dirigentem, ale téţ vyhledávaným klavíristou a komorním hráčem. Jako dirigent začal na praţské konzervatoři ve třídách Hynka Farkače, Miriam Němcové a Miroslava Košlera, kterou ukončil absolventským koncertem roku 2010, kde řídil 9. symfonii Antonína Dvořáka. Nyní studuje magisterský program oboru dirigování na Akademii múzických umění v Praze. Spolupracuje s předními českými orchestry, např.: orchestr PKF Prague Philharmonia, orchestr FOK, Symfonický orchestr Hlavního města Prahy, Haasův komorní orchestr, a další. Také se účastní mnoha zahraničních festivalů a kurzů. 33

34 Svou dirigentskou kariéru soustředí převáţně na klasickoromantický repertoár, hlavně symfonická a operní tvorba. Také soudobá hudba mu není nijak cizí a věnuje se zejména současné generaci českých skladatelů (např. Jan Ryant - Dřízal, Martin Hybler nebo Jiří Kabát). Kariéru klavíristy započal studiem ve třídě Martina Ballýho. Jako komorní hráč vystupuje pravidelně s houslistou Jakubem Fišerem, se kterým vydali v roce 2012 společné CD s houslovými sonátami C. Francka, C. Debussyho a F. Poulenca. Dále také spolupracuje s houslistou Josefem a violoncellistou Petrem Špačkovými. S nimi roku 2007 absolvoval koncertní turné po Japonsku, kde natáčel pro japonskou stanici NHK. 34

35 Archiv O správu a archivování notového materiálu se stará spoluzakladatelka orchestru Klára Herdová. Obrázek č. 5: Klára Herdová, (zdroj: webové stránky orchestru FF, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 10. ledna 2015, dostupný z: Klára se narodila 30. června 1988 v Benešově, kde se začala v roce 1993 věnovat hře na housle v ZUŠ Klapkova a zde se také věnovala sborovému zpěvu. Po ukončení 2. cyklu hry na housle a absolvování gymnázia pokračovala studiem hudební výchovy na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2013 studuje hru na lesní roh na Praţské konzervatoři. Hraje v orchestru ESO při ZUŠ Klapkova a také ve Smíchovské komorní filharmonii, s níţ se mimo jiné účastnila několika turné se skupinou Čechomor. Ve Filmové Filharmonii rovněţ aktivně působí ve skupině prvních houslí. 35

36 Produkce Spolu s Matějem Lehárem a Klárou Herdovou pomáhala realizovat myšlenku nového filmového orchestru Aneta Jonešová. Obrázek č. 6: Aneta Jonešová, (zdroj: webové stránky orchestru FF, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 10. ledna 2015, dostupný z: Aneta se narodila v Karviné. Na housle začala hrát roku 1989, v pouhých čtyřech letech. Druhý cyklus ukončila u pana prof. Pacáčka na ZUŠ Eduarda Runda v Ostravě. Láska k filmu ji však zavedla ke studiu produkce na VOŠ Filmové ve Zlíně a tomuto oboru se věnuje i po škole. Filmovou filharmonii vnímá jako souhru svého zaujetí pro film a hudbu. Ve vedení zaujímá pozici manaţera orchestru. Má na starosti hledání finančních partnerů, vyjednávání termínů koncertu a propagaci orchestru. 36

