Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem"

Transkript

1 Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012

2 Obsah: 1 Úvod Slovníček základních pojmů Základní demografické údaje Počet obyvatel Index stáří Průměrný věk Střední délka života Úmrtnost celková Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny) Absolutní celková úmrtnost podle věku Úmrtnost podle příčin úmrtí Celková úmrtnost podle příčin Absolutní úmrtnost podle příčin Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění Úmrtnost na zhoubné nádory Úmrtnost na úrazy, poranění a otravy Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života Reprodukční zdraví Počet narozených dětí Kojenecká a novorozenecká úmrtnost Potratovost Vrozené vývojové vady Infekční onemocnění Incidence syfilisu a kapavky Incidence tuberkulózy Incidence vybraných střevních infekcí

3 7.4 Incidence hepatitid Incidence nádorových onemocnění Incidence nádorů celkem Incidence nádorů tlustého střeva Incidence nádorů konečníku Incidence nádorů plic (vč. průdušnice a průdušek) Incidence melanomu kůže Incidence nádorů prsu Incidence nádorů děložního hrdla Incidence nádorů těla děložního Incidence nádorů vaječníků Incidence nádorů prostaty Výskyt jednotlivých typů zhoubných nádorů Nejdůležitější závěry...68 Tato závěrečná zpráva nebyla jazykově upravena. 3

4 1 ÚVOD Naše zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, stovek, někdy i tisíců faktorů, jejichž složení i vliv na zdraví se mění v průběhu života každého z nás. Obecně tyto faktory nazýváme determinanty zdraví, působí-li negativně na naše zdraví, tak je nazýváme rizikovými faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí životního stylu (způsobu života), životního a pracovního prostředí, rodinné (tj. genetické) zátěže a socioekonomických podmínek. Značný význam samozřejmě má i úroveň zdravotní péče, zejména léčby a prevence. To vše, za spolupůsobení celé řady dalších faktorů vč. sociálního prostředí, utváří kvalitu našeho zdraví. Střetávají se zde především momenty biologické podstaty člověka, přírodní, pracovní i společenské faktory a v neposlední řadě i možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Lidské zdraví bývá ovlivňováno zejména čtyřmi základními skupinami determinant, jejich význam je samozřejmě různý, ale nejčastěji bývá podíl jejich vlivu na zdraví odhadován tak, je patrno z následujícího grafu. Graf č. 1: Vliv jednotlivých skupin determinant na lidské zdraví v % 15% 15% 50% 20% životní styl životní a pracovní prostředí úroveň zdravotní péče genetická zátěž Shoda panuje v tom, že rozhodující vliv na zdraví a zdravotní stav má životní styl, tj. způsob života. Ten je utvářen především výživou, pohybovou aktivitou, duševní hygienou, denním režimem, návyky jako je kouření, konzumace alkoholu, ev. drog a léků. Velký význam má i sexuální chování a dodržování hygienických a epidemiologických zásad, podobně jako prevence úrazů a mnohé další faktory. Zdravotní stav obyvatelstva má samozřejmě velmi významný vliv na rozsah, strukturu a dostupnost zdravotní péče a na utváření a obsah zdravotní politiky v daném místě, podobně jako na přijímání potřebných opatření ve všech oblastech, které se zdravím, a případně s životním prostředím, významným způsobem souvisejí. Ve městech má analýza zdravotního stavu nezbytnou úlohu při tvorbě tzv. plánu zdraví, podobně jako při strategických, ale i běžných rozhodováních zastupitelstva či rady města či obce. 4

5 Zdravotní stav obyvatelstva obecně, i v jednotlivých regionech, tzn. i v i, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisejí. Ukazatelé zdravotního stavu jsou ve své podstatě založeny především na dvou důležitých událostech na úmrtí nebo na vzniku nemoci. K té první skupině ukazatelů, závisejících na úmrtí, patří zejména střední délka života a úmrtnost, a to jak celková, tak na jednotlivé příčiny (diagnózy), a také úmrtnost nejmenších dětí (hlavně novorozenecká a kojenecká úmrtnost). Ve druhé skupině ukazatelů, mající vztah k onemocnění, patří k těm nejdůležitějším výskyt závažných neinfekčních, tj. tzv. civilizačních nemocí a úrazů, podobně jako výskyt vybraných infekčních nemocí. Ukazatelé zdravotního stavu se dají vyjádřit a zhodnotit různými způsoby. Základními údaji jsou absolutní údaje (počty/čísla), které zachycují skutečné počty zemřelých nebo nemocných celkově i podle jednotlivých kritérií (např. podle příčin, diagnóz, podle věku, pohlaví apod.). Tyto údaje však nelze srovnávat mezi jednotlivými územími (např. mezi městem, okresem, krajem a ), a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Dají se s určitou mírou opatrnosti srovnávat v určité časové řadě v jednom místě (např. městě) a posuzovat tak trend vývoje. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech za dané období (nejčastěji v daném roce) na určitý konstantní počet obyvatel, tj. na tzv. konstantu ve většině případů na 100 tisíc obyvatel (ale např. v případě kojenecké a novorozenecké úmrtnosti jsou údaje přepočítávány na 1 tisíc živě narozených dětí). Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a republikovým průměrem (případně i jinými zeměmi) se používají tzv. standardizovaná data. Ta vychází z absolutních údajů, jsou přepočtena na relativní údaje a následně tzv. věkově standardizována, tzn. přepočtena (ve všech srovnávaných oblastech a ve všech letech) na stejnou věkovou strukturu, tzn. jako kdyby tam všude a ve všech letech žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat jednotlivé ukazatele zdraví v různých oblastech a obdobích. K výpočtům se používají různé standardy, většinou a je to použito i v této práci se využívá tzv. evropský standard (tzn. jakýsi evropský věkový průměr). Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k okolnosti, že zejména trend vývoje je ovlivňován velikostí tzv. statistického souboru, to znamená počtem obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory v tomto případě ukazatelé vztahující se k ORP a městu mívají mnohem výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům srovnávaných, ale výrazně větších území (např. v kraji či v ). U údajů za menší celky jsou hodnoty zatíženy tzv. chybou malých čísel, zejména v případě nepříliš častých diagnóz. Při hodnocení statistických dat a zdravotního stavu ve městech a ORP je vždy třeba více počítat s místními podmínkami, které mohou mít větší vliv než např. v. Například, je-li přímo v daném městě nemocnice, její snadná dostupnost může zvýšit počet hospitalizovaných obyvatel oproti počtu osob se stejnou nemocí, ale bydlištěm ve městě bez nemocnice. Poznámka: Předkládané analýzy byly zpracovány na základě vstupních dat připravených Ústavem zdravotnických informací a statistiky v Praze. 5

6 2 SLOVNÍČEK ZÁKLADNÍCH POJMŮ Individuální zdraví: je to nejen nepřítomnost nemoci, ale současně i stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody. Veřejné zdraví: je zdravotní stav určité populace, určité skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Přirozený přírůstek: je dán rozdílem mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob v daném roce a v daném území. Vyjadřuje se buď v absolutních číslech nebo častěji v relativních, v přepočtu na každých tisíc obyvatel v daném území. Střední délka života při narození: je střední hodnota počtu let, které zbývají do smrti x-letému člověku (v tomto případě v tomto roce narozenému) za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu. Střední délka života se za kraje počítá za období dvou let (předchozího a uvedeného). Úmrtnost (absolutní): počet zemřelých osob v dané populaci za určitou dobu, nejčastěji za jeden rok. SDR standardizovaná úmrtnost celková nebo podle příčin: jedná se o úmrtnost, která je přepočtena na každých 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. věkový standard (zde evropský), tj. jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury, tj. stejného věku. Standardizace se provádí proto, aby se mohla úmrtnost v jednotlivých územích a letech srovnávat. Perinatální úmrtnost: vyjadřuje počet mrtvě narozených a do 7 dnů života zemřelých novorozenců na každých tisíc celkem narozených dětí. Novorozenecká úmrtnost: vyjadřuje počet novorozenců zemřelých do 28 dnů svého života na každých tisíc živě narozených dětí. Kojenecká úmrtnost: vyjadřuje počet zemřelých dětí do 1 roku věku připadající na tisíc živě narozených dětí. Nemocnost (absolutní): počet nemocných osob (většinou na nějaké konkrétní onemocnění) k počtu všech osob v dané populaci v určitém časovém období. Incidence: vyjadřuje počet všech nových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (event. mužů nebo žen) na obyvatel (nebo mužů či žen) v rámci určitého období (nejčastěji roku). Prevalence: vyjadřuje počet všech existujících onemocnění v určitém čase v určité populaci (tj. bez ohledu na datum vzniku). 6

