předpověděl, že by připravila o život jeden milion Američanů, což by zastínilo i bilanci z roku Prezident Ford byl v prekérní situaci.

Transkript

1 206 kapitola sedmá PŘÍKLADY TÁHNOU Chřipka postihovala Fort Dix vždy každý leden, přesně jako hodinky stala se až jakýmsi přechodovým rituálem. Většina vojáků každý rok během vánočního volna vyrazila domů, rozlétala se do všech koutů Spojených států. Pak se vojáci vraceli na základnu, vykrmení a odpočatí, ale také s všemožnými viry, které ve svých domovech po chytali. Pokud někde v USA chřipka zuřila, nejspíš si ji přinesli s sebou. Život ve stísněných prostorách kasáren přitom neskýtal mno ho příležitostí, jak trávit čas v soukromí nebo o samotě. Pokud ně kdo kdokoli doma chřipku chytil, bylo pravděpodobné, že jí nakazí i zbytek základny. Těžko byste pro přenos nemoci hledali příhodnější scénář. Za běžných okolností nebylo čeho se obávat, v lednu a únoru každého roku dostanou chřipku desítky milionů Američanů. Jen málokdo na ni zemře a mladí, zdraví lidé jako David Lewis, devatenáctiletý vojín z West Ashley ve státě Massachusetts, který se onoho ledna právě do Fort Dix vrátil, nebývají výjimkou. A tak se Lewis, přestože mu bylo hůř než většině ostatních vojáků a měl nařízeno zůstat v kasárnách, rozhodl, že se spolu s ostatními nováčky vydá na osmdesátikilometrový pochod zasněženými mokřady v srdci státu New Jer sey. Nějaká menší horečka ho nemohla rozhodit byl rok 1976, dvousetleté výročí vzniku Spojených států, a země v nejistých dobách po kauze Watergate a po válce ve Vietnamu potřebovala kázeň a pořádek. 1 Jenže Lewis se už do kasáren nevrátil po dvaceti kilometrech pochodu se zhroutil a posléze byl prohlášen za mrtvého. Pitva ukázala, že měl plíce nasáklé krví zemřel na zápal plic, komplikaci při

2 P Ř Í K L A D Y T Á H N O U 207 chřipce sice běžnou, obvykle však ne u zdravého mladého člověka, jako byl Lewis. Vojenské lékaře ve Fort Dix ten rok bacil chřipky znepokojoval. Ačkoli měli někteří z několika stovek vojáků, kteří oné zimy onemoc něli, pozitivní testy na kmen chřipky A/Victoria (což je označení běžného a poměrně neškodného viru, který onoho roku koloval po celém světě), 2 bylo pár dalších, jako Lewis, kteří trpěli neidentifikovaným a zřejmě mnohem vážnějším typem chřipky. Vzorky jejich krve byly odeslány na další testování do Střediska kontroly nemocí (CDC) v Atlantě. Za dva týdny CDC totožnost záhadného viru odhalilo. Nakonec nešlo o nový typ chřipky, ale o něco ještě znepokojivějšího, o přízrak epidemické minulosti: kmen chřipky H1N1, obecně známý jako prasečí chřipka. H1N1 mohl za nejhorší pandemii v moderních dějinách, za pandemii španělské chřipky z let , která zasáhla třetinu lidstva a zabila 50 milionů lidí, 3 včetně v USA. V americké epidemiologické komunitě vyvolalo toto zjištění úlek, za který mohly vědecké znalosti, ale i pověrčivost. První příznaky epidemie v roce 1918 se také objevily na vojenské základně, Fort Riley ve státě Kansas, kde se vojáci pilně připravovali na vstup do první světové války. 4 Navíc tehdy panovalo přesvědčení, založené na poněkud vratkých vědeckých důkazech, že se velké epidemie chřipky vracejí zhruba jednou za deset let. 5 Chřipka zvlášť silně zuřila v letech 1938, 1947, 1957 a a nyní v roce 1976 se zdálo, že by svět měl další velkou pandemii očekávat. Následovala řada tíživých prognóz. Nepanovaly obavy z okamžitého propuknutí epidemie v době, kdy CDC kmen H1N1 identifikovalo, bylo chřipkové období už u konce. Vědci se však obávali, že je tento nález předzvěstí něčeho mnohem hrozivějšího, co nastane příští zimu. Ještě nikdy se nestalo, vyjádřil se jeden významný lékař v New York Times, 7 že by nově identifikovaný kmen chřipky neporazil své protivníky a nestal se celosvětovým vládcem slaboučká A/Victoria byla proti svému důmyslnějšímu a nakažlivějšímu protivníkovi bez šancí. A kdyby byl H1N1 třeba jen zčásti tak smrtící jako jeho verze z roku 1918, mohl by mít jeho útok skutečně velice vážné následky. Ministr zdravotnictví ve vládě Geralda Forda F. David Mathews