37 Obsazení orchestru Orchestr, zabývající se uváděním filmové hudby, se musí potýkat s unikátním obsazením jednotlivých nástrojových skupin. Kaţdá skladba se v počtu nástrojů liší, a proto se obsazení volí podle díla, které má počet nástrojů nejvyšší. Nejvíce změn v obsazení si posluchač můţe povšimnout ve skupině dechových nástrojů a to zejména v ţestích, které se (oproti standartnímu orchestru) stávají výraznými nositeli melodií. Filmová Filharmonie je bohuţel omezena v počtu hráčů a některým partiturám tak nemůţe plně vyhovět (např. poţadavky partitury Johna Powella ve skladbě Jak vycvičit draka na třicet houslí, deset viol, osm violoncell, osm kontrabasů, dvanáct lesních rohů nebo šest trombónů jsou opravdu monstrózní). Vedení orchestru proto muselo stanovit pevný základ, se kterým bude moţné tuto hudbu realizovat. Výsledkem je toto minimální obsazení: Dechy: Smyčce: 1 flétna / pikola 8 primů 2 flétny 6 sekundů 2 hoboje 6 viol 1 hoboj / anglický roh 4 violoncella 2 klarinety 3 kontrabasy 1 klarinet / basklarinet 2 fagoty Bicí: 1 fagot / kontrafagot hráč na soupravu 3 trubky hráč na tympány 6 lesních rohů 2 tenorové trombóny 1 basový trombón 1 tuba hráč na melodiku (zvonkohra, vibrafon...) hráč na rytmiku (velký buben, triangl, činely) Ostatní: 1 harfa, 1 klávesy / klavír, 1 syntezátor (celesta, marimba...) 37

38 Dirigent Chuhei Ivasaki měl hlavní slovo v rozestavění orchestru a hledal nejlepší moţnou variantu, jak dosáhnout co nejlepší zvukové jednotnosti. Po několika kombinacích nakonec vybral schéma velice podobné berlínským filharmonikům: Obrázek č. 7: Schéma orchestru, autor Václav Šmiřák Jednotlivé hráče vybírá ředitel Filmové Filharmonie podle několika aspektů. Prvním z nich je vlastní zájem o hru v tomto tělese a o filmovou hudbu obecně, coţ Matěj Lehár staví na první pozici důleţitosti. Druhým je kvalita hráče, kterou hodnotí na základě předchozích spoluprací nebo z doporučení ostatních hráčů nebo známých. Třetím aspektem byla hlavě ze začátku činnosti orchestru ochota hrát bez nároku na honorář, coţ dost mladých hudebníků okamţitě odradilo. Nyní je obsazení orchestru zhruba z 90% stálé. Hudebníci jsou většinou studenti středních a vysokých hudebních škol z Prahy a Brna. Najdou se tu však i někteří mimořádně talentovaní hráči ze základních uměleckých škol a kvalitní amatérští muzikanti. 38

39 Členové orchestru V této sekci budou rozepsány jednotlivé nástrojové skupiny a všichni (kromě dirigentů), kdo se podíleli na koncertech Filmové Filharmonie. Smyčcové nástroje První housle: Dimitrij Večer, Filip Zaykov, Martin Mezera, Klára Herdová, Jakub Kocna, Kristýna Kolářová, Milena Kolářová, Nikola Blaţková, Saaya Kimura, Tereza Charvátová, Ondřej Novák David Voráč, Šárka Petříková, Ţaneta Obršálová, Michal Švácha, Jana Havláková, Šárka Valníčková, Václav Mori, Anna Masojídková, Ondřej Papeţ, Tereza Přidalová. Druhé housle: Eliška Zvolánková, Kateřina Krejčová, Karolína Vašíčková, Antonie Vaňkátová, Pavel Donev, Tereza Cachová, Barbora Koutská, Ţofie Dvořáková, Alena Lorencová, Zuzana Kacafírková. Violy: Ivo Görlich, Zdeněk Mucha, Jakub Kocna, Vladimír Krejčí, Růţenka Dvořáková, Radka Krištůfková, Bohdan Doroshenko, Dorota Rybková, Daniel Menhart, Iveta Karpišová, Michal Benda. Violoncella: Judita Škodová, Anna Kalhausová, Marie Dorazilová, Jáchym Šenkyřík, Šimon Marek, Oskar Hýbl, Kristina Vocetková, Ondřej Holas, Chiho Igarashi, Vilém Petras, Ondřej Zicha, Jan Nečaský, Petr Špaček. 39