7 3 ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE 3.1 Počet obyvatel V i žije v posledním desetiletí téměř 40 tisíc trvale bydlících obyvatel. Jejich počet se však ve sledovaném období, tj. v letech , trvale snižuje. Za 10 let došlo ke snížení počtu obyvatel žijících v i o více než tisíc, což představuje snížení o 2,7% oproti roku V i trvale žije více žen než mužů v průměru o zhruba (tj. o 6%) více. Pokles počtu žen žijících v i je ve sledovaném období o něco vyšší než tomu je u mužů. Tabulka č. 1: Základní demografické údaje pro (údaje vždy k ) Ukazatel / rok Počet obyvatel celkem Děti ve věku 0 14 let Senioři ve věku 65 a více let Muži Ženy Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel v i v letech ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let (děti a senioři) CELKEM MUŽI + ŽENY let 65 + let Populace stárne nejen v celé Evropě, v, ale samozřejmě i v i. Jak vyplývá z výše uvedené tabulky a grafu, došlo v posledních letech k významnému poklesu počtu dětí a naopak ke značnému nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let. Za posledních 10 let došlo k poklesu počtu dětí v i o plných 22% (absolutně o dětí), naopak k navýšení počtu seniorů o 26% (absolutně o 1 090). Tento trend úbytku dětí a nárůstu počtu seniorů v i v posledních deseti letech je mírně vyšší, tj. horší, než tomu je v krajském městě Jihlavě, v Kraji 7

8 Vysočina a v. Zatímco v letech např. ubylo v Kraji Vysočina 15% dětí a v Jihlavě jen 11% dětí, v i to bylo uvedených 22%. Naopak počet seniorů např. v krajském městě vzrostl za uvedené období o 17%, v kraji o 14%, ale v i o více než 26%. V i však opět na rozdíl od většiny jiných měst vč. krajského města Jihlavy a na rozdíl od Kraje Vysočina a ještě v roce 2010 žilo více dětí do 14 let než seniorů nad 65 let věku (v roce 2010 už pouze o 49 více dětí než seniorů, zatímco v roce 2001 bylo ještě o dětí více než seniorů). Ve většině měst a krajů se počet seniorů vyrovnal s počtem dětí do 14 let již mnohem dříve např. v Kraji Vysočina v roce 2007 a v Jihlavě už v roce Znamená to pozitivní zjištění populace v í je mladší než v Kraji Vysočina i v celé. Dokládá to i následující grafy. Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel v a v Kraji Vysočina v letech ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let (děti a senioři) CELKEM MUŽI + ŽENY : Kraj Vysočina: let 65 + let let 65 + let Graf č. 4: Vývoj počtu obyvatel v i v letech ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let CELKEM MUŽI + ŽENY s prognózou do roku let 65 + let y = 124,56x ,7 y = -171,67x , Bohužel je jisté, že uvedený trend stárnutí populace bude pokračovat i v následujících letech. Předchozí graf ukazuje určitý odhad, prognózu pro příští léta. Pokud budou trendy v poklesu počtu dětí a nárůstu počtu seniorů pokračovat podobným tempem, lze očekávat, že v roce

9 bude v i žít přibližně dětí (oproti roku 2001 se bude jednat o pokles zhruba dětí) a přibližně seniorů (nárůst zhruba o seniorů). Prognóza vývoje je vidět na následujícím grafu. 3.2 Index stáří Výše uvedený nepříznivý vývoj a stárnutí populace potvrzuje i tzv. Index stáří. Ten je dán poměrem mezi počtem seniorů starších 65-ti let a počtem dětí ve věku do 14-ti let (v přepočtu na 100 obyvatel, tj. v přepočtu na procenta). V devítiletém sledovaném období ( ) došlo jak v i, tak i v Kraji Vysočina a v k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu. Významně příznivá pro je skutečnost, že je zde Index stáří výrazně nižší než tomu je v obou srovnávaných oblastech. Poměr seniorů vůči dětem je v i zhruba o 10 11% nižší než tomu je na Vysočině i v celé republice. Svědčí to o tom, že v i žije mladší populace než tomu je v kraji i v celé. V i bylo v tomto období zaznamenáno navýšení Indexu stáří o 23%, zatímco v o méně než 19%. To potvrzuje již uvedenou skutečnost, že stárnutí populace v i v posledních deseti letech je mírně rychlejší než je průměr v. Z následujících grafů je také zřejmé, že hodnoty Indexu stáří jsou v i trvale nižší než je průměr v kraji a v u mužů i u žen. Rozdíly jsou vyšší (příznivější) u žen v průměru je zde Index stáří nižší o 13% než v kraji, u mužů je průměrný rozdíl 7%. Graf č. 5: Index stáří srovnání e, Kraje Vysočina a CELKEM MUŽI + ŽENY v letech Vysočina

10 Graf č. 6: Index stáří srovnání e, Kraje Vysočina a MUŽI v letech Vysočina Graf č. 7: Index stáří srovnání e, Kraje Vysočina a ŽENY v letech Vysočina Za pozornost stojí i skutečnost, že tento index, charakterizující stáří populace, je u žen výrazně vyšší než u mužů. Odpovídá to samozřejmě tomu, že ženy se dožívají vyššího věku než muži (cca o 6 let). U mužů je ještě v roce 2010 tento index nižší než 80 znamená to, že v populaci žije stále více chlapců než seniorů mužů starších 65 let (v roce 2010 to bylo o více než 20%, ale v roce 2002 to bylo ještě o 40%). U žen byl tento index do roku 2005 nižší než 100, což znamená, že od tohoto roku žije už v i (trvale) více žen seniorek (starších 65 let věku) než dívek do 14. roku života. V roce 2010 žilo v i o 22% více seniorek než dívek. 10

11 Graf č. 8: Index stáří obyvatel e srovnání MUŽŮ A ŽEN v letech muži ženy Průměrný věk O tom, že v i žijí mladší lidé než tomu je v průměru v České republice a v Kraji Vysočina svědčí i srovnání průměrného věku obyvatel žijících v těchto územích. V i je průměrný věk trvale žijících občanů nižší v průměru o 1 a půl roku než v a o jeden rok než v Kraji Vysočina. Průměrný věk se stárnutím populace trvale zvyšuje, zatímco v roce 2002 dosahoval v i výše 37,1 let, v roce 2010 to bylo již 40,1 let, to znamená o plné tři roky více. Nárůst průměrného věku v posledních deseti letech je v i vyšší než na Vysočině i než v. To odpovídá i závěrům z předchozí kapitoly stárnutí populace v i v posledních deseti letech probíhá rychleji než v kraji a než tomu je v průměru v celé. Graf č. 9: Průměrný věk obyvatel srovnání e, Kraje Vysočina a CELKEM MUŽI + ŽENY v letech Vysočina

12 3.4 Střední délka života Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Tento ukazatel vychází z celkové (standardizované) úmrtnosti a vyjadřuje, jakého věku by se dožil člověk, narozený v daném roce, pokud by zůstala stejná úmrtnost. Někdy je tento ukazatel také nazýván pravděpodobná délka dožití. Není to tedy průměrná délka života nyní žijící populace, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento ukazatel odpovídá. Přesná definice je uvedena v kapitole Slovníček základních pojmů. Kromě střední délky života při narození, která se využívá nejčastěji, je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiný věk, nejčastěji se volí pro 1 rok života a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Výsledná hodnota pak znamená, kolik let ještě takto staří lidé budou pravděpodobně žít. Čím vyšší věk se zvolí, tím lepší je informace o tzv. předčasném umírání populace. Obecně lze konstatovat, že se střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) v celé, v jednotlivých územích (krajích i městech) u obou pohlaví, prodlužuje. Znamená to, že lidé v mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Bohužel, údaje tohoto ukazatele za město respektive ORP jsou k dispozici až od roku 2008, proto v následujících grafech i hodnoceních jsou analyzována data v Kraji Vysočina, a ORP za různá období. Graf č. 10: Střední délka života při narození u MUŽŮ v i, v Kraji Vysočina a v v letech Vysočina Na výše uvedeném grafu je znázorněn vývoj střední délky života při narození u mužů za posledních 11 let. Od roku 2000 je patrný výrazný vzestup jak v, tak v Kraji Vysočina, od roku 2008 i v i. Hodnoty v i korespondují s hodnotami v kraji, kde je tradičně střední délka života vyšší než je průměr v. Ve sledovaném období se v Kraji Vysočina střední délka života mužů při narození prodloužila o plné 3 roky. Muži narození v i (podobně jako v kraji) mají šanci se dožít o půl roku vyššího věku než průměrně muži v. Střední délka života při narození (tj. pravděpodobná délka dožití) je v roce 2010 u mužů v i 75,0 let a je o 7 měsíců delší než v. 12

13 Graf č. 11: Střední délka života při narození u ŽEN v i, v Kraji Vysočina a v v letech Vysočina Střední délka života při narození u žen je v i mírně nižší než na Vysočině, ale naopak vyšší než jsou tyto hodnoty pro celou. Ve sledovaném období se v Kraji Vysočina střední délka života žen při narození prodloužila o 2 a půl roku. Ženy narozené v i mají šanci se dožít vyššího věku než v průměru ženy v. Střední délka života při narození je v roce 2010 u žen v i 81,0 let a je o 5 měsíců delší než v. Hodnoty u žen a u mužů korespondují se skutečností, že ženy v průměru žijí zhruba o 6 let déle než muži. Následující graf srovnává střední délku života při narození u žen a mužů. Pro možnost srovnání delšího období jsme zvolili údaje z okresu, které jsou prakticky shodné s hodnotami v i. Graf potvrzuje, že ženy mají šanci se dožívat zhruba o 6 a půl roku vyššího věku než muži. U mužů se střední délka života za 25 let prodloužila o 5,7 let a u žen o 5,5 let. Graf č. 12: Střední délka života při narození u ŽEN A MUŽŮ v okrese v letech muži ženy Střední délka života v 65-ti letech poskytuje lepší obraz o tzv. předčasné úmrtnosti. Jsou zde eliminovány příčiny zkracující život v nižších věkových skupinách, především úrazy, ale i např. infekční onemocnění v dětství apod. Tento ukazatel dává lepší obraz o vypořádávání se 13