3 208 k a p i t o l a s e d m á předpověděl, že by připravila o život jeden milion Američanů, což by zastínilo i bilanci z roku Prezident Ford byl v prekérní situaci. Farmaceutický průmysl, po dobně jako třeba průmysl módní, potřebuje vědět alespoň šest měsíců dopředu, jaká vakcína bude daný rok v kurzu její složení se kaž dým rokem maličko mění. Kdyby měl najednou vyrobit vakcínu, která bude chránit před H1N1 (a zejména pokud by jí měl vyrobit dost pro celý stát), musel by hned začít. Ford přitom bojoval se svým veřejným obrazem poněkud pomalejšího a nedostatečně sebejistého politika s obrazem, který se každý víkend prohluboval vinou jeho zmatené a klopotné karikatury v podání Chevy Chase v novém trháku televize NBC, Saturday Night Live. A tak učinil prezident rozhodný krok, požádal Kongres o schválení přibližně 200 milionů dávek vakcíny a nařídil hromadný očkovací program, první v dějinách země od doby, kdy v padesátých letech Jonas Salk objevil očkovací látku proti obrně. Tisk vykreslil plán plošného očkování jako hazard. 9 Ford se však domníval, že má možnost hazardovat buď s penězi, nebo se životy, a že si za této situace vybral správně. V obou komorách Kongresu plán velkou většinou hlasů prošel; náklady měly činit 180 milionů dolarů. 10 Už v létě se však objevily vážné pochybnosti. Přestože je léto v USA z hlediska chřipky přirozenou mimosezonou, 11 na jižní polokouli byla zima, kdy výskyt chřipky běžně dosahuje vrcholu. Nikde, od Aucklandu po Argentinu, však žádné známky H1N1 nebyly zazna menány místo toho opět dominoval obvyklý mírný kmen A/ / Victoria. Oněch přibližně dvě stě onemocnění ve Fort Dix tak zůstalo jedinými potvrzenými případy chřipky H1N1 na celém světě a vojín Lewis její jedinou obětí. Ze všech stran se začala valit kritika: od zástupce ředitele CDC, 12 od Světové zdravotnické organizace, 13 od prestižního britského lékařského časopisu The Lancet 14 a z úvodníku New York Times, které už tehdy hrozbu H1N1 popisovaly jako planý poplach. 15 Žádná jiná západní země k tak drastickým opatřením nepřistoupila. Místo aby Fordova vláda přiznala, že hrozbu přecenila, rozhodla se kampaň ještě posílit a připravila sérii děsivých televizních spotů, které se pak na podzim pravidelně objevovaly na televizních