40 Kontrabasy: Jan Kusovský, Jan Špaček, Vojtěch Masnica, Jiří Sobotka, Jan Hanzl, Emi Tsukamoto, Barbora Fuxová. Dechové nástroje Flétny, pikoly a whistle: Jakub Klögner, Miroslava Holá, Anna Matějková, Jiří Jech. Hoboje a anglické rohy: Jakub Hucek, Anna Škreptáčová, Dominik Bunc, Ondřej Balhar. Klarinety a basklarinety: Jan Czech, Jiří Tolar, Jaroslav Škuta, Aleš Tvrdík, Veronika Hofmanová, Lucie Steiner, Anna Sýsová. Fagoty a kontrafagoty: Petr Sedlák, Kateřina Kmínková, Markéta Davidová, Ondřej Svitavský, Aleš Novotný, Michaela Nováková, Tereza Krátká, Pavel Jirásek. Lesní rohy: Václav Šmiřák, Lukáš Brázdil, Kristýna Ratajová, Matěj Lehár, Barbora Černá, Štěpán Jasenovec, Jakub Květoň, Dorota Šimonová, Šimon Šenkeřík, Patricie Šmídová, Michal Mikulenka. Trubky: Václav Kalenda, Radek Matoušek, Veronika Štainerová, Jakub Ševčík, Martin Dostál. 40

41 Trombóny: David Czech, Jan Perný, Vojtěch Procházka, Michal Bergmann, Ondřej Kašpařík, Pavel Šír, Josef Dvořák, Štěpán Grandisch, Veronika Lédlová, Pavel Chaloupka. Tuby: Vít Müller, Adam Lasák, Ladislav Lejnar. Bicí nástroje Tympány: Antonín Donát. Perkuse: Vladimír Vařeka, Kryštof Krása, Anton Ţdanovič, Dominik Svoboda, Daniela Štoková. Ostatní nástroje a externí spolupráce Harfa: Mariana Jouzová, Yan Xing. Klavír / klávesy a syntezátory: Irina Cherkashyna, Keith Ramsey, Barbora Zmeková, Bára Handzušová. Fotografové: Matěj Koutský, Jiří Linhart. 41

42 Moderátoři: Zelenka. Ladislav Pokorný, Hana Věrná, Jana Trojanová, Michal Repertoár Při prvotním sestavování repertoáru ředitel Filmové Filharmonie vyuţívá pomoc některých internetových stránek, které monitorují filmové dění, sestavují ţebříčky a hodnotí jak reţii, herecké výkony a sledovanost, tak jejich hudební sloţku (např. portály IMDb - Internet Movie Database, nebo ČSFD - Česko-slovenská filmová databáze). Na těchto stránkách si nechává vygenerovat ţebříčky nejoblíbenějších filmů poţadovaného ţánru. Výběr repertoáru také záleţí ve velké míře na jeho dostupnosti. Většina autorských práv na hudbu totiţ patří velkým filmovým společnostem, které si z nich dělají další výdělečnou činnost a tak některé skladby o délce pěti minut vyjdou i na desítky tisíc korun. Proto se po oblíbenosti filmu Matěj Lehár zaměřuje na filmy, kde je autorem hudby americký skladatel John Williams. Dělá to proto, ţe jediný Williams má autorská práva na své noty a vydává je u světově největšího vydavatelství tištěných not Hal Leonard Corporation. Výhodou je originalita díla s co nejmenšími odchylkami od filmu, neboť některá jiná vydavatelství a autoři uveřejňují pouze aranţe či skladby s jinou instrumentací. Kromě Hal Leonard Corporation uţ vydávají filmovou hudbu i švýcarský Editions Marc Reift a americký Belwin-Mills Publishers. Nevýhodou jsou ale jiţ zmíněné neoriginální aranţe a instrumentace. Dalším hlavním bodem při výběru skladeb je existence a dostupnost jejich tzv. manuskriptů, coţ jsou ručně psané originály, podle kterých se dají případné chyby v aranţích a instrumentaci odstranit. 42