14 s chronickými onemocněními. Střední délka života ve věku 65 let vyjadřuje, jakou mají v průměru nyní žijící lidé v tomto věku ještě šanci dlouho žít. Muži v i ve věku 65 let měli v roce 2010 v průměru ještě šanci žít 15,5 let, což je prakticky stejná hodnota jako v Kraji Vysočina a o 3 měsíce delší doba než v průměru v rozdíl však není statisticky významný. Střední délka života se i v tomto věku prodlužuje (samozřejmě méně výrazněji než při narození) za posledních 10 let došlo např. v Kraji Vysočina k prodloužení naděje dožití v tomto věku o 1 a půl roku. Ženy, které žijí v i ve věku 65 let, mají pravděpodobnost dožití o více než tři roky vyšší než zde žijící muži. Za posledních 10 let se pravděpodobnost dožití u pětašedesátiletých žen zvýšila o necelé dva roky a v roce 2010 činila 18,8 let. Střední délka života žen v 65 letech je v i trvale mírně vyšší než je tomu v. Rozdíly však také nejsou významné. Graf č. 13: Střední délka života ve věku 65 let u MUŽŮ v i, v Kraji Vysočina a v v letech Vysočina Graf č. 14: Střední délka života ve věku 65 let u ŽEN v i, v Kraji Vysočina a v v letech Vysočina

15 Graf č. 15: Střední délka života u MUŽŮ A ŽEN ve věku 65 let v i v letech muži ženy Rozdíly ve střední délce života v 65. roce života mezi muži a ženami jsou patrné z výše uvedeného grafu. Ženy žijící v i mají v tomto věku naději na dožití o více než 3 roky delší než muži. 4 ÚMRTNOST CELKOVÁ 4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem Celková úmrtnost (tj. na všechny příčiny) je v této kapitole, pokud nebude uvedeno jinak, vždy tzv. věkově standardizována (jako tzv. SDR viz kapitola Slovníček základních pojmů na str. 6). Takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují zcela spolehlivé (validní) a nezkreslené srovnávání úmrtnosti v různých populacích na různých územích, lišících se svou velikostí i věkovou strukturou. Prvotní absolutní údaje jsou relativizovány, tj. přepočteny na 100 tisíc obyvatel a následně ještě standardizovány, tj. přepočteny na tzv. evropský věkový standard. Tím se vyloučí vliv rozdílného věkového složení obyvatelstva srovnávaných územních celků. Výsledná čísla sice již nejsou vůbec totožné s absolutními, tj. skutečnými počty zemřelých, ale umožňují spolehlivé srovnávání populací v různých místech i v různém čase. Výsledné údaje tak v této kapitole vyjadřují počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100 tisíc obyvatel daného území s vyloučením možných rozdílů, které mohou být dány různým věkovým složením obyvatel. Pokud chceme získat lepší obrázek o vývoji daného ukazatele ve sledovaných územích je možno křivkami, které spojují hodnoty v jednotlivých letech, proložit přímku, která pak vyjadřuje trend vývoje daného ukazatele (v tomto případě celkové standardizované úmrtnosti). Z většiny uvedených grafů v této Analýze je také patrné, že konkrétní hodnoty u menších populací (u města ) výrazně více kolísají, než u velkých souborů tj. velkých populací (zde v ). 15

16 Graf č. 16: Celková úmrtnost v i a v v letech CELKEM MUŽI + ŽENY y = -24,569x + 905,59 y = -18,277x + 844,14 Z uvedeného grafu je zřejmé, že celková úmrtnost v posledních letech v celé České republice, (ale i ve všech krajích a okresech a s největší pravděpodobností i ve všech městech a obcích) poměrně výrazně klesá. Je to trend patrný nejen v, ale také ve všech zemích Evropské unie. Mimochodem, mnozí lidé, často i politici, interpretují tuto skutečnost nepříliš objektivně. Mnohdy se užívají argumenty o tom, že se naše zdraví výrazně zlepšuje s poukázáním na stále klesající úmrtnost s tím, že není třeba dalších investic do primární, případně sekundární prevence, ale zapomíná se na to, že ve většině zemí EU je úmrtnost výrazně nižší než v a současně také klesá výrazněji než v. Celková úmrtnost je v ORP mírně nižší než je průměr v celé. Pokles úmrtnosti je v i však o něco nižší než tomu je průměrně v rozdíl však není významný. Zatímco v poklesla standardizovaná úmrtnost za daných osm let o 20%, tak v i o 16%. Pokles úmrtnosti za 8 let je zřejmý v letech zemřelo v i v průměru za rok o 13 lidí méně než tomu bylo každým rokem v letech Graf č. 17: Celková úmrtnost v i a v v letech s prognózou vývoje do roku 2015 CELKEM MUŽI + ŽENY y = -18,277x + 844, y = -24,569x + 905,

17 Nabízíme i odhad, jak může situace vypadat při zachování stávajících trendů úmrtnosti v nejbližších letech. I zde je patrné, že trend úmrtnosti v i má poněkud horší vývoj než v. Celková úmrtnost v i by v roce 2015 mohla být již o něco vyšší než v, vyrovnat se měla právě v letošním roce. Z následujícího grafu je patrné, že úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší (tzn. horší) než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku. U mužů je naopak mírně příznivější vývoj (trend) úmrtnosti klesá v posledních letech o něco více, než tomu je u žen rozdíly v trendu však nejsou příliš významné. Graf č. 18: Celková úmrtnost MUŽŮ A ŽEN v i v letech s prognózou vývoje do roku muži ženy 900 y = -20,286x , y = -18,052x + 663, Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů Jak již bylo v předcházející kapitole uvedeno, klesá v posledních letech i celková (věkově standardizovaná) úmrtnost mužů. Z níže uvedených grafů je patrné, že úmrtnost mužů je v i i přesto, že hodnoty v jednotlivých letech mnohem výrazněji kolísají než v Kraji Vysočina a v zhruba stejná jako je průměr v, ale mírně vyšší než na Vysočině. Vývojový trend ukazuje, že úmrtnost v i klesá pomaleji než v i v Kraji Vysočina. I proto je v posledních čtyřech letech celková úmrtnost v i trvale vyšší než tomu je v kraji a rozdíl se stále mírně zvyšuje. Pokles úmrtnosti v i je nižší i než v, což dokládají regresní přímky v grafu č. 20. V i v letech zemřelo za rok (v absolutních počtech) v průměru o 11 mužů méně než v letech

18 Graf č. 19: Celková úmrtnost MUŽŮ v i, v Kraji Vysočina a v v letech Vysočina Graf č. 20: Celková úmrtnost MUŽŮ v i ve srovnání s úmrtností v v letech y = -31,6x , y = -20,3x , Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen Podobně jako u mužů, i u žen celková úmrtnost v posledních letech poměrně výrazně klesá, tzn. že má pozitivní trend. Pokles v í je však nižší než u mužů. V absolutních hodnotách došlo k poklesu v daném období o 2 zemřelé ženy v průměru za rok, v relativních hodnotách pak došlo za 8 let k poklesu o 17%. Ve srovnání s je v i trvale nižší úmrtnost a ve srovnání s krajem je zde úmrtnost prakticky na stejné úrovni. Graf č. 22 ukazuje srovnání celkové úmrtnosti žen v i a v s proložením vývojové regresní přímky. Přímky potvrzují výše uvedené úmrtnost žen v i je nižší než je průměr v, pokles za uvedených 8 let je prakticky totožný. 18

19 Graf č. 21: Celková úmrtnost ŽEN v i, v Kraji Vysočina a v v letech Vysočina Graf č. 22: Celková úmrtnost ŽEN v i ve srovnání s úmrtností v v letech y = -20,379x + 709,4 550 y = -18,052x + 663, Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny) Přestože je v úvodu této Analýzy uvedeno, že absolutní údaje není vhodné příliš srovnávat, jsou zde tato srovnání využita. To proto, že jsou použita pouze ke srovnání úmrtnosti v i bez srovnávání s populacemi v jiných územích. Tyto údaje jsou také srozumitelnější pro představu o skutečných počtech zemřelých osob. Počet zemřelých v i ve sledovaném období poměrně dost kolísá, a to mezi hodnotami 672 až 776. V posledních pěti letech umírá každým rokem více mužů než žen. Průměrně v těchto letech zemře každým rokem 376 mužů a 348 žen. Statisticky je určitě zajímavá skutečnost, že zatímco trendy relativní standardizované úmrtnosti prokazují u mužů i žen zřejmý trvalý pokles, v absolutních hodnotách je u žen pouze velmi mírný pokles a u mužů pak dokonce mírný nárůst. 19