4 P Ř Í K L A D Y T Á H N O U 209 obrazovkách. 16 Jeden se vysmíval naivitě těch, kteří očkování proti chřip ce odmítali: Jsem nejzdravější pětapadesátník, jakého jste kdy viděli každý víkend hraju golf! chvástá se připlešatělý strýc, načež ho vidíme ležet na smrtelné posteli. V dalším spotu popisuje vypravěčka (přidušeným hlasem, jako by šlo o nějakou pohlavní chorobu) šíření viru z jednoho člověka na druhého: Od Bettyiny matky ho chytil taxikář a jedna z těch kouzelných letušek a od ní pak její kamarádka Dottie, která měla slabé srdce a zemřela. Ony přemrštěně afektované reklamy měly veřejnosti vyslat velmi závažné sdělení: Bojte se, hodně se bojte. Američané toto sdělení zachytili. Jejich strach se však stejně jako na samu nemoc vztahoval i na očkování proti ní. Představa, že bude vláda všem píchat do ramenou injekční jehly, vyvolávala v USA v celých dějinách vždy větší než přiměřené obavy. Tentokrát měly však pochyby veřejnosti hmatatelnější základ. V srpnu toho roku Kongres a Bílý dům na nátlak far maceutických firem souhlasily, že je zprostí právní odpověd nosti za případné výrobní vady. Lidé si to vyložili jako projev nedůvěry příprava vakcíny budila dojem uspěchanosti a nedostatečného testování. Průzkumy veřejného mínění z léta 1976 ukazovaly, že se k očkování chystá jen asi 50 % Američanů, mnohem méně než vládou uva žovaných 80 %. 17 Celý povyk vyvrcholil v říjnu, kdy očkování začalo. Dne 11. října vyšla na veřejnost zpráva z Pittsburghu, kde krátce po očkování zemřeli tři senioři; totéž se přihodilo dvěma starším pacientům v Oklahoma City a dalšímu ve Fort Lauderdale. 18 Neexistovaly důkazy, že by jakékoli z těchto úmrtí s očkováním nějak souviselo koneckonců starší lidé umírají každý den. 19 V ovzduší obav z vládního očkovacího programu a mizerných představ médií o statistice 20 se však smrt kohokoli, kdo dostal injekci proti chřipce, stala důvodem k poplachu. Veřejnost nedokázal uklidnit ani nejdůvěryhodnější člověk v Americe, Walter Cronkite (který porušil svou charakteristickou střídmost a média za senzacechtivé zpracování události pokáral). Pittsburgh a mno ho dalších měst zavřelo kliniky. 21 S průběhem podzimu se objevil další problém, tentokrát už mnohem vážnější. Asi pět set pacientů začalo po očkování jevit příznaky vzác ného neurologického onemocnění zvaného Guillainův-Barréův syn drom, autoimunitní poruchy, která může způsobit ochrnutí.

5 210 k a p i t o l a s e d m á Tentokrát byly statistické důkazy mnohem přesvědčivější běžný vý skyt Guillainova-Barréova syndromu v populaci je pouze asi jeden případ na milion osob. 22 Naproti tomu u očkovaných osob bylo jeho zastoupení desetkrát vyšší pět set případů z přibližně padesáti milionů osob, kterým byla vakcína podána. Přestože si vědci nebyli jistí, proč vakcína Guillainův-Barréův syndrom spouští, bylo logické označit jako původce tohoto jevu výrobní vady zaviněné uspěchanou produkcí vakcíny 23 a lékařská obec se shodla, 24 že by měl být pro gram očkování definitivně zastaven, což také vláda nakonec 16. pro since udělala. Vypuknutí H1N1 ve Fort Dix nakonec zůstalo zcela izolovaným jevem, jiný potvrzený případ se v celých USA neobjevil. 25 Počet úmrtí na běžný kmen chřipky A/Victoria byl v zimě lehce podprůměrný. 26 Bylo to mnoho povyku pro nic. Fiasko s prasečí chřipkou (jak se události brzy začalo říkat) bylo pro Geralda Forda, který při své kandidatuře pro další období onoho listopadu prohrál s demokratem Jimmym Carterem, 27 po všech stránkách katastrofou. Farmaceutické firmy byly zproštěny jakékoli právní odpovědnosti a vláda Spojených států amerických čelila nárokům na odškodnění ve výši 2,6 miliardy dolarů. 28 Přitom jako by každé regionální noviny musely přinést svůj vlastní příběh o tom, jak ubohá servírka nebo učitelka dostála své povinnosti, nechala se očkovat a onemocněla Guillainovým-Barréovým syndromem. Za několik let se počet obyvatel USA ochotných nechat se očkovat proti chřipce zten čil jen asi na pouhý milion, 29 což pro Američany představovalo vážné nebezpečí, pokud by v letech 1978 nebo 1979 udeřil nějaký útočnější kmen chřipky. 30 Fordovo řešení problému s H1N1 bylo nezodpovědné v mnoha ohledech. Tím, že se dovolával pravděpodobnosti pandemie typu té z roku 1918, šel proti radám lékařských poradců, kteří byli tehdy přesvědčeni, že pravděpodobnost takového nejčernějšího scénáře není vyšší než 35 % a možná také činí jen pouhá dvě procenta. 31 Přesto nebylo jasné, proč H1N1 zmizel právě tak náhle, jak se objevil. A když se H1N1 za nějakých třicet tři let objevil znovu, nevedly si prognózy jeho postupu o mnoho lépe. Vědci H1N1 nejdřív při jeho návratu v roce 2009 nezachytili. A poté, když už ho identifikovali, jeho hrozbu značně přecenili.