43 V současné hudbě disponuje orchestr více neţ 60 skladbami a další průběţně nakupuje (viz: kapitola Seznam partitur archivu filmové filharmonie v přílohách na str. 54). Koncerty a projekty Poprvé se Filmová Filharmonie prezentovala pod vedením Chuheie Iwasakiho koncertem s tematickým programem v ţánru westernových melodií v sále praţské konzervatoře na Dvořákově nábřeţí dne 20. dubna Na programu zazněly skladby předních filmových skladatelů Johna Williamse, Alana Menkena, Johna Barryho, Ennia Morriconeho, Elmera Bernsteina, Trevora Jonese, Martina Böttchera a Alana Silvestriho. Dalším projektem Filmové Filharmonie byla účast na jiţ zmíněném festivalu Skrz na skrz, kde se orchestr podílel na promítání filmu Vesmírná odysea jako ţivý hudební doprovod. Akce se konala na nádvoří Lichtensteinského paláce, sídla HAMU, dne 21. června Celé nádvoří se proměnilo v jedno velké letní kino a publikum tak mohlo shlédnout jedinečnou kombinaci kultovního sci-fi filmu a ţivé hudby. Orchestr hrát pod taktovkou Marka Šedivého nejen originální melodie z filmu, ale také pouţil jako podklad hudbu z filmů jiných, např. z filmů o Harrym Potterovi nebo z filmu Poslední mohykán. Dramaturgii koncertu měl na starosti Viktor Dekoj, absolvent praţské konzervatoře a HAMU v oboru hra na lesní roh, bakalář oboru hudební management a student oboru hudební produkce. Film Vesmírná odysea byl vybrán pro svůj neobvyklý hudební podklad, ve kterém reţisér Stanley Kubrick pouţívá skladby váţné hudby. Díky úvodu filmu se dostala melodie symfonické básně Tak pravil Zarathurstra (Richard Strauss) do povědomí veřejnosti tak, ţe ji dnes zná téměř kaţdý. Dalšími skladbami pouţitými v původní verzi filmu z roku 1968 jsou také valčíky Johanna Strausse mladšího Na krásném modrém Dunaji, Ravelovo Bolero, Barberovo Adagio a symfonická báseň Jeana Sibelia Finlandia. Účast na koncertě 43

44 s promítáním filmu byla nad očekávání vysoká, zaplnilo se celé nádvoří. Reakce publika byly velmi pozitivní, mnozí přišli pořadatelům poděkovat za nádherný večer strávený se skvělým filmem a vynikající hudbou. Druhým samostatným tematickým koncertem orchestru byl Fantasy večer konaný 14. listopadu 2014 v sále praţské konzervatoře na Dvořákově nábřeţí a 15. listopadu 2014 v sále filharmonie v Hradci Králové. Pod vedením Chuheie Iwasakiho hráli mladí hudebníci melodie ze slavných filmů s fantasy tématikou. Orchestr zahájil koncert skladbami Jerryho Goldsmitha z filmu Mumie a v první polovině ještě zazněla hudba z filmů King Kong, Petr Pan (James Newton Howard) a Pán prstenů: Společenstvo prstenu (Howard Shore). Druhou polovinu koncertu zahajovala aranţ Matěje Lehára z filmové novinky Hobit: Neočekávaná cesta (Howard Shore), po níţ následovaly další slavné fantasy melodie z filmů: Harry Potter (John Williams, Alexandre Desplat), Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň (Harry Gregson-Williams), Avatar (James Horner), Jak vycvičit draka (John Powell). Celý koncert završil orchestr skladbou Hanse Zimmera z filmu Piráti z Karibiku: Na konci světa. Celým koncertem provázela dvojice vynikajících moderátorů: Jana Trojanová a Michal Zelenka. Bylo patrné, ţe se Filmová Filharmonie dostala do širokého povědomí publika, neboť oba dva koncerty byly téměř vyprodané. Téměř stejný program Fantasy večera odehrál orchestr Filmové Filharmonie v Ostravě. Posluchači se mohli přenést do světa nadpřirozena 25. dubna 2015 ve společenském sále Domu umění Ostrava. Hlavní změnou v seznamu skladeb oproti koncertu, který se konal v Hradci Králové, bylo nahrazení melodií z filmu Avatar dalšími úryvky z filmů o Harrym Potterovi a Petru Panovi, jenţ námětově více zapadaly do dramaturgie koncertu. Nově například zazněly také úryvky s filmu Hook. Mezi budoucí plánované projekty patří premiéra nového programu v říjnu 2015, a také je v jednání spoluúčinkování na čtvrtém ročníku praţského filmového festivalu Film music Prague. Tyto koncerty nebudou 44