20 Tyto rozdíly jsou způsobeny právě věkovou standardizací, tzn. přepočtem na evropský věkový standard. Graf č. 23: Zemřelí (v absolutních číslech) v i v letech CELKEM MUŽI + ŽENY y = 1,2143x + 724, Graf č. 24: Srovnání počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN (v absolutních hodnotách) v i v letech y = 2,0357x + 364, y = -0,8214x + 360,57 muži ženy 4.5 Absolutní celková úmrtnost podle věku Následující grafy absolutní úmrtnosti podle věkových skupin samozřejmě ukazují především na to, že úmrtnost v seniorském věku je oproti nižším věkovým skupinám výrazně, tj. několikanásobně vyšší. 20

21 Graf č. 25: Zemřelí (v absolutních číslech) v i v letech podle základních věkových kategorií MUŽI věk do 44 let věk let věk nad 65 let Graf č. 26: Zemřelí (v absolutních číslech) v i v letech podle základních věkových kategorií ŽENY věk do 44 let věk let věk nad 65 let Nejdůležitějším závěrem je skutečnost, že počet zemřelých mužů do tzv. seniorského věku, tj. do 65 let (tzv. předčasná úmrtnost) je dlouhodobě a trvale výrazně vyšší než u stejně starých žen. Tuto skutečnost nejlépe dokládá následující graf. Zatímco každým rokem zemře v i do 65. roku věku v průměru 49 žen, tak v mužské části populace zemře v průměru 115 osob, tj. více než dvojnásobek (o 136% více). Podobná situace je i ve věku do 44 let, kde v průměru každým rokem umírá 10 žen a 21 mužů. V seniorském věku, tj. ve věku nad 65 let, je situace v úmrtnosti jiná. V tomto věku umírá každým rokem o 20% více žen. Za pozornost stojí i skutečnost, že v průměru každý týden v i zemřou tři lidé mladší 65-ti let a každé tři týdny pak v průměru 2 lidé mladší 45-ti let. Hlavní příčiny tzv. předčasných úmrtí (tj. do seniorského věku) budou podrobněji popsány v kapitole

22 Graf č. 27: Srovnání absolutního počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN v i ve věku do 65 let a z toho ve věku do 44 let v letech muži do 65 let muži do 44 let ženy do 65 let ženy do 44 let 0 5 ÚMRTNOST PODLE PŘÍČIN ÚMRTÍ 5.1 Celková úmrtnost podle příčin Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv. kardiovaskulární onemocnění). Nejinak tomu je i v i, a to jak u mužů, tak i u žen. V celkovém součtu na tato onemocnění, k nimž patří zejména srdeční infarkty a cévní mozkové příhody (ale i mnohá další onemocnění), zde umírá 54% lidí. Tento podíl je vyšší než je v celé, kde na tato onemocnění umírá necelých 51% lidí. Na druhém místě v příčinách úmrtí jsou zhoubné nádory (tzv. novotvary) s téměř 26%, což je prakticky stejný podíl jako v. V součtu mužů i žen jsou na 3. místě v příčinách smrti poranění (úrazy) a otravy vč. úmyslného sebepoškození s 5,6%, což je také prakticky stejný podíl jako v. Procento zemřelých na ostatní příčiny je v mírně vyšší než v i. Tabulka č. 2: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti MUŽŮ + ŽEN (celkem) v i a v (průměr z let ) v % Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 53,9 50,7 Zhoubné nádory (novotvary) 25,9 26,6 Poranění (úrazy) a otravy 5,6 5,9 Ostatní příčiny 14,6 16,8 22

23 Graf č. 28: Podíl hlavních příčin (skupin nemocí) úmrtnosti v i (průměr z let ) v % MUŽI + ŽENY CELKEM 5,6% 14,6% 25,9% 53,9% KVO novotvary úrazy ostatní Tabulka č. 3: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti MUŽŮ v i a v (průměr z let ) v % Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 47,8 45,2 Zhoubné nádory (novotvary) 28,9 29,3 Poranění (úrazy) a otravy 7,6 8,0 Ostatní příčiny 15,6 17,5 Graf č. 29: Podíl hlavních příčin (skupin nemocí) úmrtnosti MUŽŮ v i (průměr z let ) v % 7,6% 15,6% 47,8% 28,9% KVO novotvary úrazy ostatní Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti v i značné rozdíly. Ženy umírají na kardiovaskulární onemocnění podílem výrazně častěji než muži. Každá šestá žena v i zemře právě na onemocnění srdce a cév, zatímco u mužů to není ani polovina (48%). Muži naopak častěji umírají na zhoubné nádory (v 29% oproti 23% u žen) a na úrazy a otravy (v 8% 23

24 oproti 3% u žen). Největší a nejvýznamnější rozdíl oproti procentuálnímu podílu v je u úmrtí na onemocnění srdce a cév u žen v i na tyto příčiny ženy umírají o 4% častěji než v. Tabulka č. 4: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ŽEN v i a v (průměr z let ) v % Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 60,4 56,3 Zhoubné nádory (novotvary) 22,7 23,8 Poranění (úrazy) a otravy 3,5 3,8 Ostatní příčiny 13,4 16,1 Graf č. 30: Podíl hlavních příčin (skupin nemocí) úmrtnosti ŽEN v i (průměr z let ) v % 3,5% 13,4% 22,7% 60,4% KVO novotvary úrazy ostatní 5.2 Absolutní úmrtnost podle příčin Tabulka č. 5: Průměrný počet zemřelých osob v i za každý rok (údaje za rok ): Příčina: z toho celkem muži ženy onemocnění srdce a cév zhoubné nádory úrazy, poranění a otravy ostatní příčiny Celkem:

25 Předchozí tabulka ukazuje skutečné (absolutní) počty zemřelých lidí v i na základní skupiny příčin úmrtí. Uvedené hodnoty jsou ročním průměrem ve sledovaných letech (tj. v letech ) a jsou zaokrouhleny. V i tak v průměru každý měsíc umírá na onemocnění srdce a cév 33 osob, na zhoubné nádory 16 lidí, na úrazy 4 osoby a na ostatní příčiny 9 osob. Celkem v průměru umírá každý měsíc v i 61 lidí, z toho je 31 mužů a 30 žen. 5.3 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění Jak již bylo uvedeno, lidé nejčastěji umírají na kardiovaskulární onemocnění, tj. na onemocnění srdce a cév. Nejinak tomu je i v i. Úmrtnost na tato onemocnění je nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Jak již bylo uvedeno, u mužů v i jsou příčinou téměř poloviny úmrtí (48%), u žen jsou dokonce příčinou 3/5 úmrtí (60%). U obou pohlaví je rovněž patrný v posledních letech v počtu zemřelých na tato onemocnění sestupný trend tento pozitivní vývoj se významnou měrou podílí i na snižování celkové úmrtnosti. Následující graf ukazuje, že úmrtnost na onemocnění srdce a cév je u mužů v i ve sledovaném období prakticky totožná jako na Vysočině a jako je průměr v. Úmrtnost na tato onemocnění je u mužů v i vyšší v průměru o 2%, což je nevýznamný rozdíl. Graf č. 31: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ v i, v Kraji Vysočina a v v letech Vysočina U žen je situace prakticky totožná, i tato úmrtnost je v i víceméně shodná jako v celém kraji a v. Po celé osmileté období dochází trvale k poklesu úmrtnosti na tyto příčiny a úmrtnost v i je vyšší než v o necelé procento, což není významné. 25

26 Graf č. 32: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u ŽEN v i, v Kraji Vysočina a v v letech Vysočina Podíl úmrtnosti na onemocnění srdce a cév je v i u žen vyšší než u mužů (60% u žen oproti 48% u mužů), ale standardizovaná úmrtnost je u mužů vyšší než u žen. Dokládá to i následující graf úmrtnost u mužů je zhruba o 40% vyšší než u žen. V posledních třech letech každým rokem umírá v i v průměru 410 mužů (po provedené standardizaci, tzn. ze 100 tisíce mužů), zatímco u žen se úmrtnost pohybuje v průměrné výši na hodnotách kolem 295 žen ze 100 tisíc. Úmrtnost klesá rychleji (tzn. pozitivněji) u mužů prakticky dvojnásobně rychleji než u žen, což je patrné z následujícího grafu a regresních přímek v něm. Graf č. 33: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u ŽEN A MUŽŮ v i v letech muži ženy y = -28,9x + 621, y = -15,8x + 397,5 Následující grafy znázorňují úmrtnost na onemocnění srdce a cév v i podle tří základních věkových skupin, tj. do 44 let, ve věku od 45 do 64 let a konečně v seniorském věku, tzn. ve věku nad 65 let, a to v absolutních hodnotách. 26

27 Je logické a z grafu také zřejmé, že nejčastěji na tato onemocnění umírají muži v seniorském věku. Nicméně je patrné, že na tato onemocnění poměrně často umírají i muži ve středním věku. Z celkového počtu zemřelých mužů na kardiovaskulární onemocnění jich ve věku do 65 let umírá 18%, tzn. téměř pětina. Graf č. 34: Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév v i v letech v základních věkových skupinách věk do 44 let věk let věk nad 65 let 20 0 U žen je situace poněkud odlišná onemocnění srdce a cév jsou příčinou úmrtí především v seniorském věku (mj. to dokládá i kapitola, týkající se tzv. předčasné úmrtnosti). Podíl úmrtnosti ve věku do 65 let z celkového počtu zemřelých žen na onemocnění srdce a cév činí necelých 5%. Graf č. 35: Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév v i v letech v základních věkových skupinách věk do 44 let věk let věk nad 65 let