45 v rámci tematického charakteru programu, ale bude se jednat o koncert na počest jednotlivých skladatelů. Na rok 2016 je zatím naplánovaný Valentýnský koncert (14. února), kde zazní všemoţné romantické skladby z nejznámějších zamilovaných filmů. Milovníci těchto filmů jistě vědí, ţe na hudebních podkladech se podílí nejen orchestry, ale také rockové, folkové a popové hudební skupiny, kapely a zpěváci. Zajímavostí tohoto koncertu proto bude nejen symfonická hudba, ale také populární písně a rockové balady v podání orchestru ve spolupráci s některou z populárních kapel se zpěváky. Partneři Oficiálním partnerem orchestru Filmové Filharmonie se stala společnost Total Film a jejich internetový portál jenţ se zabývá zpravodajstvím a novinkami ze světa filmu. Filmové Filharmonii nabízí propagaci videozáznamů z koncertů a jejich recenze či upoutávky na svých stránkách. Vedení orchestru dále také spolupracuje s internetovou sítí Ticket Pro, přes kterou prodávají vstupenky na jednotlivé koncerty, ale také upozorňují na akci samotnou formou upoutávky. Finanční situace orchestru však vyţaduje další partnery a sponzory a jiţ nyní jsou v jednání některé velké firmy českého trhu. Doufejme, ţe se orchestru podaří vyjednat kvalitního mecenáše, díky kterému by mohl orchestr nadále existovat a rozdávat emoce a radost širokému publiku i nadále. Dále orchestr spolupracoval s internetovými portály Kudyznudy ( E-noty ( Placky-levně (výroba plechových placek na batohy a futrály s logem FF nebo Informuji ( 45

46 Recenze Recenze koncertu Western night konaného 20. dubna 2014 sepsaná redakcí Total Film 21. dubna 2014: První z koncertů nově vzniklého šedesátičlenného symfonického orchestru je minulostí. Včera večer se v Praze konala Western night. Pod vedením japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho intrepretovali studenti a absolventi středních a vysokých hudebních škol známé melodie z westernových filmů. Koncert otevírala The Cowboys Overture od Johna Williamse. Slyšeli jsme i hudbu z animáku Pocahontas nebo Tance s vlky, známé skladby z Tenkrát na západě a Hodný, zlý a ošklivý od Ennia Morriconeho. Diváci přijali hudebníky i dirigenta s nadšením a po kaţdé zahrané skladbě opravdu srdečně tleskali obdivuhodnému výkonu nového hudebního tělesa. Po přestávce celý orchestr svlékl tradiční formální oblečení a vrátil se do koncertního sálu ve stylových kostýmech. Obecenstvo kovboje a indiány přijalo nadšeným potleskem. Chuhei Iwasaki ovšem zůstal v tradičním fraku, aby uvedl první skladbu druhé části koncertu. Notoricky známá melodie Elmera Bernsteina z filmu Sedm statečných otevřela druhou polovinu večera. Následovalo několik částí skladeb z Posledního mohykána. Nadšení vzbudil i Vinnetou od Martina Böttchera i závěrečný Návrat do budoucnosti III. od Alana Silvestriho. Návštěvníci koncertu odměnili Filmharmonii potleskem ve stoje. Ocenili tím především kvalitu interpretace i vtip a lehkost, které do sálu vnesl sám dirigent Chuhei Iwasaki. Filmovou filhamonii zaloţil Matěj Lehár s Klárou Herdovou a Anetou Jonešovou. Filmharmonie koncerty skládá tematicky tak, aby si posluchači všech věkových kategorií mohli ucelit pohled na filmovou hudbu určitých epoch. Díky tomu se návštěvníci koncertů 46

47 přenesou na divoký Západ, do dalekých galaxií, do světa kouzel, nebo se mohou třeba bát u melodií z hororových filmů. (zdroj: GUTT, Jakub. V Praze zněly melodie z westernů v podání Filmové filharmonie [online] dostupné z: cit. 25. dubna 2014) 47

48 Závěr Mým cílem bylo obsáhnout co nejvíce informací o poměrně novém hudebním tělese. Doufám, ţe informace v této práci budou uţitečné všem těm, kteří by se rádi dozvěděli něco nového o zajímavém orchestru, jeho kulturních snahách a o lidech, podílejících se na chodu celého souboru. Také doufám, ţe existence Filmové Filharmonie bude i v dalších letech zpříjemňovat ţivoty posluchačům, a ţe se kvalita, férové jednání a mezilidské vztahy udrţí na tak vysoké úrovni, jako doposud. Jsem poctěn, ţe mohu být nápomocen při vytváření nádherných hudebních záţitků a hrát ve velmi příjemném kolektivu. 48

49 Literatura American film institute; domovské webové stránky. [Online] volný překlad informací ze dne 15. dubna 2015, dostupné z: BAFTA; domovské webové stránky. [Online] volný překlad informací ze dne 15. dubna 2015 dostupné z: BORDWELL, David a THOMPSON, Kristin: Dějiny filmu; AMU, Praha 2007 [Online] Dostupné z: Classica lite; webové stránky. [Online] volný překlad informací ze dne 20. dubna 2015, dostupné z: column-great-scoresclassical-film-composers.htm Československá fimová databáze; webová databáze. [Online] sběr informací o jednotlivých filmech a datech, dostupné z: DAŠEK, Ivo: Škola kreativního ozvučování videofilmů. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha 2004 Dreamworks Animation; domovské webové stránky společnosti. [Online] volný překlad informací ze dne 15. dubna 2015 dostupné z: Freedictionary; webový významový slovník anglických slov. [Online] volný překlad informací ze dne 25. dubna 2015 dostupné z: GAREL, Alain, PORCILE, Francois: Hudba a film. FAMU, Praha

50 Grove Music Dictionary; oxfordský hudební slovník. [Online] sběr informací o skladatelích a filmové hudbě, volně přeloţeno, dostpné z: Hollywood Bowl Hall of Fame; domovské webové stránky. [Online] volný překlad informací ze dne 20. dubna 2015 dostupné z: Interwiew John Powell; webové stránky Independent. [Online] volný překlad informací ze dne 10. ledna 2015 dostupné z: Internet Movie Database; webová databáze. [Online] sběr informací o jednotlivých filmech a datech, dostupné z: KUNA, Milan: Zvuk a hudba ve filmu. Panton, Praha 1969 MASOPUSTOVÁ, Šárka. Hudba Hanse Zimmera se zaměřením na funkci v animovaném filmu The Lion King; FF MUNI Brno 2010 [Online] dostupné z: Remote Control Productions; webové stránky Fullmoonzine. [Online] volný překlad informací ze dne 15. dubna 2015 dostupné z: Williams, John: Biography; webové stránky Johna Williamse. [Online] volný překlad informací ze dne 10. ledna 2015 dostupné z: 50