28 5.4 Úmrtnost na zhoubné nádory Druhou nejčastější příčinou smrti jsou zhoubné nádory (novotvary) v i na ně umírá 26% lidí, přitom muži umírají na nádory podílem z celkového počtu zemřelých mužů častěji (29% ze všech úmrtí mužů) než ženy (23% ze všech úmrtí žen). Trend úmrtí na tato onemocnění je sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že naopak výskyt zhoubných nádorů v posledních letech vzrůstá, je tato skutečnost dána především stále se zlepšující léčbou novotvarů a jejich lepší a dřívější diagnostikou, na které se zřejmě podílí i stále efektivnější sekundární prevence, tzn. screening a včasné odhalování prvních stádií zhoubných nádorů. Potěšitelné pro občany v i je skutečnost, že zde (v přepočtu na 100 tisíc obyvatel a po tzv. standardizaci) umírá na zhoubné nádory méně lidí, než je průměr v. Rozdíly jsou ale poměrně malé, v celkovém součtu u mužů a žen je úmrtnost na zhoubné nádory v i zhruba o 5% nižší než v. Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory je u mužů v i ve sledovaném období osmi let také mírně nižší než je průměr v, také (samozřejmě) výrazněji více v jednotlivých letech kolísá. Jak však ukazuje následující graf, v posledních čtyřech letech je úmrtnost mužů v i na zhoubné nádory vyšší než v a než v Kraji Vysočina. Oproti kraji dokonce v průměru o plných 10%. Graf č. 36: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u MUŽŮ v i, v Kraji Vysočina a v v letech Vysočina U žen v i je naopak úmrtnost na zhoubné nádory v posledních pěti letech nižší než v, a to o téměř 8% a s výjimkou jediného roku (2005) jsou hodnoty trvale nižší než v České republice. 28

29 Graf č. 37: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u ŽEN v i, v Kraji Vysočina a v v letech Vysočina Úmrtnost na zhoubné nádory je významně vyšší u mužů než u žen, ve čtyřech posledních sledovaných letech je po standardizaci více než dvojnásobná. Trend vývoje je také výrazně lepší u žen, každoroční pokles je v průměru 6 případů úmrtí, zatímco u mužů je pokles úmrtnost na nádory jen velmi nepatrný (necelý jeden případ úmrtí za rok). Graf č. 38: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u ŽEN A MUŽŮ v i v letech y = -0,7x + 282,8 200 muži ženy y = -6,4x + 178,0 Podobně jako u úmrtnosti na onemocnění srdce a cév, tak i u úmrtnosti na zhoubné nádory, převažují ve věkové struktuře zemřelých osoby v seniorském věku, tj. ve věku nad 65 let. Poměrně závažná je však skutečnost, že u žen více než 30% ze všech úmrtí na zhoubné nádory je ve věku do 65 let a u mužů pak dokonce téměř 40%. Dokumentují to následující grafy. 29

30 Graf č. 39: Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory v i v letech v uvedených věkových skupinách věk do 44 let věk let věk nad 65 let 0 Graf č. 40: Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory v i v letech v uvedených věkových skupinách věk do 44 let věk let věk nad 65 let 10 0 Následující graf dokládá, že se výskyt zhoubných nádorů v posledních letech v i mírně zvyšuje a naopak, že úmrtnost na zhoubné nádory poměrně výrazně klesá. Tyto rozdílné trendy mají příčinu zejména ve stále zlepšující se léčbě a diagnostice a na straně druhé v nepříliš kvalitní primární prevenci, podpoře zdraví a v nepříliš se zlepšujícím životním stylu lidí. Nutno však dodat, že jak nárůst výskytu zhoubných nádorů, tak i pokles úmrtnosti na ně je v i menší než je tomu v průměru v celé tam je nárůst výskytu i pokles úmrtnosti razantnější. 30

31 Graf č. 41: Srovnání výskytu zhoubných nádorů s počtem zemřelých na ně v i v letech v % (rok 2003 = 100%) CELKEM MUŽI A ŽENY 130% 120% výskyt úmrtnost 110% 100% 90% 5.5 Úmrtnost na úrazy, poranění a otravy V součtu obou pohlaví jsou úrazy (případně ostatní poranění, otravy a úmyslné sebepoškození) po kardiovaskulárních nemocech a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou úmrtí. V i na ně umírá téměř 8% mužů (7,6% oproti 8,0% v ) a více než 3% žen (3,5% oproti 3,8% v ) z celkového počtu zemřelých mužů a žen. V součtu obou pohlaví umírá na úrazy, poranění a otravy v i 5,6% lidí. Standardizované hodnoty úmrtnosti na úrazy, poranění a otravy u mužů i žen v i, především z důvodu statisticky malých souborů, poměrně výrazně kolísají, a to mnohem více než v Kraji Vysočina či než v. Přesto se dá konstatovat, že tato úmrtnost je u obou pohlaví v i nižší než je v a zhruba stejná jako je na celé Vysočině. Graf č. 42: Úmrtnost (standardizovaná) MUŽŮ na poranění, úrazy a otravy ve městě, v Kraji Vysočina a v v letech Vysočina

32 Úmrtnost na úrazy, poranění a otravy je v i u mužů ve sledovaném osmiletém období nižší než v o 10%, u žen dokonce téměř o 15%. Graf č. 43: Úmrtnost (standardizovaná) ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě, v Kraji Vysočina a v v letech Vysočina Jak již bylo konstatováno, úmrtí na poranění, úrazy a otravy jsou častější u mužů než u žen. Není to samozřejmě specifické pouze pro, ale jedná se o běžný jev v celé. V i umírá na tyto příčiny v průměru více než dvojnásobný počet mužů (14 oproti 6 ženám). Z grafu je taky patrné, že dlouhodobý trend je u mužů mírně klesající (pozitivní), zatímco u žen je tento trend, i přes nárůst v letech , stagnující. Graf č. 44: Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy ve městě v letech SROVNÁNÍ MUŽŮ A ŽEN muži ženy 15 y = -0,4x + 16, y = 0,0x + 6,2 0 Následující grafy ukazují na rozložení úmrtnosti na poranění, úrazy a otravy podle základních věkových skupin. Zde již neplatí to, co bylo uvedeno u úmrtnosti na onemocnění srdce a cév a na zhoubné nádory. Nejčastěji tato příčina v součtu u žen a mužů postihuje nejmladší věkovou 32

33 skupinu, tj. do 44 let z celkového počtu zemřelých na tyto příčiny jich v tomto mladém věku umírá 40%. U mužů jsou úrazy, poranění a otravy v mladších věkových skupinách jako příčina úmrtí mnohem častější než v seniorském věku v průměru u mužů z celkového počtu úmrtí na úrazy a otravy jich 45% připadá do nejmladší věkové skupiny do 44 let a pouze čtvrtina jich je v nejvyšším věku, tj. ve věku nad 65 let. Graf č. 45: Zemřelí MUŽI (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy v i v letech v základních věkových skupinách 10 8 věk do 44 let věk let věk nad 65 let U žen jsou naopak úrazy, poranění a otravy nejčastější právě v seniorském věku 60% žen, které zemřou na tyto příčiny, jsou v tomto věku, v nejmladším věku, tj. ve věku do 44 let je podíl zemřelých z celkového počtu 17%. Graf č. 46: Zemřelé ŽENY (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy v i v letech v základních věkových skupinách věk do 44 let věk let věk nad 65 let

34 5.6 Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života Velmi zajímavým a důležitým zjištěním je analýza úmrtnosti na jednotlivé příčiny ve věku do 65-ti let. Jedná se o analýzu tzv. předčasných úmrtí znamená to, že jsou zde započítána pouze úmrtí osob, které zemřely před dožitím tzv. seniorského věku. Tato úmrtnost mnohem lépe ukazuje na nejzávažnější zdravotní rizika, která vedou k úmrtí lidí. Následující tabulky a grafy taktéž srovnávají procentuálně podíly jednotlivých příčin u této předčasné úmrtnosti s podíly příčin celkové úmrtnosti (tj. všech zemřelých vč. v seniorském věku). V některých aspektech jsou značné rozdíly. Lidé do seniorského věku významně méně umírají na onemocnění srdce a cév, na které v i umírá 26% z nich, kdežto u celkové úmrtnosti je to více než polovina. Tato onemocnění jsou totiž typickými příčinami úmrtí pro osoby starší 65 let. Nejčastější příčinou úmrtí lidí do seniorského věku jsou v i zhoubné nádory umírá na ně více než 40% z nich. Výrazně vyšší zastoupení v úmrtnosti mají u mladších věkových skupin i úrazy a poranění vč. otrav a také ostatní příčiny smrti. Tabulka č. 6: Srovnání podílu jednotlivých příčin úmrtnosti celkem u MUŽŮ + ŽEN v i (průměr z let ) v % celkem a do věku 65 let Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl % % % Onemocnění srdce a cév 53,9 25,5-28,4 Zhoubné nádory (novotvary) 25,9 40,5 + 14,6 Poranění (úrazy) a otravy 10,4 16,0 + 5,6 Ostatní příčiny 9,8 18,0 + 8,2 Graf č. 47: Podíl jednotlivých příčin úmrtnosti celkem u MUŽŮ + ŽEN v i (průměr z let ) v % do věku 65 let 18,0% 25,5% 16,0% 40,5% KVO novotvary úrazy ostatní Muži významně více před svým seniorským věkem umírají na úrazy prakticky každý pátý muž v tomto věku na ně umírá. A je to více než dvojnásobný podíl oproti celkové úmrtnosti. I u mužů jsou však nejčastější příčinou jejich předčasné úmrtnosti zhoubné nádory podíl je však výrazně nižší než u žen. 34