51 Prameny ROZHOVOR: s Chuheiem Iwasakim, natočen na diktafon na JAMU v Brně, dne 5. února 2015 délka 45min ROZHOVOR: s Matějem Lehárem, natočen na diktafon na JAMU v Brně, dne 10. února 2015 délka 1hod 01min ROZHOVOR: s Chuheiem Iwasakim a Matějem Lehárem na ČT24- STUDIO 6, (39 minuta, Chuhei Iwasaki a Matěj Lehár, 20. dubna 2014) Online. (zdroj: webové stránky ČT24 dostupné z: vikend/ ) 51

52 Přílohy Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Logo FF, (zdroj: obrázek zaslán elektronickou poštou ředitelem FF Matějem Lehárem 30. dubna 2015) Obrázek č. 2: Matěj Lehár, (zdroj: webové stránky orchestru FF, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 10. ledna 2015, dostupný z: Obrázek č. 3: Chuhei Iwasaki, (zdroj: webové stránky orchestru FF, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 10. ledna 2015, dostupný z: Obrázek č. 4: Marek Šedivý, (zdroj: webové stránky Marka Šedivého, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 10. ledna 2015, dostupný z: Obrázek č. 5: Klára Herdová, (zdroj: webové stránky orchestru FF, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 10. ledna 2015, dostupný z: Obrázek č. 6: Aneta Jonešová, (zdroj: webové stránky orchestru FF, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 10. ledna 2015, dostupný z: Obrázek č. 7: Schéma orchestru, autor Václav Šmiřák Obrázek č. 8: Plakát Western night, (zdroj: webové stránky portálu TicketOn, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 10. ledna 2015, dostupný z: Obrázek č. 9: Plakát Skrz na skrz, (zdroj: webové stránky orchestru FF, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 25. dubna 2015, dostupný z: 52

53 Obrázek č. 10: Plakát Fantasy Praha Hradec Králové, (zdroj: webové stránky města Hradce Králové, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 25. dubna 2015, dostupný z: Obrázek č. 11: Plakát Fantasy Ostrava, (zdroj: webové stránky orchestru FF, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 25. dubna 2015 dostupný z: 53

54 Seznam partitur archivu filmové filharmonie: 1492 Conquest of Paradise Vangelis; Manuscript - Suite Always Williams, John; Manuscript Amistad - Williams, John; Kopie partitury Angela s Ashes - Williams, John; Kopie partitury Apollo 13 Horner, James; Manuscript Avatar Horner, James; Concert Cues Back to the future 3 Silvestri, Alan; End title Batman Begins Howard, J.N., Zimmer Hans; Manuscript, Concert Cues Born on the 4th July - Williams, John; Manuscript Bravehearth End credits Horner, James; Manuscript Captain America Alan Silvestri; Concert Cues Catch Me If You Can Williams, John; Kopie partitury Cowboys Williams, John; Kopie partitury a partů (Originál zakoupen) Dances with Wolves John Barry; Suite Dark Knight Zimmer, Hans; Concert Cues Dracula, Mina Williams, John; Manuscript E. T. Williams, John; Manuscript, Kopie Partitury Empire of the Sun Williams, John; Manuscript Finding Nemo Newman, Thomas; Concert Cues Forrest Gump Silvestri, Alan; Manuscript Harry Potter Williams, John; Suite 54