35 Tabulka č. 7: Srovnání podílu jednotlivých příčin úmrtnosti celkem u MUŽŮ v i (průměr z let ) v % celkem a do věku 65 let Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl % % % Onemocnění srdce a cév 47,8 27,8-20,0 Zhoubné nádory (novotvary) 28,9 36,0 + 7,1 Poranění (úrazy) a otravy 7,6 18,7 + 11,1 Ostatní příčiny 15,6 17,5 + 1,9 Graf č. 48: Podíl jednotlivých příčin úmrtnosti celkem u MUŽŮ v i (průměr z let ) v % do věku 65 let 17,5% 27,8% 18,7% 36,0% KVO novotvary úrazy ostatní U žen je skutečně velmi závažnou skutečností, že více než polovina z nich předčasně umírá na zhoubné nádory. Tato příčina úmrtí u žen do 65. roku věku zcela dominuje. Relativně často ženy předčasně umírají i na úrazy každá desátá. Je to však mnohem méně častější příčina než u mužů. Tabulka č. 8: Srovnání podílu jednotlivých příčin úmrtnosti celkem u ŽEN v i (průměr z let ) v % celkem a do věku 65 let Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl % % % Onemocnění srdce a cév 60,4 19,9-40,5 Zhoubné nádory (novotvary) 22,7 51,2 + 28,5 Poranění (úrazy) a otravy 3,4 9,7 + 6,3 Ostatní příčiny 13,5 19,2 + 5,7 35

36 Graf č. 49: Podíl jednotlivých příčin úmrtnosti celkem u MUŽŮ v i (průměr z let ) v % do věku 65 let 19,2% 19,9% 9,7% 51,2% KVO novotvary úrazy ostatní Následující grafy ukazují jaké jsou rozdíly mezi tzv. předčasnou úmrtností (tj. úmrtností do 65. roku věku) a celkovou úmrtností. Graf č. 50: Podíl jednotlivých příčin úmrtnosti u MUŽŮ + ŽEN v i (průměr z let ) v % srovnání celkem a ve věku do 65 let % celkem % do 65 let KVO novotvary úrazy ostatní Graf č. 51: Podíl jednotlivých příčin úmrtnosti u MUŽŮ v i (průměr z let ) v % srovnání celkem a ve věku do 65 let % celkem % do 65 let KVO novotvary úrazy ostatní 36

37 Graf č. 52: Podíl jednotlivých příčin úmrtnosti u ŽEN v i (průměr z let ) v % srovnání celkem a ve věku do 65 let % celkem % do 65 let KVO novotvary úrazy ostatní 6 REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ Po demografické krizi na konci minulého století, způsobené stále se snižujícím počtem novorozenců, došlo v prvním desetiletí tohoto století ke vzestupu počtu živě narozených dětí. Bohužel, tento trend již v současnosti opět neplatí a zřejmě nebude platit ani v následujících letech. Od roku 2008 dochází k poklesu počtu živě narozených dětí a demografické prognózy hovoří spíše o klesajícím trendu. 6.1 Počet narozených dětí Počet živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel od roku 2003 až do roku 2008 trvale rok od roku narůstal i v i, což potvrzuje již zmíněný boom v počtu narozených dětí v celé. Graf č. 53: Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel v i, v Kraji Vysočina a v v letech Vysočina

38 Graf č. 54: Procento živě narozených dětí do gramů v i, v Kraji Vysočina a v v letech Vysočina Zatímco počátkem tohoto desetiletí se v i rodilo v průměru 8 9 živě narozených dětí na tisíc obyvatel, v roce 2008 to již bylo více než 11 dětí na tisíc obyvatel. Křivky ve všech hodnocených územích jsou velmi podobné a mají i téměř shodný vývojový trend. Nicméně v posledních pěti letech sledovaného období se v i rodí méně než dětí než tomu je v průměru v celé České republice. Jak již bylo uvedeno, v roce 2008 došlo k zastavení pozitivního vývoje a dochází k poklesu v počtu živě narozených dětí a je velmi pravděpodobné, že tomu bude stejně i v následujících letech. Procento živě narozených dětí do váhy gramů poměrně výrazně kolísá, mnohem více v i než ve srovnávaných, mnohem větších regionech. Nicméně hodnoty v tomto městě, na Vysočině i v jsou velmi podobné. V i se v průměru rodí 7% dětí s váhou nižší než g, což jsou prakticky stejné hodnoty jako v Kraji Vysočina a v. 6.2 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost Graf č. 55: Kojenecká úmrtnost v i, v Kraji Vysočina a v v letech Vysočina

39 Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v České republice dlouhodobě k nejnižším v Evropě i na světě. I přesto se v posledních letech prakticky v celé, ve většině krajů i okresech stále tato úmrtnost mírně snižuje. Podobně tomu je i v i, kde samozřejmě jednotlivé hodnoty díky malému statistickému souboru velmi kolísají, nicméně graf s proložením tzv. regresní vývojové přímky ukazuje, že i v i kojenecká úmrtnost klesá a je nižší než v a dokonce i vývojový trend je mírně lepší než v celé republice. Průměrně v i ročně umírá v kojeneckém věku, tj. do jednoho roku života 1,9 dětí z tisíce živě narozených, zatímco v dosahuje průměrná kojenecká úmrtnost hodnoty 3,2. Graf č. 56: Trendy vývoje kojenecké úmrtnosti v i a v v letech y = -0,1763x + 4, y = -0,2131x + 2,8464 Novorozenecká úmrtnost vyjadřuje počet zemřelých novorozenců (tj. do 28. dne života) na každých tisíc živě narozených dětí. Podobně jako kojenecká úmrtnost je v i oproti nižší i novorozenecká úmrtnost. Ta nejen v, ale i v i každým rokem mírně klesá. Zatímco v průměrně zemřou 2 novorozenci z každého tisíce živě narozených dětí, v i je hodnota statisticky nižší 1,6. Graf č. 57: Novorozenecká úmrtnost v i, v Kraji Vysočina a v v letech Vysočina

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Aktualizované a přepracované vydání 2014 Komise pro Zdravé město a Místní agendu 21 ve Valašském

Více

Zemřelí 2010. Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 http://www.uzis.cz

Zemřelí 2010. Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 http://www.uzis.cz Zemřelí 2010 Z D R A V O T N I C K Á S T A T I S T I K A Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 http://www.uzis.cz Zemřelí Publikace s daty jsou k dispozici od

Více

ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Obsah 1 Demografické východiska... 3 1.1 Demografická východiska... 3 1.2 Obyvatelstvo... 5 1.2.1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL... 5 1.2.2 PŘÍRŮSTEK

Více

Analýzy zdravotního stavu

Analýzy zdravotního stavu Analýzy zdravotního stavu zkušenosti, možnosti, výhled spolupráce MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Státní zdravotní ústav Analýzy zdravotního stavu souhrnný pohled na veřejné zdraví v daném

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti 1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu

Více

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky MUDr. Růžena Kubínová ředitelka monitoringu Odbor hygieny životního prostředí Státní zdravotní ústav Zdravotní stav české populace Očekávaná délka

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města ŘÍČANY MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Praha, říjen

Více

Zprava o zdraví. obyvatel České republiky

Zprava o zdraví. obyvatel České republiky Zprava o zdraví obyvatel České republiky 2014 Zpráva o zdraví obyvatel České republiky Ministerstvo zdravotnictví České republiky Praha 2014 Autoři: MUDr Danuše Antošová, MUDr. Čestmír Beneš, PhDr. Ladislav

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014 5 Potratovost V roce bylo evidováno 10 37,0 tisíce potratů, čímž bylo opět překonáno absolutní minimum z minulého roku. Počet uměle přerušených těhotenství (UPT) se snížil o 0,8 tisíce na 21,9 tisíce.

Více

CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ

CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ DO ROKU 2020 BY SE MĚLA SNÍŽIT NEMOCNOST, ČETNOST ZDRAVOTNÍCH NÁSLEDKŮ A PŘEDČASNÁ ÚMRTNOST V DŮSLEDKU HLAVNÍCH CHRONICKÝCH NEMOCÍ NA NEJNIŽŠÍ MOŽNOU ÚROVEŇ Nejčastějšími

Více

V ý r oční zpráva. Praha 2009. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy. léčených uživatelů drog

V ý r oční zpráva. Praha 2009. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy. léčených uživatelů drog H y g i e n i c k á s t a n i c e hl. m. Prahy referát drogové epidemiologie V ý r oční zpráva Praha 2009 Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog PRAHA březen 2010 referát

Více

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ STRAKONICE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ STRAKONICE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ ANALÝZA A VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA STRAKONICE MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ ZDRAVÁ VYSOČINA, O.S. SRPEN 2010 Obsah 1 Úvod. 4 2 Slovníček základních pojmů.......