55 Harry Potter and Sorcerer s Stone Williams, John; Manuscript, Kopie partitury Harry Potter and Prisoner from Azkaban Williams, John; Manuscript Harry Potter and Deadly Hallows, Part I Desplat, Alexandre; Concert Cues Harry Potter and Deadly Hallows, Part II Desplat, Alexandre; Concert Cues Hildago Howard, J. N.; Concert Cue (Racers to the Finish) Home Alone Williams, John; Manuscript, Kopie Partitury Homeward Bound Broughton, Bruce; Manuscript Hook Williams, John; Manuscript How to train your Dragon Powell, John; Concert score Chariots of Fire Vangelis; Suite Chicken Run Powell, John; Manuscript Chronicles of Narnia, The Lion, the Witch and the Wardrobe Gregson- Williams, H.; Suite I, Robot Beltrami, Marco; Concert Cues Ice Age 2 Powell, John; Concert Cues Independence Day Arnodl, David; Suite Indiana Jones and Temple of Doom Williams, John; Manuscript Jaws Williams, John; Work Montage JKF Williams, John; Kopie partitury Jurassic Park Williams, John; End title(sib.) Last of the Mohicans Jones, Trevor; Suite 55

56 Last Samurai Zimmer, Hans; Manuscript Lord of the Rings Shore, Howard; Suite Madagascar Zimmer, Hans; Partitura (Zoosters Breakout) Magnificent Seven Bernstein, Elmer; Suite March from 1941 Williams, John; Kopie partitury Mission Impossible Giacchino, Michael; Concert cue(theme) Mouse Hunt Silvestri, Alan; Suite Mulan Goldsmith, Jerry; Suite Mummy Goldsmith, Jerry; Manuscript My Best Friend Wedding Howard, J. N.; Manuscript Neverending Story Doldinger, Klaus; Suite Once Upon Time in West Morricone Ennio; Suite Patriot Williams, John; Kopie Partitury Peter Pan Howard, J. N.; Manuscript Pirates of Caribbean 1 Badelt, Klaus; Concert Cues Pirates of Caribbean 2 Zimmer, Hans; Concert Cues Pirates of Caribbean 3 Zimmer, Hans; Concert Cues Pocahontas Menken, Alan; Manuscript Police Academy Folk, Robert; Concert Cue (Theme) Presumed Innocent Williams, John; Manuscript (Boat scene) Raiders of the Lost Ark Williams, John; Manuscript Robin Hood Korngold, Erich, W.; Manuscript Saving Private Ryan Williams, John; Kopie partitury 56

57 Seven Years in Tibet Williams, John; Manuscript Simpsons Elfman, Danny; Manuscript Star Trek Voyager Jerry Goldsmith Star Wars Williams, John; Suite Star Wars III. Williams, John; Manuscript Star Wars VI. Williams, John; Manuscript Star Wars Williams, John; Kopie partitur (A Musical Journey) Star Wars Saga Williams, John; Kopie partitur Summon the Heroes John Williams; Kopie partitury Superman Williams, John; Kopie Partitury Symphony Howard, J. N. UP Michael Giacchino; Suite Vertical Limit James Howard, J. N. Village Howard, J. N. Wall-E Newman, Thomas; Concert Cues Waterworld Howard, J. N.; Manuscript(End credits) X-men 3 Last Stand Powell, John 57

58 Plakáty jednotlivých koncertů: Koncert Western night : Obrázek č. 8: Plakát Western night, (zdroj: webov é stránky portálu TicketOn, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 10. ledna 2015, dostupný z: -western-night) 58

59 Koncert Vesmírná odysea v rámci projektu Skrz na skrz : Obrázek č. 9: Plakát Skrz na skrz, (zdroj: webové stránky orchestru FF, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 25. dubna 2015, dostupný z: - odysea.html) 59

60 Koncert Fantasy večer v Praze a Hradci Králové: Obrázek č. 10: Plakát Fantasy Praha Hradec Králové, (zdroj: webové stránky města Hradce Králové, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 25. dubna 2015, dostupný z: 60

61 Koncert Fantasy večer v Ostravě: Obrázek č. 11: Plakát Fantasy Ostrava, (zdroj: webové stránky orchestru FF, výřez ze snímku obrazovky, pořízen 25. dubna 2015 dostupný z: 61