Více

Hodnocení změn v postojích studentů intervenovaných

Hodnocení změn v postojích studentů intervenovaných Hodnocení změn v postojích studentů intervenovaných programem NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ SZŠ Svitavy 4. ročník školní rok 2004/2005 zpracováno v září 2005 OBSAH strana Úvod 2 1. Kouření studentů 4 2. Kuřácké

Více

ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZE ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV O PLNĚNÍ ŠKOLNÍCH PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ

ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZE ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV O PLNĚNÍ ŠKOLNÍCH PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZE ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV O PLNĚNÍ ŠKOLNÍCH PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ VE ŠKOLÁCH A VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH VE ŠKOLNÍCH LETECH 21/22-211/212 Zpracoval: Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský

Více

VÝVOJ KOJENECKÉ ÚMRTNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1950-2011

VÝVOJ KOJENECKÉ ÚMRTNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1950-2011 RELIK 213. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 9. 1. prosince 213 VÝVOJ KOJENECKÉ ÚMRTNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 195-211 Jana Langhamrová Abstrakt Kojenecká úmrtnost se v posledních

Více

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: OBCHOD Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56 Bezpečnostní analýza kraje Vysočina 1 Obsah I. Úvod II. Legislativa a vymezení základních pojmů III. Doporučení k prevenci kriminality v kraji IV. Bezpečnostní analýza

Více

MANUÁL PRO ZDRAVOTNÍ PLÁN MĚSTA

MANUÁL PRO ZDRAVOTNÍ PLÁN MĚSTA MANUÁL PRO ZDRAVOTNÍ PLÁN MĚSTA metodický materiál Pracovní skupiny pro zdravotní plány a politiky při Ministerstvu zdravotnictví Obsah: 1. Úvod do problematiky 2. Indikátory zdravotního stavu 3. Postup

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Zdravotní plány měst a jejich indikátory

Zdravotní plány měst a jejich indikátory Seminář Jak dostat Zdraví 21 na úroveň místních a regionálních politik Zdravotní plány měst a jejich indikátory 22. dubna 2009 Zdravotní plány měst a jejich indikátory Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Květen 212 Vypracovali: Mgr. Dana Strnisková, MUDr. Zdeněk Nakládal, Ph.D. Krajská hygienická stanice Olomouckého e se sídlem v Olomouci Předmluva

Více

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: ZEMĚDĚLSTVÍ Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově

Více

Základní charakteristiky zdraví, nemocnosti a úmrtnosti (Tabulka 5)

Základní charakteristiky zdraví, nemocnosti a úmrtnosti (Tabulka 5) Základní charakteristiky zdraví, nemocnosti a úmrtnosti (Tabulka 5) Zdroj: Úmrtnostní tabulky a demografická statistika ČSÚ, SILC; ÚZIS ČR, EUROSTAT Střední délka života ve zdraví při narození data z Eurostatu

Více

4.7 6-5.64 3.8 9-4.76 3.0 1-3.89 2.1 4-3.01 1.2 6-2.14 4.9 5-5.86 4.0 4-4.95 3.1 2-4.04 2.2 1-3.12 1.3 0-2.21

4.7 6-5.64 3.8 9-4.76 3.0 1-3.89 2.1 4-3.01 1.2 6-2.14 4.9 5-5.86 4.0 4-4.95 3.1 2-4.04 2.2 1-3.12 1.3 0-2.21 1 of 13 13.02.2013 0:25 Zdravotní péče Zabezpečení zdravotní péče Přepočtený počet lékařů na 1 000 obyvatel - Ambulantní a zubní zdravotní péče Barevná škála normalizována na rozmezí 1-6... Prepocteny

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Činnost zdravotních ústavů a krajských hygienických stanic v oblasti podpory zdraví a zdravotní politiky (tj. v oblasti tzv. zdravotnických služeb)

Činnost zdravotních ústavů a krajských hygienických stanic v oblasti podpory zdraví a zdravotní politiky (tj. v oblasti tzv. zdravotnických služeb) Činnost zdravotních ústavů a krajských hygienických stanic v oblasti podpory zdraví a zdravotní politiky (tj. v oblasti tzv. zdravotnických služeb) MUDr. Stanislav Wasserbauer Zdravotní ústav se sídlem

Více

Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje. Praha 2014

Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje. Praha 2014 Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje Praha 2014 1 Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje Praha 2014 MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D. a kolektiv Autorský kolektiv: MUDr. Danuše Antošová Ing.

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství

3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství 3. Rozvodovost 3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství Počet rozvodů se v čase zvyšoval, nejvyšší hodnota byla dosažena v roce V roce 196 připadalo na sto sňatků 16,7 rozvodů, v

Více

Novotvary v České republice - rok 2002 1)

Novotvary v České republice - rok 2002 1) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 24.11.24 Novotvary v České republice - rok 22 1) V roce 22 bylo hlášeno u mužů 32 551 zhoubných novotvarů a novotvarů

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje

Více

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář Analýza zdravotního stavu - komentář Předkládaný materiál analyzuje a vyhodnocuje nejdůležitější ukazatele a charakteristiky zdravotního stavu obyvatelstva města a okresu a srovnává je s s průměry Zlínského

Více

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014 Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014 MUDr Jozef Král a MUDr Josef Trmal Ph.D Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje 2014 Ústí nad Labem Obsah 1. Úvod 3 2. Slovníček

Více

Užívání tabáku a alkoholu v České republice: Zpráva o situaci za období posledních deseti let

Užívání tabáku a alkoholu v České republice: Zpráva o situaci za období posledních deseti let Užívání tabáku a alkoholu v České republice: Zpráva o situaci za období posledních deseti let Hana Sovinová Ladislav Csémy Státní zdravotní ústav, 2014 Věra Kernová Užívání tabáku a alkoholu v České republice:

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 12. 2010 70 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita,

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky Jihočeského kraje 2003

Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky Jihočeského kraje 2003 Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky Jihočeského kraje 2003 Vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky kraje Publikace obsahuje řadu

Více

Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky Královéhradeckého kraje 2003

Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky Královéhradeckého kraje 2003 Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky Královéhradeckého kraje 2003 Vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky kraje Publikace obsahuje

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Domácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi

Domácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi Domácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi Graf 1: Domácnosti s počítačem (% domácností) celkem 65% 67% 59% 54% 48% 40% 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Ve druhém čtvrtletí roku 2012

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

o kladně vyřízených žádostech o rozvod. Nemá již k dispozici počet všech ukončených rozvodových řízení.

o kladně vyřízených žádostech o rozvod. Nemá již k dispozici počet všech ukončených rozvodových řízení. 3 Rozvodovost V roce bylo rozvedeno 28 113 manželství, 3 což bylo o 2,7 tisíce méně než v roce 2010. Od roku 1989 jde o nejvyšší meziroční pokles počtu rozvodů s výjimkou roku 1999, kdy se roční počet

Více

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990 Oldřich Solanský Abstrakt KONEC POPULAČNÍHO BOOMU V ČR? Článek se zabývá sociodemografickou strukturou ČR od roku 1990 po současnost. Ukazuje základní rysy demografického vývoje posledních dvou desítiletí

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje 2006 Mgr. Josef Slovák náměstek hejtmana Zlínského kraje pro oblast školství, mládež a sport Vážené dámy, vážení pánové, po třech

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita charakterizuje ekonomický status osoby, její zařazení mezi osoby zaměstnané, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Otázku o ekonomické aktivitě

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Plzeňský kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Plzeňský kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Zdravotnictví. ve statistických údajích. Červenec 2006

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Zdravotnictví. ve statistických údajích. Červenec 2006 Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Zdravotnictví České republiky 2005 ve statistických údajích Červenec 2006 Pokud není uvedeno jinak, uvedené údaje jsou za Českou republiku za

Více

Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014

Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014 Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014 V roce 2014 byly sledovány v rámci každoročního monitoringu výroby mléka prováděného Výzkumným ústavem živočišné výroby výrobní a

Více

9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL

9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL 9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL Osoby dojíždějící do zaměstnání nebo škol jsou osoby, které uvedly, že místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě (resp. v jiné obci nebo v jiném státu), než

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015 Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Mgr. Martin Úlovec Praha 2015 1 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářská krize... 4 3. Počty

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Jedinou rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI 2015 OBSAH ÚVOD 2 1. OBYVATELSTVO A JEHO CHARAKTERISTIKY 3 1.1

Více

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI 1 Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni srovnávací studie Katedra psychologie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Odborný garant

Více

2 Koncepce a rozvoj vzdělávání v MSK, naplňování DZ MSK, jeho cílů a opatření... 41

2 Koncepce a rozvoj vzdělávání v MSK, naplňování DZ MSK, jeho cílů a opatření... 41 Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2006/2007 Obsah Úvod...................................................................... 4 1 Stav a vývoj vzdělávací

Více

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 únor 2016 IPR Praha, Sekce strategií a politik Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace

Více

Obsah ÚVOD 4 2 KONCEPCE A ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ V MSK, NAPLŇOVÁNÍ DZ MSK, JEHO CÍLŮ A OPATŘENÍ... 53 KRAJE U PŘÍLEŽITOSTI DNE UČITELŮ...

Obsah ÚVOD 4 2 KONCEPCE A ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ V MSK, NAPLŇOVÁNÍ DZ MSK, JEHO CÍLŮ A OPATŘENÍ... 53 KRAJE U PŘÍLEŽITOSTI DNE UČITELŮ... Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2006/2007 ÚVOD 4 Obsah 1 STAV A VÝVOJ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY... 5 1.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SÍTI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ...

Více

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE V PODNIKATELSKÉM SEKTORU

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE V PODNIKATELSKÉM SEKTORU INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE V PODNIKATELSKÉM SEKTORU ANALYTICKÁ ČÁST Výsledky šetření o využívání informačních a komunikačních technologií závisí na přesnosti použitých definic, srozumitelnosti

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Ambulantní péče. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Ambulatory care

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Ambulantní péče. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Ambulatory care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 12. 2009 64 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Ambulantní péče European Health Interview

Více

Zdravotní stav seniorů

Zdravotní stav seniorů Zdravotní stav seniorů Předkládaný text se zabývá nemocemi seniorů, které jsou nejvíce obávané. Lidé mají obavy většinou ze zhoubných nádorů, z toho, že se vyskytne v jejich životě demence, např. Alzheimerova

Více

ANALÝZA POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ

ANALÝZA POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Projekt Podpora střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Prostějově Realizátor projektu: Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. Jeseník a partner projektu: Magistrát města Prostějova (CZ.1.04/3.1.03/78.00053)

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Vybrané aktuality z MZ ČR. v oblasti podpory zdraví

Vybrané aktuality z MZ ČR. v oblasti podpory zdraví Vybrané aktuality z MZ ČR v oblasti podpory zdraví MUDr. Stanislav Wasserbauer Ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví Centra podpory zdraví CPZ Projektový záměr ve fázi přípravy

Více

Hypotéky zlevňují. Dostupnost bydlení se už nemění

Hypotéky zlevňují. Dostupnost bydlení se už nemění Hypotéky zlevňují. Dostupnost bydlení se už nemění 4.7.2014 - Ačkoliv úrokové sazby hypoték dál prudce klesají, míra dostupnosti bydlení zůstala v červnu na hodnotách dosažených v předchozím měsíci. Proti

Více

Barometr v českých nemocnicích a zdravotních pojišťovnách 2010

Barometr v českých nemocnicích a zdravotních pojišťovnách 2010 Barometr v českých nemocnicích a zdravotních pojišťovnách 2010 Pravidelný prŧzkum mezi řediteli nemocnic a ZP Květen 2010 Nobody s Unpredictable Obsah Marketingové pozadí a cíle výzkumu 3 Metodologie 4

Více

3. Vzdělání. Základní školy počty žáků se snižují

3. Vzdělání. Základní školy počty žáků se snižují 3. Vzdělání Kapitola poskytuje podle pohlaví tříděný přehled žáků a studentů na všech stupních vzdělávání, místy ukazující i vývoj v čase a hlavní trendy. Seznamuje čtenáře s počty učitelů na jednotlivých

Více

Bytová výstavba očima statistiky

Bytová výstavba očima statistiky 18 téma Bytová výstavba očima statistiky Statistika bytové výstavby je jednou z prvních statistik, které byly obnoveny a rozšířeny po druhé světové válce. První data byla získána již za rok 1946, kdy bylo

Více

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA PRO POTŘEBY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH A NÁVAZNÝCH SLUŽEB MĚSTA MNICHOVO HRADIŠTĚ A SPÁDOVÉHO ÚZEMÍ (ORP)

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA PRO POTŘEBY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH A NÁVAZNÝCH SLUŽEB MĚSTA MNICHOVO HRADIŠTĚ A SPÁDOVÉHO ÚZEMÍ (ORP) Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán města Mnichovo Hradiště a spádových obcí, který je podpořen z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního

Více

Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy

Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy Hygienická stanice hlavního města Prahy Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy 1 Praha 2015 Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy Hygienická stanice hlavního města Prahy 2015 2 Autorský

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Náklady na zdravotní péči

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Náklady na zdravotní péči Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 9. 21 56 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Náklady na zdravotní péči European Health

Více

5 Analýza letecké dopravy (OKEČ 62)

5 Analýza letecké dopravy (OKEČ 62) 5 Analýza letecké dopravy (OKEČ 62) 5.1 Popis letecké dopravy 5.1.1 Činnosti v letecké dopravě Do odvětví letecké dopravy se zařazují následující odvětvové činnosti: Pravidelná letecká doprava (OKEČ 62.1);

Více

ČESKO JAK JSME NA TOM? 20. 10. 2015. Jatka 78 (Jateční 1530/33, Praha 7 Holešovice)

ČESKO JAK JSME NA TOM? 20. 10. 2015. Jatka 78 (Jateční 1530/33, Praha 7 Holešovice) ČESKO JAK JSME NA TOM? 2. 1. 215 Jatka 78 (Jateční 153/33, Praha 7 Holešovice) Kvalita života Kvalita života Garant: Michael Žantovský Všichni se chceme mít dobře, ale nikdo přesně neví, co to znamená.

Více

4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem

4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 březen 2013 4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem Výkonové charakteristiky segmentu malých a středních

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE Metodika komplexního hodnocení kvality /VŠ REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE 1 Regionální analýza Ústeckého kraje Analýza je rozdělena do čtyř částí, kde první část je věnována demografickému vývoji kraje,

Více

15. Dopravní nehody v evropském srovnání

15. Dopravní nehody v evropském srovnání 15. Dopravní nehody v evropském srovnání Zdroje dat pro mezinárodní srovnání nehodovosti Dlouhodobý pokles nehodovosti v silniční dopravě v zemích EU vyústil v roce 2013 v nejnižší počet obětí v novodobé

Více

2. KNIHY A TISK. Tabulka 1 Vymezení oblasti knih a tisku podle klasifikace NACE

2. KNIHY A TISK. Tabulka 1 Vymezení oblasti knih a tisku podle klasifikace NACE 2. KNIHY A TISK Tabulka 1 Vymezení oblasti knih a tisku podle klasifikace NACE NACE EKONOMICKÁ ČINNOST 58.11 Vydávání knih 58.13 Vydávání novin 58.14 Vydávání časopisů a ostatních periodických publikací

Více

Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005

Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 4.4 Školství Vzdělání je nezbytnou součástí budoucího kvalitního života každého člověka. Jedním z obecných cílů vzdělávání jako veřejné služby je rozvíjet osobnost každého jednotlivce, a to především ve

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči Realizace: Sociotrendy - výzkumná agentura 2/2011 Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu

Více

ČESKO JAK JSME NA TOM? Národní bezpečnost 20. 10. 2015. Jatka 78 (Jateční 1530/33, Praha 7 Holešovice)

ČESKO JAK JSME NA TOM? Národní bezpečnost 20. 10. 2015. Jatka 78 (Jateční 1530/33, Praha 7 Holešovice) ČESKO JAK JSME NA TOM? 2. 1. 215 Jatka 78 (Jateční 153/33, Praha 7 Holešovice) Národní bezpečnost Národní bezpečnost Garant: Tomáš Pojar Česká republika prožívá z dlouhodobějšího hlediska období nebývalého

Více

Jaromír Běláček, Ivana Kuklová, Petr Velčevský, Ondřej Pecha, Marek Novák

Jaromír Běláček, Ivana Kuklová, Petr Velčevský, Ondřej Pecha, Marek Novák PACIENTI SE SEXUÁLNĚ PŘENOSNÝMI NEMOCEMI S RIZIKOVÝM CHOVÁNÍM V PRAŽSKÉ POPULACI 2007-8 PACIENTI SE SEXUÁLNĚ PŘENOSNÝMI NEMOCEMI S RIZIKOVÝM CHOVÁNÍM V PRAŽSKÉ POPULACI 2007-8 (PRŮŘEZOVÁ STUDIE) Jaromír

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 20 24.11.2003 Nemoci oběhové soustavy v Moravskoslezském kraji v roce 2002 Podkladem

Více

Potraty v roce 2012. Abortions in year 2012

Potraty v roce 2012. Abortions in year 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 3. 2013 7 Potraty v roce 2012 Abortions in year 2012 Souhrn V roce 2012 se celkový počet potratů snížil na 37 734.

Více

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29 3. Bytová výstavba v okresech Královéhradeckého kraje podle fází (bez promítnutí územních změn) Ekonomická transformace zasáhla bytovou výstavbu velmi negativně, v 1. polovině 90. let nastal rapidní pokles

Více

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE Metodika komplexního hodnocení kvality /VŠ REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE 1 Regionální analýza Libereckého kraje Analýza je rozdělena do čtyř částí, kde první část je věnována demografickému vývoji

Více